NOVÉ DRUŽICE S VELMI VYSOKÝM ROZLIŠENÍM

Podobné dokumenty
Nové družice s velmi vysokým rozlišením

Mgr. Jana Součková. Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecká fakulta UK v Praze. jana.souckova@natur.cuni.cz

Evropský program Copernicus: Přechod do provozní fáze

Gisat. Družicová data. Přehled dostupných dat a jejich využití

Přehled nových družicových dat

TRENDY ROZVOJE DPZ A JEJICH MOŽNOSTI VYUŽITÍ PRO INVENTARIZACI KONTAMINOVANÝCH MÍST

Geoinformační technologie

SYSTÉM GALILEO. Jakub Štolfa, sto231

Dálkový průzkum Země (úvod, základní pojmy, historický přehled)

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence

DPZ Dálkový průzkum Země. Lukáš Kamp, KAM077

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Globální družicový navigační systém

Evropský navigační systém. Jan Golasowski GOL091

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

Dálkový průzkum Země DPZ. Zdeněk Janoš JAN789

DRUŽICOVÁ DATA. distribuovaná společností ARCDATA PRAHA, s.r.o.

DPZ Dálkový Průzkum Země. Luděk Augusta Aug007, Vojtěch Lysoněk Lys034

Galileo evropský navigační družicový systém

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví GEODÉZIE II

Principy GPS mapování

RYBNÍKY POHLEDEM Z VÝŠKY

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

PŘÍLEŽITOSTI A AKTIVITY ESA V OBLASTI DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. GNSS. Globální navigační satelitní systémy

Pozorování dalekohledy. Umožňují pozorovat vzdálenější a méně jasné objekty (až stonásobně více než pouhým okem). Dají se použít jakékoli dalekohledy

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

DRUŽICOVÁ DATA A GEOGRAFICKÉ DATABÁZE

DPZ - IIa Radiometrické základy

Opensource ve vědě satelitní dálkový průzkum Země

Data a služby programu Copernicus

POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH SYSTÉMŮ

- a) rovníková dráha - b) šikmá oběžná dráha c) subpolární oběžná dráha.

Dálkový průzkum Země DRUŽICOVÉ SYSTÉMY PRO VÝZKUM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Mapování Země z vesmíru (úvod do metod dálkového průzkumu Země) Petr Dobrovolný Geografický ústav přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně

Data s velmi vysokým rozlišením

Letadlové radiolokátory MO. SRD Bezdrátové místní sítě Letadlové radiolokátory MO ISM MEZIDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ RADIOLOKAČNÍ

Videometrie,, LIDAR, Radarová data

4. ZPŮSOBY ZÍSKÁVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH INFORMACÍ Z VOZIDEL...

Spolupracující pozemní segment Sentinel v ČR

Programy pozorování Země ESA. Martin Šunkevič Česká kosmická kancelář, o.p.s.

ČOS vydání Změna 1 ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD POŽADAVKY NA MAKETY PRO IMITACI VOJENSKÉ TECHNIKY

Copernicus Masters. Lenka Hladíková CENIA, česká informační agentura životního prostředí. Lenka Hladíková CENIA. Seminář Gate2Space Praha,

MAPOVÉ PRODUKTY A SLUŽBY GEOPORTÁLU ČÚZK, CO NABÍZEJÍ STÁTNÍ SPRÁVĚ A SAMOSPRÁVĚ

DS-450dvrGPS Displej s navigací a kamerou (černou skříňkou) ve zpětném zrcátku

Anotace předmětu. Dálkový průzkum Země. Odkazy. Literatura. Definice DPZ. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny

DPZ systémy pořizování dat. Tomáš Dolanský

GIS a pozemkové úpravy. Data pro využití území (DPZ)

- a) rovníková dráha - b) šikmá oběžná dráha c) subpolární oběžná dráha.

Nová družicová data pro analýzy dostupnost dat Sentinel, pozemní segment

Popis výukového materiálu

Název zařízení / sestavy:

Satelitní navigace v informačních systémech dopravce. Plzeň Seminář ZČU Plzeň 1

Technická specifikace

Současné možnosti dálkového průzkumu pro hodnocení heterogenity půd a porostů na orné půdě

FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Spojujeme elektrotechniku a informatiku PRACUJ V OBORU. S OBRATEM VÍCE NEŽ MILIARD Kč

Sentinel 1 Datové specifikace

Č ást 1 Základníprincipy, senzory, multispektrálnídata. Co je DPZ?

