PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ



Podobné dokumenty
OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky

Očkování těhotných nejúčinnější strategie prevence vzestupu pertuse u dětí?

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Očkování dětí v ČR- aktuální situace. MUDr. Hana Cabrnochová, MBA

OČKOVÁNÍ ONKOLOGICKÝCH PACIENTŮ

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

Univerzita Obrany Fakulta vojenského zdravotnictví Hradec Králov. dny


OČKOVACÍ PROGRAMY V PRAXI. Jana Dáňová Ústav epidemiologie 3.LF UK

Zuzana Vančíková Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol,Praha

VÝZNAM OČKOVÁNÍ U DOSPĚLÉ POPULACE

Cestování s dětmi do zahraničí

OČKOVÁNÍ A OČKOVACÍ LÁTKY

Řešení nestandardních situací Zlata Jirsenská Klinika dětských infekčních nemocí FN Brno LF MU

Věkově závislá predispozice k autoimunitnímu diabetu Prof. MUDr. Marie Černá, DrSc.

VYHLÁŠKA ze dne 25. října 2010, kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů

Očkování (alergických) dětí. MUDr.Radek Klubal, o.s. Máša MUDr.Jitka Škovránková, FN Motol

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Funkce imunitního systému

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Vývoj očkovacího kalendáře v ČR IX. Hradecké vakcinologické dny

537 VYHLÁŠKA ze dne 29. listopadu 2006 o očkování proti infekčním nemocem

PŘÍLOHA I SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Aktuální pohled na očkování dětské populace v ČR

Sledování dětí exponovaných intrauterinně anti- TNFa léčbě

Metodický postup k vykazování očkování hrazeného z veřejného zdravotního pojištění

Světový týden očkování

Legislativní změny českého očkovacího kalendáře a jejich důvody. Roman Prymula, HVD, 2017

Lékařská mikrobiologie pro ZDRL

Očkování novorozenců HBsAg pozitivních matek M U D R. HAN A C AB R N OCHOVÁ, MBA

Intracelulární detekce Foxp3

Prevence pneumokokových infekcí

Podíl Haemophilus influenzae na ORL onemocněních po zavedení očkování antihemofilovou vakcínou

Novinky v očkování dětí MUDr.Hana Cabrnochová Hradec Králové

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU. Prevenar 13 injekční suspenze Pneumokoková polysacharidová konjugovaná vakcína (13valentní, adsorbovaná).

Nové trendy ve vakcinologii. prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD.

Očkování pro cestovatele. MUDr. Zdenka Manďáková Infekční klinika IPVZ, FN Na Bulovce

Praktické aspekty očkování aspleniků a diabetiků

537/2006 Sb. VYHLÁŠKA. Předmět úpravy

Postup při kontrole protekce a případném přeočkování proti VHB

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

A jak dále...? Nejčastější reakce po očkování s řešením mimořádných situací. Zlata Jirsenská KDIN FN Brno, LF MU

VÝSKYT PROTILÁTEK TŘÍDY IgM PO VAKCINACI PROTI VIROVÉ HEPATITIDĚ A

Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci

Perinatologické centrum v Hradci Králové a přístup k očkování předčasně narozených dětí

Očkování vykazování, úhrady

Změny v legislativě a praktické aspekty očkování v ČR. Roman Prymula

Současnost očkování dospělých v ČR

Novinky v očkování dětí. MUDr. Hana Cabrnochová, MBA

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

Sympozium o očkování Hradec Králové

Očkování těhotných proti pertusi. Současné strategie očkování a prevence pertuse.

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě

RNDr K.Roubalová CSc.

Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

PCVs versus PPVs: New guidelines and recommendations. Roman Prymula

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Obsah. IMUNOLOGIE Imunitní systém Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57

PŘÍLOHA I SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Očkování. MUDr.Soňa Nečesánková MUDr.Miroslava Zavřelová Rok 2012

Vakcína proti difterii, tetanu, pertusi (acelulární), poliomyelitidě (inaktivovaná) a konjugovaná vakcína proti hemofilu typu b (adsorbovaná)

Pneumokokové vakcíny Zpráva SZO Weekly Epidemiological Record, Vol. 74, 1999, č. 23, s Volně přeložil a lehce zkrátil MUDr.

