PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK Obsah semináře 1 Průměrný výdělek základní vstupní informace úvod 1.1 Zjišťování průměrného výdělku rozhodné období 1.2 Započitatelnost příjmů pro zjištění průměrného výdělku 1.3 Výpočet průměrného výdělku a jeho formy hodinový, měsíční 1.4 Pravděpodobný výdělek možné doporučené postupy 1.5 Mimořádné příjmy a průměrný výdělek modelový příklad 1.6 Zvláštnosti při zjišťování průměrného výdělku 1.7 Zákon o zaměstnanosti
~ 2 ~ 1 Průměrný výdělek základní vstupní informace úvod Správné stanovení průměrného výdělku je velmi důležitou součástí výpočtu mzdy, nebo platu. Z průměrného výdělku se vychází při stanovení náhrad mzdy, platu zaměstnance a dále pro výpočet částek zákonných příplatků, které je zaměstnavatel povinen zaměstnanci zúčtovat do mzdy nebo platu. V neposlední řadě s průměrným výdělkem od zaměstnavatele pracuje také Úřad práce, při výpočtu podpory v nezaměstnanosti. Pro rok 2013 se vychází tak, jak v roce 2012 z ustanovení 351-362 Zákoníku práce. V úvodu k této problematice si připomeneme několik zásad pro výpočet průměrného výdělku: Zásada č. 1-352 a 353 ZP Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy zaměstnance zúčtované v rozhodném období a z doby odpracované v tomto rozhodném období. Zásada č. 2-354 odst. 1) a 2) ZP Pokud není stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, tj. 1.1., 1.4., 1.7., 1.10. Zásada č. 3-354 odst. 3) ZP Vznikl-li pracovněprávní vztah v průběhu předchozího čtvrtletí, vychází se z období od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí za předpokladu, že v rozhodném období zaměstnanec odpracoval alespoň 21 dnů. Zásada č. 4-354 odst. 4) ZP Při uplatnění konta pracovní doby je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Znamená to, že takto vypočtený průměrný výdělek se použije nejen pro stanovení stálé mzdy, ale i pro náhrady mzdy včetně náhrady při dočasné pracovní neschopnosti. Zásada č. 5-355 ZP Pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 pracovních dnů, používá se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. Zásada č. 6-356 ZP Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek. Pokud se podle pracovněprávních předpisů vychází z průměrného měsíčního výdělku, průměrný hodinový výdělek zjištěný podle předchozích odstavců se přepočte na jeden měsíc podle průměrného počtu týdnů v měsíci (což je koeficient 4,348) a stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance.
Zásada č. 7-357 odst. 1) ZP ~ 3 ~ Jestli-že je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda, na niž by zaměstnanci vznikl nárok v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek použít, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě. Při použití pravděpodobného výdělku platí ustanovení o doplatku do minimální mzdy obdobně. Zásada č. 8-357 odst. 2) ZP U zaměstnance, u kterého došlo ke změně pracovní smlouvy z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna až po této změně, se vychází pro účely vyměřovacího základu z průměrného výdělku zjištěného naposled před změnou pracovní smlouvy, pokud to je pro zaměstnance výhodnější. Zásada č. 9-358 ZP Je-li zaměstnanci zúčtována mzda za delší časové období než čtvrtletí, zahrne se do výpočtu průměrného výdělku pouze poměrná část této mzdy a ostatní části se zahrnou do dalších období podle počtu období, za něž se mzda poskytuje. Do hrubé mzdy se v rozhodném období zahrne tato poměrná část jen ve výši odpovídající odpracované době. Zásada č. 10-359 ZP V případech, kdy se podle pracovněprávních předpisů používá v souvislosti s náhradou škody průměrný výdělek u žáků a studentů nebo fyzických osob se zdravotním postižením, kteří nejsou zaměstnaní a jejichž příprava pro povolání se provádí podle zvláštních předpisů, vychází se z průměrného výdělku stanoveného podle 357 ZP. Zásada č. 11-360 a 382 ZP 360 Bude-li to pro zaměstnance výhodnější je pro účely vyměřovacího základu podle právní úpravy úrazového pojištění rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, kdy podle 382, se při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. Zásada č. 12-361 ZP Postup při zjišťování průměrného výdělku zaměstnance činného na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je shodný jako u zaměstnance v pracovním poměru s jedinou výjimkou. Je-li sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, je rozhodným obdobím celá doba, po kterou trvalo provedení sjednaného pracovního úkolu.
