EVROPSKÁ SPOLEČNOST Diplomová práce

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta EVROPSKÁ SPOLEČNOST Diplomová práce Vedoucí práce: JUDr. Bohumila Salachová, Ph.D. Bc. Věra Bláhová Brno 2009

Děkuji své vedoucí diplomové práce JUDr. Bohumile Salachové, Ph.D., která mi umožnila zpracovat toto téma, věnovala mi svůj čas a poskytla cenné rady a odborná doporučení, které přispěly k dokončení práce.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci s názvem Evropská společnost vypracovala samostatně a za použití uvedené literatury. V Brně dne 18. května 2009... Bc. Věra Bláhová

Abstract BLÁHOVÁ, Věra. European company. Diploma thesis. Brno, 2009. The diploma thesis treats of one of very actual subjects, i.e. European company (Societas Europaea). Main aim of the diploma thesis is to analyze an enactment of the European company, evaluate an application in the Czech Republic and especially find benefits of the European company. Further aim is to analyze conditions and requirements for establishment the European company, explain the potential ways of founding the European company and organization structure of the European company. The diploma thesis icnludes identification of problems which can companies meet during establishment of the European company. Key words: European company, establishment of the European company, benefits of the European company Abstrakt BLÁHOVÁ, Věra. Evropská společnost. Diplomová práce. Brno, 2009. Diplomová práce pojednává o jednom z velmi aktuálních témat, tj. evropské společnosti (Societas Europaea). Hlavním cílem práce je provést rozbor právní úpravy, zhodnotit využitelnost v České republice a především zjistit výhody evropské společnosti. Dílčím cílem je analyzovat podmínky a požadavky na založení této právní formy, vysvětlit možné způsoby založení a organizační strukturu evropské společnosti. Práce obsahuje identifikaci problematiky a souvisejících skutečností, se kterými se firmy při založení SE mohou setkat. Klíčová slova: evropská společnost, založení evropské společnosti, výhody evropské společnosti

OBSAH 1 ÚVOD... 7 2 CÍL PRÁCE A METODIKA... 10 2.1 CÍL PRÁCE... 10 2.2 METODIKA... 11 3 PRÁVNÍ ÚPRAVA EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI... 12 4 ZALOŽENÍ A VZNIK EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI... 16 4.1 POŽADAVKY PRO VZNIK EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI... 17 4.1.1 Požadavky na zakladatele... 17 4.1.2 Požadavky na způsoby založení... 18 4.1.3 Požadavky na nadnárodní prvek... 20 4.1.4 Požadavky na umístění sídla zakládané evropské společnosti... 21 4.2 ZALOŽENÍ EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI NADNÁRODNÍ FÚZÍ... 21 4.2.1 Projekt fúze... 23 4.2.2 Přezkum projektu fúze... 24 4.2.3 Zjednodušené fúze... 25 4.2.4 Zveřejnění projektu fúze... 26 4.2.5 Schválení projektu fúze... 26 4.2.6 Osvědčení o splnění všech podmínek založení SE fúzí... 27 4.2.7 Ochrana věřitelů... 28 4.2.8 Ochrana minoritních akcionářů... 29 4.2.9 Zápis SE do obchodního rejstříku... 29 4.3 ZALOŽENÍ HOLDINGOVÉ EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI... 31 4.3.1 Projekt založení... 31 4.3.2 Přezkoumání návrhu projektu... 34 4.3.3 Zveřejnění a schválení návrhu projektu... 34 4.3.4 Zápis do obchodního rejstříku... 36 4.3.5 Ochrana minoritních společníků... 37 4.3.6 Vznik evropské holdingové společnosti... 37 4.4 ZALOŽENÍ DCEŘINÉ EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI... 38 4.5 TRANSFORMACE NÁRODNÍ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI NA EVROPSKOU SPOLEČNOST... 40 4.5.1 Projekt transformace... 41 4.5.2 Zveřejnění a schválení projektu... 41 4.5.3 Ochrana menšinových akcionářů... 42 4.5.4 Vznik SE... 42 5 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI... 44 5.1 DUALISTICKÝ MODEL ŘÍZENÍ... 47 5.2 MONISTICKÝ MODEL ŘÍZENÍ... 48 6 VÝHODY A NEVÝHODY EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI... 51 7 PRAKTICKÝ POSTUP ZALOŽENÍ SE... 56 7.1 ZAKLADATELSKÁ SMLOUVA... 56 7.2 ZÁPIS DO OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU... 62 8 DISKUZE... 64 9 ZÁVĚR... 66 10 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 69 11 SEZNAM OBRÁZKŮ... 71 12 SEZNAM ZKRATEK... 71 13 SEZNAM PŘÍLOH... 72

1 ÚVOD Evropská akciová společnost neboli evropská společnost, známá pod latinským názvem Societas Europaea (zkratka SE je obligatorním dodatkem firmy evropské společnosti), je právní forma podnikání postavená na právu Evropského společenství. Smyslem je usnadnit volný pohyb kapitálu v rámci celé Evropské unie a sjednotit právní formy obchodních společností v Evropské unii. Societas Europaea je do jisté míry symbolem sjednocené Evropy, vyjádřením svobody usazování a v neposlední řadě prestižní záležitostí. Societas Europaea je nadnárodní právní forma akciové společnosti vytvořená komunitárním právem. Jejím účelem je poskytnout společnostem podnikajícím na mezinárodní úrovni odpovídající právní formu tak, aby se odbouraly překážky podnikání vyplývající z odlišností v právních úpravách obchodních společností a z existence státních hranic. 1 Předpokladem dotvoření vnitřního trhu a zlepšení, která to přinese v hospodářské a sociální oblasti v celém Společenství, je nejen odstranění překážek obchodu, ale také přizpůsobení struktur výrobních kapacit rozměrům Společenství. K tomu je nezbytné, aby společnosti, jejichž činnost není omezena na uspokojování pouze čistě místních potřeb, mohly plánovat a provádět reorganizaci svého podnikání v měřítku Společenství. 2 Dosud mezi obchodními společnostmi zaujímala národní akciová společnost jedinečné postavení, ale nyní má konkurenci v podobě evropské společnosti. Societas europaea přináší především možnost uskutečňovat přeshraniční fúze a přesun sídla společnosti bez komplikací, což je nespornou výhodou. Jde o nadnárodní typ obchodní společnosti, který je vhodný zejména pro velké společnosti podnikající ve více členských státech. Jde o významný posun oproti dosavadnímu národnímu pojetí obchodních společností. Původním záměrem bylo vytvořit společnost, která by vůbec nebyla omezována hranicemi států. Mezi jednotlivé důvody a výhody existence SE můžeme zařadit např. zjednodušení podnikání na nadnárodní úrovni, zjednodušení restrukturalizace podniků (corporate restructuring), umožnění změny sídla společnosti (corporate mobility) 1 HODÁL, P. Evropské právo obchodních společností. Praha: Linde, 2005, s 126. 2 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE) 7

