I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 17 Zrak I. - Zraková ostrost, vady zraku, binokulární vidění, vedoucí oko, výživa Pro potřeby projektu MAN zpracovala: Mgr. Lucie Adamusová
1. Domácí příprava Přečtěte si texty a odpovězte na otázky, vypracujte úkoly: Zraková ostrost Zrakovou ostrostí rozumíme nejmenší vzdálenost dvou bodů, které je oko schopno rozeznat jako dva body. Hlavní faktory ovlivňující zrakovou ostrost jsou: hustota světločivných buněk, intenzita osvětlení, kontrast, průhlednost světlolomných prostředí oka, zdatnost dioptrického aparátu oka. Největší zraková ostrost je ve žluté skvrně, což souvisí s hustotou čípků a jim příslušejících gangliových buněk. Dva body je možno rozlišit jen tehdy, vytvoří-li se obraz na dvou čípcích, mezi nimiž je alespoň jeden čípek nepodrážděný. Z rozměrů čípků vyplývá, že minimální zorný úhel je 1' (1 minuta). Směrem do periferie zraková ostrost rychle klesá. Pomůckou pro vyšetření zrakové ostrosti jsou Snellenovy optotypy. Navrhl je v roce 1862 holandský oftalmolog Hermann Snellen. Jsou to písmena nebo obrazce konstruované tak, že úhel, pod nímž je vidět celé písmeno z předepsané vzdálenosti je 5 min. Písmena jsou uspořádána v řádky tak, že na prvním řádku je písmeno největší a níže se zmenšují. U každého řádku je napsána vzdálenost v metrech, ze které normálně vidící oko ještě písmeno přečte. Z vyšetření lze stanovit tzv. Snellenův zlomek. Čitatel zlomku určuje vzdálenost vyšetřovaného od Snellenovy tabule. Jmenovatel se vytvoří pomocí velikosti řádku, který ještě pacient dokázal na tabuli přečíst, a udává vzdálenost, v jaké by stál nositel průměrného zraku, aby tento řádek rovněž dokázal přečíst. Člověk s ostrostí 6/12 se musí přiblížit na vzdálenost 6 m, aby přečetl písmena, která jsou čitelná pro ostrost 6/6 ve vzdálenosti 12 m. Vzdálený a blízký bod, zrakové vady Vzdálený bod je dán maximální vzdáleností předmětu od oka, který je bez akomodace ještě vidět ostře. Hodnota vzdáleného bodu udává povahu zrakové vady a stupeň její závažnosti. Při normální délce oka a správné lomivosti je obraz ze vzdáleného předmětu na sítnici ostrý. Vzdálený bod leží v nekonečnu a jeho hodnota vyjádřena v dioptriích je rovna nule. Při krátkozrakosti, kdy je oko příliš dlouhé nebo lomivé, se paprsky protínají před sítnicí a vzdálený bod leží v konečné vzdálenosti před okem. Z toho vyplývá, že má kladnou dioptrickou hodnotu a je nutná jeho záporná korekce rozptylkami. U dalekozrakého oka, které je buď krátké, nebo málo lomivé, se paprsky protínají za sítnicí a vzdálený bod leží za okem, tedy má zápornou hodnotu. Proto je nutná korekce spojkami. Blízký bod je určen minimální vzdáleností předmětu od oka, ve které je vidět ostře při maximální akomodaci. U krátkozrakého leží v kratší vzdálenosti před okem, u dalekozrakého ve vzdálenosti delší než u normálně vidícího oka. Rozdíl mezi dioptrickou hodnotou blízkého a vzdáleného bodu ukazuje akomodační schopnosti oka. Ubývá s věkem od původních 16 D v dětství až k zanedbatelným hodnotám ve stáří.
