Monosti a perspektivy zpracovæn bioodpadu

Monosti a perspektivy zpracovæn bioodpadu Anton n Slejka vod V soułasnø dob płevauje v R likvidace odpadø nad jejich vyu væn m. Tento zpøsob zachæzen s odpady nen dlouhodob tolerovateln. Nejroz łen j metodou naklædæn s odpady v R je sklædkovæn, kterø zał næ b t ŁÆsteŁn nahrazovæno spalovæn m. Recyklace se roziłuje pouze pomalu a bolestn. SklÆdkovÆn je v tinou povaovæno za nejhor mon zpøsob naklædæn s odpadem, ale ve vysp l ch zem ch se sklædky zał naj płem ovat nebo jsou nahrazovæny manipulałn -v robn mi sklady/sklædkami, ve kter ch prob hæ dotłi ovæn u zdroje tł d nøho odpadu, mechanickæ œprava jednotliv ch sloek odpadu, jejich uklædæn na płipravenæ m sta tak, aby byly kdykoliv k dispozici, atd. Vedle toho jsou bezprostłedn zpracovævæny ty sloky odpadu, jejich technologie zpracovæn je v danøm m st a Łase dostupnæ. Bioodpad je kompostovæn, sklo, plasty, kovy a pap r jsou odvæeny do zpracovatelsk ch zævodø, organickø toxickø lætky jsou spalovæny apod. Proces pokrałuje distribuc recyklovan ch hmot (surovin), jejich płem nou na v robky... T mto jsem cht l naznałit, e sklædkovæn je monø płem nit na metodu naklædæn s odpadem daleko møn zat uj c ivotn prostłed, ne jak je tomu v soułasnosti, kteræ usnad uje recyklaci odpadø t m, e vytvæł zæsoby jednotliv ch sloek odpadø Łi pł mo recykluje (zejmøna prostłednictv m kompostovæn ). Podobn i spalovæn aby mohlo b t zvæno ekologick m, muselo by płej t na spalovæn tł d nøho odpadu, a to nejenom kvøli emis m, kterø je monø odfiltrovat, ale zejmøna kvøli zamezen znehodnocovæn cenn ch surovin. Napł. bioodpad, pokud je po kompostovæn vyuit pro hnojen, dodævæ do pødy nejenom iviny, ale i stabilizovanou organickou hmotu s vysok m obsahem huminov ch kyselin a fulvokyselin humus a pestrou kælu pød prosp n ch mikroorganismø. HumusovØ lætky zvyuj pufrałn schopnost pødy a vododrnost, sniuj vyplavovæn ivin a nepł znivø œłinky toxick ch lætek na rostliny. MikrobiÆln oiven pødy zrychluje rozklad organick ch cizorod ch lætek a redukuje połet Łi alespo œłinek fytopatogenn ch organismø. Celkov møeme ł ci, e promylenø vyu væn kompostovanøho bioodpadu ke hnojiv m œłeløm v razn zvyuje v nosy a kvalitu zem d lsk ch plodin a płisp væ ke sniovæn negativn ch vlivø zem d lstv na pł rodu. Podobn je monø zhodnotit i ostatn sloky odpadø. 1

Jak vidno, tł d n odpadø je kl Łov m bodem recyklace. Dokud se nenauł me tł dit dostatełn kvalitn a v co monæ nejv t kvalit a łi, sotva møeme uvaovat o velkoplonø recyklaci odpadu. To se t kæ zejmøna domovn ch odpadø, u kter ch zævis efektivita tł d n u zdroje płedev m na ochot obłanø omezit svø pohodl pro zlepen spolełnøho ivotn ho prostłed. Bydl m na praskøm s dliti Prosek, a proto v m, e naułit n kterø ŁÆsti ŁeskØ spolełnosti tł dit odpady je a bude velmi nærołn œkol. Tł d n je monø provæd t rovn mechanicky na separałn ch linkæch. V na republice nemæme zat m s takov mto pł stupem dobrø zkuenosti. ZÆkladn chybou v tiny separałn ch systømø je, e zał naj drcen m, co vede k nadm rnø kontaminaci substrætu cizorod mi lætkami. Aby mohla b t mechanickæ separałn technologie pouitelnæ, mus b t spln ny zejmøna tyto poadavky: ve svozovø oblasti je nutnø provozovat co monæ nejdetailn j sb r nebezpełn ch odpadø (v celospolełenskøm m ł tku je vhodnø omezovat prodej v robkø obsahuj c cizorodø lætky, napł. załætkem błezna tohoto roku byl ve Francii zakæzæn prodej rtuov ch teplom rø), drtit pouze ty materiæly, u kter ch je jistota, e neobsahuj ÆdnØ rizikovø sloky nebo pł padnæ kontaminace nen na zævadu płi dal m zpracovæn / vyuit, kontrola v skytu cizorod ch lætek mus b t u t chto technologi obzvlæ pełlivæ. MechanizovanØ technologie jsou sice dosti drahø, monæ by se vak mohly stæt alternativou tł d n u zdroje tam, kde je zapojen obyvatelstva do sb ru obt nø. V pł pad, e ani po vech opatłen ch nedosæhne kompost, vyroben z mechanicky separovanø organickø frakce sm snøho odpadu, patłiłn ch parametrø, aby byl pouiteln alespo płi rekultivac ch, dosæhne se zmenen zabranøho prostoru sklædky a vyuit alespo n kter ch frakc odpadu (zejmøna plastø a kovø). ZpracovÆn bioodpadu Bioodpad je vyuiteln zejmøna prostłednictv m kompostovæn a anaerobn digesce (AD). Vedle toho møe b t bioodpad zkvaovæn napł. na ethanol nebo płem ovæn na palivo prostłednictv m n kterøho z pyrolytick ch Łi termolytick ch procesø. N kdy je monø bioodpad vyu t ke krmn m œłeløm. 1. KompostovÆn KompostovÆn je pravd podobn nejstar a nejroz łen j v decky zpracovanou technologi vyu væn bioodpadu. SpoŁ væ v ł zenøm aerobn m mikrobiæln m rozkladu organickø hmoty, kter je ukonłen stabilizac (dokonłen kondenzałn ch a polymerizałn ch pochodø tvorba humusov ch lætek). 2

RozeznÆvÆme zhruba tłi œrovn kompostovæn domovn ho bioodpadu: domovn (rodinnø), komunitn a komunæln (prømyslovø) kompostovæn. Malorozm rovø decentralizovanø metody kompostovæn vyaduj ni dopravn næklady, zat mco centralizovanø technologie umo uj kvalitn ł zen procesu a kontrolu v slednøho produktu. Domovn kompostovæn prob hæ bu na zahrædkæch napł. v zahradn ch kompostørech nebo na balk nech v balk nov ch vermikompostørech (vermikompostovæn je metoda kompostovæn s vyuit m al napł. vylecht nø deovky hnojn (Eisenia foetida) tzv. kalifornskøho ŁervenØho hybrida). Tyto metody jsou celkem dobłe znæmø, a k jejich roz łen stał v tinou propagałn kampa. Napł. Vossen a Rilla (1996) dokæzali b hem dvouletø kampan sn it mnostv odpadø z oblasti kolem americkø Sonomy o 0,5% (Ł slo se zdæ n zkø, jeliko jako celek jsou bræny vechny odpady vłetn prømyslov ch...), płiłem v rodinæch, je załaly s kompostovæn m bylo zaznamenæno prøm rnø sn en produkce odpadø o 18,3% (hmotnostn ch). Komunitn kompostovæn møe b t provæd no napł. pro skupinu domø, jeden Łi dva panelovø domy, zahrædkæłskou kolonii apod. V tinou se urł zodpov dnæ osoba, kteræ se o kompost staræ. Zał zen pro drcen, płekopævæn a konełnou œpravu kompostu je bu manuæln nebo mechanickø - mobiln, kterø møe slouit zærove pro v ce komunitn ch kompostæren. Pro kompostovæn je monø pou vat rovn jednoduchø bioreaktory. KomunÆln kompostovæn b væ v tinou pln mechanizovanø. ProvÆd se bu na hromadæch, Łi v bioreaktorech. KompostovÆn na hromadæch mus b t provæd no na vodohospodæłsky zabezpełen ch plochæch, co mohou b t napł. silæn laby. Zał zen pro v robu kompostu nen tłeba kupovat, n br je monø vyu t slueb firmy, kteræ obj d kompostærny se sv mi stroji a provæd jednotlivø œkony (zaklædku kompostu, płekopævky a konełnou œpravu). Ve vysp l ch stætech s l trend kompostovæn v uzavłen ch prostorech. ZejmØna I. fæze (termofiln ) by m la b t provæd na indoor, jeliko præv v jej m prøb hu dochæz Łasto k tvorb zapæchaj c ch plynø, kterø by m ly b t zachytævæny napł. v biofiltrech. 2. Anaerobn digesce (AD) Dal monost zpracovæn bioodpadu je anaerobn digesce fermentace za nepł stupu vzduchu b hem n vznikæ bioplyn, co je sm s methanu a CO 2 v tinou v pom ru kolem 6/4 s mal m mnostv m H 2 S a H 2. AD je rovn monø provæd t ve vech tłech m ł tc ch. V naich podm nkæch vak płipadaj v œvahu sp e v t m ł tka. Na rodinnø œrovni je AD roz łena napł. v n, NepÆlu Łi Indii. NejŁast ji pou van m bioreaktorem b væ tzv. Ł nsk fermentor. Tuto technologii vyu vaj zejmøna rodiny mal ch 3

