Konzultace budoucích priorit Akčního plánu k modernizaci práva obchodních společností a zlepšení řízení společností v Evropské unii otázky 1. Celkový cíl a kontext budoucích priorit Otázka č. 1 Zaměřuje se Akční plán na relevantní témata a určuje vhodné nástroje, ke zvýšení konkurenceschopnosti v evropském obchodě? Pokud ne, zdůvodněte to prosím a uveďte, která opatření jsou nevhodná a/nebo která by byla žádoucí. Jaký je Váš pohled na vyváženost legislativních/nelegislativních opatření navrhovaných v Akčním plánu? Čelíte konkrétním překážkám při provádění přeshraničních aktivit, ke kterým podle Vašeho názoru Akční plán neposkytuje vyhovující opatření? Prosím zdůvodněte. ČR se domnívá, že Akční plán se zaměřuje na relevantní témata práva obchodních společností, jeho obsah i navrhovaná legislativní a nelegislativní opatření jsou vyvážená. Prioritou v této oblasti je pro nás především přijetí 14. směrnice a také by s větší naléhavostí měla být hledána alternativní řešení k doktríně o tvorbě a zachování základního kapitálu, jak se odráží v platném znění Druhé směrnice i v navržené novelizaci. ČR podpoří všechna opatření, která povedou k zvýšení transparentnosti obchodování na kapitálových trzích a k harmonizaci národních legislativ, a opatření, jejichž cílem je zabránit diskriminaci zahraničních či menších investorů. Vstupu zahraničních investorů na český kapitálový trh nejsou v současné době kladeny v podstatě žádné překážky či omezení, jelikož český právní řád je kompatibilní s evropskou úpravou. V rámci přeshraničních aktivit považujeme za potřebné věnovat se otázkám odbourávání formálních bariér mezi členskými státy (např. co se týče požadavků na úřední ověřování dokumentů) a kontinuity podnikatelských oprávnění nástupnické společnosti v období, které bezprostředně navazuje na účinnost fúze. Otázka č. 2 Máte jakékoliv připomínky k navrhovanému použití principů lepší regulace (better regulation) v oblasti řízení společností (corporate governance, renforcement du gouvernement d'entreprise) a práva obchodních společností? Existují i jiné metody, které by měla Komise hledat v zájmu zlepšení své činnosti v této oblasti? Princip better regulation je úzce vázán na právní jistotu a předvídatelnost právních předpisů uživateli. V této souvislosti se opět dostáváme k problému transparentnosti. Jedná se o zásadní otázku, která by měla být upravena jednotně. ČR považuje za nedostatek práva obchodních společností absenci základních zásad a terminologie. Nejednotnost v úpravě vede k nejistotě ohledně obsahu pojmů. Do budoucna by se i v této oblasti dalo uvažovat o vytvoření společného referenčního rámce (common frame reference), jako je tomu v oblasti smluvního práva.
