Přímé platby, krize a konkurenceschopnost Ing. Jaroslav Humpál
Osnova presentace Mezinárodní ekonomická situace Prognózy produkce a cen signály trhu Ekonomické výsledky EU 27 porovnání Sektorové porovnání mléko, prasata, obilí Kontrola zdraví SZP, přímé platby, top-up Budoucí SZP Závěr 2
Mezinárodní ekonomická situace Ceny v roce 2007 zemědělských komodit vysoké neúroda v některých částech světa, volný kapitál, spekulativní nákupy, nebezpečí konkurence biopaliv Rok 2008 Finanční krize v celém světě, spekulativní nákupy vrženy na trh, zrušení set-aside v EU 15 10 % výměry se dostalo do produkce (až 12,5 mil. ha = 3,5 x zemědělská využívaná půda v ČR) 3
Prognóza cen (OECD) Změna v % oproti průměru 1997-2006 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Wheat obiloviny rýže olejniny šroty olejnin rostlinný olej cukr hovězí vepřové máslo sýry SMP ropa průměr 2007-08 průměr 2009-18 4
Predikce světových reálných cen obiloviny (1997 = 1) 2,0 1,8 pš enice 1,5 1,3 obiloviny 1,0 rýže 0,8 0,5 1997 2000 2003 2006 2009 2012 2015 2018 5
Predikce světových reálných cen olejniny (1997 = 1) 2,0 1,8 šroty olejnin 1,5 1,3 1,0 0,8 0,5 olejniny rostlinné tuky Oils 1997 2000 2003 2006 2009 2012 2015 2018 6
Predikce světových reálných cen maso (1997 = 1) 2,5 2,3 2,0 1,8 1,5 hovězí 1,3 1,0 0,8 drůbeží vepřové 0,5 1997 2000 2003 2006 2009 2012 2015 2018 7
Predikce světových reálných cen máslo, sýry (1997 = 1) 2,5 2,3 2,0 1,8 1,5 1,3 máslo sýry 1,0 0,8 0,5 1997 2000 2003 2006 2009 2012 2015 2018 8
Predikce světových reálných cen sušené mléko (1997 = 1) 2,5 2,3 2,0 plnotučné 1,8 1,5 1,3 1,0 0,8 ods tředěné 0,5 1997 2000 2003 2006 2009 2012 2015 2018 9
Predikce produkce a cen zrnin 1200 240 1000 200 800 160 il. t Mi 600 120 US S$/t 400 80 200 40 0 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018 zbytek světa USA China EU Brazil US žlutá kukuřice 0 10
Predikce produkce a užití - zrniny 2018 Non- OECD 2006-08 2018 2006-08 0 100 200 300 400 500 600 700 Million tonnes potravina krmiva biopaliva ostatní svět 2018 2006-08 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 11
Pšenice produkce, ceny 300 300 250 250 200 200 l.t Mil 150 150 US$ $/t 100 100 50 50 0 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018 Marketing year zbytek světa China USA EU India cena zásoby 0 12
Porovnání zemědělství v EU 27 Výchozí data EUROSTAT Z ČR dodává data ČSÚ Je vždy o průměru za celý členský stát Pokud chci být dobrý manager, tak se nesmím spokojit s porovnáním s průměrem, ale musím se srovnávat se špičkovými podniky, jinak se zlaté medaile nevyhrávají. 13
Finsko Výrobní spotřeba v EU 27 výrobní spotřeba 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 14 Švédsko Slovensko Česká republika Lotyšsko Dánsko Irsko Řecko Španělsko Itálie Kypr Rumunsko EU-15 Malta Slovinsko EU-27 EU-25 Francie Nizozemí Portugalsko Polsko Rakousko Bulharsko Maďarsko Lucembursko Estonsko Belgie Velká Británie Německo Litva
Produkce na hektar z.p. 15
Hodnota produkce v paritě kupní síly 16
Hodnota produkce v /ha a /AWU 17
Intenzita a produktivita 18
Struktura produkce 19
Komplexní porovnání 20
Náklady 2007 12000 10000 8000 / ha 6000 4000 2000 0 NL MT BE IT DK DE GR FR SI LU AT PT FI SE ES HU IE UK PL CZ BG RO SK EE LT LV Celková mezispotřeba (19) Spotřeba fixního kapitálu (21) Náhrady zaměstnancům (23) Ostatní daně na výrobu (24) Předepsané nájemné a ostatní nájemné z nemovit. (28) Placené úroky (29) 21
