KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor životního prostředí Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno Č. j.: Sp.zn.: Vyřizuje/linka Brno JMK 54947/2015 S - JMK 48979/2015 OŽP-Hra Mgr. Hrabec/2697 5. 5. 2015 R O Z H O D N U T Í Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, se sídlem Brno, Žerotínovo nám. 3 (dále jen Krajský úřad ), jako věcně příslušný nadřízený orgán podle ustanovení 89 odst. 1 a ustanovení 178 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších přepisů (dále jen správní řád ), a místně příslušný orgán podle ustanovení 11 správního řádu, rozhodl ve věci odvolání společnosti Vyskočil, Krošlák a partneři s.r.o., advokátní kancelář, Voršilská 130/10, 110 00 Praha 1 (dále jen odvolatel ), proti rozhodnutí vydanému Úřadem městyse Ostrovačice, náměstí Viléma Mrštíka 54, 664 81 Ostrovačice (dále jen Úřad městyse ), ze dne 26. 3. 2015, č. j. MO-128/15 (dále jen napadené rozhodnutí ), kterým byla odvolateli částečně odmítnuta jeho žádost o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisu (dále jen zákon o svobodném přístupu k informacím ), takto: Podle ustanovení 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, se rozhodnutí Úřadu městyse Ostrovačice ze dne 26. 3. 2015, č. j. MO-128/15, r u š í a věc se vrací k novému projednání. Účastníci řízení podle 27 odst. 1 správního řádu: - Vyskočil, Krošlák a partneři s.r.o., advokátní kancelář, Voršilská 130/10, 110 00 Praha 1 O d ů v o d n ě n í Krajský úřad obdržel od Úřadu městyse dne 20. 4. 2015 předané odvolání proti napadenému rozhodnutí, kterým byla odvolateli částečně odmítnuta jeho žádost o poskytnutí informací ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím. Toto odvolání spolu se všemi dalšími dokumenty Krajský úřad obdržel pouze v elektronické podobě. Jelikož ovšem i z těchto podkladů bylo možné přezkoumat napadené rozhodnutí, Krajský úřad si nevyžádal originály dokumentů, i když je povinností odvolacímu orgánu vždy předat celý spisový materiál v originálním vyhotovení. Krajský úřad z předaných dokumentů zjistil následující průběh řízení. Dne 13. 3. 2015 byla na Úřad městyse doručena žádost odvolatele o poskytnutí informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Odvolatel požadoval informace vztahující se k zajištění služeb 1/5
v oblasti odpadového hospodářství pro městys Ostrovačice pro období roku 2015, tj. konkrétně kopie smluv, včetně veškerých jejich dodatků a příloh, uzavřených s právnickými nebo fyzickými osobami, které se týkají zajištění služeb sběru, odvozu, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu v městysi Ostrovačice v období roku 2015. Úřad městyse dne 26. 3 2015 vydal napadené rozhodnutí, ve kterém částečně odmítl žádost odvolatele tak, že odmítl poskytnout kopie smluv, včetně jejich dodatků a příloh tak, jak je specifikoval odvolatel ve své žádosti. Dle Úřadu městyse je obsah požadovaných smluv obchodním tajemstvím, proto se dle ustanovení 9 odst. 1 zákonu o svobodném přístupu k informacím neposkytne. V odůvodnění napadeného rozhodnutí dále Úřad městyse specifikuje, že části smluvní dokumentace mají charakter obchodního tajemství, neboť obsahují mimo jiné postupy pro stanovení ceny za poskytované služby. Takové postupy jsou majetkem společnosti KTS Ekologie s.r.o., mají obchodní povahu a jsou založeny na dlouhodobých poznatcích a zkušenostech společnosti KTS Ekologie s.r.o. Vyzrazení těchto ujednání je způsobilé se dotknout hospodářského výsledku společnosti KTS Ekologie s.r.o. a tím pádem i městyse Ostrovačice, jako jednoho z jejich společníků. Úřad městyse dále dne 26. 3. 2015 vydal sdělení adresované odvolateli, jehož přílohou bylo napadené rozhodnutí, ve kterém zopakoval důvody pro odmítnutí části žádosti. Dle ustanovení 9 odst. 2 zákonu o svobodném přístupu k informacím se nepovažuje poskytnutí informace o rozsahu a příjemci veřejných prostředků za porušení obchodního tajemství. S odkazem na toto ustanovení Úřad městyse uvedl, že veřejné prostředky vynaložené na zajištění služeb sběru, odvozu, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu jsou součástí rozpočtu městyse na straně výdajů. Rozpočet městyse je pak zveřejněn na webových stránkách městyse. Proti napadenému rozhodnutí podal odvolatel odvolání ze dne 7. 