1. Změřte rozměry a hmotnosti jednotlivých českých mincí a ze zjištěných hodnot určete hustotu materiálů, z nichž jsou zhotoveny. 2.

Podobné dokumenty
1. Několika různými metodami změřte hodnotu tíhového zrychlení. 2. Zjištěný údaj porovnejte s předpokládanou hodnotou.

Laboratorní práce č. 1: Měření délky

Laboratorní práce č. 4: Určení hustoty látek

Fyzikální veličiny a jednotky, přímá a nepřímá metoda měření

Teorie: Hustota tělesa

VY_52_INOVACE_2NOV47. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 7.

Měření měrné telené kapacity pevných látek

Laboratorní práce č. 1: Přibližné určení průměru molekuly kyseliny olejové

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

Určení hustoty látky. (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/

HUSTOTA PEVNÝCH LÁTEK

Úvod do teorie měření. Eva Hejnová

Ochranné prvky japonské bankovky YEN vzor 2004: 40. Vyznačení umístění jednotlivých viditelných ochranných prvků.

Laboratorní úloha č. 3 Spřažená kyvadla. Max Šauer

Měření délky, určení objemu tělesa a jeho hustoty

Bezpečnost práce, měření fyzikálních veličin, chyby měření

Laboratorní práce č. 2: Měření velikosti zrychlení přímočarého pohybu

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

Úvod do teorie měření. Eva Hejnová

1. Určete závislost povrchového napětí σ na objemové koncentraci c roztoku etylalkoholu ve vodě odtrhávací metodou.

Úvod do teorie měření. Eva Hejnová

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

VY_52_INOVACE_2NOV43. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 7., 8.

Laboratorní práce č. 3: Měření součinitele smykového tření

Měření permitivity a permeability vakua

Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky

ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů

Náhodné chyby přímých měření

Počítání s neúplnými čísly 1

FYZIKA 6. ročník 2. část

Chyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin

Úvod do teorie měření. Eva Hejnová

1. Změřte momenty setrvačnosti kvádru vzhledem k hlavním osám setrvačnosti.

PRAKTIKUM I Mechanika a molekulová fyzika

Mechanické kmitání - určení tíhového zrychlení kyvadlem

Fyzikální praktikum I

Měření momentu setrvačnosti prstence dynamickou metodou

Chyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin

Stanovení hustoty pevných a kapalných látek

Měření zrychlení volného pádu

Měření modulů pružnosti G a E z periody kmitů pružiny

3. Vypočítejte chybu, které se dopouštíte idealizací reálného kyvadla v rámci modelu kyvadla matematického.

Měření momentu setrvačnosti

Chyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin

Měření povrchového napětí

EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření. Jan Krystek

FYZIKA 6. ročník 2. část

Laboratorní práce č. 2: Určení povrchového napětí kapaliny

Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název DUM: Hustota Číslo DUM: III/2/FY/2/1/9 Vzdělávací předmět: Fyzika Tematická oblast: Fyzikální veličiny a

Měření součinitele smykového tření dynamickou metodou

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úloha č. 10 Název: Rychlost šíření zvuku. Pracoval: Jakub Michálek

Měření magnetické indukce elektromagnetu

Určování hustoty látky

Pracovní list: Hustota 1

Měření zrychlení na nakloněné rovině

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úlohač.XI. Název: Měření stočení polarizační roviny

RNDr. Božena Rytířová. Základy měření (laboratorní práce)

Praktikum II Elektřina a magnetismus

Určování hustoty materiálů

Název: Studium kmitů hudebních nástrojů, barva zvuku

PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus

MOMENT SETRVAČNOSTI 2009 Tomáš BOROVIČKA B.11

Název: Ověření kalorimetrické rovnice, tepelná výměna

I Mechanika a molekulová fyzika

1. Měření hustoty látek. Úkol 1: Stanovte hustotu tělesa přímou metodou a pomocí Tabulek určete druh látky, z níž je těleso zhotoveno.

3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT

Název: Studium kmitů na pružině

Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu MatemaTech Matematickou cestou k technice. Výpočet objemu a hmotnosti technických sít

Úloha č. 1 Odměřování objemů, ředění roztoků Strana 1. Úkol 1. Ředění roztoků. Teoretický úvod - viz návod

Korekční křivka napěťového transformátoru

Autor: Jana Krchová Obor: Fyzika FYZIKÁLNÍ VELIČINY. Délka Doplň ve větě chybějící slova: Fyzikální veličina je těles, kterou lze..

