zpracoval: RNDr. Tomáš Bajer, CSc. Ing. Martin Šára Ing. Jana Bajerová ECO-ENVI-CONSULT, Jiín držitel osvdení odborné zpsobilosti ke zpracování dokumentací a posudk dle zákona.100/2001 Sb.,.osvdení 2719/4343/OEP/92/93, autorizace prodloužena rozhodnutím.j. 112450/ENV/10. držitel osvdení MŽP o autorizaci ke zpracování rozptylových studií.j. 2143/820/08 Šafaíkova 436 533 51 PARDUBICE 603483099 Sladkovského 111 506 01 JIÍN (2016)
!" "# $ %# & ' #() $ $ *"#+, -#! +!" #$%!&%'%('"% )* $)* %*+% "%$ $ & & &. ( && &..+ #,/ $ &..+ +! - $ #+ - # 0 0 0 #) 00 2
Prohlášení Zpracovatel rozptylové studie, firma ECO-ENVI-CONSULT, je nositelem licence na program SYMOS 97, verze 2013 (Verze: 7.0.5072.16788) na základ registraní karty z msíce února 2003. Zpracovatel rozptylové studie je držitelem Osvdení o autorizaci ke zpracování rozptylových studií.j. 2143/820/08/DK, udlené Ministerstvem životního prostedí R. Rozptylová studie je zpracována dle pílohy.15 k vyhlášce 415/2012 Sb. 1. Zadání rozptylové studie Pedmtem pedkládané rozptylové studie je vyhodnocení imisních píspvk zámru Areál ledových sport ke stávajícímu pozadí. Jediným novým zdrojem zneišování ovzduší v rámci pedkládaného zámru je nov generovaná doprava, respektive zdroje zneišování ovzduší v etap výstavby. Výpoet je ešen v následujících variantách: Varianta 1 Etapa výstavby Varianta 2 Etapa provozu píspvek zámru v roce 2019 Varianta 3 Etapa provozu píspvek zámru pi naplnní ÚP hl. m. Prahy 2. Použitá metodika výpotu V roce 1998 doporuilo MŽP R metodiku SYMOS'97 k použití pro výpoty zneištní ovzduší ze stacionárních zdroj. Popis metodiky byl vydán v dubnu 1998 ve vstníku MŽP, ástka 3. Vstupní údaje i forma výsledk výpotu v metodice SYMOS'97 byly pizpsobené tehdy platné legislativ, aby byly na minimum omezené problémy s používáním metodiky v praxi a aby výsledky byly pímo srovnatelné s platnými imisními limity a pípustnými koncentracemi zneišujících 3
látek v ovzduší. V souvislosti se vstupem R do EU se legislativa v oboru životního prostedí pizpsobuje platným evropským pedpism, a proto v ní vznikají zmny, na které musí reagovat i metodika výpotu zneištní ovzduší, má-li vést i nadále k výsledkm snadno použitelným v bžné praxi. Metodika výpotu zneištní ovzduší umožuje: výpoet zneištní ovzduší plynnými látkami a prachem z bodových, liniových a plošných zdroj výpoet zneištní od vtšího potu zdroj stanovit charakteristiky zneištní v husté geometrické síti referenních bod a pipravit tímto zpsobem podklady pro názorné kartografické zpracování výsledk výpot brát v úvahu statistické rozložení smru a rychlosti vtru vztažené ke tídám stability mezní vrstvy ovzduší podle klasifikace Bubníka a Koldovského odhad imisní koncentrace zneišujících látek pi bezvtí a pod inverzní vrstvou ve složitém terénu. Pro každý referenní bod umožuje metodika výpoet tchto základních charakteristik zneištní ovzduší: maximální možné krátkodobé (hodinové) hodnoty imisních koncentrací zneišujících látek, které se mohou vyskytnout ve všech tídách rychlosti vtru a stability ovzduší maximální možné krátkodobé (hodinové) hodnoty imisních koncentrací zneišujících látek bez ohledu na tídu stability a rychlost vtru roní prmrné imisní koncentrace dobu trvání imisních koncentrací pevyšujících urité pedem zadané hodnoty (nap. imisní limity). Jako doplkové charakteristiky je podle metodiky možno: stanovit výšku komína s ohledem na splnní imisních limit stanovit podíl zdroj zneištní ovzduší na celkovém zneištní do vzdálenosti 100 km od zdroj stanovit doby pekroení zvolených imisních koncentrací pro zdroj se sezónn promnnou emisí vypoítat spad prachu vyhodnotit rozptyl exhalací vypouštných chladicími vžemi. Metodika je urena pedevším pro vypracování rozptylových studií jakožto podklad pro hodnocení kvality ovzduší. Pestože byli autoi metodiky vedeni snahou o maximální vrohodnost všech použitých postup, je zejmé, že základem metodiky je matematický model, který již svou podstatou znamená zjednodušení a nemožnost popsat všechny dje v atmosfée, které ovlivují rozptyl zneišujících látek. Proto jsou i vypotené výsledky nutn zatížené njakou chybou a nedají se interpretovat zcela striktn. Klimatické vstupní údaje znamenají zprmrované hodnoty jednotlivých veliin za delší asové období. Skutený prbh meteorologických charakteristik v daném uritém roce se mže od prmru znan lišit (nap. vtrná ržice nebo výskyt inverzí). Obecným výpotem podle metodiky není možné do výsledk zahrnout vliv kumulace zneišujících látek pod inverzemi. Základních rovnic modelu nelze použít pro výpoet zneištní pod inverzní vrstvou a pi bezvtí. Výpoetní rovnice byly stanovené za pedpokladu maximální vzdálenosti referenního bodu od zdroje 100 km a tedy ani výpoet podle této metodiky nelze použít pro vzdálenosti vtší než 100 km od zdroje. Pi výbru referenních bod nelze vtšinou postihnout podrobn všechny nerovnosti terénu. Protože program 4
vyhodnocující terénní profily pracuje pouze s nadmoskými výškami v místech referenních bod a zdroj, mže se stát, že se njaký terénní útvar (nap. úzké údolí) ztratí. Metodika tedy není použitelná pro výpoet zneištní ovzduší ve velmi lenitém terénu a uvnit mstské zástavby pod úrovní stech budov (nap. na kižovatkách nebo v kaonech ulic). V metodice se nepoítá s pozaovým zneištním ovzduší. Vypotené imisní koncentrace jsou pouze píspvky imisních koncentrací zpsobené emisními zdroji zahrnutými do výpotu. Stejn tak metodika nezohleduje sekundární prašnost, která mže tvoit velkou ást prachu v ovzduší. První úpravy metodiky vydané v roce 1998 probhly v roce 2003 v souvislosti se schválením zákona. 86/2002 Sb. a vládního naízení. 