a především možnost výběru nejvhodnějšího práva obchodních společností, a tím pravděpodobnost vytvoření prostoru pro konkurenci mezi právy obchodních společností. Snaha vytvořit nadnárodní evropskou právní formu obchodní společnosti existuje již od vzniku evropských společenstev. Již v roce 1952 byly předloženy první návrhy na vytvoření nadnárodní právní formy. Za první kroky směřující k dnešnímu modelu SE se považují přednášky notáře C. Thibiérge a profesora Pietra Sanderse z roku 1959. Roku 1965 předložila francouzská vláda Radě ministrů EHS návrh na vypracování modelu evropské společnosti prostřednictvím mezistátní smlouvy. Neoficiální návrh existoval již v roce 1966, kdy komise EHS předložila memorandum o vytvoření Evropské obchodní společnosti. Pod vedením profesora Sanderse byl vypracován první návrh nařízení a předložen roku 1970 Radě ministrů. Ta ho vrátila k přepracování a návrh byl znovu předložen roku 1975. I přesto návrh nebyl schválen kvůli obavám členských států z nadměrné konkurence vůči národním právním formám akciových společností a kvůli sporům v jednotlivých otázkách, např. způsob řízení či zapojení zaměstnanců. I přes tento neúspěch Evropská komise zahrnula zavedení SE do plánu na vytvoření evropského vnitřního trhu. Trvalo mnoho let než vznikla tzv. Bílá kniha, která měla vést k dokončení vnitřního trhu. Bílou knihu předložila Evropská komise v roce 1985 jako třetí návrh nařízení. V memorandu z roku 1989 bylo navrženo rozdělení právní úpravy mezi nařízení, které by upravovalo záležitosti týkající se práva obchodních společností, a směrnici o zapojení zaměstnanců. Návrh obou předpisů byl opětovně předložen roku 1991. Návrhy ještě neumožňovaly flexibilitu, kterou má konečná podoba evropské společnosti, byly však již poměrně silně vázány na národní právo. Ovšem kvůli rozporům tyto návrhy nebyly schváleny. Nový impuls přinesla zpráva tzv. Ciampiho skupiny z roku 1995, která zdůraznila nezbytnost této formy společnosti pro evropské hospodářství. Pod vedením Étienne Davignona vznikla zpráva, která navrhovala flexibilní model zapojení zaměstnanců, jež se stal základem pro dnešní úpravu. Zpráva z roku 1997 obsahovala kompromis založený na procesu vyjednání míry participace v každém konkrétním případě. Davignonův kompromis i přesto neuspokojil žádnou ze stran sporu. Ke kompromisu došlo až na summitu Evropské rady v Nice 10. Prosince 2000. 8

Nařízení a směrnice byly schváleny Radou ministrů ES 8. října 2001. Za klíčový okamžik ke vzniku evropské společnosti je označován průlom v Nice. Po dobu tří let od schválení nařízení a implementace směrnice byly v jednotlivých členských státech přijaty předpisy, které upřesnily způsob vzniku SE se sídlem na jejich území. Od 8. října 2004 tak mohou vznikat první SE. Nařízení upravuje statut evropské společnosti, ale zdaleka není vyčerpávající. Řešení problémů ponechává na národních úpravách. Novelizaci nařízení vyvolalo přistoupení nových členských států k EU. Bylo nutné doplnit přílohy o subjekty z členských států, které se smějí účastnit zakládání SE. To se týká také České republiky. Přestože členské státy EU ukončily implementaci v říjnu 2004, první evropské společnosti začaly vznikat až začátkem roku 2006. Přes rok tedy trvalo než se evropská společnost z pouhého legislativního vymezení stala skutečnou praktickou možností, která nabízí úspěšným podnikatelům mnoho mimořádných výhod. 9

2 CÍL PRÁCE A METODIKA 2.1 Cíl práce Diplomová práce se zabývá problematikou evropské akciové společnosti. Evropská společnost je v současnosti velmi aktuální téma. Jedná se o velmi vyhledávanou formu společnosti a zájem o ni stále roste. Podnikatelům, kteří si zvolí tuto formu společnosti pro své podnikání, nabízí mnoho výhod. Hlavní cíl diplomové práce je analyzovat právní úpravu evropské společnosti a zhodnotit právní režim a použití této formy podnikání v České republice. Popsat podmínky a hlavní důvody pro vytvoření této právní formy, zejména zjistit výhody, nevýhody a rizika evropské společnosti, z hlediska důsledků v ekonomické, daňové a právní oblasti. Dílčím cílem je provést rozbor platné právní úpravy evropské společnosti (Societas Europaea) a srovnat komunitární právní úpravu s národní právní úpravou. Seznámit se s praktickou problematikou a přiřadit problémy z praxe k právní úpravě. Tímto způsobem bude propojena teoretická stránka s praktickou stránkou. Dalším dílčím cílem je analyzovat podmínky pro založení evropské společnosti, podrobněji popsat postup a možné způsoby vzniku evropské společnosti - nadnárodní fúzí, vytvořením holdingové společnosti, dceřiné společnosti nebo transformací na evropskou společnost. Dále popsat organizační strukturu evropské společnosti čili objasnit dualistický a monistický systém řízení společnosti. Dílčím cílem je provést identifikaci praktických problémů a souvisejících skutečností, se kterými se firmy při založení SE mohou setkat. Při praktické realizaci mohou vznikat potíže např. v oblasti nejednoznačné či chybějící právní úpravy. Formulovat zjištění a doporučení pro praxi, které by měly posloužit pro správná rozhodnutí managementu společnosti při realizaci svého záměru vytvořit evropskou společnost. 10

2.2 Metodika Při zpracování diplomové práce jsem se řídila zásadami pro její vypracování. Postupovala jsem tak, že jsem se seznámila s právní úpravou evropské společnosti, a poté jsem přiřadila problémy v praxi k právní úpravě. Prvním krokem bylo nastudování potřebných dokumentů, především právních předpisů. Při psaní jsem vycházela ze zákona o evropské společnosti, nařízení Rady (ES) a z dostupné literatury, která je zmíněna na konci práce. Použitá metodika je navrhnuta tak, aby odpovídala zadané problematice a stanovené cíle byly plně splněny. Při psaní práce byla použita metoda deskripce čili popisná metoda, dále analýza dané problematiky, syntéza v podobě zjištění jednotlivých výhod založení SE, dále byla použita metoda komparace při porovnávání nařízení o SE a obchodního zákoníku, kdy se snažím upozornit na odlišnosti z nich plynoucí. Po úvodní části, kde je zmíněn pojem SE, důvody a historie vzniku této formy společnosti, následuje oddíl metodiky, kde je stručně nastíněn postup při psaní práce. Na metodickou část navazuje teoretická část, která zahrnuje výklad právní úpravy, požadavky a podmínky založení a možné způsoby založení společnosti - založení nadnárodní fúzí, založení holdingové společnosti, založení dceřiné společnosti a transformace národní akciové společnosti na evropskou společnost, přičemž se snažím upozornit na praktické problémy, se kterými se firmy při zakládání této formy společnosti mohou potýkat. Dále se zabývám dualistickým a monistickým modelem řízení a správy. Další kapitola obsahuje hlavní výhody a nevýhody založení této formy společnosti. Na teoretickou část navazuje praktická část, jež zahrnuje postup zakládání konkrétní evropské společnosti. Snažím se popsat jednotlivé kroky při založení a zakladatelskou smlouvu. Po praktické části následuje závěrečná část, která je souhrnem doporučení a zjištění o evropské společnosti, zhodnocením výhod a jednotlivých aspektů založení evropské společnosti. Důraz je kladen také na přílohy práce, jež obsahují návrh na zápis zapsaných údajů do obchodního rejstříku a návrh zakladatelské smlouvy, které by měly práci dodat praktický rozměr, aby práce nebyla příliš teoreticky zaměřena. 11