Evropský program Copernicus: Přechod do provozní fáze

Topografické mapování KMA/TOMA

VY_32_INOVACE_OV_3.ME_05_Prvky prostorové ochrany. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

Technologie radaru. Princip a technologie radaru oblasti použití význam pro GIS. Petr Ličman

Global Positioning System

MO Pohybová čidla Radary krátkého dosahu Geodetické a měřící radary

Poznámka: UV, rentgenové a gamma záření se pro bezdrátovou komunikaci nepoužívají především pro svou škodlivost na lidské zdraví.

Odůvodnění vymezení technických podmínek podle 156 odst. 1 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách

EXTRAKT z české technické normy

VŠB-TU Ostrava Referát do předmětu GIS Zpracoval: Petr Heinz DIGITÁLNÍ FOTOGRAMMETRIE

LANDSAT UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM. 1. ročník navazujícího Mgr. studia

SÍTĚ NOVÉ GENERACE. - podpora NGA sítí - rozvoj mobilních sítí LTE

Spolupracující pozemní segment Sentinel v ČR

p r o g r a m u C o p e r n i c u s

Dálkový průzkum Země. Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU

Příjem analogového a digitálního televizního satelitního vysílání

ERA a.s. Pardubice. Prezentující: Ing. Vojtěch STEJSKAL, Ph.D.

Současnost a budoucnost námořní družicové datové komunikace v pásmu VHF

Měření satelitů. Satelitní přenos je téměř nejpoužívanější provozování televize v Norsku. Protože Norsko má malou hustotu osídlení a členitý terén.

co to znamená pro mobilního profesionála?

Geografie, geografové na internetu.

PROFESIONÁLNÍ METEOROLOGICKÁ STANICE OREGON SCIENTIFIC

Příloha č. 4/ pro kmitočtové pásmo 33,4 39,5 GHz k plánu využití kmitočtového spektra

Sentinel Collaborative Ground Segment

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

TECHNOLOGIE PRESTIGE LINE

Systémy dálkového průzkumu Země

Představení partnerů projektu

JAK MAPY POMÁHALY PŘI SRPNOVÝCH POVODNÍCH V LIBERECKÉM KRAJI

14. Elektronická navigace od lodní přes leteckou po GPS principy, vlastnosti, technické prostředky

Příjem analogového a digitálního televizního satelitního vysílání

Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra

Bezpilotní letecké prostředky Nové možnosti DPZ z UAV v oblasti životního prostředí. Jakub KARAS

Precision farming (Precizní zemědělství)

stabilní základna pro skener na zemi, ve vzduchu, v kosmu na oběžné dráze

INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH VYUŽITÍ V KRIZOVÉM ŘÍZENÍ ING. JIŘÍ BARTA, RNDR. ING.

Projekt PilsenCUBE. Hledání rozumného řešení velkého množství otázek. Lze zajistit dlouhodobě spolehlivou funkci satelitu?

PB169 Operační systémy a sítě

3D laserové skenování Silniční stavitelství. Aplikace

Flow-X PRŮTOKOMĚR. On-line datový list

Transkript:

NOVÉ DRUŽICE S VELMI VYSOKÝM ROZLIŠENÍM Marie Háková GISAT s.r.o. Úvod Družicové snímky se v posledním desetiletí staly jedním z nejčastěji využívaných zdrojů geografické informace v mnoha oborech lidské činnosti. Bylo to umožněno zejména rychlým technologickým vývojem v oblasti dálkového průzkumu Země, díky kterému se tento obor přesunul z oblasti výzkumné a vojenské do komerční sféry. Obrovský posun nastal především v oblasti prostorového rozlišení. Nejnovější družice dnes umožňují získat snímky s přesností lepší než 1m vhodné pro mapování v měřítcích 1: 5 000 až 1: 10 000. I při tomto detailu si zachovávají družicová data vysoké spektrální rozlišení a v barevném režimu jsou snímky vždy pořizovány také v oblasti infračervené části optického spektra. Současně jsou dnes také k dispozici vedle optických dat i specifické družicové systémy pořizující data radarová nebo hyperspektrální. Stále častější využívání družicových snímků je umožněno jejich lepší dostupností. Až na výjimky byl uživatel dříve odkázán na archívy snímků pořizovaných bez ohledu na klimatické podmínky nebo přání zákazníka. V dnešní době již většina komerčně orientovaných družicových systémů umožňuje pořízení snímků na základě individuální žádosti zákazníka. Ten má možnost přesně definovat území, vybrat vhodné časové období i další parametry požadovaných družicových dat. Veškerá pořizovaná data jsou vždy archivována. Díky tomu stále narůstá počet aplikací založených na studiu vývoje a posouzení změn nejrůznějších aspektů životního prostředí. Rozsáhlé archívy v kombinaci se snadnou dostupností aktuálních snímků prakticky jakéhokoliv území povyšují družicová data na neocenitelný informační zdroj a činí z nich mapovací nástroj dostupný každému uživateli. Ceny družicových snímků se přizpůsobily konkurenčnímu prostředí na trhu geografických dat a díky tomu se družicová data stále častěji stávají efektivnější alternativou použití klasických postupů, např. leteckého snímkování nebo pozemního mapování. Od června do prosince 2007 bylo vyneseno na oběžnou dráhu dalších pět družic. Patří k nim družice TerraSAR-X, Worldview-1, Radarsat-2 a COSMO-SkyMed 1,2. V září 2008 (4.9.) by měla být vynesena na oběžnou dráhu družice GeoEye-1, pokračovatel družice Ikonos, která má rozlišení 0.44m v panchromatickém módu a 1.68 v multispektrálním. TerraSAR-X Radarová družice TerraSAR-X byla vynesena na oběžnou dráhu 15. června 2007 z bajkonurského kosmodromu v Kazachstánu. TerraSAR-X je provozována německou společností Infoterra GmbH. Jedná se o družici umožňující pořízení radarových dat s prostorovým rozlišením až 1m, která jsou v České republice a na Slovensku nabízena prostřednictvím naší firmy. Dodavatelem řídícího softwaru, kterým bude pětimetrový satelit o hmotnosti 1230kg na své cestě vesmírným prostorem po celou dobu provozu řízen a sledován, je firma Siemens z Rakouska. Koncern Siemens dodal nejdůležitější komponenty pozemního satelitního řídícího systému a má na starosti také jejich opravu a údržbu. Tento systém vytvořila ESA a společnost Siemens ho pro novou družici přizpůsobila a dále rozvinula. Pro komerční využití dat, které TerraSAR-X získala, založila firma Astrium dceřinnou společnost Infoterra GmbH.

Satelit se pohybuje na polární oběžné dráze ve výšce 514 km a aktivní anténou zaznamenává nová a kvalitní radarová data z celé planety. Činnost satelitu není ovlivněna povětrnostními podmínkami, oblačností ani slunečním zářením. Obrázek 1: Snímek TerraSar-X radarová data SpotLight s rozlišením 1m (pyramidy v Gize, Egypt), datum pořízení 2.7.2007. TerraSAR-X je další evropskou nízkoorbitovou družicí v pořadí, která využívá radarovou technologii SAR, konkrétně v rentgenovém spektru včetně interferometrických měření. Globální pokrytí naznačuje též budoucí využití družice v programech GMES a GEO. TerraSAR-X je prvním komerčně využívaným satelitem s radarovým rozlišením až 1m. Životnost družice se odhaduje minimálně na 5 let. 1. Popis Tříose stabilizovaná družice o délce 4.88 m a průměru 2.4 m s částí bočních stěn pokrytých fotovoltaickými bateriemi dodávajícími minimálně 88W elektrické energie (spotřeba systémů, z toho užitečné zařízení 605W). Na palubě nese: radiolokátor SAR-X (Synthetic Aperture Radar X-band) pracující v pásmu X (9.65GHz, šířka pásma 300MHz, 384 vysílacích a přijímacích modulů) pro mapování zemského povrchu (minimální velikost záběru 5 10 km, rozlišení podle velikosti záběru 1, 3 nebo 16 m) s anténou o rozměrech 4.80 0.80 0.15 m (hmotnost přístroje 394kg). Perioda opakování přeletu je 11 dní. Data jsou zaznamenávána do palubní velkokapacitní polovodičové paměti s kapacitou 256 Gbit. Přenos dat se uskutečňuje v pásmu X (8GHz, rychlost přenosu 300Mbit/s). Řídící středisko GSOC (German Space Operations Center) se nachází ve městě Oberpfaffenhofen (Německo), povelová pozemní stanice u Welheim (Německo) a příjem naměřených dat zajišťuje pozemní stanice Neustrelitz (Německo). TerraSAR-X je prvním německým satelitem vyrobeným v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru (tzv. Public Private Partnership) mezi Německým centrem pro letectví a kosmonautiku (DLR) a společností Astrium GmbH z Friedrichshafenu, která je předním odborníkem v oblasti družicové technologie. Astrium GmbH hradila náklady spojené s vytvořením, stavbou i nasazením družice na oběžnou dráhu, DLR odpovídá za vědecké cíle družice a její provoz.