Struktura nákladů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% Nákladové úroky (29) Pachtovné a nájemné (28) Ostatní daně na produkci (24) Náhrady změstnancům (23) Odpisy (21) Mezispotřeba (19) 0% NL MT BE IT DK DE GR FR SI LU EU27 AT PT FI SE ES HU IE UK PL CZ BG RO SK EE LT LV 22
Výrobní spotřeba /ha (2007) 8000 7000 6000 5000 / ha / 4000 3000 2000 1000 0 NL MT BE IT DK DE GR FR SI LU AT Osivo a sadba (19.1) Energie; maziva (19.2) Hnojiva a prostředky zlepšující půdu (19.3) Prostředky na ochranu rostlin (19.4) Veterinární náklady (19.5) Krmiva (19.6) Údržba a oprava strojů, zařízení a budov (19.7+8) Zemědělské služby (19.9) Ostatní zboží a služby (19.10+11) PT FI SE ES HU IE UK PL CZ BG RO SK EE LT LV 23
Struktura výrobních nákladů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% NL MT BE IT DK DE GR FR SI LU AT PT FI SE ES HU IE UK PL CZ BG RO SK EE LT LV Osivo a sadba (19.1) Energie; maziva (19.2) Hnojiva a prostředky zlepšující půdu (19.3) Prostředky na ochranu rostlin (19.4) Veterinární náklady (19.5) Krmiva (19.6) Údržba a oprava strojů, zařízení a budov (19.7+8) Zemědělské služby (19.9) Ostatní zboží a služby (19.10+11) 24
Vysvětlení rozdílů struktura výroby v dané zemi částečně daná historicky a také s ohledem na přírodní podmínky účinnost (efektivnost), s jakou jsou vstupy ve výrobě spotřebovávány cenové podmínky, s jakými se zemědělci střetávají vzhledem k volnému vnitřnímu trhu je možné předpokládat jednotné ceny napříč států EU 25
Podíl pronajaté půdy 100 92 86 90 80 70 60 80 73 68 64 62 58 58 56 55 26 % 50 40 30 45 41 39 36 34 33 33 20 10 0 32 32 31 30 26 25 23 18 SK CZ MT FR BE DE HU EE LT CY LU EU 25 SE NL GR FI ES AT UK SI PT LV IT DK PL IE
Vývoj cen nájemného /ha 350 300 250 / ha 200 150 100 50 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 ČR (CZ) Maďarsko (HU) Německo (DE) Polsko (PL) * Rakousko (AT) * Slovensko (SK) * EU-15 (11) EU-10 (6) 27
Nájemné a přímé platby 600 500 400 300 600 500 400 300 /ha /ha Přímé platby v roce 2007 Přímé platby v roce 2013 (2016 pro Rumunsko, Bulharsko) Nájemné v roce 2006 nebo 2007 ( /ha) 200 100 0 200 100 0 28 Řecko Nizozemsko Belgie Dánsko Německo Irsko Francie Itálie Lucembursko Finsko Velká Britanie Švédsko Rakousko EU 27 Španělsko Portugalsko Malta Maďarsko Kypr Slovinsko ČR Slovensko Polsko Bulharsko Litva Estonsko Lotyšsko Rumunsko
Cena půdy Nájemné se pohybuje od cca 10 % průměrné výše přímých plateb na hektar (Slovensko), přes 13 % včr až přes 100% průměrné výše přímých plateb na hektar (Rakousko 123 %, Dánsko 117 % a 134 % v Itálii) v roce 2013 29
Podíl najmuté půdy ČR (86 %) a Slovensko (92%) mají nejvyšší % najmuté půdy, Francie 73 % a Německo 64 %. Pokud přepočteme nájemné jako nákladovou položku na hektar využívané zemědělské půdy, pak se dostaneme na troj až pětinásobek nájemného včr (Dánsko 380 %, Německo 400%, Francie 356 %, Itálie 488 %, Nizozemí 555 %, Rakousko 287 %). V některých případech je výše nájemného vyšší nežli jsou přímé platby na hektar 30
