KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA ČESKÝ TĚŠÍN NA LÉTA

Město Český Těšín KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA ČESKÝ TĚŠÍN NA LÉTA 2011 2013 Název projektu: Zefektivnění systému projektového řízení a strategického plánování ve městě Český Těšín Registrační číslo projektu: CZ.1.04/4.1.01/53.00106

Vážení a milí spoluobčané, publikace, kterou máte před sebou je společným dílem všech, kterým není lhostejný život v našem městě. Jedná se již o druhý dokument vytvořený metodou komunitního plánování tedy za široké účasti odborníků, uživatelů i veřejnosti. Plánování služeb umožňuje zaměřit se na skutečné potřeby lidí, kteří zde žijí a kteří potřebují pomoc a podporu při zvládání svých nelehkých životních situací. Ať už se jedná o seniory, lidi se zdravotním postižením, rodiny s dětmi nebo občany ohrožené sociálním vyloučením. Proto byla připravena tato strategie, jejímž cílem je větší nabídka kvalitních sociálních služeb a souvisejících aktivit pro Vás, občany města. Chtěli bychom na tomto místě poděkovat všem, kteří se na vytváření komunitního plánu podíleli a věříme, že se jej za aktivní spolupráce s poskytovateli služeb, zaměstnavateli a dalšími partnery podaří úspěšně naplnit. Přejeme Vám hodně úspěchů. Ing. Vít Slováček Mgr. Stanislav Folwarczny Petr Procházka starosta města 1. místostarosta města 2. místostarosta města 2

Obsah 1 Základní informace...4 1.1 Přínosy komunitního plánování...6 1.2 Návaznost na strategické dokumenty...6 1.3 Komunitní plánování ve městě Český Těšín...7 2 Sociální služby...9 2.1 Základní pojmy... 10 2.2 Typy a formy sociálních služeb... 10 2.2.1 Služby sociální péče...11 2.2.2 Služby sociální prevence...12 3 Demografická východiska...14 4 Osoby se zdravotním znevýhodněním a senioři....16 OSOBY SE ZDRAVOTNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM... 16 4.1 Úvod... 16 4.2 Teoretická východiska... 16 4.3 Základní pojmy... 16 4.4 Výstupy sociodemografické analýzy města Český Těšín... 19 4.5 Bariéry v práci se zdravotně znevýhodněnými občany... 22 SENIOŘI... 22 4.6 Úvod... 22 4.7 Teoretická východiska... 25 4.8 Základní pojmy... 25 4.9 Výstupy sociodemografické analýzy města Český Těšín... 26 4.10 Poskytovatelé sociálních služeb pro osoby se zdravotním znevýhodněním a seniory v Českém Těšíně... 28 4.11 Výstupy pracovní skupiny osoby se zdravotním znevýhodněním a senioři... 31 5 Dětimládežrodina a osoby ohrožené sociálním vyloučením...46 5.1 Úvod... 46 OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM... 48 5.2 Teoretická východiska... 48 5.3 Základní pojmy... 48 5.4 Problémové okruhy...55 5.5 Poskytovatelé sociálních služeb pro oblast dětimládežrodina a pro osoby ohrožené sociálním vyloučením v Českém Těšíně...57 5.4 Výstupy pracovní skupiny Dětimládežrodina a osoby ohrožené sociálním vyloučením... 58 6 Výstupy zástupců pracovních skupin...66 Seznam příloh...70 Použitá literatura a zdroje...70 3

1 Základní informace Zadavatel: Město Český Těšín Zpracovatelé podkladů pro Komunitní plán: Městský úřad Český Těšín, odbor sociální poskytovatelé sociálních služeb na území města účastníci pracovních skupin Metodické podklady: informační zdroje Ministerstva práce a sociálních věcí ČR informační zdroje Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ostatní informační zdroje dostupné na webových stránkách specializovaných institucí zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Strategické dokumenty širšího významu Financování: Postup: Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2010 2014 Národní plán rozvoje sociálních služeb pro období 2011 2016 Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (včetně transformace pobytových sociálních služeb) Město Český Těšín Nestátní neziskové organizace Ministerstvo práce a sociálních věcí Ostatní Proces komunitního plánování byl započat v roce 2004 na základě dlouhodobější diskuze mezi odborem sociálním města a poskytovateli sociálních služeb působícími na území Českého Těšína. Na základě podnětu Charity Český Těšín byl záměr zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb ve městě Český Těšín schválen Radou města Český Těšín dne 11. 2. 2004 na její 16. schůzi dne 11. 2. 2004, usnesením č. 1247/16.RM. V rámci procesu komunitního plánování byl vypracován průvodce poskytovatelů sociálních služeb na území města, byla zpracována stručná sociodemografická analýza města, proběhlo dotazníkové šetření u poskytovatelů sociálních služeb, vznikl Průvodce sociálními službami města Český Těšín, který byl přílohou tohoto materiálu. V rámci procesu komunitního plánování docházelo k setkávání tří pracovních skupin pro různé oblasti: senioři, zdravotně postižení, děti mládež rodina. K 1. 1. 2007 nabyl účinnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, který diametrálně změnil dosud platnou legislativu v dané oblasti. 4

Zákon o sociálních službách upravuje nově podmínky pro poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči a podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb. Vznikla tak potřeba aktualizovat stávající Komunitní plán sociálních služeb města Český Těšín. Komunitní plán sociálních služeb města Český Těšín vzniká na dobu 2011 2013 v souladu se Strategickým plánem rozvoje města Český Těšín, který rovněž vzniká na stejné období. Organizační struktura: koordinace: partner projektu: pracovní skupiny: Městský úřad Český Těšín, odbor sociální, poskytovatelé sociálních služeb poskytující sociální služby na území města, dvě pracovní skupiny sestavené z poskytovatelů sociálních služeb, zástupců zadavatele služeb a ostatních zainteresovaných osob (uživatelé, veřejnost). O komunitním plánování Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zavazuje obec v 94 a) zajišťovat potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území, b) zajišťovat dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území, c) spolupracovat s dalšími obcemi, kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkovávání kontaktu mezi poskytovatelem a osobou, d) možnost zpracovávání střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby. Plán rozvoje sociálních služeb je výsledkem procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů, jehož obsahem je popis a analýza existujících zdrojů a potřeb, včetně ekonomického vyhodnocení, strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb, povinností zúčastněných subjektů, způsob sledování a vyhodnocování plnění plánu a způsob, jakým lze provést změny v poskytování sociálních služeb. Komunitní plánování sociálních služeb je metoda, kterou lze na úrovni obcí a krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů. Jedná se o otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb v souladu s platnou legislativou. Účastníci komunitního plánování: zadavatel ten, kdo je odpovědný za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám, tj. např. kraj, město, obec, poskytovatel požadované služby nabízí a realizuje (fyzická osoba, nestátní nezisková organizace, organizace zřízená obcí, krajem, státem), uživatel člověk v nepříznivé sociální situaci, kterému jsou služby určeny. 5