Tabulka 1. Technické parametry družice TerraSAR-X. Družice Senzor Typ dat Počet pásem Prostorové rozlišení Archív od TerraSAR-X SAR Radarová 1 1, 3, 16 2007 WorldView-1 Americká firma DigitalGlobe, poskytovatel družicových dat s nejlepším prostorovým rozlišením na světe (družice QuickBird) nechala vynést na oběžnou dráhu 18. září 2007 družici WorldView-1, která poskytuje v současnosti ještě lepší data pouze panchromatická s prostorovým rozlišením 50 cm. WorldView-1 je součástí NGA (National Geospatial-Intelligence Agency) v rámci programu NextView a je zčásti financována prostřednictvím smlouvy s NGA. Většina dat pořízených WorldView-1 pro NGA bude dostupná také pro distribuci DigitalGlobe. Dodatečně WorldView-1 pomáhá QuickBirdu pokrýt stále rostoucí požadavky po datech s velmi vysokým rozlišením. Obrázek 2: Snímek Worldview-1 černobílá data s rozlišením 0.5m (Addis Abeba, Etiopie). WorldView-1 je první z generace dvou nových družic firmy DigitalGlobe. Ball Aerospace, Technologies Corp. A ITT Corporation postaví družici WorldView-2, která by měla startovat koncem roku 2008. Pak bude mít DigitalGlobe na oběžné dráze konstelaci tří družic, které budou nabízet největší komerční pořizovací kapacitu s možností pokrýt denně více jak 1 000 000 km 2 daty s velmi