350/2002 Sb. a byly uvedeny v doplku k metodické píruce. Doplnk reagoval mj. na nové imisní limity pro PM10, poskytnul návod pro výpoet prmrných denních koncentrací PM10 a SO2 z maximálních hodinových koncentrací tchto látek a umožnil hodnocení imisního píspvku NO2 (díve pouze NOx). V úprav 2013 byl pro pehlednost slouen doplnk s pvodní metodikou a byl brán zetel na aktuální legislativu (nap. aktualizované imisní limity) a nové poznatky v oblasti ochrany istoty ovzduší. Byly upraveny tabulky prmrných výhevností paliv, odstranny tabulky pomr NO2 a PM10, aktualizovány koeficienty pro liniové zdroje, aktualizovány vzorce pro výpoet maximálních denních imisních koncentrací PM10 a SO2 a upraven vztah pro výpoet pemny NO na NO2. Byl doplnn postup pro výpoet potu dní pekraujících 24hodinový limit suspendovaných ástic PM10 emitovaných z liniových zdroj (pozemních komunikací). Zneišující látky v atmosfée se podrobují rzným procesm, jejichž piinním jsou z atmosféry odstraovány. Jedná se bu o chemické procesy, pi nichž se látka, asto katalytickou reakcí, mní na jinou, ímž dochází k úbytku pvodní pímsi, nebo o fyzikální procesy. Ty se dále dlí podle zpsobu, jakým jsou pímsi odstraovány na suchou a mokrou depozici. Suchá depozice je zachytávání plynné nebo pevné látky na zemském povrchu, mokrá depozice je vymývání tchto látek padajícími srážkami. V modelu je možné poítat jen s prvním piblížením k reálnému stavu a uvažovat jen roní prmrné hodnoty výše zmínných rychlostí jednotlivých proces odstraování pímsí z atmosféry. Podle prmrné délky setrvání zneišujících látek v ovzduší rozdlujeme jednotlivé látky do tí kategorií. V následující tabulce jsou uvedeny koeficienty odstraování pro jednotlivé kategorie zneišujících látek. tída píklad vybraných zneišujících látek prmrná doba setrvání v ovzduší koeficient odstraování k u [s -1 ] I Sirovodík 20 hodin 1,39 10-5 Chlorovodík Peroxid vodíku dimetyl sulfid I oxid siiitý 6 dní 1,93 10-6 I oxid dusnatý oxid dusiitý amoniak sirouhlík formaldehyd PM10, PM2,5 I oxid dusný 2 roky 1,59 10-8 II oxid uhelnatý oxid uhliitý metan vyšší uhlovodíky metyl chlorid karbonyl sulfid 5
Ve výpotu imisních koncentrací prašných ástic je len s koeficientem odstraování ku, zahrnující suchou a mokrou depozici a chemické transformace, nahrazen lenem s pádovou rychlostí vg, popisující pokles osy prašné vleky. K výpotu prmrných roních koncentrací je nutné zkonstruovat podrobnou vtrnou ržici, tj. stanovit etnosti výskytu smru vtru pro každý azimut od 0 do 359 pi všech tídách stability a tídách rychlosti vtru. Vstupní vtrná ržice obsahuje relativní etnosti v procentech pro 8 základních smr vtru a etnosti bezvtí ve všech tídách stability. Pi vytváení podrobné vtrné ržice se lineárn interpoluje mezi tmito hodnotami. Program umožuje provádt výpoty nejen po 1 (pedvolená hodnota), ale i po 0.5, 3, 5 a nebo je možné zvolit krok výpotu vlastní, piemž jeho hodnota musí být v rozsahu 0,5 45 a musí dlit íslo 45 beze zbytku. Klimatické vstupní údaje se obvykle týkají období jednoho roku. Pozornost je teba vnovat tomu, zda jsou údaje z té které meteorologické nebo klimatické stanice reprezentativní pro dané místo výpotu. Posouzení této reprezentativnosti je však záležitost znan komplikovaná, závisí nejen na topografii terénu a vzdálenosti stanice od místa výpotu, ale i na typu klimatických oblastí a je zcela v kompetenci HMÚ. Jako nejdležitjší klimatický vstupní údaj se zadává vtrná ržice rozlišená podle rychlosti vtru a teplotní stability atmosféry. Rychlost vtru se dlí do tí tíd rychlosti: Tída vtru Tída rychlosti vtru slabý vítr 1.7 m/s stední vítr 5.0 m/s silný vítr 11.0 m/s Pozn.: Rychlostí vtru se pitom rozumí rychlost zjišovaná ve standardní meteorologické výšce 10 m nad zemí. Mírou termické stability je vertikální teplotní gradient popisující v atmosfée teplotní zvrstvení. Stabilní klasifikace obsahuje pt tíd stability ovzduší: Tída stability Název Popis tídy stability I. superstabilní silné inverze,velmi špatné podmínky rozptylu II. stabilní bžné inverze,špatné podmínky rozptylu III. izotermní Slabé inverze,izotermie nebo malý kladný teplotní gradient asto se vyskytující mírn zhoršené rozptylové podmínky IV. normální indiferentní teplotní zvrstvení, bžný pípad dobrých rozptylových podmínek V. konvektivní labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl zneišujících látek Ne všechny rychlosti vtru se vyskytují za všech tíd stability atmosféry. V praxi dochází k výskytu 11 kombinací tíd stability a tíd rychlosti vtru. Vtrná ržice, která je vstupem pro výpoet zneištní ovzduší, tedy obsahuje relativní etnosti smru vtru z 8 základních smr pro tchto 11 rzných rozptylových podmínek a krom toho etnost bezvtí pro každou tídu stability atmosféry: rozptylová podmínka tída stability rychlost vtru 1 I 1,7 2 II 1,7 3 II 5 4 III 1,7 5 III 5 6 III 11 7 IV 1,7 8 IV 5 9 IV 11 10 V 1,7 11 V 5 6
Údaje o referenních bodech Pro každý referenní bod, pro který se poítá zneištní ovzduší, je nutné znát tyto údaje: 1. Název referenního bodu (není povinné, ale u samostatných referenních bod užitené). 2. Poloha referenního bodu, tj. souadnice xr, yr [m] ve zvolené souadné síti. 3. Nadmoská výška terénu zr [m] v míst referenního bodu. 4. Pokud je referenní bod umístn jinde než v úrovni terénu, (nap. na budov), pak jeho výšku l nad terénem (výšku budovy)/. Údaje o topografii terénu Hodnoty vypotených koncentrací v referenním bod závisí mimo jiné na tvaru terénu mezi zdrojem a referenním bodem. V pípad, že terén mezi zdrojem a referenním bodem není rovinný, je teba mít informace o jeho tvaru. V praxi se výpoty provádjí obvykle v pravidelné nebo nepravidelné síti referenních bod. Z údaj o jejich poloze a nadmoských výškách terénu v jejich míst se vyhodnocuje tvar a charakteristiky terénu ve sledované oblasti. Pesnost výpotu profilu terénu mezi zdrojem a referenním bodem závisí na dostatené hustot referenních bod v síti. Hustotu sít referenních bod je proto nutné volit takovou, aby postihla všechny podstatné terénní útvary v daném území. Mezi zdrojem a nejbližším referenním bodem se pedpokládá rovinný terén bez jakýchkoliv významných terénních útvar. Naopak, pokud chceme podrobnji popsat terén mezi zdrojem a njakým referenním bodem, je nutné zvolit mezi nimi nkolik dalších referenních bod. I v tomto pípad je výhodné znát nadmoské výšky nikoliv jen na spojnici mezi zdrojem a referenním bodem, ale v síti bod rozložených kolem této spojnice. Údaje pro výpoet zneištní v zástavb Pi výpotu zneištní ovzduší v terénu zastavném budovami se referenní body umísují na budovách, tj. na horních hranách jejich fasád. Je vhodné umístit nkteré referenní body na nejvyšší budovy v okolí zdroje (zdroj). U podrobných výpot v malých vzdálenostech a pi stanovování potebných výšek komín (výduch) je nutné krom výšek budov ležících v okolí zdroje znát rovnž jejich rozmístní a pdorysné rozmry. Tyto údaje lze odeíst z podrobných map. 7