1.1 Přínosy komunitního plánování hlavním přínosem komunitního plánování je zapojení všech účastníků systému sociálních služeb do přípravy a uskutečňování plánu sociálních služeb, komunitní plánování zvyšuje podíl občanů na rozhodovacím procesu o způsobu jejich zajišťování, komunitní plán zajišťuje, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním potřebám a reagovaly na místní odlišnosti. Ideou komunitního plánování je poskytnutí kvalitní sociální služby všem občanům s ohledem na jejich specifické potřeby, prosazování rovného přístupů k občanům uživatelům služeb, zabránění sociálního vyloučení občanů a posílení jejich kompetencí k odpovědnému rozhodování o sobě samém a odpovědnosti za vlastní situaci. Kooperace všech zainteresovaných subjektů je předpokladem k vytvoření sítě sociálních služeb, která svou komplexností, provázaností jednotlivých služeb a flexibilní reakcí na konkrétní situace bude efektivně zabezpečovat potřeby občanů. Cílem komunitního plánu sociálních služeb města Český Těšín je určit směr vývoje v poskytování sociálních služeb s ohledem na specifika vyplývající z charakteru regionu a místních podmínek, zabránit chaotickému rozvoji a duplicitě poskytovaných služeb nad rámec poptávky obyvatel. Na základě poptávky stanovit priority pro další rozvoj a zdokonalování sociálních služeb. 1.2 Návaznost na strategické dokumenty Hlavní cíl komunitního plánování města Český Těšín vychází ze strategických dokumentů celonárodních i krajských, na které ve svých aktivitách přímo navazuje. Národní plán rozvoje sociálních služeb pro období 2011 2016 Jedním z témat, které jsou jasně specifikovány v Národním plánu rozvoje sociálních služeb, je podpora rozvoje služeb sociální péče. V rámci tohoto tématu jde mimo jiné o tyto cíle: zachovat v maximální možné míře život klientů v přirozeném prostředí podporovat rozšiřování sítě a kapacit terénních ambulantních služeb sociální péče Ze závěrů pracovních skupin komunitního plánování města Český Těšín jednoznačně vyplynula potřeba vytváření propojenosti mezi pobytovými zařízeními a dalšími návaznými ambulantními a terénními službami. Aktivity komunitního plánování do budoucna by v tomto smyslu měly směřovat právě do oblasti rozvoje kvalitního zázemí v pobytových zařízeních a podpoře návazných sociálních služeb. Dalším velmi důležitým cílem, který vyplývá z Národního plánu rozvoje sociálních služeb je zavedení plánování sociálních služeb tak, aby bylo každé území pokryto plánem a zároveň, aby bylo toto plánování provázané na všech úrovních (obecní, krajské a národní). Komunitní plánování ve městě Český Těšín má již několikaletou historii. Sestavování komunitních plánů vždy vycházelo ze strategických dokumentů kraje a rovněž přímo navazuje na cíle Národního plánu. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2010 2014 Plánování sociálních služeb na úrovni kraje je realizováno ve spolupráci s obcemi. Od roku 2003 probíhá na úrovni kraje proces transformace pobytových zařízení. Tento 6

strategický dokument také specifikuje plánovaný rozvoj obcí s pověřeným obecním úřadem v MS kraji. Město Český Těšín dle tohoto plánu připravuje rozvoj sociálních služeb v těchto sociální služba cílová skupina rok podpora samostatného bydlení osoby s lehkým až středně těžkým mentálním postižením nebo kombinovaným postižením ve věku od 18 64 let 2012 azylové domy osoby bez přístřeší starší 18 let, muži a ženy 2013 sociálně akviziční služby pro rodiny s dětmi oblastech: rodiny s nezletilými dětmi ohroženými sociálněpatologickými jevy 2012 Tabulka č. 1 Plánovaný rozvoj sociálních služeb ve městě Český Těšín v souvislosti s rozvojem sociálních služeb v MSK. Zdroj: Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2010 2014 Definované okruhy jsou v souladu s vizí rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji. Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Koncepce kvality sociálních služeb se zabývá především transformací pobytových zařízení ústavního typu na sociální služby, které umožní osobám se zdravotním, především mentálním a duševním, onemocněním žít v co nepřirozenějším prostředí. Ve svém důsledku to znamená podporovat rozvoj ambulantních a terénních služeb a zaměřit se na humanizaci stávajících pobytových zařízení. Kvalita poskytovaných služeb by se tak měla výrazně zlepšit především s ohledem na klienta a jeho rozvoj. Na projekty, které jsou investičního charakteru, navazují rovněž projekty zaměřené na vzdělávání pracovníků v sociálních službách. Priority a cíle Komunitního plánu města Český Těšín kopírují toto zaměření a aktivity, které povedou k jejich naplnění, jsou stejné rozvoj návazných spíše ambulantních a terénních služeb a podpora samostatného bydlení. 1.3 Komunitní plánování ve městě Český Těšín Proces komunitního plánování byl započat v roce 2004 na základě dlouhodobější diskuze mezi sociálním odborem města a poskytovateli sociálních služeb působících na území Českého Těšína. Na základě podnětu Charity Český Těšín byl záměr zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb ve městě Český Těšín schválen Radou města Český Těšín na její 16. schůzi dne 11. 2. 2004, usnesením č. 1247/16.RM, v souladu s ustanovením 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Průběh procesu komunitního plánování ve městě Český Těšín v letech 2004 až 2010: 1. Byl vypracován plán aktivit směřujících k zavedení komunitního plánování. 7