Odpovězte: 1. Co určuje zrakovou ostrost? 2. Kde je zraková ostrost nejvyšší? 3. Co ovlivňuje ostrost zraku? 4. Jaký je minimální zorný úhel? 5. Jak nazýváme pomůcku k vyšetření zraku? 6. Co vyjadřuje čitatel a jmenovatel Snellenova zlomku? 7. Definujte vzdálený a blízký bod oka. Doplňte chybějící slova: bez obtíží dalekozrakost na čtení čočka spojky školní věk dospělost sítnice rozptylky dálka dětství krátkozrakost rohovka V optimálním případě světelné paprsky vstupují do oka přes a a sbíhají se přesně na. Pokud se paprsky sbíhají před sítnicí, je výsledkem neostrý obraz. Tato porucha se nazývá. Pacient s touto vadou nevidí dobře na, čte většinou. Je to způsobeno příliš dlouhým okem nebo vysokou optickou mohutností rohovky a čočky. Vada vzniká často v/ve a zvětšuje se v průběhu růstu a dospívání. Úprava se provádí nebo kontaktními čočkami. Sbíhají-li se paprsky za sítnicí a pacient nevidí dobře, jde o tzv.. Oko je naopak příliš krátké nebo optická mohutnost rohovky a čočky příliš nízká. Vyšší vady se projeví již v/ve, nižší často v. Tato vada je obvykle korigována nebo kontaktními čočkami.
Který z obrázků ilustruje krátkozrakost a který dalekozrakost? Obr. 1 Obr. 2 2. Práce v hodině A/ Kontrola výsledků domácí přípravy, vysvětlení nejasností B/ Praktická cvičení (Práce ve dvojících) I. Stanovení zrakové ostrosti Pomůcky: Snellenovy optotypy, metr, křída, ukazovátko Postup: 1. Optotyp umístíme na dobře osvětleném místě, asi ve výši hlavy. Na podlaze odměříme vzdálenost 5 nebo 6 metrů. (Pokud jsou znaky násobky čísla 5, vyšetřujeme ze vzdálenosti 5 m, v případě, že jsou násobky 6, vyšetřujeme z 6 metrů. Nebo zvolíme jinou vzdálenost, která je uvedena u kteréhokoli řádku optotypové tabule.) Odměřenou vzdálenost vyznačíme na podlaze křídovou čárou a před ní napíšeme vzdálenost od optotypu d. 2. Zkoumaná osoba se postaví za čáru, zakryje si jedno oko a druhým čte písmena, která ukazujeme. Začínáme vždy na prvním řádku a postupujeme k menším písmenům. Ukazujeme písmena na přeskáčku v jednom řádku. 3. V některém řádku budou již písmena pro zkoumaného žáka nečitelná. Poznamenáme vzdálenost D - tj. číslo řádku, který žák ještě dobře přečetl. 4. Totéž provedeme s druhým okem. 5. Pro každé oko vypočteme zrakovou ostrost - vizus. Je to zlomek, kde v čitateli je vzdálenost, z níž vyšetřovaný čte (d), a ve jmenovateli označení řádku, který ještě přečte (D). 6. Normální vizus je 6/6 (5/5) = 1. Je-li zraková ostrost snížena, přečte vyšetřovaný žák podle stupně poruchy řádek, který by měl normálně vidící člověk přečíst z větší vzdálenosti.
Závěr: *Zrakové testy si můžete zkusit i na internetu na této adrese: http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/fyzika/prof/tesar/diplomky/obr_dopl_optika/optika/zakl_prvky/o ko/testy.htm II. Binokulární vidění Zorné pole je ta část okolního prostředí, kterou okem vidíme. Teoreticky by mělo být kruhové, ale ve skutečnosti je na vnitřní straně omezeno nosem a v horní části stropem očnice. Centrální části zorných polí obou očí se překrývají, a proto kterýkoli předmět v tomto prostoru vidíme binokulárně (Obr. 3). Vzruchy vyvolané dopadem paprsků z určitého předmětu na obě sítnice splývají v korovém centru v jediný obraz. Binokulární vidění má význam pro schopnost odhadu vzdáleností, hloubek, tvarů. Přerušovaná čára vymezuje zorné pole levého oka, plná čára zorné pole pravého oka: společnou oblast - prázdná plocha srdcovitého tvaru uprostřed - vnímáme binokulárně; tečkované oblasti vnímáme monokulárně. Obr. 3 Binokulární vidění Pomůcky: 2 tužky s dobře ořezanými špičkami Postup: 1. V každé ruce držte jednu tužku hroty obrácenými proti sobě. Hroty jsou od sebe vzdáleny asi 60 cm, paže předpaženy. 2. Snažte se přiblížit hroty obou tužek k sobě tak, aby se navzájem dotkly. 3. Zkoušku vykonejte 10 krát binokulárně s oběma očima otevřenýma a 10 krát monokulárně s jedním okem zavřeným. Každou zkoušku začínejte s hroty ve vzdálenosti 60 cm. Výsledky kontroluje druhý žák. 4. V závěru porovnejte pokus s oběma a jen jedním okem. Co bylo obtížnější? Proč?