roln kø, pro kterø płedstavuje pom rn snadnou metodu z skævæn paliva s minimæln m negativn m vlivem na ivotn prostłed a zdrav uivatelø (na rozd l od suen ch krav ncø Łi dłeva) a zpøsob zpracovæn exkrementø hospodæłsk ch zv łat spolu s domovn m bioodpadem na kvalitn organickø hnojivo (Gautam 1996). V m ł tku komunitn m experimentuj s vyu væn m AD napł. Otterpohl et al. (1997), kteł v n meckøm L becku vybudovali s dlit, ve kterøm je bioodpad zpracovævæn anaerobn digesc. Bioodpad je v kuchyn ch drcen ve vestav n ch drtił ch, odvæd n potrub m, m chæn s odpadn vodou z toalet a biozplynovæn. VzniklØ hnojivo je vyu væno v okol, co b væ płi centralizovanøm zpracovæn odpadn ch vod Łasto płedm tem røzn ch sporø, jeliko tyto vody b vaj Łasto nadlimitn kontaminovæny cizorod mi lætkami (zejmøna t k mi kovy), co je v tinou zavin no płim en m odpadn ch vod z prømyslu. Jedn m z typick ch pł kladø technologie komunæln ho kompostovæn je zævod v rakouskøm Salzburgu (Lutz 1994), kde se płivezen bioodpad nejprve rułn zbavuje næhodn ch nełistot, pak je drcen v kladivovøm ml n a prosøvæn na s tu s okem 40 mm. MateriÆl propadnuv s tem je zbaven kovov ch płedm tø, a po ohłæt je pln n do fermentoru Dranco, kde je fermentovæn tłi t dny płi teplot 55 C (teplota v tiny anaerobn ch fermentorø navren ch pro tento œłel). Bioplyn je spalovæn v plynovøm motoru za produkce horkø vody a elektłiny. Fermentovan materiæl je odvodn n na 50%-n suinu, a po płim chæn porøzn ho materiælu (napł. zelenø t pky) je kompostovæn. Kompost je prodævæn jako pł davek do hrnkov ch substrætø a jako organomineræln hnojivo. ObdobnÆ technologie je provozovæna v belgickøm Brechtu (Sinclair a Kelleher 1995). Bioodpad je tam svæen i z okoln ch vesnic. S ohledem na jejich roztrouenost je svæen pouze jednou za dva t dny, co zapł Łi uje v teplej ch letn ch m s c ch vznik nepł jemnøho zæpachu. ZÆv r SpoleŁn se vstupem R do EU se bude nae environmentæln legislativa płizpøsobovat evropskø. To bude mimo jinø znamenat zv en poadavkø na intenzitu a kvalitu recyklace odpadø, zv en poplatkø za sklædkovæn a płibudou i dal omezen pro znekod ovæn odpadø. To znæsob zæjem o recyklałn technologie zpracovævaj c bioodpad. Zat m je hlavn ohnisko zæjmu upłeno na kompostovæn, ale spolełn se zavæd n m ekologick ch dan na fosiln paliva a ub væn m neobnoviteln ch zdrojø energie se bude zvyovat zæjem rovn o AD. Bioplyn bude vyu væn zejmøna kogenerałn, ale nelze zcela vyloułit jeho Łit n na kvalitu zemn ho plynu a rozvod ke konełn m uivateløm prostłednictv m stævaj c potrubn s t. 4

Literatura Dal informace o monostech vyuit bioodpadu je monø naløzt napł. na webov ch strænkæch CZ BIOMu: http://www.vurv.cz/czbiom/ (vłetn zkræcenøho płekladu ŁlÆnku Gautam 1996) GAUTAM, K.M.: Prospects of Biogas Utilization in Nepal. IN: Proceedings from International Conference on Biogas Energy Systems, Tata Energy Research Institute, New Delphi, p. 34-41, 1996. LUTZ, W.: Anaerobic-aerobic system in Salzburg. Biocycle. p. 60, June 1994. OTTERPOHL, R.; GROTTKER, M. a LANGE, J.: Sustainable water and waste management in urban areas. Wat. Sci. Tech. Vol. 35, No. 9. pp. 121-133, 1997. SINCLAIR, R. a KELLEHER, M.: Anaerobic digestion for household organics. Biocycle. pp. 50-53, April 1995. VOSSEN, P. a RILLA, E.: Trained home composters reduce solid waste by 18%. California Agriculture, p. 11-15, Sept.-Oct. 1996. Ing. Anton n Slejka V zkumn œstav rostlinnø v roby DrnovskÆ 507, 161 06 Praha 6 Ruzyn tel.: 02 / 33022354, fax: 02 / 365228 slejska@hb.vurv.cz, ICQ#: 31786785 http://www.theoffice.net/slejska 5

Sb r a tł d n bioodpadø - zkuenosti firmy SSI SCH FER. Jił N mec Podle statistick ch zdrojø obsahuj domovn odpady v N mecku tøm ł 40% bioodpadø. Płi rołn m v skytu 29 mili nø tun domovn ch odpadø (rok 1995), płedstavoval tento pod l 11,8 mili nø tun organick ch odpadø. Po skromn ch załætc ch na konci osmdesæt ch let, mnostv vytł d n ch a zpracovan ch bioodpadø z domovn ch odpadø postupn roste. Koncem roku 1996 bylo v N mecku na systømy tł d n bioodpadø zapojeno ji tøm ł 40 mili nø obyvatel. PlynulØ, hygienicky zajit nø tł d n a sb r bioodpadø jsou prvn m płedpokladem jejich efektivn ho zpracovæn a vyu væn. Zat mco sb r odpadø ze zelen nepłinæ podstatnø problømy, sb r a tł d n bioodpadø z domæcnost je provæzen dv ma nepł jemn mi faktory - rizikem zæpachu a v skytu Łerv kø. Płi realizaci systømø sb ru organick ch sloek domovn ch odpadø je nutnø tyto faktory co nejv ce eliminovat. Firma SSI SCH FER se dlouhodob zab væ v vojem a dodævkami vhodnøho vybaven pro œłely sb ru a tł d n domovn ch odpadø vłetn bioodpadø. Jej prov trævanø Compostainery røzn ch velikost, vyvinutø v prøb hu osmdesæt ch let ve spolupræci s univerzitou v Giesenu, dopln nø souborem mal ch kuchy sk ch nædob o obsahu 7 nebo 10 litrø se v provozu pln osv dłily a staly se płedstavitelem i pro jinø aplikace mylenky startu aerobn płem ny biohmoty ji płi jej m sb ru a shroma ovæn. Princip prov trævanø nædoby pro sb r bioodpadø - Compostaineru je na obr. 1. Poj zdnæ plastovæ nædoba mæ ve spodn ŁÆsti sklopn rot z nerezav j c oceli. Æst nædoby pod n m tvoł j mku pro shroma ovæn odkapævaj c vlhkosti. V œrovni rotu jsou v bołn ch st næch nædoby pł vodn otvory vzduchu. Jejich płesnø um st n i velikost jsou dæny dlouhodob mi zkuenostmi z provozu, otvory mus b t dobłe dimenzovæny k optimæln mu odpałovæn vlhkosti a jejich um st n mus omezovat vytøkæn shromæd nø kapaliny z nædre płi vyklæp n nædoby. St ny nædoby jsou uvnitł svisle ebrovæny. ebra zabra uj płilnut biohmoty ke st næm a ulehłuj trvalø proud n vzduchu podøl st n vzhøru k otvorøm ve v ku. Horn mi otvory v bołn ch st næch nædoby se mnostv proud c ho vzduchu dæle zvyuje. V ko s otvory je chræn no stł kou proti zatøkæn. V trac soustava nædoby tedy vyu væ kom novøho efektu a vloen bioodpad pod stæl m proudem vzdunøho kysl ku 6

