Letecká doprava na 10 nejfrekventovanějších letištích EU v roce 2003



Podobné dokumenty
Letecká doprava v roce 2005 v Evropě

Osobní letecká doprava

Hans Strelow

Postavení České republiky v zahraničním obchodu sousedních států

Trendy v nákladní železniční dopravě

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči

Příl. 1. Mezinárodní letové svobody

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Úřední věstník Evropské unie. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 437/2003. ze dne 27. února 2003

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

Výdaje na základní výzkum

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě

Tato výroční zpráva o bezpečnosti předkládá statistické údaje o bezpečnosti letectví v Evropě a ve světě.

MEZINÁRODNÍ POROVNÁNÍ

Železniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004

6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE

Chov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014

Bydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

3. Zaměstnanost cizinců v ČR

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2018

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. čtvrtletí 2018

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Postavení českého trhu práce v rámci EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

Nákladní silniční doprava podle skupin zboží v letech

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2018 předběžné výsledky

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Měsíční přehled č. 01/02

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2013

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 2. čtvrtletí 2018

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Korejská republika. 1. Základní údaje o zemi Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005)

- Dopravu podle předmětu dopravy můžeme dělit na osobní a nákladní dopravu. Doprava dělí také podle dopravních cest a dopravních prostředků.

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Zahraniční obchod v roce 2008

Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik

Databáze CzechTourism. Analýza příjezdového cestovního ruchu

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Zajímavosti ze zahraničního obchodu

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

Měsíční přehled č. 04/02

Průměrná dovozní cena vína za jednotlivé měsíce

8. Věda a technologie, informační společnost

2014 Dostupný z

75,9 71,9 21,8% 20,7% 20,7% 21,4% absolutně -mld. Kč připadající na 1 obyv. (tis. Kč) % z celk. výdajích na zdravotní péči

1.3. Mzdová konvergence

Postavení českého trhu práce v rámci EU

5 Analýza letecké dopravy (OKEČ 62)

EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH. Část doprava

Vývoj zemědělského půdního fondu ve světě

Deset nejsilnějších tahů je mezi státy EU-15

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ

Hodnotící tabulka jednotného trhu

Čtvrtletní přehled za duben až červen a celkový vývoj v 1. pololetí roku 2005 (pro potřeby vyhodnocení programu Marketing)

Tereza Heczková Cestování do Spojených států amerických

Počet poskytovatelů licencí Počet platných licencí Přijaté licenční poplatky (v mil. Kč) Nové odrůdy rostlin a plemen zvířat. Patent.

Plocha vinic (2008) celkem 7,86 mil. ha Španělsko 15%

Barometr 2. čtvrtletí 2012

Vývoj zahraničního obchodu ČR za tři čtvrtletí roku 2014

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2016

PRÁVA CESTUJÍCÍCH V LETECKÉ DOPRAVĚ FORMULÁŘ EU PRO STÍŽNOSTI

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY

Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik

Graf C1 Jednotlivci starší 16 let používající počítač. v milionech v procentech 67% 70% 59% 5,9 6,2 6,5 5,3

5. Důchody a sociální služby

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, Tab. 7.2 Přistěhovalí podle věku,

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4.

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik

EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH. Část doprava

Peugeot: celosvětově vozů prodaných v roce 2012

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2011

PRAHA příjezdový cestovní ruch v roce 2018

Tisková zpráva. Dobré spotřebitelské klima: GfK předpovídá výrazné zvýšení soukromých výdajů evropských spotřebitelů

1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od roku 2000

1. Vnitřní stěhování v České republice

Zahraniční obchod s vínem České republiky. Bilance vína v ČR (tis. hl)

Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech Milada Horáková

Dlouhodobé úvěry. DD úvěry - počet klientů. Barometr 4. čtvrtletí 2012

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

ZPRÁVA EVROPSKÉHO STŘEDISKA PRO PREVENCI A KONTROLU NEMOCÍ O SITUACI

Zpráva o činnosti Zelené linky pro export za období leden červen 2015

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

Výroční zpráva o civilním letectví za rok 2004

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR

Alkohol, léky a narkotika. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů

15. Dopravní nehody v evropském srovnání

Sympatie české veřejnosti k některým zemím prosinec 2015

4 Rozhlas a zvukové nahrávky

Zahraniční obchod s vínem České republiky

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,2 % Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

6. Ceny v korunách (ČSÚ)

Transkript:

