KONTROLA SPRÁVNOSTI ÚČETNICTVÍ A DANÍ ROK 2004

KONTROLA SPRÁVNOSTI ÚČETNICTVÍ A DANÍ ROK 2004 Ing. Ivana Mašková, daňový poradce, auditor, MAKO AUDIT s.r.o., maskova@mako.cz. 1. Změna režimu z neplátce DPH na plátce Při změně režimu z neplátce na plátce DPH vznikne vůči FÚ nárok na odpočet, který nepochází z běžných daňových dokladů příslušného období za které se podává daňové přiznání k DPH. Odpočet pochází z daňových dokladů max. 12 měsíců před registrací. Nárok vzniklý zpětně z těchto dokladů není v účetnictví na účtu 343 MD zachycen, proto musí být zaúčtován jednorázově, v době kdy nový plátce podává první daňové přiznání k DPH. Pokud by se tento zpětný nárok neproúčtoval, nebude při kontrole souhlasit stav účtu 343 na podané daňové přiznání. Nárok lze uplatnit zpětně z pořízených zásob a odpisovaného majetku ( 74 zákona o DPH). K datu registrace se provede inventura výše uvedených aktiv, z daňových dokladů se zjistí částka nároku na DPH, nárok se uplatní v daňovém přiznání a zaúčtuje se jako daňový výnos na 343/648. V případě odpisovaného majetku je možno postupovat podle pokynu D-190 a snížit vstupní cenu tohoto majetku 343/022 a přepočítat následné odpisy. Do jednorázových výnosů by se pak zaúčtoval nárok na DPH pocházející ze zásob. 2. Změny v odpisování Počínaje rokem 2004 je využívána nová odpisová skupina 6. Spor mezi zastánci přetřídění již dříve zařazených staveb a jejich odpůrci sice ještě neskončil ale MF stále zastává stanovisko, že je potřeba stavby, kterých se to týká, přetřídit. Z tohoto důvodu doporučujeme přetřídit inventární čísla staveb, která odpovídají obsahové náplni odpisové skupiny 6 z OS 5 do OS 6. Pokud máte najatou administrativní budovu u které jste provedli technické zhodnocení, je potřeba přetřídit i toto technické zhodnocení najatého majetku. - 1 - Změna v zatřídění oplocení. Před 1. lednem 2004 byla většina oplocení v OS 5, některá byla v OS 4. Od 1.1.2004 jsou všechna oplocení v OS 4. Mělo by se přetřídit. Situace v praxi může být různá. Ploty (studny, klepadla, zpevněná parkovací místa apod.) bývají většinou příslušenstvím stavby, nejsou evidovány jako samostatná inventární čísla a odpisují se společně se stavbou a přetřídění se jich netýká. Týká se samostatných staveb oplocení, kterému bylo přiděleno samostatné inventární číslo. Pokud se toto inventární číslo odpisuje metodou rovnoměrných odpisů není potřeba přetřídit, protože u lineárních odpisů je zákonem o daních z příjmů stanovena doba odpisu, kterou si účetní jednotka může prodloužit (daňově je možno odpisovat pomaleji než stanoví zákon). Pokud se odpisovalo zrychleně, je potřeba přetřídit, aby daňové odpisy byly v souladu se zákonem. Nové oplocení pořízené počínaje rokem 2004 se zařadí jako příslušenství stavby a pak se odpisuje v odpisové skupině stavby nebo se zatřídí samostatně do OS 4. Nákladní vozidla označení N1 (nosnost do 1,5 tuny) byla odpisována v odpisové skupině 1. Existovaly však výjimky, kdy se některé tyto N1 odpisovaly v odpisové skupině 2 (např. Peugeot Boxer s nosností nad 1,5 t). Počínaje rokem 2004 patří i tyto výjimky do OS 1. Jsou-li v OS 2, má se přetřídit, ale zase platí, že při rovnoměrném odpisu můžeme ponechat, přetřiďuje se jen při zrychleném. Odpisy nehmotného majetku (účty 011,013,014) V současné době můžete mít u tohoto majetku 3 různé režimy odpisování. Nehmotný majetek zařazený do konce roku 2000 se odpisuje v odpisových skupinách podle tehdy platného zákona o daních z příjmů. Nehmotný majetek zařazený do konce roku 2003 se odpisuje účetním odpisem, který se rovná odpisu daňovému, životnost (dobu odpisu) stanovila účetní jednotka sama ve vnitropodnikové směrnici. Nehmotný majetek pořízený v roce 2004 se odpisuje režimem 32a) zákona o daních z příjmů. Zákon zde stanovil povinnost rovnoměrného časového odpisu po dobu, která je pro jednotlivé druhy nehmotného majetku uvedena v měsících. Pokud je sjednána životnost (právo užívání) smlouvou, odpisuje se rovnoměrně po dobu, která je ve smlouvě uvedena. Daňové odpisování nehmotného majetku nelze přerušit. Nehmotný majetek zařazený před rokem 2004 se doodepíše v původním režimu, nepřetřiďuje se. 3. Daň z převodu nemovitostí Počínaje 1. lednem 2004 platí nová 3% sazba daně z převodu nemovitostí. Daňové přiznání si udělá účetní jednotka sama a sama též bez čekání na výměr zaplatí daň z převodu. Lhůta na podání daňového přiznání je prodloužena. Do konce třetího měsíce následujícího po měsíci ve kterém bylo doručeno rozhodnutí o vkladu práva se podává daňové přiznání a v této lhůtě musí být daň z převodu uhrazena, viz 21 zákona o dani z převodu. Poznámka: v odstavci 3 tohoto paragrafu je stanoven i způsob ocenění pro jednotlivé možnosti převodu. Pro úplatný a bezúplatný převod je to znalecký posudek podle zákona 151/1997 Sb.-vyhlášková cena. Pro účely vkladů do společností je to znalecký posudek v tržní ceně nemovitostí podle 59 obchodního zákoníku. Pro účely vkladu postačuje od. 1.1. 2004 znalecký posudek, který obsahuje tuto jedinou (tržní) cenu, ze které by se vyměřovala případná daň z převodu při nedodržení lhůty pro osvobození ( 20/e) vkládaných nemovitostí. V současné době právnické osoby nakupují od občanů pozemky a součástí smluv o nákupu bývá i dohoda o tom, že nakupující právnická osoba zaplatí daň z převodu nemovitostí. Povinnost podání daňového přiznání a úhrady daně ukládá zákon prodávajícímu. Pokud právnická osoba tuto povinnost dobrovolně převezme není náklad na zaplacenou daň daňově

uznatelný. Pokud je však v pozici ručitele vyzvána FÚ k úhradě této daně, jedná se o daňově uznatelný náklad. Zákon o dani z převodu nemovitostí uvádí v 8 výjimky, kdy povinnost podat daňové přiznání přechází na kupujícího. V praxi se nejčastěji vyskytují nákupy nemovitostí od správce konkursní podstaty. V tomto případě podává daňové přiznání a platí daň strana kupující, uhrazená daň je daňově uznatelným nákladem. 4. Reklamace V praxi nastávají situace, kdy je tržba zaúčtována v roce 2003 a pak běží reklamační řízení. Po jeho skončení se řeší, zda má být podáno dodatečné přiznání nebo zda se dobropis na snížení tržeb ponechá v běžném roce, kdy je ukončeno reklamační řízení. Daňový základ vychází z účetnictví a to účetnictví správně vedeného, to znamená účetnictví ve kterém jsou zohledněna všechna známá rizika a kde je zajištěna věcná a časová souvislost účetních případů. Podle 23 zákona o daních z příjmů je základem daně rozdíl mezi náklady a výnosy při respektování jejich věcné a časové souvislosti. Podle výkladu MF (koordinační výbor) se postupuje takto: jestliže je k 31.12. známa skutečnost, že k reklamaci snížení ceny a tržeb dojde, je třeba dodržet věcnou a časovou souvislost a tak SPRÁVNĚ zobrazit účetnictví zaúčtováním dohadné položky na snížení tržeb. Jestliže je dohadná položka zaúčtována a reklamační řízení skončí v roce následujícím nebo i později, nechává se dobropis v tomto běžném roce, dodatečné daňové přiznání se nepodává. Dodatečné daňové přiznání přichází v úvahu v případě, že k 31.12.2003 bylo známo, že k reklamaci dojde nebo bylo řízení již zahájeno a účetní jednotka by zapomněla vytvořit dohadnou položku. Příklad: v 11/03 byl vyfakturován prodej zboží 311/604 a ve 12/03 bylo zahájeno reklamační řízení, jednalo se o 8% snížení ceny, reklamace byla ukončena vystavením dobropisu v 07/04. - listopad 2003 vystavená faktura 100.000,- 311/604 - prosinec 2003 dohadná položka na snížení ceny 8.000,- 604/389 --------------------------------------------------------------------------------------------------- do výsledku roku 2003 jde 92.000,- Kč výnosů - reklamace byla ukončena v 07/04 dohodou a vystavením dobropisu na 6% snížení ceny - vystavený dobropis 6000,- 389/311 - odúčtování dohadné položky 2000,- 389/604 Výše uvedený případ se týkal zahraniční faktury. U faktury mezi českými subjekty by ještě vzniklo DPH na výstupu. V případě dobropisu u tohoto konkrétního příkladu by byla sazba DPH 22%, tedy stejná jaká by byla vyfakturována v 11/03. V praxi se stává i to, že k datu závěrky skutečně o reklamaci nevíte. Nemáte tak možnost vytvořit dohadnou položku na snížení tržeb. Pokud jste schopni prokázat, že jste o reklamaci opravdu nevěděli, je vystavený dobropis zaúčtovaný v jakémkoliv období správně a ani v tomto případě se nepodává dodatečné daňové přiznání, přestože o dohadné položce nebylo (protože nemohlo být) účtováno. 5. Povodňové úvěry V roce 2002 byly účetním jednotkám poskytovány povodňové úvěry, které byly následně v roce 2003 promíjeny. - poskytnutí úvěru 1.000.000,- 221/461 - prominutí úvěru 2003 1.000.000,- 461/648 daňový výnos V květnu 2004 bylo zákonem č. 280/2004 Sb. (nepřímá novela zákona o daních z příjmů) zdanění těchto příjmů prominuto. Prominutí se týká pouze těch poplatníků, kteří dosáhli kladného základu daně, postup je uveden níže. Ministerstvo financí k aplikaci bodu 3 čl. V části druhé zákona č. 280/2004 Sb., t.j. "Základ daně z příjmů lze snížit za zdaňovací období, které započalo v roce 2003, o prominutou částku splátek jistiny a úroku z půjček a úvěrů poskytnutých Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, a.s., k odstraňování následků povodňové katastrofy v letech 1997 a 2002.", při zjištění základu daně z příjmů fyzických a právnických osob za zdaňovací období započatá v roce 2003, sděluje: A. Postup poplatníků, kteří jsou fyzickými osobami: Prominutá částka splátek jistiny a úroku z půjček a úvěrů poskytnutých Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, a.s., k odstraňování následků povodňové katastrofy v letech 1997 a 2002 (dále jen "prominutá částka"), o níž lze snížit základ daně z příjmů za zdaňovací období kalendářního roku 2003, se uvede na řádku "52 Další částky" 3. oddílu Přiznání k dani z příjmů fyzických osob B (tiskopis 25 5405 MFin 5405 - vzor č. 10). V této souvislosti se v Pokynech k vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických osob (tiskopis 25 5405/1 MFin 25 5405/1 - vzor č. 11) dílčí pokyn k vyplnění řádku 52 doplňuje o text: "dále uveďte prominutou částku splátek jistiny a úroku z půjček a úvěrů poskytnutých Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, a.s., k odstraňování následků povodňové katastrofy v letech 1997 a 2002 podle bodu 3 čl. V části druhé zákona č. 280/2004 Sb." - 2 -

