Agaricomycotina Agaricomycetes Agaricomycetidae. (Hibbett and Thorn 2001; Hibbett and Binder 2002; Larsson 2002)

Podobné dokumenty
aneb Malá exkurze do království hřibovitých hub

řád Corticiales (kornatcotvaré; 29/136)

Naučná stezka o houbách na trase Dobřichovice - Řevnice

Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti

Seznam hub na poznávačku (Bi)

Věčko 1-18, Rozeznat vybrané typy hub

Výkup lesních hub 2016

Byssocorticium atrovirens (pavučiník. modrozelený) modravé plodnice, mykorizní

Klouzek žíhaný Suillus collinitus (Fr.) Kuntze Syn.: Suillus fluryi Huijsman

Osoba, která hodlá prodávat volně rostoucí jedlé houby musí mít osvědčení prokazující znalost hub a oprávnění k podnikání.

Basidiomycota. Popsáno asi druhů Většina zástupců jsou terestrické druhy, některé i sladkovodní a mořské Saprofyté, parazité a symbionti

EKOLOGIE A VÝZNAM HUB (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům)

Cvičení z mykologie (pro učitele) 8. praktické cvičení Houby stopkovýtrusné - Basidiomycota

Přehled pozorovaných objektů

Zkouška ze znalosti hub

Klouzek středozemní Suillus mediterraneensis (Jacquetant et Blum) Redeuilh

Číslo klíčové aktivity: V/2 LABORATORNÍ PRÁCE- HOUBY. Tematická oblast: Žák si procvičí znalosti a prohloubí vědomosti z kapitoly Houby.

Hřib dřevožijný Buchwaldoboletus lignicola a hřib sírový B. sphaerocephalus v České republice

Univerzita Palackého v Olomouci. Bakalářská práce

Anotace: BIOLOGIE HUB - Vytvoření výukového plakátu na symbiózu některých hřibovitých hub s kořeny vyšších rostlin

Bc. Tereza Hyráková. Univerzita Palackého v Olomouci

HOUBY NAŠICH LESŮ. Jedlé houby, které rostou v okolí Cizkrajova

Oborová exkurze BIOLOGIE

Největší rody lupenatých hub. základní znaky

5. cvičení. Říše FUNGI; Oddělení: EUMYCOTA; Třída: HOMOBASIDIOMYCETES

Diverzita, systém a fylogeneze hub. a houbových organizmů.

VYUŢÍVÁNÍ PŘÍRODNIN ČLOVĚKEM (pracovní část ke IV. přednáškovému bloku)

Cvičení z mykologie (pro učitele) 9. praktické cvičení Houby stopkovýtrusné - Basidiomycota

dle nejnovějších studií 4 hlavní vývojové linie: - core polyporoid clade - antrodia clade - phlebioid clade - residual polyporoid clade

Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 8. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Botanika bezcévných rostlin 8. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Jedovaté a nejedlé houby

OBECNÁ MYKOLOGIE (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům)

Boletus hypochryseus, nový hřib ze skupiny druhu Boletus piperatus

VY_32_INOVACE_ / Houby Houby rostliny nebo živočichové

nedaleko Rychnova nad Kněžnou

Třída: AGARICOMYCETES

OBSAH CONTENTS. 7 / 2016 Články Articles . 7 / LIS CCID ICA RPATH Aktuality a Personálie Currents News and Personals CTA

Akutní intoxikace Část speciální: houby. Jiří Valenta, Daniela Pelclová

Naše houby. Naše houby Obsah:...1. Jedlé houby Hřib kovář...2 Liška obecná...3 Hřib smrkový...4 Hřib koloděj...5

Houby / Růst hub zdroj Aleš Vít, Vít Beran HOUBY 6.B

VYHLÁŠKA č. 475/2002 Sb. ze dne 31. října 2002,

Rozmnožování hub. Typy hniloby dřeva. Hlenky. Mechy. Lišejníky. Řasy

Jiří Mach. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy

LESKLOKORKA PLOSKÁ Ganoderma applanatum nejedlá. OHŇOVEC OLŠOVÝ Phellinus alni nejedlý.

Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví

Kde houby rostou? ekosystém.