Letecká doprava na 10 nejfrekventovanějších letištích EU v roce 2003 Autor: Luis DE LA FUENTE LAYOS Obsah Nejdůležitější údaje... 1 10 nejfrekventovanějších letišť EU v celkovém objemu osobní letecké dopravy v roce 2003... 2 10 nejfrekventovanějších letišť EU v celkovém objemu nákladní a poštovní letecké dopravy v roce 2003... 7 Nejdůležitější údaje V roce 2003 měly Velká Británie, Francie, Německo a Španělsko po dvou letištích ve skupině 10 nejfrekventovanějších letišť EU v oblasti osobní letecké dopravy. Zbývající dvě letiště se nacházela v Nizozemsku a Itálii. Těchto 10 nejfrekventovanějších letišť EU zaznamenalo více než 358 milionů cestujících, což představuje 38 % celkového počtu cestujících vykazovaného všemi letišti zemí EU-25. V roce 2001 a na začátku roku 2002 došlo k poklesu přepravního objemu u osobní letecké dopravy směřující na těchto 10 nejfrekventovanějších letišť a z těchto letišť v důsledku událostí z 11. září 2001. Pro většinu těchto letišť se zotavení začalo dostavovat ve druhé polovině roku 2002. Pro ostatní dopravní toky platí, že osobní letecká doprava směřující mimo EU byla dále zasažena poklesem v průběhu první poloviny roku 2003 kvůli vypuknutí nemoci SARS (vážný akutní respirační syndrom) na Dálném východě a válkou v Iráku. Tyto události měly za následek drobný pokles celkového objemu osobní letecké dopravy využívající letiště Paris-Orly, Amsterdam-Schiphol a Paris-Charles de Gaulle. Spojené státy americké byly hlavní partnerskou zemí pro letiště London/Heathrow a Paris/Charles de Gaulle s podíly 17 % (v Londýně) a 11 % (v Paříži) na celkovém objemu letecké dopravy u každého z těchto letišť. Španělsko bylo hlavní partnerskou zemí pro letiště London/Gatwick s 23% podílem na přepravním objemu, zatímco pro letiště Amsterdam/Schiphol byla hlavní partnerskou zemí Velká Británie, se kterou bylo dosaženo 18% podílu na přepravním objemu. Pro ostatních 6 letišť byla dominantní složkou vnitrostátní doprava v příslušné zemi. Přinejmenším poloviny celkového objemu letecké dopravy bylo dosaženo ve vnitrostátní dopravě v případě letišť Paris-Orly, Roma/Fiumicino, Madrid/Barajas a Barcelona. Pro nákladní a poštovní dopravu je žebříček 10 nejfrekventovanějších letišť EU poněkud odlišný a je zde patrné širší rozložení mezi různými zeměmi. Tato letiště se nacházela v Německu (2), v Nizozemsku, ve Velké Británii (2), Francii, Belgii, Lucembursku, Itálii a Španělsku. 10 nejfrekventovanějších letišť EU v celkovém objemu nákladní a poštovní letecké dopravy zaznamenalo přepravní objem přesahující 8 milionů tun, což představuje 71 % celkového objemu nákladní a poštovní přepravy vykázaného všemi letišti zemí EU-25. 1

Tabulka 1: 10 nejfrekventovanějších letišť EU v celkovém objemu osobní letecké dopravy: porovnání v rozmezí let 2002 až 2003 a podíl na letecké dopravě v EU Pořadí Letiště Počet odbavených cestujících v roce 2003 (v tis.) Počet odbavených cestujících v roce 2002 (v tis.) Nárůst v rozmezí let 2002-2003 Podíl na celkovém přepravním objemu v EU-25 v roce 2003 1 LONDON/HEATHROW 63 208 63 042 0,3 % 6,7 % 2 FRANKFURT/MAIN 48 023 48 079-0,1 % 5,1 % 3 PARIS/CHARLES-DE-GAULLE 48 008 48 258-0,5 % 5,1 % 4 AMSTERDAM/SCHIPHOL 39 807 40 588-1,9 % 4,2 % 5 MADRID/BARAJAS 35 370 33 696 5,0 % 3,7 % 6 LONDON/GATWICK 29 893 29 510 1,3 % 3,2 % 7 ROMA/FIUMICINO 25 473 24 205 5,2 % 2,7 % 8 MÜNCHEN 23 953 22 878 4,7 % 2,5 % 9 BARCELONA 22 492 21 164 6,3 % 2,4 % 10 PARIS/ORLY 22 449 23 144-3,0 % 2,4 % Celkový objem pro těchto 10 letišť 358 677 354 563 1,2 % 38,0 % 10 nejfrekventovanějších letišť EU v celkovém objemu osobní letecké dopravy v roce 2003 Graf 1: Vývoj 10 nejfrekventovanějších letišť EU v rozmezí let 1993-2003 (v tisících cestujících) Legenda: Osa Y: v tis. cestujících * Odhad za rok 1988 ** K dispozici až od roku 2001 V rozmezí let 1993 až 2000 zaznamenalo všech 10 nejfrekventovanějších letišť EU trvalý nárůst počtu cestujících s výjimkou letiště Roma/Fiumicino, kde v rozmezí let 1998 až 1999 došlo k určitému poklesu kvůli otevření nového mezinárodního uzlu na letišti Milano/Malpensa. Nicméně v roce 2000 došlo k silnému oživení letecké dopravy na letišti Roma/Fiumicino díky svatému roku katolické církve. V roce 2001 a počátkem roku 2002 byl přepravní objem u osobní letecké dopravy na 10 nejfrekventovanějších letišť EU a z těchto letišť pod vlivem poklesu v důsledku událostí z 11. září 2001. Pro většinu z 10 nejfrekventovanějších letišť EU se však ve druhé polovině roku 2002 začalo dostavovat mírné oživení. 2