nezahn væ a tud nezapæchæ. OdpałovÆn m vlhkosti ztræc obsah nædoby na hmotnosti a zvyuje se vyuit pł pustnø nosnosti vozidel. Ji prvn typy nædob s usm rn n m pł stupem vzduchu, zkouenø v praxi asi płed dvaceti lety, płinesly pł zniv obrat v næzorech na reælnost plonøho a płitom hygienickøho sb ru bioodpadø. Odpørci, kteł takovø nædoby dosud k dispozici nem li, poukazovali na œdajnou n zkou œłinnost omezen zæpachu a naopak opticky v t v skyt Łerv kø, unikaj c ch z aerobn zahł vanø biohmoty, na lemu nædoby pod v kem. V deck v zkum proveden v roce 1991 Univerzitou Giesen a pozd ji Inen rskou spolełnost ve Witzenhausenu prokæzal, e præv v skyt zæpachu a Łerv kø jsou u modern ch typø Compostainerø SSI SCH FER redukovæny na minimum. PorovnÆn m døleit ch hodnot v voje obsahu kysl ku, teploty vloenø biohmoty a ztræty hmotnosti u tł rozd ln ch proveden nædob - Compostaineru SSI SCH FER, jednodue v tranø nædoby bez vnitłn ch eber a standardn uzavłenø nædoby bez v træn, byly płednosti Compostaineru prokæzæny. (Grafy prøb hu hodnot - obr. 2). V zkum vzniku zæpachu ukæzal u Compostaineru rovn v razn lep hodnoty (Graf obr. Ł. 3). Płiblin 40 mili nø n meck ch obłanø se ji pod l na systømech tł d n bioodpadø. Bez v tran ch Compostainerø by to nebylo monø. Shrnut : Pouze v maximæln provzdu ovanø nædob møe zał nat aerobn proces odbourævæn biohmoty. Teplota roste a na 50 0 Celsia płi minimalizaci vzniku zæpachu a v skytu Łerv kø. Compostainer biologicky a ekologicky umo uje ekonomicky płijateln 14 - denn cyklus odvozu. Poznatky z R: Sb r bioodpadø je zat m v plenkæch a to płesto, e i u næs płedstavuje tato frakce asi 1/3 celkovøho objemu domovn ch odpadø. Je to logickø, tł d n bioodpadø je nejv ce nærołnø na organizaci, vybaven a na dodrovæn urłen ch pravidel tł d n a sb ru. Bioodpad toti na rozd l od jin ch frakc (sklo, pap r, plasty) nelze dotł dit a jakøkoliv hrubø znełit n znehodnocuje celou ari. DøleitÆ je tø vzdælenost od m sta sb ru ke zpracovæn. Sb r je velmi citliv i na połas, zejmøna v zim a v horkøm løt. Kapacity zpracovæn jsou u næs zat m omezenø, a płi depresi zem d lstv je i odbyt produktø ze zpracovæn bioodpadø problematick. Legislativa zat m pł jem tøto frakce do sklædek nijak zvlæ neomezuje a prostø sklædkovæn za stævaj c ch cenov ch relac je stæle podstatn levn j ne komplikovan systøm tł d n a zpracovæn se vemi nærołn mi problømy, vłetn nutnosti døslednø kontroly jakosti produktø a limitø obsahø neorganick ch lætek v nich. 7

N kterø experimenty, by œsp nø (napł. Praha-Ko k, s dlit M ln k), i ir provozn systømy (LuhaŁovice, P sek) jsou zat m pouze næznakem n kter ch cest, kter mi by se modern hospodałen s domovn mi odpady m lo ub rat. Firma SSI SCH FER je płipravena ke spolupræci s kad m zæjemcem o rozvoj tøto metody. Ing. Jił N mec Kontakt: SSI SCH FER s.r.o. Obchodn odd len Praha, Technika pro odpady (AT) Płet nskæ 1415, 153 00 PRAHA 5 Radot n Tel. 02/57 911 590, Fax. 02/57 911 951 8

9

10

Obr. 3 11

SEPAROV`N A KOMPOSTOV`N KOMUN`LN HO BIOODPADU Josef Gabry Nae firma JOGA LUHA OVICE s.r.o. se zab væ separac komunæln ho a prømyslovøho odpadu ji od roku 1992. Na załætku bylo z skævæn zkuenost se separac a kompostovæn m komunæln ho bioodpadu zejmøna od rakousk ch a n meck ch firem na kompostærnæch v Grazu, St. Poltenu apod. Od roku 1996 se nae firma zab væ svozem a tł d n m komunæln ho a prømyslovøho odpadu vłetn kompostovæn bioodpadu. V soułasnø dob provozujeme ji tłet m rokem kompostovac plochu ve SlaviŁ n, kde kompostujeme vytł d n komunæln bioodpad s tzv. zelen m odpadem, co je træva, list, t pky apod. Na kompostovac ploe, kteræ je vybavena f li a j mkou provozujeme aerobn kompostovæn v 7-8 krechtech. Kapacita kompostovac plochy je rołn cca 800-900 tun vyprodukovanøho kompostu. Protoe samotnæ technologie aerobn ho kompostovæn je velmi jednoduchæ a v soułasnø dob nen problømem odbyt (vzhledem k velkømu nedostatku kvalitn zeminy a i podornice v naem valaskøm regionu) soustłedil bych se na jinø dva prioritn j problømy kompostovæn, a to je zaprvø naprosto nezbytnæ kvalitn osv ta a propagace płi tł d n bioodpadu v domæcnostech a napł. v hotelech, s vazbou na nekompromisn døraz na Łistotu vytł d nøho bioodpadu, ekonomiku a rentabilitu tł d n a kompostovæn komunæln ho bioodpadu. ad 1/ Propagace a osv ta pøvodcø odpadu vliv na kvalitu vytł d nøho bioodpadu Jako jeden ze zækladn ch problømø płi tł d n a kompostovæn bioodpadu je maximæln zabezpełit kvalitu vstupn ho materiælu, tedy zejmøna komunæln ho bioodpadu. Protoe kvalita dal ch vstupn ch materiælø, tzn. t pkø, list, trævy apod., pokud nen pł mo kontaminovanæ, tak je samozłejm vysokæ a tedy bezproblømovæ. Samozłejm kvalita vytł d n ch druhø odpadu je veobecn platn poadavek a zæm r, ale na rozd l napł. od pap ru a skla jinø druhy odpadu v t chto komoditæch (napł. plasty, textil, kusovø N odpady apod.) se daj velmi jednodue na dotł ovac lince nebo płi rułn m tł d n jet vyseparovat a odstranit. To samozłejm ji tak neplat u vytł d nøho bioodpadu, protoe jednak dæle dotł ovat bioodpad na kompostærn nen nijak pł jemnæ præce, ale hlavn płi kontaminaci bioodpadu n kter mi druhy nebezpełnøho odpadu jsou vzniklø næklady velmi vysokø. Proto je veobecn roz łen næzor, e pokud kompostovat, tak pouze tzv.zelen odpad a kompostovæn bioodpadu vøbec nerealizovat. Płesto nae firma provæd 12