3 PRÁVNÍ ÚPRAVA EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI Každý právní institut, tedy i SE musí být upravena v určitých pramenech práva. Úprava SE je rozdělena mezi nařízení (právo obchodních společností), směrnici o zapojení zaměstnanců, stanovy a právo členského státu, ve kterém má SE sídlo. 3 Základem úpravy je nařízení Rady, které upravuje otázky vzniku SE a vnitřní organizace. Ve věcech, které nařízení neupravuje, podléhá SE národnímu právu, které je harmonizováno v oblasti zapojení zaměstnanců. Systém předpisů aplikovatelných na SE je komplikovaný. Jejich vzájemný vztah podává čl. 9 NoSE (nařízení Rady), dle kterého se postupně použijí: 1. nařízení o SE, 2. stanovy (v rozsahu stanoveném v nařízení o SE), 3. národní prováděcí úprava k nařízení o SE, 4. národní akciové právo, 5. stanovy v rozsahu stanoveném národním akciovým právem. Ad 1. Nařízení o SE Nařízení se považuje za základní pramen úpravy evropské společnosti. Jeho nadřazenost ostatním pramenům práva (zejména národním právním předpisům) plyne z přednosti komunitární úpravy před národními právními řády. Jeho aplikaci musí vždy upřednostnit před národním právem každý soud. Avšak nařízení o SE je nicméně pouze sekundárním pramenem komunitárního práva, o stupeň výše stojí předpisy primárního evropského práva, především Smlouva o založení ES. 4 Z ustanovení čl. 9 odst. 2 NoSE plyne, že právní předpisy členských států pro SE musí být v souladu se směrnicemi vztahujícími se na národní akciové společnosti. Nařízení o SE využívá dvou způsobů odkazů na směrnice. V některých případech odkazuje nařízení přímo na harmonizované vnitrostátní předpisy, čili úpravu národní akciové společnosti. Druhá skupina odkazuje přímo na texty směrnic, aniž by zmiňovala 3 HODÁL, P. Evropské právo obchodních společností. Praha: Linde, 2005, s. 136. 4 DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2006, s. 24. 12

harmonizované vnitrostátní předpisy. Podle některých autorů 5 je třeba v těchto případech ustanovením přiznat aplikovatelnost bez ohledu transformace do vnitrostátních předpisů. Pochybnosti vyvolávají otázky, o kterých sice nařízení nepojednává, ale bylo by možné je řešit cestou extenzivní interpretace. Vzhledem k soudobým tendencím v judikatuře ESD lze důvodně předpokládat, že tato tendence v praxi patrně převáží. Další nejasnost se týká toho, nakolik rovina právní úpravy aplikovatelná na SE zahrnuje odkazy na jiné prameny sekundárního komunitárního práva. 6 Ad 2. Stanovy Dle čl. 9 odst. 1 písm. b) se evropská společnost řídí svými stanovami, je-li to v nařízení výslovně stanoveno. Stanovy se mohou od jednotlivých článků nařízení odchýlit pouze v případech, ve kterých to nařízení výslovně dovoluje. Nařízení má zásadně kogentní charakter. V opačném případě, pokud se stanovy dostanou do rozporu s nařízením, kde to nařízení výslovně nepřipouští, budou neúčinné a neaplikovatelné. Pokud nařízení dovolí, aby stanovy některou záležitost upravily, pak má příslušný článek stanov přednost před národní právní úpravou akciové společnosti. Evidentní rozdíl oproti české národní úpravě stanov akciové společnosti, kde platí, že stanovy mohou vždy obsahovat vlastní úpravu odchylnou od zákona, nestanoví-li zákon sám něco jiného. Ad 3. Národní prováděcí úprava Náležitosti, které nařízení neupravuje, podléhají právním předpisům národního práva v členském státě, kde mají zapsané sídlo. Členské státy mohou vytvořit pro SE zvláštní soubory právních norem aplikovatelných pouze na ni. Převažuje stanovisko, že členský stát může k tvorbě takových předpisů přikročit, jen je-li k tomu v nařízení o SE výslovně zmocněn. 7 Nařízení Rady zakazuje jakoukoliv formu diskriminace evropské společnosti oproti národním akciovým společnostem. Nařízení obsahuje normy, které členským státům dovolují nebo přikazují upravit záležitosti speciálně pro evropskou 5 např. THEISEN, M. R., WENZ, M. Die Europäische Aktiengesellschaft. Stuttgart: Schäffer-Pöschel Verlag, 2002, s. 47. 6 DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2006, s. 25. 7 DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2006, s. 29. 13

společnost. Specifické normy pro SE se připouštějí tam, kde se zavádí úprava mírnější než národní akciové právo. V některých případech je dána povinnost národního zákonodárce upravit určité otázky odlišně od národního akciového práva. Dle ustanovení čl. 68 odst. 1 musí členské státy učinit veškerá vhodná opatření pro účinné uplatňování nařízení. Záleží na členském státu, aby určil, jestli zmocnění naplní či nikoliv. Pokud jej využije, může pro SE zformulovat samostatná pravidla, která mohou být shodná nebo zcela odlišná od požadavků národního akciového práva, anebo odkázat na právní úpravu akciové společnosti. V České republice je evropská společnost upravena zákonem č. 627/2004 Sb. ze dne 11. listopadu 2004 o evropské společnosti. Ad 4. Národní akciové právo Národní akciové právo se použije tam, kde nařízení o SE nedává řešení určitého problému, ani neobsahuje zmocnění, aby zakladatelé a akcionáři odstranili problém ve svých stanovách a v těch případech, že členský stát nemá možnost vytvořit pro evropskou společnost právní předpisy. Národní akciová úprava významně ovlivňuje podobu a strukturu evropské společnosti a zasahuje prakticky do všech oblastí života SE. Samo nařízení odkazuje přímo na národní akciovou úpravu ve státě sídla SE a členské státy toho využívají při zmocnění k přijetí specifické úpravy pro SE. Sídlo SE se musí nacházet ve Společenství, ve stejném členském státě jako její správní ústředí. Členský stát může kromě toho uložit SE zapsané do rejstříku na jeho území povinnost mít své správní ústředí a sídlo na stejném místě. Z toho vyplývá, že zapsané i skutečné sídlo musí ležet v tomtéž členském státu. Tato podmínka je daná čl. 7 NoSE. Ad 5. Stanovy v rozsahu stanoveném národním akciovým právem Jak vyplývá z čl. 9 odst. 1 písm. c) bod iii), stanovy lze uplatnit pouze v rozsahu, v jakém to připouští právní úprava akciových společností ve státě sídla společnosti. Bude tedy záležet na konkrétním právním řádu, míře svobody a volnosti daného státu, kterou poskytuje akciovým společnostem. 14