Mapové zpracování Mapové zpracování je provedeno na podklad WMS služeb ÚZK a to: 1) Prohlížecí služba WMS katastrální mapy 2) Prohlížecí služba WMS Ortofoto 3) Prohlížecí služba WMS - ZABAGED Popis produktu 1) Popis produktu 2) Popis produktu 3) Podmínky užití - zpoplatnní služby Omezení pístupu - licenní podmínky a jiná omezení Prohlížecí služba WMS KN poskytuje možnost prohlížet obraz katastrální mapy složený z DKM, KMD, KM-D a OMP. Služba spluje standard OGC WMS 1.1.1. a 1.3.0. Prohlížecí služba WMS-ORTOFOTO je poskytována jako veejná prohlížecí služba nad aktuálními daty produktu Ortofoto eské republiky. Služba spluje Technické pokyny pro INSPIRE prohlížecí služby v. 3.11 a zárove spluje standard OGC WMS 1.1.1. a 1.3.0 Prohlížecí služba WMS-ZABAGED je poskytována jako veejná prohlížecí služba nad daty ZABAGED (vetn výškopisu ve form vrstevnic). Služba spluje Technické pokyny pro INSPIRE prohlížecí služby v. 3.11 a zárove spluje standard OGC WMS 1.1.1. a 1.3.0. Žádné podmínky neplatí. Optovnému využití dat zpístupnných službou pro obchodní úely je zamezeno zalenním ochranných znak (copyright ÚZK). Podmínky poskytování tchto služeb jsou uvedeny v píloze 1 tohoto dokumentu. 3. Vstupní podklady pro výpoet 3.1. Umístní zámru Zámr je situován na území hl. m. Prahy, v k.ú. Chodov. ešené území je ohranieno ze severu budovami základní školy, z jihu a západu ukonením prostoru dosavadního prostoru školních hiš, resp. ulicí Ke Kateinkám (západní ást) a pásem zelen podél komunikace pro pší (jižní ást). Níže je schematicky vyobrazena situace umístní zámru a dotené pozemky. Souástí realizace zámru bude demolice stávajících komunikací v areálu a stávajícího atletického oválu. Území je souástí funkní plochy VV veejné vybavení, bez kódu míry využití území. Návrh svou funkcí a náplní spluje podmínky dané Územním plánem pro danou funkní plochu. Pedmtem zámru je výstavba areálu ledových sport, který je navržen k užívání pedevším jednotlivých škol v území. Jedná se o budovu s 2 NP. Sportovní prostory ledových ploch jsou navrženy v prvním nadzemním podlaží ve dvou oddlených halách. V prvním nadzemním podlaží se dále nachází zázemí sportovišt a ostatních provoz. Ve 2. NP se nachází provozy restaurace a drobné administrativy. Situace zámru je patrná z následujících podklad: 8
9
10
3.2. Údaje o zdrojích Jedinými zdroji zneišování ovzduší v rámci pedkládaného zámru bude nov generovaná doprava související s posuzovaným zámrem a provoz stavební techniky v prostoru staveništ. Použité emisní faktory Program MEFA 13 navazuje na freewarovou verzi programu na výpoet emisních faktor (MEFA 06). V roce 2012 byl program aktualizován v rámci projektu. TA01020491 - Vývoj aplikaního prostedí pro implementaci aktualizace metodiky MEFA, který finann podpoila Technologická agentura eské republiky z programu Alfa. Výchozí verze modelu MEFA umožovala provádt výpoty pouze pro emise z bžného provozu automobil na komunikaci (tzv. teplé emise ), a to pouze pro výfukové emise. Výstupy metodických projektešených v minulých letech obsahují komplexní výpoetní postupy pro dosud nesledované složky emisí. V rámci aktualizace programu MEFA byly do programového kódu vneseny píslušné matematické vztahy, byly vytvoeny obslužné procedury, kontrolní mechanismy a cykly pro sumarizaci výsledk. Pro obsluhu nových funkcí byly do uživatelského rozhraní pidány ovládací prvky a nové dialogy umožující uživatelská nastavení potebných parametr. Aktualizovaný program tak dokáže hodnotit nejen emise z bžného provozu, ale zahrnuje nov i vyíslení nárstu emisí pi studených startech vozidel, zohlednny byly emise z otru brzd a pneumatik, z resuspenze prachu ležícího na vozovce a samostatn i emise spojené s prjezdem automobil kižovatkou. Dále bylo do programu MEFA zahrnuto zohlednní vytížení nákladních vozidel a rozšíeny poítané látky o ástice frakce PM2,5 a benzo[a]pyren. Z hlediska obsluhy byla pidána podpora vstupních soubor ve formátu sešitu MS Excel a podpora lenní intenzit podle sítání dopravy SD 2010. Také byly provedeny drobné úpravy uživatelského rozhraní. Vzhledem k postupujícímu technickému vývoji vozidel byla také zahrnuta podpora automobil splujících emisní pedpisy EURO 5 a EURO 6 a emise z tžkých nákladních vozidel jsou vyhodnocovány oddlen pro stední a tžká nákladní vozidla, pokaždé bez a s pívsem. Pehled hlavních novinek ve verzi 13: zohlednní vozidel EURO 5 a EURO 6 zahrnutí lehkých nákladních vozidel spalujících benzín aktualizace prognózy vozového parku do roku 2040 zpesnní výpotu emisí z tžkých nákladních vozidel víceemise ze studených start vozidel emise z resuspenze prachových ástic na vozovce (sekundární prašnost z dopravy) vetn implementace klimatických dat emise z otr pneumatik a brzd zohlednní vytížení nákladních vozidel emise z prjezdu kižovatkou výpoet emisí PM2,5 a benzo[a]pyrenu, vetn otr a resuspenze podpora formátu MS Excel u vstupních soubor podpora lenní dle celostátního sítání SD R 2010 uložení log souboru s prbhem výpotu Hlavní funkce programu MEFA 13 Hlavní funkcí programu MEFA 13 je výpoet emisí z dopravy. Program vyísluje jak emise z bžného provozu, tak víceemise, vznikající pi startu studených motor, 11