~ 4 ~ 1.1 Zjišťování průměrného výdělku rozhodné období Pro pracovněprávní účely se průměrný výdělek zjišťuje z vyměřovacího základu (hrubé mzdy) zaměstnance, která je mu zúčtována zaměstnavatelem za výkon práce, v rozhodném období. Průměrný výdělek v rámci rozhodného období se zjišťuje vždy k prvnímu dni prvního měsíce, který následuje po rozhodném období kalendářnímu čtvrtletí. Takto zjištěný vyměřovací základ (hrubou mzdu) za uplynulé čtvrtletí, které předchází čtvrtletí, na něž se průměrný výdělek zjišťuje, pak vydělíme skutečně odpracovanou dobou za toto čtvrtletí. Znamená to, že průměrný výdělek na I./Q zjistíme z rozhodného období IV./Q, průměrný výdělek na II./Q zjistíme z rozhodného období I./Q, atd. viz. odkaz na 354 ZP. Poznámka Stanovený průměrný výdělek v rozhodném období nelze v průběhu čtvrtletí na, který se průměrný výdělek stanovil m ě n i t, (např. při změně výše mzdy, platu, úvazku atd.). Znamená to, že pro určení průměrného výdělku vždy platí tři konstantní veličiny: a) rozhodné období (předchozí čtvrtletí), b) vyměřovací základ (hrubá mzda) dosažená v rozhodném období a c) skutečně odpracovaná doba v rozhodném období. 1.2 Započitatelnost příjmů pro zjištění průměrného výdělku - 109 ZP Obecně platí zásada, že pro zjištění výše průměrného výdělku se započítávají ty složky mzdy nebo platu, které zaměstnavatel zúčtuje zaměstnanci za skutečný výkon práce. Znamená to, že kromě mzdy, platu za skutečně odpracovanou dobu zaměstnance se do započitatelného příjmu zahrnují i zákonné příplatkové složky, prémie a odměny, které zaměstnavatel zúčtuje zaměstnanci za mimořádnou práci, či dobrou kvalitu odvedené práce. Pokud zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytuje zaměstnanci naturální mzdu (výrobky, výkony nebo služby), musí být tato naturální mzda vyjádřena v peněžní formě, v tzv. ceně obvyklé. Pak bude toto cenové vyjádření započteno pro účely stanovení průměrného výdělku do vyměřovacího základu (hrubé mzdy).
~ 5 ~ Zásady započitatelnosti příjmů uvedené v předchozím odstavci tak jednoznačně vylučují ostatní plnění, které zaměstnavatel zaměstnanci zúčtuje do vyměřovacího základu (hrubé mzdy), ale tato plnění nemají charakter mzdy za výkon práce. Mezi takováto plnění se řadí především zúčtovaná náhrada mzdy (např. za dovolenou, překážku v práci na straně zaměstnance, či zaměstnavatele, náhrady cestovních výdajů, náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance za prvních 21 dnů, náhrada mzdy při čerpání náhradního volna za výkon práce přesčas, nebo ve svátek, atd.). Rovněž tak nelze do započitatelného příjmu pro zjištění průměrného výdělku zúčtovat plnění, které mají charakter věrnostní či stabilizační povahy (např. zaměstnanec obdrží po uplynutí každého druhého roku trvání zaměstnání stabilizační odměnu, kdy tato odměna má přímou úměru s délkou zaměstnání, nikoliv za mimořádnou práci pro zaměstnavatele, odměna za pohotovost, atd.). Samostatnou kapitolu co dále nelze zahrnovat do vyměřovacího základu (hrubé mzdy) tvoří benefity, které může zaměstnanec obdržet od svého zaměstnavatele při dovršení životního či pracovního jubilea (např. odměna k 50ti nám, prvnímu odchodu do důchodu atd.). Takto zjištěný započitatelný příjem zaměstnance v rozhodném období se pak vydělí skutečně odpracovanou dobou (odpracovanými hodinami). Znamená to, že se nezapočítávají hodiny, kdy měl zaměstnanec překážky v práci (není zde rozhodující, zda s nárokem na náhradu mzdy, či na neplacené volno), dále pak se nezapočítává doba neomluvené nepřítomnosti v práci, přestávky na jídlo a oddech. Z uvedeného tedy vyplývá, že průměrný výdělek se zjišťuje vždy jako hodinový, a proto je zapotřebí, aby zaměstnavatel přesně evidoval skutečně odpracovanou dobu zaměstnance, v rámci daného rozhodného období. 1.3 Výpočet průměrného výdělku a jeho formy hodinový, měsíční Zákoník práce jednoznačně stanovuje dvě formy zjištění průměrného výdělku a to: a) hodinový průměrný výdělek b) měsíční průměrný výdělek
~ 6 ~ K bodu a) průměrný hodinový výdělek Prioritou je zjištění průměrného hodinového výdělku, který se zjistí ze součtu vyměřovacích základů zaměstnance v rozhodném období, kdy výsledek se vydělí skutečně odpracovanou dobou (hodinami). Takto zjištěný průměrný výdělek se pak zaokrouhlí na dvě desetinná místa. Příklad č. 1 Zaměstnanec měl v rozhodném období IV/Q započitatelný příjem Kč 95 896,-. Celkem odpracoval v tomto rozhodném období 555 hodin. Průměrný výdělek na I/Q se stanoví: Kč 95 896 : 555 = Kč 172,79 S vypočteným průměrným výdělkem budeme pracovat po celou dobu I/Q. Použití průměrného hodinového výdělku Průměrný hodinový výdělek je zásadní mzdový ukazatel, ze kterého se pak poskytují zaměstnanci veškeré náhrady mzdy a příplatkové nárokové složky ke mzdě, nebo platu. K bodu b) Průměrný měsíční výdělek Druhá forma je průměrný měsíční výdělek. Pro zjištění průměrného měsíčního výdělku je zákonem stanovený jednotný přepočtový koeficient. Tento koeficient se stanovil následujícím způsobem: Výpočet koeficientu, kterým se přepočítává průměrný hodinový výdělek na měsíční: x 365 + 366 = 1 461 počet kalendářních dnů za čtyři roky včetně přestupného roku 1461 : 4 = 365,25 průměrný počet dnů v roce s přihlédnutím k přestupnému roku, 365,25 : 7 = 52,1785 průměrný počet týdnů v roce s přihlédnutím k přestupnému r., 52,1785 : 12 = 4,348 průměrný počet týdnů v měsíci s přihlédnutím k přestupnému r.