Přímé platby a cena práce 600 500 400 300 20 18 16 14 12 10 /ha /hodina Přímé platby v roce 2007 Přímé platby v roce 2013 (2016 pro Rumunsko, Bulharsko) Náklad práce v roce 2006 ( /hodina) 200 100 0 8 6 4 2 0 31 Řecko Nizozemsko Belgie Dánsko Německo Irsko Francie Itálie Lucembursko Finsko Velká Britanie Švédsko Rakousko EU 27 Španělsko Portugalsko Malta Maďarsko Kypr Slovinsko ČR Slovensko Polsko Bulharsko Litva Estonsko Lotyšsko Rumunsko
Mléko, dojnice Průměrný počet laktací - ČR 2,4 - Bavorsko 3,6 Dopady zrušení kvót ceny až 10% Zvýšení produkce o cca 4,5 %, ale v ČR plus minus nula Predikce snížení stavů dojnic pro ČR v jednom scénáři až o 100 000 Ks. 32
Mléko zahraniční obchod (tis. t) vývozy dovozy Výrobek mléko a smetana nezahuštěná mléko a smetana zahuštěná 2006 2007 2008 2006 2007 2008 557,8 585,6 643,7 105,1 130,8 123 38,5 39,3 38 6,2 9,4 6,9 jogurty, kefíry aj. 51,4 68,1 60,8 33,4 39,8 38,5 syrovátka 40,5 50 52,9 29,1 53,3 37,9 máslo 20,8 21,3 14,9 11,6 13,3 15,6 sýry, tvarohy 23,7 21,5 22,1 57,2 69,4 64,4 33
Mléko bilance ZO a ceny saldo (tis. t) průměrná cena (Kč/kg) dovoz vývoz Výrobek 2007 2008 2007 2008 2007 2008 mléko a smetana 454,8 520,7 10,67 12,07 10,31 9,78 nezahuštěné mléko zahuštěné 29,9 31,1 45,2 35,84 74,7 59,59 jogurty, kefíry aj. 28,3 22,3 26,78 27 28,01 32,14 syrovátka -3,3 15 7,52 4,5 20,38 8,95 máslo 8-0,7 100,6 78,9 60,69 63,26 sýry, tvarohy -47,9-42,3 69,45 74 82,6 73,5 34
Mléko EU ceny (DG AGRI, 4,2% tuk, 3,4% bílkoviny) 43 38 33 28 35 Euros/100kg 23 18 Jan Feb Mar Apr May Jun Jul Aug Sep Oct Nov Dec 2007 2008 2009
Mléko predikce cen do roku 2015 ( /100 kg) (FAPRI USA pro EU 27) CZV Mléko 2010 2011 2012 2013 32,63 32,69 33,00 33,19 máslo 259 262 264 265 Odstřed. sušené Sušené plnotuk. 182 180 181 180 293 290 291 291 36
Prasata Země Denní přírůstek v kg/ks/kd Konverze krmiva v kg/ks/kd Pracovní hodiny/vykrmené prase DK 0,869 2,67 0,54 NL 0,784 2,71 0,50 FR 0,778 2,90 1,00 AT 0,756 2,95 1,52 IR 0,750 2,74 0,94 DE 0,725 2,92 1,02 CZ 0,709 3,00 1,52 ES 0,695 2,85 0,74 GB 0,683 2,75 1,12 IT 0,635 3,90 1,68 BE 0,617 2,98 0,84 37
Prasata 0,9 0,85 0,8 0,75 0,7 0,65 0,6 0,869 3,90 2,90 2,95 2,74 2,92 3,00 2,85 2,75 2,98 2,67 2,71 0,756 0,784 0,778 0,750 0,725 0,709 0,695 0,683 0,635 0,617 DK NL FR AT IR DE CZ ES GB IT BE 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 Denní přírůstek v kg/ks/kd Konverze krmiva v kg/ks/kd 38
Odchovaná selata Odchovaná selata na prasnici a produkce masa na prasnici v roce 2007 ks 30 25 20 15 10 26,4 25,8 2 003 2 200 24,5 23,9 23,4 22,6 22,4 22,1 21,6 2 03 37 1 710 1 675 1 92 22 1 94 41 1 893 1 536 2 526 20,7 20,1 1 58 85 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 kg j. hm m. 5 500 0 DK NL FR IR ES BE DE AT GB IT CZ 0 Odchov selat/prasnici/rok Produkce masa/prasnici/rok 39
Predikce cen masa ( /100 kg) FAPRI USA pro EU 27 2010 2011 2012 2013 hovězí 286 284 285 289 vepřové 142 142 143 145 drůbeží 135 135 137 139 skopové 391 388 386 386 40
Struktura variabilních nákladů pšenice ozimé /t 300 250 200 150 100 50 Pšenice ozimá 10 9 8 7 6 5 t/h ha 4 3 2 1 0 FI SI GR PL AT IE PT SK NL Turecko EE DE UK BE+LU DK CZ IT LT LV ES SE HU FR RO BG Osiva /t Hnojiva /t Ochrana rostlin /t Hektarový výnos t/ha Cena /t 0 41
Health Check kontrola stavu SZP První návrhy podzim 2007 Konkrétní návrhy v květnu 2008 Finální politický kompromis listopad 2008 Změny legislativy leden 2009 42