Pro několik z těchto letišť však byl přepravní objem u osobní letecké dopravy směřující mimo EU pod vlivem negativních dopadů vypuknutí nemoci SARS na Dálném východě a války v Iráku, což se nejvíce projevilo během první poloviny roku 2003 (až do července 2003). Tyto události v kombinaci se specifickou situací vnitrostátního trhu letecké dopravy vedly k poklesu celkového počtu cestujících přepravených z letiště (nebo na letiště) Paris/Orly (o 3,0 %), Amsterdam/Schiphol (o 1,9 %) a Paris/Charles de Gaulle (o 0,5 %). Tabulka 2: Podíl 10 nejfrekventovanějších letišť EU na osobní letecké dopravě příslušných zemí rok 2003 Podíl letiště na celkovém přepravním výkonu v dané zemi 10 nejfrekventovanějších letišť Země Mezinárodní Mezinárodní Vnitrostátní doprava doprava Celková doprava v rámci mimo oblast doprava EU-25 EU-25 LONDON/HEATHROW VELKÁ BRITÁNIE 15 % 24 % 65 % 32 % FRANKFURT/MAIN NĚMECKO 18 % 30 % 55 % 34 % PARIS/CHARLES-DE-GAULLE FRANCIE 10 % 55 % 70 % 39 % AMSTERDAM/SCHIPHOL NIZOZEMSKO 42 % 96 % 98 % 96 % MADRID/BARAJAS ŠPANĚLSKO 28 % 14 % 62 % 23 % LONDON/GATWICK VELKÁ BRITÁNIE 9 % 16 % 19 % 15 % ROMA/FIUMICINO ITÁLIE 27 % 23 % 36 % 27 % MUNCHEN NĚMECKO 20 % 17 % 13 % 17 % BARCELONA ŠPANĚLSKO 18 % 13 % 15 % 15 % PARIS/ORLY FRANCIE 29 % 8 % 13 % 18 % Tabulka 2 ukazuje podíl 10 nejfrekventovanějších letišť EU v jejich příslušných zemích. Ve Francii, Německu a Velké Británii představovala dvě letiště patřící k 10 nejfrekventovanějším letištím EU podíly ve výši 57 % (v případě Francie), 51 % (v případě Německa) a 47 % (v případě Británie) celkových objemů osobní přepravy vykazované těmito zeměmi. Budeme-li brát v úvahu země, jež mají mezi 10 nejfrekventovanějšími letišti dvě letiště (DE, FR, ES a UK), tak zjistíme, že letiště, jež se objevuje na prvním místě žebříčku, má podíl ve výši přesahující 50 % v mezinárodní dopravě směřující mimo EU-25 pro příslušnou zemi. To naznačuje, že taková letiště jsou využívána odpovídajícími národními vlajkovými dopravci jako jejich hlavní dopravní uzly pro dopravu směřující mimo EU. Vzhledem k velikosti země a počtu letišť je podíl letiště Amsterdam/Schiphol na celkovém přepravním objemu Nizozemska pochopitelný. Letiště Amsterdam-Schiphol figurovalo na dvou z 10 nejfrekventovanějších mezinárodních tras v rámci oblasti EU-25 v roce 2003. Na prvním místě v tomto ohledu byla trasa Amsterdam/Schiphol London/Heathrow s 2,1 milionů odbavených cestujících následovaná trasou do Barcelony, kde bylo přepraveno 1,1 milionů cestujících. Letiště Madrid/Barajas a Barcelona společně obnášela 38 % celkové letecké dopravy vykázané ve Španělsku a 46 % španělské vnitrostátní letecké dopravy. Jak uvádí mapa 1, byla zhruba polovina přepravního objemu u každého z těchto letišť realizována ve vnitrostátní dopravě. Trasa Madrid/Barajas-Barcelona, kde byly v roce 2003 přepraveny více než 4 miliony cestujících, byla nejfrekventovanější leteckou trasou mezi dvěma letišti ze všech tras vykázaných v rámci EU-25. Z hlediska vnitrostátních tras v celé oblasti EU-25 s nejvyšším počtem cestujících mělo Španělsko hned 3 zastoupení mezi 10 nejfrekventovanějšími trasami. Obdobná situace byla zaznamenána i v Itálii. Hlavní vnitrostátní trasou bylo spojení mezi letišti Roma/Fiumicino a Milano/Linate, kde bylo v roce 2003 přepraveno 2,4 milionů cestujících; jednalo se o druhou nejfrekventovanější vnitrostátní trasu v oblasti EU-25 a druhou nejfrekventovanější trasu v rámci celé oblasti EU-25. Polovina přepravního objemu zaznamenaného na letišti Roma/Fiumicino byla realizována ve vnitrostátní dopravě a méně než jedna třetina připadala na mezinárodní dopravu v rámci EU-25. Toto letiště dosáhlo podílu 23 % na italské mezinárodní letecké dopravě v rámci EU-25, což je mírně vyšší ukazatel než v případě letiště Milano/Malpensa, které rovněž hraje významnou roli z hlediska mezinárodní letecké dopravy v rámci EU-25. 3