~ 7 ~ Takto zjištěný přepočtový koeficient pak použijeme pro stanovení měsíčního průměrného výdělku následujícím způsobem. Příklad č. 2 Zaměstnanec měl v rozhodném období IV/Q započitatelný příjem Kč 95 896,-. Celkem odpracoval v tomto rozhodném období 555 hodin. Zaměstnanec pracuje v obecném rozložení pracovní doby tj. 40 hod. týdně. Stanovte jeho průměrný měsíční výdělek. Průměrný měsíční výdělek stanovíme z průměrného hodinového výdělku pomocí daného koeficientu a týdenního pracovního úvazku zaměstnance. Průměrný měsíční výdělek se vypočte z hodinového výdělku tj. Kč 172,79 x koeficient 4,348 x týdenní pracovní doba 40 hodin = Kč 30 052,-. Příklad č. 3 Zaměstnanec měl v rozhodném období průměrný hodinový výdělek Kč 165,89. Pracuje ve zkráceném pracovním režimu 30 hodin v týdnu. Stanovte jeho průměrný měsíční výdělek. Kč 165,89 x 4,348 x 30 = Kč 21 639,- průměrný měsíční výdělek Použití průměrného měsíčního výdělku Měsíční průměrný výdělek se používá především pro účely vyčíslení náhrady škody pro pracovněprávní účely ( škoda, kterou způsobí zaměstnanec zaměstnavateli a zaměstnavatel požaduje v mezích Zákoníku práce náhradu vzniklé škody ve výši určitého násobku průměrného výdělku ), vystavovaná potvrzení pro peněžní ústavy pro žadatele o půjčky, policii, atd. Pro účely státní sociální podpory a pro úřady práce pak je potvrzován ještě průměrný čistý měsíční výdělek, který se stanoví z hrubého měsíčního průměrného výdělku odečtením o vypočtené přímé daně tj. o pojistné na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění a zálohu daně.
~ 8 ~ Průměrný čistý měsíční výdělek výpočet (viz. příklad níže) Příklad č. 4 Zaměstnanec měl v rozhodném období průměrný výdělek Kč 165,89. Pracuje v obecném rozvržení pracovní doby. Poplatník podepsal prohlášení o slevě na dani. Stanovte jeho průměrný čistý měsíční výdělek. Kč 165,89 x 4,348 x 40 = Kč 28 852,- průměrný měsíční výdělek Výpočet průměrného čistého výdělku: Kč 28 852 Kč 28 852,- + Kč 7 213,- poj. na SZ zaměstnavatel 25% Kč 1 876,- poj. na SZ zaměstnanec 6,5% + Kč 2 597,- poj. na ZP zaměstnavatel 9% Kč 1 299,- poj. na ZP zaměstnanec 4,5% Kč 38 700,- Základ daně zaokrouhlený na stovky nahoru Kč 5 805,- Daň před slevou 15% Kč 2 070,- Sleva na poplatníka rok 2013 Kč 3 735,- Záloha daň. Čistý průměrný výdělek : Kč 28 852 ( Kč 1876,- + Kč 1 299 + Kč 3 735 ) = Kč 21 942,- 1.4 Pravděpodobný výdělek možné doporučené postupy Pokud dojde k situaci, že zaměstnanec nemá v rozhodném období tj. v průběhu kalendářního roku odpracováno alespoň 21 dnů, musí zaměstnavatel použít namísto průměrného výdělku průměrný výdělek pravděpodobný. Jak již z názvu samotného vyplývá, jedná se o výdělek odhadnutý, kdy i zde platí zásada práva zaměstnance na zachování rovnosti tzn. při určování pravděpodobného výdělku musí zaměstnavatel vycházet ze základní mzdy na kterou se se zaměstnancem dohodl při vzniku pracovněprávního vztahu, u platu je to základní tarifní plat, s tím, že přihlédne i k event. možným proměnlivým složkám ke mzdě, platu (jedná se např. o případné prémie, u platu osobní příplatek, atd.). Pro informaci jsou uváděny možné doporučené postupy: 1) První možný způsob je výpočet pravděpodobného výdělku již ze skutečně dosaženého hrubého výdělku od počátku rozhodného období do posledního zúčtovaného dne, který předchází nutnosti stanovit pravděpodobný výdělek.