vysokým rozlišením. WorldView-2 bude mít 8 multispektrálních pásem, což umožní použít data pro větší množství aplikací. Data WorldView-1 s nevídanou přesností lze použít pro mapová měřítka 1: 5 000. Družice je schopna pořídit v průběhu jednoho dne data z území o velikosti 750 000 km 2. V kombinaci s QuickBirdem a WorldView-2 (start plánován na rok 2008) se stane WorldView-1 součástí sestavy nabízející termínové rozlišení 1-2 dny a schopností pořídit velmi rozsáhlá území v průběhu jednoho obletu. 1. Přesnost S předpokládanou přesností 3-7 m (CE90%) WorldView-1 poskytuje data, z nichž lze přímo vytvářet mapy. To značně snižuje potřebu nákladně pořizovaných GCPs, zkracuje dobu ortorektifikace a zvyšuje její přesnost. Očekávaná polohová přesnost s použitím údajů o poloze družice získaných bezprostředně po vyslání dat na zem je 19m, zatímco při použití zpřesněných údajů dostupných za 2 hodiny po přeletu je 5 m. Chyba zaměření osy pozorovacího úhlu na zemský povrch je menší než 500 m. 2. Flexibilita družice Družice WorldView-1 se může natáčet dopředu, dozadu, na východ a na západ s rychlostí přesunu asi 200 km na zemském povrchu za 7 sekund. Tak může pořídit data z několika míst při jednom přeletu. Spolu s dvousměrovým skenováním to znamená větší mapovací kapacitu, rychlejší přijímání objednávek z oblastí většího zájmu a účinné pořizování stereodat podél letu. Družice může současně vysílat data na zem a zároveň pořizovat data nová. Palubní polovodičová paměť s kapacitou 2 200Gb a vysokorychlostní vysílací linka 800 Mb/s se záložními anténami rovněž přispívá ke zvýšení mapovací kapacity družice, která je čtyřikrát větší než má QuickBird. 3. Mapovací kapacita na jednom oběhu pro mono data 1 pás dlouhý 650 km nebo 1 území o velikosti 60 110 km. 4. Mapovací kapacita na jednom oběhu pro stereo data 3 pásy dlouhé 55 km, 2 pásy dlouhé 110km nebo 1 pás dlouhý 220 km. 5. Dostupnost dat Ačkoli přibližně 60% globální kapacity družice Worlview-1 je vyčleněno pro potřeby NGA, DigitalGlobe oznámil, že objem dat pro komerční účely bude u WorldView-1 přinejmenším stejná jako je u QuickBirdu. Většina dat pořízených NGA bude nabízena k prodeji z archivu za archivní ceny. Je pravděpodobné, že se v budoucnosti NGA rozhodne některé své objednávky přesunout z QuickBirdu na WorldView-1, tím by se uvolnila na QuickBirdu další kapacita na pořizování nových dat. 6. Formáty dat Produkty WorldView-1 dat jsou dostupné v následujících formátech: GeoTIFF 1.0, NITF 2.0, NITF 2.1. Tabulka 2. Technické parametry družice WorldView-1. Družice Senzor Typ dat Počet pásem Prostorové rozlišení Archív od Worldview-1 PAN Optická 1 0.5 2007

Radarsat-2 Družice byla vynesena na oběžnou dráhu 14.12.2007. Program RADARSAT-2 navazuje na velmi úspěšnou družici RADARSAT-1, která byla vynesena na oběžnou dráhu v roce 1995 a je funkční již více než 12 let. RADARSAT-2 je výsledkem vyjimečného partnerství mezi Kanadskou kosmickou agenturou (CSA) a společností MDA (MacDonald Dettwiler and Associates Ltd). Program RADARSAT-2 potvrzuje dobré postavení Kanady ve vývoji, působení a marketingu v oblasti technologií pozorování Země a jejich využívání. Společnost MDA je hlavní dodavatel družice RADARSAT-2, je zodpovědná za všechny programové etapy, od úvodního projektu a vývoje, přes start družice, plánování provozu družice a distribuci dat. MDA vlastní exkluzivní práva na data z družice RADARSAT-2 a bude je distribuovat prostřednictvím celosvětové sítě distributorů a pozemních přijímacích stanic. 1. Novinky družice Radarsat-2 RADARSAT-2 je kanadskou radarovou komerční družicí druhé generace. Je navržena s několika technickými zlepšeními tak, aby mohla poskytovat lepší informaci pro aplikace jako jsou sledování životního prostředí, mapování ledovců, mapování přírodních zdrojů, krizový management a kontrola moří. RADARSAT-2 nabízí nové zobrazovací možnosti, rychlejší možnost programování a doručení dat. Nové zobrazovací možnosti zahrnují: lepší rozlišení (3 m), flexibilita ve výběru polarizací, pořizování dat vpravo i vlevo od směru letu. Navíc RADARSAT-2 má kvalitnější ukládání dat do palubní paměti na družici a mnohem přesnější měření pro polohu i orientaci družice. RADARSAT-2 patří k moderním komerčním radarovým družicím a je představitelem nové generace družic s většími zobrazovacími schopnostmi, širším výběrem produktů a lepší nabídkou služeb. Obrázek 2: Snímek Radarsat-2 Ultra-Fine beam mode, HH polarizace (Vancouver, Lower Mainland) pořízený 6. června 2008.