4. 2015 doručené na Úřad městyse dne 9. 4. 2015. Odvolatel v odvolání uvedl definici obchodního tajemství, jak je stanovena v ustanovení 504 zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Poznamenal, že kromě splnění všech pojmových znaků definice obchodního tajemství, musí být k odmítnutí žádosti splněny i podmínky dané v ustanovení 9 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím. Odvolatel dále odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS ) ze dne 9. 12. 2004, č. j. 7 A 118/2002 (všechny citované rozsudky dostupné na www.nssoud.cz), dle něhož musí být informace označena jako obchodní tajemství, a to již před doručením žádosti o poskytnutí informace, aby mohla být neposkytnuta. Odvolatel je názoru, že se Úřad městyse pouze omezil na prosté konstatování existence obchodního tajemství, aniž by se touto otázkou podrobněji zabýval a nedostatečně se vypořádal s otázkou, zda odvolatelem požadovaná informace skutečně naplňuje všechny znaky obchodního tajemství. Odvolatel rozvedl úvahu, ve které zpochybňuje pravdivost tvrzení, že předmětná smlouva obsahuje pouze postupy pro stanovení ceny a nikoliv konkrétní výši jednotkových cen, jak je to obvyklé. Dle předchozího judikátu NSS pak nejde odepřít poskytnutí informace o ceně. S odkazem na rozsudek NSS ze dne 7. 5. 2008, č. j. 1 As 17/2008, odvolatel uvedl, že není možné neposkytnout smlouvu jako celek, ale je nutné části, na které se vztahuje ochrana obchodního tajemství, zanonymizovat a takto upravenou smlouvu poskytnout v kompletní podobě. Odkázání na rozpočet městyse Ostrovačice není dostačující. Posledně odvolatel považuje argument o případném poškození společnosti KTS Ekologie s.r.o. jako irelevantní, jelikož dle rozsudku NSS ze dne 29. 5. 2008, č. j. 8 As 57/2006, je povinným subjektem ve smyslu zákonu o svobodném přístupu k informacím i obchodní společnost založená územními samosprávnými celky. Závěrem odvolatel navrhl, aby Krajský úřad napadené rozhodnutí změnil tak, že odvolateli plně vyhoví a poskytne mu požadovanou informaci. 2/5
Úřad městyse se k podanému odvolání vyjádřil přípisem ze dne 20. 4. 2015, ve kterém uvedl, že důvod proč Úřad městyse odmítnul požadované kopie smluv vydat, je skutečnost, že smlouvy obsahují postupy pro stanovení ceny za poskytované služby a poskytovatel těchto služeb považuje postupy pro stanovení cen za obchodní tajemství. Úřad městyse má za to, že právě cenová politika jednotlivých subjektů na trhu je to, co je konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných kruzích běžně nedostupné. Úřad městyse se neztotožňuje s názorem odvolatele, že by se ve vyjádření omezil na prosté konstatování existence obchodního tajemství, požadavek na bližší specifikaci obsahu obchodního tajemství považuje za nepřiměřený a nemající oporu v dosavadní judikatuře. Úřad městyse dále uvádí, že jestli by skutečně byla smyslem žádosti odvolatele kontrola hospodaření s veřejnými prostředky, což je i smyslem ustanovení 9 odst. 2 zákonu o svobodném přístupu k informacím, nepotřeboval by odvolatel pro tuto kontrolu kopii smluv, ale postačil by mu odkaz na rozpočet městyse. Krajský úřad přešetřil postup orgánu prvního stupně. Odvolání je důvodné. Zejména je nutné souhlasit s odvolatelem, že dle rozsudku NSS 1 As 17/2008 (dále i rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 5. 2014, č. j. 10 A 18/2014) není možné, aby bylo odepřeno poskytnutí informací o celém obsahu dokumentu s odkazem na ochranu obchodního tajemství podle ustanovení 9 zákona o svobodném přístupu k informacím. Povinný subjekt musí posoudit jednotlivě požadované informace s ohledem na přípustnost jejich poskytnutí a je povinen poskytnout veškeré požadované informace, u kterých není zřejmé, že tomu brání ustanovení zákona. Dle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2012, č. j. 9 Ca 78/2009, je odpovědností povinného subjektu, aby posoudil, zda se v konkrétním případě jedná o obchodní tajemství. Lze souhlasit s názorem odvolatele, že znaky obchodního tajemství dle ustanovení 504 zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, musí být splněny kumulativně (více např. rozsudek NSS ze dne 23. 