Příklad č. 5 ~ 9 ~ Zaměstnanec měl v předchozím kalendářním čtvrtletí mzdu za výkon práce Kč 6 850,- a odpracoval 36 hodin. Poté mu ošetřující lékař vystavil legitimaci práce neschopného. Podle prvního možného způsobu stanovení pravděpodobného výdělku bychom postupovali tímto způsobem: Kč 6 850,- : 36 = Kč 190,28 /hod. 2) Druhý možný způsob je výpočet pravděpodobného výdělku, kde zaměstnanec odpracuje minimální počet hodin a zaměstnavatel musí určit pravděpodobný výdělek. Vycházíme ze základní smluvní mzdy, nebo tarifního platu, s event. přihlédnutím k dalším složkám ke mzdě, tarifnímu platu. Pro stanovení pravděpodobného výdělku může zaměstnavatel použít i aritmetického průměru hodinových výdělků alespoň t ř í zaměstnanců, kteří vykonávají stejnou, nebo obdobnou práci. Příklad č. 6 Zaměstnanec nastoupil do organizace 1.2. Jeho smluvní mzda činí Kč 18 000,-. Jeho rozvržení pracovní doby je 40 hodin týdně. Zaměstnanec pracoval pouze jeden den a od 2. 2. se stal práce neschopným. Zaměstnanec nastupuje na holý základ, bez zaručených prémií. Pravděpodobný výdělek stanovíme následujícím způsobem: Kč 18 000 : 4,348 : 40 = Kč 103,50 pravděpodobný výdělek. Příklad č. 7 Zaměstnanec měl stanovený tarifní plat Kč 15 860,- + osobní ohodnocení Kč 2 000,-. Odpracoval dva dny a poté onemocněl. Pravděpodobný výdělek stanovíme s přihlédnutím k osobnímu ohodnocení. Kč 15 860 + Kč 2000,- = Kč 17 860,-. Kč 17 860 : 4,348 : 40 = Kč 102, 70 pravděpodobný výdělek
Příklad č. 8 ~ 10 ~ Zaměstnanec obráběč kovů nastoupil do party čtyř zaměstnanců, kteří vykonávají stejný druh práce. Jejich průměrné výdělky činí: Kč 85,96, Kč 86,20, Kč 86,80 a Kč 87,20. Pravděpodobný výdělek pro pátého zaměstnance může být určen jako aritmetický průměr průměrných výdělků jeho spolupracovníků. Kč 85,96 + Kč 86,20 + Kč 86,80 + Kč 87,20 = 346,16 : 4 = Kč 86,54 pravděpodobný výdělek 1.5 Mimořádné příjmy a průměrný výdělek modelové příklady Pokud bude zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda nebo plat nebo jejich část, která je poskytována za delší období než je kalendářní čtvrtletí musí zaměstnavatel určit její poměrnou část připadající na kalendářní čtvrtletí, a zbylá část se použije pro zjištění průměrného výdělku na další čtvrtletí, v poměru k odpracované době. Poznámka 358 Zákoníku práce má charakter kogentní úpravy a proto se zaměstnavatel od této úpravy nemůže odchýlit. V praxi se nejčastěji vyskytnou případy zúčtování pololetních nebo ročních prémií, mimořádných odměn v rámci pololetí nebo roku. Mohou se též vyskytovat i případy 13. nebo i 14. mezd, platů. Příklad č. 9 Zaměstnanec dosáhl v rozhodném období IV/Q vyměřovací základ Kč 80 000 + Kč 10 000 čtvrtletní pravidelnou odměnu. Zaměstnanec odpracoval v tomto rozhodném období celkem 520 hodin. Jaký bude jeho průměrný výdělek na I/Q? Průměrný výdělek je stanoven následujícím způsobem: Kč 80 000 + Kč 10 000 = Kč 90 000,- : 520 odpracovaných hodin = Kč 173,08 průměrný výdělek na I/Q.