B. Postup poplatníků, kteří jsou právnickými osobami: Prominutá částka, o níž lze snížit základ daně z příjmů za zdaňovací období, které započalo v roce 2003, se uvede na řádku 241 II. oddílu Přiznání k dani z příjmů právnických osob (tiskopis 25 5404 MFin 5404 - vzor č. 13). V Pokynech k vyplnění přiznání k dani z příjmů právnických osob (tiskopis 25 5404/1 MFin 5404/1 - vzor č. 13) se na konci prvního odstavce dílčího pokynu k vyplnění řádku 241 II. oddílu nahrazuje tečka čárkou, a doplňuje se nový text: a.. prominutá částka splátek jistiny a úroku z půjček a úvěrů poskytnutých Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, a.s., k odstraňování následků povodňové katastrofy v letech 1997 a 2002 podle bodu 3 čl. V části druhé zákona č. 280/2004 Sb. Pokud již před nabytím účinnosti zákona č. 280/2004 Sb., t.j. před 1. květnem 2004, uplynula zákonná lhůta pro podání daňového přiznaní k dani z příjmů za kalendářní rok 2003 nebo za zdaňovací období započaté v roce 2003, lze snížení základu daně podle bodu 3 čl. V části druhé tohoto zákona uplatnit v dodatečném daňovém přiznání na nižší daňovou povinnost ( 41 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů). 6. Zaúčtování dodatečného daňového přiznání: Dodatečné daňové přiznání se vyhotoví stejně jako přiznání řádné, na úvodní straně se zaškrtne, že se jedná o dodatečné přiznání. Za pomoci původního přiznání se opisují jednotlivé řádky přiznání, přičemž se mění ta, které se dodatečného přiznání týká. Řádek 10 účetní výsledek je vždy stejný, nové výkazy se nedělají (i když zákon o účetnictví dovoluje v některých závažných případech předchozí závěrku v bezprostředně následujícím roce otevřít a zaúčtovat do starého období a vytvořit výkazy nové.( 17/4 zákona o účetnictví.). O skutečnostech uvedených v dodatečném daňovém přiznání se účtuje v případě, že dojde ke vzniku závazku nebo pohledávky vůči FÚ (nedoplatek, přeplatek daně). Nedoplatek daně se účtuje jako vzniklý nedaňový náklad a závazek 5919/ 3419, přeplatek se účtuje jako pohledávka a snížení nákladů na 3419/5919. Vzniklý závazek ( pohledávka) se zaúčtuje ke dni podání dodatečného přiznání. V případě, že je účetní jednotka FÚ doměřena, zaúčtuje se platební výměr 595/3419 do období kdy je výměr doručen. V termínu uvedeném ve výměru musí být doměrek daně uhrazen, a to i v případě, že účetní jednotka nesouhlasí a podává odvolání. Odvolání v tomto případě nemá odkladný účinek. Pokud vznikne nový závazek (pohledávka) vůči FÚ, nezapomeňte přepočítat zálohy. 7. Úvěry a půjčky poskytnuté na nákup akcií nebo podílů Firmy, kterým byl poskytnut úvěr (půjčka) na nákup akcií nebo obchodních podílů, nemají počínaje rokem 2004 náklady na úroky z těchto úvěrů a půjček daňově uznatelné. Vyplývá to z 25/zk.) zákona o daních z příjmů. Toto ustanovení se týká i úvěrů a půjček, které pochází z dřívějších dob. Jedná se o situaci, kdy si firma koupí více než 25% akcií (obchodních podílů), nemá peníze a na tento nákup si je vypůjčí. Úroky z těchto úvěrů a půjček jsou počínaje rokem 2004 nedaňové. Rozvaha mateřské společnosti --------------------------------------------------------------------------------------------------- 061,062- účast 25 až 100% 461,471 úvěr, půjčka na nákup účasti na 061, 062 8. Osvobození některých plateb od srážkové daně 19 zákona o daních z příjmů Od srážkové daně jsou osvobozeny 3 druhy plateb odst.2, písm. zk ) licenční poplatky placené do zemí EU (až od roku 2011). V praxi jsem se setkala s licenčními poplatky placenými na Slovensko za osiva, dále s poplatky za technické a obchodní poradenství, poplatky za právo užívat software a poplatky za operativní pronájem movitého majetku (nájem strojů). Podle smluv o zamezení dvojího zdanění se odvádí z těchto poplatků srážková daň většinou 5% z celkové ceny faktury, tak jak stanoví smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Příklad: faktura za technické a obchodní poradenství 5000 EUR 150000 Kč 518/321 5% srážka daně 250 EUR, 7500 Kč 321/342 odvod daně 7500 Kč 342/221 úhrada faktury 4750 EUR V praxi nastává problém s tím, že ze strany partnera v EU je obvykle požadována úhrada celé částky. V takovém případě, je nutno považovat 150000 Kč za 95%. Pak je potřeba vypočítat 100% a 5% z této částky uhradit jako srážkovou daň FÚ. Úhrada bude pro českou společnost nedaňovým nákladem. - 3 -

Pozor: Licenční poplatky jsou od srážkové daně osvobozeny s účinností až od 1.1.2011 odst.2, písm. zl) úroky z půjček placené českou společností do společností z EU, účinnost od 1.5.2004. Sazba srážkové daně byla stanovena smlouvou o zamezení dvojího zdanění a řada zemí EU měla již v těchto smlouvách nulovou sazbu (Rakousko, Německo, Slovensko). Do zemí, které nějakou sazbu měly, bylo nutné z úroků srážet daň a odvést ji na FÚ (Belgie, Polsko). Pokud se jedná o země EU, od 1.5.2004 jsou úroky od srážkové daně osvobozeny. odst. 2, písm. zf) příjmy z dividend a podílů na zisku, placené dceřinou společností společnosti mateřské. Účinnost od 1.5.2004. Osvobození je možno uplatnit při splnění níže uvedených podmínek: Platby se provádí mezi společnostmi (právnickými osobami), které mají právní formu a.s., s.r.o. a družstvo. Platit může česká společnost české společnosti, nebo česká společnost společnosti zemí EU. Společnost EU musí mít právní formu odpovídající naší a.s., s.r.o., družstvo. (informace o právních formách EU jsou na internetu na stránkách MF). Mezi společnostmi musí existovat vztah mateřská a dceřiná společnost po dobu alespoň 24 měsíců, účast musí být alespoň 25%. Příklad 1: Rakouská firma GmbH si jako jediný společník založila v Česku společnost s ručením omezeným. (Rakouská firma je mateřská společnost, česká firma je dceřiná společnost). Rakouský společník rozhodl o rozdělení zisku tak, že 3 mil. Kč budou určeny na podíly na zisku. Postup do 1.5.2004: - předpis nároku na podíly 431/346 3 000 000 Kč - povinnost srazit daň 10% 346/342 300 000 Kč sazba dle smlouvy - odvod daně FÚ 342/221 300 000 Kč - úhrada podílů do Rakouska 364/221 2 700 000 Kč Postup po 1.5.2004: - předpis nároku na podíly 431/346 3 000 000 Kč - povinnost srazit daň zanikla, společnosti splňují podmínky 19 - úhrada podílů 364/221 3 000 000 Kč Příklad 2: Česká akciová společnost si založila dceřinou společnost s ručením omezeným ve které vlastní 100%. Mateřská společnost rozhodla o rozdělení zisku dcery tak, že 3 mil. Kč budou určeny na podíly na zisku. Postup do 1.5.2004: - předpis nároku na podíly 431/346 3 000 000 Kč - povinnost srazit daň 15% 346/342 450 000 Kč - odvod daně FÚ 342/221 450 000 Kč - úhrada podílů 364/221 2 550 000 Kč Mateřská společnost přijala zdaněný podíl ve výši 2.550.000,- Kč jako nedaňový výnos na účtech 221/665900. Postup po 1.5.2004: - předpis nároku na podíly 431/346 3 000 000 Kč - úhrada podílů 364/221 3 000 000 Kč Mateřská společnost přijala podíl 3.000.000 Kč jako nedaňový výnos na účtech 221/665900. Osvobození dividend a podílů na zisku se netýká částek, které jsou přiznány fyzickým osobám a částek, které jsou přiznány právnickým osobám s účastí menší než 25%. V těchto případech se postupuje stejně jako v minulém období a zdaňuje se v Česku 15% srážkovou daní, do ostatních států podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Příklad 3: Česká akciová společnost si společně s další a.s. založila dceřinou společnost s ručením omezeným ve které vlastní 20% podílů. Mateřská společnost rozhodla o rozdělení zisku dcery tak, že 3 mil. Kč budou určeny na podíly na zisku. 20% patří menšinovému zakladateli. Protože se jedná o vztah společnosti, která nemá alespoň 25% účast, osvobození nelze použít. Postup do 1.5.2004 i po 1.5.2004 bude shodný: - předpis nároku na podíly 431/346 600 000 Kč (20% ze 3 000 000) - povinnost srazit daň 15% 346/342 90 000 Kč - odvod daně FÚ 342/221 90 000 Kč - úhrada podílů 364/221 510 000 Kč - 4 -

Mateřská společnost přijme zdaněný podíl 510.000 Kč jako nedaňový výnos na účtech 221/665900. Pro většinového 80% vlastníka se využije osvobození. Příklad 3: Česká společnost s ručením omezeným má 2 společníky, každý má účast 50%. Společnost rozhodla o rozdělení zisku 1 000 000 Kč. Každý společník má nárok na 50% podílu. Protože se nejedná o vztah právnických osob, osvobození nelze použít. Postup do 1.5.2004 i po 1.5.2004 bude shodný: - předpis nároku na podíly 431/346 1 000 000 Kč - povinnost srazit daň 15% 346/342 150 000 Kč - odvod daně FÚ 342/221 150 000 Kč - úhrada podílů 364/221 850 000 Kč Společníci přijmou již zdaněný podíl, který se již neuvádí v jejich daňovém přiznání. Pozor: V roce 2004 NELZE polovinu sražené daně započítat jako slevu v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob. Tyto slevy byly v 35 zákona o daních z příjmů počínaje zdaňovacím obdobím 2004 zrušeny. 9. Omezení plateb v hotovosti (text zákona je součástí časopisu) Zákon č. 254/2004 Sb., s účinností od 1.7. 2004 omezil hotovostní platby limitem. Limit je sjednán v EUR 15000 x kurs ČNB ke dni uskutečnění platby. Zákon se vztahuje na vzájemné platby mezi fyzickými a právnickými osobami se sídlem na území České republiky a dále na platby prováděné těmito osobami do zahraničí. Existují výjimky, kdy platby lze provéstmzdy, FÚ, notářská úschova apod. Pokud provádíte hotovostní platby přesahující limit, seznamte se podrobně s výše uvedeným zákonem. 10. Nákup souboru majetku za jedinou cenu a jeho zavedení do účetní evidence Při nabytí více složek majetku, které nejsou podnikem nebo jeho částí, se postupuje podle 24/3b) zákona o účetnictví. Zákon povoluje poměrné rozúčtování pořizovací ceny mezi jednotlivé položky. K poměrnému rozúčtování pořizovací ceny lze využít různých pomůcek, sestavy od prodávající strany, odborný odhad. K tomuto postupu není povinný znalecký posudek na ocenění jednotlivých složek majetku. V 61 a), odst. 2) vyhlášky 500/2002 Sb. je uvedeno: kupuje-li se soubor majetku bez závazků lze ocenit kvalifikovaným odhadem. Príklad: Dne 8.4.2004 byly zapsány právní účinky vkladu do katastru nemovitostí vyplývající z kupní smlouvy č. xxxx. Na základě této smlouvy byly od Pozemkového fondu ČR nakoupeny nemovitosti v tomto složení: Budova B1 306.079,- cena vypočítaná Budova B2 448.840,- cena vypočítaná Ocelokolna B3 427.207,- cena za smlouvy Budova B4 306.079,- cena vypočítaná - 5 - Administrativní budova, odp. sk 6 228.258,- cena ze smlouvy BudovaB5 146.878,- cena vypočítaná Pozemky 145.578,- cena ze smlouvy ------------------------------------------------------------------------- Celková cena 2.008.928,- Kč V kupní smlouvě byly samostatně stanoveny ceny pozemků, cena administrativní budovy a cena ocelokolny. Zbývající budovy nebyly samostatně oceněny. Cena jednotlivých budov byla zjištěna poměrným rozpočtem. Znalecký posudek nebyl k dispozici. Rozpočet jsme provedli pomocí plochy takto: Od celkové ceny 2.008.928,- Kč jsou odečteny pozemky za 145.578,- Kč, administrativní budova za 228.258,- Kč a ocelokolna za 427.207,- Kč = 1.207.885,- Kč bude rozděleno mezi B1, B2, B4 a B5. B1 622 m2, B2 912 m2, B4 622 m2, B5 298 m2. Celková plocha 2454 m2. Na této ploše se podílí B1 (622: 2454 x100) = 25,34 % z celkové plochy patří k B1. Stejné % k ní bude přiřazeno z částky 1.207.885,- Kč tj. 306.079,- Kč. Stejným způsobem je vypočítána cena ostatních budov. Podotýkám, že se jednalo o přibližně stejné budovy určené ke skladování, proto byla výše uvedená metoda postačující. Druhým možným řešením by bylo zavést všechny skladovací budovy pod jedno inventární číslo (mají stejnou odpisovou skupinu). Toto řešení by ale nevyhovovalo provozu, protože některé z budov budou pronajímány. 11. Zákon o zaměstnanosti S účinností od 1.10.2004 byl schválen zákon č. 435/2004 zákon o zaměstnanosti. V několika oblastech se dotýká i zákona o daních z příjmů. 67 definuje osoby se zdravotním postižením a je vázán na 35/1c zákona o daních z příjmů. Od 1.10.2004 platí, že sleva poloviny daně u poplatníků zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců (původně bylo 20 zaměstnanců), u nichž podíl zaměstnan-