2. Družice Veškerá vylepšení, rozšířená řada vysoce kvalitních produktů a služeb družice RADARSAT-2, jsou založeny na zkušenostech získaných s provozem stávající družice RADARSAT-1. Družici tvoří základní modul (obsahující sluneční baterii, vybavení pro funkci pozorovacích přístrojů a vyklápěcí systém), pozorovací systém SAR SAR anténa s elektronikou a rozkládací konstrukcí. Na oběžné dráze je 2200kg vážící družice vystavena extrémnímu teplotnímu kolísání od -170ºC do + 150ºC. Družice má proto vnější tepelný plášť zhotovený z mylaru a vlastní ohřívací systém, který zajišťuje vhodnou provozní teplotu přístrojů. Další zvláštní materiálovou ochranu má družice proti působení magnetických a elektrických polí a kosmickému záření a energetickým částicím. 3. Přístrojové vybavení družice Radarsat-2 Jediným přístrojem družice je radiolokátor SAR (Synthetic Aperture Radar) vybavený vylepšenou anténu a dokonalejší elektronikou pro pořizování a záznam radarových signálů. SAR je výkonný přístroj, který vysílá a přijímá mikrovlnné signály procházející mraky, mlhou, kouřem a odražené od zemského povrchu takto je proto možné pořizovat data bez ohledu na počasí nebo sluneční osvětlení. Tento zobrazující radar poskytuje podstatné výhody při sledování Země za podmínek, které by znemožnily pořizování dat letadlem nebo optickými družicemi. Anténa RADARSAT-2 může pracovat v růžných režimech a nabídnout data s velmi vysokým a nízkým prostorovým rozlišením Země od 3m do 100m. RADARSAT-2 pracuje v pásmu C, takže zaručuje návaznost na všechny existující módy družice RADARSAT-1. T Přitom nabízí rozšířenou řadu dalších vlastností jako je lepší prostorové rozlišení a nebo výběr různých polarizačních rovin, v nichž jsou data měřena. Nové možnosti jsou založeny na schopnostech nového typu aktivní antény složené ze sady stovek přijímacích modulů. Plně počítačově kontrolovaná anténa může být řízena elektronicky v celé šířce záběru a mezi jednotlivými operačními módy může být přepnuta v průběhu několika vteřin. Tabulka 3. Technické parametry družice Radarsat-1 a Radarsat-2. Družice Senzor Typ dat Počet pásem Prostorové rozlišení Archív od Radarsat-2 SAR Radarová 1 3, 8, 12, 18, 25, 30, 40, 50, 100 2008 Radarsat-1 SAR Radarová 1 8, 25, 30, 35, 50, 100 1996 COSMO-SkyMed 1 a 2 Italská družice COSMO-SkyMed 1 byla úspěšně vynesena na oběžnou dráhu 6. června 2007. COSMO-SkyMed (Constellation of Small Satellites for Mediterranean basin Observation) je společný program italské kosmické agentury a italského ministerstva obrany zahrnující sestavu čtyř družic s radarovou aparaturou SAR-2000 (Synthetic Aperture Radar-2000). Družice budou provozovány v duálním režimu, umožňujícím pořizování dat pro civilní i vojenské účely. První ze řady družic COSMO-SkyMed 1 úspěšně odstartovala 6.června ze základny Vandenberg Air Force Base v Kalifornii s využitím nosné rakety Delta II americké společnosti Boeing. Tato družice bude pořizovat radarová data ve frekvenčním pásmu X v několika režimech s proměnným prostorovým rozlišením 1 m 100 m. Pro další družice jsou připravovány multifrekvenční radarové aparatury (X-, C- L- and P-band). Podobně jako u německého programu TerraSAR-X je plánován provoz dvou družic ve speciální tandemové konfiguraci umožňující průběžné pořizování interferometrických dat.

Závěr Počet družic pořizujících obrazová data pro komerční účely se dnes pohybuje v několika desítkách a v následujících letech je plánováno uvést do provozu řadu dalších družicových systémů. Na srpen 2008 je plánován dlouho očekávaný start družice GeoEye-1 americké společnosti GeoEye, která by měla mít doposud nejlepší prostorové rozlišení komerční družice 0.41m pro panchromatická a 1.65m pro multispektrální data. V článku byly použity informační zdroje organizací, které provozují jednotlivé družice: Infoterra GmbH, DigitalGlobe, MDA, Agenzia Spaziale Italiana. Literatura [1] [Online]. Available: http://www.infoterra.de [2] [Online]. Available: http://www.digitalglobe.com [3] [Online]. Available: http://www.mdacorporation.com [4] [Online]. Available: http:// www.asi.it