Projekt ŠANCE Komplexní program podpory vzdělávání žáků a studentů ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o realizaci poradenského programu ŠANCE žáků a studentů Střední školy technické, Dělnická 21, Most - Velebudice v rámci projektu ŠANCE Komplexní program podpory vzdělávání žáků a studentů číslo projektu CZ.04.1.03/3.1.15.3./0022
Pilotní ověření poradenského programu ŠANCE na cílové skupině 29 vybraných žáků předkladatele projektu bylo realizováno v období od 5.11.2007 do 9.11.2007. Poradenský program ŠANCE byl koncipován jako pětidenní blok denně po 8 hodinách, v celkovém rozsahu 40 hodin. Poradenský program byl realizován v jiném regionu, než se nachází škola, měl výjezdní podobu, a to z důvodů většinou komplikovaných vztahů a sociálního zázemí domácího prostředí. Bylo vybráno krásné prostředí Šumavy, ubytování bylo zajištěno v hotelu Srní. Do projektu byli vybráni žáci a studenti oborů Truhlář, Obchodní škola, Management strojírenství, Pozemní stavitelství. Z vybraného počtu 30 žáků vyjelo žáků 29, neboť v předvečer odjezdu si jedna dívka způsobila otřes mozku pádem z koně. Výjezdu se tedy zúčastnilo 14 dívek a 15 chlapců. Lektoři poradenského programu ŠANCE: Ing. Jiří Tyšer Mgr. Vladimír Demjan Bc. Karel Neumann Ing. Šárka Kratochvílová Mgr. Jana Ježková Zdravotnice: Josefa Kočková
Do programu ŠANCE byli vybráni žáci prostřednictvím motivačních setkáních pro oslovení a výběr vhodných cílových skupin pro vstup do programu ŠANCE a na základě vstupní bilanční diagnostiky provedené v rámci aktivity č. 9, která určila problémy, které by mohly vést k předčasným odchodům z procesu vzdělávání na střední škole. Jednalo se jak o problémy vzdělávací, tak i o problémy osobního rázu. Techniky zvolené a používané v programu měly odhalit příčiny neúspěchu, posílit jejich sebedůvěru a pomoci jim při budování osobního a studijního plánu tak, aby bylo využito jejich osobního potenciálu. Důležité bylo naučit žáky reálně zhodnotit své možnosti a najít cestu jak dosáhnout uspokojivých výsledků ve škole a dosažení vytyčených cílů. Lektoři poradenského programu ŠANCE si museli od počátku uvědomit, že je potřeba chápat žáka jako aktivního jedince, který by si měl na základě sebepoznání, objektivního posouzení svých možností, rodinných a školních podmínek, najít vlastní cestu při budování své profesní kariéry. Lektoři respektovali individualitu každého žáka, právo žáka mít vlastní názor a svobodně se rozhodnout, respektovali důvěrnosti sdělených informací, žáci byli informováni o negativních důsledcích, které je mohou postihnout v důsledku jejich konkrétního svobodného rozhodnutí neučit se, opustit školu. Žáci pracovali ve dvou skupinách, přičemž v jedné skupině bylo 14 a ve druhé 15 žáků. V rámci těchto skupin vznikaly menší týmy žáků (3 5), případně dvojice. Práce v malých skupinách podporovala vzájemný kontakt žáků, takže jednotlivci, kteří neměli vazbu k celé skupině, si ji vytvořili ve skupině menší, v níž zažívali pocit bezpečí a byli v závěru programu schopni interpretovat názory skupiny před ostatními. Důležitá byla i atmosféra klidu a tvořivosti, v níž pracovali. Pro pocit bezpečí si každá skupina stanovila pravidla a po celou dobu je měla vyvěšena na
viditelném místě. Skupiny měly po celou dobu programu k dispozici vhodné prostory, v nichž bylo možnost pravidla skupinové práce dodržet a žáci zde mohli nechávat výsledky své práce (Můj erb, Koláž, Barevný strom, aj.). V závěru programu ŠANCE byly místnosti proměněny v barevné dílny. Zvolené techniky byly žáky velmi dobře přijaty, žáci se nebáli ani technik, kde mohli vyjádřit své osobní názory, problémy a neshody s rodiči, s vyučujícími ve škole a svými vrstevníky. V průběhu pobytu a práce byly probrány a vysvětleny všechny okruhy vztahující se k cíli projektu. Pomocí jednotlivých technik dostali žáci informace o důsledcích předčasného odchodu z procesu vzdělávání, zaměřili se na sebepoznání, způsoby řešení konfliktů, správnou komunikaci apod. Na závěr si každý žák zpracoval individuální akční plán, který by měl být podkladem pro následnou asistenční péči. Vzhledem k intimním a citlivým informacím, které žáci v jednotlivých technikách zaznamenávali jak do záznamových listů, tak i do dalších materiálů, byly jednotlivé práce ukládány do desek, které si žáci po ukončení programu odvezli domů. Zda tyto práce žáci budou prezentovat před rodiči či kamarády záleží již pouze na jejich svobodném rozhodnutí. Program jednotlivých dnů byl vždy v předvečer konzultován s lektory, slovně byly zopakovány postupy u zvolených technik včetně časové náročnosti. Zároveň byl zhodnocen i průběh uplynulého dne, tzn. jeho organizace, výběr technik, výchovný program, zaměřený na podporu týmové práce, posílení osobnostního rozvoje žáků a na rozvoj forem komunikace k vyplnění volného času žáků, zdravotní stav žáků apod.
Hodnocení poradenského programu ŠANCE ze strany lektorů, žáků a studentů: Lektoři, kteří byli pověřeni realizací projektu, vyjádřili přesvědčení, že cíl projektu byl splněn. Ocenili metodickou příručku ŠANCE, z níž čerpali techniky pro jednotlivé dny programu, stejně tak teoretická východiska. Příručku označili jako praktickou a smysluplnou, uplatnitelnou i v dalších obdobných programech. Výborně hodnotili týmovou práci všech zúčastněných pracovníků. Materiálové zabezpečení průběhu poradenského programu ŠANCE bylo na velmi dobré úrovni. Pro práci na jednotlivých technikách měli lektoři i žáci dostatek potřebného materiálu. Jako výhodné se jevilo organizační uspořádání dne, žáci byli po celý den zaměstnáni, střídaly se aktivity programu ŠANCE s odpočinkem a výchovným programem. Prostředí hotelu Srní i jeho okolí bylo vybráno s velkým citem pro realitu, pěkné pokoje s plným příslušenstvím se žákům líbily. Ubytování na jednom podlaží hotelu bylo velmi výhodné pro lektory i žáky. Zázemí hotelu bylo výborné vč. salonků pro provádění technik ve skupinách. Strava byla pestrá a chutná doplněná saláty a zákusky. Celkově lze realizaci programu ŠANCE hodnotit jako velmi úspěšnou, což žáci vyjádřili v závěrečných hodnoceních. Doporučení: Na základě zkušeností doporučujeme zařazení některých technik i do vzdělávacího procesu ve škole. Jejich prostřednictvím by se odstranily bariéry v komunikaci mezi žáky a učiteli. Výrazně by se zlepšil i vztah žáků ke škole, protože by napomohly odbourání strachu, který je někdy vybudován negativním působením některých vyučujících. V Mostě dne 12. 11. 2007 Zapsal: Ing. Jiří Tyšer