V rámci zlepšení činnosti v této oblasti jsme otevřeni možnosti diskuzních fór, konzultací apod. ČR rovněž podporuje snahy KOM k důraznějšímu využití a projednání tzv. impact assessments (hodnocení dopadu) před projednáváním každého návrhu legislativního aktu. 2. Priority Akčního plánu střednědobá a dlouhodobá opatření 2.1 Řízení společností 2.1.1 Rovnost akcionářů 2.1.1.1 Jedna akcie, jeden hlas Otázka č. 3 Jakou přidanou hodnotu přináší projednávání tohoto tématu (řízení společnosti rovnost akcionářů jedna akcie, jeden hlas) na úrovni EU? Jakou vhodnou formu by měly mít instrumenty EU? Prosím zdůvodněte. Odpověď na otázku, zda prosadit v úpravě akciové společnosti princip one share - one vote, není zcela jednoznačná. Jsme si vědomi výhod i nevýhod tohoto pravidla. Na jedné straně se jedná o spravedlivé řešení pro všechny akcionáře, které přispívá ke standardizaci a větší přehlednosti pro investory. Aplikací tohoto principu nedochází k situaci, kdy některý akcionář ovládne společnost, aniž by vlastnil odpovídající část kapitálu a nesl s ním spojené riziko. Na straně druhé tento princip brzdí rozvoj efektivních nástrojů finančního trhu a může odradit společnosti od financování podnikání na tomto trhu. Přílišná rigidita úpravy práva akciových společností v jednom členském státě by mohla vést k úniku společností do členských států s právní úpravou, která akcionáři poskytuje větší míru autonomie vůle. V zásadě však můžeme zavedení tohoto pravidla na komunitární úrovni podpořit s podmínkou, že by byla členským státům v odůvodněných situacích dána možnost odklonit se od zmiňovaného principu. 2.1.1.2 Práva akcionářů Otázka č. 4 Jakou přidanou hodnotu přináší projednávání tohoto tématu (řízení společnosti práva akcionářů) na úrovni EU? Prosím zdůvodněte. Jaké instrumenty by byly nejvhodnější k řešení této materie? Prosím zdůvodněte. ČR se domnívá, že projednávání na úrovni EU je nezbytné především s ohledem na přeshraniční výkon práv akcionářů. V Evropě je stále častější, že akcionář z jednoho členského státu drží akcie společnosti z jiného členského státu (viz návrh směrnice o přeshraničním výkonu práv akcionářů kótovaných společností).
V návrhu výše zmíněné směrnice je patrná tendence ke stále častějšímu využití moderních komunikačních technologií. Domníváme se, že tato tendence je zcela správná, moderní technologie poskytují rychlý a nenákladný způsob získávání informací, být informovaný je pro akcionáře nezbytné z důvodu řádného výkonu svých práv. Rovněž by měla být na komunitární úrovni řešena otázka práva minoritních akcionářů iniciovat řízení k prošetření určitých záležitostí ve společnosti. Členské státy by se měly shodnout na některých minimálních standardech k ochraně práv akcionářů, a pro tuto úpravu je dle našeho mínění nejvhodnější forma směrnice. 2.1.1.3 Zveřejnění hlasovacích postupů investorů Otázka č. 5 Je zde potřeba projednávat toto téma (zveřejnění hlasovacích postupů investorů investory) na úrovni EU? Jakou přidanou hodnotu přináší projednávání tohoto tématu na úrovni EU? Prosím zdůvodněte. Jakou vhodnou formu by měly mít instrumenty EU? Prosím zdůvodněte. ČR se opět se domnívá, že vzhledem k velikosti podílů na základním kapitálu společností v členských státech, které drží institucionální investoři a také vzhledem k častému přeshraničnímu působení institucionálních investorů, lze i v této oblasti uvažovat o regulaci na úrovni EU, navíc tato aktivita povede ke zprůhlednění obchodování na kapitálových trzích. Co se týče volby vhodného instrumentu, nebráníme se přijetí opatření nelegislativní povahy (např. součást výročních zpráv, jež mají kótované společnosti povinnost každoročně uveřejnit). Zároveň si klademe otázku, zda znovu neotevřít téma uložení povinnosti k aktivní správě a podílení se na řízení společnosti, do jejíchž akcií institucionální investoři vložili prostředky svých klientů. Celkové podíly institucionálních investorů na hlasovacích právech společností stále rostou a pasivní přístup by se nemusel vyplatit především klientům těchto institucionálních investorů. 2.1.1.4 Odpovědnost členů představenstva/zlepšení transparentnosti právnických osob Otázka č. 6 Domníváte se, že a) otázka nespravedlivých obchodních pravidel a b) otázka vyloučení členů představenstva by měly být projednávány na úrovni EU? Prosím zdůvodněte. Jaké instrumenty by byly podle Vašeho názoru nejvhodnější k řešení této materie? Prosím zdůvodněte. Domníváte se, že je potřeba přijmout další opatření pro právnické osoby a/nebo pro právní seskupení (např. trusty) ke zlepšení transparentnosti?
