Utváření domova ve změněné krajině pohraničí Česka Zdeněk Kučera a Magdalena Kašková zdenek.kucera@natur.cuni.cz; magdalena.kaskova@natur.cuni.cz Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta Centrum pro výzkum v kulturní a historické geografii Domov a krajina veřejná konference, Praha, 27. 2. 2015
Pohraničí jako specifické území běžný pojem = problematická definice = mnoho pohraničí pohraničí je projevem teritoriality lidského jednání zpravidla spojeno s existencí státu přechodová zóna na rozhraní dvou sousedících regionů a kultur proměny oblasti odrážejí vývoj jejich vzájemných vztahů obecné specifické proměny různé měřítkové úrovně proměny pohraničí znamenají i proměny domova Domov a krajina veřejná konference, Praha, 27. 2. 2015 2
mysl prostředí soucit etika estetika krajina potěšení smysly sounáležitost domov láska srdce bytí v místě duše úcta svaté místo duchovno Porteous (1996) Domov a krajina veřejná konference, Praha, 27. 2. 2015 3
DŮVĚRNOST vysoká To je ale nuda Není lepší místo, než domov nízká To je velmi zvláštní To je úžasné nízká vysoká ZÁLIBA Kaplan, Kaplan (1982) cit. in Porteous (1996) Domov a krajina veřejná konference, Praha, 27. 2. 2015 4
do 100 200 m Granö, J. G. (192/1997): Pure geography Domov a krajina veřejná konference, Praha, 27. 2. 2015 5
Krajina jako tvář domova v daném kontextu vnímané a interpretované prostředí, kterému přikládáme určité významy a hodnoty bezprostředně nás obklopuje a její stav můžeme vnímat jako odraz dalších charakteristik dané oblasti Identita způsob, jímž se jedinec nebo určitá skupina vymezuje ve vztahu k druhým není neměnná = může vzniknout, posilovat se nebo zaniknout, oslabit se její součástí je i prostředí význam symbolických míst při utváření vztahu jedince či skupiny k území Domov místo různých měřítek, které je vymezeno vztahem jedince (nebo skupiny) k němu přirozená součást každodenního života vyvolává pocit bezpečí, stability, čitelnosti, jedinečnosti, vysoké důvěrnosti a záliby vztah k domovu není vázaný na neustálou přítomnost v něm klíčový význam představ a reprezentací domova Domov a krajina veřejná konference, Praha, 27. 2. 2015 6
Rodný kraj je kraj dětství, kraj prvních a proto i nejúplnějších dojmů, objevů a poznatků. Člověk se tam nemusí vracet, protože tam vlastně nepřestal žít, ať se octne kdekoli. Rodný kraj je jako rodný jazyk; i kdyby někdo mluvil nebo psal jiným jazykem, nepřestane myslit a snít jazykem svého dětství. To není vliv, nýbrž něco původnějšího a silnějšího: to je kus vlastní duše a osobnosti. ČAPEK, Karel (1953): Obrázky z domova. Československý spisovatel, Praha, 79 s. (první vydání 1938) Du schöner treuer Böhmerwald warst einst mein Heimatland doch eins ist stets gewiss dass ich dich nie vergiss. pomník z Tachovska Domov a krajina veřejná konference, Praha, 27. 2. 2015 7
Které pohraničí? Kde je pohraničí? Okresy sousedící se státní hranicí Převládající národnost v roce 1930 Euroregiony Domov a krajina veřejná konference, Praha, 27. 2. 2015 8
Charakteristiky pohraničí Pohraničí není a nikdy nebylo homogenním územím skládá se z různých regionů rozdílný potenciál regionů například: 1) fyzicko-geografické podmínky (např. horské podhorské oblasti) 2) charakter sousedství (bariéra prostor zprostředkování) 3) zděděná specializace (průmyslové zemědělské regiony) Společná je radikální změna v identifikaci s prostředím a ve vztahu ke krajině přerušení tradičních vztahů tvořících regionální identitu Identitu pohraničí utvářejí: odlišný způsob života, krajina, kultura sebeindentifikace obyvatel výměna obyvatel a s tím související proměny krajiny a osídlení (geo)politické změny Domov a krajina veřejná konference, Praha, 27. 2. 2015 9
Pohraničí = obsazený pojem souvislá oblast přiléhající ke státní hranici, v níž v roce 1930 převažovalo obyvatelstvo deklarující německou národnost nenávratná ztráta přibližně 3 milionů obyvatel stále existují významné důvody pro vnímání Pohraničí a Vnitrozemí jako odlišných území pohraničí = Sudety pohraniční krajina = sudetská krajina? Sudety ne-sudety Změna počtu obyvatel (%) mezi lety 1930 1950 méně než 35,19 35,20 44,79 44,80 52,79 52,80 61,49 61,50 a více Podíl rodáků v roce 2001 (%) 200,00 a více 100,00 199,00 50,00 99,99 méně než 50,00 chybějící data Domov a krajina veřejná konference, Praha, 27. 2. 2015 10
Identity v pohraničí různá měřítka (lokální, regionální, národní, nadnárodní evropské) různé historické vrstvy jedinečné x sdílené vzpomínky nezávislé Československo 2. světová válka socialismus sametová revoluce vstup do EU 1918 1938 1945 1948 1989 2004 2007
Obyvatelstvo, osídlení vylidňování venkova odsun českých Němců proměna sídelní sítě pseudourbanizace krajiny suburbanizace a hospodářství industrializace krajiny likvidace soukromých podniků extenzifikace a opouštění půdy slučování pozemků kolektivizace Domov a krajina veřejná konference, Praha, 27. 2. 2015 12
Podíl částí obcí podle počtu obyvatel Domov a krajina veřejná konference, Praha, 27. 2. 2015 13