ců se ZPS a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, činí více než 50% průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců. Od 1.1.2005 se mění povinnost zaměstnávání ZPS, mají-li firmy 25 zaměstnanců (v roce 2004 ještě 20 zaměstnanců) mají povinnost zaměstnávat 4% ZPS. Při nesplnění se platí 2,5 x násobek průměrného měsíčního vyhlašovaného platu. Uvedeno v 81 a 82 zákona o zaměstnanosti. 11. Pohledávky a opravné položky Zákon o daních z příjmů, zákon o rezervách i zákon o účetnictví používá termínu hodnota pohledávky nebo také rozvahová hodnota pohledávky. Hodnotou pohledávky při vzniku je její jmenovitá hodnota-částka vystavená na faktuře (smlouvě). Hodnotou pohledávky nakoupené je její pořizovací cena. 2 odst. 2) zákona o rezervách mimo jiné uvádí: Opravné položky se vytvářejí k rozvahové hodnotě nepromlčených pohledávek, zaúčtovaných na rozvahových účtech. Opravné položky se vytváří k pohledávkám, které byly zaúčtovány ve výnosech a tyto výnosy byly zdaněny. Příklad: Účetní jednotka A vystavila fakturu za prodej zboží za 500.000 Kč. Zaúčtováno bylo 311/604,343. Rozvahovou hodnotu této pohledávky je 500.000 Kč. Po roce tuto pohledávku prodala účetní jednotce B za 300.000 Kč. Prodávající: - daňově uznatelným nákladem je hodnota pohledávky do výše dosažené tržby, účet 546 bude rozdělen na daňovou část 300.000 Kč a nedaňovou část 200.000 Kč. - převod pohledávky 546/311 500.000 - tržba v dohodnuté ceně 378/646 300.000 Kupující: - nákup pohledávky 378/379 300.000 v pořizovací ceně - v podrozvahové evidenci se zachytí jmenovitá hodnota pohledávky 500.000 na účtech 76x /76x. Opravnou položku může tento kupující vytvářet max. do výše 300.000 při splnění všech podmínek daných zákonem o rezervách. V případě, že by ji tvořil, musí doložit, že o této pohledávce bylo účtováno ve výnosech a že tyto výnosy byly zdaněny. Další zpřísnění zákona o rezervách je v 8 a 8a) 8) pohledávky přihlášené do konkursu a popřené správcem (soudem). Do výše rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek ve lhůtě stanovené soudem. V případě, že je pohledávka přihlášena, opravná položka vytvořena a správce pohledávku popře, je nutné opravnou položku rozpustit nebo zahájit soud se správcem konkursní podstaty. 8a) 33% opravná položka tvořená podle 8a) zákona o rezervách bez zásahu soudu, pouze podle rozhodnutí účetní jednotky, se v roce 2004 snížila na 20%. Pokud mají účetní jednotky vytvořené 33% OP, nemusí je rozpouštět na 20%. Při odpisu pohledávky, která má 33% opravnou položku z dřívějších dob je možno 33% odepsat daňově a 67% odepsat nedaňově. Rezervy na pěstební činnost 9(obnova lesa) a rezervy ostatní 10 ( odbahnění rybníků, sanace pozemků - lomy, skládkování). Do zákona o rezervách byl doplněn 10a)- pro účely těchto rezerv musí být vytvořen zvláštní vázaný účet v bance. Částky odpovídající vytvořeným rezervám musí být na tento účet převedeny a mohou být použity pouze na výdaje na jejichž úhradu byly vytvořeny. Daňový náklad na účtu 552 bude uznatelný pouze do výše částky peněz, které budou na zvláštním účtu blokovány. 12. Pozemky Pozemky se oceňují pořizovací cenou včetně nákladů spojených s pořízením (kolky, právní služby, znalecké posudky). Pozemky s porostem různých keřů a okrasných rostlin a lesního porostu se nakupují celé včetně porostů na účet 031. Pozemky s porosty trvalými (vinice, chmelnice, sady) se nakupují část jako pozemek na účet 031 a část jako trvalý porost na účet 025. Definice trvalých porostů je uvedena ve vyhlášce 500/ 2002 Sb. v části Obsahové vymezení některých položek rozvahy-dlouhodobý hmotný majetek. Pozemky vydávané PF na pohledávku oprávněných osob se zaúčtují v ocenění pořizovací cenou (kupní cena), bez ohledu na to zda je cena nižší nebo vyšší než je jmenovitá hodnota nakupované pohledávky. Pozemky, které jsou za tuto pohledávku přijaty se ocení pořizovací cenou pohledávky. ( s Pozemkovým fondem jsou uzavírány smlouvy o bezúplatném převodu pozemku). Pořizovací cenou pozemku je částka, která byla zaplacena za pohledávku oprávněné osobě. Příklad: s.r.o. nakoupila od oprávněné osoby pohledávku za pozemkovým fondem. Jmenovitá hodnota pohledávky je 100. Nakoupeno bylo za 105. Na tuto pohledávku byl společnosti vydán pozemek. Nákup pohledávky 378/379 105 Úhrada za nakoupenou pohledávku 379/221 105 Vydání pozemku od PF 031/378 105 Pozemkový Fond při vydávání uvádí, na jakou pohledávku je pozemek vydán. Podle tohoto příkladu by ve smlouvě bylo uvedeno, že nárok na vydání vznikl smlouvou o postoupení pohledávky ve výši 100 (původní výše nároku). Pro zaúčtování ceny pozemku je však rozhodující za jakou cenu jste pohledávku pořídili a není rozhodující, zda byla nižší nebo vyšší než původní jmenovitá hodnota nároku vůči PF. - 6 -

13. Použití ztrát vykazovaných v daňovém přiznání Staré ztráty až do roku 2003 včetně je možno použít 7 let. Nejstarší ztráta, kterou je možno v daňovém přiznání roku 2004 použít je ztráta z roku 1997. Ztráty vzniklé před rokem 1997 se v daňovém přiznání neuvádí. Ztráta vzniklá v roce 2004 už se může použít max. 5 let. 14. Povinnost auditu za rok 2004 Podle 20 zákona o účetnictví rozhoduje o povinnosti auditu překročení ukazatelů daných tímto zákonem. Hodnotí se 3 ukazatele ve 2 po sobě jdoucích letech: BTTO aktiva Obrat(výnos) Průměrný přepočtený počet zaměstnanců Rok 2003 nad 40 mil. nad 80 mil. nad 50 zam. Rok 2004 nad 40 mil. nad 80 mil. nad 50 zam. Akciové společnosti mají povinný audit, jestliže splní jeden ze 3 ukazatelů. Ostatní společnosti a družstva musí splnit dva ze 3 ukazatelů. Společnost, která má za rok 2004 audit poprvé, má právo podat daňové přiznání a zaplatit daňovou povinnost k 30.6.2005. V daňovém přiznání se tato skutečnost oznámí na úvodní straně v údaji Zákonná povinnost ověření účetní závěrky auditorem. Pokud společnost nesplní ukazatele pro povinný audit, musí podat daňové přiznání k 31.3.2005 a v tomto termínu zaplatit i daňovou povinnost, případně může využít služeb daňového poradce a do 30.6. 2005 si zajistit odklad. Plná moc daňovému poradci musí být uložena na FÚ do 31.3.2005. 15. Pevný kurs pro přepočet cizí měny Účetní jednotka si pro jedno účetní období stanovuje způsob používání kursů při přepočtu cizí měny na Kč ve své vnitropodnikové směrnici. Obecně je přepočet cizí měny upraven v 4) zákona o účetnictví-co se přepočítává. 24 stanoví jak se přepočítává a zároveň v odstavci 7) umožňuje použití pevných kursů týdenní, měsíční, max. roční pevný kurs. 16. Nová možnost uplatnění daňových nákladů 24 zh) - jako daňový výdaj je možno uplatnit: úhradu jednorázového havarijního pojištění pro pracovní cestu nebo úměrnou část ročního havarijního pojištění soukromých silničních vozidel při pracovních cestách a pojištění léčebných výloh zaměstnanců při zahraničních pracovních cestách. 17. Pozor na nákupy předmětů, které byly předmětem nájemních smluv Tento problém se týká předčasně ukončené leasingové smlouvy a smlouvy, kdy jsou předměty pronajaty operativním pronájmem a po skončení nájmu se odkupují. V obou případech se testuje zůstatková cena po rovnoměrných odpisech se smluvenou kupní cenou. Jestliže je kupní cena menší než zůstatková cena ke dni prodeje, uplatněné nájemné se vylučuje z nákladů ve všech letech kdy bylo uplatněno-dodatečné přiznání. Řeší zákon o daních z příjmů v 24/5. Tuto skutečnost je potřeba vzít v úvahu a propočítat dopad ještě před tím, než je smlouva podepsána. Nájemné vyloučené z nákladů může vstoupit do daňové pořizovací ceny předmětu, o částce se neúčtuje, předmět bude mít dvě vstupní ceny. Vstupní cena pro účetnictví bude výše dohodnuté kupní ceny, vstupní cena pro daně bude kupní cena + nájemné vyloučené z daňových nákladů. Příklad: Účetní jednotka uzavřela nájemní smlouvu na stroj na dobu 15 měsíců. Měsíční splátky byly 50.000 Kč, začaly v prosinci 2002, skončily v únoru 2004. Po skončení nájmu byl stroj účetní jednotkou odkoupen za cenu 50.000 Kč. Tato účetní jednotka má povinnost zjistit, zda nájemné na účtu 518 bude daňově uznatelné. (Rozumí se ve všech letech kdy bylo zaúčtované, tj. 50.000 Kč v roce 2002, 600.000 Kč v roce 2003 a 100.000 Kč v roce 2004). Účetní jednotka zjistí u dodavatele pořizovací cenu stroje (argument, že to dodavatel neřekne u Finančního úřadu neobstojí). Předpokládejme, že pořizovací cena stroje byla 700.000 Kč. Dále je potřeba zjistit, jakou má stroj k datu odkoupení zůstatkovou cenu po rovnoměrných odpisech. Stroj je v odpisové skupině 1. Pořizovací cena Odpis 2002 (14,2%) Odpis 2003 (28,6%) 100.100 Kč (polovina roč- Odpis 2004 (28,6%):2 ního odpisu) Zůstatková cena 700.000 Kč 99.400 Kč 200.200 Kč 300.300 Kč Aby byly náklady uplatněné na účtu 518 daňově uznatelné, musela by být kupní cena vyšší než 300.300 Kč. Tuto podmínku naše účetní jednotka nesplnila a její náklady na účtu 518 z nájmu jsou nedaňové. Znamená to dodatečné přiznání na rok 2002 (50 tis. Kč), na rok 2003 (600 tis. Kč), rok 2004 se dá ještě zachránit tím, že se daňová 518 přeúčtuje na 5189- nájemné vyloučené z daňových nákladů. - 7 -