zahrnuje též otry brzd a pneumatik a resuspenzi prachových ástic z vozovky. Samostatn jsou vyísleny emise z prjezdu vozidel kižovatkou. Emise jsou vy íslovány bu pro jednotlivá vozidla nebo pro definované úseky silniních komunikací nebo ramena kižovatek. Výstupy jsou bu interaktivn zobrazovány v píslušném okn, nebo je pi databázovém výpotu ze vstupních údaj generován výstupní soubor, který obsahuje hodnoty emisí (vyjádené v g/s) pro uživatelem vybrané látky. Program vyísluje emise oddlen pro: vozidla jednotlivých kategorií - osobní (OA), lehká nákladní (NL), tžká nákladní (NT - v lenní dle celostátního sítání dopravy SD 2010 na SN, SNP, TN, TNP a NSN) a autobusy (BUS) vozidla dle používaného paliva - benzin, motorová nafta, LPG a stlaený zemní plyn (CNG) a emisních pedpis EURO 0 do EURO 6. Uživatel má možnost definice vlastní skladby vozového parku nebo mže využít vestavných schémat, která vycházejí z przkum automobilové dopravy. Pro výpoet bilancí emisí byl zvolen rok 2024. Z hlediska plošného zdroje se vychází z toho, že zastoupení doby stání se volí bu jednotn pro všechny úseky ( Zadat run ), nebo oddlen pro každý úsek ( Dle kategorie ). V prvním pípad se zadají nap. údaje dle obr. 13. vlevo. Model pak poítá s tím, že na každém hodnoceném úseku komunikace projíždí 14 % vozidel, která ped startem (tj. ped jízdou, kterou dojela na daný úsek) stála 1 hodinu, 5 % vozidel stála 1 až 2 hodiny a podobn, až 31 % vozidel bylo ped jízdou odstaveno více než 12 hodin. Pokud je zvolena možnost dle kategorie jsou tyto podíly ureny dle TP219 pro jednotlivé kategorie v následující tabulce. Pi této možnosti musí být ve vstupních datech pítomen sloupec KATEGVE. Kat. Funkce 1 Obytný soubor 2 Administrativa 3 Výrobní závod 4 Obchodní zaízení- specializovaná prodejna 5 Obchodní zaízení- supermarket 6 Obchodní zaízení - nákupní centrum (hypermarket) 7 Restaurace 8 Parkovišt P+R 9 Centrum msta Ve výpotu je dle programu MEFA použit definovaný úsek komunikace, kde je zastoupeno odpovídající rozložení spektra nákladních automobil dle rozdlení EURO, vetn víceemisí a resuspenze prachových ástic z vozovky. Emise z provozu stavební techniky Pro výpoet emisí ze spalování nafty v dieselových motorech byly použity emisní faktory pevzaté z publikace EMEP/EEA air pollutant emission inventory guidebook 2013, vydané European Environment Agency. 12
Emise vyplývají z ásti 1.A.2.f.ii and 1.A.4.a.II + 1.A.4.b.ii and 1.A.4.c.ii prezentované v tabulce 3-1: Zneišující látka Jednotka Emisní faktor NO x g/tuna paliva 32 792 PM 10 g/tuna paliva 2 086 PM 2,5 g/tuna paliva 2 086 VOC g/tuna paliva 3 385 Benzen g/tuna paliva 67,7 Benzo(a)pyren µg/kg paliva 30 CO g/tuna paliva 10 722 V tabulce 3.27 výše citovaného materiálu jsou uvedeny podíly organiky v emisích VOC, které pro benzen iní 2%. Z toho vychází emisní faktor pro benzen 67,7 g/tunu paliva. Emise NO2 byly stanoveny s využitím pílohy íslo 2 Metodika výpotu podílu velikostních frakcí ástic PM10 a PM2,5 v emisích tuhých zneišujících látek a výpotu podílu emisí NO2 v NOx, metodického pokynu Ministerstva životního prostedí, odboru ochrany ovzduší, pro vypracování rozptylových studií podle 32 odst. 1 písm. e) zákona. 201/2012 Sb., o ochran ovzduší, publikovaného ve vstníku MŽP 8/2013. Konkrétn: V pípad, že nelze zdroj zaadit do uvedených kategorií, použije se pro výpoet ptiprocentní podíl emisí NO2 a devadesáti pti procentní podíl emisí NO v NOx. Zneišující látka Jednotka Emisní faktor NO 2 g/tuna paliva 1 639,6 Emise PM 10 a PM 2,5 ze zemních prací V rámci hodnoceného zámru je ešena manipulace s výkopovým materiálem. V uvedeném pípad nelze uplatnit Sdlení odboru ochrany ovzduší, jimž se stanovují emisní faktory podle 12 odst. 1 písm.b) vyhl..415/2012 Sb., o pípustné úrovni zneišování a jejím zjišování a o provedení nkterých dalších ustanovení zákona o ochran ovzduší emisní faktory pro kamenolomy a zpracování kamene. Bylo proto použito stanovení celkové emise PM10 a PM2,5 s využitím zdroje EMEP/EEA emission inventory guidebook 2013 (pramen: http://www.eea.europa.eu/publications/emep-eea-guidebook-2013 Píruka poskytuje vodítko odhadu emisí z antropogenních a pírodních zdroj emisí. Je navržena tak, aby usnadnila podávání zpráv o emisních inventurách zem k Úmluv EHK OSN o dálkovém peshraniním zneišování ovzduší a smrnice EU o emisních stropech. Pro manipulaci s výkopovým materiálem byla použita ást 2. A. 5 a Quarrying and mining of minerals other than coal tabulka 3.2: 13
Vzhledem k charakteru výkopového materiálu byly ve výpotu použity následující emisní faktory: pro PM10...25,0 g na tunu manipulovaného materiálu pro PM2,5... 3,8 g na tunu manipulovaného materiálu 14
3.3. Vstupní podklady pro výpoet Varianta 1 Etapa výstavby V rámci etapy výstavby je v rozptylové studii ešena nejhorší fáze z hlediska vliv na ovzduší, kterou je 1. etapa výstavby. Tato 1. etapa výstavby bude zahrnovat pípravu území, zaízení staveništ osazení bunk, úprava oplocení-vjezd, pípojky IS v rozsahu pro úely staveništ, vybudování provizorních staveništních komunikací, provedení hrubých terénních úprav (HTU) vetn zajištní stavební jámy, dále založení objekt - základová deska. 1. etapa výstavby bude trvat cca 120 dn. Pedpokládá se, že stavební a montážní práce budou provádny bhem pracovních dn od 7.00 do 21.00. V sobotu a nedli je pedpokládáno provádní mén hluných stavebních prací. V rámci 1. etapy bude ze zaízení staveništ celkem odvezeno cca 8 500 m 3, tj. cca 15 300 t materiálu. Bhem výstavby je maximální pedpokládaný objem dopravy 56 vozidel v jednom smru - z toho 47 pomalých. Ve výpotu je na stran bezpenosti uvažováno pouze se 112 pohyby TNA. V rámci 1.etapy výstavby se pedpokládá následující nasazení stavebních stroj: Ozn. Název stroje, typ Poet (píjezd/ odjezd/den) Nasazení stroje Hod./den (prmrn) Nákladní automobily (nosnost 12 t), 12/12 1 - pípadn s pívsem + 12 t 6/6 2 Autojeáb 2 4,5 3 Ostatní malá mechanizace - 4,5 4 Minirýpadlo 2 6 5 Rypadlo naklada 2 4,5 6 Autojeáb 1 6 7 Okružní pila 2 3 8 Nákladní vozidla s nosností do 7 t 6/6-9 Osobní automobily 6-10 Autodomícháva 5/5-11 erpadlo na betonovou sms 2 8 Bodové zdroje zneišování ovzduší Bodové zdroje zneišování ovzduší nejsou uvažovány. Liniové zdroje zneišování ovzduší Rozdlení staveništní dopravy související s hodnoceným zámrem je patrné z následujícího kartogramu: 15