439/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 6. prosince 2000 o očkování proti infekčním nemocem

Předmět úpravy. Členění očkování

Metodický postup k vykazování pravidelného, nepovinného, zvláštního a mimořádného očkování od

537/2006 Sb. VYHLÁŠKA

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

I. Postup pro vykazování pravidelného očkování včetně očkování rizikových skupin

PROBLEMATIKA SENIORŮ V OŠETŘOVATELSTVÍ

Klinika infekčních nemocí, FN Hradec Králové

P l á n o č k o v a c í c h v ý k o n ů n a r o k 2013

Očkování dětí MUDr.Hana Cabrnochová OSPDL ČLS JEP

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě

SPALNIČKY poučení z krizového vývoje Eva Jílková, Ivana Stiborová Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem

černý kašel dětská obrna spalničky

I. Postup pro vykazování pravidelného očkování včetně očkování rizikových skupin

Imunoprofylaxe RSV infekce. M.Čihař, K.Liška¹, K.Klenková Neonatologické oddělení, FN Na Bulovce ¹Neonatologické oddělení, VFN, Praha

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

Imunitní systém.

Novinky očkování proti pneumokokovým onemocněním

PAROTITIDA VRACEJÍCÍ SE ONEMOCNĚNÍ. Vlasta Štěpánová 1, Miroslav Fajfr 1,2, Lenka Plíšková 3

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU. Konjugovaná polysacharidová vakcína proti infekcím vyvolaným meningokoky skupiny C, adsorbovaná

CZ.1.07/1.5.00/


Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

INFEKČNÍCH CHOROB PŘEDMĚT KLINICKÁ IMUNOLOGIE VÝUKA PŘEDMĚTU DOPORUČENÉ STUDIJNÍ PRAMENY

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Imunizace. Jan Smíšek ÚLM 3. LF UK. Akademický rok

Subpopulace B lymfocytů v klinické imunologii

OČKOVACÍ SCHÉMATA V EVROPĚ

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Pertussis - Dávivý (černý) kašel. MUDr. František BEŇA

Ribomunyl: mechanismus účinku(1) ZÍSKANÁ IMUNITNÍ ODPOVĚĎ PROTI VIRŮM A BAKTERIÍM. Dny

Transkript:

OČKOVÁNÍ PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ Jitka Škovránková Dětské očkovací centrum FN Motol

Ve světě se doporučuje stejně očkovat nezralé jako zralé děti, přestože existují kvalitativní i kvantitativní rozdíly v imunitních funkcích mezi těmito skupinami kojenců Jak se tyto rozdíly projevují v odpovědi na vakcinaci?

VAKCINAČNÍ ANTIGENY T-D EXOGENNÍ Ag (PROTEINY) virů, bakterií, toxoidů specifické protilátky a efekt. a paměť. lymfo (Th+B) T-I EXOGENNÍ Ag (POLYSACHARIDY) bakterií specifické protilátky (B ly) T-D ENDOGENNÍ Ag (PROTEINY) živých virů a bakterií specifická buněčná cytotoxicita (Tc ly)

Ag IMUNIZACE T-D EXOGENNÍMI Ag APC HLA II IL12 T ly MC Th2 Th1 INF IL2 DTH IL 4,5 B ly MC B ly Pl.b. Fagocytoza a zpracování Ag v APC (MO/MA,DC,LB,B ly...) Předložení peptidů na povrchu APC v komplexu HLA II specifickým T lymfo Ig M,G,A

IMUNITNÍ ODPOVĚĎ PO POLYSACHARIDOVÉ VAKCÍNĚ (TI) Odpověď pouze B lymfo, převaha IgM, nízké titry IgG2, bez navození Bmc, efekt. B ly ve folikulech přežívají v kontaktu FDC

IMUNITNÍ ODPOVĚĎ PO KONJUGOVANÉ POLYSACHARIDOVÉ VAKCÍNĚ (TD) Zapojení Th2 odpovědi, navození IgG 1,2, tvorba Bmc

Přirozená imunita vůči TI antigenům u dětí pod 2 roky věku (mezi specifickou a nespecifickou imunitou) Zajištěna pravděpodobně tzv. přirozenými B lymfocyty IgM+IgD+CD27 +, které se objevují po narození, ale mají charakter již preaktivovaných lymfocytů s povrchově mutovanými receptory schopnými afinitní maturace a tvorby specifických protilátek IgG 2 +IgM Nemají schopnost se stát paměťovými B lymfocyty

