Možnosti financování výzkumu a vývoje Prezentace pro seminář TAČR na téma Od myšlenek k aplikacím, ale jak to provést? 13.9.2012 PhDr.Mgr. Jana Chvalkovská
Obsah 1. Zdroje financování VVaI v ČR 2. Mezinárodní srovnání ČR versus státy EU a OECD 3. VVaI dle jednotlivých sektorů VVaI v podnikatelském sektoru VVaI ve vládním sektoru VVaI na vysokých školách 4. Náměty pro změny ve financování VVaI Slide 2
Zdroje financování VVaI v ČR Celkové výdaje na vědu a výzkum (VaV) se za posledních deset let (2001 2010) více než zdvojnásobily. V roce 2010 výdaje na VaV dosahovaly téměř 60 mld. Kč, což představovalo 1,61 % podíl na hrubém domácím produktu (HDP) v daném roce. Avšak tohoto primátu bylo dosaženo nejen díky růstu výdajů na VaV, ale především kvůli zpomalení růstu HDP, kdy výdaje na VaV rostly v roce 2010 6 krát rychleji než HDP. Graf 1: Celkové výdaje na výzkum a vývoj v ČR 70,0 60,0 50,0 1,21% 1,20% 1,20% 1,25% 1,25% 1,41% 1,55% 1,54% 1,47% 1,53% 1,61% 1,80% 1,60% 1,40% 1,20% 40,0 1,00% 30,0 20,0 10,0 26,5 28,3 29,6 32,2 35,1 42,2 49,9 54,3 54,1 55,3 59,0 0,80% 0,60% 0,40% 0,20% 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 0,00% mld. Kč v běžných cenách podíl na HDP Slide 3
Zdroje financování VVaI v ČR VVaI je v ČR podporována jednak formou přímé podpory (viz graf níže) nebo nepřímé podpory Zatímco přímá podpora v roce 2010 dosáhla výše 22,6 mld. Kč, nepřímou podporu odhaduje ČSÚ (s využitím dotazníkového šetření) cca. Na 1,3 mld. Kč (71 % podpora pro velké podniky, zejména pod zahraniční kontrolou) Graf 1: Struktura státní rozpočtové podpory VaV podle socioekonomických cílů (%) Graf 1: Celkové výdaje na výzkum a vývoj ze státního rozpočtu ČR 30 2,00% 25 20 15 1,88% 1,82% 1,78% 1,79% 1,87% 1,89% 1,64% 1,66% 1,64% 20,5 20,5 18,3 16,4 14,2 13,4 11,9 12,6 12,3 0,54% 0,54% 0,50% 0,52% 0,50% 0,55% 0,57% 0,58% 0,56% 0,63% 0,62% 10 5 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 mld. Kč v běžných cenách podíl na státním rozpočtu podíl na HDP 1,97% 1,95% 23 22,6 1,50% 1,00% Graf 1: Výdaje na VaV financované ze státního rozpočtu ČR podle typu podpory (mld. Kč) 0,50% 0,00% Zdroj: 25 ČSÚ 2,3 2,8 20 2,5 2,1 2 15 1,8 9,8 9,1 1,6 8,8 9,0 2,1 7,8 2,5 2,4 2,2 10 7,5 6,2 4,0 4,7 5,6 4,8 5 5,4 5,6 5,2 5,8 6,4 7,1 8,5 9,2 9,5 11,0 10,7 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 účelová (CEP) Ostatní institucionální Slide 4 Institucionální (CEZ + CEA) účelová jako % celkové podpory 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Zdroje financování VVaI v ČR V České republice je VaV prováděn na 2 587 pracovištích, z nichž 82 % náleží do podnikatelského sektoru. Zbytek představují zejména pracoviště veřejných výzkumných institucí a vysokých škol. Tabulka 1: Rozdělení pracovišť VaV dle sektoru a výše výdajů (mil. Kč) v roce 2010 Podnikatelský Vládní Vysokoškolský Soukromý sektor sektor sektor neziskový ČR celkem Celkem 2 130 196 193 68 2 587 méně než 1 528 42 18 31 619 1-9,9 1 094 60 48 28 1 230 10-49,9 400 37 71 8 516 50-99,9 58 24 27 1 110 100 a více 50 33 29 0 112 Z hlediska struktury celkových výdajů na VaV v ČR byla v roce 2010 tvořena téměř polovina veškerého výzkumu ze zdrojů domácího podnikatelského sektoru (49 %). Státní rozpočet přispěl na financování VaV ze 40 %. Zbylé prostředky byly získány od zahraničních firem (7%) a od mezinárodních organizací, především prostřednictvím fondů a programů EU (4 %). Podnikatelský sektor je v ČR nejvýznamnějším sektorem nejen v případě financování výzkumných a vývojových aktivit, ale také co do objemu finančních prostředků vynaložených za provedený VaV. V roce 2010 bylo v podnicích vynaloženo za provedený VaV 62 % z celkových výdajů na VaV v ČR (36,6 mld. Kč), na vládní sektor připadalo 20 % (11,5 mld. Kč)) a na vysokoškolský 18 % (10,6 %). Slide 5