Úsek 4 Úsek 3 Úsek 2 Úsek 1 16
V rámci pedkládaného zámru byly pro výpoet emisí z liniových zdroj zadány do programu MEFA následující vstupy pro výpoet k roku 2017: komunikace sklon (%) rychlost (km/hod) plynulost TNA Úsek 1 0 15 3 112 Úsek 2 1 50 2 112 Úsek 3 2 50 2 102 Úsek 4 2 50 2 10 Na základ uvedených vstup jsou bilancovány následující emise: Liniové zdroje (g/s/m): CO PM10 NO2 Benzen BaP PM2.5 Úsek 1,-# $-#,$,#. $.#,,# # Úsek 2 -#,#,#. #,,# $# Úsek 3 # #..#. #, $.#,-# Úsek 4 $-#....# #, #-.-# #. Plošné zdroje zneišování ovzduší Nákladní automobily Plošným zdrojem zneišování ovzduší bude prostor staveništ. Celkov je uvažováno se 112 pohyby TNA. V rámci pedkládaného zámru byly pro výpoet emisí z parkovišt zadány do programu MEFA následující vstupy k roku 2017: délka (m) sklon (%) rychlost (km/hod) plynulost poet jízd TNA Staveništ 230 0 15 5 112 Uvedeným vstupm odpovídají následující emise (g/s): CO PM10 NO2 Benzen BaP PM2.5 Staveništ -., -.# $#, $-$ Ve výpotu rozptylové studie je uvažováno se 120 dny provozu a 14 hodinami v denní dob. Klimatické charakteristiky Praha 95 dní v roce s úhrnem srážek 1 mm a více, 5 zimních msíc v roce. Staveništní technika Dle nasazení stavební techniky (malá mechanizace, minirypadlo, naklada, autojeáb je uvažováno s celkovými provozními hodinami stavebních mechanism 28 hod/den, což pi prmrné spoteb 20 litr nafty za hodinu pi 120 pracovních dnech znamená pro 1. etapu stavby celkovou spotebu 67 200 litr nafty. Pi uvažované spoteb nafty dodané oznamovatelem a pi hustot nafty 845 kg/m 3 se jedná o cca 56,8 tun nafty. 17
Spálením tohoto množství nafty bylo vyprodukováno následující množství emisí: staveništ staveništ staveništ CO PM 10 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 1.0070E-01 5.0751E+00 6.0901E-01 1.9591E-02 9.8737E-01 1.1848E-01 NO 2 benzen g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 1.5398E-02 7.7608E-01 9.3129E-02 6.3581E-04 3.2045E-02 3.8454E-03 benzo(a)pyren PM 2,5 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 2.8175E-07 1.4200E-05 1.7040E-06 1.9591E-02 9.8737E-01 1.1848E-01 Zemní práce Dle podklad oznamovatele bude v rámci zemních prací manipulováno celkem s 15 300 tunami výkopových materiál. V bilancích je uvažováno se 120 dny etapy výstavby v rámci 1. etapy a dobou výstavby 07.00 až 21.00 hod. a 11 hodinami provozu denn. Se zvolenými emisními faktory lze pedpokládat následující bilance emisí: PM 10 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Výkopové práce 0,0805 3,20 0,3825 PM 2,5 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 Výkopové práce 0,0122 0,49 0,0581 Varianta 2 Etapa provozu píspvek zámru v roce 2019 Bodové zdroje zneišování ovzduší Bodové zdroje zneišování ovzduší nejsou uvažovány. Liniové zdroje zneišování ovzduší Objem zdrojové a cílové dopravy zámru Areál ledových sport byl vypoítán z podklad poskytnutých LUCIDA s.r.o. Pedpokládaný poet jízd OA v jednom smru za 24 hod prmrného pracovního dne (pro píjezd a odjezd se pedpokládá stejný poet) je uveden pro jednotlivé funkce objektu v následující tabulce: Zámr má navrženo 67 stání pro osobní automobily a jedno stání pro autobusy. Objem dopravy se pedpokládá ve výši 215 OA v jednom smru/24 hod. Pomalá vozidla (nad 3,5 t, tj. nákladní automobily a autobusy) byla vzhledem k charakteru nové zástavby uvažována ve výši cca 1,5 % z celkového potu automobil (3 píjezdy a odjezdy). 18
Rozložení nov generované dopravy je patrné z následujícího kartogramu: Úsek 4 Úsek 3 Úsek 2 Úsek 1 Úsek 5 19
V rámci pedkládaného zámru byly pro výpoet emisí z liniových zdroj zadány do programu MEFA následující vstupy pro výpoet k roku 2019: komunikace sklon (%) rychlost (km/hod) plynulost OA TNA Úsek 1 0 15 3 430 6 Úsek 2 1 50 2 411 6 Úsek 3 2 50 2 300 6 Úsek 4 2 50 2 103 0 Úsek 5 1 50 2 19 0 Na základ uvedených vstup jsou bilancovány následující emise: Liniové zdroje (g/s/m): CO PM10 NO2 Benzen BaP PM2.5 Úsek 1.#..# -,#. $.#, #,$# Úsek 2,.,# #,.#. $#, -# # Úsek 3.-$#,-$#.-#. $-#,,--# $.$# Úsek 4 $#..,#. $#, #-,$# -#. Úsek 5 #..# #, $#-,.-$#.#. Plošné zdroje zneišování ovzduší Objem dopravy se pedpokládá ve výši 215 OA v jednom smru/24 hod. Pomalá vozidla (nad 3,5 t, tj. nákladní automobily a autobusy) byla vzhledem k charakteru nové zástavby uvažována ve výši cca 1,5 % z celkového potu automobil (3 píjezdy a odjezdy). V rámci pedkládaného zámru byly pro zadány do programu MEFA následující vstupy: délka (m) sklon (%) rychlost (km/hod) plynulost Pohyby OA/TNA parkovišt 230 0 15 5 230/6 Uvedeným vstupm odpovídají následující emise (g/s): CO PM10 NO2 Benzen BaP PM2.5 Parkovišt $# -#.,#- $-. Varianta 3 Etapa provozu píspvek zámru pi naplnní ÚP hl. m. Prahy Bodové zdroje zneišování ovzduší Bodové zdroje zneišování ovzduší nejsou uvažovány. Liniové zdroje zneišování ovzduší Generovaná doprava související s posuzovaným zámrem se nemní, dochází pouze k perozdlení dopravy na veejném komunikaním systému dle následujícího kartogramu: 20
Úsek 4 Úsek 3 Úsek 2 Úsek 1 Úsek 5 21