Health Check přinesl změny tří nařízení Nahrazení Nařízení Rady (EC) č. 1782/2003 z 29. září 2003 stanovující společná pravidla pro přímé podpory v rámci SZP a zřizující některé podpory pro zemědělce - nové nařízení č. 73/2009 Nařízení Rady (EC) č. 1234/2007 z 22. října 2007 stanovující společnou organizaci zemědělských trhů a specifické podmínky pro některé zemědělské produkty (nařízení o jednotné Společné organizaci trhů) změna č. 72/2009 Nařízení Rady (EC) č. 1698/2005 z 20. září 2005 o podpoře rozvoje venkova v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) změna č. 74/2009 43
Článek 68-70 návrhu Využití 10% vnitrostátního stropu od roku 2010 na ( počítá se z obálky pro rok 2013): a) i - Zemědělskou činnost pro ochranu ŽP a) ii - Zlepšení jakosti zem. produktů a) iii - Zlepšení uvádění zem. produktů na trh a) iv Podpora pohody zvířat a) v zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečné agro-envi výhody b) Na vyrovnání nevýhod u přežvýkavců v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech c) V oblastech restrukturalizace a rozvoje - zamezení opouštění půdy d) Příspěvek na pojistné za pojištění úrody e) Fondy pro choroby rostlin a zvířat Pro body a), b) a e) je stanoven limit 3,5 % z vnitrostátního stropu PP, Dále na podporu sektoru mléka může dát ČS až 55 % z částky odpovídající 3,5 % jako státní pomoc 44
Na vyrovnání nevýhod u přežvýkavců v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech Nelze paušálně, nutno definovat ohrožené oblasti Navrhuje se podle podílu tržeb za mléko na celkových tržbách zemědělského podniku Nutná aplikace plateb spojených s produkcí u ovcí a koz (50 %) a masných krav (100 %), Předpokládaný objem financí ve výši 3,5 % z 909 mil. je cca 800 mil. Kč 45
Podíl tržeb za mléko Podíl tržeb Počet farem Počet dojnic Na dojnici 0-15 % 15-30 % Nad 30 % 513 1180 3 931 12 240 113 787 274 168 Bez podpory 1200 Kč 2400 Kč 46
Modulace - Současný stav Pro EU 15 začala v roce 2005 se sazbou 3 % a s postupným zvyšováním na 4 % v roce 2006 a 5 % od 2007. Byla zavedena franšíza 5 000 na podnik, tedy tato částka se nemoduluje. Minimálně 80 % z modulované částky zůstane v příslušném ČS (90 % v případě Německa). Nové ČS (EU-10+2) byly z této modulace vyloučeny až do doby, kdy dosáhnou stejného procenta výše přímých plateb jako v EU 15. 47
Finální podoba modulace EU 15 EU 15 EU 15 EU 15 NČS NČS suma přímých plateb 2009 2010 2011 2012 2012 2013 0-5000 0 0 0 0 0 0 5000-300000 7% 8% 9% 10% 0 10% nad 300 000 11% 12% 13% 14% 4% 14% 48
Dopady pro ČR (pro 255 /ha rok 2013) Suma přímých plateb počty podniků ha v pásmu částka modulace mil Kč 0-5000 10 249 297 997 0 5000-300000 10 009 2 379 066 1 517 nad 300 000 856 805 034 513 205 celkem 21 114 3 482 096 2 235 49
Předpoklad SAPSU (propočty ÚZEI) rok 2009 2010 2011 2012 2013 obálka mil. 559,6 654,2 739,9 832,1 909,3 z.p. mil. ha 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 SAPS /ha 160 187 211 235 255 čl.68 mil. 90,9 90,9 90,9 90,9 obálka mil. 563,3 649,0 741,2 818,4 SAPS /ha 161 185 210 230 50
Mléčná kvóta Kvóty rozděleny do marketinkového roku 2014/15 Měkké přistání - Soft landing: zvyšování kvóty ročně o 1 % od roku 2009 do 2013, od 2015 zrušení Možnost zřídit národní mléčný fond Zrušení omezení ohledně podpory investic do produkce mléka 51