Úloha č.2 Vážení. Jméno: Datum provedení: TEORETICKÝ ÚVOD

Fyzikální korespondenční seminář MFF UK

Pracovní list - Laboratorní práce č. 7 Jméno: Třída: Skupina:

Určení plochy listu. > 3. KROK Plánování. Cíl aktivity 20 MINUT

Název: Čočková rovnice

Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu MatemaTech Matematickou cestou k technice

Rozumíme dobře Archimedovu zákonu?

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

Praktikum I úloha IX. Měření modulu pružnosti v tahu

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologíı Ústav automatizace a měřicí techniky v Brně

1. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli z protažení drátu. 2. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli a duralu nebo mosazi z průhybu trámku.

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

Stanovení účinku vodního paprsku

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P03 MECHANIKA TUHÝCH TĚLES

Buffonova jehla. Jiří Zelenka. Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník

Fyzika - Prima. Vlastnosti pevných, kapalných a plynných látek; Zkoumání a porovnávání společných a různých vlastností látek

Obsah 11_Síla _Znázornění síly _Gravitační síla _Gravitační síla - příklady _Skládání sil _PL:

VY_52_INOVACE_2NOV45. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 7.

Měření délky tělesa. VY_52_Inovace_154. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vzdělávací obor: Fyzika. Ročník: 6

Kontrola parametrů ventilátoru

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.7.B.32 EU OP VK. Vztlaková síla

VLHKOST A NASÁKAVOST STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ. Stavební hmoty I Cvičení 7

3. Měření viskozity, hustoty a povrchového napětí kapalin

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Posuzoval:... dne:...

1. Změřte závislost indukčnosti cívky na procházejícím proudu pro tyto případy:

Historický vývoj mincí v českých zemích:... 2 Korunová měna K a 2K K K, 20K a 100K... 3 Koruna československá h

1. Teorie. jednom konci pevně upevněn a na druhém konci veden přes kladku se zrcátkem

Měření magnetické indukce permanentního magnetu z jeho zrychlení

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

Transkript:

- -

1. Změřte rozměry a hmotnosti jednotlivých českých mincí a ze zjištěných hodnot určete hustotu materiálů, z nichž jsou zhotoveny. 2. Zjištěné údaje porovnejte s oficiálně uváděnými hodnotami.

Vypracoval: <Jméno> <Příjmení> Třída: <třída> Datum: <datum> Úkoly 1. Změřte rozměry a hmotnosti jednotlivých českých mincí a určete hustotu materiálů, z nichž jsou zhotoveny. 2. Zjištěné údaje porovnejte s oficiálně uváděnými hodnotami. Pomůcky České mince (1 Kč, 2 Kč, 5 Kč, 10 Kč, 20 Kč a 50 Kč), mikrometrický šroub, posuvné měřítko, rovnoramenné váhy se sadou závaží Postup práce Mince je v podstatě tenký válec (odhlédneme-li od drobných nerovností, zejména vyššího okraje mince, který při výpočtech nebudeme brát v úvahu): d t m Její objem se tedy dá vypočítat z tloušťky t a průměru d: Výslednou hustotu pak určíme z hmotnosti mince m a jejího objemu V: Tloušťku mincí (t) změříme mikrometrickým šroubem, průměr mincí (d) posuvným měřítkem a hmotnost (m) určíme vážením na rovnoramenných laboratorních vahách. Všechna měření provedeme u několika různých mincí téže nominální hodnoty, a to u každé z nich vždy několikanásobně. Naměřené hodnoty zapíšeme ve vhodném tabulkovém programu do přehledných tabulek a zpracujeme je statistickými metodami, abychom výsledně určili jak průměrné hodnoty hustoty, tak