V rámci pedkládaného zámru byly pro výpoet emisí z liniových zdroj zadány do programu MEFA následující vstupy pro výpoet k roku 2019: komunikace sklon (%) rychlost (km/hod) plynulost OA TNA Úsek 1 0 15 3 430 6 Úsek 2 1 50 2 359 6 Úsek 3 2 50 2 314 6 Úsek 4 2 50 2 43 0 Úsek 5 1 50 2 71 0 Na základ uvedených vstup jsou bilancovány následující emise: Liniové zdroje (g/s/m): CO PM10 NO2 Benzen BaP PM2.5 Úsek 1.#..# -,#. $.#, #,$# Úsek 2.-#,-,,# -#..#, $#.$$# Úsek 3.,# # $#. -#,,$.# $.# Úsek 4 $,-,#.,# $,-#,.,#-.# $-#. Úsek 5,,#, #.,.#- #- $$#,.#, Plošné zdroje zneišování ovzduší Objem dopravy se pedpokládá ve výši 215 OA v jednom smru/24 hod. Pomalá vozidla (nad 3,5 t, tj. nákladní automobily a autobusy) byla vzhledem k charakteru nové zástavby uvažována ve výši cca 1,5 % z celkového potu automobil (3 píjezdy a odjezdy). V této variant se objem dopravy z hlediska plošného zdroje nemní. V rámci pedkládaného zámru byly pro zadány do programu MEFA následující vstupy: délka (m) sklon (%) rychlost (km/hod) plynulost Pohyby OA/TNA parkovišt 230 0 15 5 230/6 Uvedeným vstupm odpovídají následující emise (g/s): CO PM10 NO2 Benzen BaP PM2.5 Parkovišt $# -#.,#- $-. 22
3.3. Meteorologické podklady Pro výpoet rozptylové studie byl použit odhad vtrné ržice pro 5 tíd stability a 3 rychlosti vtru zpracovaný HMÚ (originál ržice je dostupný u zpracovatele oznámení). Základní parametry této ržice jsou prezentovány v následující tabulce a v grafu generované programem SYMOS 97 verze 2013: Protože je výpotová sí v souadném systému JTSK, je použito stoení vtrné ržice o 7,6 o. Toto natoení vtrné ržice k souadnému systému je dokladováno následujícím kartogramem: 23
24
3.4. Popis referenních bod Výpoet imisní zátže byl ešen ve výpotové síti 700 x 700 metr o kroku 20 m, která pedstavuje celkem 1 296 výpotových bod (1 1 296). Výpoet byl dále rozšíen o 6 výpotových bod mimo výpotovou sí (2 001 2 005) charakterizující nejbližší hygienicky významné objekty. Ve výpotové síti jakož i v mapových podkladech je použito hodnoty L rovné 1,6 m dýchací zóna lovka. V následující tabulce jsou potom uvedeny souadnice bod mimo výpotovou sí: VB Popis X Y Z L 2 001 p..2731/1; Ke Kateinkám 1400-736940 -1051064 302,9 9,0 2 002 p..259; Formanská 223-736932 -1051234 300,2 8,0 2 003 p.. 2744-47; Ke Kateinkám 1403-06 -736980-1051142 304,4 14,0 2 004 p.. 2748-51; Ke Kateinkám 1407-10 -737005-1051078 306,8 40,0 2 005 p.. 2822; Zdimická 1455-737143 -1050897 312,9 40,0 Výškový model použitý v RS vychází z dat, které jsou souástí SYMOS 97. Jedná se o kompletní výškopis eské republiky v rastru 50x50 metr v souadných systémech S-42 a JTSK. Jako podklad pro jeho vytvoení byla použita veejná data vzniklá pi výškovém mapování Zem raketoplánem Endeavour v roce 2000. Výpotová sí a výpotové body jsou zejmé z mapového podkladu na následujících stránkách. Zárove je dokladováno výškové lenní zájmové lokality. 25
26
27
28
Situace bod mimo výpotovou sí: 2NP pohled od Z p.. 2731/1 - stavba obanského vybavení škola Ke Kateinkám.p. 1400 k-ú. Chodov VB 2001 pohled od SV p.. 2822 Zdimická.p. 1455 Objekt k bydlení k.ú. Chodov VB 2005 pohled od S p.. 2748-51 Ke Kateinkám.p. 1407-1410 bytový dm k.ú. Chodov VB 2004 p.. 2744-47 Ke Kateinkám.p. 1403-06 bytový dm k.ú. Chodov VB 2003 p.. 259 Formanská.p. 223 rodinný dm k.ú. Újezd u Prhonic VB 2002 29
3.5. Zneišující látky a píslušné imisní limity 3.5.1. Seznam relevantních zneišujících látek V rámci pedkládané rozptylové studie lze za relevantní zneišující látky, které jsou v rozptylové studii vyhodnocovány, považovat následující škodliviny a hodnocené charakteristiky, které jsou uvedeny v následující tabulce: Polutant NO2 benzen PM10 PM2,5 CO Benzo(a)pyren Hodnocená charakteristika Aritmetický prmr /1 rok Aritmetický prmr / 1 h Aritmetický prmr /1 rok Aritmetický prmr /1 rok Aritmetický prmr / 24 h Aritmetický prmr /1 rok Maximální denní klouzavý aritmetický prmr/8 hod Aritmetický prmr /1 rok 3.5.2. Aktuální imisní limity Aktuální imisní limity platné v dob vypracování pedkládané rozptylové studie jsou patrné z následujícího pehledu. Píloha. 1 k zákonu. 201/2012 Sb. Imisní limity a povolený poet jejich pekroení za kalendání rok 1. Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální poet jejich pekroení Zneišující látka Doba prmrování Imisní limit Maximální poet pekroení Oxid siiitý 1 hodina 350 µg.m -3 24 Oxid siiitý 24 hodin 125 µg.m -3 3 Oxid dusiitý 1 hodina 200 µg.m -3 18 Oxid dusiitý 1 kalendání rok 40 µg.m -3 0 Oxid uhelnatý maximální denní osmihodinový 10 mg.m -3 0 prmr 1 ) Benzen 1 kalendání rok 5 µg.m -3 0 ástice PM 10 24 hodin 50 µg.m -3 35 ásticepm 10 1 kalendání rok 40 µg.m -3 0 ástice PM 2,5 1 kalendání rok 25 µg.m -3 0 Olovo 1 kalendání rok 0,5 µg.m -3 0 Poznámka: 1) Maximální denní osmihodinová prmrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých prmr poítaných z hodinových údaj a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový prmr se piadí ke dni, ve kterém koní, to jest první výpoet je proveden z hodinových koncentrací bhem periody 17:00 pedešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpoet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. 2. Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystém a vegetace Zneišující látka Doba prmrování Imisní limit Oxid siiitý kalendání rok a zimní období (1. íjna- 31. bezna) 20 µg.m -3 Oxidy dusíku 1 ) 1 kalendání rok 30 µg.m -3 Poznámka: 1) Souet objemových pomr (ppbv) oxidu dusnatého a oxidu dusiitého vyjádený v jednotkách hmotnostní koncentrace oxidu dusiitého. 30
3. Imisní limity pro celkový obsah zneišující látky v ásticích PM 10 vyhlášené pro ochranu zdraví lidí Zneišující látka Doba prmrování Imisní limit Arsen 1 kalendání rok 6 ng.m -3 Kadmium 1 kalendání rok 5 ng.m -3 Nikl 1 kalendání rok 20 ng.m -3 Benzo(a)pyren 1 kalendání rok 1 ng.m -3 4. Imisní limity pro troposférický ozon Úel vyhlášení Doba prmrování Imisní limit Maximální poet pekroení Ochrana zdraví lidí 1 ) maximální denní 120 µg.m -3 25 osmihodinový prmr 2 ) Ochrana vegetace 3 ) AOT40 4 ) 18000 µg.m -3.h 0 Poznámky: 1) Plnní imisního limitu se vyhodnocuje na základ prmru za 3 kalendání roky; 31