V roce 2004 se do účetnictví zaúčtuje nákup stroje za 50.000 Kč. Na účtu 022 je pořizovací cena 50.000 Kč a z této cena se počítají účetní odpisy. Daňové odpisy se budou počítat z částky neuplatněného nájmu 750.000 + kupní ceny 50.000. Stroj bude mít na kartě 2 vstupní ceny. Pro účetní odpis bude vstupní cenou 50.000 Kč. Pro daňový odpis bude vstupní cenou 800.000 Kč. Trestem za takovou smlouvu bude penále za rok 2002 a 2003. Náklady na účetní i daňové odpisy se začnou uplatňovat poprvé v roce 2004, kdy byl stroj odkoupen a účetní jednotka se stala jeho vlastníkem. Obdobný problém může nastat při odkupu pozemku, který byl předmětem nájemní smlouvy. V tomto případě se porovnává kupní cena pozemku na cenu určenou ve znaleckém posudku. Jestliže bude kupní cena nižší než cena stanovená znalcem, bude opět potřeba uplatněné nájemné na účtu 518 z daňových nákladů vyloučit. 18. Kapitálové životní pojištění - novela č. 47/2004 Každý, kdo má kapitálové životní pojištění, které uplatňoval jako odčitatelnou položku od základu daně, si musí zkontrolovat, zda jeho smlouva bude vyhovovat změněným podmínkám pro tento odpočet. Jedná se o ustanovení 15, odst. 13) zákona o daních z příjmů. Je zde upravena minimální pojistná částka. Pro smlouvy, které jsou uzavřeny na 5 až 15 let je to 40.000,- Kč, pro smlouvy nad 15 let je to 70.000,- Kč. Na pojistné smlouvy, které nesplňují podmínku minimální částky nelze již ve zdaňovacím období 2004 uplatnit odpočet a pojišťovny nebudou zasílat těmto klientům potvrzení. 19. Povinnost FO podat daňové přiznání 38g Častým dotazem fyzických osob, které nepodnikají, jsou zaměstnané, ale mají příjmy z pronájmu pozemků a prodávají úrodu ze svých zahrad je, kdy vlastně musí podat daňové přiznání, nebo opačně, kdy ještě nemají povinnost podat daňové přiznání. Příklad: zaměstnanec u jediného zaměstnavatele má příjem z pronájmu pozemků 4000 Kč za rok. V září roku 2004 prodá jablka a zeleninu za 7000 Kč. V 38/2 je uvedeno, že zaměstnanec nemusí podávat daňové přiznání pokud jeho příjmy podle 7 až 10 nepřesáhnou 6000 Kč. Do této částky se ale nezahrnují příjmy od daně osvobozené. - 4000 Kč nájemného z polí je příjem podle 9. Tento příjem je celý předmětem daně. - 7000 Kč za prodaná jablka a zeleninu je příjem podle 10, kde platí, že příležitostný příjem podle 10/1a) je až do částky 20000 Kč od daně osvobozen. - Příjem, který dani podléhá jsou pouze 4000 Kč nájemného, ale protože nedosahuje 6000 Kč, poplatník nemá povinnost podat daňové přiznání a ke zdanění této částky nedojde. - 8-20. Slučování firem-rozhodný den Nejdůležitějším datumem při slučování firem je rozhodný den, tj. datum od kterého jsou firmy sloučeny, když se vše povede. Příklad: 1.7. 2004 byl stanoven jako rozhodný den. Z tohoto data vyplývá oběma společnostem povinnost vyhotovit inventuru, mezitímní závěrku k 30.6. a nechat ji ověřit auditorem. Pro sloučení jsou nutné znalecké posudky obou firem, znalec přecení majetek, o přecenění se účtuje POUZE u zanikající účetní jednotky. Obě účetní jednotky účtují samostatně. 20.9.2004 schválily sloučení obě valné hromady. U zanikající účetní jednotky se vrátíte do června 2004. Vyhotovíte výkazy a za část zdaňovacího období leden až červen 2004 vyhotovíte daňové přiznání. Pokračující účetní jednotka vyhotoví rovněž daňové přiznání a výkazy za stejné období. Daňové přiznání se podává do konce následujícího měsíce od data schválení sloučení, v našem příkladu do 31.10.2004. Následně se podá žádost o zápis sloučení v obchodním rejstříku. Obě účetní jednotky stále účtují samostatně a čekají na zápis sloučení. 10.12.2004 obchodní rejstřík sloučení zapsal. Od tohoto data vystupují účetní jednotky jako jednotka jediná, začínají vystavovat faktury pod jménem nástupnické organizace a přijímají veškeré doklady vystavené od tohoto data do svých číselných řad. Obě dvě účetní jednotky se vrátí do června roku 2004 a uzavřou účetní knihy (účty třídy 5 a 6 se převedou do výsledku hospodaření). Rozvahové účty zanikající účetní jednotky se přičtou k rozvahovým účtům pokračující účetní jednotky, založí se nové počáteční stavy. Od 1.7.2004 začíná účetnictví sloučené firmy s nulovými náklady a výnosy. Vzhledem k tomu, že se zápis uskutečnil ještě v roce 2004, vyhotoví sloučená účetní jednotka řádnou závěrku za část zdaňovacího období 7-12/2004, vyhotoví již společné výkazy a společné daňové přiznání. Od 1.1.2005 již účtuje v normálním režimu v jediné účetní jednotce. Pro praxi nejnáročnější bude skutečnost, že k založeným počátečním stavům sloučené firmy s datem 1.7.2004 je nutné doplnit veškeré účetní operace, které proběhly v době od 1.7. do 9.12.2004, tj. za dobu, kdy účetní jednotky účtovaly samostatně a čekaly jak to se zápisem dopadne. V praxi bude nezbytná spolupráce s firmou, která programová vybavení dodává, protože požadavkem jistě bude nějak pořízené doklady převést, jsou-li programová vybavení shodná nebo dodat podklady pro přeúčtování obratů za výše uvedené období. V případech, které jsme řešili v praxi jsme od zanikající účetní jednotky převáděli kumulované obraty doložené soupisem řad a čísel dokladů, ze kterých tyto kumulované obraty pocházejí. V našem příkladu by to byly kumulované obraty za období od 1.7.2004 do 9.12.2004. Pokud by se stalo, že obchodní rejstřík zapíše sloučení až v roce 2005, budou obě účetní jednotky účtovat stále samostatně, nebudou dělat roční závěrku ani daňové přiznání a budou stále čekat na zápis. Zapsáno bude např. 20.3.2005. Obě účetní jednotky se vrátí do června 2004, uzavřou účetní knihy, sestaví společnou rozvahu k 1.7.2004 a doklady (obraty) poří-

zené od 1.7.2004 do 19.3.2005 musí spojit do jednoho účetnictví. V tomto jediném účetnictví pokračuje sloučená účetní jednotka až do 31.12.2005, kdy vyhotoví společné výkazy a společné daňové přiznání. Její účetní i zdaňovací období bude trvat 18 měsíců, od 1.1.2006 se účtuje v běžném režimu. Podle mého názoru je praktické stanovit jako rozhodný den 1.1., protože se tím ušetří řada prací (mezitímní závěrka a její audit, daňové přiznání za pololetí, uzavírání nákladových a výnosových účtů v pololetí a starosti s programy, které jsou většinou postaveny na roční účetní a zdaňovací období, které začíná 1.1. Pokud zvažujete nějaké slučování nebo např. přechod na hospodářský rok, doporučuji předchozí konzultaci s dodavatelem programů o možnostech, které může program poskytnout. Poznámka: novelou zákona o daních z příjmů počínaje 1.1.2004 ( 23c) může nástupnická společnost: převzít všechny zákonné opravné položky a rezervy ( toto bylo možné i dříve). převzít od zanikající společnosti neuplatněný reinvestiční odpočet převzít od zanikající společnosti vyměřenou daňovou ztrátu, která dosud nebyla uplatněna. Toto se týká POUZE ztrát, které vznikly počínaje rokem 2004. Staré ztráty až do roku 2003 včetně převzít nelze. ZÁKON Č. 254/2004 SB. O OMEZENÍ PLATEB V HOTOVOSTI Ing. Ivana Mašková, daňový poradce, auditor, MAKO AUDIT s.r.o. účinnost od 1.7.2004 ČÁST PRVNÍ ZÁKON O OMEZENÍ PLATEB V HOTOVOSTI 1 Účel zákona Tento zákon určuje, kdy jsou fyzické i právnické osoby (dále jen "osoby") povinny provést platbu bezhotovostně prostřednictvím banky nebo pobočky zahraniční banky, nebo spořitelního a úvěrního družstva, nebo provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu na účet banky (dále jen "peněžní ústav"), a upravuje kontrolu dodržování této povinnosti. 2 Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí 3 Bezhotovostní platby (1) Povinnost provést platbu bezhotovostně se vztahuje na platby prováděné a) navzájem mezi osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky, nebo b) osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky ve prospěch osob s místem pobytu nebo sídlem v zahraničí; přesahuje-li výše těchto plateb částku stanovenou tímto zákonem. (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na a) bezhotovostní platbou platba provedená bezhotovostním převodem peněžních prostředků na území České republiky prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně a bezhotovostním převodem peněžních prostředků prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně z území České republiky na území jiného státu, b) poskytovatelem platby ten, kdo platbou uhrazuje závazek. (2) Za platbu se pro účely tohoto zákona nepovažuje vklad peněžních prostředků v hotovosti na vlastní účet nebo na cizí účet u peněžního ústavu, nebo jejich výběr. (3) Za platbu v hotovosti se považuje i platba vysoce hodnotnými komoditami, jako jsou například drahé kovy nebo drahé kameny. a) platby daní, poplatků, cla, záloh na tyto platby, odvodů za porušení rozpočtové kázně a na jiné druhy plateb uskutečňované podle zákona o správě daní a poplatků nebo podle celního zákona, pokud tyto zákony nestanoví jinak, b) povinné platby vyplývající z pracovněprávních vztahů, c) platby důchodů z důchodového pojištění, včetně jednorázových doplatků a výplat náhrad z penzijních fondů, d) platby prováděné v době krizového stavu vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu, 1) e) platby určené k úschově peněz notářem, f) platby pojistného a výplat pojistného plnění ze soukromého pojištění. 4-9 -