Mapa 1: Celkový objem osobní letecké dopravy na 10 nejfrekventovanějších letištích EU podíl podle destinací v roce 2003 Vnitrostátní doprava Mezinárodní doprava v rámci EU-25 Mezinárodní doprava mimo EU-25 Ve Francii je zřetelné rozdělení rolí pařížských letišť: letiště Paris/Charles de Gaulle se zaměřuje na mezinárodní dopravu, zatímco letiště Paris/Orly se soustřeďuje spíše na vnitrostátní dopravu. Mezinárodní trasy v rámci EU-25 z letiště Paris/Charles de Gaulle, které zaznamenaly v roce 2003 více než milion odbavených cestujících, byly trasy spojující toto letiště s letišti London/Heathrow (2 miliony cestujících), Roma/Fiumicino (1,2 milionů) a Madrid/Barajas (1 milion). Hlavními vnitrostátními trasami pro Francii byly trasy z letiště Paris/Orly (nebo na toto letiště), kde dvě třetiny dopravních spojení byly vnitrostátního typu. Mezi těmito trasami byly 3 trasy, které se nacházely v žebříčku 10 nejfrekventovanějších vnitrostátních tras: Toulouse/Blagnac (2,2 milionů cestujících), Nice/Cote D Azur (1,9 milionů) a Marseille/Marignane (1,5 milionů). Londýnská letiště měla dominantní postavení na seznamu 10 nejfrekventovanějších mezinárodních tras v rámci oblasti EU-25, přičemž letiště London/Heathrow zde mělo 5 zastoupení a letiště London/Gatwick jedno zastoupení. Kromě výše uvedených tras spojujících Heathrow s letištěm Amsterdam/Schiphol a Paris/Charles de Gaulle byly přepraveny 2 miliony cestujících na trase spojující Londýn s Dublinem. Další trasy figurující v seznamu 10 nejfrekventovanějších tras z Londýna byly následující trasy: Heathrow Frankfurt/Main (1,5 milionů cestujících), Heathrow Madrid/Barajas (1,1 milionů cestujících) a London/Gatwick Malaga (1,1 milionů cestujících). Pokud jde o Frankfurt nad Mohanem a Mnichov, tak podíl mezinárodní dopravy v rámci oblasti EU-25 byl relativně obdobný pro obě letiště, tedy 37 % v případě Frankfurtu a 43 % v případě Mnichova. Nicméně je možno pozorovat určité rozdíly, provedeme-li porovnání ostatních destinací pro tato dvě letiště. Zatímco v případě Frankfurtu nad Mohanem převažovala mezinárodní doprava mimo EU-25 (která zde dosahovala podílu 47 % celkového přepravního objemu), v Mnichově byla situace opačná, 4

neboť zde vnitrostátní doprava dosáhla podílu 35 %, zatímco mezinárodní doprava mimo EU-25 představovala 22 % celkového přepravního objemu vykázaného tímto letištěm. Graf 2: 10 nejfrekventovanějších letišť v celkovém přepravním objemu v osobní dopravě v roce 2003: hlavní partnerská země a hlavní partnerské letiště (v tis. cestujících) Doprava na hlavní partnerské letiště a z hlavního partnerského letiště Doprava do hlavní partnerské země a z hlavní partnerské země Celkový přepravní objem Legenda: United States = Spojené státy; Rest of Germany = zbytek Německa; United Kingdom = Velká Británie; Rest of Spain = zbytek Španělska; Spain = Španělsko; Rest of Italy = zbytek Itálie; Rest of France = zbytek Francie Hlavní partnerskou zemí pro letiště London/Heathrow byly USA s více než 10 miliony cestujících používajících tuto dopravu pro cestu do USA/z USA. Cestující na těchto trasách tvořili jednu šestinu celkového počtu cestujících využívajících letiště Heathrow v roce 2003. Hlavním partnerským letištěm pro tyto lety bylo letiště New York/John F Kennedy s 2,7 milionů odbavených cestujících což představovalo čtvrtinu celkového počtu cestujících využívajících letiště Heathrow pro cestu do USA. Tato trasa měla nejvyšší počet cestujících na mezinárodních trasách mimo EU-25 v roce 2003. USA s 5,2 milionů cestujících byly též hlavní partnerskou zemí pro letiště Paris/Charles de Gaulle, za kterým následoval zbytek Francie s 5,1 milionů cestujících. Hlavním partnerským letištěm však bylo letiště London/Heathrow. Oproti tomu zbytek Francie s počtem 15,4 milionů cestujících byl hlavní partnerskou zemí pro letiště Paris/Orly, přičemž nejvýznamnějším partnerským letištěm pro toto letiště bylo letiště Toulouse/Blagnac. Pro Frankfurt nad Mohanem a Mnichov představoval hlavní partnerskou zemi zbytek Německa. Obě letiště měla významná vnitrostátní spojení s letištěm Berlin/Tegel, která figurovala na seznamu 10 nejfrekventovanějších vnitrostátních tras v oblasti EU-25. Trasa Berlin/Tegel Frankfurt/Main vykázala 1,6 milionů cestujících a trasa Berlin/Tegel München vykázala 1,5 milionů cestujících. 5