2. Charita Český Těšín vypracovala a podala projekt do programu pilotních a inovativních projektů Ministerstva práce a sociálních věcí. 3. Byl vytvořen adresář poskytovatelů sociálních služeb ve městě Český Těšín. 4. Došlo k vypracování a rozeslání dotazníků, jejichž účelem bylo zmapování stavu sociálních služeb ve městě a získání podkladů pro vypracování Průvodce sociálními službami ve městě Český Těšín. 5. Prostřednictvím Zpravodaje byla veřejnost informována o zahájení komunitního plánování, jeho podstatě, přínosech a cílech, zájemci o aktivní účast v procesu komunitního plánování byli vyzváni ke spolupráci. 6. Uskutečnila se setkání účastníků komunitního plánování, došlo k rozdělení účastníků do tří skupin: senioři, zdravotně postižení, dětimládežrodina + občané žijící nedůstojným způsobem života. 7. Průběžně byly zpracovávány došlé dotazníky od poskytovatelů sociálních služeb do podoby vhodné pro zpracování Průvodce sociálními službami města Český Těšín. 8. Jednotlivým účastníkům komunitního plánování byl poskytnut prostor pro připomínkování podoby a obsahu Průvodce. Proběhlo ověřování získaných údajů a byly vyřízeny žádosti poskytovatelů o doplnění a aktualizaci údajů. Byly pořízeny fotografie, které doplňují prezentované údaje, byl dojednán tisk Průvodce. Po vytištění byl Průvodce distribuován na významné městské instituce. Výtisky jsou veřejnosti dostupné na odboru sociálním města Český Těšín a v Charitě Český Těšín. 9. Byla zpracována stručná sociodemografická analýza města Český Těšín pro účely komunitního plánování. Uskutečnila se setkání jednotlivých pracovních skupin, z nichž vzešly analýzy jednotlivých oblastí a návrhy priorit a opatření komunitního plánu. 10. V roce 2007 byla zpracována nová verze Průvodce sociálními službami Města Český Těšín 2008, jehož aktuální verze je k dispozici na www.tesin.cz Rozvojové dokumenty města, Komunitní plánování. Aktualizace byla záměrně provedena až po registraci poskytovatelů sociálních služeb na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje. 11. V 1. pololetí roku 2008 proběhly schůzky jednotlivých pracovních skupin, které vyhodnotily plnění stávajících priorit. 12. Výsledky schůzek byly podkladem pro zpracování nového Komunitního plánu sociálních služeb města Český Těšín na období 2008 2013. Komunitní plán však nebyl akceptován ke schválení. 13. Aktivity nadále probíhaly dle potřeb jednotlivých skupin. 14. Po schválení záměru aktualizace strategických dokumentů města včetně aktualizace komunitního plánu byla provedena aktualizace pracovních skupin, aktualizace informací o poskytovatelích sociálních služeb a byly zahájeny kroky k novému vyhodnocení komunitního plánu. 15. Od r. 2009 probíhal každoročně Den sociálních služeb Český Těšín, na kterém se prezentovali jednotliví poskytovatelé sociálních služeb. V roce 2010 byla tato akce z 50% hrazena z dotace Moravskoslezského kraje, v roce 2011 byla tato akce hrazena mimo občerstvení a dary v plné výši z individuálního projektu, který zpracoval rovněž Krajský úřad Moravskoslezského kraje ve spolupráci s pověřenými obcemi. 16. V rámci projektu probíhaly v r. 2011 práce na přípravě podkladů pro Mapu sociálních služeb Českého Těšína. 8

17. Proběhlo vzdělávání manažerů komunitního plánování. 18. V závěru roku 2010 a v r. 2011 pod vedením projektových manažerů města probíhaly práce na vyhodnocení stávajícího plánu sociálních služeb a příprava tohoto plánu sociálních služeb. 19. Od října 2011 do listopadu 2011 probíhalo v rámci pracovních skupin připomínkování předloženého návrhu a aktualizace pracovních verzí zpracovaného návrhu. 20. Prosinec 2011 předání návrhu Komunitního plánu se zapracovanými připomínkami pracovních skupin projektovým manažerům. Stěžejními podklady při zpracování KP byly dokumenty a informace získané a předložené Městským úřadem Český Těšín, sociálním odborem a poskytovateli sociálních služeb. Konkrétně: tj. sociodemografická analýza města, aktualizovaný Průvodce sociálními službami Města Český Těšín 2008 2011, výstupy z jednání jednotlivých pracovních skupin. Komunitní plán sociálních služeb 2011 2013 vznikal za situace, kdy byly dle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zaregistrováni jednotliví poskytovatelé sociálních služeb, který tento zákon aplikovali v praxi již 4 rokem. Vytvořený přehled registrovaných poskytovatelů sociálních služeb a mapa sociálních služeb na území města byl jedním z dílčích cílů procesu komunitního plánování. Aktuální verze je vždy na internetových stránkách města v sekci rozvojové dokumenty města. Není možné garantovat stoprocentní zachycení všech poskytovatelů sociálních služeb a aktuálnost informací z důvodu neustálého vývoje v této oblasti. Komunitní plán sociálních služeb města Český Těšín je rozdělen do dvou následujících tematických oblastí a kapitol: sociální služby pro občany zdravotně znevýhodněné a seniory, sociální služby pro děti mládež rodinu a osoby ohrožené sociálním vyloučením (tato oblast zahrnuje z důvodu menšího zastoupení sociálních služeb rovněž osoby v obtížných životních situacích a problematiku romské komunity). 2 Sociální služby Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činností v sociálních službách. Dále upravuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka, pokud vykonává činnost v sociálních službách. Základní zásadou je, že každá osoba má nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení. Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. 9

Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob. 2.1 Základní pojmy Sociální služba: činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Nepříznivá sociální situace: oslabení nebo ztráta schopností z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav: má trvat déle než jeden rok, který omezuje duševní, smyslové nebo fyzické schopnosti a má vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost. Přirozené sociální prostředí: rodina a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity. Sociální začleňování: proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný. Sociální vyloučení: vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace. Zdravotní postižení: tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby. Příspěvek na péči: finanční částka, která se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Osoba závislá na pomoci jiné osoby: jde o osobu, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. 2.2 Typy a formy sociálních služeb Sociální služby zahrnují Sociální poradenství: poskytování osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivých sociálních situací. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb, poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy povinni tuto činnost zajistit. Služba se poskytuje bez úhrady. Služby sociální péče: napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. 10

Služby sociální prevence: napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Formy poskytování sociálních služeb Pobytové: služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Ambulantní: služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování. Terénní: služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí. 2.2.1 Služby sociální péče Osobní asistence: je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez časového omezení (upraveno smlouvou o poskytování sociálních služeb), v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje. Pečovatelská služba: je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb. Tísňová péče: Tísňová péče je terénní služba, kterou se poskytuje nepřetržitá distanční hlasová a elektronická komunikace s osobami vystavenými stálému vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života v případě náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo schopností. Průvodcovské a předčitatelské služby: Průvodcovské a předčitatelské služby jsou terénní nebo ambulantní služby poskytované osobám, jejichž schopnosti jsou sníženy z důvodu věku nebo zdravotního postižení v oblasti orientace nebo komunikace, a napomáhá jim osobně si vyřídit vlastní záležitosti. Služby mohou být poskytovány též jako součást jiných služeb. Podpora samostatného bydlení: Podpora samostatného bydlení je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Odlehčovací služby: Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí, cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. Centra denních služeb: V centrech denních služeb se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Denní stacionáře: V denních stacionářích se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Týdenní stacionáře: V týdenních stacionářích se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení a osobám s 11

chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Domovy pro osoby se zdravotním postižením: V domovech pro osoby se zdravotním postižením se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Domovy pro seniory: V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Domovy se zvláštním režimem: V domovech se zvláštním režimem se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách a osobám se stařeckou Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. Chráněné bydlení: Chráněné bydlení je pobytová služba poskytována osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče: Ve zdravotnických zařízeních ústavní péče se poskytují pobytové sociální služby osobám, které již nevyžadují ústavní zdravotní péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení ústavní péče do doby, než jim je zabezpečena pomoc osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou nebo zajištěno poskytování terénních nebo ambulantních služeb v zařízeních sociálních služeb. 2.2.2 Služby sociální prevence Raná péče: Je terénní, popřípadě ambulantní služba poskytovaná dítěti a rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je zdravotně postižené, nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivé sociální situace. Služba je zaměřena na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby. Služba se poskytuje bez úhrady. Telefonická krizová pomoc: Služba telefonické krizové pomoci je terénní služba poskytovaná na přechodnou dobu osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života nebo v jiné obtížné životní situaci, kterou přechodně nemohou řešit vlastními silami. Služba se poskytuje bez úhrady. Tlumočnické služby: Tlumočnické služby jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované osobám s poruchami komunikace způsobenými především smyslovým postižení, které zamezuje běžné komunikaci s okolím bez pomoci jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez úhrady. Azylové domy: Azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Domy na půl cesty: Domy na půli cesty poskytují pobytové služby zpravidla pro osoby do 26 let věku, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě pro osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež a pro osoby, které jsou propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby. Způsob poskytování sociálních služeb v těchto zařízeních je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. Kontaktní centra: Kontaktní centra jsou nízkoprahová zařízení poskytující ambulantní, popřípadě terénní služby osobám ohroženým závislostí na návykových látkách. Cílem 12

služby je snižování sociálních a zdravotních rizik spojených se zneužíváním návykových látek. Služba je poskytována bez úhrady. Krizová pomoc: Krizová pomoc je terénní, ambulantní nebo pobytová služba na přechodnou dobu poskytovaná osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života, kdy přechodně nemohou řešit svoji nepříznivou sociální situaci vlastními silami. Služba se poskytuje bez úhrady. Intervenční centra: Na základě rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí nebo zákazu vstupu do něj vydaného podle zvláštního právního předpisu 1 je osobě ohrožené násilným chováním vykázané osoby nabídnuta pomoc nejpozději do 48 hodin od doručení opisu tohoto rozhodnutí intervenčnímu centru. Pomoc intervenčního centra může být poskytnuta rovněž na základě žádosti osoby ohrožené násilným chováním jiné osoby obývající s ní společné obydlí nebo i bez takového podnětu, a to bezodkladně poté, co se intervenční centrum o ohrožení osoby násilným chováním dozví. Sociální služby v intervenčním centru jsou poskytovány jako služby ambulantní, terénní nebo pobytové. Služba se poskytuje bez úhrady. Nízkoprahová denní centra: Nízkoprahová denní centra poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby pro osoby bez přístřeší. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež: Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby dětem ve věku od 6 do 26 let ohroženým společensky nežádoucími jevy. Cílem služby je zlepšit kvalitu jejich života předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Služba může být poskytována osobám anonymně. Služba je poskytována bez úhrady. Noclehárny: Noclehárny poskytují ambulantní služby osobám bez přístřeší, které mají zájem o využití hygienického zařízení a přenocování. Služby následné péče: Služby následné péče jsou ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám s chronickým duševním onemocněním a osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly ústavní léčbu ve zdravotnickém zařízení, absolvovaly ambulantní léčbu nebo se jí podrobují nebo osobám, které abstinují. Služba se poskytuje bez úhrady mimo nákladů na stravu a pobyt. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě krizové sociální situace, kterou rodiče nedokážou sami bez pomoci překonat, a u kterého existují další rizika ohrožení jeho vývoje. Služba je poskytována bez úhrady. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením: Sociálně aktivizační služby jsou ambulantní, popřípadě terénní služby poskytované osobám v důchodovém věku nebo osobám se zdravotním postižením ohroženým sociálním vyloučením. Služba je poskytována bez úhrady. Sociálně terapeutické dílny: Sociálně terapeutické dílny jsou ambulantní služby poskytované osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které nejsou z tohoto důvodu umístitelné na otevřeném ani chráněném trhu práce. Jejich účelem je dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie. Služba je poskytována bez úhrady mimo poskytnutí stravy nebo pomoci při zajištění stravy. Terapeutické komunity: Terapeutické komunity poskytují pobytové služby i na přechodnou dobu pro osoby závislé na návykových látkách nebo osoby s chronickým duševním onemocněním, které mají zájem o začlenění do běžného života. 1 21 a 21 b zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů 13

Terénní programy: Terénní programy jsou služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba může být osobám poskytována anonymně. Služba je poskytována bez úhrady. Sociální rehabilitace: Sociální rehabilitace je soubor specifických činností směřujících k dosažní samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných pro samostatný život nezbytných činností alternativním způsobem využívajícím zachovaných schopností, potenciálu a kompetencí. Sociální rehabilitace se poskytuje formou terénních a ambulantních služeb, nebo formou pobytových služeb poskytovaných v centrech sociálně rehabilitačních služeb. Služba je poskytována bez úhrady mimo poskytnutí ubytování, stravy a pomoci při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu. 3 Demografická východiska Počet obyvatel Českého Těšína se pohybuje okolo počtu 25,5 tisíc a dochází zde k úbytku obyvatel. Nejvíce obyvatel je ve věkovém rozmezí 20 59 let. Počet obyvatel z toho ženy ve věku 014 ve věku 1564 ve věku 65 a více let celkem celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy 2001 26 309 13 555 4 495 2 232 18 806 9 422 3 008 1 901 2002 26 184 13 491 4 326 2 147 18 885 9 461 2 973 1 883 2003 26 159 13 477 4 145 2 054 19 025 9 540 2 989 1 883 2004 26 059 13 411 4 006 1 966 19 050 9 570 3 003 1 875 2005 25 913 13 351 3 882 1 914 18 991 9 561 3 040 1 876 2006 25 780 13 278 3 800 1 866 18 841 9 492 3 139 1 920 2007 25 633 13 198 3 734 1 837 18 659 9 365 3 240 1 996 2008 25 579 13 175 3 688 1 834 18 547 9 281 3 344 2 060 2009 25 499 13 141 3 680 1 838 18 407 9 217 3 412 2 086 2010 26 592 13 701 3 913 1 957 18 813 9 402 3 651 2 221 Tabulka č. 2 Vývoj počtu obyvatel v letech 2004 2009 (vždy k 31. 12. daného roku) Zdroj: www.vdb.czso.cz, sčítání lidu 2011 Tabulka č. 3 Struktura obyvatel Českého Těšína dle věku ve vybraných letech Struktura obyvatel dle věku 1980 1991 2001 Počet obyvatel celkem 23 389 28 711 26 429 05 let 2 672 2 946 1 486 619 let 4 464 6 531 5 408 2059 let 12 406 14 860 15 574 6074 let 2 875 3 074 2 597 75 výše 972 1 300 1 364 Zdroj:ČSÚ údaje ze sčítání lidu v jednotlivých letech 14