Zdroje financování VVaI v ČR Graf 1: Struktura celkových výdaje na výzkum a vývoj dle VaV činnosti (%) 100% Taženo podniky 90% 80% 45% 47% 45% 43% 45% 43% 70% 60% 50% 40% 26% 24% 25% 27% 24% 30% 30% 20% 10% 28% 29% 30% 30% 31% 27% 0% 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Základní výzkum Aplikovaný výzkum Experimentální vývoj Graf 1: Struktura celkových výdajů na VaV dle převládající vědecké oblasti (%) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 8% 14% 8% 8% 9% 8% 58% 55% 57% 58% 57% 58% 23% 22% 25% 24% 24% 24% 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Přírodní vědy Technické vědy Lékařské vědy Zemědělské vědy Sociální vědy Humanitní vědy Slide 6
Finsko Korea Švédsko Japonsko Dánsko Německo Rakousko Francie Slovinsko Belgie EU-27 Nizozemsko Čína Irsko Velká Británie Norsko Lucembursko Estonsko Portugalsko Česká republika Španělsko Itálie Rusko Maďarsko Turecko Polsko Slovensko Rumunsko Nový Zéland Švýcarsko US Mezinárodní srovnání ČR versus státy EU a OECD V rámci mezinárodního srovnání výdajů na VaV Česká republika stále zaostává za vyspělými zeměmi OECD, ovšem v porovnání s novými členskými státy EU patří mezi státy s nejvyššími výdaji na VaV definované jako podíl na HDP. Graf 1: Intenzita celkových výdajů na výzkum a vývoj (GERD jako % HDP) 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2010 2005 2009 * Švýcarsko údaje za rok 2004 a 2008 Zdroj: OECD MSTI 2012/1 Slide 7
Japonsko Korea Švýcarsko Německo Finsko Lucembursko US Dánsko Švédsko Belgie Slovinsko EU-27 Irsko Francie Česká republika Maďarsko Nizozemsko UK Turecko Rakousko Itálie Portugalsko Norsko Estonsko Španělsko Nový Zéland Slovensko Rumunsko Rusko Polsko Mezinárodní srovnání ČR versus státy EU a OECD V rámci mezinárodního srovnání výdajů na VaV Česká republika stále zaostává za vyspělými zeměmi OECD, ovšem v porovnání s novými členskými státy EU patří mezi státy s nejvyššími výdaji na VaV definované jako podíl na HDP. Graf 1: Celkové výdaje na výzkum a vývoj podle zdrojů jejich financování v roce 2010 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 4 4 6 7 6 4 9 10 8 7 10 12 8 12 16 11 16 9 4 11 5 15 11 12 17 27 23 30 16 5 26 30 31 28 35 1 27 25 35 40 32 40 39 41 32 31 39 42 45 47 44 47 46 50 54 70 61 76 72 68 66 66 66 62 60 59 59 58 53 51 51 49 47 45 45 45 44 44 44 44 44 43 38 35 32 26 24 podnikatelské veřejné zahraniční ostatní * Švýcarsko údaje za rok 2008,** Německo, US, Švédsko, Belgie, EU-27, Nizozemsko, Itálie, Portugalsko, Norsko, Španělsko a Nový Zéland údaje za rok 2009 Zdroj: OECD MSTI 2012/1 Slide 8
Japonsko Korea Švýcarsko Čína Lucembursko US Finsko Švédsko Dánsko Rakousko Slovinsko Německo Irsko Belgie Česká rep. Francie UK EU-27 Rusko Maďarsko Itálie Španělsko Norsko Estonsko Nizozemsko Portugalsko Turecko Slovensko Nový Zéland Rumunsko Polsko Mezinárodní srovnání ČR versus státy EU a OECD Veřejný VaV, ve vládním sektoru, měřený podílem na celkových výdajích na VaV, hraje relativně významnou roli vnových členských zemích EU, mezi státy s vyrovnaným podílem vysokoškolského a vládního sektoru patří Francie, Spojené státy a Korea s významnými výdaji na obranný VaV a Německo s významným postavením čtyř seskupení výzkumných ústavů (Společnosti Maxe Plancka, Leibnizovy, Helmholtzovy a Fraunhoferovy společnosti). Graf 1: Celkové výdaje na výzkum a vývoj podle sektorů jejich užití v roce 2010 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1 9 13 18 18 12 9 5 2 5 18 15 4 9 19 16 9 14 13 24 11 8 11 14 20 26 29 26 14 18 29 23 18 21 27 24 31 19 14 20 16 11 12 11 7 30 26 37 36 8 20 29 28 32 38 40 37 46 28 33 25 37 77 75 73 73 71 70 70 69 68 68 68 67 67 66 62 61 61 61 61 60 54 51 51 50 48 45 43 42 41 38 27 podnikatelský vysokoškolský vládní soukromý neziskový *Švýcarsko údaj za rok 2008, US a Nový Zéland údaje za rok 2009 Zdroj: OECD MSTI 2012/1 Slide 9