Stanovy budou složeny z obligatorních a fakultativních náležitostí podle nařízení, kde platí zásada co není dovoleno, je zakázáno; podle české právní úpravy platí zásada co není zakázáno, je dovoleno. 8 Tento systém je velmi nepřehledný i jeho výklad v konkrétních situacích bude dosti obtížný. Důležitou roli zaujímá evropský soudní dvůr, který jako jediný může rozhodnout v otázkách komunitární právní úpravy. I když NoSE je přímo aplikovatelné, bez prováděcí úpravy by byla jeho aplikace nemyslitelná. Za současné situace nelze o jednotné právní úpravě SE vůbec hovořit. Právní úprava SE má v jednotlivých členských státech pouze společný základ, v konkrétních otázkách jejího fungování vykazují její jednotlivé národní varianty výrazné odlišnosti. 9 Negativum tedy spočívá v možnosti tvorby doplňujících národních pravidel na základě odkazů v NoSE a subsidiaritě aplikace národního akciového práva. Vzniká 28 národních úprav SE, a je pravděpodobné, že česká SE bude odlišná např. od francouzské SE. Můžeme říci, že vliv národního akciového práva bude na SE velmi silný a v některých případech výlučný. 8 DVOŘÁK, T. Akciová společnost a evropská společnost. 1. vydání. Praha: Aspi, 2005, s. 10. 9 NERUDA, R. Societa Europaea Stručný úvod do právní úpravy a několik zamyšlení. Právní fórum, 2006, č. 5, s. 156. 15

4 ZALOŽENÍ A VZNIK EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI Evropská společnost může být založena několika různými postupy, které jsou v nařízení o evropské společnosti taxativně vymezeny. Velmi častá je fúze dvou či více akciových nebo evropských společností. Další možností je vytvoření holdingové evropské společnosti, dceřiné společnosti nebo přeměna akciové společnosti založené podle práva některého z členských států Evropské unie. Jednotlivé možnosti založení evropské společnosti budou podrobně popsány v následujících kapitolách. Základní kapitál evropské společnosti je podobně jako u akciové společnosti rozložen na akcie a musí mít minimální výši 120 000 EUR respektive ekvivalent v národní měně státu, který dosud nepřijal euro. Akcie nemusejí být kótovány na burze, ale musejí však být volně převoditelné. V České republice vznikají evropské společnosti mnohem rychleji, než v ostatních zemích EU. Česká republika je zemí, kde jsou hojně nabízeny tzv. ready-made evropské společnosti. Tyto společnosti jsou zakládány jako dceřiné společnosti již existující evropské společnosti. Můžeme se domnívat, že snadnější dostupnost je jednou z hlavních příčin rostoucí obliby evropských společností v České republice. Za rostoucí oblibou tohoto typu společnosti u českých podnikatelů stojí zejména současná legislativa, díky které je založení společnosti komplikovaný, administrativně i časově náročný proces. Ready-made evropské společnosti jsou určeny všem, kdo potřebují v krátkém čase zahájit podnikání buď v České republice nebo v zahraničí. Jedná se o řádně založené společnosti s velmi krátkou historií, zapsané v obchodním rejstříku, které jsou v souladu s právními předpisy a mají plně splacený základní kapitál. Tyto společnosti neprovozovaly žádnou podnikatelskou činnost, nemají žádné závazky ani pohledávky, mají řádně vedené účetnictví a jsou registrovány na finančním úřadě. Za společnost lze jednat během několika hodin, ihned po jmenování kupujícího statutárním orgánem. Výhodou ready-made evropských společností je fakt, že při prodeji společnosti a převodu akcií se akcionářem může stát i osoba, která jinak SE založit nemůže, nebo je velmi omezena, např. fyzická osoba či národní společnosti jako jediný akcionář. 16

4.1 Požadavky pro vznik evropské společnosti Evropská společnost je konstruována jako společnost nadnárodní. Prvek nadnárodnosti vyniká zejména při procesu zakládání evropské společnosti, který se vyznačuje specifickými omezeními. Předpokladem založení evropské společnosti je stávající podnikatelská struktura přesahující hranice jednoho členského státu. K naplnění mezinárodního prvku požaduje nařízení o SE, aby zakladatelé byli podřízeni různým právním režimům v rámci EU, příp. měli v jiném právním režimu dceřinou společnost nebo organizační složku. I přes flexibilitu komunitární úpravy evropské společnosti se projevují některá omezení, především ve vztahu ke způsobům zakládání SE. Z čl. 2 NoSE vyplývá, jak evropskou společnost založit. Z nařízení plynou některá omezení: omezení na straně subjektů, které se smějí účastnit založení, omezení, pokud jde o způsoby založení evropské společnosti, omezení v podobě požadavku na tzv. národní prvek, omezení, pokud jde o umístění sídla zakládané evropské společnosti. 4.1.1 Požadavky na zakladatele Zakladatelem je zpravidla právnická osoba jen vybraných forem. Fyzické osoby mohou jako zakladatelé vystupovat jen při zakládání holdingové evropské společnosti, ale i tam mají dominantní roli akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným. U jednotlivých zakladatelů musí platit podmínka, že byli založeni podle práva některého z členských států EU a jejich zapsané a skutečné sídlo leží v EU. Připouští se odchylka, kdy členský stát může stanovit, že společnost, jejíž správní ústředí se nenachází se Společenství, se může podílet na založení SE, je-li založena podle práva členského státu, má sídlo v členském státě a má skutečnou a trvalou vazbu na hospodářství daného státu. 10 Omezení na evropské zakladatele neznamená, že by SE nemohli založit akcionáři ze států mimo evropského společenství. U holdingové evropské společnosti mohou jako zakladatelé vystupovat libovolné subjekty a je jedno, kde mají sídlo či bydliště. Pokud SE vznikne fúzí, mohou jejími akcionáři být investoři např. z USA, Japonska apod. 10 HODÁL, P. Evropské právo obchodních společností. Praha: Linde, 2005, s. 152. 17