tł d n a kompostovæn bioodpadu, a to zejmøna d ky maximæln propagaci a osv t obłanø, obc a dal ch producentø komunæln ho bioodpadu. V soułasnø dob odeb ræme bioodpad od obłanø, hotelø, j delen a penzionø. U prævnick ch osob je odebræn vytł d nøho bioodpadu takłka bezproblømovø. Vem naim dodavateløm płedæme płesn seznam druhø odpadu, kterø mohou b t v jejich bioodpadu vłetn konzistence, a pokud vytł d n bioodpad nen sprævn separovæn, kontejner, nædoby nebo pytle s bioodpadem zkrætka pracovn ci svozovøho vozidla neodeberou, nalep etiketu NEVYT D N BIOODPAD a dodavatel mæ dv monosti: bu svøj vytł d n bioodpad znova łædn vytł d nebo zaplat na firm v hotovosti næklady za uloen na sklædku. Samozłejm tento docela ov łen postup nemøeme aplikovat na obłany. ObŁanØ v naem svozovøm regionu tł d bioodpad do hn d ch pytlø, hn d ch plastov ch nædob na bioodpad a od roku 1998 takø do hn d ch kontejnerø ll00 l na bio, kterø jsou uzamykæny a s otvory na vhoz. Po tł let ch zkuenostech møeme konstatovat, e zdaleka nejjednodu je systøm pytlov pro tł d n bioodpadu. V kadøm pł pad kadømu doporułujeme płi zahæjen oznałit kad hn d pytel na bioodpad napł. ŁÆrov m k dem. Płi vyzvednut pytle na bioodpad dostane kadæ domæcnost letæłek na firmy, kter płesn a jednodue vysv tl, co patł a nepatł do bioodpadu a døvody nezbytnø zp tnø kontroly pomoc ŁÆrovØho k du. SouŁasn se næm osv dłilo, vytisknout na etiketu s ŁÆrov m k dem seznam odpadø, kterø patł do bioodpadu. Nae firma dodævæ hn dø pytle na bioodpad vłetn ŁÆrovØho k du za velmi v hodnø ceny. Płi podepsæn smlouvy na dodævæn pytlø nab z me zdarma i dodæn vzorov ch propagałn ch materiælø domæcnostem. Velmi se næm osv dłila i vypsanæ sout jako motivace pro obłany m sta płi tł d n bioodpadu, kterø se zœłastnilo k naemu velkømu płekvapen 87 % domæcnost, kterø se zapojily do tł d n. Nerad bych prozrazoval œplnø detaily, protoe nae firma provæd propagaci a osv tu tł d n profesionæln a je soułæst u konkrøtn ho projektu zaveden tł d n bioodpadu ve m st. ZÆjem o tł d n bioodpadu do pytlø je opravdu velk a œłinnost a kvalita je velmi vysokæ. Ale bohuel vude nejde zavøst pytlov systøm (napł. na s dliti), protoe na rozd l napł. od vødska, kde ve m st Boras a dal ch ji maj vybudovanø skluzy v jednotliv ch patrech v s dlitn ch domech nebo v Nizozem, kde zase maj v s dlit ch systøm domovn ch sprævcø, kteł se o organizaci postaraj, u næs tento probløm zat m nikdo nełeil. Proto je nutnø ve velk ch m stech zahæjit v pł pad zæjmu obłanø a veden m sta i tł d n bioodpadu na s dlit ch. Kad i prøm rn informovan odpadæł v, e jakøkoliv zahæjen tł d n na s dlit ch je problematickø, proto je nezbytn nutnø ud lat 7 zækladn ch krokø, aby tł d n bioodpadu na s dlit ch bylo œsp nø. Cel zkuebn provoz tł d n bioodpadu trvæ 2 roky od prvn ho rozhodnut veden m sta zahæjit tł d n bioodpadu a po 100% zapojen vech domæcnost 13

v tøto lokalit. Protoe tento postup je op t soułæst konkrøtn ho projektu, nebudu popisovat jednotlivø detaily. Jenom bych si dovolil poznæmku, e na rozd l od tł d n pap ru, skla apod. je zaveden tł d n bioodpadu docela sloitø a komplikovanø a provozovatel, kter podcen pł pravu nebo nemæ projekt zaveden bioodpadu, v tinou do 2-3 let od tł d n bioodpadu odstoup, co je velkæ chyba, a to nejen z ekonomick ch døvodø. T m samozłejm nechci konstatovat, e kad provozovatel si mus zadat odborn projekt, ale v kadøm pł pad nesm podcenit celou pł pravu. Zkuenosti dokazuj, e næklady na odborn projekt a realizaci propagace, osv ty a næslednø kontroly jsou vdy podstatn men, ne næklady spojenø s velkou pracnost płi neustæle patn tł d nøm bioodpadu od domæcnost nebo dokonce næklady spojenø se zruen m tł d n bioodpadu. ad 2/ Ekonomika a rentabilita tł d n a kompostovæn komunæln ho bioodpadu DoufÆm, e nikdo z posluchałø nełekæ v Łet pł jmø a nækladø vłetn cash-flow kompostovæn bioodpadu, protoe samozłejm kadæ kompostærna, kad region mæ naprosto jinø nebo specifickø podm nky, næklady a t m pochopiteln i v sledky. Samozłejm je veobecn znæm næzor, e tł d n a kompostovæn bioodpadu je ztrætovø. Pochopiteln kadøho asi napadne mylenka, proł soukromæ firma, kteræ je postavenæ na zisku, vøbec provæd tł d n a kompostovæn bioodpadu. Ano, møeme zcela seriozn prohlæsit, e v roce 1997 płi kompostovæn bioodpadu ze svozovø oblasti cca 35.000 obyvatel, kde bylo zapojeno cca 40-45 % obyvatel, jsme m li rołn ztrætu v pł m ch nækladech na kompostovac ploe 185.000,-KŁ. ZÆkladn m principem ekonomiky a rentability je to, e firma mus logicky krom komunæln ho bioodpadu na kompostærn zpracovævat tzv. zelen odpad nebo dłevn odpad a to za œplatu. Zcela prokazateln ziskov provoz je kompostovæn bioodpadu s Łist rensk mi kaly. Nae firma załala jako jedna z prvn ch kompostovat kaly z OV spolełn s bioodpadem. ProblØm je v tom, e aby firma mohla œsp n zahæjit ziskov provoz kompostovæn kalø z OV napł. s bioodpadem, bohuel mus za to zaplatit ztrætov m provozem pouhøho kompostovæn bioodpadu, aby se technologii naułila, aby pochopila v hody kompostovæn bioodpadu s Łist rensk mi kaly. Po zvlædnut t chto problømø lze płistoupit k ziskovømu provozu kompostovæn bioodpadu s kaly z OV. Vzhledem k zævazku na republiky, e płi vstupu do EU mus do urłitø doby zajistit, aby kadæ obec nad 2.500 obyvatel m la OV, je kompostovæn kalø z OV jist (krom dal ch technologi brikety, spalovæn apod.) velmi perspektivn a zaj mavø pro vechny provozovatele odpadu v R. Asi nemus m obhajovat næzor, e k œsp nø realizaci rentabiln ho kompostovæn je zcela nezbytnø m t provæd c projekt, kter stanov nejen technologick postup, mnostv, vstupn podm nky, 14

organizaci, ale zejmøna cash-flow celøho systømu kompostovæn komunæln ho bioodpadu v danøm regionu vłetn nævrhu cen za płevzet jednotliv ch odpadø na kompostærn. Jako velkou pomøcku pro zæjemce o provozovæn bioodpadu mohu doporułit Katalog odbytu odpadu-verzi 1999, kteræ monitoruje stævaj c płehled kompostæren v R vłetn jejich podm nek płevzet bioodpadu a pł padnø ceny za zpracovæn bioodpadu. Tento Katalog bude kad rok aktualizovæn, take kad majitel licenłn ho softwaru katalogu bude m t neustæle aktuæln płehled o tøto komodit v R a næsledn od roku 2000 i v EU JOGA LUHA OVICE s.r.o. Ing. JOSEF GABRY łeditel SolnØ 696, 763 26 LuhaŁovice Tel.: 067 / 932602, 932522, fax: 067 / 932998 joga@zl.anet.cz 15