VVaI dle jednotlivých sektorů podnikatelský sektor Podnikatelský sektor je nejvýznamnějším sektor z hlediska počtu pracovišť věnujících se VaV tak i z hlediska užití finančních prostředků na VaV V roce 2010 byl výzkum a vývoj prováděn na 2 130 pracovištích podnikatelského sektoru, což představuje 82 % všech pracovišť v ČR věnující se výzkumu a vývoji Z toho počtu pouze 508 subjektů vykazuje roční výdaje na VaV vyšší než 10 mil. Kč a z toho pouze 50 subjektů přesáhne hranici 100 mil. Kč, naopak 528 podniků utratí za VaV méně než 1 milion korun ročně Tabulka 1: Výdaje na VaV uskutečněné v podnikatelském sektoru dle vlastnictví a velikosti podniků (mil. Kč) Sektor provádění VaV, druh pracoviště 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Veřejné podniky 1 866 1 601 1 913 2 724 2 670 2 594 malé podniky (0-49 zaměstnanců) 28 41 62 112 132 49 střední podniky (50-249 zaměstnanců) 170 164 115 117 304 244 velké podniky (250 a více zaměstnanců) 1 668 1 395 1 735 2 495 2 234 2 301 Soukromé domácí podniky 10 784 11 518 12 747 9 853 10 207 12 981 malé podniky (0-49 zaměstnanců) 1 941 2 112 2 406 2 418 2 814 3 236 střední podniky (50-249 zaměstnanců) 4 246 4 540 4 998 4 902 4 873 5 866 velké podniky (250 a více zaměstnanců) 4 597 4 867 5 343 2 533 2 520 3 878 Soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 14 007 19 351 18 960 20 909 20 340 21 049 malé podniky (0-49 zaměstnanců) 684 842 858 1 041 1 111 841 střední podniky (50-249 zaměstnanců) 1 939 1 931 2 649 3 588 3 827 3 689 velké podniky (250 a více zaměstnanců) 11 384 16 577 15 453 16 280 15 402 16 519 Podnikatelský sektor celkem 26 657 32 470 33 620 33 486 33 218 36 623 malé podniky (0-49 zaměstnanců) 2 653 2 995 3 327 3 570 4 056 4 125 střední podniky (50-249 zaměstnanců) 6 355 6 635 7 762 8 607 9 004 9 799 velké podniky (250 a více zaměstnanců) 17 649 22 839 22 531 21 308 20 157 22 699 Slide 10
VVaI dle jednotlivých sektorů podnikatelský sektor Z grafu níže je zřejmé, že v případě zahraničních afilací je nejvýznamnějším zdrojem soukromý podnikatelský kapitál, který tvoří více než 95 %. U domácích soukromých podniků je podíl domácích podnikatelských zdrojů menší než u zahraničních afilací ale i tak dosahuje více jak 70 %. V případě veřejných podniků je polovina zdrojů z domácích podnikatelského sektoru. Veřejné podniky vynakládají nejvíce prostředků na aplikovaný výzkum (73 % v roce 2010), zatímco soukromé podniky preferují výzkum experimentální. Preference experimentálního výzkumu je výraznější pro podniky pod zahraniční kontrolou (80 % - 2010) než pro domácí soukromé podniky (53 % -2010). Graf 1: Podíl jednotlivých zdrojů financování dle vlastnictví podniků, rok 2010 veřejné podniky 50% 42% 7,5% soukromé domácí 72% 23% 3,7% zahraniční afilace 83% 3% 1,1% podnikatelské veřejné zdroje zahraniční soukromé zahraniční veřejné Slide 11