Studium kumulace vybraných těžkých kovů ve stopkovýtrusných houbách. Roman Březina

MYKOLOGIE MB120P18 verze 2010

ACTA MUS. RICHNOV., SECT. NATUR. 12(2): 50 56, (2005)

EKOLOGIE A VÝZNAM HUB (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům)

Jedlé houby. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Způsoby konzervace hub. Ilona Lacinová

Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie

Zvyšování kvality výuky technických oborů

HOUBY STOPKOVÝTRUSÉ (BASIDIOMYCETES)

Parazitické dřevokazné houby smrku

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 291/2010 Sb.

HOUBY (Fungi) Rozmnožovaní hub houby se rozmnožují buď vegetativně (rozpadem vlákna mycelia) nebo nepohlavními nebo pohlavními výtrusy

Zrádní dvojníci jedlých hub

Autor: Katka Téma: Houby Ročník: 2.

Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství

Basidiomycota. Popsáno asi druhů Většina zástupců jsou terestrické druhy, některé i sladkovodní a mořské Saprofyté, parazité a symbionti

Subphyllum: Agaricomycotina Class: Agaricomycetes Subclass: Agaricomycetidae. Order: AGARICALES

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol. Řasy, houby,lišejníky

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č. DAG/54/11//004066/2008

ročník 6. č. 12 název

Metodický list. Název pro školu: EU PŘ 20. Mgr. Petra Bainarová

Mapa kontaminace hřibotvarých hub lesního ekosystému České republiky 137 Cs v letech

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Houby přírodních rezervací na Křivoklátsku v roce 1978

Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

VY_32_INOVACE_053. Základní škola Luhačovice, příspěvková organizace

Ektomykorhizní symbióza

Stopkovýtrusné houby (laboratorní práce)

Atlas jedlých hub. Hřib smrkový. Roste: červenec listopad

Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Buňka hub. mitochondrie. glykogen Golgiho aparát. vakuola jádro drsné ER. lysozóm. buněčná stěna plazm.membr. hladké ER

VY_32_INOVACE_PRV3_16_18. Šablona III / 2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT HOUBY

Magisterská diplomová práce

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace

Druhy, složení, stravitelnost a výživná hodnota hub. Roman Pivoňka

Mikroskopické houby (Bi6620)

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Srovnání obsahu bioaktivních látek a těžkých kovů u hub z různých oblastí ČR. Bc. Oldřich Skákal

plodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub)

Změny antioxidačních vlastností Basidiomycet v závislosti na kuchyňské úpravě. Bc. Marie Olšová

Zajímavé nálezy hub z lesa V Poustkách nedaleko Rychnova nad Kněžnou II.

Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství prezentace pro praktická cvičení

Charakteristiky některých hub rostoucích v přírodě i hub pěstovaných uměle

Dřevokazné houby ostatních listnáčů

Dřevokazné houby buku

Modrá, kolik roste dobrých.

Radiocesium (137-Cs) v plodnicích vybraných druhů nejedovatých hub

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká

Lesnická botanika speciální přednáška 5

Transkript:

Agaricomycotina Agaricomycetes Agaricomycetidae (Hibbett and Thorn 2001; Hibbett and Binder 2002; Larsson 2002)

Boletoidní vývojová větev (1) (Boletus, Leccium, Tylopilus, Pulveroboletus, a ostatní) Vývojová větev rodů Paxillus a Chalciporus (2) Čeleď: Coniophoraceae a dřevokazné hřibovité čeledi Paxillaceae (3,4) Vývojová větev rodu Gyrodon (5) Scleroderma, Pisolithus, a ostatní Vývojová větev rodu Suillus (6) Suillus, Rhizopogon Gomphidius, Chroogomphus, a ostatní)

BINDER AND HIBBETT: EVOLUTION OF BOLETALES Molecular systematics and biological diversification of Boletales Mycologia, 98(6), 2006, pp. 971 981.

Vývojová větev Boletoidní: Rody: Boletus Xerocomus Leccinum Tylopilus Gastroboletus Boletinus Pulveroboletus lignicola Hřib dřevožíjný

Plodnice hřibovitých hub 1.Klobouk (pileus) 2. Trama klobouku 3.rourky rourkatý hymenofór 4. Anulus 5. Noha (stipes) 6.trama nohy

Rourkatý hymenofór 1.basidie - hymenium, 2. Cystidia, 3.basidiospóry.,4. Subhymenium, 5. Bilaterární trama 1. Hymenoforální trama, 2. Hymenium basidie, 3. pór