4.1.2 Požadavky na způsoby založení Nařízení o SE zásadně nepřipouští, aby byla evropská společnost založena na zelené louce libovolnými zakladateli. 11 Vznik SE je možný v rámci reorganizace existujících forem podnikání, jejichž působení se vyznačuje nadnárodním prvkem. Povoleny jsou způsoby založení, které jsou vymezeny v čl. 2 a čl. 3 NoSE. Je třeba dbát na to, které formy společností se mohou účastnit a jaké další předpoklady musí splňovat. Evropskou společnost lze založit: 1. Fúzí dvou či více akciových nebo evropských společností, které jsou založeny podle práv členských států a mají zapsané sídlo i hlavní správu v EU, jestliže se alespoň dvě z nich řídí právem různých členských států. Akciové společnosti z různých členských států mohou provést fúzi sloučením nebo splynutím. Vznik evropské společnosti fúzí představuje možnost přesunu sídla stávající společnosti do zvoleného státu EU. Z toho důvodu se předpokládalo, že vznik SE fúzí bude nejčastější variantou vzniku Societas Europaea. Velmi častá je fúze české a slovenské společnosti s výslednou evropskou společností sídlící na Kypru či v jiné daňově příznivé destinaci. Obrázek 1: Vznik SE fúzí Zdroj: <http://www.akont.cz/cz/societas-europaea-evropska-spolecnost>. 2. Jako holdingovou společnost nad dvěma či více stávajícími akciovými či evropskými společnostmi anebo společnostmi s ručením omezeným, jež byly založeny podle práva některého z členských států a mají zapsané sídlo i hlavní správu v EU, jestliže alespoň dvě z nich jsou založeny dle práva různých členských států nebo mají nejméně dva roky dceřinou společnost či organizační složku podniku na území jiného členského státu, než je stát, jehož právem se řídí. 11 DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2006, s. 65. 18

Zakládající společnosti se stávají dcerami Societas Europaea. Obrázek 2: Vznik holdingové SE Zdroj: <http://www.akont.cz/cz/societas-europaea-evropska-spolecnost>. 3. Jako dceřinou společnost alespoň dvou společností (včetně evropské společnosti), které byly založeny podle práva některého z členských států a mají zapsané sídlo i hlavní správu v EU, jestliže alespoň dvě z nich jsou založeny dle práva různých členských států nebo mají nejméně dva roky dceřinou společnost, která se řídí právem jiného členského státu, či organizační složku podniku umístěnou na území jiného členského státu, než je stát, jehož právem se řídí. Dceřiná společnost neboli joint-venture evropská společnost. Obrázek 3: Vznik dceřiné SE Zdroj: <http://www.akont.cz/cz/societas-europaea-evropska-spolecnost>. 4. Přeměnou akciové společnosti založené podle práva některého z členských států, leží-li její zapsané i skutečné sídlo na území EU, pokud má alespoň dva roky dceřinou společnost, která se řídí právem jiného členského státu. Tato varianta však neumožňuje současné přenesení sídla společnosti. 19

Obrázek 4: Vznik SE transformací a. s. Zdroj: <http://www.akont.cz/cz/societas-europaea-evropska-spolecnost>. 5. Jako dceřinou společnost již existující evropské společnosti Pro tento případ nařízení Rady neupravuje žádné dodatečné podmínky. Evropská společnost může bez omezení zakládat jiné SE společnosti. Nově zakládaná SE nemusí být společným podnikem dvou či více právnických osob. Obrázek 5: Vznik dceřiné společnosti již existující SE Zdroj: <http://www.akont.cz/cz/societas-europaea-evropska-spolecnost>. 4.1.3 Požadavky na nadnárodní prvek Nadnárodní prvek se projevuje v tom, že evropskou společnost lze založit, pokud nejméně dvě zakládající společnosti sídlí na území různých členských států, anebo na území téhož členského státu a nadnárodní prvek zajišťuje skutečnost, že alespoň dvě z nich mají po dobu dvou let dceřinou společnost, která se řídí právem jiného členského státu, popř. organizační složku na území jiného členského státu. Subjekty, které nesplňují podmínku přeshraničního charakteru, mají jiné možnosti, jak tuto bariéru překonat. Pro období následující bezprostředně po datu účinnosti nařízení, kdy nebudou existovat žádné SE, bývá zmiňována fúze dvou akciových společností z různých členských států, z nichž jedna či obě existují pouze formálně. Čl. 2 odst. 1 NoSE nevyžaduje historii akciových společností, ani povinnost, aby společnosti reálně vyvíjely činnost. Můžeme si představit, že budou založeny jako 20

prázdné korporátní schránky i z jediného členského státu, které poslouží jako nástroj k založení evropské společnosti. Nebo zakládání společností do zásoby z důvodu dlouhé lhůty pro zápisy společností do obchodního rejstříku. Nejčastěji bývá zmiňován problém, ke kterému okamžiku je třeba vyhovět minimálnímu časovému rozměru nadnárodního prvku. 12 Dle nařízení je nutné, aby vztah k dceřiným společnostem trval nejméně dva roky, nikde však není stanoveno, nejpozději ve které fázi procesu musí být tato podmínka splněna. 4.1.4 Požadavky na umístění sídla zakládané evropské společnosti Za své sídlo a daňovou rezidenci si evropská společnost může zvolit libovolný členský stát Evropské unie. Záleží tedy pouze na zakladateli, do kterého členského státu umístí sídlo zakládané SE, a tím určí, ve kterém státu bude SE zapsána do obchodního rejstříku a jakým právem se bude řídit proces jejího zakládání. Nehraje roli, ve kterém státě sídlí zakladatelské společnosti, výjimka se týká zakládání evropské společnosti transformací z národní akciové společnosti. V tom případě musí sídlo zůstat na území téhož členského státu, ve kterém sídlí transformovaná akciová společnost. Z čl. 7 NoSE vyplývá, že ve státě, kde se nachází sídlo evropské společnosti, musí být také správní ústředí (neboli místo vedení) této společnosti. Pokud se přesune správní ústředí společnosti do jiného členského státu Evropské unie, mění se tím i sídlo společnosti a její daňová rezidence. To dává evropské společnosti možnost měnit svou daňovou rezidenci v rámci Evropské unie i několikrát do roka (tzv. country shopping), podmínkou je schválení záměru dvěma třetinami akcionářů valné hromady evropské společnosti, resp. písemné rozhodnutí jediného akcionáře. 13 4.2 Založení evropské společnosti nadnárodní fúzí Evropská společnost může být dle čl. 2 odst. 1 NoSE založena fúzí 14 : nejméně dvou akciových společností, které mají zapsané i skutečné sídlo na území členských států a řídí se nejméně dvěma různými právními řády členských států, 12 DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2006, s. 73. 13 MENŠÍKOVÁ, L. Evropská společnost na vzestupu. Právní rádce, 2009, č. 1, s. 29. 14 DVOŘÁK, T. Akciová společnost a evropská společnost. 1. vydání. Praha: Aspi, 2005, s. 103. 21