(1) Poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 15 000 EUR (dále jen "limit") je povinen provést platbu bezhotovostně; to neplatí, jde-li o platbu, která musí být podle zvláštního právního předpisu 2) provedena v hotovosti. (2) Platba v české nebo jakékoliv cizí měně se pro účely tohoto zákona přepočte na měnu EURo směnným kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou a platným ke dni provedení platby. (3) Do limitu se započítávají všechny platby v české i cizí měně, provedené týmž poskytovatelem platby témuž příjemci platby v průběhu jednoho kalendářního dne. (4) Překračuje-li platba limit, je příjemce platby povinen na výzvu poskytovatele platby sdělit bez zbytečného odkladu číslo účtu u peněžního ústavu, na který má být platba poukázána. Kontrola a správní delikty 5 (1) Kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem vykonávají a) územní finanční orgány, 3) b) celní orgány 4) (dále jen "kontrolní orgán"). (2) Při provádění kontroly a při ukládání pokut postupují kontrolní orgány podle zvláštních právních předpisů upravujících řízení ve věcech daní a poplatků a celní řízení. 6 (1) Kontrolní orgán uloží poskytovateli platby, který poruší povinnost provést platbu bezhotovostně, pokutu až do výše 5 000 000 Kč, nejméně však 10 000 Kč. Při stanovení výše pokuty přihlédne k závažnosti jednání a jeho následkům. (2) Kontrolní orgán uloží pokutu ve výši podle odstavce 1 i příjemci hotovostní platby, pokud tato platba přesáhla limit a příjemce platby musel vědět, že jejím uskutečněním došlo k porušení tohoto zákona. (3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se kontrolní orgán o porušení povinnosti dozvěděl; nejpozději lze pokutu pravomocně uložit do 10 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. (4) Kontrolní orgán uloží pokutu podle odstavce 1 nebo 2, při každém porušení tohoto zákona, zjištěném ve lhůtě uvedené v odstavci 3. 7 Přechodné ustanovení Bylo-li sjednáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona splnění závazku platbou v hotovosti, lze provést platbu v hotovosti převyšující limit uvedený v 4 nejdéle do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. PODÍLY NA ZISKU, DIVIDENDY, TANTIÉMY Ing. Ivana Mašková, daňový poradce, auditor, MAKO AUDIT s.r.o. Účetní jednotka, která se rozhoduje navrhnout valné hromadě ke schválení výplatu podílů na zisku si musí nejprve zjistit, zda a kolik podílů může být vyplaceno. Pravidla pro výplatu jsou dána 178 obchodního zákoníku. 1) výplata podléhá schválení valnou hromadou. Nemusí to být valná hromada, která schvaluje závěrku, může to být i jiná valná hromada. V praxi se valné hromady svolávají když je to potřeba s ohledem na náklady se svoláním spojené a s ohledem na počet společníků. Ať se sejde valná hromada (členská schůze) kdykoliv, aby schválila výplaty podílů, vždy se při výpočtu možnosti rozdělovat, vychází z rozvahy ze řádné závěrky předchozího roku. Společnost nesmí vyplácet zálohy na podíly i kdyby měla v říjnu roku 2004 zisk běžného roku v milionech, základem pro možnost vyplácet podíly bude rozvaha k 31.12.2003. Zálohové vyplácení podílů na zisku je výslovně zakázáno 178/1 obchodního zákoníku. Termín podíly na zisku používají s.r.o. a družstva, v akciových společnostech se používá termínu dividenda. Tantiéma je zvláštní podíl přiznávaný členům statutárních orgánů ze zisku schváleného k rozdělení. Pro schvalování a - 10 - účtování tantiém platí stejná pravidla jako u podílů, ale tantiémy se zdaňují jako závislá činnost. 2) omezení možnosti vyplácet podíly na zisku (dividendu) 178 obchodního zákoníku Podmínka 1 Vlastní kapitál v rozvaze z roční závěrky roku 2003 nesmí být menší než základní kapitál zvýšený o rezervní fond (nedělitelný fond) tvořený povinně ze zákona. Podle mého názoru by účetní jednotky měly ještě odčítat účet 414 DAL, který souvisí s přeceněním cenných papírů a účastí směrem nahoru. Příklad č.1 vlastní kapitál v rozvaze 2.000.000 skládá se z níže uvedených účtů 411 zapsaný ZK 2 000 000 419 nezapsaný ZK 1 000 000 421100 200 000 429-6 700 000 431 5 500 000

VK = 2.000.000,- Kč a nesmí být menší než 3.200.000,- Kč. Tato společnost nemůže docílený zisk (431) rozdělovat. Celý její zisk by měl být použit k úhradě ztráty. Podmínka 2-65a) Pokud jsou v účetnictví zřizovací výdaje (011), mají být účetně odepsány do 5 let od vzniku. Pokud odepsány nejsou, je třeba při hodnocení možnosti rozdělení zisku na podíly odčítat ještě zůstatkovou cenou těchto aktiv. Podmínka 3 V této podmínce je potřeba stanovit, v jaké maximální výši může být podíl vyplacen. Výše rozdělovaného zisku nesmí být větší než: účet 431 po zdanění před rozdělením - povinná dotace RF 421100 - minulé ztráty 429 + minulé zisky 428 + volně použitelné fondy částka k rozdělení na podíly Příklad č.2 VK je 10.000.000,- Kč 411 zapsaný ZK 2 000 000 419 nezapsaný ZK 1 000 000 421100 rezervní f. 200 000 428 3 800 000 431 3 000 000 podmínka 1 VK 10 mil. je větší než 411+RF, vyhovuje podmínka 2 zůstatková cena zřizovacích výdajů není podmínka 3 kolik rozdělit, společnost má povinnost ze zisku dotovat 5% rezervní fond 431 3 000 000 421100-150 000 429-0 428 + 3 800 000 --------------------------------------------------------------- k rozdělení lze použít 6 650 000 Kč. Předpokládejme, že a.s. bude rozdělovat 3 200 000 Kč. Zaúčtování rozdělení HV - dotace rezervnímu fondu 431/421 150 000 - nárok na dividendu 431/364 2 850 000 - nárok na dividendu 428/364 350 000 - srážková daň 15% 364/342 480 000 - úhrada SD 342/221 480 000 - úhrada dividend 364/221 2 720 000 Sraženou daň již nelze započítat jako slevu v daňovém přiznání Pro odvod srážkové daně platí následující termíny: do koce třetího měsíce od konání valné hromady musí být zaúčtováno a do konce dalšího měsíce musí být odvedena srážková daň, i kdyby dividenda nebyla dosud vyplacena. Valná hromada se konala např. 15.5.2004, do konce srpna musí být zaúčtováno a do konce září musí být odvedena srážková daň. Obchodní zákoník stanoví, že valná hromada se musí konat do 30.6., takže pokud společnost svolá valnou hromadu v červnu 2004, srážková daň z dividend bude odvedena nejpozději v říjnu 2004. Pokud se dividendy (tantiémy) vyplatí v rozporu s tímto ustanovením, zodpovídá za to statutární orgán v jehož kompetenci je rozdělení dividend schvalovat. Součástí auditorských ověření by mělo být i hodnocení, zda účetní jednotka nerozdělila zisk v rozporu s výše uvedenými podmínkami. POZOR! srážková daň 15% 364/342 - na tuto daň se může počínaje 1.5.2004 vztahovat osvobození upravené 19 zákona o daních z příjmů, podrobněji viz v článku Účtování v roce 2004. Pokud se podíly (dividendy) posílají do jiných států, je potřeba zjistit zda se může uplatnit osvobození. Pokud se osvobození uplatnit nemůže, je třeba ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění zjistit příslušnou sazbu srážkové daně. - 11 -

VYPOŘÁDACÍ PODÍLY VE SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM Ing. Ivana Mašková, daňový poradce, auditor, MAKO AUDIT s.r.o. Ukončení účasti společníka v s.r.o. probíhá v praxi 3 způsoby 1) Prodej obchodního podílu zbývajícím společníkům nebo jiné osobě. Prodej musí být odsouhlasen valnou hromadou, cena je stanovena dohodou. V praxi se vyskytuje nejčastěji. Příjemce peněz (společník fyzická osoba) má tento příjem osvobozen (neuvádí ho v daňovém přiznání) za předpokladu, že vlastnil podíl více než 5 let. Společnost o této skutečnosti neúčtuje, ani nic nevyplácí. Změna společníků vyvolává jen změnu zápisu v obchodním rejstříku. 2) Dobrovolná dohoda o vypořádání mezi společností a společníkem, případně soudně nařízená dohoda o vypořádání mezi společností a společníkem. O této skutečnosti se účtuje ve společnosti a znamená úbytek peněz nebo majetku této společnosti. V praxi se příliš často nevyskytuje, obchodní podíly si častěji prodávají fyzické osoby mezi sebou, viz bod 1. Dohodou o vypořádání vzniká společníkovi, který končí, nárok na vypořádací podíl. Za výpočet, zdanění a výplatu vypořádacího podílu zodpovídá společnost. 3) Úmrtí společníka jehož dědic se nemůže stát společníkem znamená, že vznikne nárok na vypořádací podíl, což opět znamená, že dojde k úbytku peněz nebo majetku této společnosti. Vzniklý nárok je vypořádací podíl a jeho účtování a zdaňování je shodné jako v bodě 2. V případě úmrtí společníka je potřebné prozkoumat společenskou smlouvu a zjistit jak je v ní upraveno dědění. Pokud není upraveno vůbec, postupuje se podle obchodního zákoníku, což znamená, že dědic se ze zákona stává novým společníkem. Druhou možností je, že společníci pamatovali na úpravu společenské smlouvy a rozhodli, že dědic má nárok na to, aby se stal novým společníkem. V obou dvou případech poskytuje účetní jednotka notáři podklady k tomu, aby podíl prošel dědickým řízením. Znamená to, že bude sestavena mezitímní závěrka ze které se vypočítá hodnota podílu. Tato hodnota je oznámena notáři a nic jiného se neděje. Po skončení dědického řízení má společnost nového společníka, nic se nevyplácí, o ničem se neúčtuje. Pouze bude změněn zápis v obchodním rejstříku. Jestliže ostatní společníci nebudou nového společníka chtít, mohou s ním začít jednat např. o odkoupení podílu, ale nový společník s tím musí samozřejmě souhlasit. Obchodní podíl se dědí ze zákona, pokud společníci nechtějí, aby byl obchodní podíl děděn, musí to zakotvit do společenské smlouvy a dědění vyloučit. Dědic pak nemá nárok na to, aby byl společníkem, ale má nárok na vypořádací podíl. I v tomto případě se hodnota podílu oznamuje notáři do dědického řízení. Po ukončení dědického řízení má dědic nárok na vyplacení vypořádacího podílu U společností s jediným - 12 - společníkem nelze dědění vyloučit. Společnost oznámí notáři hodnotu podílu, nic se neúčtuje ani nevyplácí. Dědic zdědí celou společnost, nabývací hodnotou jeho podílu je částka, která prošla dědickým řízením. Pokud tento dědic podnikat nechce, může svůj podíl prodat nebo společnost zlikvidovat. Způsob výpočtu vypořádacího podílu se řídí obchodním zákoníkem a společenskou smlouvou. 61/2 obchodního zákoníku uvádí, že vypořádací podíl je podíl na vlastním kapitálu a stanoví se procentem z hodnoty vlastního kapitálu z řádné nebo mezitímní závěrky. Řádná závěrka přichází v úvahu při dohodě o vypořádání, kdy si společníci mohou stanovit datum ukončení účasti k 1.1. Mezitímní závěrka se využívá pro stanovení hodnoty podílu do dědického řízení. K datu úmrtí společníka má společnost povinnost vyhotovit mezitímní závěrku v rozsahu ročních závěrečných prací kromě uzavírání nákladových a výnosových účtů ( podíl odpisů, opravných položek, rezerv, daně ). Jsou to účetní případy, které mají za úkol vyčíslit k datu úmrtí co možná nejsprávnější hodnotu vlastního kapitálu jehož kousek si dědic případně odnese. Po zaúčtování výše uvedených operací se sestaví rozvaha, jejíž vlastní kapitál je podkladem pro výpočet hodnoty podílu (vypořádacího podílu) dědice. Podíl na vlastním kapitálu je podíl na účetních hodnotách podniku, jehož skutečná cena může být naprosto odlišná. Pokud mají společníci zájem o to, aby vypořádací podíl byl v tržních hodnotách, musí mít tento způsob výpočtu zakotven ve společenské smlouvě v definici, že vypořádací podíl je podíl na čistém obchodním majetku. Čistý obchodní majetek je majetek v cenách soudního znalce snížený o závazky. Není- li ve společenské smlouvě uveden způsob výpočtu vůbec, postupuje se podle obchodního zákoníku a vypořádací podíl je podílem na vlastním kapitálu, tj. na účetních hodnotách majetku snížených o závazky. Pokud to společenská smlouva umožňuje, lze vypořádací podíl plnit naturálně. ZDAŇOVÁNÍ VYPOŘÁDACÍCH PODÍLŮ a) Daň z příjmů Zdaňování vypořádacího podílu daní z příjmů je řešeno v níže uvedených ustanoveních paragrafů zákona o daních z příjmů takto: par. 10/1g vypořádací podíl je ostatním příjmem příjemce par. 10/6 nabývací hodnotou (nezdaňovanou částí) vypořádacího podílu je vklad společníka(u zděděných podílů částka která byla oznámena notáři a prošla dědickým řízením). par. 10/8 vypořádací podíl je zdaněn srážkovou daní podle par. 36