i jejich nepřesnosti (odchylky od průměrných hodnot). Vzhledem k použitým matematickým operacím pro objem a hustotu (tj. násobení a dělení) si uvědomíme, že při výpočtu výsledné nepřesnosti se sčítají relativní odchylky jednotlivých veličin. Z relativní odchylky pak určíme celkovou nepřesnost v určení hustoty mince. (Při určení průměrné tloušťky nebudeme brát v úvahu tloušťku okrajové části, neboť tvoří pouze zanedbatelnou část celé mince.) Veškeré údaje správně a jednotně zaokrouhlíme v souladu s pravidly statistického zpracování: Původní měřené hodnoty zaokrouhlíme vždy s ohledem na předpokládanou přesnost měřidel: hodnoty tloušťky (měřené mikrometrickým šroubem a uvedené v [mm]) a hmotnosti (určené vážením na laboratorních vahách a uvedené v [g]) zapíšeme a zformátujeme s přesností na 2 desetinná místa; hodnoty průměru mince (měřené posuvným měřítkem v [mm]) zapíšeme s přesností na 1 desetinné místo. Vypočtené hodnoty zaokrouhlíme až po zpracování všech údajů: nejprve zaokrouhlíme hodnoty všech průměrných odchylek jednotlivých veličin, a to na 1 nebo 2 platné číslice (tak, aby hodnoty pro všechna měření byly uvedeny jednotně na stejný počet desetinných míst); následně zaokrouhlíme průměrné hodnoty jednotlivých veličin, a to na stejný počet desetinných míst, jako je udána zaokrouhlená hodnota průměrné odchylky; relativní odchylku (nepřesnost) uvedeme v procentech a zaokrouhlíme obvykle na 3 (výjimečně 2) platné číslice (opět tak, aby hodnoty pro všechna měření byly uvedeny jednotně na stejný počet desetinných míst). Kompletní zápis z laboratorní práce včetně výsledků přehledně zformátujeme v textovém editoru, v závěru práce zjištěné poznatky podrobně shrneme a porovnáme je s oficiálně uváděnými informacemi. Vypracovanou úlohu ve formátu PDF zašleme na e-mailovou adresu fyzika@gym-dk.cz nejpozději do data sděleného vyučujícím.

Vypracování 1. Jednokorunová mince (1 Kč) 1 Kč 3,63 1,55 20,1 1,57 20,0 1,56 1,54 1,56 1,54 1,57 1,55 1,56 1,55 1,95 1,92 1,94 1,93 1,95 2. Dvoukorunová mince (2 Kč) 2 Kč 3,69 1,38 21,4 1,41 21,5 1,39 21,6 1,37 1,39 1,39 1,41 1,42 1,41 1,40 1,73 1,76 1,76 1,72 1,75 hmotnost [g] Øm 3,63 m(1 Kč) Δm 0,00 tloušťka [mm] Øt 1,56 t(1 Kč) Δt 0,01 δt 0,58% průměr [mm] Ød 20,1 d(1 Kč) Δd 0,1 δd 0,25% hmotnost [g] Øm 3,69 m(2 Kč) Δm 0,00 tloušťka [mm] Øt 1,40 t(2 Kč) Δt 0,01 δt 0,93% průměr [mm] Ød 21,5 d(2 Kč) Δd 0,1 δd 0,31% hustota [g.cm 3 ] Øρ 7,39 ρ(1 Kč) Δρ 0,08 δρ 1,08% hustota [g.cm 3 ] Øρ 7,28 ρ(2 Kč) Δρ 0,11 δρ 1,55% ρ(1 Kč) = (7,39 ± 0,08) g.cm 3 chyba měření 1,08 % ρ(2 Kč) = (7,28 ± 0,11) g.cm 3 chyba měření 1,55 %

3. Pětikorunová mince (5 Kč) 5 Kč 4,76 1,59 23,1 1,62 23,2 1,60 23,1 1,60 1,61 1,58 1,56 1,54 1,59 1,63 1,78 1,87 1,84 1,83 1,82 4. Desetikorunová mince (10 Kč) 10 Kč 7,62 2,17 24,6 2,17 24,7 2,13 2,16 2,12 2,18 2,17 2,15 2,16 2,12 2,57 2,59 2,58 2,58 2,59 hmotnost [g] Øm 4,76 m(5 Kč) Δm 0,00 tloušťka [mm] Øt 1,59 t(5 Kč) Δt 0,02 δt 1,26% průměr [mm] Ød 23,1 d(5 Kč) Δd 0,0 δd 0,19% hmotnost [g] Øm 7,62 m(10 Kč) Δm 0,00 tloušťka [mm] Øt 2,15 t(10 Kč) Δt 0,02 δt 0,85% průměr [mm] Ød 24,7 d(10 Kč) Δd 0,0 δd 0,20% hustota [g.cm 3 ] Øρ 7,11 ρ(5 Kč) Δρ 0,12 δρ 1,64% hustota [g.cm 3 ] Øρ 7,42 ρ(10 Kč) Δρ 0,09 δρ 1,26% ρ(5 Kč) = (7,11 ± 0,12) g.cm 3 chyba měření 1,64 % ρ(10 Kč) = (7,42 ± 0,09) g.cm 3 chyba měření 1,26 %