Závěr: III. Zkouška na vedoucí oko Lateralita je asymetrie organismu ve smyslu nadřazenosti jedné strany nad druhou. Projevuje se v činnosti párových orgánů sklonem používat více jeden z nich a také jeho větší obratností. Při činnosti párových orgánů pozorujeme, že jeden z nich je vedoucí, používaný přednostně k jemnějšímu a přesnějšímu výkonu. Nestejná kvalita výkonu je odrazem nestejné strukturální kvality, a v důsledku toho i nestejné výkonnosti korových ústředí hybnosti v polokoulích koncového mozku. Tato korová ústředí jsou uložena v čelním laloku obou polokoulí. Nervové dráhy, které z těchto oblastí vycházejí, se při svém sestupu nižšími oddíly mozku kříží, takže svalstvo levé poloviny těla je řízeno z hybného centra pravé polokoule a svalstvo pravé poloviny těla z ústředí v levé hemisféře. Funkční lateralita se projevuje nejen na horních a dolních končetinách, ale i na párových smyslových orgánech. Pomůcky: arch papíru formátu A 4, který má uprostřed otvor velikosti koruny Postup: 1. Zkoumaný žák drží arch papíru před sebou oběma rukama ve výši očí. Paže má nataženy. Otvorem uprostřed papíru pozoruje současně oběma očima menší předmět, který drží druhý žák v ruce ve vzdálenosti asi 0,5 m za otvorem. 2. Zkoumaný žák nyní přibližuje papír k obličeji tak, aby stále viděl otvorem pozorovaný předmět. Pokus opakuje 4x. 3. Všimněte si, ke kterému oku zkoumaný žák přikládá otvor papíru. Závěr:
3. Domácí úkol - Zrak a výživa Oči patří mezi orgány nejvíce citlivé na dostatečný přísun živin. Podle vědeckých výzkumů může užívání některých živin dokonce vést ke zlepšení vidění u mnoha očních nemocí. Rozdělte následující potraviny na ty, které podle vašeho názoru očím škodí, a ty, které prospívají: cukr, žlutá a oranžová zelenina, česnek, cibule, špenát, mléčné výrobky z pasterizovaného mléka, listová zelenina, výrobky z bílé mouky, rajčata, červená řepa, živočišné tuky, borůvky, brusinky, maliny, ostružiny, černý rybíz, margarin, kiwi, pomeranče, meloun, červené maso, mořské ryby a řasy, vejce, celozrnné obiloviny, větší dávky kávy, fazole, sůl, olivový olej, tekutiny, umělá sladidla, alkohol Potraviny, které očím škodí Potraviny, které prospívají Přiřaďte vitaminy, minerály a živiny k jejich účinkům: lykopen, vitamin C, nenasycené mastné kyseliny, kyselina listová, hořčík, vitamin B2, vitamin B12, lutein a zeaxantin, vitamin E, zinek, vitamin A - silný antioxidant. Podle britských vědců může jeho dostatečný příjem snížit riziko šedého zákalu až o 60 %. Důležitý je i u zákalu zeleného, neboť příznivě ovlivňuje produkci nitroočního tlaku. Jeho nedostatek ztrojnásobuje riziko degenerace žluté skvrny. - pomáhá chránit oční nervy. - chrání před degenerací buněk sítnice. - podporuje ochranu očí proti volným radikálům, toxinům i zánětlivým procesům. Nedostatek může vést k syndromu suchých očí, ale i k vážným poruchám zraku. - červený pigment nacházející se hlavně v rajčatech, vodním melounu či růžovém grapefruitu je silným antioxidantem. - podporuje fungování receptorů a také produkci glutationu - hormonu s výraznými antioxidačními vlastnostmi, který je pro zdraví nezbytný. - nezbytná pro metabolismus draslíku.