Zbytek země byl rovněž hlavním partnerem pro nejfrekventovanější letiště ve Španělsku. Trasa mezi letišti Madrid/Barajas a Barcelona již byla uvedena jako nejfrekventovanější trasa mezi dvěma letišti v roce 2003, ale jejich vnitrostátní spoje s letišti Palma de Mallorca, Malaga a Kanárskými ostrovy zaznamenaly rovněž významné hodnoty přepravního objemu z hlediska počtu odbavených cestujících. Vzhledem k tomu, že Španělsko je dlouhodobým místem pro trávení dovolené britských občanů, není žádným překvapením, že se jedná o hlavní partnerskou zemi pro letiště London/Gatwick. Letiště Gatwick využilo pro cestu do Španělska či ze Španělska 7 milionů cestujících, přičemž velký počet těchto cestujících cestoval charterovými lety. Hlavním partnerským letištěm byla Malaga těsně následovaná letištěm Palma de Mallorca. 7,3 milionů cestujících využívajících letiště Amsterdam/Schiphol pro cesty do Velké Británie nebo z Velké Británie znamenalo, že Velká Británie byla hlavní partnerskou zemí pro tuto dopravu. Pro některé z těchto cestujících by bylo možno říci, že důvodem pro jejich cenu do Amsterdamu nebo z Amsterdamu mohlo být podniknutí letů z letiště Amsterdam/Schiphol do zemí mimo EU-25. Hlavním partnerským letištěm v roce 2003 bylo letiště London/Heathrow. Tabulka 3: Mezinárodní osobní letecká doprava ze zemí mimo EU vedená na 10 nejfrekventovanějších letišť EU a doprava z těchto letišť do zemí mimo EU v roce 2003: počet cestujících (v tisících osob), podíl každého světového regionu a hlavní partnerská země Celkový přepravní objem při dopravě mimo EU-25 Evropa mimo země EU-25 Afrika Amerika Asie a Australasie Hlavní partnerská země mimo oblast EU-25 Celkový přepravní objem do hlavní partnerské země mimo EU-25 a z této země LONDON/HEATHROW 32 004 12 % 11 % 43 % 34 % USA 10 684 FRANKFURT/MAIN 22 493 22 % 8 % 38 % 31 % USA 5 822 PARIS/CHARLES-DE-GAULLE 21 897 16 % 22 % 38 % 24 % USA 5 201 AMSTERDAM/SCHIPHOL 16 631 27 % 11 % 39 % 23 % USA 4 049 MADRID/BARAJAS 6 794 12 % 9 % 76 % 4 % USA 1 094 LONDON/GATWICK 9 355 20 % 8 % 64 % 8 % USA 4 054 ROMA/FIUMICINO 4 667 23 % 19 % 30 % 27 % USA 965 MUNCHEN 5 338 49 % 12 % 25 % 15 % TURECKO 1 134 BARCELONA 1 641 63 % 14 % 13 % 10 % ŠVÝCARSKO 605 PARIS/ORLY 3 996 13 % 65 % 12 % 10 % ALŽÍRSKO 806 Z hlediska velikosti země, jejího obyvatelstva a její ekonomiky není žádným překvapením, že USA jsou hlavní partnerskou zemí z oblasti mimo EU-25 pro 7 nejfrekventovanějších letišť EU v roce 2003, jak je zřejmé z tabulky 3. Trasy mezi těmito sedmi letišti a USA přepravily téměř 32 milionů cestujících (78,2 % celkových přepravních objemů mezi EU a USA), z nichž jedna třetina (10,7 milionů osob) využila letiště London/Heathrow. Z 10 nejfrekventovanějších mezinárodních tras realizovaných do destinací mimo EU-25 nebo z těchto míst se letiště London/Heathrow objevuje v 8 těchto trasách a z těchto tras jsou 4 vedeny na letiště v USA a jedna trasa je vedena do Kanady: jedná se o trasy vedené na letiště New York/John F Kennedy, Chicago/O Hare, Los Angeles/Intl., Toronto/Intl. a Washington/Dulles. Další z 10 nejfrekventovanějších tras realizovaných do destinací mimo EU-25 nebo z těchto míst ve spojení s letištěm Heathrow byly trasy vedené do letišť Hongkong, Singapore/Changi a Johannesburg. Hlavním partnerským letištěm v USA pro letiště Paris/Charles de Gaulle bylo rovněž letiště New York/John F Kennedy s přepravním výkonem 1,3 milionů odbavených cestujících. Nicméně pokud jde o další z 10 nejfrekventovanějších letišť, měla tato letiště odlišnou hlavní vstupní bránu do USA: v případě letiště Frankfurt/Main se jednalo o letiště Chicago/O Hare (0,8 milionu cestujících), u letiště Amsterdam/Schiphol se jednalo o partnerské letiště Detroit/Metropolitan (0,7 milionu cestujících) a u letiště London Gatwick to bylo letiště Orlando/Intl. (0,8 milionu cestujících). 6