5. Dvacetikorunová mince (20 Kč) 20 Kč 8,46 2,12 25,7 2,20 25,8 2,22 2,18 2,21 2,16 2,19 2,24 2,20 2,24 2,94 2,99 2,97 2,93 2,97 6. Padesátikorunová mince (50 Kč) 50 Kč 9,72 2,21 27,5 2,23 2,22 2,18 2,28 2,15 2,17 2,27 2,25 2,22 2,55 2,54 2,57 2,56 2,59 hmotnost [g] Øm 8,46 m(20 Kč) Δm 0,00 tloušťka [mm] Øt 2,20 t(20 Kč) Δt 0,03 δt 1,22% průměr [mm] Ød 25,8 d(20 Kč) Δd 0,1 δd 0,19% hmotnost [g] Øm 9,72 m(50 Kč) Δm 0,00 tloušťka [mm] Øt 2,22 t(50 Kč) Δt 0,03 δt 1,46% průměr [mm] Ød 27,5 d(50 Kč) Δd 0,0 δd 0,00% hustota [g.cm 3 ] Øρ 7,40 ρ(20 Kč) Δρ 0,12 δρ 1,61% hustota [g.cm 3 ] Øρ 7,38 ρ(50 Kč) Δρ 0,11 δρ 1,46% ρ(20 Kč) = (7,40 ± 0,12) g.cm 3 chyba měření 1,61 % ρ(50 Kč) = (7,38 ± 0,11) g.cm 3 chyba měření 1,46 %

Závěr Měřením byly zjištěny následující hodnoty hustoty materiálu českých mincí: ρ(1 Kč) = (7,39 ± 0,08) g.cm 3 δρ = 1,08 % ρ(2 Kč) = (7,28 ± 0,11) g.cm 3 δρ = 1,55 % ρ(5 Kč) = (7,11 ± 0,12) g.cm 3 δρ = 1,64 % ρ(10 Kč) = (7,42 ± 0,09) g.cm 3 δρ = 1,26 % ρ(20 Kč) = (7,40 ± 0,12) g.cm 3 δρ = 1,61 % ρ(50 Kč) = (7,38 ± 0,11) g.cm 3 δρ = 1,46 % Ze zjištěných hodnot se ukazuje, že hlavní materiál mincí je vzájemně podobný. Podle informací uvedených na oficiálních webových stránkách České národní banky (http://www.cnb.cz/cs/platidla/mince/) je hlavním materiálem pro výrobu českých mincí ocel. Výsledná průměrná hustota všech mincí se pohybuje mezi 7,1 7,4 g.cm 3, což poměrně dobře odpovídá hustotě železa (dle tabulek 7860 kg.m 3, tj. 7,86 g.cm 3 ). Tento předpoklad je možno potvrdit i pomocí magnetu: české mince (na rozdíl od např. euromincí) jsou magnetem přitahovány. Rozměry a další parametry mincí dle oficiálních údajů: hodnota materiál tvar m [g] d [mm] t [mm] okraj 1 Kč ocel galvanicky kulatá 3,6 20 1,85 hrana pokovená Ni vroubkovaná 2 Kč ocel galvanicky pokovená Ni 5 Kč ocel galvanicky pokovená Ni 10 Kč ocel plátovaná a galvanicky pokovená Cu 20 Kč ocel plátovaná slitinou 75Cu:25Zn a galvanicky pokovená slitinou 70Cu:30Zn 50 Kč bimetalová ocelová mince na mezikruží plátovaná a galvanicky pokovená Cu, ve středu plátovaná slitinou 75Cu:25Zn (80 vroubků) jedenáctihran 3,7 21,5 1,85 hrany zaoblené a hladké kulatá 4,8 23 1,85 hrana hladká kulatá 7,62 24,5 2,55 hrana vroubkovaná (144 vroubků) třináctihran 8,43 26 2,55 hrany zaoblené a hladké kulatá 9,7 27,5 (střed 17) 2,55 hrana hladká

Použité informační zdroje [1] BEDNAŘÍK, M., ŠIROKÁ, M. Fyzika pro gymnázia Mechanika. Praha: Prometheus, 2007. [2] BROŽ, J. a kol. Základy fysikálních měření. Praha: SPN, 1967. [3] Česká národní banka. České mince. Dostupné na URL: <http://www.cnb.cz/cs/platidla/mince/> [4] MIKULČÁK, J. a kol. Matematické, fyzikální a chemické tabulky pro střední školy. Praha: Prometheus, 2008. [5] SVOBODA, E. a kol. Přehled středoškolské fyziky. Praha: SPN, 1991. [6] Technika kolem nás. Internetový portál [online]. Dostupné na URL: <http://technet.idnes.cz> [7] Wikipedia. Internetová encyklopedie [online]. Dostupné na URL: <http://cs.wikipedia.org/wiki/>