KompostovÆn bioodpadu Jaroslav VÆ a Zpøsoby naklædæn s komunæln m bioodpadem mohou pozitivn i negativn ovlivnit zækladn sloky ivotn ho prostłed. Tyto odpady jsou płedurłeny k lætkovømu nebo energetickømu vyuit. TradiŁn technologi lætkovø recyklace komunæln ho bioodpadu je aerobn kompostovæn, kter m je stabilizovanæ organickæ hmota bioodpadu udrovæna v pł rodn m kolob hu jako organickø hnojivo a zærove jsou rostlinnø iviny obsaenø v bioodpadu vyu væny płi p stovæn rostlin. T m je pozitivn ovliv ovæna produkce sklen kov ch plynø a sniovæna spotłeba neobnoviteln ch surovin a energie na v robu syntetick ch hnojiv. Separace biodegradabiln ch sloek ze sm snøho domovn ho odpadu V osmdesæt ch letech byla v eskø republice na n kolika m stech provozovæna technologie kompostovæn biodegradabiln ch pod lø sm snøho domovn ho odpadu s vyuit m technologickøho systømu Gondard. Sm sn odpad byl rozdrcen a na separałn ch linkæch byly odstran ny nekompostovatelnø pod ly. Takto upravenæ dr komunæln ch odpadø byla aerobn kompostovæna na zaklædkæch płekopævan ch Łeln mi nakladałi. Pł Łinou oput n tohoto zpøsobu byla nadlimitn koncentrace cizorod ch lætek (zejmøna t k ch kovø) ve vyrobenøm kompostu s næslednou kontaminac zem d lskø pødy a ohroen m potravinovøho łet zce. Zdrojem kontaminace bioodpadu cizorod mi lætkami byly nebezpełnø sloky sm snøho odpadu, zejmøna monołlænky, elektronika, teplom ry, løky, barvy a chemikælie, kterø se do sm snøho odpadu dostævaj nekæzn obłanø. Rovn v devadesæt ch letech vybudovanæ kompostærna na sm sn domovn odpad s technologi Voest Alpine v Lomnici nad Popelkou płes vekerou snahu provozovatelø nespl uje poadavek nezævadnosti kompostu na obsah t k ch kovø. Separovan bioodpad v tł d c m zævod v Ostrav je tø nadlimitn kontaminovæn t k mi kovy. Snaha sn it kontaminaci bioodpadu płedfermentovæn m nedrcenøho sm snøho odpadu nebo jeho biostabilizac a næslednou separac nezabezpełila nezævadnost vyrobenøho kompostu s ohledem na obsah t k ch kovø (V` A 1991). ObdobnØ zkuenosti byly z skæny i v zahranił, kde je technologie kompostovæn biodegradabiln ch pod lø sm snøho domovn ho odpadu provozovæna pouze s c lem hygienizace, sn en objemu a stabilizace odpadu, kter je næsledn uklædæn na sklædky. Rovn rułn tł d n sm snøho odpadu, kterø je provæd no v n kter ch stætech, nen schopno zabezpełit nekontaminovan bioodpad. ReÆlnou cestou z skævæn nekontaminovanøho bioodpadu pro zem d lskø vyuit je separovan sb r odpadø z domæcnost. Bioodpad płi tomto separovanøm sb ru je shroma ovæn v nædobæch 16

(NovÆ Paka) nebo v pytl ch oznałen ch ŁÆrov m k dem (LuhaŁovice). Bioodpad ze sb ru z individuæln zæstavby je zpravidla møn kontaminovæn t k mi kovy ne obdobn sb r bioodpadu ze s dli. V tab. Ł. 1 uvæd m jakostn znaky komunæln ho bioodpadu z databæze møho pracovit ve srovnæn se zahraniłn mi autory (M LLER 1989) a s normativy na obsah cizorod ch lætek podle vyhlæky Ł. 271/98 Sb. o stanoven poadavku na hnojiva. SrovnÆn m œdajø o kontaminaci bioodpadu ze sm snøho odpadu a ze separovanøho sb ru vypl væ, e pro zem d lskø œłely vyhovuje pouze separovan sb r bioodpadu. KomunÆln bioodpad je dobr m zdrojem rostlinn ch ivin. V suin obsahuje 1,9-2,2 % dus ku, 0,2-0,4 % fosforu, 0,4-1,0 % drasl ku a 0,2-0,3 % hołł ku. Obsah spaliteln ch lætek je v rozmez 70-80 % suiny. Tab. Ł. 1 : Koncentrace t k ch kovø v røzn płipravenøm komunæln m bioodpadu (prøm rnø hodnoty) ve srovnæn s normativn mi poadavky na vyroben kompost v mg/kg suiny. Sledovan poadave bioodpad ze sm snøho odpadu separovan sb r bioodpadu parametr k na hnojivo Gondard Gondard płedferment. NovÆ NovÆ SRN SRN (letn (zimn prosev Paka Paka Heidelberg Meinz obdob ) obdob ) 1995 1997 As 10 29,8 30,8 0,3 0,5 3,2 3,3 x Cd 2 2,9 3,8 3,2 0,8 0,6 0,6 1,0 Cr 100 102,3 131,8 55,6 4,1 10,6 60,0 19,4 Cu 100 152,7 215,0 130,7 25,5 27,8 30,0 17,5 Hg 1 2,3 5,4 3,5 0,1 0,4 0,2 0,4 Mo 5 3,9 5,7 4,2 2,8 2,3 3,2 x Ni 50 25,6 19,6 16,7 7,9 6,7 12,0 14,4 Pb 100 499,1 612,3 254,4 23,2 32,9 40,0 30,4 Zn 300 958,3 1480,0 1268,0 262,0 236,0 190,0 90,4 KompostovÆn bioodpadu je monø na kompostov ch zaklædkæch na volnøm prostranstv na vodohospodæłsky zabezpełenø ploe nebo v biofermentoru. Płi krechtovøm kompostovæn mus b t 17

bioodpad minimæln dvakræt płekopæn, tak aby v prøb hu zræn dosæhla teplota zaklædky minimæln 55 C po dobu del ne 21 dnø. Hotov stabilizovan kompost je monø dosæhnout ji 35 dnø po zaloen kompostu. KompostovÆn je monø provæd t bez pł davku dal ch odpadø nebo s 20-30 % pł davkem drcenø stromovø køry, dłevn t pky z prøłezø nebo s pł davkem pilin, ale tak, aby pom r uhl ku a dus ku v ŁerstvØm kompostu nebyl vy ne 35:1. DÆle je mono kompostovat bioodpad v kontinuæln ch nebo i diskontinuæln ch aerovan ch biofermentorech po dobu 5-10 dnø s dozræn m na zaklædce po dobu cca 30-40 dnø. MalÆ mnostv bioodpadu (rodinnø domky, s dlit ) je mono kompostovat za pomoci al. VermikompostovÆn m je mono z skat velmi stabilizovan a agronomicky œłinn kompost, kter nav c obsahuje auxinoidn lætky stimuluj c røst rostlin. KompostovÆn bioodpadu v NovØ Pace KompostovÆn bioodpadu bych VÆm cht l płedstavit na pł kladu łeen TS NovÆ Paka, kterø vzniklo z naeho popudu a technologickø dokonalosti dosæhlo zæsluhou b valøho łeditele TS pana kvałila. KompostovÆn bioodpadu je navæzæno na separovan sb r v NovØ Pace a okoln ch obc ch, kde je rozm st no v ce ne 500 sb rn ch m st s maximæln donækovou vzdælenost 60 m. Sb rnø nædoby jsou na pap r, sklo, plasty, drobnø elezo a bioodpad. Pro nebezpełnø odpady je urłeno tø n kolik des tek sb rn ch nædob. SouŁÆst systømu je dotłi ovna odpadø, kompostærna a sklad. KompostÆrna pou væ leat kontinuæln aerovan biofermentor V CHZ Brno (obdoba zahraniłn ho systømu BAW). MÆ tvar uzavłenøho boxu a je vybaven mechanismem na lineærn posun materiælu a biofiltrem na Łit n odplynu. V biofermentoru prob hæ fermentace płi teplot 55-70 C 10 dnø. DozrÆvÆn na volnø ploe trvæ 5 t dnø. Vyroben kompost spl uje poadavky stanovenø pro hnojiva a je registrovæn u stætn zkuebny. PodobnÆ łeen jsou zcela b næ v Rakousku i v SRN, v R jde o ojedin lou zæleitost. KompostovÆn odpadø z œdrby zelen Na rozd l od v R ojedin løho łeen kompostovæn separovanøho bioodpadu, łada technick ch slueb provozuje nebo buduje kompostærny na tzv. zelenø odpady. Jde zpravidla o tzv. krechtovø kompostovæn s płekopævæn m nakladałi nebo rotałn mi płekopævałi kompostu. Kompostuje se posełenæ træva, stałina, dłevn t pka z prøłezø, plevelnø rostliny, odpad z tri, list apod. SurovinovÆ skladba kompostø b væ dopln na dal mi biodegradabiln mi odpady z provozoven (v lisky ovoce, potravinæłskø odpady, odpady z vełejnøho stravovæn, nezævadnø kaly nebo zv łec fekælie). KompostovÆn mus b t provæd no na vodohospodæłsky zabezpełenø ploe, jej poł zen je finanłn nærołnø. Proto doporułuji pro toto kompostovæn vyu t nepotłebnø silæn laby, 18