Mléko celosvětový problém Ceny v roce 2007 zemědělských komodit vysoké volný kapitál, spekulativní nákupy Finanční krize v celém světě Podpora mléka i v USA Ceny např. v Holandsku již na úrovni 0,2717 /kg, tedy na úrovni ledna 2007 a 2009 52
Změna intervenčního nákupu Nařízení Komise č. 1272/2009 z 11. prosince 2009 prováděcí k 1234/2007 U obilovin od 1. července 2010 jen pšenice obecná, minimální nabízené množství 80 tun, celkem pro EU 27 limit 3 mil. tun. Cena zůstává 101,31 /t plus 0,46 /t za skladování každý měsíc Nově se bude skládat kauce 20 /t. 53
Problematika stanovení výše přímých plateb Nejvyšší podíl na obálce přímých plateb mají platby na některé plodiny na orné půdě Vzhledem k poklesu světových ceny byla zavedena v podstatě kompenzace ve výši 63 /t referenčního výnosu Pro ČR byly pro všechny národní kvóty brány historické údaje z ČSÚ 54
Příklady výše referenčního výnosu/ skutečnost 2005-08 (t/ha) ČR 4,20/4,71 Slovensko 4,06/4,27 Belgie 6,24/8,52 Itálie 3,90/5,30 Německo 5,66/6,63 Portugalsko 2,90/2,98 Dánsko 5,22/6,00 Rakousko 5,27/6,15 Francie 6,02/6,91 Maďarsko 4,73/4,97 UK 5,83/7,20 Polsko 3,00/3,07 55
Referenční a skutečný výnos porovnání referenčního a skutečného výnosu 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 referenční výnos skutečný výnos 56 Velká Britanie t/ha Belgie Bulharsko ČR Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Špa nělsko Fra ncie Italie Kypr Latvia Lotyšsko Lietuva Litva Lucembursko Maďarsko Malta Holandsko Rakousko Polsko Portuga lsko Rumunsko Slovinsko Slove nsko Finsko Švédsko
Platba navíc podle skutečnosti v /ha zemědělsky využívané půdy ČR 20,11 Slovensko 6,93 Belgie 49,74 Itálie 34,66 Německo 36,52 Portugalsko 1,37 Dánsko 36,86 Rakousko 20,53 Francie 25,53 Maďarsko 9,08 UK 22,93 Polsko 2,71 57
Přímé platby ČR podle skutečnosti Přežvýkavci neplníme speciální prémie na býky a porážkové prémie telata a dospělý skot Pokud podle skutečnosti, pak přežvýkavci by v plném systému přímých plateb přišli o cca 22,5 mil., tedy podle kursu asi o 563 mil. Kč Pokud bychom vypočítali obálku na SAPS podle skutečnosti 2008 (plodiny na orné podle let 2005-2008), pak bychom získali celkem více o 13,8 /ha v případě 100% plateb. 58
Porážkové prémie dospělý skot porážkové premie dospělý skot a skutečné porážky 5 000 000 4 500 000 4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 premiová práva skutečné porážky 59 Belgie Bulharsko ČR Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Italie Kypr Latvia Lotyšsko Lietuva Litva Lucembursko Maďarsko Malta Holandsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Britanie
Porážkové prémie telata porážkové premie telata a skutečnost 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 premiová práva skutečnost 60 Belgie Bulharsko ČR Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Italie Kypr Latvia Lotyšsko Lietuva Litva Lucembursko Maďarsko Malta Holandsko Rakousko Polsko Portugalsko ks Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Britanie
Historické hledisko je překonané U masných krav, pak např. včr, Belgii, Německu, Španělsku, Velké Británií a Francii jsou skutečné stavy vyšší, naopak např. v Itálii, Maďarsku, Dánsku, Rakousku a Polsku jsou skutečné stavy nižší. U porážkových prémií dospělého skotu a telat je skutečnost většinou nižší nežli jsou přidělená práva. 61