10. 2007, č. j. 2 As 27/2007). Je ovšem nutné odmítnout názor odvolatele, že informace musí být označena za obchodní tajemství, aby mohla být neposkytnuta. Odvolatel se opírá o právní větu vyslovenou v rozsudku NSS ze dne 9. 12. 2004, č. j. 7 A 118/2002, který byl časově vydaný před účinností zákonu č. 61/2006 Sb., kterým byl novelizovaný zákon o svobodném přístupu k informacím. Tato novela změnila formulaci ustanovení 9 odst. 1 zákonu o svobodném přístupu k informacím z původního Pokud je požadovaná informace označena za obchodní tajemství, povinný subjekt ji neposkytne. na Pokud je požadovaná informace obchodním tajemstvím, povinný subjekt ji neposkytne. Danou novelou tedy odpadla podmínka výslovného označení informací jako obchodního tajemství. K tomu dále Krajský úřad poznamenává, že dle rozsudku NSS ze dne 7. 5. 2008, č. j. 1 As 17/2008, není judikatura atomizovaný soubor izolovaných vět odůvodnění soudního rozhodnutí bez zřetele na situaci, kterou dané rozhodnutí řešilo. Předchozí judikatura lze později použít pouze pro řešení jiné věci tehdy, dopadá-li na takto dotvořený obsah právní normy i nadále, což v přezkoumávaném případě neplatí. Je překvapivé, že se odvolatel (advokátní kancelář) na daný rozsudek v tomto právním názoru odvolává, když v odvolání sám cituje rozsudek, který použití již neaplikovatelných právních názorů předchozí judikatury zakazuje. Autoři komentáře k zákonu o svobodném přístupu k informacím (FUREK, Adam a Lukáš ROTHANZL. Zákon o svobodném přístupu k informacím a související předpisy: komentář. 2. aktualizované a rozšířené vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 1031 p. ISBN 9788072018680., dále jen komentář k zákonu o svobodném přístupu k informacím) se k této otázce vyslovují obdobně: V současnosti je zákonem o svobodném přístupu k informacím, jak uvedeno, kladen důraz na objektivní existenci obchodního tajemství v souhrnu všech jeho definičních znaků, takže již není třeba zkoumat existenci výslovného projevu vůle podnikatele (ve smyslu 3/5
označení určité informace za obchodní tajemství), neboť vůle utajovat danou informaci může vyplývat konkludentně z jeho jednání (zejména z adekvátního zajištění utajení, což je další pojmový znak). Povinný subjekt v odůvodnění rozhodnutí o (částečném) odmítnutí žádosti z důvodu ochrany obchodního tajemství musí doložit naplnění všech zákonných znaků (konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné, v příslušných kruzích běžně nedostupné skutečnosti, souvislost s obchodním závodem a zajišťování utajení), tedy musí ve vztahu ke každé odepřené informaci (tyto informace je přitom třeba vymezit typově, např. jako údaje o technologickém postupu apod.) náležitě objasnit v čem spatřuje naplnění všech znaků legální definice obchodního tajemství. V opačném případě by rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné. Krajský úřad nemohl posoudit naplnění těchto zákonných znaků sám, jelikož mu Úřad městyse nepředal požadovanou smlouvu. Dále je také v odůvodnění rozhodnutí nutné dostatečně vypořádat z jakého důvodu se na daný případ neaplikuje ustanovení 9 odst. 2 zákonu o svobodném přístupu k informacím. V souvislosti s tímto je nutné připomenout ustanovení 15 odst. 2 zákonu o svobodném přístupu k informacím, které stanovuje, že v případě odmítnutí žádosti z důvodů ochrany obchodního tajemství je nutné v odůvodnění rozhodnutí uvést, kdo vykonává právo k tomuto obchodnímu tajemství. Tuto povinnost Úřad městyse v napadeném rozhodnutí splnil. Dle platového rozsudku NSS ze dne 17. 12. 2014, č. j. 1 As 189/2014, a dále také materiálu Ministerstva vnitra ze dne 15. 1. 