Valorizace zvýšení důchodů nejčastěji od lednové splátky důchodu, zvyšování základní výměry důchodu, procentní výměry (podle odpracovaných let a odvodů) nebo obou složek do r. 2011 schvalovala vláda vládní nařízení od r. 2012 valorizaci důchodů stanoví vyhláškou MPSV průměrný starobní důchod v pololetí 2013 10.948 Kč (131.376 Kč /rok), 1,73 mil. osob požadavek vlády: změna pravidel pro výpočet valorizace - přidávaná částka ne dle růstu životních nákladů v zemi, ale dle toho, jak se výdaje zvedají domácnostem důchodců valorizace důchodů 2014 základní výměra důchodu - růst o 10 Kč na 2.340 Kč procentní výměra důchodu - růst o 0,4 % např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč, základní výměra 2.330 Kč, procentní výměra = 8.926 Kč nový důchod: 8.926 * 0,4 = 36 Kč (35,7) + 2.340 Kč nový důchod= 8.962+2.340 = 11.302,-Kč (135.624,-Kč)
Míra ohrožení příjmovou chudobou
Valorizace důchodů v předchozích letech
Obecné trendy a současné problémy veřejných financí 1) rozpočtové deficity- způsobeno: fiskální iluzí procyklická fiskální politika časový horizont vlády nátlakové skupiny Co s tím? fiskální pravidla limity na deficit, dluh zpřísnění procedurálních pravidel zřízení nezávislých fiskálních institucí 2) daňová harmonizace 3) změny ve struktuře VV
Požadavky na dobré pravidlo a) dobře vymezit pravidlo výběr cílované veličiny, institucionální pokrytí (viz odpovědnostní princip FP) b) transparentnost otevřenost směrem k veřejnosti informace o struktuře výdajů, účetní výkazy c) konzistentnost v čase, s ostatními cíli HP (koordinace FP a MP, devizové intervence ČNB versus snaha vlády zvýšit odpovědnost jedince za starobní důchod?) d) jednoduchost snadnější monitoring a kontrola e) flexibilita reakce na změnu podmínek - únikové klauzule doložky k fiskálním pravidlům tzn. definují výjimky, např.pravidlo vyrovnaného rozpočtu za hospodářský cyklus f) vynutitelnost stanovení sankcí za porušení (právní, finanční) požadavky nejsou konzistentní tzn. nutný trade-off např. jednoduchost x flexibilita, flexibilita x vynutitelnost, nutný kompromis
Druhy fiskálních pravidel A) dle strany rozpočtu pravidla na straně příjmů: - omezení refinancování deficitu nebo dluhu daňovým růstem - zákaz financování deficitu půjčkou od CB - velikost daňové kvóty - velikost daňových sazeb pravidla na straně výdajů: - absolutní výdajové limity - nominální nebo reálné celkem - na určité výdaje (obvykle vyňaty výdaje na obranu) - úroky - strop na růst výdajů (tempo růstu VV nominální, reálné)
B) z hlediska času splnitelnosti - ex ante splnění v době schválení rozpočtu (např.německo) podmínka přijetí rozpočtu - ex-post splněno teprve tehdy, je-li skutečně dosaženo cílová veličina C) pravidla založena na bilančním principu - pravidla deficitní: vyrovnanost za určité období, max.výše deficitu ve vztahu k HDP, výdajům, deficit financován ze speciálního fondu - pravidla dluhová nominální strop, strop v % HDP, strop v relaci k jiným veličinám
Obecné trendy a současné problémy veřejných financí 2) daňová harmonizace (sbližování daní základu, sazby, administrativy) a koordinace (smlouvy o zamezení dvojího zdanění, záruka, že daňové základy nebudou unikat ) přínosy a) úspory ve veřejných financích omezování daňových úniků b) ekonomický stimul nebezpečí a) ohrožení veřejných projektů a programů b) růst veřejných dluhů? c) dopad daní na práci