~ 11 ~ Odměna Kč 10 000,- je odměnou čtvrtletní, která také byla zaměstnanci zúčtována do klasického rozhodného období, a proto zaměstnavatel nemusí určovat její poměrnou část s ohledem na čtvrtletí další. Následující příklad č. 10 je však aplikací zúčtované odměny za delší časové období než čtvrtletí konkrétně pololetní odměny. Příklad č. 10 Zaměstnanec odpracoval ve II. čtvrtletí 490 hodin z nominálního fondu 520 hodin. Za toto čtvrtletí obdržel za výkon práce Kč 88 490,- + pololetní odměnu Kč 40 000,-. Určete jeho průměrný výdělek na III. a IV./Q. Výpočet průměrného výdělku na III. /Q Pololetní odměnu rozdělíme na dvě části tj. Kč 40 000 : 2 = Kč 20 000,- kdy pak bude: Kč 88 490,- + (Kč 20 000 x 490 odpracovaných hodin : 520 nominální fond) = Kč 88 490,- + Kč 18 846 poměrná část pololetní odměny ponížená v poměru ke skutečně odpracované době v daném čtvrtletí = Kč 107 336,-- : 490 hodinami = Kč 219,05 průměrný výdělek na III/Q. Výpočet průměrného výdělku na IV./Q Ve III. čtvrtletí zaměstnanec odpracoval jen 336 hodin z nominálního fondu 528 hodin. Za toto čtvrtletí dosáhl za výkon práce Kč 55 658,-. Postup výpočtu bude proveden následujícím způsobem: Kč 55 658,- + (Kč 20 000 x 336 hodin skutečně odpracovaných : 528 nominální fond) = Kč 55 658 + Kč 12 727,- poměrná část pololetní odměny ponížená v poměru ke skutečně odpracované době v daném čtvrtletí = Kč 68 385,- : 336 hodinami = Kč 203,53 průměrný výdělek na IV/Q. Příklad č. 11 Zaměstnanci byl do měsíce prosince zúčtován roční podíl na hospodářských výsledcích společnosti ve výši Kč 120 000,-. Za toto čtvrtletí obdržel za výkon práce Kč 265 420,-. Zaměstnanec odpracoval ve IV/Q 501 hodin z nominálního fondu 524 hodin. Určete postup výpočtu průměrného výdělku na I/Q.
~ 12 ~ Výpočet průměrného výdělku na I/Q: Roční podíl Kč 120 000 rozdělíme na 1/4 tj. : Kč 120 000 : 4 = Kč 30 000,-, kdy pak bude : Kč 265 420,-- + ( Kč 30 000 x 501 skutečně odpr. doba : 524 NFond ) = Kč 265 420 + Kč 28 683,21 = Kč 294 104 : 501 skutečně odpr. doba = Kč 587,04 tj. průměrný výdělek na I/Q. V ostatních čtvrtletích pak budeme postupovat stejným způsobem, kdy vždy dosadíme čtvrtinový vypočtený roční podíl a tento pak porovnáme ze skutečně odpracovanou dobou v poměru k nominálnímu čtvrtletnímu fondu toho, kterého čtvrtletí. 1.6 Zvláštnosti při zjišťování průměrného výdělku Zvláštnosti při zjišťování průměrného výdělku jsou zakotveny v 360-362 Zákoníku práce. I tyto principy určování průměrných výdělků jsou pro zaměstnavatele závazné a nemůže se proto od nich odchýlit. Konkrétně se jedná o situace uvedené v: 360 Zákoníku práce, který jednoznačně ukládá zaměstnavateli zjistit průměrný výdělek zaměstnanci, bude-li to pro zaměstnance výhodnější, pro účely úrazového pojištění z předchozího kalendářního roku a 382 Zákoníku práce, kdy při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. Následující příklad č. 12 dává odpověď, jak postupovat: Příklad č. 12 Zaměstnanec utrpěl dne 1.4. pracovní úraz, pro který byl dán do pracovní neschopnosti. Pro tento pracovní úraz byl práce neschopen až do 30.6. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplácet, podle příslušných právních předpisů o úrazovém pojištění náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, event. i náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Tato náhrada je rozdíl mezi průměrným výdělkem dosaženým před vznikem pracovního úrazu a výplatou náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti za prvních 21 dnů, a dále výší nemocenského vypláceným správou sociálního
~ 13 ~ zabezpečení od 22. dne trvání pracovní neschopnosti. U náhrady po skončení pracovní neschopnosti je to rozdíl mezi průměrným výdělkem dosaženým před vznikem pracovní neschopnosti a příjmem po skončení pracovní neschopnosti pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Zaměstnanec má průměrný výdělek v rozhodném období Kč 180,-. V předchozím kalendářním roce má průměrný výdělek Kč 235,-. Jakým použijete průměrný výdělek a jak budete postupovat při výpočtu? Při porovnání průměrného výdělku v klasickém rozhodném období I/Q Kč 180,- a průměrného výdělku za předchozí kalendářní rok Kč 235,- jasně vyplývá výhodnost průměrného výdělku za uplynulý kalendářní rok. Výpočet pak bude následující: Kč 235,- x 4,348 x 40 = Kč 40 871,- průměrný měsíční výdělek za uplynulý kalendářní rok. Náhrada mzdy pak bude rozdíl mezi tímto průměrným výdělkem a příjmem (nemocenskou při pracovní neschopnosti). Průměrný výdělek u dohody o provedení práce a činnosti 361 a 362 ukládají postup při zjišťování průměrného výdělku u zaměstnanců činných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, kde jednoznačně platí zásady jako by byli zaměstnanci v pracovním poměru. Budou-li mít zaměstnanci sjednánu splatnost odměny až po skončení dohody provedení pracovního úkolu (nejčastěji jsou to dohody o provedení práce), je rozhodným obdobím s odkazem na 354 celá doba, po kterou trvalo provedení sjednaného pracovního úkolu. Vykonává-li zaměstnanec práci u téhož zaměstnavatele ve více pracovněprávních vztazích (pracovní poměr + např. dohoda o provedení práce + dohoda o pracovní činnosti), posuzuje se mzda, plat nebo odměna v každém pracovněprávním vztahu vždy z v l á š ť. Příklad č. 13 Zaměstnavatel uzavřel s jedním zaměstnancem souběžně 3 dohody o provedení práce na výkon práce. - práce v podatelně 2 hodiny denně od 1. 3. 31. 10. měsíční odměna Kč 3 500,- - práce v účtárně 2 hodiny denně od 1. 3. 31. 10. měsíční odměna Kč 5 500,-
~ 14 ~ - práce úklidové 2 hodiny denně od 1. 3. 31. 10. měsíční odměna Kč 2 000,- Otázka 1. Jak budeme odvádět pojistné na SZ a ZP, je zaměstnanec účasten nem. pojištění? 2. Co kdyby se stal PN bude mít nárok na náhradu za prvních 21 dnů a nemocenské? 3. Budeme odvádět pojistné také na zdravotní pojištění? 4. Jak stanovíte průměrný výdělek? K otázce č. 1 Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance souběžně na místně příslušnou OSSZ nejpozději do 1 měsíce od měsíce, kdy započal s výkony práce, a to každou dohodu zvlášť tj. kódy T, U, V nejedná se o malé rozsahy. Zaměstnavatel pak odvede pojistné ze součtu všech příjmů tj. z Kč 11 000,- K otázce č. 2 Ano, pokud by se stal práce neschopným v průběhu trvání dohod, měl by nárok na náhradu ze všech tří dohod ze zredukovaných průměrných výdělků za prvních 21 dnů. V případě pokračování nemoci od 22. dne měl by nárok na nemocenské a to až do skončení trvání dohod. K otázce č. 3 Zaměstnavatel nemá vůči zdravotní pojišťovně žádné povinnosti, neboť zdravotní pojišťovna souběžné příjmy z dohod u jednoho zaměstnavatele nesčítá, tak jako správa sociálního zabezpečení. K otázce č. 4 V případě, že se zaměstnanec stane práce neschopným např. od 2. 7. do 30. 9. pro všechny tři výkony práce, byl by výpočet průměrného výdělku a náhrady následující: Rozhodné období pro výpočet průměrného výdělku je II/Q, kdy započitatelný výdělek z tohoto rozhodného období budeme dělit skutečně odpracovanými hodinami (zaměstnanec má určenou pracovní dobu). Výpočet pak bude následující: První dohoda o provedení práce Započitatelný výdělek : skutečně odpracovaná doba: Kč 3 500 x 3 = Kč 10 500 : 130 skutečně odpracovaných hodin za II/Q = Kč 80,77
~ 15 ~ Druhá dohoda o provedení práce Započitatelný výdělek : skutečně odpracovaná doba: Kč 5 500 x 3 = Kč 16 500 : 130 skutečně odpracovaných hodin za II/Q = Kč 126,92 Třetí dohoda o provedení práce Započitatelný výdělek : skutečně odpracovaná doba: Kč 2 000 x 3 = Kč 6 000 : 130 skutečně odpracovaných hodin za II/Q = Kč 46,15 Výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti by pak byl následující: První dohoda: 2.7. do 4.7. karenční doba Kč 0,--. 5.7. 20.7. = 24 hodin x Kč 44,-- = Kč 1 056,-- ( Kč 80,77 x 0,9 = Kč 72,69 x 0,6 = Kč 44 ) Druhá dohoda: 5.7. 20.7. = 24 hodin x Kč 69,-- = Kč 1 656,-- ( Kč126,92x 0,9 = Kč 114,23x0,6 = Kč 69 ) Třetí dohoda: 5.7. 20.7. = 24 hodin x Kč 25,-- = Kč 600,-- ( Kč 46,15 x 0,9 = Kč 41,54x0,6 = Kč 25 ) Jiná situace nastane, kdy zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele podle potřeby, tzn. nemá na rozdíl od př. 13) přesně stanovený harmonogram směn. V takovém případě musíme zjistit průměrný počet hodin v jedné směně, který zjistíme z fiktivního počtu hodin v rámci týdne. Dále pak již postupujeme obvyklým způsobem v rámci koeficientu, kterým násobíme hodinovou odměnu a fiktivní počet hodin (fiktivní úvazek ) viz. příklad č. 14). Příklad č. 14 Zaměstnanec pracoval na základě dohody o provedení práce od 1. 1. do 31. 12. Po skončení této dohody požádal svého bývalého zaměstnavatele o potvrzení o průměrném hrubém a čistém výdělku. Zaměstnanec odpracoval celkem 290