3.6. Hodnocení úrovn zneištní v pedmtné lokalit 3.6.1. Ptileté prmry 2010-2014 ve tvercové síti 1x1 km podle požadavk zákona.201/2012 Sb. a vyhlášky.415/2012 Sb. Plošné mapy (v síti 1 x1 km) ptiletých prmrných koncentrací zneišujících látek, které mají stanoven imisní limit pro roní prmrnou koncentraci, jsou spoítány v GIS z plošných map za jednotlivé roky. Mapy nejsou konstruovány z vypoteného prmru roních prmrných koncentrací na jednotlivých stanicích za pt pedchozích let a to zejména proto, že ne každý rok mají všechny stanice dostatek platných mení pro výpoet roní prmrné koncentrace a dále proto, že v prbhu let nastávají zmny v sítích micích stanic. Pro doplnní jsou uvedeny i plošné mapy ptiletých prmrných koncentrací pro 36. max. hodnotu 24hod. prmrné koncentrace PM10 a 4. max. hodnotu 24hod. prmrné koncentrace SO2 (tyto imisní charakteristiky zákon o ochran ovzduší nevyžaduje). Podle zákona o ochran ovzduší 201/2012 Sb., 11, odst. 5 a 6: (5) Pokud by provozem stacionárního zdroje oznaeného ve sloupci B v píloze. 2 k tomuto zákonu nebo vlivem umístní pozemní komunikace podle odstavce 1 písm. b) došlo v oblasti jejich vlivu na úrove zneištní k pekroení nkterého z imisních limit s dobou prmrování 1 kalendání rok uvedeného v bodech 1 a 3 pílohy. 1 k tomuto zákonu nebo je jeho hodnota v této oblasti již pekroena, lze vydat souhlasné závazné stanovisko podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b) pouze pi souasném uložení opatení zajišujících alespo zachování dosavadní úrovn zneištní pro danou zneišující látku (dále jen kompenzaní opatení ). Kompenzaní opatení se u stacionárního zdroje oznaeného ve sloupci B v píloze. 2 pro danou zneišující látku neuloží, pokud pro ni zdroj nemá stanoven specifický emisní limit v provádcím právním pedpisu. Kompenzaní opatení se dále neukládají u stacionárního zdroje, jehož píspvek vybrané zneišující látky k úrovni zneištní nedosahuje hodnoty stanovené provádcím právním pedpisem. (6) K posouzení, zda dochází k pekroení nkterého z imisních limit podle odstavce 5, se použije prmr hodnot koncentrací pro tverec území o velikosti 1 km 2 vždy za pedchozích 5 kalendáních let. Tyto hodnoty ministerstvo každoron zveejuje pro všechny zóny a aglomerace zpsobem umožujícím dálkový pístup. Kompenzaní opatení musí být provádna v oblasti podle odstavce 5 pednostn tam, kde budou dosahovány nejvyšší hodnoty úrovn zneištní. Pokud není možné splnit tuto podmínku, lze kompenzaní opatení provést i v jiném území, pedevším tam, kde jsou pekraovány imisní limity, avšak vždy pouze na území téže zóny nebo aglomerace. V následující tabulce jsou uvedeny ptileté prmry let 2010 2014 hodnocených škodlivin v jednotlivých tvercích sít 1 x 1 km, které pokrývají zájmovou oblast. 32
Souasn je stanovena minimální a maximální hodnota tchto ptiletých prmr: 123456578932:; &-$$&& &-$$& &--$& <;=;<8< <>?;<8< %#/01234/567/28902:;2</=:;>?@6#A B. B$ B- B- B$ #/01234/567/28902:;2</=:;>?@6#A B B- B. B. B- #2;CDEFF3G0H20<E$G0H4/567/2I902:;2</=:;D9=J;2H8K236/0:; >?@6#A $B $.B $B $B $.B B#/01234/567/28902:;2</=:;>?@6#A,B,B.B-.B-,B L;2M;2#/01234/567/28902:;2</=:;>?@6#A B$ B B$ B$ B L;2M0N=O4E/;2#/01234/567/28902:;2</=:;>2@6#A B B$ B B B 33
34
35
36
37
38
39
3.6.2. Oblasti s pekroením imisních limit v roce 2014 Pro vymezení zón a aglomerací se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona o ochran ovzduší a podle píslušného naízení vlády o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší bylo provedeno pro jednotlivé stanice vyhodnocení pekraování imisních limit pro roní prmrné koncentrace. Dále bylo vyhodnoceno pekraování cílových imisních limit pro roní prmrné koncentrace benzo(a)pyrenu, kadmia, arsenu a niklu a etnosti pekraování 8hodinových limit troposférického ozonu. Výše popsanými postupy mapování byly pipraveny mapy územního rozložení píslušných charakteristik kvality ovzduší, prezentované v pedchozích ástech, jak pro pekroení imisních limit, tak i pro pekroení cílových imisních limit. Oblasti s hodnotami imisních charakteristik vtšími než píslušné (cílové) imisní limity tak vymezují oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. U hodnocených škodlivin byly v roce 2014 ve výpotové oblasti pekroeny limitní hodnoty u benzo(a)pyrenu a oxid dusíku (NOx ), které nejsou pro hodnocený zámr relevantní. 40
41
42
4. Výsledky rozptylové studie Výsledky výpot modelových koncentrací pomocí programu SYMOS 97 verze 2013 jsou sumarizovány v tabulkách a mapových zobrazeních jednotlivých polutant a charakteristik, a to jak pro body ve zvolené výpotové síti, tak následn i pro body mimo tuto výpotovou sí. Obsah tabulek pro jednotlivé poítané polutanty jsou následující: Polutant NO2 CO PM10 PM2,5 Benzen Benzo(a)pyren Hodnocená charakteristika Aritmetický prmr /1 rok Aritmetický prmr / 1 h Maximální denní klouzavý aritmetický prmr/8 hod Aritmetický prmr /1 rok Aritmetický prmr / 24 h Aritmetický prmr /1 rok Aritmetický prmr /1 rok Aritmetický prmr /1 rok Veškeré píspvky k imisní zátži sledované škodliviny jsou v následujících tabulkách uvedeny v µg.m -3, pouze hodnoty benzo(a)pyrenu jsou v ng.m -3. 43