- silný antioxidant, který pomáhá redukovat nitrooční tlak, stabilizuje buněčné membrány a chrání cévy před působením volných radikálů. - podporuje relaxaci očních svalů a je nezbytný pro produkci slz. - tyto dva karotenoidy se nacházejí hlavně v zelenině s tmavě zelenými listy. Jsou nutné pro tvorbu očních pigmentů a zároveň působí jako silné antioxidanty. Jejich dostatečný příjem může zpomalit stárnutí buněk oční čočky. - nezbytné pro regeneraci sítnice, vedení nervových vzruchů, regulaci hladiny cholesterolu a krevní zásobení sítnice. Některé zmírňují zánětlivé a degenerativní procesy a pomáhají redukovat nitrooční tlak. Vitamin B1 - je nutný pro zdraví optického nervu, jeho nedostatek je typický pro pacienty s glaukomem (zeleným zákalem). Vitamin B3 - zlepšuje cirkulaci krve a tím i výživu očí. Vitamin B5 - posiluje nadledvinky, jejichž hormony pomáhají regulovat nitrooční tlak. Vitamin B6 - je důležitý u syndromu suchých očí, zlepšuje absorpci hořčíku a pomáhá snižovat nitrooční tlak. Jeho nedostatek zvyšuje riziko degenerace žluté skvrny. Selen - je nutný pro správnou funkci glutationu. Flavonoidy - konzumace potravin bohatých na tyto látky (bobulovité ovoce, zelený čaj apod.) chrání buňky před volnými radikály, zlepšuje stav cév zásobujících oči a pomáhá předcházet šedému zákalu a dalším chorobám. Aminokyseliny - zásadně důležité jsou zejména cystein, glycin a kyselina glutamová, které tvoří hormon glutation, hlavní antioxidant v našich očích. Nezbytná je i aminokyselina taurin, která chrání buňky sítnice před UV zářením. Poznámky: 1. Vyšetření zraku. In WikiSkripta [online]. Mefanet, 1. LF UK v Praze, 2008-, strana naposledy edit. 2010-06-19 [cit. 2010-08-18]. Dostupný z WWW: <http://www.wikiskripta.eu/index.php/vy%c5%a1et%c5%99en%c3%ad_zraku._rozd%c4%9blen %C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_poruch_podle_perimetru>. 2. Optotypy - vyšetření ostrosti zraku. In FYZikálně MATematIcký blog [online]. strana naposledy edit. 2010-04-06 [cit. 2010-08-18]. Dostupný z WWW: <http://fyzmatik.pise.cz/30351-optotypy-vysetreniostrosti-zraku.html>. 3. Zraková ostrost. In Ordinace.cz [online]. Pears Health Cyber, s.r.o., 2010, strana naposledy edit. 2010-08-11 [cit. 2010-08-18]. Dostupný z WWW: <http://www.ordinace.cz/clanek/zrakova-ostrost/>. 4. DOBRORUKA, L.J.; VACKOVÁ, B.; KRÁLOVÁ, R.; BARTOŠ, P. Přírodopis III. 2. vyd. Praha : Scientia, 2001. 160 s. ISBN 80-7183-246-4. 5. MACHOVÁ, Jitka. Cvičení z biologie III. 2. vyd. Praha : SPN, 1987. 110 s. 6. Dieta pro ostrý zrak. In Doktorka.cz [online]. tiscali.cz, praguebest: 1999-2010, strana naposledy edit. 2009-09-03 [cit. 2010-08-18]. Dostupný z WWW: <http://zdravi.doktorka.cz/dieta-pro-ostryzrak/>.