Hlavní partnerskou zemí v rámci dopravy vedené do destinací mimo oblast EU-25 nebo z těchto míst do EU pro druhé největší letiště v Německu, Francii a Španělsku nebyly Spojené státy. Zvláště významné bylo spojení mezi Německem a Tureckem: kromě 1,1 milionů cestujících uvedených v tabulce 3 pro mnichovské letiště bylo mezi letištěm Frankfurt/Main a tureckými letišti přepraveno 1,5 milionů cestujících. 10 nejfrekventovanějších letišť EU v celkovém objemu nákladní a poštovní letecké dopravy v roce 2003 Tabulka 4: 10 nejfrekventovanějších letišť EU z hlediska nákladní a poštovní letecké dopravy v roce 2003 (v tis. tun) Pořadí Letiště Přepravní objem v roce 2003 (v tis. t) Přepravní objem v roce 2002 (v tis. t) Nárůst v rozmezí let 2002-2003 Podíl na celkové dopravě v rámci EU-25 v roce 2003 1 FRANKFURT/MAIN 1 643 1 628 0,9 % 14,5 % 2 AMSTERDAM/SCHIPHOL 1 353 1 240 9,2 % 11,9 % 3 LONDON/HEATHROW 1 300 1 235 5,3 % 11,4 % 4 PARIS/CHARLES-DE-GAULLE 1 194 1 218-2,0 % 10,5 % 5 BRUXELLES/NATIONAL 607 499 21,4 % 5,3 % 6 LUXEMBOURG 603 550 9,5 % 5,3 % 7 KÖLN/BONN 530 508 4,4 % 4,7 % 8 MILANO/MALPENSA 318 : : 2,8 % 9 MADRID/BARAJAS 296 293 1,1 % 2,6 % 10 EAST MIDLANDS (UK) 238 219 8,6 % 2,1 % Celkový objem pro těchto 10 letišť 8 082 7 708* 4,9 %* 71,1 % * Odhad V roce 2003 bylo hlavním letištěm EU z hlediska nákladní dopravy letiště Frankfurt/Main s více než 1,6 milionů tun, za nímž následovala letiště Amsterdam/Schiphol (s téměř 1,4 milionů tun) a London/Heathrow (s 1,3 milionů tun). Objem nákladu a poštovních zásilek odbavený 10 nejfrekventovanějšími letišti dosáhl v roce 2003 více než 8 milionů tun, přičemž odhadovaný růst v porovnání s předchozím rokem byl 4,9 %. Čtyři nejfrekventovanější letiště však představovala téměř jednu polovinu (přesněji řečeno 48,3 %) celkového přepravního objemu z hlediska nákladů a poštovních zásilek přepravených letecky v oblasti EU-25. Přestože bruselské letiště vykázalo silný nárůst v rozmezí let 2002 až 2003, je nutno význam tohoto vývoje posuzovat velmi opatrně, neboť se zdá, že ukazatele vykázané za rok 2002 jsou podhodnocené. Významný růst nákladní dopravy zaznamenaný v roce 2003 na letišti Amsterdam/Schiphol byl způsoben prudkým nárůstem dopravy za využití nákladních letounů vyhrazených pro čistě nákladní dopravu. Z důvodu poklesu osobní dopravy v roce 2003 byly osobní lety zrušeny a kapacita nákladní dopravy poněkud poklesla. Aby bylo možno odbavit náklad, který bylo třeba přepravit, zvýšili někteří dopravci frekvence spojů realizovaných letouny vyhrazenými pro čistě nákladní dopravu, čímž došlo k nárůstu nákladní dopravy. 7

Mapa 2: Celková nákladní a poštovní doprava na 10 nejfrekventovanějších letištích EU, podíl podle destinace v roce 2003 Vnitrostátní doprava Mezinárodní doprava v rámci EU-25 Mezinárodní doprava mimo EU-25 Při porovnání seznamů 10 nejfrekventovanějších letišť pro osobní a nákladní dopravu je možno konstatovat, že 4 nejfrekventovanější letiště jsou stejná, ale v různém pořadí. Další letiště, které se objevuje na obou seznamech, je letiště Madrid/Barajas. Nicméně je možno na seznamu nalézt čtyři relativně menší letiště z hlediska osobní dopravy, která však dosahují takových výkonů v oblasti nákladní dopravy, že je tyto výkony řadí mezi 10 nejfrekventovanějších letišť v nákladní dopravě. Jedná se o letiště: Bruxelles/National, Luxembourg, Köln/Bonn a East Midlands (UK). Tato letiště se vyvinula v hlavní uzly pro distribuci nákladu, které těží z menších kongescí v oblasti osobní dopravy a vděčí za své postavení velmi dobrému napojení na hlavní silniční sítě. Kromě toho mohou letiště Bruxelles/National, Köln/Bonn a East Midlands těžit z přítomnosti společností zabývajících se expresní nákladní dopravou, čímž dochází k vytváření dalšího nárůstu v oblasti letecké nákladní dopravy. Mapa 2 představuje podíly vnitrostátní dopravy, mezinárodní dopravy v rámci oblasti EU-25 a mezinárodní dopravy vedené mimo oblast EU-25 z hlediska nákladní dopravy na 10 hlavních letištích oblasti EU-25. Přestože podíl vnitrostátní dopravy byl malý (s výjimkou letiště Madrid/Barajas), byly jednotlivé ukazatele u mezinárodní dopravy realizované v rámci EU a mezinárodní dopravy vedené mimo EU velmi rozdílné mezi zvažovanými letišti. Pro šest z 10 letišť (Amsterdam/Schiphol, Frankfurt/Main, London/Heathrow, Luxembourg, Milano/Malpensa a Paris/Charles de Gaulle) byla dominantní dopravou mezinárodní nákladní doprava mimo EU; její podíl byl roven nebo i větší než 78 %. Tonáž u mezinárodní nákladní dopravy vedené mimo oblast EU přesahovala přepravní objem jednoho milionu tun pro Amsterdam, Frankfurt/Main a London/Heathrow, dosahovala téměř jednoho milionu tun pro letiště Paris/Charles de Gaulle, půl milionu tun pro Luxemburg a čtvrt milionu tun pro letiště Milano/Malpensa. 8