Tabulka č. 4 Struktura obyvatel Českého Těšína dle věku dle sčítání lidu 2011 rok celkem 0 14 5 64 nad 64 2011 26 377 3 913 18 813 3 651 Zdroj: http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/cz080.html Tabulka č. 5 Počet obyvatel Českého Těšína v letech 2001 20010 Počet ROK obyvatel 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 MSK 1 253 1 250 1 249 1249 897 1 250 1 247 1 236 028 257 769 290 255 373 okres 277 538 276 660 275 754 275 397 274 863 273 137 265 379 Karviná Město 26 059 25 913 25 780 25 633 25 579 25 499 26 377 Český Těšín Zdroj: http://notes2.czso.cz/cz/obce_d/index.htm; http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/cz080.html Tabulka č. 6 Stěhování obyvatel v obci Český Těšín v letech 19922010 Migrační saldo Počet přistěhovalých 0 až 14 let v tom ve věku 15 až 64 let 65 a více let Počet vystěhovalých 0 až 14 let v tom ve věku 15 až 64 let 1991......... 1992 247 577 148 411 18 824 253 533 38 1993 167 480 114 349 17 647 187 431 29 1994 118 423 103 301 19 541 171 354 16 1995 3 472 103 337 32 475 129 324 22 1996 54 389 85 287 17 443 123 295 25 1997 124 337 61 257 19 461 115 319 27 1998 59 389 91 270 28 448 116 297 35 1996 54 389 85 287 17 443 123 295 25 1997 124 337 61 257 19 461 115 319 27 1998 59 389 91 270 28 448 116 297 35 1999 86 361 75 266 20 447 96 317 34 2000 64 346 69 256 21 410 75 314 21 2001 182 331 38 266 27 513 115 370 28 2002 95 397 66 319 12 492 90 378 24 2003 41 384 67 289 28 425 83 322 20 2004 134 380 64 285 31 514 106 396 12 2005 165 401 72 288 41 566 129 405 32 2006 115 448 75 326 47 563 101 440 22 2007 151 413 x x x 564 x x x 2008 96 392 x x x 488 x x x 2009 117 362 x x x 479 x x x 2010 90 432 x x x 522 x x x Zdroj: http://notes2.czso.cz/cz/obce_d/index.htm, http://www.ostrava.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_podle_pohlavi_veku_a_obci_moravskoslezskeho_kr aje_k_31_12_; http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?zuj=598933 65 a více let 15

4 Osoby se zdravotním znevýhodněním a senioři Tato skupina zahrnuje dvě podskupiny osoby se zdravotním znevýhodněním a seniory. Vzhledem k podobným potřebám těchto dvou skupin byly původně dvě pracovní skupiny sloučeny z důvodu odstranění duplicity a zlepšení návaznosti a spolupráce sociálních služeb. OSOBY SE ZDRAVOTNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM 4.1 Úvod Zdravotní znevýhodnění je významnou okolností, která ovlivňuje život jedince a klade na něho i na okolí značné nároky. Vedle zdravotních a duševních potíží s sebou mnohdy přináší i sociální handicap, protože člověku brání vykonávat některé aktivity, žít běžným způsobem života a v konečném důsledku může vést až k sociální izolaci. Osoby se zdravotním postižením jsou ve všech částech světa a na všech úrovních každé společnosti. Počet zdravotně postižených ve světě je značný a stálé vzrůstá, paradoxně jako důsledek lepší zdravotní péče. Cílem pomoci postiženým lidem by za přispění sociální péče mělo být dosažení co možná nejvyššího stupně jejich sociální integrace a sociální samostatnosti. Je nezbytné brát v úvahu jak charakter postižení a individuální možnosti postiženého jedince (které mohou být někdy dost limitující), tak společenské podmínky, které lze poměrně pružně upravovat, měnit, zlepšovat. Snahou všech zúčastněných stran je podpora a integrace osob se zdravotním postižením do společnosti. 4.2 Teoretická východiska V rámci této části budou upřesněny názvy a pojmy, které se budou v rámci sekce osob se zdravotním postižením často vyskytovat. Je zde také uveden stručný přehled poskytovatelů sociálních služeb pro zdravotně postižené. Při zpracovávání této sekce byly použity podklady pro sociodemografickou analýzu města, podklady pro vypracování Průvodce sociálními službami města Český Těšín, statistické ukazatele, návrhy a připomínky jednotlivých účastníků komunitního plánování. 4.3 Základní pojmy Zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody. Nejedná se pouze o stav nepřítomnosti nemoci. Zdraví je jeden ze základních prostředků a podmínek dosahování životních cílů a naplňování poslání člověka jako individua a jako člena lidské společnosti (WHO Světová zdravotnická organizace). Nemoc disease objektivní měřitelný akutní nebo chronický stav, charakterizovaný určitou dysfunkcí v oblasti biologických procesů, illness subjektivní vnímání zdravotního stavu, charakterizované většinou jako bolest, slabost, strach, deprese, sickness vypovídá o sociální aktivitě jedince s přihlédnutím k jeho ostatním sociálním charakteristikám, je pohledem druhých lidí. Týká se především lidí se zdravotním postižením, znevýhodněných oproti druhým lidem. Defekt Nečinnost nějakého orgánu, neplnění přirozené funkce. Rozlišuje se defekt orgánový (vývojová anomálie, následek nemoci, následek úrazu) a funkční (porucha funkce bez postižení orgánu). Členění postižení dle druhu na: pohybové (tělesné), zrakové, 16

sluchové, poruchy v oblasti komunikačních schopností, mentální postižení, poruchy chování, parciální postižení (partialis částečný, dílčí, neúplný), kombinovaná postižení (dvě a více vad zrak a sluch) duševní onemocnění (psychiatrické). Členění defektů podle hloubky postižení: lehký defekt nehrozí bezprostřední nebezpečí narušení vztahu ke společnosti, péče je zaměřena na prevenci vzniku sekundárních důsledků postižení, střední defekt hrozí nebo se již vyvinula porucha společenských vztahů, těžký defekt zpravidla ztráta sociálních vztahů nebo jejich nevyvinutí. Sekundární důsledky postižení postoje veřejnosti, očekávání určitého chování a výkonnosti osoby s postižením, subjektivní hodnocení vlastního defektu, některé defekty a poruchy ve svých důsledcích neovlivňují negativně osobnost postiženého, jde o stav, kdy se nevyvinuly sekundární důsledky postižení. Reakce na handicap je odlišná u vrozených a získaných defektů. Získané postižení během života vyžaduje přijmutí nové pozice, nutnost se s ním vyrovnat. Lidé s vrozeným postižením očekávají odmítavý postoj společnosti, sami sebe však vnímají lépe nepoznali stav před postižením. Sekundární důsledky postižení (defektivita) jsou charakterizovány dlouhodobou poruchou celistvosti lidského organismu ve vztahu k sobě a k prostředí (tj. výchově, vzdělání, práci, ke společnosti). Charakteristické znaky sekundárních důsledků postižení (efektivity): porucha se týká vztahů k intaktní populaci, má dialektický charakter, tj. společnost působí na postiženého, což u něj vyvolává příslušné reakce zpět ke společnosti, jde o proces dlouhodobý, není stavem trvalým, tj. může se zhoršovat i zlepšovat, i zcela vytratit. Konkrétní projevy sekundárních důsledků postižení lze pozorovat jako: změny v učení a chování, změny v pracovních aktivitách, změny ve společenských aktivitách, změny v zaměření osobnosti a v motivaci. Reakce na postižení závisí na: hloubce a rozsahu defektu, zda je reverzibilní či ireverzibilní (reparabilní či ireparabilní), zda je orgánový či funkční, věku osoby v době vzniku defektu, typu nervové soustavy postiženého, sociálním prostředí, v němž postižený žije (rodinné, školní, pracovní), celkovém zaměření a postojích postiženého, úrovni sebehodnocení, vztazích k ostatním lidem. 17