VVaI dle jednotlivých sektorů podnikatelský sektor V souladu s EU Český statistický úřad provádí šetření o Inovacích podniků. Nejnovější šetření proběhlo v letech 2008 2010 a to na vzorku 5 151 subjektů V sledovaném období 2008 2010 více jak polovina firem vykázala inovační aktivitu (technickou i netechnickou). Z hlediska velikosti firem se ukazuje, že inovačním aktivitám se věnují zejména střední (64 %) a velké firmy (79 %). V případě oborů se jedná o očekávané obory (elektrotechnika, IT, automobilový průmysl, telekomunikační průmysl) S ohledem na inovační aktivity u technicky inovujících podniků je vidět, že více jak polovina firem prováděla inovační aktivity v rámci svého vnitropodnikového VaV. Tento podíl je rostoucí s velikostí podniků (malé 54 %; střední 64 %; velké 79 %). Pouze 30 % podniků produkovalo inovační aktivity nákupem VaV. I v tomto případě je podíl závislý na velikosti podniků (malé 23 %; střední - 38 %; velké 52 %). Tabulka 1: Podniky s technickými a netechnickými inovacemi v období 2008-2010 z toho Podniky s Podniky s Podniky s Podniky bez inovačními technickými netechnickými inovačních aktivit aktivitami inovacemi inovacemi Počet % [1] Počet % [1] Počet % [1] Počet % [1] ČR CELKEM 10 623 51,7% 7 145 34,8% 8 720 42,4% 9 930 48,3% podle velikosti podniku malé /10-49 zam./ 7 228 46,7% 4 578 29,5% 5 953 38,4% 8 265 53,3% střední /50-249 2 545 zam./ 64,0% 1 852 46,5% 2 053 51,6% 1 433 36,0% velké /250 a více 850 zam./ 78,6% 715 66,2% 714 66,0% 231 21,4% Slide 12
VVaI dle jednotlivých sektorů vládní sektor Výzkumná a vývojová pracoviště ve vládním sektoru tvoří v ČR především jednotlivé ústavy AV ČR a resortní výzkumná pracoviště, knihovny, muzea apod. V ČR byl v roce 2010 výzkum a vývoj prováděn na 196 pracovištích vládního sektoru, z nichž pouze 33 utratila za provedený VaV 100 a více miliónů korun. Z velké části se jedná o pracoviště Akademie věd ČR (celkem v 25 případech) 63% celkových výdajů ve vládním sektoru je využito na VaV v oblasti věd přírodních a pouze 10 % prostředků je věnováno na vědy technické. Graf 1: Výdaje na VaV ve vládním sektoru ČR podle typu VaV činnosti v roce 2010 Graf 1: Výdaje na VaV ve vládním sektoru ČR podle zdrojů jejich financování v roce 2010 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 3% 1% 10% 23% 74% Vládní sektor celkem 89% Pracoviště AV ČR 12% 62% 25% Resortní výzkumná pracoviště 1% 47% 53% Knihovny, archívy, muzea 9% 69% 22% Ostatní pracoviště Základní výzkum Aplikovaný výzkum Experimentální vývoj 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 4% 4% 5% 1% 4% 5% 1% 9% 12% 11% 5% 3% 82% 80% 84% Vládní sektor celkem Pracoviště AV ČR Resortní výzkumná pracoviště 94% 95% Knihovny, archívy, Ostatní pracoviště muzea Veřejné zdroje Podnikatelské Soukromé zahraniční Veřejné zahraniční Ostatní Slide 13
VVaI dle jednotlivých sektorů vládní sektor Z pohledu geografického rozdělení je dle očekávání nejvýznamnějším regionem Praha, kde sídlí téměř polovina z výzkumných pracovišť ve vládním sektoru. Dominance Prahy je zřetelná zejména u celkových výdajů na VaV, kdy téměř tři čtvrtiny veškerých výdajů na vládní sektor jsou uskutečněny v Praze. Na dalších místech je jihomoravský region následovaný krajem Středočeským a Jihočeským. Graf 1: Počet pracovišť a výdaje na VaV dle krajů 7 11 7 19 2 1 89 8 351 8 53 5 67 Počet pracovišť Výdaje na VaV 11 630 17 1 044 4 10 5 14 29 1 174 4 10 4 3 5 80 Zdroj: ČSU, EEIP Slide 14