par. 36/2a5 zdaňování vypořádacího podílu 15 % srážkovou daní. Od hodnoty vypořádacího podílu se odečte jeho nabývací hodnota (nezdanitelná část). Nabývací hodnota musí být plátci poplatníkem prokázána. POSTUP PŘI STANOVENÍ VYPOŘÁDACÍCH PODÍLŮ PRO KONKRÉTNÍ PŘÍKLAD: Společenská smlouva 3 společníků vylučuje dědictví účasti ve společnosti, dědic má nárok na vypořádací podíl, jehož hodnota se stanoví na základě mezitímní závěrky k datu úmrtí. Podíl je tvořen % z vlastního kapitálu, protože společenská smlouva neobsahuje žádnou zvláštní úpravu výpočtu vypořádacího podílu. Připouští ale, jak peněžní tak naturální plnění. Pro srovnání uvádím 2 příklady. Ke stejnému datu vzniká nárok na vypořádací podíl dohodou společníkovi, který se stěhuje do zahraničí a v příkladu druhém vzniká nárok na vypořádací podíl dědicovi. Příklad 1) : 3 společníci založili společnost s ručením omezeným s vklady v poměru 40, 40 a 20%. Výše základního kapitálu je 300 tis. Kč. 20. 9. se stěhuje společník, který vlastní 40% podíl, původní vklad byl 120 tis. Kč. K datu odchodu ze společnosti vyhotoví společnost mezitímní závěrku a vyčíslí vlastní kapitál ve výši 1 mil. Kč. Odcházejícímu společníkovi bude patřit 40% z této částky, vznikl mu nárok na vypořádací podíl ve výši 400.000,- Kč. Tato částka bude vyrovnána a) peněžně, b) naturálně. Za výpočet, zaúčtování a zdanění zodpovídá společnost. a) peněžité vypořádání nároku - vznik závazku za VP před zdaněním 400.000,- 252/365 - vznik závazku za srážkovou daň, nabývací hodnota je vklad 120.000,-, zdaňovat se bude 280.000,- 15% 42.000,- 365/342 - úhrada srážkové daně FÚ 42.000,- 342/221 - výplata VP bývalému společníkovi 358.000,- 365/221 b) naturální vypořádání nároku společníci se dohodli na vydání pozemku, který je ve společnosti zaúčtován na účtu 031 v částce 230.000,- Kč, čímž bude vypořádání splněno. Pozemek musí být oceněn podle zákona 151/97 Sb. znalcem, znalecký posudek zní na 600.000 Kč. Nejprve se musí vypočítat zdanění naturálně vydávaného vypořádacího podílu. Podle 10/8 zákona o daních z příjmů je příjmem i rozdíl mezi znaleckým posudkem a hodnotou evidovanou v účetnictví. I tento rozdíl se daní srážkovou daní. Nárok na vypořádací podíl před zdaněním je 400.000,- Kč + 370.000,- Kč rozdílu mezi oceněním pozemku účetním a znaleckým nabývací hodnota 120.000,- Kč = základ pro zdanění je 650.000,- Kč, srážková daň je 97.500 Kč - vznik závazku za VP 400.000,- 252/365 - vyřazení pozemku z evidence na úhradu VP 230.000,- 365/031 - předpis srážkové daně 97.500,- 365/342 - úhrada srážkové daně 97.500,- 342/221 - bylo dohodnuto, že společník ponese náklady na daň z převodu 18.000,- 365/345 - úhrada daně z převodu nemovitostí 3% ze 600.000,- Kč 18.000,- 345/221 - se společníkem jsme vyrovnáni, má pozemek, ale na účtu 365 je zůstatek, který společnost odúčtuje do výnosů 54.500,- 365/668 Příklad 2) 3 společníci založili společnost s ručením omezeným s vklady v poměru 40, 40 a 20%. Výše základního kapitálu je 300 tis. Kč. 20. 9. zemřel společník, který vlastnil 40% podíl, původní vklad byl 120 tis. Kč. Společenská smlouva vyloučila dědění podílu, dědic nemá nárok na to, aby se stal novým společníkem, ale vzniká mu nárok na vypořádací podíl. K datu úmrtí společníka vyhotoví společnost mezitímní závěrku a vyčíslí vlastní kapitál ve výši 1 mil. Kč. Dědicovi bude patřit 40% z této částky, vznikl mu nárok na vypořádací podíl ve výši 400.000,- Kč. Tato částka je oznámena notáři, zúčastní se dědického řízení a stane se novou nabývací hodnotou. a) peněžité vypořádání nároku - vznik závazku za VP před zdaněním 400.000,- 252/365 - vznik závazku za srážkovou daň, nabývací hodnota je to co bylo oznámeno notáři, tj 400.000,- Kč, srážková daň nevznikne - výplata VP dědicovi 400.000,- 365/221 b) naturální vypořádání nároku společníci se dohodli s dědicem na vydání pozemku, který je ve společnosti zaúčtován na účtu 031 v částce 230.000,- Kč, čímž bude vypořádání splněno. Pozemek musí být oceněn podle zákona 151/97 Sb. znalcem, znalecký posudek zní na 600.000 Kč. Nárok na vypořádací podíl před zdaněním je 400.000,- Kč + 370.000,- Kč rozdílu mezi oceněním účetním a znaleckým nabývací hodnota 400.000,- Kč = základ pro zdanění je 370.000,- Kč, srážková daň je 55.500 Kč - vznik závazku za VP 400.000,- 252/365 - vyřazení pozemku z evidence na úhradu VP 230.000,- 365/031-13 -

- předpis srážkové daně 55.500,- 365/342 - úhrada srážkové daně 55.500,- 342/221 - bylo dohodnuto, že společník ponese náklady na daň z převodu 18.000,- 365/345 - úhrada daně z převodu nemovitostí 3% ze 600.000,- Kč 18.000,- 345/221 - se společníkem jsme vyrovnáni, má co chtěl, ale na účtu 365 je zůstatek, který společnost odúčtuje do výnosů 96.500,- 365/668 Pro úplnost uvádím i postup v případě, že dědic má právo stát se novým společníkem-společenská smlouva 3 společníků to umožňuje nebo neuvádí nic a dědí se ze zákona. Hodnota podílu se stanoví na základě mezitímní závěrky k datu úmrtí. Tato hodnota se oznámí notáři a pak se jen čeká až dědické řízení proběhne. Nic se neúčtuje ani nevyplácí. Provede se jen změna zápisu společníků v obchodním rejstříku. Nabývací hodnotou podílu nového společníka je částka, která prošla dědickým řízením. U výše uvedených příkladů je patrné, že všechny účty jsou vyrovnány, kromě účtu 252, což je uvolněný obchodní podíl na kterém zůstala nevyrovnaná částka 400.000,- Kč. Nakládání s uvolněným obchodním podílem: 1) společníci se dohodnou na snížení základního kapitálu lze pouze v případě, že na účtu 411 je dostatečně vysoká částka. Zaúčtování snížení základního kapitálu se provede ve dvou krocích. Nejprve se na základě rozhodnutí valné hromady zaúčtuje 419/252 a po zápisu snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku se doúčtuje 411/419. V našem příkladu nelze uskutečnit, základní kapitál je pouze 300.000,- Kč. Šlo by snížit max. o 100.000,- Kč, 300.000,- Kč by zůstalo nevyřešeno. Vzhledem k tomu, že snížení základního kapitálu je složitější právní úkon, je třeba ho důkladně zvážit. Požaduje se notářský zápis, změna společenské smlouvy a následuje změna zápisu základního kapitálu v obchodním rejstříku. 2) společníci se dohodnou, že uvolněný podíl prodají nějaké jiné cizí osobě. V tomto případě se stanoví cena dohodou, zaúčtuje se 561/252 a 378/661. Náklad na účtu 561 je daňově uznatelný pouze do výše dosažených tržeb. Požaduje se notářský zápis, změna společenské smlouvy a následuje změna zápisu společníků v obchodním rejstříku. 3) společníci převezmou uvolněný obchodní podíl v poměru svých podílů a to za zákonem stanovenou cenu, což je vypočítaná výše vypořádacího podílu 400.000,- Kč. ( 113, odst.6 ). Tento postup je daňově neutrální, protože se prodává za 400.000,- Kč. - převzetí (prodej) 561/252 400.000,- Kč - pohledávka za společníky 365/661 400.000,- Kč Pohledávka je splatná v termínech schválených valnou hromadou. Požaduje se notářský zápis, změna společenské smlouvy a následuje změna zápisu výše vkladů a procent zbývajících společníků. VYPOŘÁDACÍ PODÍLY V DRUŽSTVU Ing. Ivana Mašková, daňový poradce, auditor, MAKO AUDIT s.r.o. Ukončení členství v družstvu: 1) prodejem členských práv jiné osobě ( se souhlasem představenstva), účetnictví ani peněz družstva se nedotkne, dojde jen ke změně v evidenci členské základny. 2) vystoupení člena na základě podané žádosti a v souladu se stanovami. Členovi vzniká nárok na vypořádací podíl, který představuje úbytek majetku družstva. O vzniku vypořádacího podílu i úbytku peněz (majetku) se účtuje. 3) úmrtí člena družstva jehož dědic se rozhodne v členství nepokračovat. Dědicovi vzniká nárok na vypořádací podíl. S problematikou vypořádacích podílů se družstva setkávají velmi často. Základní právní normou, která - 14 - řeší ukončení členství a s ním související nároky člena je Obchodní zákoník. Zde je v par. 233, odst.1 zakotven nárok dosavadního člena na vypořádací podíl, v případě zániku členství za trvání družstva. V dalších odstavcích 2 až 4 je uveden způsob stanovení vypořádacího podílu, odstavec 5 dává právo členské schůzi, určit ve stanovách družstva konkrétní způsob výpočtu vypořádacího podílu. ZKUŠENOSTI Z APLIKACE ZÁKONA V PRAXI Jak již bylo výše zmíněno, odstavec 2 uvádí jak vypočítat nárok na vypořádací podíl na který má vystupující člen právo. Poznatky z praxe auditora potvrzují, že zohlednění roků členství dělá při výpočtu nejvíce problémů a často poskytuje nelogické výsledky. Někte-