zem d lskæ sloit nebo hnojit, pł padn zabezpełenø plochy b val ch provozoven uheln ch skladø. Zał zen kompostærny dokonal m t pkovałem a technikou pro homogenizaci a płekopævæn kompostø rovn n kdy płesahuje investiłn monosti technick ch slueb. Proto jsme inicializovaly sluby v tøto oblasti, kterø napł. provæd fi Agrofuture s.r.o. StarÆ Hu u Dobł e. Slubou je po œzem republiky zajiovæno komplexn zpracovæn bioodpadu na komposty, substræty a mulłe, vłetn spolupræce płi odbytu produktø. Cena tøto sluby je v rozmez 240-290 KŁ (plus DPH 5%) za 1 m 3 materiælu se zahrnut m veker ch operac od pł pravy odpadø, a po hotov v robek. Sluba se provæd mobiln linkou, jej soułæst je i płekopævał zahraniłn provenience. Zpøsoby intenzifikace kompostovæn bioodpadu Płedpokladem dobrøho prøb hu kompostovæn je pom r C:N v ŁerstvØm kompostu cca 30-35:1. OptimÆln vlhkost ŁerstvØho kompostu z drcenøho bioodpadu je v rozmez 55-62% (V` A 1997). Monosti intenzifikace kompostovæn s c lem rychlø płem ny organick ch lætek odpadø na lætky humusovø provæd me v połætełn hydrolytickø fæzi kompostovæn. O jej m prøb hu rozhoduje płi optimalizaci chemick ch a biologick ch parametrø substrætu intenzita aerace. Nejlep prostłed pro tuto fæzi næm zabezpełuj aerovanø kompostovac biofermentory (V` A 1998a). Teplota fermentace v tepeln izolovan ch biofermentorech v rozmez 60-80 C næm zabezpełuje œłinnou devitalizaci patogenn ch mikroorganismø a semen plevelø a vy redukci obsahu vody a objemu materiælu ne płi klasickøm kompostovæn v zaklædkæch. NejŁast ji jsou tyto bioreaktory konstruovæny jako tepeln izolovanø boxy, kontejnery nebo otæłivø bubny pro diskontinuæln provoz. Dal m typem jsou tunelovø nebo v ovø bioreaktory, kterø jsou na vstupu prøb n pln ny a na v stupu po 10-14 dnech vychæz ŁÆsteŁn zfermentovan produkt. Płedpokladem dosaen plnø stability substrætu je dal dozræn na zaklædce po dobu minimæln 1 m s ce. Zintenzivn n kompostovac ho procesu v biofermentorech zkracuje dobu dosaen stability o 2-3 t dny. V hodou modern ch biofermentorø je automatickø ł zen fermentałn ch procesø a rovn Łit n odplynu v biofiltru. NÆhradou za bioreaktory lze s œsp chem realizovat plochy pro kompostovæn s nucen m provzdu ovæn m. Podlo pro um st n zaklædky kompostu je vybaveno soustavou aerałn ch kanælø s rozvodem tlakovøho vzduchu d rovan mi polypropylenov mi hadicemi. Dal m łeen m je odsævæn plynø z podlo zaklædky v v vou inicializuj c vstup ŁerstvØho vzduchu do kompostovø zaklædky. Toto łeen umo uje sn en pachov ch zævad a filtraci odplynu v biofiltru. Intenzifikac klasickøho kompostovæn na zaklædkæch je mono doc lit zv en m frekvence płekopævek a vyuit m frøzov ch płekopævałø. Na n kter ch kompostærnæch bioodpadu se 19

zaklædka zakr væ kompostovac plachtou, kteræ je porøzn pro v m nu plynø s okol m, ale dobłe tepeln izoluje zaklædku a zabra uje vstupu sræek do zaklædky. VysokÆ intenzifikace kompostovæn byla dosaena pouit m biopreparætu OxygenÆtor (V` A 1998b), kter jsme z skali k ov łen od firmy Sanbien s.r.o. Praha 5. MikrobiologickÆ kultura dopln næ hydrolytick mi enzymy pochæz od firmy Sanitree International z JihoafrickØ republiky. Tento preparæt jsme pouili płi kompostovæn krætkø sełe parkovø trævy s pł davkem 10% kørodłevn hmoty a 10% zv łec ch fekæli. KompostovÆn bylo provedeno v 50 l aerovan ch pokusn ch biofermentorech a to jak s pouit m preparætu, tak bez preparætu. Ji druh den po zaloen experimentu byla teplota kombinace s aplikovan m preparætem vy o 10 C ve srovnæn s kontrolou. Tłet den se tento teplotn rozd l zv il na 15 C a varianta s preparætem dosæhla 57 C a v dal ch dnech załala postupn klesat. Po 7 dnech od zaloen experimentu byla u zraj c ho kompostu s aplikovan m preparætem travn hmota ji jen mælo znatelnæ a kompost vykazoval slab pałenitn zæpach. V tø dob byla na kontroln variant bez preparætu, vykazuj c teplotu 42 C, v substrætu struktura travn hmoty zcela patrnæ. Po 14 dnech od zaloen pokusu klesla teplota kombinace s preparætem na teplotu okol a substræt byl dokonale płem n n na stabilizovan kompost, co bylo potvrzeno biozkoukou vodn ho v luhu, kter neobsahoval ÆdnØ fytotoxickø produkty. V tøto dob kontroln kombinace stæle fermentovala płi teplot 38 C a m ra stabilizace, kteræ byla u kombinace s pouit m biopreparætu dosaena za 2 t dny, byla dosaena a za 32 dnø od zaloen. TakovØ zkræcen doby zræn kompostu se næm zat m nepodałilo dosæhnout Ædn m jin m mikrobiologick m nebo enzymatick m preparætem. ZÆv r V budoucnosti by se bioodpad nem l vyskytovat na sklædkæch odpadu. Płi separaci tuh ch domovn ch odpadø by se nem lo zapom nat na separaci bioodpadu. Rovn odpady z œdrby zelen by m ly b t kompostovæny a płem n næ organickæ hmota bioodpadø a obsaenø rostlinnø iviny by m ly zabezpełovat œrodnost zem d lskø nebo parkovø pødy. Literatura M LLER G.: Biom ll sammeln und kompostieren. Umwelt 4, 1989 : pp.187-191 V` A J.: KompostovÆn separovan shroma ovanøho a sm snøho tuhøho domovn ho odpadu a regionæln zpøsoby łeen. In: AktuÆln problømy płi zachæzen s tuh mi odpady II pp : 88-103, SpoleŁnost pro ivotn prostłed, Praha 1991 20

V` A J.: V roba a vyuit kompostø v zem d lstv, Institut v chovy a vzd lævæn MZe, 1997, 38 pp. V` A J.: Je kompostovæn odpadø v eskø republice perspektivn technologi? Nov venkov, No.4, 1998, pp. 16-18 V` A J.: UiteŁnØ mikroorganismy z jin Afriky. Biom, No.3, 1998, p. 3 Ing. Jaroslav VÆ a, CSc. V zkumn œstav rostlinnø v roby DrnovskÆ 507, 161 06 Praha 6 Ruzyn tel.: 02 / 33022354, fax: 02 / 365228 vana@hb.vurv.cz 21

BiologickØ stavebn hmoty Stupe zulechovæn kompostu a s t m spojenø poadavky na kompostovæn Uwe Lewandrowski CentrÆln m tømatem ochrany ivotn ho prostłed se v prøb hu Łasu stalo odstra ovæn odpadu. Avak na prvn m m st mus stæt zabræn n vzniku odpadu, næsledovæno zuitkovæn m odpadu. Odpadn lætky by m ly b t tak dalece jak jen to je monø vræceny zp t do pł rodn ho lætkovøho kolob hu. StÆl nærøst odpadu a stæle men objem sklædek stav m sta a obce płed otæzku:,,jak vyłeit tento probløm?. KompostovÆn biologickøho odpadu, kter je v domæcnostech ji odd len sb ræn, slou ke sn eni mnostv odpadu urłenøho na sklædku nebo ke spalovæn. T m odpov dæ toto opatłen stanovenømu c li politiky ivotn ho prostłed - navrætit co monæ nejvy pod l nærøstu odpadu do hospodæłskøho popł. pł rodn ho kolob hu, ve kterøm je vyræb n vysokohodnotn kompost s n zk m obsahem kodlivin.. Surovina biologick odpad stav z døvodu sv ch vlastnost vysokø næroky na postup kompostovæn, stejn jako stoupaj c uv dom lost obyvatelstva vøłi ivotn mu prostłed a povolovac praxe œładø. Doc lenæ kvalita kompostu je døleit m kritøriem pro jeho ance prodeje na trhu. Pod l biologickøho odpadu z domæcnost, hospodæłstv, łemesel a zem d lstv jako mimo jinø organick domæc odpad, kuchy sk odpad, zbytky j dla, usazeniny z odpadn ch vod a odpady z potravinæłskøho prømyslu se v posledn ch letech neustæle zvyoval. KompostovÆn se vytvæłelo jako døleit postup v ræmci recyklałn ho hospodæłstv. Jak z technick ch pokynø o odpadu ze s dli, tak i z nał zen o Łist rensk ch kalech i dal ch płedpisø vypl væ płi likvidaci odpadø trend odklon od sklædek k takov m postupøm jako je kompostovæn, kterø je v znamn m krokem recyklace. Dal mu roziłovæn kompostovæn stoji v cest doposud omezenæ schopnost zuitkovæn kompostu. Oblasti pouit jsou płedev m zahradnictv a zem d lstv. SouŁasn se ukæzalo, e stavebn materiæly jako kæmen a beton mohou b t znovu zpracovæny pouze s vysok mi næklady (drcen a vyuit jako pł davnø lætky do stavebn ho materiælu nebo na zpevn n silnic). Potłeba likvidace t chto materiælø se vyvinula a je akutn j poadavek, ne se dł ve płipout lo, nebo stavby se bouraj op t relativn Łast ji. TakØ u stavebn ch materiælø je stæle vy poptævka po takovø schopnosti recyklace, jakou je nesporn kompostovæn. Ædn doposud b n postup 22