Národní doplňkové platby - top-up Obecně do výše o 30 % nežli jsou přímé platby v rámci postupného zvyšování, ne však přes 100 % Pokud před vstupem byla platba obdobná jako v EU 15, pak do výše roku 2003 ( převedeno na v tehdejším kursu), zvýšeno o 10 % unijní sazby (len na vlákno, telata) Bramborový škrob do 100 % Mléčná platba do 100 % již od roku 2007 Vzhledem k tomu, že se SAPS zvyšuje a nelze přes 100 %, proto se top-up na VDJ bude i nadále snižovat 62
Top-up propočet u VDJ Propočte se maximální výše dorovnání a odečte se skutečný SAPS U VDJ přes ha krmné plochy tedy přes zatížení Proč platba na VDJ dostane se na všechny masné krávy a ovce a kozy, i když nemají premiová práva. Top-upy musejí být v souladu s principy reformy SZP, tedy decouplingem, nelze tedy na ornou půdu, požadavek na systém před 2007 nemá oporu v komunitárním právu Proto na VDJ historická nebo na historický chmel Spojení s produkcí může být od roku 2010 jen masné krávy, ovce a kozy, bramborový škrob, v žádném případě mléko 63
Teoretická výše přímých plateb /ha (2013, BU a RO 2015) ČR 255 Slovensko 200 Belgie 445 Itálie 297 Německo 345 Portugalsko 161 Dánsko 289 Rakousko 232 Francie 288 Maďarsko 227 UK 238 Polsko 190 Bulharsko 157 Rumunsko 126 64
Průměrná přímá platba /ha průměrná platba /ha 800,00 700,00 600,00 500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 /ha 65 Velká Britanie EU 27 Švédsko Belgie Bulharsko ČR Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Italie Kypr Latvia Lotyšsko Lietuva Litva Lucembursko Maďarsko Malta Holandsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko
Změna výše přímých plateb /ha v případě jedné sazby 252 /ha (2013 - BU a RO 2015) ČR -3 Slovensko +51 Belgie -193 Itálie -46 Německo -94 Portugalsko +91 Dánsko -137 Rakousko +20 Francie -37 Maďarsko +20 UK +14 Polsko +61 Bulharsko +95 Rumunsko +125 66
Výše plateb v rámci EAFRD (z rozpočtu EU)/národní kofinancování v /ha v rámci finanční perspektivy 2007-2013 ČR 113/32 Slovensko 145/44 Belgie 43/75 Itálie 81/81 Německo 68/43 Portugalsko 149/37 Dánsko 24/20 Rakousko 172/172 Francie 31/26 Maďarsko 94/33 UK 69/36 Polsko 118/36 67
Výše národních plateb v /ha, rok 2007, nejedná se o všechny podpory. ČR 46 Slovensko 15 Belgie 93 Itálie 54 Německo 115 Portugalsko 4 Dánsko 44 Rakousko 55 Francie 82 Maďarsko 50 UK 42 Polsko 36 68
Další rozdíly LFA a AEO, různé výše plateb a limitů nebo redukcí Zdanění příjmů Zahrnutí dotací do daňového základu Výše spotřební daně Výše zdravotního a sociálního pojištění Parita kupní síly 69
Platba na farmu modely stanovení platebních nároků Historický platební nároky zůstanou, ať již děláš cokoliv nespravedlnost Regionální všem v regionu stejně ukaž co umíš Kombinovaný část platby regionální, část historická Prozatím lze platební nárok pronajmout, prodat s půdou nebo bez půdy, nebo prodat půdu bez nároku V případě přechodu nájmu platební nárok přechází s nájmem 70