~ 16 ~ hodin a jeho odměna činila Kč 150,- / hodina. Zaměstnanec uvedených 290 hodin odpracoval podle potřeby zaměstnavatele. Zjistěte průměrný výdělek. 1. Postup - Převod počtu odpracovaných hodin na fiktivní počet hodin za měsíc: 290 hodin : 12 měsíců = 24,17 měsíční počet fiktivních hodin 2. Postup - Převod počtu fiktivních měsíčních hodin na týden: 24,17 : 4,348 = 5,56 fiktivní počet hodin na týden 3. Postup - Průměrná měsíční hrubá odměna: Kč 150,- odměna na hodinu x 4,348 x 5,56 fiktivní počet hodin týdně = = Kč 3 627,- průměrný výdělek na měsíc průměrná hrubá odměna 4. Postup - Průměrná měsíční čistá odměna: Kč 3 627,- = základ daně minus Kč 544,- = 15% daň srážková celkem Kč 3 083,- = průměrný čistý měsíční výdělek Příklad č. 15 Zaměstnanec pracoval na základě dohody o provedení práce od 1.1. do 30.11. Po skončení této dohody požádal svého bývalého zaměstnavatele o potvrzení o průměrném hrubém a čistém výdělku. Zaměstnanec odpracoval celkem 250 hodin a jeho odměna činila Kč 125,- / hodina. Zaměstnanec uvedených 250 hodin odpracoval podle potřeby zaměstnavatele. Zjistěte průměrný výdělek hrubý a čistý. 1. Postup - Převod počtu odpracovaných hodin na fiktivní počet hodin za měsíc: 250 hodin : 11 měsíců = 22,73 měsíční počet fiktivních hodin 2. Postup - Převod počtu fiktivních měsíčních hodin na týden: 22,73 : 4,348 = 5,23 fiktivní počet hodin na týden 3. Postup - Průměrná měsíční hrubá odměna: Kč 125,- odměna za hodinu x 4,348 x 5,23 fiktivní počet hodin týdně = Kč 2 843,- průměrný výdělek na měsíc průměrná hrubá odměna
~ 17 ~ 4. Postup - Průměrná měsíční čistá odměna: Kč 2 843,- = základ daně, minus Kč 426,- = 15% srážková daň celkem Kč 2 417,- průměrný čistý měsíční výdělek průměrná čistá odměna Poznámky uživatelů: V případě, že by byla potřeba potvrdit průměrný výdělek u krátkodobě sjednané dohody o provedení práce, budeme vycházet z celkové doby trvání dohody dny), z průměrného počtu kalendářních dnů v měsíci v rámci roku, z počtu odpracovaných hodin a koeficientu a hodinově sjednané odměny. Příklad č. 16 Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o provedení práce na dobu od 1. 4. do 25. 6. v rozsahu 300 hodin. Jeho hodinová mzda činila Kč 220,-/ hod. V měsíci dubnu obdržel odměnu za 109 odpracovaných hodin Kč 24 000,-. V měsíci květnu obdržel odměnu za 140 odpracovaných hodin Kč 30 800,-. V měsíci červnu obdržel odměnu za 51 odpracovaných hodin Kč 11 220,-. Doba trvání dohody tak činila 86 kalendářních dnů. Zjistěte průměrný výdělek. 1. Postup - Průměrný počet kalendářních dnů v měsíci činí v roce: 366(5) dnů za rok : 12 měsíců = 30,5 dne 2. Postup - Počet měsíců trvání dohody: 86 dnů trvání dohody : 30,5 průměrný počet dnů v měsíci = 2,82 měsíců 3. Postup - Průměrný počet hodin na jeden měsíc: 300 hodin max. počet trvání DPP : 2,82 počet měsíců trvání DPP = 106,38 4. Postup - Fiktivní týdenní pracovní doba: 106,38 průměrný počet hodin : 4,348 koeficient = 24,47 hod./týden 5. Postup - Výpočet pravděpodobného měsíčního hrubého výdělku: Kč 220/hod. x 4,348 x 24,47 fiktivní týdenní prac. doba = Kč 23 407,-
Příklad č. 17 ~ 18 ~ Zaměstnanec pracoval na dohodu o provedení práce od 1.7. do 16.8. v rozsahu 240 hodin. Jeho hodinová odměna činila Kč 130,-/hod. V měsíci červenci mu byla zúčtována odměna Kč 20 000,- a v měsíci srpnu Kč 12 500,-. Zaměstnanec má ještě hlavní závislou činnost, tzn. nemohl podepsat Prohlášení poplatníka. Stanovte jeho průměrný čistý výdělek. 1. Postup - Průměrný počet kalendářních dnů v měsíců činí v roce 2013: 365 dnů za rok : 12 měsíců = 30,42 dne 2. Postup - Počet měsíců trvání dohody: 47 kal. dnů trvání dohody : 30,42 dne = 1,55 měsíce 3. Postup - Průměrný počet hodin na jeden měsíc: 240 hodin : 1,55 = 154,84 hodin za měsíc 4. Postup - Fiktivní týdenní pracovní doba: 154,84 hodin na měsíc : 4,348 koef. = 35,61 hodin za týden 5. Postup - Výpočet pravděpodobného měsíčního hrubého výdělku: Kč 130,-/hod. x 4,348 koef. x 35,61 hod. týdně = Kč 20 129,- 6. Postup - Pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanec: Kč 20 129,- x 13,5% = 2 717,415 = zaokr. 2 718 : 3 = 906,-- 7. Postup - Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnanec: Kč 20 129,- x 6,5% = 1 308,385 = zaokr. 1 309,-. 8. Postup - Základ daně - zaokrouhlený na Kč 100 nahoru: Kč 20 129,- +1 812,- poj. ZP zaměstnavatel +Kč 5 033 poj. SZ zaměstnav. = Kč 26 974,- základ daně = zaokr. Kč 27 000,-. 9. Postup - Záloha daň 15 %: Kč 27 000,- x 15% = Kč 4 050,- záloha daň. 10. Postup - Pravděpodobný čistý výdělek: Kč 20 129,- - ( Kč 906 ZP zaměstnanec + Kč 1 309 SZ zaměstnanec + Kč Kč 4 050,- záloha daň ) = Kč 13 864,- čistý výdělek.