Politika znárodnění půdy militarizace krajiny vznik a zánik železné opony návrat do Evropy a kultura přejmenovávání krajiny využití historických budov k dalším účelům ochrana krajinných hodnot rozvoj druhého bydlení, rekreace a turismu proměny vztahu ke krajině sekularizace krajiny Domov a krajina veřejná konference, Praha, 27. 2. 2015 14
Zaniklá sídla sledování kontinuity sídel existujících v roce 1930 (místní části osad) přes 16 000 jednotek (cca 4 000 000 obyvatel) asi 8 000 lokalizováno (95 % obyvatel; přes 50 % sídel) 40,00 a více 20,00 až 39,99 10,00 až 19,99 5,00 až 9,99 2,50 až 4,99 0,01 až 2,49 0,00 asi 2 400 zaniklých sídel (asi 230 000 obyvatel; cca 5 %) Domov a krajina veřejná konference, Praha, 27. 2. 2015 15
Ztráta či zlepšení? zlepšení organizace osídlení, životních podmínek (modernizace), životní prostředí a scenérie hospodářská a společenská nutnost, bezpečnost oblasti s hodnotným životním prostředím ztráta ve smyslu domova a dědictví Domov a krajina veřejná konference, Praha, 27. 2. 2015 16
Domov v pohraničí: jako ztracené území v průběhu 20. století vnitrostátní i mezinárodní migrace, nucené přesídlení milionů obyvatel zpřetrhání vazeb k domovu (bez perspektivy návratu), nutnost vytváření vztahu k novému prostředí přenášení a udržování identity prostřednictvím: vzpomínání, setkávání, tradic a zvyků, vlastivědné a krásné literatury, vytváření symbolických a vzpomínkových míst zkušenost domova nahrazena jeho představou, často idealizovanou (mezigeneračně předávanou) mnohdy živeno obtížnou integrací v novém prostředí postupná změna vztahu k původnímu domovu různé reakce na možnost návratu/návštěvy odmítání a strach z konfrontace opakovaná návštěva, zapojování do aktivního utváření krajiny (i spolupráce s místními obyvateli) důraz na symbolická místa, osobní i kolektivní (rodné sídlo, dům, hřbitov, kostel) prostřednictvím interakcí postupný rozvoj vztahu mezi starými a novými obyvateli Domov a krajina veřejná konference, Praha, 27. 2. 2015 17
Domov v pohraničí: jako získané území po konci 2. světové války příliv nových obyvatel do pohraničí nutnost vyrovnat se s novým prostředím role motivace přistěhování silná fluktuace obyvatel ( zlatokopové, neschopnost přizpůsobit se novým podmínkám, nenaplněná očekávání) vznik multikulturních společenství (včetně přítomnosti původních německy mluvících obyvatel) postupné vytváření nové kolektivní identity, vztahu k místu trvající vazba na starý domov, pocit odcizení vůči novému prostředí (bludný kruh odcizení) nedostatečný zájem a péče o krajinu postupný generační vývoj Domov a krajina veřejná konference, Praha, 27. 2. 2015 18
Domov v pohraničí: jako kontinuita přes poválečné události stále určitá míra kontinuity: výměna obyvatel nekompletní až do 60. let 20. století výrazná německá menšina po roce 1989 uvolnění diskuze o proměnách krajiny pohraničí, cílená revitalizace snaha o obnovu jako výsledek hledání pocitu domova založeného na vnímané kontinuitě vztahu k místu ne návrat k původní podobě krajiny, ale využití původního k budování nové identity a vlastního domova Domov a krajina veřejná konference, Praha, 27. 2. 2015 19
poutní místo Skoky u Žlutic Celkem se snažím být v reálu. Poutě, v tom duchu, jak bývávaly [...] dneska už je to někde jinde. Tady u nás ty Skoky, už ta sláva [...] zašlá, nebude obnovena. Tam spíš je to takové místo vlastně setkání člověka s Bohem skrze Marii. Je tam staletá tradice [...], takže spíš takové to pojetí [...], že ty aktivity různé, jsou tam nejenom teda ty duchovní, ale spíš převládají ty kulturní, nějaké koncerty nebo nějaké představení [...]. To vnímám jako tady u nás v pohraničí jako náplň těch poutí, [...] že to těm lidem tady u nás v těch našich podmínkách dá mnohem víc nebo je to osloví. [...] Nevěřící, věřící, hodně lidí, tak nějak mají rádi památky a chtějí pomoct tomu místu, není to z nějakých náboženských, nějakého přesvědčení, ale já bych řekl, že co tam dělají ti lidi, tak to je většina, většina, který teda se nehlásí k církvi, ale není jim ten osud toho místa lhostejný. Ví, že je to úžasná stavba. Váží si toho a chtějí uchovat tu hodnotu pro další generace. Takže tedy ten ušlechtilý motiv vlastně tam je. (...) Myslím si, že tudy cesta vede. Říkám, tady v těch našich oblastech, kde ta tradice byla zpřetrhána, přerušena. Domov a krajina veřejná konference, Praha, 27. 2. 2015 20
Zdědičtění odspodu nárůst odborného i laického zájmu po roce 1989 (reflexe proměn oblasti pohraničí) součást hledání vztahu k prožívané krajině, který by měl určitou historickou a mezigenerační kontinuitu vnímána jako součást místního dědictví (propagace území) součást identit původních obyvatel a jejich potomků Domov a krajina veřejná konference, Praha, 27. 2. 2015 21
Paměť v místě Domov a krajina veřejná konference, Praha, 27. 2. 2015 22
Vymístěná paměť Domov a krajina veřejná konference, Praha, 27. 2. 2015 23
Živá i žitá krajina domova Domov a krajina veřejná konference, Praha, 27. 2. 2015 24