2015 nazvaný K dopadům aktuální judikatury Nejvyššího správního soudu k zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, na rozhodovací činnost Ministerstva vnitra jako nadřízeného orgánu krajů při poskytování informací ze samostatné působnosti, je nutné umožnit dotčeným osobám (v projednávaném případě pouze společnost KTS Ekologie s.r.o.), aby se k podané žádosti mohly vyjádřit. Povinný subjekt proto musí tyto osoby vyzvat a dát jim možnost na podanou žádost o informace reagovat. V projednávaném případě je zejména vhodné vyzvat společnost KTS Ekologie s.r.o., aby se vyjádřila, zda zajišťuje odpovídajícím způsobem utajení předmětné smlouvy ve smyslu ustanovení 504 zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ve výzvě by dále měla být uvedena lhůta pro vyjádření, která by neměla být kratší než 5 dní, uvažovaný způsob vyřízení žádosti a je vhodné připojit i kopii žádosti o informace včetně identifikace žadatele. S ohledem na lhůty pro vyřízení žádostí je optimální zaslat výzvu dotčeným osobám do datové schránky, nebo alespoň do e-mailu. Do spisu je pak nutné založit samotnou výzvu, doručenky (při doručování datovou schránkou nebo prostřednictví poštovního přepravce) a případné vyjádření dotčených osob. V případě rozhodnutí o (částečném) odmítnutí žádosti se dotčené osoby stávají účastníky následujícího řízení (z pozice ustanovení 27 odst. 2 správního řádu), a je jim tedy nutné rozhodnutí doručit, stejně tak i rozhodnutí o odvolání, pokud je odvolání podáno. Do předávaného spisu je dále nutné zařadit požadované informace, u nichž byl uplatněn důvod neposkytnutí. Dle rozsudku NSS ze dne 13. 8. 2014, č. j. 1 As 78/2014, je v odůvodnění každého rozhodnutí o odmítnutí žádosti nutné provést tzv. test veřejného zájmu, tedy měla by být provedena přiměřená úvaha, zda neexistuje důležitý veřejný zájem, pro který by mohlo být na místě prolomit zákonnou ochranu ve prospěch práva na informace. Dle zmíněného materiálu Ministerstva vnitra je nezaložení potřebných výzev, doručenek a dokumentů důvod pro zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost. Posledně je nutné poskytnutou informaci zaslat na vědomí dotčeným osobám. Krajský úřad si uvědomuje, že povinnosti, které zákon o svobodném přístupu k informacím na správní orgány ukládá, jsou vzhledem ke lhůtám stanoveným v zákoně o svobodném přístupu k informacím 4/5
značné a náročné, je proto nutné žádosti o poskytnutí informací vyřizovat prioritně, to taktéž vzhledem k současnému politicko-společenskému směru vývoje transparentnosti správy veřejných věcí. K poslední námitce odvolatele ohledně irelevantnosti poškození společnosti KTS Ekologie s.r.o. Krajský úřad uvádí, že není rozhodné, zda dotčená osoba je, nebo není povinným subjektem ve smyslu zákonu o svobodném přístupu k informacím. V případě, kdy neexistuje zákonný důvod pro odmítnutí žádosti o informace, musí se informace poskytnout. Krajský úřad ovšem souhlasí s odvolatelem, že společnost KTS Ekologie s.r.o. je povinným subjektem, jelikož dle výpisu z obchodního rejstříku byla založena celkem 26 územními samosprávnými celky. K vyjádření Úřadu městyse se odvolací orgán vyslovil výše. Na závěr Krajský úřad dodává, že nemůže vyhovět odvolateli a poskytnout mu požadované informace, neboť je sám nemá k dispozici. I v případě, že by informace měl, dle komentáře k zákonu o svobodném přístupu k informacím není povinností odvolacího orgánu informace poskytnout a ani je poskytnout nemůže v případě, kdy mezi povinným subjektem a odvolacím orgánem není vztah organizačního řízení. Takový čistě procesní vztah je i v daném řízení, jelikož se zde jedná o poskytování informací ze samostatné působnosti územního samosprávného celku. Nejde ani vyhovět petitu odvolatele a změnit napadené rozhodnutí tak, že se odvolateli plně vyhovuje, jelikož takovou možnost odvolací orgán nemá. Zákon o svobodném přístupu k informacím nezná rozhodnutí o pozitivním vyhovění žádosti, proto ani Krajský úřad takové rozhodnutí nemůže vydat. Právním názorem odvolacího orgánu je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán. Z výše uvedených důvodů rozhodl Krajský úřad tak, jak je ve výroku uvedeno. P o u č e n í Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat. Rozhodnutí je konečné. Za správnost vyhotovení: Mgr. Ondřej Hrabec Ing. Jiří Hájek, v.r. pověřen vedením odboru životního prostředí Rozdělovník: - Vyskočil, Krošlák a partneři s.r.o., advokátní kancelář, Voršilská 130/10, 110 00 Praha 1 - KTS EKOLOGIE s.r.o., Hutní osada 14, 664 84 Zastávka - Úřade městyse Ostrovačice, náměstí Viléma Mrštíka 54, 664 81 Ostrovačice 5/5