Platba na farmu do roku 2013 Trend je postupný přechod na regionální model - tedy jedna sazba v regionu MZe rozhodne, kdy se přejde na platbu na farmu a jak se stanoví platební nároky V každém případě jde o tom, že nebudou moci být vypláceny couplované platby, tedy spojené s produkcí. Ať vezmeme referenční historické období rok 2007 (podle top-upů), nebo zohledníme citlivé komodity rozdělením z národní reservy, principiálně nebude v podstatě žádné spojení peněz s výrobou (až na masné krávy a ovce/kozy) I platba za škrobové brambory, chmel, ovoce/zelenina a sušená krmiva budou zahrnuty do platby na farmu 71
Teoretická potřebná výše platby pro nulovou rentabilitu 2011-2013 Mléko - dojnice Rentabilita bez podpor = (22 24) % Potřebná podpora cca 80-117 na dojnici Býci - výkrm Rentabilita bez podpor = (34 37) % Potřebná podpora cca 180-260 na vykrmovaného býka 72
Obecně po roce 2013 Další otevření světu, zrušení intervencí a kvót Předpoklad snížení podílu SZP na rozpočtu EU Předpoklad snížení podílu 1. osy tedy přímých plateb (až o 30 %) Bude to systémem postupného snižování opět soft landing Posílení 2. osy zde peníze mají multiplikační efekt Pozice členských zemí jsou velmi rozdílné Cílem plateb není podpora produkce, ale mimoprodukčních funkcí public goods 73
Otázky k diskuzi 1 Řešit otázku budoucí podoby přímých plateb po roce 2013 solo bez ohledu na celkovou podobu SZP? Nezahrnout do pravidel SZP i další otázky, které mají přímý dopad do ekonomiky zemědělství, tj. větší sjednocení daňových předpisů (zdanění dotací, spotřební daň u pohonných hmot, systém a limity/sazby DPH), limitů na státní podpory a jejich cílení, problematiku odvodů na zdravotní a sociální zabezpečení? Ponechat současný systém SZP - 1. pilíř (přímé platby, intervence, tržní opatření), 2. pilíř (investice, venkov, krajina)? 74
Otázky k diskuzi 2 Ponechat nebo změnit poměr 1. a 2. pilíř? Nepřesunout platby LFA a AEO do 1.pilíře? Neřešit platby ve více okruzích? - přímé platby na plochu jako základní sociální platbu, - platbu za znevýhodněné oblasti (LFA) - platby za péči o životní prostředí, krajinu a za šetrné hospodaření ve vztahu k vodě 75
Otázky k diskuzi 3 Nerozdělovat přímé platby v systému jako SAPS a tím zjednodušit systém vypuštěním platebních nároků a jejich následné aktivace? Neinspirovat se Americkým modelem (Farm Bill) a přímé platby (jejich výši) odvíjet od tržních cen za minulé období? Jak velkou část národní obálky přímých plateb ponechat k rozhodnutí ČS k podpoře citlivých sektorů? Je systém článku 68 postačující? 76
Otázky k diskuzi 4 Jak řešit potřebnou cílenou podporu přežvýkavců, jsou stávající opatření v EAFRD dostačující? Otázka případného národního kofinancování přímých plateb. Jak stanovit spravedlivé podmínky přímých plateb při opuštění historického principu zohlednění ceny práce, parity kupní síly, výměry trvalých kultur, odlehlých regionů (Francie), potřeby vyrovnání (subsidiarita) zaostalých regionů? 77
Jaká hlediska by měla budoucí SZP zohledňovat Ekonomické Sociální Environmentální Tržní orientace Konkurenceschopnost Stabilita příjmů farmy Životaschopnost venkova Udržitelný rozvoj z hlediska ŽP Biodiversita Rozpočtové náklady Zaměstnanost Očekávání z hlediska ŽP Efektivnost transferu financí Distribuce plateb Voda Administrativní zátěž Zjednodušení Ostatní Náklady zemědělců Náklady veřejné správy Implementační pravidla Lepší cílení podpor Kompatibilita s požadavky WTO Koherence s cíli ostatních politik 78
Děkuji za pozornost Kontakt: Mail: humpal.jaroslav@uzei.cz Telefon: 222 000 265 Mobil 739 610 805 79