3. Změny ve struktuře veřejných výdajů 1 - úrokové platby negativně ovlivňují ekonomický růst a zaměstnanost 2 - starobní penze, odměny zaměstnanců ve veřejné sféře růst efektivnosti do určité míry 3 - výdaje na sociální zabezpečení včetně podpor v nezaměstnanosti - pro efektivnost prospěšné, ale! past nezaměstnanosti 4 - výdaje na vzdělání, zdravotní péči, veřejné investice a výdaje na vědu a výzkum, na růst efektivnosti pozitivní vliv
Podle syntetického indikátoru veřejných výdajů založeného na vlivu jednotlivých výdajových složek na efektivnost na konci 90. let 20. století nejvíce efektivní skladba veřejných výdajů ve Francii, Německu, Finsku a Švédsku, v zemích, kde podíl veřejných výdajů na HDP vyšší
Proč reformy veřejných rozpočtů? stabilita ekonomiky - proticyklické působení veřejných rozpočtů koordinace měnové a fiskální politiky zdravé veřejné finance zdravé finanční trhy růst ekonomiky dodržení konvergenčních kritérií
Problémy VF v ČR 1. narůstá váha fiskálního přerozdělování v ekonomice 2. prohlubují se strukturální problémy veřejných rozpočtů 3. prohlubuje se atomizace veřejných rozpočtů 4. nabídkově vs. poptávkově založené rozpočtování
Jak reformovat? dříve než později ( kdy?) rychleji než pomaleji (jak rychle?) výdaje spíše než příjmy výdaje běžné spíše než výdaje kapitálové změna legislativy, vymahatelnost práva přístup veřejnosti úloha médií kvalita úředníků
Záměry fiskální politiky pro další období udržitelnost veřejných financí- konsolidace VF důraz na zvyšování: efektivity důvěryhodnosti kvality veřejných institucí strategie daňové politiky: organizace daňové správy - 199 finančních úřadů nahrazeno 14 novými FÚ s dekoncentrovanými územními pracovišti+ Generální finanční ředitelství jedno inkasní místo (JIM) - 1. ledna 2014, plné spuštění 2015 rozpočtové určení daní (RUD) r. 2013 nový systém, trvalé navýšení sdílených daní obcí a snížení disproporcí v příjmech na obyvatele boj s daňovými úniky (převodní ceny, podvody s DPH )
strategie výdajové politiky zvyšování efektivity státní správy - zjednodušení agend a odstraňování duplicit veřejné zakázky a boj s korupcí - přímé náklady českých veřejných rozpočtů v důsledku existence korupčního jednání okolo 1 % HDP ročně podpora vytváření pracovních míst - finanční motivace zaměstnavatelů ke zvýšení (popř. alespoň zachování) počtu pracovních míst,firmy finanční podpora až 1 roku při zaměstnání mladých absolventů, evidovaných na úřadu práce, finanční k vytváření většího počtu pracovních míst na částečný úvazek zelená úsporám - projekty na snížení energetické náročnosti budov a provozních nákladů, a s tím spojené snížení emisí skleníkových plynů
Změny institucionálního rámce fiskální politiky Ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti základní principy a zásady pro zdravé a dlouhodobě udržitelné veřejné finance, zavedení povinnosti, aby instituce vládního sektoru sestavovaly rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu nejméně na další dva roky, zakotvení pravidla pro stanovení celkových výdajů sektoru vládních institucí zřízení Národní rozpočtové rady působící jako nezávislý orgán v oblasti fiskální a rozpočtové politiky fiskální pravidlo pro hospodaření ÚSC - celková výše jeho dluhu nepřekročila 60 % průměru jeho skutečných celkových příjmů za poslední čtyři roky, při překročení stát může ročně pozastavit výnos daní dluhová brzda - zakotvení maximálního limitu výše podílu vládního dluhu na HDP a dalších limitů dluhu, s nimiž jsou při jejich překročení spojena automaticky aktivovaná nápravná opatření