IMUNIZACE T-D ENDOGENNÍMI Ag IL2 MC Ag APC HLA I Tc Tc infik. b. lýza IL12 Tc granzym perforin cytokiny (INF,TNF) Fagocytoza a zpracování Ag v APC (MO/MA,DC,LB,B ly,viry infik. bb.) Předložení peptidů na povrchu APC v komplexu HLA I specifickým Tc lymfo

Charakteristika B lymfocytů u nezralých dětí (vs. B ly novorozenců nad 2,5 kg ) exprese HLA II.třídy + kostimulačních molekul schopnost proliferace a diferenciace schopnost switch IgM tvorba Bmc IgG Normalizace okolo 1 roku věku

Charakteristika T lymfocytů u nezralých dětí (vs. T ly novorozenců nad 2,5 kg ) schopnost tvorby cytokinů (IL2, INF), abnormální tvorba cytokinů, nízká cytolytická aktivita schopnost proliferace a diferenciace denzita vazby peptid-mhc molekula sklon k Th2 diferenciaci Normalizace okolo 1 roku věku

Předčasně narozené děti imunita po očkování Dostatečná odpověď po očkování proti TE, DI, Pneumo, Men C Snížená imunogenicita po vakcinaci HB,Hib,Polio 3, Pertuse Oligoklonální odpověď po očkování PS Nedostatečná imunitní paměť Dostatečná a přetrvávající odpověď po PS vakcínách po booster dávce, po proteinovém Ag až po 3. dávce S věkem stoupá imunogenicita, po 1. roce věku srovnatelná se zralými dětmi Navozená abnormální odpověď Hib přetrvává déle (>5 let)

Výskyt preventabilních infekcí v kojeneckém věku výskyt IPD (kromě pneumonií) v koj. věku 1 až 2 případy ročně, po zavedení vakcinace pokles výskytu u neočkovaných kojenců o 50% (kolektivní imunita) výskyt Hib infekcí v koj. věku 0 případů (poslední 4 roky) výskyt pertuse do 4 měs. věku 17 až 25 případů ročně, většina nedostatečně očkovaných výskyt rotavirových infekcí v kojeneckém věku - 800 až 1000 případů ročně výskyt meningokokových C infekcí v kojeneckém věku - 2 případy ročně invazivní bakteriální onemocnění u nezralých kojenců - G-negat. bakterie, streptokok B, stafylokoky, klebsiely

OČKOVÁNÍ DĚTÍ s PV nad 1500g Zahájení očkování dle klinického stavu, neurologického nálezu vakcína zahájení očkování poznámka DTaP 2-3 měs. věku odstup od křečí 2-3 měs. Hemofilus b 2-3 měs. věku v kombinaci s DTaP,IPV a HB Hepatitida B od 2000g váhy dítěte děti matek HbsAg poz. HBIg a v. Polio 2-3 měs. věku v kombinaci s DTaP, Hib a HB

OČKOVÁNÍ DĚTÍ PV nad 1500g /pokrač./ Pneumokok konj. od 2-3 měs. věku 3+1 (riziková skupina) Meningokok C konj. po 1. roce věku 1 dávka Rotaviry po propuštění do domácí péče od 6 týdnů věku do konce 7. měs. BCG od 33.týdne GV,resp. 2-2,5 kg váhy pozor prim. imunodefekty chřipka od 6 měs. věku těžká BP dysplasie pozn: mateřské protilátky mizí dříve (v průměru do věku 6 měs.) podané kortikoidy a Ig snižují imunogenicitu po dobu 2-3 měsíců riziko apnoických pauz do 48 hodin po očkování Zdroj: rešerše MEDLINE 1998-2010

OČKOVÁNÍ DĚTÍ s PV do 1 500 g nezralý imunitní systém, Th2 preference, neurol. postižení, BPD Zahájení očkování mezi 4. - 6. měs. věku Přeočkovat kontakty v rodině proti pertusi a očkovat proti chřipce Aplikace tetravakcíny (DTaP Hib) a pneumo konj. vakcíny odděleně (3+1) Rotavirová vakcína od 32. týdne GV po propuštění do domácí péče Polio vakcína simultánně s hepatitickou B vakcínou okolo 1. roku věku Meningokoková konj. C vakcína po 1. roce věku 1 dávka Živé vakcíny v 1,5-2 letech věku BCG vakcinace až po základ. očkování, pokud není pacient ohrožen TBC BCG vakcína u rizikových dětí od váhy 2 resp. 2,5 kg Hepatitická B vakcína u rizikových dětí od váhy 2 kg