nejméně dvou SE, které mají zapsané i skutečné sídlo na území členských států a řídí se nejméně dvěma různými subsidiárně aplikovatelnými právními řády členských států, nejméně jedné akciové společnosti, která se řídí právním řádem členského státu a má zapsané i skutečné sídlo na území členského státu, a nejméně jedné SE. SE může vzniknout fúzí rovnocenných partnerů i fúzí dceřiných a mateřských SE. Při fúzi může dojít i ke změně zapsaného sídla. Podrobnou úpravu podávají čl. 17 až 31 NoSE. Při absenci výslovné úpravy v nařízení se fúze bude řídit právem státu, ve kterém má zapsané sídlo. Z ustanovení čl. 18 NoSE vyplývá, že na každou z fúzujících společností se v rozsahu, v jakém nestanoví nařízení něco jiného, použijí předpisy národního akciového práva v závislosti na tom, ve kterém státě má zapsané sídlo. Vnitrostátní úprava fúzí v jednotlivých státech je podstatně harmonizována třetí směrnicí, nařízení proto mohlo vycházet z této úpravy. V ČR, Německu nebo Francii se fúze může účastnit i společnost v likvidaci nebo společnost, na kterou byl prohlášen konkurz či vyrovnání. 15 Založení SE fúzí se nesmí účastnit některé druhy akciových společností, které smí fúzovat jen s určitým druhem akciových společností (např. penzijní fond), ledaže se jedná o fúzi stejného druhu akciové společnosti. Příkladem může být fúze českého investičního fondu se slovenským investičním fondem. SE může vzniknout dvojím způsobem - fúzí splynutím a fúzí sloučením. Fúze sloučením podle třetí směrnice jde o postup, kdy na základě zrušení bez likvidace přechází jmění jedné nebo více společností na nástupnickou společnost, která nabývá právní formy SE, a akcie zanikajících společností se vymění za akcie nástupnické společnosti. Fúze splynutím totéž, ale zanikají všechny účastnické společnosti a nástupnická společnost je novou právnickou osobou ve formě SE. Rozdíl je v tom, že při sloučení musí mít vznikající SE sídlo ve státě sídla některé zakladatelské společnosti, při splynutí tato podmínka neplatí. Na fúzi se může účastnit jakékoli množství společností, ale nástupnická je vždy jedna. 15 HODÁL, P. Evropské právo obchodních společností. Praha: Linde, 2005, s. 158. 22

4.2.1 Projekt fúze Pokud se fúze účastní česká společnost jako společnost zanikající nebo nástupnická, budou se aplikovat ustanovení nařízení o SE a obchodního zákoníku. Základní právní nástroj, kterým se založení SE fúzí realizuje, je projekt fúze. Ten nahrazuje návrh i smlouvu o fúzi podle českého práva. Projekt vypracovávají společně řídící nebo správní orgány zúčastněných společností. Projekt bude existovat v několika jazycích, aby vyhověl jazykovým požadavkům práva, kterým se řídí zúčastěné společnosti. Jednotlivé jazykové verze se nesmí lišit. Vhodné je zpracovat projekt v jediném úředním jazyku, ve kterém bude SE zapsána do rejstříku, a následně jej překládat do národních jazyků zúčastněných společností. Minimální obsahové náležitosti projektu vycházejí z čl. 20 odst. 1 NoSE a odkazu na třetí směrnici: firmu a sídlo každé z fúzujících společností a navrhovanou firmu a sídlo SE, výměnný poměr akcií a částku případného dorovnání, jež nesmí přesáhnout 10 % jmenovité hodnoty akcií, nemají-li akcie jmenovitou hodnotu, jejich účetní hodnoty, podmínky pro výměnu akcií v SE, den, od kterého majiteli akcií SE vzniká právo na podíl na zisku, den, od kterého se pro účely účetnictví považují jednání fúzujících společností za jednání SE (rozhodný den fúze), práva udělená evropskou společností akcionářům se zvláštními právy a majitelům cenných papírů jiných než akcie nebo navrhovaná opatření, která se týkají těchto osob, zvláštní výhody poskytnuté znalcům, kteří přezkoumávají projekt fúze, nebo členům správních, řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánů, stanovy SE, údaje o postupu, jímž se určí podmínky účasti zaměstnanců podle SoSE. Dle názoru zahraničních autorů 16 je výčet náležitostí projektu fúze taxativní, nepřipouští další požadavky, které by plynuly z národního akciového práva. Je to dáno nadnárodní povahou fúze ústící v založení SE. Pokud by národní zákonodárce měl možnost 16 např. THEISEN, M. R., WENZ, M. Die Europäische Aktiengesellschaft. Stuttgart: Schäffer-Pöschel Verlag, 2002, s. 79. 23

předepsat další náležitosti projektu fúze pro zúčastěné společnosti sídlící na jeho území, pak tyto přísnější požadavky by měly vliv i na ostatní zúčastněné společnosti, protože projekt musí být shodný ve všech zúčastněných společnostech. Ale čl. 20 odst. 2 NoSE říká, že společnosti mohou v projektu fúze upravit další náležitosti, členské státy nic podobného předepsat nesmějí. Lze říci, že případná přísnější ustanovení národního akciového práva ve vztahu k náležitostem projektu fúze se nepoužijí na fúzující společnosti, které vedou k založení SE. Je třeba připustit výjimku, že dodatečnou náležitostí projektu fúze může být právo menšinových akcionářů na odkup jejich akcií. Obligatorní náležitostí projektu fúze jsou stanovy SE, bez ohledu zda jde o fúzi sloučením nebo splynutím. Stanovy musejí nezbytně odrážet participaci zaměstnanců na řízení společnosti, ale způsob a míra budou známy až po jednání se zástupci zaměstnanců z jednotlivých členských států. Problém je v tom, že jednání nemohou začít dříve, než bude zveřejněn projekt fúze se všemi náležitostmi, tj. včetně stanov. Praktické východisko spočívá v tom, že v projektu bude zahrnut nekompletní návrh stanov, a na základě vyjednávání poté bude upraven. Další problém nastává při schvalování projektu valnými hromadami, protože ani v tomto okamžiku není jasné, k jakým dohodám jednající strany dospěly, ale přesto musí schválit projekt fúze včetně stanov. Stanovy musejí být od počátku formulovány tak, aby odpovídaly právní úpravě, jíž se bude SE řídit bezprostředně po svém zápisu do obchodního rejstříku. 17 4.2.2 Přezkum projektu fúze Představenstvo české akciové společnosti účastnící se na zakládání SE fúzí je povinno zpracovat písemnou zprávu o fúzi a dozorčí rada je povinna fúzi přezkoumat na základě projektu fúze a zprávy znalců a vyhotovit o tom písemnou zprávu. Písemná zpráva by měla obsahovat ekonomické důvody a předpokládané důsledky fúze, zvláště výměnný poměr akcií. Společná zpráva o fúzi, resp. přezkoumání fúze je možná tam, kde se na fúzi vedle alespoň jedné zahraniční společnosti bude podílet více zúčastněných akciových společností se sídlem na území ČR. 17 DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2006, s. 106. 24