ČR se spíše přiklání k určitému sjednocení v této oblasti na komunitární úrovni především z důvodu ochrany věřitelů, aby nedocházelo k obcházení národních ochranných opatření. (Vyloučíme-li člena orgánu společnosti založené podle jednoho právního řádu, tato osoba by neměla působit na území stejného členského státu jako člen orgánu společnosti, která se řídí jiným právním řádem.) Za nejvhodnější instrument, který by stanovil minimální standardy pro všechny členské státy v této oblasti, považujeme směrnici. 2.2 Právo obchodních společností 2.2.1 Restrukturalizace společnosti a přemístění sídla 2.2.1.1 Tzv. 14. směrnice o přemístění sídla společnosti Otázka č. 7 Pokud se podíváte na existující komunitární instrumenty, existuje zde stále ještě potřeba přijmout směrnici, která by upravovala přemístění zapsaného sídla společnosti? Prosím zdůvodněte. Existují podle Vašeho názoru nějaké zvláštní prvky, které by měla daná směrnice upravovat? Přijetí směrnice, která by upravovala přemístění sídla společnosti do jiného členského státu (= tzv. 14. směrnice), je určitě velmi potřebné a ohledně této otázky panuje všeobecná shoda napříč jednotlivými členskými státy, což také vyplynulo z posledního jednání Expertní skupiny pro právo obchodních společností. Také ČR tuto aktivitu podporuje. Možnost přemístění sídla společnosti do jiného členského státu by měla být dána také jiným subjektům než jsou nadnárodní společnosti, aniž by se tyto subjekty formálně uchylovaly k režimu fúze. Domníváme se, že právo kapitálových společností přemístit své sídlo je předpokladem řádného fungování vnitřního trhu EU a některé předpisy na úrovni EU již s touto možností výslovně počítají (např. nařízení o evropském družstvu). 2.2.1.2 Výběr struktury společnosti monistický vs dualistický systém Otázka č. 8 Měla by být otázka výběru struktury společnosti (monistický vs dualistický systém) projednávána na úrovni EU? Prosím zdůvodněte. Jaký instrument by byl nejvhodnější k řešení této materie? Prosím zdůvodněte. Existují podle Vašeho názoru nějaké zvláštní prvky, která by měl daný instrument upravovat? Domníváme se, že otázku výběru struktury orgánu společnosti určitě není potřeba projednávat na komunitární úrovni. ČR je přesvědčena, že v tomto ohledu dostatečně zapůsobí tržní mechanismy.
2.2.1.3 Squeeze out a sell out Otázka č. 9 Domníváte se, že by měly být otázky tzv. squeeze out (právo většinového vlastníka přimět menšinového vlastníka, aby mu své akcie prodal) a sell-out (právo menšinového vlastníka přimět většinového vlastníka, aby jeho akcie odkoupil) projednávány na úrovni EU? Prosím zdůvodněte. Pokud ano, měla by být tato práva omezena na společnosti, jejichž akcie jsou obchodovány na regulovaném trhu (kótované společnosti)? Prosím zdůvodněte. Jaké instrumenty by byly nejvhodnější k řešení této materie? Prosím zdůvodněte. I vzhledem k diskusím probíhajícím při novelizaci Druhé směrnice se domníváme, že řešení otázek squeeze outu a selll outu by mělo zůstat v dispozici členských států. 2.2.1.4 Skupiny a pyramidy Otázka č. 10 Měla by být otázka rámcových pravidel pro skupiny obchodních společností a tzv. nezákonné pyramidy (groups and abusive pyramids) projednávána na úrovni EU? Jaké instrumenty by byly nejvhodnější k řešení této materie? Prosím zdůvodněte. Existují podle Vašeho názoru nějaké zvláštní prvky, které by měl daný instrument upravovat? ČR považuje za velmi obtížné vytváření jakýchsi rámcových pravidel především s ohledem na rozdílnost národních koncepcí skupin společností. Domníváme se však, že důraz by měl být kladen na posílení transparentnosti, aby se minimalizovala možná nebezpečí, která by mohla akcionářům i věřitelům hrozit. 