Letiště Madrid/Barajas zaznamenalo nejvyšší podíl vnitrostátní dopravy mezi 10 nejvýznamnějšími letišti z hlediska nákladní dopravy. Jeho ústřední postavení ve Španělsku znamená, že se jedná o zdaleka nejvýznamnější letiště v zemi, vezmeme-li v úvahu domácí nákladní dopravu. Nicméně tonáž zaznamenaná jako vnitrostátní doprava na letišti Madrid/Barajas (75 tisíc tun) byla obdobná jako v případě letiště Frankfurt/Main a současně menší než 106 tisíc tun dosažených u vnitrostátní dopravy na letišti Paris/Charles de Gaulle. Letiště London Heathrow bylo nejfrekventovanější letiště v rámci EU-25 z hlediska nákladní dopravy do Ameriky a z Ameriky téměř 508 tisíc tun zatímco Amsterdam byl nejfrekventovanějším letištěm pro nákladní dopravu do Afriky a z Afriky (144 tisíc tun). Letiště Frankfurt/Main však bylo dominantním letištěm z hlediska nákladní dopravy do Asie a Australasie a v opačném směru, jakož i dopravy zajišťující spojení se zbytkem Evropy, kdy bylo dosaženo 771 tisíc tun (v případě Asie a Australasie), respektive 38 tisíc tun (v případě zbytku Evropy). 9

PODSTATNÉ INFORMACE METODICKÉ POZNÁMKY Zdroje dat Všechny údaje uvedené v této publikaci byly získány z databáze letecké dopravy Eurostatu, která obsahuje data o mezinárodní letecké dopravě od roku 1993. Tato databáze je k dispozici online z internetových stránek Eurostatu. Data pro členské státy, které vstoupily do EU 1. května 2004, jsou k dispozici stále ve větší míře, ale dosud ještě nedosáhla fáze, která by umožňovala plnou integraci spolu se staršími členskými státy. Hlavní definice Definice používané ve statistice letecké dopravy jsou obsaženy v nařízení Komise (ES) 1358/2003, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 437/2003 o statistických výkazech vzhledem k letecké přepravě cestujících, nákladu a poštovních zásilek. Hlavní používané definice jsou následující: Etapa dopravního letu (FS). Provoz letadla od jeho vzlétnutí do jeho příštího přistání. Tato definice je svázána s definicí cestujících na palubě. Počáteční a konečné místo obchodního letu (OFOD). Doprava na určitém obchodním leteckém spoji, který je identifikován jednoznačným číslem letu, s dalším rozdělením podle dvojic letišť v souladu s místem nástupu a místem výstupu u daného letu. Tato definice je svázána s definicí přepravovaných cestujících. V případě cestujících, nákladu nebo poštovních zásilek, kde není letiště nástupu známo, by mělo být počáteční místo vzletu letadla považováno za místo nástupu; stejná zásada se používá též pro místo výstupu. Vzhledem k tomu, že letecká cesta jednotlivého cestujícího se může skládat z více než jednoho letu, není počátečním místem a konečném místem obchodního letu u příslušného cestujícího nutně jeho skutečné místo nástupu na cestu a ukončení cesty. Cestující na palubě. Všichni cestující na palubě letadla při přistání na vykazujícím letišti nebo při vzletu z vykazujícího letiště. Tato definice zahrnuje též cestující v přímém tranzitu. Přepravení cestující. Všichni cestující na nějakém konkrétním letu započítávaní pouze jednou a nikoliv opakovaně při každé jednotlivé etapě daného letu. Tato definice vylučuje cestující v přímém tranzitu. Cestující v přímém tranzitu. Cestující, kteří po krátké přestávce pokračují ve své cestě stejným letadlem prostřednictvím letu, který má stejné číslo letu jako ten let, kterým tito cestující přiletěli. Rozdíl mezi daty pro počáteční a konečná místa obchodních letů a daty etap dopravních letů je možno ilustrovat za použití následujícího příkladu: určitý let je provozován na trase New York-Londýn- Paříž. Příslušné přepravní výkony jsou představovány 185 cestujícími, kteří letí z New Yorku do Londýna, 135 cestujícími letícími z New Yorku do Paříže a 75 cestujícími z Londýna do Paříže. Pak: Z hlediska dat pro počáteční a konečná místa obchodních letů (OFOD) tedy budou zaznamenanými hodnotami: 185 cestujících na trase New York-Londýn, 135 cestujících na trase New York-Paříž a 75 cestujících na trase Londýn-Paříž. New York by zaznamenal dané údaje pro trasu New York-Londýn a New York-Paříž; Londýn by zaznamenal dané údaje pro trasu New York-Londýn a Londýn-Paříž, Paříž by pak zaznamenala údaje pro trasu New York- Paříž a Londýn-Paříž. Z hlediska etap dopravního letu zde máme dvě etapy dopravního letu a příslušné hodnoty by byly následující: New York-Londýn 320 = (185+135) cestujících a Londýn-Paříž 210 = (135+75) cestujících. 10