Příklad č. 18 ~ 19 ~ Zaměstnanec požádal svého zaměstnavatele o provedení průměrného čistého měsíčního výdělku pro účely podpory v nezaměstnanosti. Zaměstnanec vykonával u zaměstnavatele dohodu o provedení práce od 1. 1. 2013 do 31. 8. 2013. Zaměstnanec vykonával práci podle potřeby, kdy jeho hodinová odměna činila Kč 155,- / hodinu. Zaměstnanec v lednu květnu nepracoval. V měsíci červnu dosáhl odměny Kč 12 168,-, kdy odpracoval 78,5 hodin. V měsíci červenci dosáhl odměny Kč 8 835,- ( není účasten nemocenského a ani důchodového pojištění ), kdy odpracoval celkem 57 hodin. V měsíci srpnu dosáhl odměny Kč 10 153,-, kdy odpracoval 65,5 hodiny. Zaměstnanec podepsal tiskopis Prohlášení poplatníka. Zjistěte průměrný výdělek hrubý a čistý. 1. Postup - Průměrný počet týdnů trvání dohody: 243 dnů trvání dohody : 7 = 34,71 týdne 2. Postup - Průměrný počet hodin týdně: 201 skutečně odpracovaných hodin : 34,71 týdnů trvání dohody = 5,79 3. Postup - Průměrný počet hodin na měsíc: 5,79 průměrný počet hodin týdně x 4,348 koeficient = 25,18 4. Postup - Průměrný měsíční výdělek hrubý: 25,18 průměrný počet hodin na měsíc x Kč 155,-/hod. = Kč 3 903,- 5. Postup - Zjištění měsíčního čistého výdělku: Kč 3 903,- základ daně zaokrouhlíme na Kč 100 nahoru tj. Kč 4 000,- x 15% záloha daň před slevou = Kč 600,- minus Kč 2 070,- sleva daň = záloha daň Kč 0,- 6. Postup - Čistý měsíční výdělek: Kč 3 903,- průměrný měsíční hrubý výdělek - záloha daň Kč 0,- = Kč 3 903,- čistý průměrný měsíční výdělek.
~ 20 ~ Dohoda o pracovní činnosti Příklad č. 19 Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti od 1.1. do 30. 4. 2013. Měsíční částka odměny byla sjednána na Kč 16 000,-. Pracovní doba byla stanovena podle potřeby, kdy rozsah nepřekročil 20 hodin týdně. V jednotlivých měsících bylo odpracováno: Leden 88 hodin odměna Kč 15 000,- Únor 80 hodin odměna Kč 15 000,- Březen 88 hodin odměna Kč 15 000,- Duben 80 hodin odměna Kč 15 000,- Zjistěte průměrný výdělek ke dni skončení dohody o pracovní činnosti tj. k 30.4., kdy zaměstnavatel zaměstnanci vyplácel odměnu pravidelně průběžně každý měsíc. Průměrný výdělek bude stanoven z rozhodného období I. čtvrtletí, kdy celková odměna a odpracovaná doba jsou: Kč 15 000 x 3 = Kč 45 000 175,78 PV : 256 odpracovaná doba za I. čtvrtletí = Kč Příklad č. 20 Zaměstnavatel sjednal dohodu o pracovní činnosti od 1.2. do 30.4., kdy výkon práce byl sjednán podle potřeby (zaměstnavatel dodržel princip maximálně 20 hodin týdně v průměru trvání dohody). Dále se dohodl se zaměstnancem na celkové výši odměny Kč 75 000,-, kdy tato odměna bude zaměstnanci zúčtována do posledního měsíce trvání dohody. S ohledem na to, že odměna je zúčtována až v posledním měsíci sjednání dohody, budeme vycházet pro stanovení průměrného výdělku z rozhodného období za celou dobu trvání dohody tj. od 1. 2. do 30. 4. Za celou dobu trvání dohody zaměstnanec odpracoval 332 hodin a jeho odměna celkem činila Kč 75 000,-. Průměrný výdělek tak bude: Kč 75 000 : 332 hodin = Kč 225,91.