Odstranění, úprava či zmírnění sekundárních důsledků postižení jsou předmětem speciální péče v rámci komplexní rehabilitace. S defektem se postižený člověk dokáže buď sám vyrovnat v tom případě je defekt jeho osobní záležitostí, nebo se s ním nedovede vyrovnat, a pak defekt nabývá sociální dimenze a stává se záležitostí společenskou. Prevence defektu je součástí zdravotnické prevence prováděné v rámci školní zdravotní služby, hygieny a osvěty. Prevence defektivity zabraňuje tomu, aby defekt narostl v poruchu sociálních vztahů, je záležitostí zdravotnickou, psychologickou, pedagogickou, sociálněprávní i politickou. Stát, jeho instituce a výkonné orgány ji uskutečňují pomocí různých léčebných, nápravných a speciálněpedagogických opatření, která vyúsťují v socializaci jedinců s postižením. Zdravotní postižení Jde o částečné nebo úplné omezení schopnosti vykonávat některou činnost či více činností, které je způsobeno poruchou nebo dysfunkcí orgánu dle Světové zdravotnické organizace. Pojem postižení zahrnuje fyzickou, mentální nebo smyslovou vadu, která může mít přechodný nebo trvalý charakter. Současná legislativa používá pojmy těžce zdravotně postižený občan a občan s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí. Jde o občany, kterým byly přiznány mimořádné výhody, nebo jde o občany slabozraké či nedoslýchavé. Handicap Jde o ztrátu nebo omezení příležitosti účastnit se běžného života ve společnosti na stejné úrovni jako ostatní. Jedná se zejména o nedostatky ve sféře informací, v komunikaci a ve vzdělávání. Mentální retardace Váže se na následující tři kritéria: člověk má inteligenční kvocient (IQ) nižší než 7075, má vážná omezení ve dvou nebo více oblastech adaptivních schopností potřebných v každodenním životě tedy komunikaci, péči o sebe sama, rodinném životě, sociálních schopnostech, volném čase, péči o zdraví, sebekontrole, vzdělávání (čtení, psaní, základy matematiky) a uplatnění v komunitě a práci, tento stav trvá od dětství, vymezeného jako věk 18 a méně. Adaptivní schopnosti jsou hodnoceny v přirozeném prostředí daného jedince vzhledem ke všem aspektům jeho života. Osoba s omezenou intelektuální činností, která není omezena v oblastech adaptivních schopností, nemusí být diagnostikována jako osoba mentálně retardovaná. Kolik lidí je postiženo mentální retardací? Průměrně jde zhruba o 3 4 % populace. (The Arc, 1982). Mentální retardace přetíná hranice rasy, etnika, vzdělání, společnosti a ekonomického zázemí. Může se objevit v každé rodině. Jak mentální retardace ovlivňuje schopnosti člověka? Vliv mentální retardace se mezi lidmi velmi liší, stejně jako se liší rozpětí schopností mezi lidmi, kteří mentálně retardováni nejsou. Mimořádný význam má pro lidi s mentálním postižením podpora v rozvoji dovedností. Pokud je dostupná raná péče, vyhovující vzdělání, příprava na zaměstnání a další podpůrné služby v dospělosti, může mnoho lidí s mentální retardací vést nezávislý život v běžné společnosti. 18

Demence Příznaky jsou zhoršující se paměť, změny v chování a neschopnost koordinace pohybů. Jde zpravidla o nevratný stav. Člověk může být nebezpečný sobě i okolí. Sociální práce s občany se zdravotním znevýhodněním Sociální práce s osobami zdravotně postiženými musí zohledňovat faktory, které ovlivňují potřeby postižených lidí, jako jsou např.: biologické faktory zdravotní stav, vrozené dispozice, tělesná kondice, psychologické faktory aktuální psychický stav, osobnostní rysy, schopnost řešit problémy, sebehodnocení a sebepojetí, noetické faktory systém vnitřních norem a hodnot, morální a etické přesvědčení, víra, smysluplnost vlastního života, životní zkušenosti, sociální faktory rodinné zázemí, společenské postavení, poskytované sociální služby a sociální práce, sociální politika, příležitosti v navazování sociálních vztahů, schopnost navazovat sociální vztahy, uplatnění na trhu práce, infrastruktura. Úloha sociální práce s občany se zdravotním znevýhodněním spočívá především v odstraňování bariér, které ztěžují dosažení občanských práv těchto občanů na principu rovného přístupu, podle něhož lidé se zdravotním postižením mají být vnímáni jako rovnocenní lidem zdravým a kvalita jejich života má být stejná jako kvalita života všech ostatních. 4.4 Výstupy sociodemografické analýzy města Český Těšín Při zpracování této části byly využity podklady vyplývající ze statistických výkazů MPSV za město Český Těšín. Z uvedených čísel je zřejmý narůstající trend počtu osob se zdravotním znevýhodněním v našem městě. Ve shodě s celkovými trendy rozvoje sociálních služeb je žádoucí další kvalitativní posun v systému poskytování služeb pro osoby se zdravotním znevýhoněním s ohledem na specifika profilujících se cílových skupin. Kromě optimalizace sítě pobytových služeb je žádoucí zejména podpora služeb umožňujících osobám se zdravotním znevýhodněním život v jejich přirozeném prostředí, např. se jedná o služby jako je osobní asistence a odlehčovací služba, pečovatelská služba, sociální rehabilitace, ambulantní služby typu denní stacionář, sociálně terapeutické dílny, služby podporující pracovní uplatnění těchto osob a služby umožňující život v běžné zástavbě, např. chráněné bydlení, podpora samostatného bydlení, odstraňování architektonických a dopravních bariér, lůžková i ambulantní hospicová péče apod. V okrese Karviná i v MSK každoročně narůstá počet držitelů průkazu mimořádných výhod. Tabulka č. 7 Držitelé průkazů zdravotně postižených Rok Držitelé průkazů celkem TP ZTP ZTP/P 2006 Okres Karviná 6 831 1 463 3 645 1 723 MSK 32 440 5150 17 990 9300 2007 Okres Karviná 7 859 1 763 4 141 1 955 MSK 35 116 6 302 19 084 9 730 2008 Okres Karviná 8 527 2 391 4 149 1 987 MSK 39 959 7 765 21 457 10 737 Zdroj: Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007 2009 V Českém Těšíně každoročně přibývá držitelů průkazů mimořádných výhod. 19