Tabulka 1, tabulka 2 a tabulka 4 Údaje pro celkovou dopravu podle zemí nebo na úrovni EU-25, na kterých jsou založeny příslušné procentuální podíly, zahrnují dvojí započítání pro vnitrostátní i mezinárodní osobní a nákladní dopravu realizovanou v rámci oblasti EU-25. Tyto údaje jsou ve skutečnosti součtem dat vykazovaných každým vykazujícím letištěm v zemích oblasti EU-25 pro vnitrostátní dopravu, respektive pro mezinárodní leteckou dopravu v rámci oblasti EU-25. Pokud by bylo vyloučeno dvojí započítávání, byl by podíl vnitrostátní a mezinárodní osobní a nákladní dopravy v rámci EU-25 nadhodnocen. Graf 1 V rozmezí let 1993 a 2000 byla Francií uváděna pouze data pro celkové výkony pařížských letišť. V roce 1998 nebyla data poskytnutá Itálií pro letiště Roma/Fiumicino úplná a bylo třeba v této souvislosti provést odhad. Graf 2 Letiště Paris/Charles de Gaulle poskytuje pouze data do systému londýnských letišť (respektive z tohoto systému), kde dochází k seskupení letišť London/Heathrow, London/Gatwick, London/Stansted, London/Luton a London-city). Ukazatel uvedený pro trasu Paris/Charles de Gaulle London/Heathrow byl odhadnut za použití britských výkazů. Tabulka 4 Itálie neposkytovala v roce 2002 data pro nákladní a poštovní dopravu. Souhrnný ukazatel pro 10 nejfrekventovanějších letišť za příslušný rok byl odhadnut za použití dat uváděných letištěm Milano/Malpensa v roce 2003. Světové regiony Jednotlivé země tvořící daných pět světových regionů (EU, Evropa kromě EU, Amerika, Asie a Australasie, Afrika), jak je definováno pro tabulku 3 vzhledem k letecké dopravě do zemí a ze zemí mimo EU, je možno obdržet na požádání. Světové regiony Asie a Australasie (včetně tichomořských ostrovů a Antarktidy) byly seskupeny dohromady v zájmu přehlednosti. Termín světové regiony, jak je definován v této publikaci, odpovídá geografické nomenklatuře používané Eurostatem (viz Úř. věst. č. L 313, 28. 11. 2003, nařízení Komise (ES) 2081/2003 o názvosloví zemí a území pro statistiku vnějšího obchodu Společenství a statistiku obchodu mezi členskými státy). Mezinárodní letecká doprava do zemí a ze zemí mimo EU Ukazatele mezinárodní dopravy do zemí a ze zemí mimo EU obsahují neznámé destinace. Na přípravě této publikace se podíleli spolupracovníci Mathieu Erzar, Marion Biré (data) a Howard Collings (komentář). V této publikaci dále platí tyto konvence: DE = Německo, ES = Španělsko, FR = Francie, UK = Velká Británie 11

Další informace: Databáze: EUROSTAT Website/Home page/data Data z domovské internetové stránky Eurostatu Novináři se mohou obrátit na službu mediální podpory: Bech Building Office A4/017 L-2920 Luxembourg Tel. (352) 4301 33408 Fax (352) 4301 35349 E-mail: eurostat-mediasupport@cec.eu.int Podpora pro evropská statistická data: Eurostat spolu se členy Evropského statistického systému vytvořil síť podpůrných center, která budou existovat téměř ve všech členských státech i v některých zemích ESVO. Jejich posláním je poskytovat pomoc a pokyny pro internetové uživatele evropských statistických dat. Úplné informace ohledně této podpůrné sítě je možno nalézt na našich internetových stránkách: www.europa.eu.int/comm/eurostat/ Seznam míst ve světě, kde je možno zakoupit publikace, je k dispozici v: Kanceláři pro úřední publikace Evropských společenství: Office for Official Publications of the European Communities 2, rue Mercier L-2985 Luxembourg URL: http://publications.eu.int E-mail: info-info-opoce@cec.eu.int 12