VVaI dle jednotlivých sektorů vysoké školy V roce 2010 výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru dosahovaly téměř poloviny (48 %) z celkových veřejných výdajů ve stejném roce oproti pouhým 36 % z roku 2000. Podíl VŠ na celkových výdajích na VaV za posledních deset let vzrostl jeho podíl z 12 % z roku 2000 na 18% v roce 2010. Hlavním zdrojem financování vysokoškolského VaV je státní rozpočet (z 87 % v 2010; předchozích letech to bylo vždy více jak 90 %). Zahraniční zdroje se na financování vysokoškolského VaV v letech 2006 až 2009 podílely cca 4,5 %. V roce 2010 došlo meziročně téměř k dvojnásobnému nárůstu podílu zahraničních zdrojů na financování VŠ VaV. Graf 1: Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru ČR podle typu VaV činnosti Graf 1: Počet pracovišť a výdaje na VaV dle krajů ve vysokoškolském sektoru 2011 (mil. Kč) 100% 6% 6% 5% 6% 4% 6% 90% 80% 70% 35% 32% 33% 37% 36% 39% 1 0 7 247 6 154 66 4 634 8 332 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 59% 62% 61% 57% 60% 55% 2005 2006 2007 2008 2009 2010 13 448 Počet pracovišť Výdaje na VaV 3 12 12 410 1 2 9 235 29 2 627 10 712 8 141 21 661 Základní výzkum Aplikovaný výzkum Experimentální vývoj Zdroj: EEIP, ČSÚ Slide 15
VVaI dle jednotlivých sektorů vysoké školy Od roku 2011 MŠMT systematicky sleduje tzv. transfer znalostí od vysokých škol. V rámci výnosů spojených s transferem znalostí uvádíme i výši darů, neboť v současném právním stavu v mnohých případech dar do určité míry substituuje příjem za smluvní výzkum. Tabulka 1: Transfer znalostí vybraných státních VŠ (tis. Kč) 2011 Příjmy z licenčních smluv Příjmy ze smluvního výzkumu Placené vzdělávací kurzy pro zaměstnance subjektů aplikační sféry Konzultace a poradenství Výnosy z transferu znalostí TUL 2 471 39 053 2 082 556 44 162 1 987 VŠCHT 150 49 300 12 995 7 028 69 473 2 955 VŠB 26 61 930 7 851 0 69 807 2 420 ČVUT 1 247 155 934 34 396 40 304 231 881 14 767 MU 152 3 426 1 056 1 568 6 202 24 640 UPOL 164 2 830 3 612 1 847 8 453 0 UK 23 30 038 3 612 11 910 45 647 31 005 ZČU 5 424 30 747 4 349 4 887 45 407 4 402 JČU 0 5 756 195 1 586 7 537 1 354 UPCE 0 2 218 3 065 6 081 11 364 1 862 VŠE 0 6 817 5 000 3 239 15 056 7 567 UHK 0 0 0 0 0 1 313 UJEP 0 1 180 261 40 1 481 340 VUT 102 120 000 120 102 Ostatní VŠ 2 606 10 046 67 527 6 214 86 392 4 185 Celkem 12 262 399 376 266 065 85 260 762 963 98 797 Zdroj: EEIP, VZ jednotlivých VŠ a TAČR Slide 16 Dary
Náměty pro změny ve financování VVaI Přizpůsobit strukturu financování VVaI více struktuře příjemců a jejich potřebám Posílení nepřímé podpory VVaI jako pobídky pro tvorbu podnikových inovací u středních a velkých podniků Zavedení plánované možnosti dávat do nákladů na VVaI i nákup služeb od vysokých škol a institucí v.v.i. což jednak přispěje k posílení transferu mezi školami a podniky a dále narovná situaci, kdy darovací smlouvy de facto fungují jako nástroj pro zajištění smluvního výzkumu odečitatelného z daní Asistence českým podnikům, VŠ a v.v.i. v získávání prostředků na výzkum ze zahraničí: Z EU asistence při identifikaci vhodných grantových výzev, hájení zájmů českých uchazečů v Bruselu, podpora při aktivním networkingu k zajištění partnerů do konsorcií Export služeb v oblasti VVaI podpora při hledání zahraničních partnerů, aktivní nabízení služeb center excelence, vysokých škol, v.v.i. a podniků v zahraniční Zanechání snahy dostat excelentní výzkum (zejména základní) do všech regionů a na všechny vysoké školy a tomuto přístupu přizpůsobit i systém financování (institucionální versus účelová podpora) Podpora nabídky služeb pro komercializaci inovací např. centra pro patentové právo na vysokých školách, podpora klastrů a sítí, internacionalizace českých vysokých škol aj.) Slide 17
Kontakt: EEIP, a.s., Thunovská 12, Praha 1, 118 00 Email: jana.chvalkovska@eeip.cz, Tel: +420 224 232 754 Fax: +420 224 238 738 Slide 18