rá družstva proto nepostupují striktně podle obchodního zákoníku (což zákon umožňuje) a neberou roky členství v úvahu. Problémy s výpočtem vypořádacích podílů se projeví zejména při hromadných odchodech členů z družstva. V zemědělském družstvu, kde se vypočítává vypořádací podíl jen pro několik osob nejsou tyto problémy tak patrné. Doporučuji roky členství pro výpočet vypořádacích podílů ze stanov vypustit. V odstavci 3 se uvádí, že pro vypořádací podíl je rozhodný stav vlastního kapitálu podle závěrky roku ve kterém členství zaniklo. (Pokud máte ještě ve stanovách tzv. čisté obchodní jmění, nedali jste do souladu stanovy a obchodní zákoník. Termín ČOJ byl zrušen a je nahrazen VLASTNÍM KAPITÁLEM. Vlastní kapitál vychází z účetnictví, představuje účetní hodnotu majetku sníženou o závazky. V obchodním zákoníku je uváděn tzv. ČISTÝ OBCHODNÍ MAJETEK (nezaměňujte se zrušeným čistým obchodním jměním). Čistý obchodní majetek je majetek oceněný znalcem, tedy majetek v tržních cenách snížený o závazky. Pokud byste si dali do stanov, že vypořádací podíl se počítá na základě čistého obchodního majetku, znamenalo by to, že při každém výpočtu (každý rok) pozvete znalce, aby ocenil váš podnik a zjistil výši ČOM. V praxi považuji tento postup za nereálný. Pokud jsem ve stanovách termín čistý obchodní majetek našla, jednalo se vždy o omyl, nikoliv o úmysl. Ve většině případů je u družstev vypořádací podíl podílem na vlastním kapitálu, který je podle zákona snížen o nedělitelný fond, a pokud je to uvedeno ve stanovách, i o další zajišťovací fondy. V tomto případě je situace v praxi opět různá, řada družstev odčítá od vlastního kapitálu pouze nedělitelný fond. Tam, kde je postup upraven ve stanovách, se odčítá navíc většinou restituční rezerva, oceňovací rozdíly z vydávaných majetkových podílů (analytické účty 427). Dále též rezervní fond, jestliže je v družstvu zřízen. Méně družstev odčítá v souladu se stanovami fond kulturních a sociálních potřeb a fond odměn. V praxi se nejvíce osvědčila taková úprava stanov, při které je vypořádací podíl počítán ze závěrky předchozího roku, nikoliv ze závěrky roku ve kterém členství zaniklo. V odstavci 4 se uvádí splatnost vypořádacího podílu po 3 měsících od schválení závěrky za rok ve kterém členství zaniklo. Většina družstev má ve stanovách uvedenou lhůtu delší, a to 3 až 7 let, přičemž také u naprosté většiny družstev je umožněno vydání vypořádacího podílu v naturální formě. Tady je potřeba konstatovat, že možnost úhrady vypořádacího podílu naturálně je řízena par. 234 obchodního zákoníku, který naturální vypořádání omezuje na vyjmenované případy. Pokud vystupující člen souhlasí s naturálním vypořádáním, dohoda je platná. Pokud však dojde k soudu, vypořádává se v penězích. Splatnost vypořádacího podílu znamená datum od kterého má osoba nárok vznášet požadavek na úhradu vypořádacího podílu. Stanovy mohou tuto lhůtu oproti obchodnímu zákoníku prodloužit. Setkala jsem se však i se soudním rozhodnutím, kdy 15 letá lhůta splatnosti byla prohlášena za nemorální a zkrácena na 7 let od vzniku nároku. Jestliže stanovy uvádí, že vypořádací podíl je splatný např. po 7 letech od schválení závěrky, je nutné evidovat vzniklý závazek nejméně po tuto dobu plus 4 letou promlčecí lhůtu. Příklad: V roce 1994 zemřel člen, jehož dědic se členem nestal a vznikl nárok na vypořádací podíl. V souladu se stanovami byl tento podíl počítán ze závěrky 1994, která byla schválena 26.3. 1995. Od tohoto data se počítá den splatnosti (den, kdy může osoba která má nárok na vypořádací podíl vznášet svoje požadavky). Závazek za vzniklý vypořádací podíl je zaúčtován v roce 1995 a splatný je 26.3. 2002. Dále je ve stanovách uvedeno do jakého data od splatnosti má být vypořádací podíl vyrovnán, obvykle to bývá lhůta 3 až 6 měsíců. V praxi se velmi často stává, že se o vypořádací podíly nikdo nepřihlásí a je otázkou, co dělat s evidovanými závazky. V našem příkladu začíná u tohoto závazku od 26.3.2002 běžet čtyřletá promlčecí lhůta. 26.3.2006 je závazek promlčen. V roce 2012 uběhne 10 letá lhůta po splatnosti závazku. Podle mého názoru je možno na základě provedené inventury s individuelním posouzením, počínaje rokem kdy je závazek promlčen ho z účetnictví odepsat ve prospěch daňových výnosů. I když právní názor může být jiný, z hlediska účetnictví a čistoty saldokonta považuji tento postup za zdůvodnitelný a pro praxi vyhovující. Závazky, u kterých uběhla 10 letá lhůta promlčení by z auditorského hlediska podle mého názoru v účetnictví existovat neměly. Daňový zákon zatím nepřikazuje odúčtování promlčených závazků do výnosů. Podstatou vypořádacího podílu u družstev povinných osob podle zákona 42/1992 Sb., je, že má vazbu k majetkovému podílu získanému v transformaci družstev. Tento majetkový podíl má zpravidla strukturu vnosové (základní podíl) a transformační části (další podíl) nebo jen transformační části. ZDAŇOVÁNÍ VYPOŘÁDACÍCH PODÍLŮ Daň z příjmů Zdaňování vypořádacího podílu daní z příjmů je řešeno v níže uvedených ustanoveních paragrafů zákona o daních z příjmů takto: par. 10/1g vypořádací podíl je ostatním příjmem příjemce par. 10/6 nabývací cenou (nezdaněnou částí) vypořádacího podílu je při naturálním vydání hodnota vkladu (vloženého majetkového podílu). U peněžního plnění je nabývací hodnotou vnosová část vloženého majetkového podílu. par. 10/8 vypořádací podíl je zdaněn srážkovou daní podle par. 36 par. 36/2a5 zdaňování vypořádacího podílu 15 % srážkovou daní. Od hodnoty vypořádacího podílu se odečte jeho nabývací hodnota (nezdanitelná část). Nabývací hodnota musí být plátci poplatníkem prokázána. - 15 -

POSTUP PŘI STANOVENÍ VYPOŘÁDACÍCH PODÍLŮ: výpočet zaúčtování vypořádání (vyplacení, vydání) PŘÍKLAD: Stanovy uvádí: - pro určení vypořádacího podílu je rozhodný stav vlastního kapitálu družstva podle účetní závěrky za rok v němž členství zaniklo. Nepřihlíží se ke jmění jež je v nedělitelném fondu a v rezervním fondu a ke vkladům členů s kratším než ročním členstvím přede dnem, k němuž se roční účetní závěrka sestavuje. Roky členství se nezapočítávají. Splatnost vypořádacího podílu je po 7 od schválení závěrky s možností naturálního vypořádání. Členství zaniklo 14.5.roku 1994, celkový majetkový podíl člena činil 500 000 Kč. (300000Kč byla vnosová část, 200000 transformační část.) Základní vklad družstva je 50000 Kč, z toho 10% do nedělitelného fondu. Zbývající část podílu je dalším vkladem. 1)vznik členství od roku 1993 je zaúčtováno - zaúčtování základního vkladu na účtu 411 je 45000 základního vkladu + 450000 dalšího vkladu - příděl do NF na účtu 422 je 5000 Kč (10% ze základního vkladu) --------------------------------------------------------------------------------- celkový vklad 500000 Kč Výpočet vypořádacího podílu po závěrce v roce 1994 podle stanov. - ČOJ řádek 62 rozvahy 14.211 tis. Kč mínus nedělitelný fond - 1.580 tis. Kč mínus rezervní fond - 6.742 tis. Kč --------------------------------------------------------------- základ pro výpočet VP 5.889 tis. Kč Vypočítaný základ se násobí koeficientem, který zjistíme: vklad člena K = -------------------------------- = 0,07528 veškeré vklady všech členů Vypořádací podíl člena činí 443.324 Kč. ( 5.889.000 x 0,07528) Tento závazek byl zaúčtován v roce 1995 jako dlouhodobý závazek na účtu 479. Zaúčtování: - závazek za vypořádací podíl 411/ 479200 443.324 Kč - doúčtování rozdílu účtu 411 411/ 428xxx 51.676 Kč Pro doúčtování rozdílu mezi částkou zaúčtovanou na účtu 411 (vkladem) a výší vypořádacího podílu je možno použít i jiné účty vlastního kapitálu, případně nedaňové náklady nebo nedaňové výnosy. V současné době nejvíce používáme účty 428 a 429. Závěrka byla schválena v dubnu roku 1995, vypořádací podíl je splatný v dubnu roku 2002. PŘÍKLAD VYPOŘÁDÁNÍ a) celých 443.324,- Kč bude vypořádáno v penězích. Nabývací hodnota vypořádacího podílu při peněžitém plnění je tvořena pouze vnosovou částí majetkového podílu. Člen měl 300.000 Kč vnosu, nabývací hodnota pro peněžité plnění je 300.000 Kč. Srážkovou daní bude zdaněno 143.324 Kč. Srážková daň se zaokrouhluje na celé Kč dolů. - zaúčtování srážkové daně 479200/342 21498 Kč - odvod sr. daně FÚ 342/221 21498 Kč - výplata zdaněného vypoř. podílu 479200/221 421826 Kč b) celých 443.324,- Kč bude vypořádáno v majetku, příjemce s dohodou souhlasí. Nabývací hodnota vypořádacího podílu při nepeněžním plnění je tvořena celým majetkovým podílem. Srážkovou daní se nezdaňuje. Vypořádávání je zdanitelným plněním DPH. V praxi se postupuje tak, že majetek je příjemci účetně prodán v cenách obvyklých a vzniklá pohledávka se započítává se závazkem za vypořádací podíl. V případě, že část vypořádacího podílu nebo i podíl celý bude prominut, zúčtuje se závazek ve prospěch daňových výnosů 479/668. c) na vypořádací podíl má nárok dědic, který se nechtěl stát členem, dědickým řízením prošla částka 443.324,- Kč. Ať bude vypořádáno v majetku nebo v penězích, žádná srážková daň se neodvádí, nabývací hodnotou je částka stanovená pro účely daně dědické.vypořádávání je zdanitelným plněním DPH. - 16 -

PŘECHOD PODNIKATELŮ Z DAŇOVÉ EVIDENCE NA ÚČETNICTVÍ Ing. Ivana Mašková, daňový poradce, auditor, MAKO AUDIT s.r.o. Blatná, maskova@mako.cz Přechod z daňové evidence na účetnictví je řešen zákonem o účetnictví, zákon č. 437/2003 Sb. Z tohoto zákona bylo vypuštěno jednoduché účetnictví a podnikatelé, kteří ho vedli, přestali být účetními jednotkami a přešli k 1.1.2004 pod působnost zákona o daních z příjmů kde jim je uložena povinnost tzv. DAŇOVÉ EVIDENCE. Náplň daňové evidence je řešena zákonem o daních z příjmů, 7b). Pokud je vedena daňová evidence v rozsahu bývalého jednoduchého účetnictví, jsou splněny požadavky tohoto paragrafu. Jednoduché účetnictví k 1.1.2004 zaniklo a pod pojmem účetnictví se rozumí vždy účetnictví podvojné. Povinný přechod na účetnictví je vázán na dosažený obrat. Jedná se o obrat za zdanitelná plnění včetně plnění osvobozených. Hranice je 6 mil. Kč. Výklad zákona se ustálil na tom, že pro povinný přechod budou sledovány 3 po sobě jdoucí roky. Rok 1. je rokem pro testování obratu nad 6 mil. Rok 2. je rokem přechodným, kdy se podnikatel připravuje na převedení do soustavy účetnictví. Rokem 3. je rok vlastního přechodu, kdy se k 1.1. zakládají počáteční stavy rozvahových účtů a k 31.12. tohoto roku dojde ke zdanění. Pro první testování obratu byl stanoven rok 2003. Pokud podnikatelé přesáhli v roce 2003 stanovený obrat, přejdou k 1.1.2005 povinně na účetnictví. Rok 2004 je rokem přechodným, kdy se podnikatel má na tuto skutečnost připravit. Obratem pro testování se rozumí obrat vymezený v zákonu o dani z přidané hodnoty 2 odst. 2c). Jsou to příjmy (tržby), bez příjmů, které nejsou pro účely DPH zdanitelným plněním (příjmy za prodané osobní auto kde nebyl nárok na odpočet, za prodané pohledávky, příjmy za prodané akcie, viz 8 zákona o DPH). Do obratu pro povinnost přechodu se ZAPOČÍTÁVAJÍ příjmy, které jsou od DPH osvobozeny ( prodej pozemků z obchodního majetku, prodej staveb z obchodního majetku, které měl podnikatel ve vlastnictví více než 2 roky, příjmy za pojišťovací služby, zdravotnické služby atd., viz 25-35a) zákona o DPH. (Poznámka: nový zákon o DPH s účinností od 1.5.2004 má zcela jiné uspořádání paragrafů. Vyjmenované paragrafy týkající se DPH platí pouze pro testovací rok 2003). Podnikatel, který přešel z daňové evidence na účetnictví musí v soustavě účetnictví setrvat 5 let, i když by se mu snížil obrat pod stanovenou hranici. Před lhůtou 5 let je možno se účetnictví zbavit jedině ukončením činnosti. Pokud fyzické osoby podnikají ve sdružení, vedou účetnictví vždy, když některý z účastníků vede účetnictví. Pokud sdružení vedlo v roce 2003 jednoduché účetnictví a překročilo stanovený obrat 6 mil. Kč, postupuje se takto: Dosažený obrat se rozdělí v poměru jaký je stanoven smlouvou o sdružení. Např. sdružení 2 osob s podíly 50%, dosáhlo v roce 2003 obrat 8 mil. Polovina obratu připadající na jednoho účastníka jsou 4 mil., sdružení nemá povinnost vést účetnictví a může dál pokračovat v daňové evidenci. Pokud by ale jeden z účastníků podnikal ještě samostatně a dosáhl zde obratu např. 3 mil. sečte se tento obrat s podílem ve sdružení, stanovený limit byl překročen a od 1.1. 2005 musí tento podnikatel vést účetnictví. Spolu s ním nastává povinnost vést účetnictví i pro sdružení neboť platí, že pokud vede jeden účastník sdružení účetnictví, vede je i samotné sdružení. Účetní postup přechodu z daňové evidence na účetnictví je uveden v 61b) vyhlášky 500/2002 Sb., v jejím novelovaném znění č. 472/2003 Sb. s účinností od 1.1.2004. Každý založený počáteční stav rozvahového účtu má svoji protiváhu na účtu 491- Účet soukromého podnikatele. Tento účet představuje stav vlastního kapitálu soukromého podnikatele (nahrazuje účty používané u právnických osob tj. účty 411 až 431). Daňový postup přechodu z daňové evidence na účetnictví řeší příloha č. 3 zákona o daních z příjmů, která uvádí: Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví je v návaznosti na zákon o účetnictví postup pro účely zákona o daních z příjmů tento: - 17 -

1. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, zvýší o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem. 2. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, sníží o hodnotu přijatých záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto postupu hodnotou závazku hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty. Hodnotou pohledávky se rozumí hodnota bez daně z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu. Postup prací při přechodu z daňové evidence na účetnictví a) Zjištění stavů jednotlivých složek majetku a závazků inventura veškerého obchodního majetku, k 31.12.2004 a vyhotovení inventurních soupisů. Bude se vycházet z peněžního deníku, bankovních výpisů, knih pohledávek a závazků, inventárních karet majetku, zásob, rezerv, leasingu, mzdové evidence apod). b) Otevření účetních knih k 1.1.2005 (založení počátečních stavů rozvahových účtů) z pomocné tabulky ve které jsou současně zachyceny daňové dopady připočitatelných i odpočitatelných položek. Zde je možno doporučit, aby tyto částky byly vyčísleny současně se zjišťováním počátečních stavů účetnictví, kdy se budou kontrolovat jednotlivé položky. Při této kontrole se sestaví dokument daňových dopadů z převodu, který se pak na konci roku 2005 nemusí tvořit znovu a zároveň bude podnikatel včas vědět, jaký daňový základ si přinesl z daňové evidence. Tabulka je na str. 34. c) Úprava základu daně v účetnictví o daňové dopady převodu se bude provádět v daňovém přiznání za rok 2005. Výsledek hospodaření zjištěný z účetnictví roku 2005 (daňový výsledek) se upraví o odpočitatelné a připočitatelné položky, které vyplynuly z přechodu na účetnictví. Tyto položky jsou zaevidovány v tabulce sestavené pro účely založení počátečních stavů. Bude-li to potřeba je možno u zásob a pohledávek využít ustanovení 23 odst. 14) zákona o daních z příjmů a rozdělit daňový dopad do 5 zdaňovacích období, počínaje rokem 2005. Daňový dopad převodu se projeví až v daňovém přiznání za rok 2005 (úhrada daňové povinnosti nastane v březnu 2006). V roce 2005 bude zdaněn základ daně vyprodukovaný již v účetnictví roku 2005 a základ daně přinesený ze soustavy daňové evidence. I nadále mají a budou mít podnikatelé vedoucí daňovou evidenci právo dobrovolně přejít na účetnictví, i když nedosáhnou obratu 6.000.000 Kč. Postup převodu je shodný jako při převodu povinném i pro ty podnikatele, kteří přešli dobrovolně k 1.1.2004 z jednoduchého účetnictví na podvojné. Příklad: Podnikatel vyhotovil k 31.12. 2004 níže uvedené inventurní soupisy: Inventurní soupis dlouhodobého majetku-podklad pro PS účtů 021,022, 031, 081, 082 Pořizovací cena Kč Oprávky Zůstatková cena 1) budova IČ 1 5.000.000 1.000.000 4.000.000 2) stroj IČ 2 200.000 20.000 180.000 3) stroj IČ 3 300.000 300.000 0 4) pozemek IČ 4 100.000 0 100.000 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Celkem 5.600.000 1.320.000 4.280.000 Pomocná rozvaha k 1.1.2005 AKTIVA PASIVA --------------------------------------------------------------------------------------------------- Účet 021 stavby 5.000.000 Účet 491000 bez. daň dopadu 4.280.000 Účet 081 oprávky - 1.000.000 Účet 022 stroje 500.000 Účet 082 oprávky - 320.000 Účet 031 pozemky 100.000 --------------------------------------------------------------------------------------------------- Aktiva celkem 4.280.000 Pasiva celkem 4.280.000-18 -

Komentář: do rozvahy se zařazuje i zcela odepsaný majetek, pokud je používán. Oprávky je možno zjistit z karty majetku jako rozdíl pořizovací a zůstatkové ceny nebo jako součet celkově uplatněných odpisů od začátku odpisování. V rozvaze se pořizovací cena uvede do sloupce Brutto, oprávky do sloupce korekce. Sloupec Netto rozvahy pak souhlasí na zůstatkovou cenu majetku Pokud se účetní jednotka rozhodne, že chce sledovat na účtech i drobný dlouhodobý majetek v pořizovací ceně nižší než 40.000 Kč, vytvoří si pro tento účel vnitropodnikovou směrnici, ve které stanoví od jaké pořizovací ceny bude tyto předměty v účetnictví evidovat. Pokud si stanoví např. PC 20.000 Kč, budou tyto předměty součástí účtu 022 a zároveň budou jako zcela odepsané na účtu oprávek 082. Pro evidenci jednotlivých složek majetku je možno doporučit samostatné analytické účty (např. na stroje, dopravní prostředky, inventář). Do inventurních soupisů dlouhodobého majetku patří v zemědělství i základní stádo. Pořizovací cena patří na účet 026, oprávky na účet 086. Postup převodu základního stáda záleží na tom, jak je zemědělský podnikatel vedl v daňové evidenci. Nakoupená zvířata základního stáda se vedou na kartě a odpisují se. Potom se z karty založí počáteční stavy účtů 026 a 086 bez dopadu do daní a pokračuje se v odpisování. U zvířat základního stáda vychovaných ve vlastním chovu se podnikatel, který vede daňovou evidenci řídí ustanovením 26/5 zákona o daních z příjmů. Zvířata základního stáda z vlastního chovu se ponechají v zásobách a bude se s nimi zacházet jako s jinými zásobami. V účetnictví se pokračuje v odpisování stejným způsobem jako v daňové evidenci Ze zavedení dlouhodobého majetku do účetnictví nevyplývají žádné daňové dopady Inventurní soupis zásob-podklad pro PS účtů 112, 121, 123, 124, 132 Množství cena za jednotku cena celkem ke zdanění 1) materiál 10000 500 5.000.000 5.000.000 2) nedokončená výroba 10 8.000 80.000 80.000 3) výrobky 100 3.000 300. 000 300.000 4) zboží 20000 100 2.000.000 2.000.000 Pomocná rozvaha k 1.1.2005 AKTIVA PASIVA --------------------------------------------------------------------------------------------------- Účet 021 stavby 5.000.000 Účet 491000 bez daň. dopadu 4.280.000 Účet 081 oprávky - 1.000.000 Účet 491100 připočitetelná položka 7.380.000 Účet 022 stroje 500.000 Účet 082 oprávky - 320.000 Účet 031 pozemky 100.000 Účet 112 materiál 5.000.000 Účet 121 nedok. výroba 80.000 Účet 123 výrobky 300.000 Účet 132 zboží 2.000.000 --------------------------------------------------------------------------------------------------- Aktiva celkem 11.660.000 Pasiva celkem 11.660.000 Komentář: zavedení zásob do rozvahy bude následovat po inventuře, která se provádí jednotlivě podle skladových položek na které by měla existovat skladová evidence. Materiálové zásoby se oceňují pořizovací cenou, kterou je nutno prokázat. Nedokončená výroba se oceňuje ve výši skutečných nákladů, které byly do rozpracované výroby vloženy, opět bude potřeba cenu prokázat. Hotové výrobky se oceňují ve výši skutečných nebo plánovaných nákladů, kalkulaci jednotkové ceny je nutno doložit, totéž platí o účtu 124 zvířata. Pokud jsou součástí účtu 124 zvířata základního stáda, je potřeba převést je na účet 026 aktivací 614/124, 026/624. Zboží se oceňuje pořizovací cenou. Zásoby zaevidované na jednotlivých účtech vstoupí v ocenění výše uvedenými cenami do běžných daňově uznatelných nákladů v roce kdy budou spotřebovány nebo prodány. Všechny položky zásob (v našem příkladu 7.380.000 Kč ) budou v daňovém přiznání za rok 2005 připočitatelnou položkou. Zásoby mohou být zdaněny jednorázově v roce 2005 nebo postupně (nemusí být pravidelně každý rok stejná částka) po dobu 5 let, počínaje daňovým přiznáním roku 2005. Inventurní soupis peněžních prostředků v pokladně, bance a soupis úvěrů-podklad pro PS účtů 211, 221, 231,461. Peněžní prostředky jsou účty aktiv, úvěry jsou rozvahové položky pasivní. Kč 1) peníze v hotovosti 10.000 2) peníze na běžném účtu 1. 000.000 3) krátkodobý úvěr 200.000-19 -

Pomocná rozvaha k 1.1.2005 AKTIVA PASIVA --------------------------------------------------------------------------------------------------- Účet 021 stavby 5.000.000 Účet 491000 bez daň. dopadu 5.090.000 Účet 081 oprávky - 1.000.000 Účet 491100 připočit. položky 7.380.000 Účet 022 stroje 500.000 Účet 231 krátkodobý úvěr 200.000 Účet 082 oprávky - 320.000 Účet 031 pozemky 100.000 Účet 112 materiál 5.000.000 Účet 121 nedok. výroba 80.000 Účet 123 výrobky 300.000 Účet 132 zboží 2.000.000 Účet 211 pokladna 10.000 Účet 221 běžný účet 1.000.000 --------------------------------------------------------------------------------------------------- Aktiva celkem 12.670.000 Pasiva celkem 12.670.000 Komentář: Účet 491000 bez daňového dopadu se zvýší o 1.010.000 200.000 úvěru = 810.000. Dokladem k provedené inventuře je výčetka platidel pokladní hotovosti, bankovní výpis z vkladového účtu a bankovní výpis z úvěrového účtu s datem 31.12. 2004. Banky obvykle posílají k odsouhlasení stav účtu k tomuto datu. Stejným způsobem jako krátkodobý úvěr se do pasív zahrne dlouhodobý úvěr, který se sleduje na účtu dlouhodobých závazků-účet 461. Peněžní prostředky jsou rozvahové položky aktivní. Úvěry jsou rozvahové položky pasivní. Pokud má účetní jednotka minusový zůstatek na běžném účtu (kontokorentní úvěr), vykazuje se stav účtu v pasívech mezi krátkodobými úvěry. Ze zavedení těchto položek do účetnictví nevyplývají žádné daňové dopady Inventurní soupis pohledávek -podklad pro PS účtů účtové třídy 3 (311, 314, 378 ) V praxi se bude jednat o nejpracnější část převodu, protože účtová třída je velmi obsáhlá a zahrnuje položky, které základ daně ovlivní stejně jako položky, které základ daně neovlivní. Obecně se dá říci, že ty pohledávky jejichž úhrada by byla v daňové evidenci příjmem vstoupí do základu daně, ty které by příjmem nebyly nevstoupí do základu daně. Pohledávky jsou rozvahová položka aktivní. Neuhrazená Doklad č. Splatnost Pohledávka Kč Základ daně DPH Daň. základ 1) pohledávka za zboží 1 do 31.12.1994 123.000 100.000 23.000 2) promlčená pohledávka za zboží 2 po 1.1.1995 244.000 200.000 44.000 200.000 3) nepromlčená pohledávka za zboží 3 po 1.1.1995 122.000 100.000 22.000 100.000 4) pohledávka přihlášená v konkursu 4 kdykoliv 122.000 100.000 22.000 konkurs je ukončen 5) pohledávka přihlášená v konkursu 5 kdykoliv 122.000 100.000 22.000 100.000 konkurs není ukončen 6) pohledávka za dlužníkem v konk. 6 po 1.1.1995 122.000 100.000 22.000 100.000 není však přihlášená ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- celkem účet 311 855.000 500.000 7) pohledávka z poskytnuté půjčky 7 500.000 Pohledávky celkem jsou 855.000,- Kč, z toho na účet 491000 bez daňového dopadu to bude 355.000,- Kč a 500.000,- Kč pohledávek s daňovým dopadem bude na účtu 491100. Účet 491000 se ještě zvýší o 500.000,- Kč půjčky bez daňového dopadu. - 20 -