Znaky: Povrch klobouku: Plstnatý fibrily v různém uspořádání Šupinatý aglutinace fibril Hladký Slizký Barva: odstíny hnědé, krémová, červená, žlutá Suillus grevillei Klouzek sličný Okraj klobouku: celiství, hladký, některé rody mají na okraji mladých plodnic zbytky tzv. falešného vela (Suillus sp.), které postupně vymizí

Důležitým znakem je kutikula u většiny se nachází tzv. trichodermiální typ kutikuly Trichodermium složené ze zvlněných hyf a hyfálních konců Trichodermium složené ze vztyčených hyf a hyfálních konců Ixotrichodermium stěny hyf jsou gelatinizovaní

Kontext (trama) je většinou v barvách žlutých odstínů, bílý, s nádechem růžové nebo hnědé Mnoho druhů mění na řezu barvu: tzv. modrání Příčinou je oxidace enzymů boletol Změny barvy jako červenání, hnědnutí a černání podstatou jsou nejspíš také oxidativní reakce, ale zatím neznámé Gyroporus cyanescens Hřib siný

Hymenofor: Rourkatý rourky mají různý tvar, velikost a uspořádání U většiny druhů jdou rourky dobře oddělit od tramy a od sebe navzájem Rourky jsou vertikálně orientované až na vyjímky (Gastroboletus sp.)

Spóry a výtrusný prach 1. Boletus 2. Leccinum 3. Suillus 4. Tylopilus

Pseudoboletus parasiticus Hřib příživný Boletus edulis Hřib smrkový

Boletus erythropus Hřib kovář Boletus luridus Hřib koloděj

Leccinum rufescens Křemenáč březový Tylopilus felleus Hřib žlučník Toxin dipeptid -N-gamma-glutamyl Boletine

Xerocomus chrysenteron Hřib žlutomasý Xerocomus badius Suchohřib hnědý

Třeň Klavátní, na bázi většinou rozšířený až bulbózní (Boletus satanas) Barva: spektrum žluté, žluté, hnědé až černé Povrch je většinou hladký, plstnatý, vláknitý nebo šupinatý U některých druhů (Boletus edulis, B. erytropus) je povrch síťovaný - apikální část nohy Šupinatý černající, caulocystidia nebo sterilní buňky (Typické pro rod Leccinum sp. ) Glandulózní glandulae tečky různé velikosti caulocystidia Typické pro rod Suillus sp.

Annulus - velum partiale Suillus sp. Kontex (trama) nohy je podobné struktury jako klobouk třeň je většinou zcela vyplněný tramou rod Gyroporus sp. má dutiny. Gyroporus castaneus

caulocystidie

Boletus satanas Hřib satan Duby, habry vápencové podklady Termolabilní toxin: bolesatin (protein)

Strobilomyces flocopus Šiskovec černý

Gasteroidní formy: 1. Peridium Gastroboletus sp. 2. Gleba 3. Stipes

Vývojová větev rodů Paxillus a Chalciporus (2) Paxillus involutus Čechratka podvinutá Chalciporus piperatus Hřib peprný

Melanogaster sp. - hypogeická gasteroidní plodnice

Čeleď Coniophoraceae a dřevokazné hřibovité čeledi Paxillaceae (3) Paxillus atrotomentosus Čechratka sametonohá Paxillus panuoides (Tapinella)

Čeleď Coniophoraceae Resupinátní plodnice, dřevokazné druhy Spóry dextrinoidní reakce Dvousporické bazidie Vícebuněčná cystidia Coniophora olivacea

Vývojová větev rodu Gyrodon (5) Gyrodon lividus Podloubník sivý Rourky se sbíhají na třeni Po otlačení zelenomodrající Roste výhradně pod olšemi

Řád: Sclerodermatales Scleroderma citrinum Pestřec obecný

Pisolithus tinctorius Měcháč písečný

Vývojová větev rodu Suillus (6)

Gasteroidní formy: Rhizopogon roseolus Kořenovec načervenalý

Čeleď: Gomphaceae Gomphidius (Chromogomphus) rutilus Slizák mazlavý

Použité zdroje informací: http://www.mycoweb.com/boletes/about.html http://www.mycokey.com http://www.ucmp.berkeley.edu/fungi/fungisy.html http://www.mykoweb.com/systematics.html http://www.biolib.cz/ http://www.forestryimages.org/ Papoušek J. (2004) Velký fotoatlas hub z Jižních Čech Zvídavá otázka č: 5 Systematicky zařaď: Rhizopogon Suillus Pulveroboletus Scleroderma Paxillus