Projekt fúze musí být přezkoumán znalcem (či znalci) jmenovaných soudem nebo dle čl. 22 NoSE může být přezkum proveden jedním či více nezávislými znalci jmenovanými na návrh všech zúčastěných společností v členském státě jakékoliv ze zúčastěných společností nebo budoucího sídla SE. Například u zanikající české společnosti nebo evropské společnosti se sídlem na území ČR může projekt přezkoumat znalec jmenovaný orgánem jiného členského státu. Znalec může být jmenován pro každou společnost zvlášť nebo společně pro všechny. Spornou otázkou může být určení právního řádu, podle něhož bude společný znalec vybrán a jmenován, a dále materiální úprava, jíž se bude řídit samotná činnost znalce, formální a obsahové náležitosti jednotné zprávy o jeho výsledku. 18 Znalci mají právo požadovat od každé z fúzujících společností všechny informace, které jsou potřebné k plnění funkce. 4.2.3 Zjednodušené fúze Dle ustanovení čl. 31 NoSE je možný zjednodušený režim pro schválení návrhu projektu. Tato pravidla jsou aplikovatelná jen při vzniku SE sloučením, protože při fúzi splynutím dochází vždy k výměně akcií. Zjednodušení je možné v případě, že nástupnická společnost vlastní všechny nebo téměř všechny akcie s hlasovacími právy zanikající společnosti. V této situaci není třeba chránit minoritní akcionáře. Ochrana věřitelů však musí být zachována. Nařízení rozlišuje dvě situace: 1. 100 % akcií zanikající společnosti patří nástupnické společnosti (čl. 31 odst. 1 NoSE) zjednodušuje se obsah projektu fúze, nevyžaduje se zpráva znalců, aplikují se předpisy národního práva, pokud jsou v souladu s třetí směrnicí. Nevyžaduje se zpráva představenstva ani přezkoumání dozorčí radou a projekt nemusí být schválen valnou hromadou, postačí schválení představenstvem. 2. 90 % a více, ne však všechny akcie zanikající společnosti patří nástupnické společnosti (čl. 31 odst. 1 NoSE) zpráva představenstva či nezávislého znalce a listiny potřebné k fúzi se vyžadují, pouze pokud to požadují české právní předpisy. 18 DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2006, s. 110. 25

4.2.4 Zveřejnění projektu fúze Projekt fúze zúčastněné společnosti se sídlem na území ČR musí být uložen do sbírky listin a zpřístupněn v sídle společnosti. Oznámení o uložení projektu do sbírky listin je třeba zveřejnit v Obchodním věstníku. Čl. 21 NoSE ukládá publikovat v Obchodním věstníku i další údaje (např. právní formu, firmu a sídlo každé ze zúčastěné společnosti; v jakém rejstříku jsou uloženy listiny; opatření přijatá k ochraně věřitelů a minoritních akcionářů; navrhovanou firmu a sídlo SE), ale není stanoveno v jaké lhůtě mají tyto údaje být publikovány a zda tak musí být před konáním valné hromady schvalující projekt fúze. Dle názoru zahraničních autorů by mělo k publikaci dojít ve lhůtě stanovené pro publikaci oznámení o uložení projektu fúze dané národním právem. 4.2.5 Schválení projektu fúze Podle čl. 23 NoSE schvaluje projekt fúze valná hromada každá ze zúčastěných společností, přičemž musí jít o shodné znění návrhu. Projekt fúze může být valnou hromadou schválen, jak byl navržen, nebo odmítnut. Dodatečné změny by narušily shodu projektu fúze ve všech zúčastěných společnostech. Valná hromada zúčastěné společnosti musí jako součást schvalovaného projektu přijmout stanovy evropské společnosti. I když sídlo SE nebude ležet na území České republiky, projekt a stanovy budou schvalovány podle českého práva, ale po obsahové stránce budou podřízeny přímo nařízení o SE a aplikovatelnému zahraničnímu právu. Proto znění stanov zřejmě nebude odpovídat požadavkům české úpravy. Problém může nastat při schvalování stanov budoucí SE ohledně participace zaměstnanců na řízení, protože v den konání valné hromady nebudou jednání o participaci ukončena. To řeší ustanovení čl. 23 odst. 2 NoSE, kdy si valná hromada vyhradí právo podmínit zápis do rejstříku tím, že dodatečně schválí dohodnutý způsob účasti zaměstnanců. Z toho vyplývá, že valné hromady zúčastněných společností mohou projekt fúze a ním návrh stanov SE s konečnou platností schválit, i když stanovy nebudou úplné. 19 Neúplnost tak nemůže být překážkou řádnému schválení fúze, ani pozdějšímu zápisu SE do obchodního rejstříku. 19 DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2006, s. 121. 26

Nařízení o SE předpokládá, že stanovy budou v otázce zapojení zaměstnanců měněny i bez souhlasu valné hromady, pokud nastane rozpor mezi schváleným textem valnou hromadou a výsledkem vyjednávání. Dle čl. 12 odst. 4 NoSE mohou členské státy oprávnit představenstvo nebo správní radu SE, aby samy přijaly změnu stanov. Česká republika tak učinila a ustanovení 6 ZoSE stanoví povinnost představenstva či správní rady bez zbytečného odkladu odstranit tento rozpor a rozhodnout o změně stanov. Pokud bude vznik SE podmíněn přijetím výhrady podle čl. 23 odst. 2 NoSE, musí se konat další valná hromada, která výslednou účast zaměstnanců schválí nebo odmítne. Výhodou využití výhrady je možnost schválit finální znění stanov, takže při zápisu SE do obchodního rejstříku odpadne problém neúplnosti stanov, které schválila valná hromada v rámci projektu fúze. 4.2.6 Osvědčení o splnění všech podmínek založení SE fúzí Pokud došlo ke splnění předpokladů fúze, které plynou z nařízení o SE a národních právních předpisů, vystaví příslušný orgán každé ze zúčastněných společností tzv. osvědčení podle čl. 25 NoSE. Příslušný orgán státu, ve kterém má být SE zapsána, poté již znovu nezkoumá, nakolik byly tyto podmínky naplněny. Spolehne se na osvědčení, jež mu zúčastněné společnosti předloží a to ve lhůtě šesti měsíců od jeho vystavení (čl. 26 odst. 2 NoSE). Zkontroluje jen právní úpravy dokončení fúze a ověří, že valné hromady zúčastněných společností schválily projekt fúze a vyřešily otázku participace zaměstnanců na řízení společnosti. Vydání osvědčení představuje poslední formální krok před zápisem fúze do příslušného rejstříku. Osvědčení může vydat soud, notář či jiný příslušný orgán. Návrh českého prováděcího zákona předpokládá, že osvědčení na území České republiky budou vystavovat notáři ve formě notářského zápisu. Osvědčení by mělo obsahovat identifikační údaje notáře a zúčastněné společnosti; údaje o místě a datu sepsání; údaj ověřující existenci zúčastněné společnosti (výpisem z obchodního rejstříku); prohlášení notáře, ve kterém potvrzuje provedení všech potřebných úkonů a formalit podle nařízení o SE, zákona o SE a zvláštních právních předpisů; v prohlášení rovněž uvede, jaké úkony byly provedeny a na základě jakých dokumentů byly ověřeny. 27