recyklace kamenn ch stavebn ch materiælø nen schopen prom nit zp tn kæmen nebo beton na zeminu nebo p sek. Co jsou biologickø stavebn hmoty? Kompost (jakostn stupe 4-5) vznikæ ze zetleløho syrovøho kompostu (jakostn stupe 2-3). Surov kompost møe b t vyræb n intenzivn m kompostovæn m organickøho odpadu (nositel N) a strukturn ho materiælu (nositel C). C lem intenzivn ho kompostovæn je vyrobit v co nejkrat dob prokazateln homogenizovan hygienicky nezævadn a biologicky stabiln surov kompost. Intenzivn ho kompostovæn møe b t dosaeno elektronicky ł zen m a intenzivn provzdun n m plon m popł. jæmov m kompostovæn m nebo v uzavłen ch nædr ch, s elektronicky ł zen m intenzivn m provzdun n m. Intenzivn kompostovæn za pomoci kompostovac ho zał zen v kontejneru podle, systømu Kneer płinæ krom v choz lætky kompostu - pro biologickø stavebn hmoty rozhoduj c v hody, jako jsou: selektovanø kompostovæn (v kontejnerech o obsahu 25 m 3 ) s prokazateln m płivæd n m nejmen ch mnostv vstupn ho a v stupn ho materiælu, kontrolovanæ homogenizace a hygienizace organickøho odpadu, jako napł. z velkokuchyn, supermarketø, ze zem d 1stv, prømys1u, łemesel atd. Tento kompost sm chan se zpev ovałi jako jsou klihy, lepidla, kroby atd. tvoł płi dodren pom ru sm chæn kompostu (jakostn stupe 4-5) a zpev ovałe zrnitosti kompostu (jakostn stupe 4-5) a vlastnost a stavu zpev ovałe ZÆklad pro biologickø stavebn hmoty Aby se dal pou t kompost (jakostn stupe 4-5), s vlastnostmi vlastn mi kontejnerovømu kompostovæn podle systømu Kneer, jako soułæst biologickøho stavebn ho materiælu, mus tento kompost vykazovat co monæ nejmen zrnitost. Tuto zrnitost je mono zajistit co monæ nejmen zrnitost vstupn ho materiælu płed kompostovæn m. Jako zpev ovałe jsou pouity vodou rozpustnø a vodou nerozpustnø klihy, lepidla, kroby atd. Tato vlastnost urłuje v rozhoduj c m łe œłel pouit biologickøho staviva, bu jako znovu kompostovateln materiæl nebo jako trvalø stavivo. M chac pom r pod lu kompostu a pod lu vodou 23

rozpustnøho zpev ovałe ovliv uje dobu rozpustnosti biologickøho staviva a m chac pom r kompostu a vodou nerozpustnøho zpev ovałe ovliv uje pevnost a tvrdost biologickøho staviva. KontejnerovØ kompostovac zał zen podle systømu Kneer slou k zuitkovæn organick ch soułæst odpadu. Technick mi prostłedky se optimalizuje jinak v pł rod prob haj c biologick proces, Ł m se znałn zkracuj jednotlivø fæze procesu tlen. Postup v roby kompostu v uzavłen ch kontejnerech, płinæ minimalizaci œniku emis. Vyhn vac kontejnery vytvoł stanici a spoj se s provzdu ovac m a ł d c m zał zen m. Monost sełazen płinæ tu v hodu, e mohou b t optimæln vyuity ne pł li velkø, ohraniłenø plochy, kterø jsou k dispozici. Sełazen vyhn vac ch stanic møe b t podle potłeby zm n no a t m se nab z velkæ flexibilita. Vyhn vac stanice, takø modul pro tlen, sestævæ z 8 kontejnerø, jednoho biofiltru a pł slunø ł d c a v trac jednotky. Jedno kontejnerovø kompostovac zał zen sestævæ z maximæln 8 modulø pro tlen a pł slun ch ł d c ch a v trac ch jednotek. Prostłednictv m kontejnerovøho kompostovæni podle systømu Kneer vyræb n produkt obsahuje pouze rozloenø organickø substance, take je hygienick a to znamenæ, e neobsahuje ÆdnØ pøvodce nemoc a semena plevelø. Produkt je biologicky stabiln a bez pachov ch emis. Kdy zvæ me tyto vlastnosti, je produkt vhodn nejen ke zlepen kvality zeminy ale takø jako kompost. Tento produkt vznikl z kompostovæn mæ vzhledem k rozd lnømu pouitømu vstupn mu materiælu i kvalitativn rozd lnø parametry a obsahy ivin. To se vztahuje mimo jinø na obsah vody, hodnotu ph, obsah soli, organickø substance, pom r C/N, dus k, fosfæt, drasl k, magnesium, væpn k. V roba kompostu vysokø kvality, kteræ je zækladn m płedpokladem trvaløho a jistøho odbytu, je do znałnø m ry zævislæ na vstupn m materiælu. Rozd lnø organickø odpady jako napł. biologick, zahradn, zelen a podobnø organickø odpady z domæcnost, prømyslu, łemesel a zem d lstv vyaduj vdy zvlætn sloen vstupn ho materiælu. prava a pł prava vstupn ho materiælu je zævislæ na sprævnøm pom ru faktorø jako jsou: -druh organickøho odpadu, druh strukturn ho materiælu, zrnitost v choz ho materiælu, vlhkost v choz ho materiælu, vyvæenost zavæky kontejneru a v ka næsypu v choz ho materiælu apod. V hodou kontejnerovøho kompostovac ho zał zen,,systømu Kneer je, e lze kompostovat i malæ a nejmen mnostv organick ch odpadø rozd ln podle vstupn ho materiælu, vyaduje vak rychlou, jistou a odbornou œpravu a pł pravu vstupn ho materiælu. Na zæv r møe b t łełeno, e kontejnerovø kompostovac zał zen,,systøm Kneer - zajiuje pł slunø poadavky pro v robu kompostu jako v choz ho materiælu pro biologickø stavebn hmoty. 24

T m vznikæ hygienicky Łist, bezodpadov, næklady a ivotn prostłed etł c pł rodn systøm, kter uvæd systøm odpadovøho hospodæłstv do pravøho pł rodn ho kolob hu. Płi kompostovæn vznikaj biologick m procesem novø lætky, kterø jsou hygienicky ŁistØ, bez bakteri, homogenizovanø a vykazuji novø vlastnosti. DRE/CON Dr. Uwe Lewandrowski, Eberswalde. 25