2.2.2 Právní formy společností 2.2.2.1 Evropská společnost Otázka č. 11 Jak hodnotíte Evropskou společnost (statut Evropské společnosti) v praxi? Domníváte se, že je vhodné a žádoucí provedení nějakých změn? Prosím zdůvodněte. V ČR zatím tato forma společnosti nenašla širšího uplatnění, nicméně několik SE je v současné době ve stadiu zakládání a zájem o tuto formu podnikání roste. V úpravě SE však nacházíme i některé nedostatky, např. problém kontinuity veřejnoprávních oprávnění, otázka vyjednávání o budoucí participaci zaměstnanců na řízení ES, otázka zaměnitelnosti firem na nadnárodní úrovni apod. V současné době je forma SE pro podnikatele výhodná především s ohledem na možnosti uskutečnění nadnárodních fúzí při vzniku evropské společnosti; možnost
přemístění jejího sídla z jednoho členského státu EU do druhého a také zvolit si systém řízení a správy (monistický nebo dualistický). Z pohledu zakladatelů evropské společnosti je spíše nevýhodou povinnost poměrně širokého zapojení zaměstnanců v SE. Do budoucna se však obáváme, že zájem o tuto formu společnosti poklesne v důsledku přijetí 10. a 14. směrnice a reformy akciového práva (kdy bude zpřístupněn monistický model českým akciovým společnostem). 2.2.2.2 Evropská soukromá společnost Otázka č. 12 Vidíte nějaký přínos ve tvorbě statutu Evropské soukromé společnosti (European Private Company) vzhledem k existenci evropských (např. Societas Europaea, European Interest Grouping) a národních forem společností? Prosím, zdůvodněte. Pokud ano, existují podle Vašeho názoru nějaké zvláštní prvky, které by měl daný statut upravovat? ČR se domnívá, že úprava evropské společnosti s ručením omezeným by mohla být přínosná především pro menší a střední podnikatele, je třeba ji však zbavit vazeb na národní právo, aby se mohla stát skutečně nadnárodní formou podnikání. Jednotná úprava ve všech členských státech by pro podnikatele znamenala ohromnou právní jistotu a také zjednodušení podnikání na evropském trhu. 2.2.2.3 Evropská nadace Otázka č. 13 Domníváte se, že je potřeba provádět průzkum ohledně realizovatelnosti statutu Evropské nadace? Prosím zdůvodněte. ČR nevidí reálnou potřebu této úpravy. 3. Zjednodušování a modernizace evropského práva obchodních společností Otázka č. 14 Souhlasíte s názorem, že modernizace a zjednodušování evropského práva obchodních společností bude do budoucna přínosem? Prosím zdůvodněte. Dochází podle vašeho názoru ke skutečnému nebo potenciálnímu překrývání tematických oblastí mezi Akčním plánem a dalšími iniciativami a opatřeními v souvisejících sektorech? Co by mělo být v tomto směru učiněno, aby byla zajištěna koherence mezi různými poli činností? Prosím zdůvodněte. Jaký by měl být rozsah zjednodušení v zájmu zlepšení regulovaného prostředí a podání textu srozumitelnější formou pro uživatele? Prosím zdůvodněte.
ČR podporuje modernizaci a zjednodušování evropského práva obchodních společností. Důraz v této oblasti klademe především na posilování konkurenceschopnosti, ustálenou terminologii, kodifikaci základních zásad, což povede k posílení právní jistoty a předvídatelnosti výsledku v případě eventuálního právního sporu. Jedno ze základních opatření, které by mělo být podporováno, je zvýšení transparentnosti obchodování na kapitálových trzích. V současné době považujeme za prioritu v oblasti práva obchodních společností přijetí 14. směrnice o přemístění sídla společnosti a také průzkum a případné zavedení alternativního řešení k doktríně o tvorbě a zachování základního kapitálu.