Povinností notáře je posoudit, zda jsou splněny veškeré formální i materiální zákonné předpoklady pro zápis fúze, pokud jde o tu část, která se řídila českým právem, a týká se zúčastněné společnosti, jež se na notáře obrátila s žádostí o vydání osvědčení. 20 Notář vydá osvědčení na základě dokumentů mu předložených, a pokud má k dispozici i osvědčení z členských států, kde sídlí zúčastněné společnosti, může být fúze zapsána do obchodního rejstříku. V tom okamžiku vznikne evropská společnost a současně zaniknou všechny společnosti účastnící se fúze. 4.2.7 Ochrana věřitelů Problematikou ochrany věřitelů, majitelů dluhopisů a majitelů jiných cenných papírů než akcií, se kterými jsou spojena zvláštní práva, se zabývá čl. 24 odst. 1 NoSE, který odkazuje na národní předpisy aplikovatelné na fúzi. Obecná ochrana věřitelů spočívá v poskytnutí dostatečné jistoty, jestliže se v důsledku sloučení zhorší dobytnost jejich pohledávek. Má-li být zapsané sídlo SE vzniklé fúzí mimo území ČR, použije se na ochranu věřitelů 13 ZoSE. Věřitelé budou povinni prokazovat zhoršení, aniž se ovšem musí jednat o zhoršení podstatné. Pohledávky musejí být přihlášeny do tří měsíců ode dne zápisu sloučení do obchodního rejstříku. Zůstane-li sídlo SE na území ČR, ustanovení 17 odst. 4 a 13 ZoSE se nepoužije. Pokud věřitel zúčastněné společnosti prokáže, že v důsledku fúze se podstatným způsobem sníží dobytnost jeho pohledávky, je oprávněn požadovat poskytnutí dostatečné jistoty ještě před zápisem SE do obchodního rejstříku. Co se týče ochrany majitelů dluhopisů, musí zúčastněná společnost, která vydala dluhopisy, neprodleně svolat schůzi vlastníků, jestliže je zde návrh na přeměnu emitenta, tj. projekt fúze směřující ke vzniku SE. 21 Pokud schůze vlastníků nebude souhlasit s fúzí, může současně rozhodnout o tom, že pokud fúze bude i přesto schválena, je společnost povinna předčasně splatit dluhopisy každému majiteli, který o to požádá ( 23 odst. 5 zákona o dluhopisech). Společnost musí uspokojit majitele dluhopisů, kteří o to požádají do 30 dnů od publikace notářského zápisu o schůzi. Pokud schůze bude souhlasit s fúzí, nebude žádný z majitelů dluhopisů oprávněn požadovat poskytnutí jistoty, i kdyby sídlo mělo ležet v zahraničí. 20 DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropské právo společností. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2004, s. 152. 21 DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2006, s. 168. 28

4.2.8 Ochrana minoritních akcionářů Ochranou minoritních akcionářů se zabývá čl. čl. 24 odst. 2 NoSE, ze kterého vyplývá, že chránit lze jen ty akcionáře, kteří nesouhlasili s fúzí. Akcionáře, kteří se hlasování na valné hromadě nezúčastnili nebo nehlasovali, chránit nelze. Ochrana menšinových akcionářů v českém právu je možná prostřednictvím práva na dorovnání a práva na odkoupení akcií nástupnickou společností. Není-li výměnný poměr akcií uvedený v projektu přiměřený, má každý akcionář některé ze zúčastěných společností vůči nástupnické společnosti právo na dorovnání v penězích. Právo na dorovnání lze uplatnit u soudu nejpozději do jednoho roku ode dne zápisu fúze do obchodního rejstříku. Pokud oprávněná osoba s žalobou uspěje, rozsudek zavazuje nástupnickou společnost vůči všem ostatním akcionářům, čili nechrání jen minoritní akcionáře, kteří s fúzí nesouhlasili. Právo na odkoupení akcií je možné uplatnit, pokud v důsledku vzniku SE dojde ke změně právního postavení některé ze zúčastěných společností na území ČR, výměně akcií za akcie jiného druhu, ke změně práv spojených s určitých druhem akcií, k výměně kótovaných akcií za akcie nekótované nebo k výměně akcií, které nemají omezenu převoditelnost, za akcie s omezenou převoditelností. Odkoupit takové akcie lze od akcionáře, který na valné hromadě hlasoval proti projektu fúze, a tento závazek musí být obsažen v projektu fúze. Notářský zápis o rozhodnutí valné hromady schvalují projekt fúze musí obsahovat jména akcionářů, kteří hlasovali proti schválení projektu fúze. Právo na odkup vzniká až okamžikem zápisu SE do obchodního rejstříku. O opatřeních k ochraně minoritních akcionářů je společnost povinna informovat v Obchodním věstníku. 4.2.9 Zápis SE do obchodního rejstříku Návrh na zápis podají zúčastněné společnosti bez zbytečného odkladu po vystavení osvědčení, nejpozději do šesti měsíců od jeho pořízení (čl. 26 odst. 2 NoSE). Návrh na zápis musí obsahovat 22 : projekt založení za každou zúčastněnou společnost zvlášť, zápis o usnesení valné hromady zúčastěné společnosti, jímž se schvaluje projekt založení, a to za každou zúčastněnou společnost, 22 DVOŘÁK, T. Akciová společnost a evropská společnost. 1. vydání. Praha: Aspi, 2005, s. 110. 29

listiny osvědčující splnění všech podmínek založení, a to za každou zúčastněnou společnost, výpisy z příslušných národních rejstříků osvědčující existenci zúčastněných společností. Orgán veřejné moci přezkoumá podle čl. 26 NoSE, zda byly dodrženy požadavky nařízení o SE a národního akciového práva státu, v němž má mít SE sídlo, zda byl schválen projekt založení, zda byly dodrženy předpisy o zapojení zaměstnanců a zda byly dodrženy předpisy národního akciového práva státu, v němž má být zapsané sídlo zakládané SE. Rejstříkový soud zkontroluje, zda jsou vůbec dány předpoklady pro založení SE fúzí, které plynou z č. 2 odst. 2 NoSE, a dále posoudí soulad stanov s nařízením o SE a aplikovatelným českým právem, zejména zda základní kapitál činí minimálně 120 000 EUR, sídlo, firma, stanovy a vnitřní struktura SE vyhovují požadavkům nařízení o SE, zákona o SE a obchodního zákoníku. Ke dni zápisu společnosti do obchodního rejstříku nastávají účinky fúze ve státu budoucího sídla, a také v ostatních členských státech. Tuto skutečnost musí publikovat v národních obchodních věstnících a současně v Úředním věstníku EU. Zápis má konstitutivní účinky, bez ohledu na případná odchylná ustanovení národního akciového práva. Výmaz zúčastněných společností z ostatních národních rejstříků bude mít pouze deklaratorní účinek. Vznik SE musí být zveřejněn v členském státě, ve kterém má SE zapsané sídlo, v souladu s národní právní úpravou a první směrnicí. Pokud došlo k zápisu SE do obchodního rejstříku, nelze již evropskou společnost prohlásit za neplatnou. Nedostatky v průběhu uskutečnění fúze však mohou být důvodem pro její zrušení a nařízení likvidace, přičemž k takovému rozhodnutí může soud přistoupit i bez návrhu. 23 23 HEJDA, J. Evropská společnost 2. Právní rádce, 2005, č. 10, s. 6. 30