zenø intenzivn kompostovæn -systøm KNEER Josef echman Bioodpady tvoł stæle velmi v znamnou skupinu odpadø a zpøsoby naklædæn s nimi mohou velmi pozitivn Łi naopak negativn, ovliv ovat røznø sloky ivotn ho prostłed. Vyu væn biologick ch odpadø modern mi metodami se neustæle rozv j a to nejen za œłelem ochrany pł rody, ale i s œmyslem ekonomickøho a œłelnøho vyuit hodnoty t chto odpadø jako organickøho hnojiva, alternativn ch zdrojø energie (bioplyn, pelety)a jako stavebn ch materiælø. Jako jedno z mon ch zał zen ke zhodnocen bioodpadø (domovn odpady, kaly z OV atd.) se nab z vyu t modulærn kontejnerovø kompostovac zał zen systømu KNEER. Tento kontejnerov systøm zabezpełuje komplexn ł zen proces vyhn væn upraven ch bioodpadø, kterø trvæ pouh ch 14 dn, Ł m se cel proces na z skævæn kompostu podstatn zkracuje oproti płirozenømu zræn. zen celøho procesu intenzivn ho zræn zabezpełuje programovatelnø ovlædæn napojenø na kontejnery, k zavzdu ovac mu a odvzdu ovac mu systømu a k potrub odvæd j c mu odpadn vodu. PłivÆd n vzduchu provdu ovac m dnem kontejneru v ł zen ch Łasov ch intervalech zabezpełuje dobrø aerobn podm nky ve vech ŁÆstech kontejnerø. Pon vad je cel systøm uzavłen, nemohou vychæzet ÆdnØ pachy zat uj c okoln prostłed a tak zał zen møe pracovat i v t snø bl zkosti m stskø zæstavby. VysokØ teploty procesu (60-80 C) vedou k odbouræn organickø substance, a t m k hygienizaci hnij c ho materiælu tzn. k likvidaci veker ch pleveln ch semen a pøvodcø nemoc. Vznikl Łerstv kompost je biologicky stabiln (stupe II-III) a nezpøsobuje b hem dal ho oetłen a zpracovæn ÆdnØ nepł jemnø emise. Vedle samotnøho systømu zał zen na œpravu a zpracovæn odpadø formou kontejnerovøho kompostovæn, nab z firma DRE/CON sluby a zał zen na dal dodatełnø zpracovæn kompostø na organickæ hnojiva a stavebn materiæly. Nejv znamn j płednosti vyuit tohoto zał zen : Łistota pracovn ho prostłed bez zæpachø vyuit odpadn ch surovin a jejich zhodnocovæn œspora finanłn ch prostłedkø obc na zpracovæn odpadø sklædkovæn m łeen problømø organick ch odpadø z pohledu novøho ZÆkona o odpadech pł nos finanłn ch prostłedkø płi realizaci prodeje konełn ch produktø vytvæłen pracovn ch pł leitost v oblasti vyuit odpadn ch surovin 26

zpracovæn vybran ch kalø z OV a jejich zhodnocen monost zpracovæn zem d lsk ch odpadø, kejdy, slæmy, atd. domovn ch odpadø, usazenin z odpadn ch vod, potravinæłsk ch odpadø atd. Podrobn j informace o zał zen obdr te na adrese: Zastoupen DRE/CON R Judr. Ing. Josef echman Divadeln 3 601 00 BRNO tel 05/ 42139256 fax 42215220 e-mail cechman-manex@traveller.cz 27

Vyuit kuchy sk ch odpadø pro krmnø œłely Ladislav Slav k 1. vod Kuchy skø a potravinæłskø odpady jsou surovinami vyuiteln mi po pł slunø œprav pro krmnø œłely, pł padn ke kompostovæn. Jejich odd len sb r se ji del dobu provæd v n kter ch vysp l ch stætech. Je n kolik døvodø, pro kterø by i v na republice m ly b t tyto odpady op t organizovan sb ræny a vyu væny. JednÆ se o døvody hygienickø, ekologickø i ekonomickø. Jejich sb rem lze omezit zdroje potravy pro kodlivø hlodavce. Ti pøsob znałnø kody poerem krmiva, zem d lsk ch produktø a zæsob. K tomu je tłeba płipoł st i nepł mø kody pøsobenø znehodnocen m krmiva a potravin, pokozen m røzn ch objektø apod. Jsou tø v znamn m płenaełem røzn ch parazit z a chorob domæc ch a hospodæłsk ch zv łat jako salmonel zy, tularømie, trichin zy, leptospir zy - Weilovy choroby, rickettsi zy a dal ch. Vznikaj mnohamilionovø kody. Odd len m sb rem a vyu væn m kuchy sk ch odpadø by bylo monø v razn sn it mnostv odpadø, vyvæen ch na ł zenø sklædky. 2.LiterÆrn płehled Sb r a vyu væn odpadø pro krmen zv łat mæ ji velmi dlouhou tradici. Prvn zprævy jsou znæmø ji ze stłedov ku. Od 60. let płibylo p semn ch informac o sb ru, œprav a vyuit kuchy sk ch a potravinæłsk ch odpadø. Vechny præce publikovanø u næs i v zahranił doporułuj, aby kuchy skø a podobnø odpady byly sb ræny ŁerstvØ, byly z nich odstran ny neædouc pł m si (sklo, kovy, plasty aj.), byly sterilovæny, rozm ln ny a po płidæn dal ch komponentø prom seny. Pak by m ly b t po pł padnø konzervaci rozvezeny ke krmen prasatøm nebo dal m druhøm hospodæłsk ch zv łat. Napł. tzv. krmnæ pasta ze zævodu Hostivał, stætn ho statku Praha m la v roce 1967 toto sloen : suina 20,27%, dus katø lætky 2,45%, tuk 2,28%, popel 0,93% O situaci v zahranił mæme informace płedev m z odbornø literatury, ale i ze zahraniłn ch cest. Za podn tnø lze povaovat vyu væn recyklovatelnø biomasy v USA. V R bylo koncem 80. let v provozu a 30 zpracoven kuchy sk ch odpadø a potravinæłsk ch zbytkø. Ceny t chto odpadø stæle rostly a zejmøna se rychle zvyovaly næklady na dopravu. Proto 28

v tina t chto zpracoven zanikla. Ve stætech EU ani v R nen povoleno kuchy skø odpady zkrmovat bez oetłen. HostivałskÆ zpracovna produkovala do r. 1993, ne byla zruena, a 100 tun kaovitøho krmiva denn. VrbovÆ (1995) sledovala skladbu domovn ho odpadu v Praze a zjistila prøm rnø hodnoty jejich t denn produkce na 1 obyvatele pro jednotlivø typy zæstavby od 2,83 do 3,97 kg. Celkem byla v Praze odhadnuta rołn produkce komunæln ho odpadu 306477-328357 tun. NovÆk a Błezina (1995) zjiovali mnostv a druhy odpadø, vznikaj c ch płi stravovæn vojsk v R. KrutovÆ a atra (1996) publikovali pł klady z P sku a Plzn. V roce 1997 vykonal pitælsk, łeditel VA a.s. Tiice, nævt vu SRN, aby se informoval o sb ru a vyuit kuchy sk ch odpadø. Jednal s majitelem firmy B e r n d t GMBH, O b e r d i n g, kteræ se zab væ zpracovæn m odpadø ivołinøho pøvodu a zærove i zpracovæn m kuchy sk ch zbytkø. Oba provozy jsou naprosto odd leny. Kuchy skø odpady jsou svæeny z Mnichova a celøho kraje v denn m mnostv asi 140 180 tun (Mnichov mæ asi 1,2 mil. obyvatel). Svoz se provæd z v ce ne 2500 m st a zajiuj ho 3 dopravn organizace. Shroma ovæn u producentø odpadø je bu ve 120 nebo 240 l plastov ch popelnic ch. Ty vlastn producenti odpadø nebo je maj v næjmu. Kad potłebuje dvojnæsobn połet, nebo jsou svæeny do zpracovatelskøho zævodu, po vypræzdn n jsou umyty a płipraveny op t k v m n za plnø u producentø odpadø. Odpady jsou zpracovæny płi teplot 133 o C a tlaku 0,3 MPa po dobu 20 minut. HotovÆ krmnæ pasta mus m t ph men ne 5, protoe płi vy m dochæz ke korozi nerez materiælø a płi ph 7 a vy m k tvorb pl sn. HotovÆ pasta je skladovæna ve 3 nerezov ch tepeln izolovan ch zæsobn c ch o obsahu 30, 40 a 100 tun, co slou k tomu, e teplota neklesne pod 60 o C. Jej rozvoz provæd firma B e r n d t vlastn mi cisternov mi vozy pł mo na farmy zem d lcø, kteł maj v pronæjmu nerezovø tanky (izolovanø zæsobn ky). Ke krmen prasat se pasta vyu væ v hmotnostn m mnostv asi 35% krmnø dævky. Sloen pasty kol sæ v rozsahu 0,5%. Sloen krmnø pasty - poløvky (Futtersuppe) bylo næsleduj c : voda 82,5%, suina 17,5%, b lkoviny (NL.6,25) 5,2%, tuk 2,5%, popel 2,8%, cukry 0,9%, kroby 1,9%, væpn k 2,16%, fosfor 0,76%, sod k 0,80%, ME MJ/kg 2,6. Ekonomika je ve zkratce næsleduj c : producent, kter mæ møn ne 10 kg zbytkø denn je likviduje jak chce, producenti s vy m v skytem tyto skladuj do płipraven ch nædob, kterø jsou denn płi odvozu vym ovæny za ŁistØ, 29