Tabulka č. 8 Držitelé průkazů zdravotně postižených v letech 2006 2011 v Českém Těšíně Průkaz mimořádných Počet občanů k 31. 12. 2006 Počet občanů k 31. 12. 2007 Počet občanů k 31. 12. 2008 výhod celkem do 18 let celkem do 18 let celkem do 18 let TP 175 15 306 5 283 4 ZTP 485 8 427 12 405 11 ZTP/P 190 42 217 29 206 27 celkem 850 65 950 46 894 42 Počet občanů Počet občanů Počet občanů Průkaz k 31. 12. 2009 k 31. 12. 2010 k 31. 12. 2011 mimořádných do 18 výhod celkem celkem do 18 let celkem do 18 let let TP 359 10 323 3 329 5 ZTP 496 16 392 9 417 12 ZTP/P 213 27 201 15 248 14 celkem 1068 53 916 27 994 31 Zdroj: MÚ Český Těšín, oddělení sociálních služeb a příspěvků na péči TP: průkaz mimořádných výhod I. stupně (těžké postižení) ZTP: průkaz mimořádných výhod II. stupně (zvlášť těžké postižení) ZPT/P: průkaz mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení/průvodce) Tabulka č. 9 Příjemci příspěvku na péči leden 20082012 v Českém Těšíně 2 Věk 1.1.2008 018 18 n Pohlaví muži ženy muži ženy Celkem Stupeň závislosti I 5 5 105 237 352 Stupeň závislosti II 1 0 86 163 250 Stupeň závislosti III 31 24 28 51 134 Stupeň závislosti IV 1 3 21 28 83 Celkem 38 32 240 509 819 Věk 1.1.2009 018 18 n Pohlaví muži ženy muži ženy Celkem Stupeň závislosti I 15 10 119 234 378 Stupeň závislosti II 4 0 72 155 231 Stupeň závislosti III 20 12 41 86 159 Stupeň závislosti IV 4 7 26 69 106 Celkem 43 29 258 544 874 Věk 1.1.2010 018 18 n Celkem Pohlaví muži ženy muži ženy Stupeň závislosti I 13 14 102 206 335 Stupeň závislosti II 5 0 67 138 210 Stupeň závislosti III 19 10 48 92 169 Stupeň závislosti IV 3 7 34 71 115 Celkem 40 31 251 507 829 Příjemci příspěvku na péči leden 20082012 v Českém Těšíně 3 Věk 1.1.2011 018 18 n Pohlaví muži ženy muži ženy Celkem 2 Měsíční statistika vyplacených příspěvků OK systém 3 Měsíční statistika vyplacených příspěvků OK systém 20

Stupeň závislosti I 15 18 96 195 324 Stupeň závislosti II 8 1 66 133 208 Stupeň závislosti III 14 5 44 80 143 Stupeň závislosti IV 4 7 31 64 106 Celkem 41 31 237 472 781 Věk 1.1.2012 018 18 n Pohlaví muži ženy muži ženy Celkem Stupeň závislosti I 17 15 86 166 284 Stupeň závislosti II 7 4 73 131 215 Stupeň závislosti III 10 4 46 73 133 Stupeň závislosti IV 3 6 36 60 105 Celkem 37 29 241 430 737 Pro osoby s různými zdravotními postiženími je velmi citlivou otázkou problematika bezbariérového přístupu do veřejných budov, na různá veřejná prostranství, na hřiště, stadiony, apod. Na území Českého Těšína proběhl v roce 2003 screening s cílem zjistit, jak je město Český Těšín připraveno na integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Z výzkumu vyplynulo, že město Český Těšín v této oblasti výrazně zaostává (Občanské sdružení Trianon: Sborník konference Bez bariér Bez hranic, Český Těšín 2003). Z dotazníkového šetření mezi poskytovateli sociálních služeb na území města vyplynulo, že ani zde není situace v oblasti bezbariérového přístupu do jejich zařízení příliš vyhovující. Pouze 50 % dotázaných uvedlo, že přístup do zařízení a pohyb v jeho prostorách je bezbariérový, 32 % dotázaných hodnotilo své zařízení jako částečně bezbariérové, 18 % pak jako bariérové. Graf č. 1 Struktura sociálních zařízení podle technických parametrů interiéru Průběžně dochází ke zlepšení situace, v rámci úprav stávajících veřejných budov je na bezbariérový přístup pamatováno, situace se postupně zlepšuje i v rezidenčních zařízeních sociálních služeb. Hromadná doprava je zajištěna novými nízkopodlažními autobusy. V rámci projektu se postupně řeší bezbariérovost stávajících autobusových zastávek stejně jako úpravy chodníků a přechodů pro chodce v rámci postupné rekonstrukce stávající infrastruktury. Právě na základě zpracovaného výše uvedeného screeningu. Bezbariérovost je samozřejmostí v nových nákupních centrech, které v rámci terénních úprav pamatují na úpravy chodníků a přístupu k provozovnám. 21

4.5 Bariéry v práci se zdravotně znevýhodněnými občany K problémům lidí se zdravotním postižením je žádoucí přistupovat individuálně a problémy jednotlivců řešit komplexně. Striktní vymezení kompetencí jednotlivých organizací obvykle neodpovídá reálným potřebám uživatelů a často chybí návaznost mezi poskytovanými službami. Jelikož neexistuje jednotná evidence osob se zdravotním postižením, nelze určit jejich přesný počet v rámci celé České republiky ani v rámci krajů či měst. V důsledku ochrany osobních dat není povinností evidovat všechny druhy postižení, povinná evidence je zavedena především u onemocnění, kde se předpokládá jejich epidemiologický charakter. Podklady pro určení počtu osob se zdravotním postižením jsou především údaje institucí, které takovým klientům poskytují sociální služby či pomoc a dále evidence a statistiky osob pobírajících invalidní důchod či mimořádné výhody tj. osoby s TP, ZTP a ZTP/P, nově pak počet osob závislých na péči jiné osoby příjemci příspěvku na péči. Základní kategorie občanů se zdravotním postižením osoby s tělesným postižením, osoby s mentálním postižením, osoby se zrakovým postižením, osoby se sluchovým postižením, duševně nemocní, osoby s kombinovanými vadami. SENIOŘI 4.6 Úvod Stárnutí obyvatelstva patří ve většině evropských zemí k základním vývojovým trendům. Již delší dobu se ukazuje, že Česká republika se tomuto trendu vyhne jen stěží. Navíc se ukazuje, že jeho průběh bude u nás s největší pravděpodobností ještě intenzivnější než v zemích, kde zmiňovaný proces započal podstatně dříve. Důvodem jsou zejména skutečnosti, že k současně probíhajícímu poklesu úmrtnosti ve vyšším věku a rychlému a hlubokému poklesu plodnosti se ještě souběžně přidá vstup relativně silných generací do důchodového věku. Z některých výzkumů (deník Právo, Jiří Vavroň) vyplývá, že přes 25 % mladých občanů ČR ve věku 18 34 let považuje starší občany za překážku a přítěž rozvoje společnosti, protože podle nich pouze odčerpávají ekonomické zdroje. Téměř polovina občanů se dívá na obecný proces stárnutí obyvatelstva s určitými obavami. Více jak čtvrtina občanů hodnotí očekávaný nárůst počtu občanů starších 65 let jako závažný ekonomický a sociální problém (Empirický výzkum Senioři a sociální opatření v oblasti stárnutí v pohledu české veřejnosti provedený Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí). Česká republika v současné době vykazuje přibližně 15 % obyvatel starších 65 let. Do roku 2030 se očekává vzestup na 24 %, do roku 2050 dokonce na 33 %. Podle výzkumníků se stárnutí společnosti a problémy z něj vyplývající mohou projevit v tzv. mezigeneračním boji o zdroje ve společnosti. Většina občanů bez rozdílu věku totiž současně očekává, že jim v jejich životě bude významně pomáhat stát. Mladí lidé např. očekávají podporu bydlení. Na služby pro seniory, jejichž počet roste, se vydává ročně stále více prostředků, zatímco podpora pro rodiny je malá a postupně se s klesající porodností dále snižuje. Nelze však konstatovat, že česká společnost má k seniorům negativní vztah. Téměř 70 % občanů mezi 18 34 lety si myslí, že staří lidé mohou být pro své zkušenosti ještě prospěšní, 86 % občanů téže věkové kategorie se domnívá, že společnost by měla brát v úvahu potřeby starých lidí. Poměrně značná část občanů bere staré lidi jako důležitou citovou oporu. Naprostá většina občanů má se seniory pravidelný kontakt, takže jejich 22

problémy jim nejsou vzdálené. Své rodiče navštěvuje minimálně 1x týdně 64 % dotázaných ve věku 45 59 let. Pouze 17 % několikrát do roka a jen 6 % nikdy. Jen za povinnost považuje tyto návštěvy čtvrtina mužů a 10 % žen, za zdroj radosti 37 % mužů a 49 % žen. Struktura obyvatelstva podle věku charakterizuje obyvatelstvo jako mladé (progresivní), ustálené (stacionární) nebo staré (regresivní). Děje se tak na základě zastoupení různých věkových složek ve sledované populaci, a to podle jednotek nebo věkových skupin utvářených podle účelu analýzy věkového složení. Nejpodrobnější je analýza věkového složení podle jednotek věku, další přístupy shlukují tyto jednotky do věkových skupin 0 14, 15 59, 60 + let (ekonomické hledisko). Jiný způsob analýzy je struktura podle pětiletých věkových skupin. Členské státy OSN vypracovávají národní plány přípravy na stáří, které mají vyvolat zájem společnosti i jedinců o problémy stáří. V ČR existuje Národní program přípravy na stárnutí populace v ČR (pro období 2003 2012), který by měl zajistit připravenost na změnu demografické struktury české společnosti a umožnit seniorům žít v bezpečí a důstojnosti, jako plnoprávní občané. Řídí se deseti principy: etické principy, přirozené sociální prostředí, pracovní aktivity, hmotné zabezpečení, zdravý životní styl, kvalita života, zdravotní péče, komplexní sociální služby, společenské aktivity, vzdělávání, bydlení. Současné obyvatelstvo ČR je nutno definovat jako populaci regresního typu (stárnoucího) vyznačující se navíc značnou převahou žen ve vyšším věku. V devadesátých letech minulého století se výrazně urychlilo stárnutí obyvatelstva způsobené poklesem počtu a podílu dětí. Počet a podíl osob starších 60 let sice zatím stagnuje na úrovni 18 %, ale v nejbližší době se bude zvyšovat, neboť se věku 60 let začínají již dožívat početnější generace narozené na přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století. V důsledku nízkého počtu narozených začala populace ČR výrazně stárnout zespodu věkové pyramidy. Počet dětí ve věku do 14 let se každoročně snižuje. V roce 1996 byl tento počet poprvé v historii nižší než počet osob ve věku 60 let a více. Graf č. 2 Podíly seniorské populace ve věku 60+ v období 19502030 Pozn. Data pro období 20052030 pocházejí ze střední varianty populační projekce ČSÚ, která byla vypracována na konci roku 1999. 23

Graf č. 3 Složení obyvatel ČR dle věku v roce 2009 a odhad vývoje v roce 2066 Zdroj: ČSÚ (http://www.czso.cz) Z globálního hlediska s ohledem na budoucí vývoj se bude věkové složení obyvatel vyrovnávat bude klesat počet dětí a ekonomicky aktivních obyvatel a bude růst počet obyvatel v důchodovém věku viz dva následující grafy, které srovnávají věkové složení obyvatel v roce 2009 s odhadovaným věkovým složením v roce 2066. Celková vyspělost země se projevuje mj. i v hmotném zabezpečení těch občanů, kteří z různých důvodů nemají možnost řádného výkonu výdělečné činnosti. V České republice je právo občanů na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele zakotveno v čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Blíže je toto právo vymezeno v rámci sociálního zákonodárství. Převážná většina osob šedesátiletých a starších patří do kategorie ekonomicky neaktivních, resp. starobních důchodců. Důchodové pojištění zabezpečuje životní situace jako je stáří, invalidita, ovdovění a osiření. V tomto zákoně je stanoven důchodový věk, který se v České republice zvýšil na 65 let pro muže a bezdětné ženy. Zároveň je prodloužená doba povinného pojištění na 35 let. Počínaje rokem 1996 zvyšuje postupně oproti dříve stanovené věkové hranici o 2 měsíce u mužů a o 4 měsíce u žen za každý započatý rok z doby po 31. 12. 1995, tak aby bylo postupně dosaženo stejné věkové hranice pro muže a bezdětné ženy. Podle dříve platné právní úpravy činil důchodový věk u mužů 60 let. Důchodový věk žen zohledňoval počet dětí, které žena vychovala a pohyboval se v rozmezí od 53 let (vychovalali pět nebo více dětí) do 57 let u bezdětných. Dovršením důchodového věku vzniká osobě, při splnění zákonem stanovených podmínek, nárok na starobní důchod. K získání starobního důchodu nedochází automaticky po dosažení zákonem stanovené hranice odchodu do starobního důchodu, ale k jeho přiznání je třeba podat žádost o starobní důchod u okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele. Pokud však osoba, i když dosáhla důchodového věku a i splnila ostatní zákonem stanovené podmínky pro přiznání starobního důchodu, o starobní důchod nepožádá a stále pracuje, byla při sčítání lidu zahnuta mezi osoby zaměstnané či zaměstnavatele nebo samostatně činné, nikoli však mezi pracující důchodce. Vedle starobního důchodu je v případech, kdy osobám z důvodů dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla schopnost soustavné výdělečné činnosti přiznáván invalidní důchod I. II a III stupně. Ze statistik vedených Českou správou sociálního zabezpečení vyplývá, že k 31. 12. 2001 byl starobní důchod vyplácen celkem 1 351 748 osobám, z toho bylo 753 809 žen. Plný 24