4.1. Varianta 1 Etapa výstavby Body výpotové sít 1-1 296 (výpotová sí 700 x 700 metr, krok výpotu 20 metr) Polutant minimum maximum NO 2 - Aritmetický prmr /1 rok (µg.m -3 ) 0,006240 0,937104 NO 2 - Aritmetický prmr /1 hod (µg.m -3 ) 2,645532 21,239027 CO - Maximální denní klouzavý aritmetický prmr/8hod (µg.m -3 ) 9,616573 106,194855 PM 10 - Aritmetický prmr 1 rok (µg.m -3 ) 0,034348 2,510269 PM 10 - Aritmetický prmr 24 hod (µg.m -3 ) 6,265140 45,497787 PM 2,5 - Aritmetický prmr 1 rok (µg.m -3 ) 0,008888 0,631138 Benzen - Aritmetický prmr /1 rok (µg.m -3 ) 0,000256 0,036780 Benzo(a)pyren - Aritmetický prmr /1 rok (ng.m -3 ) 0,000224 0,013179 Body mimo výpotovou sí 2 001-2 002 Polutant 2001 2002 2003 2004 2005 minimum maximum NO 2 - Aritmetický prmr /1 rok (µg.m -3 ) 0,436348 0,077585 0,130554 0,107150 0,017620 0,017620 0,436348 NO 2 - Aritmetický prmr /1 hod (µg.m -3 ) 18,772659 10,848391 10,583839 10,255797 5,455098 5,455098 18,772659 CO - Maximální denní klouzavý aritmetický prmr/8hod (µg.m -3 ) 85,932557 46,048530 46,935110 46,412766 20,903576 20,903576 85,932557 PM 10 - Aritmetický prmr 1 rok (µg.m -3 ) 1,199687 0,240877 0,422757 0,374866 0,134177 0,134177 1,199687 PM 10 - Aritmetický prmr 24 hod (µg.m -3 ) 39,812073 23,650752 23,254461 22,580798 13,146101 13,146101 39,812073 PM 2,5 - Aritmetický prmr 1 rok (µg.m -3 ) 0,303488 0,061914 0,108796 0,097099 0,036268 0,036268 0,303488 Benzen - Aritmetický prmr /1 rok (µg.m -3 ) 0,017143 0,003065 0,005160 0,004245 0,000729 0,000729 0,017143 Benzo(a)pyren - Aritmetický prmr /1 rok (ng.m -3 ) 0,006594 0,001562 0,002845 0,002710 0,001426 0,001426 0,006594 44
45
46
47
48
49
50
51
52
4.2. Varianta 2 Etapa provozu píspvek zámru v roce 2019 Body výpotové sít 1-1 296 (výpotová sí 700 x 700 metr, krok výpotu 20 metr) Polutant minimum maximum NO 2 - Aritmetický prmr /1 rok (µg.m -3 ) 0,000079 0,002709 NO 2 - Aritmetický prmr /1 hod (µg.m -3 ) 0,009001 0,136733 CO - Maximální denní klouzavý aritmetický prmr/8hod (µg.m -3 ) 0,072449 1,552277 PM 10 - Aritmetický prmr 1 rok (µg.m -3 ) 0,002360 0,054543 PM 10 - Aritmetický prmr 24 hod (µg.m -3 ) 0,191494 2,527286 PM 2,5 - Aritmetický prmr 1 rok (µg.m -3 ) 0,000602 0,014034 Benzen - Aritmetický prmr /1 rok (µg.m -3 ) 0,000011 0,000430 Benzo(a)pyren - Aritmetický prmr /1 rok (ng.m -3 ) 0,000037 0,000837 Body mimo výpotovou sí 2 001-2 002 Polutant 2001 2002 2003 2004 2005 minimum maximum NO 2 - Aritmetický prmr /1 rok (µg.m -3 ) 0,000737 0,000709 0,000985 0,001017 0,000876 0,000709 0,001017 NO 2 - Aritmetický prmr /1 hod (µg.m -3 ) 0,028294 0,044415 0,045285 0,042123 0,045608 0,028294 0,045608 CO - Maximální denní klouzavý aritmetický prmr/8hod (µg.m -3 ) 0,236850 0,378110 0,478086 0,377420 0,330857 0,236850 0,478086 PM 10 - Aritmetický prmr 1 rok (µg.m -3 ) 0,022675 0,019342 0,029371 0,032946 0,029541 0,019342 0,032946 PM 10 - Aritmetický prmr 24 hod (µg.m -3 ) 0,769210 1,117912 0,866456 0,978489 1,160681 0,769210 1,160681 PM 2,5 - Aritmetický prmr 1 rok (µg.m -3 ) 0,005795 0,004943 0,007493 0,008380 0,007501 0,004943 0,008380 Benzen - Aritmetický prmr /1 rok (µg.m -3 ) 0,000101 0,000105 0,000138 0,000137 0,000117 0,000101 0,000138 Benzo(a)pyren - Aritmetický prmr /1 rok (ng.m -3 ) 0,000348 0,000295 0,000448 0,000502 0,000452 0,000295 0,000502 53
54
55
56
57
58
59
60
61
4.3. Varianta 3 Etapa provozu píspvek zámru pi naplnní ÚP hl. m. Prahy Body výpotové sít 1-1 296 (výpotová sí 700 x 700 metr, krok výpotu 20 metr) Polutant minimum maximum NO 2 - Aritmetický prmr /1 rok (µg.m -3 ) 0,000078 0,002715 NO 2 - Aritmetický prmr /1 hod (µg.m -3 ) 0,010485 0,136865 CO - Maximální denní klouzavý aritmetický prmr/8hod (µg.m -3 ) 0,083782 1,553571 PM 10 - Aritmetický prmr 1 rok (µg.m -3 ) 0,002250 0,054223 PM 10 - Aritmetický prmr 24 hod (µg.m -3 ) 0,206879 2,753486 PM 2,5 - Aritmetický prmr 1 rok (µg.m -3 ) 0,000573 0,013949 Benzen - Aritmetický prmr /1 rok (µg.m -3 ) 0,000011 0,000431 Benzo(a)pyren - Aritmetický prmr /1 rok (ng.m -3 ) 0,000034 0,000831 Body mimo výpotovou sí 2 001-2 002 Polutant 2001 2002 2003 2004 2005 minimum maximum NO 2 - Aritmetický prmr /1 rok (µg.m -3 ) 0,000808 0,000640 0,001062 0,001131 0,000987 0,000640 0,001131 NO 2 - Aritmetický prmr /1 hod (µg.m -3 ) 0,031965 0,047059 0,047324 0,043451 0,048931 0,031965 0,048931 CO - Maximální denní klouzavý aritmetický prmr/8hod (µg.m -3 ) 0,226387 0,370836 0,491768 0,390792 0,352414 0,226387 0,491768 PM 10 - Aritmetický prmr 1 rok (µg.m -3 ) 0,024283 0,016264 0,030977 0,035586 0,032337 0,016264 0,035586 PM 10 - Aritmetický prmr 24 hod (µg.m -3 ) 0,837260 1,146020 0,904158 0,963453 1,205107 0,837260 1,205107 PM 2,5 - Aritmetický prmr 1 rok (µg.m -3 ) 0,006200 0,004166 0,007895 0,009042 0,008195 0,004166 0,009042 Benzen - Aritmetický prmr /1 rok (µg.m -3 ) 0,000112 0,000095 0,000149 0,000153 0,000133 0,000095 0,000153 Benzo(a)pyren - Aritmetický prmr /1 rok (ng.m -3 ) 0,000371 0,000249 0,000472 0,000541 0,000491 0,000249 0,000541 62
63
64
65
66
67
68
69
70
5. Návrh kompenzaních opatení Zpracovatel rozptylové studie nepovažuje za úelné navrhovat kompenzaní opatení v rámci pedkládaného zámru. 6. Závrené hodnocení Pedmtem pedkládané rozptylové studie je vyhodnocení imisních píspvk zámru Areál ledových sport ke stávajícímu pozadí. Jediným novým zdrojem zneišování ovzduší v rámci pedkládaného zámru je nov generovaná doprava, respektive zdroje zneišování ovzduší v etap výstavby. Výpoet je ešen v následujících variantách: Varianta 1 Etapa výstavby Varianta 2 Etapa provozu píspvek zámru v roce 2019 Varianta 3 Etapa provozu píspvek zámru pi naplnní ÚP hl. m. Prahy Rozptylová studie je vypracována v souladu se zákonem.201/2012 Sb., vyhl..415/2012 Sb. a dle zadání objednatele pro NO2, CO, PM10, PM2,5, benzen a benzo(a)pyren. K výpotu použitý produkt SYMOS 97 v.2013 je programový systém pro modelování zneištní ovzduší, který již zohleduje platné imisní limity dané stávající legislativou v oblasti ochrany ovzduší. Ve výpotu z liniových zdroj emisí byly použity pro vyhodnocení píspvk z dopravy emisní faktory dle programu MEFA v. 13 (Mobilní Emisní Faktory, verze 2013). Program MEFA 13 navazuje na freewarovou verzi programu na výpoet emisních faktor (MEFA 06). V roce 2012 byl program aktualizován v rámci projektu. TA01020491 - Vývoj aplikaního prostedí pro implementaci aktualizace metodiky MEFA, který finann podpoila Technologická agentura eské republiky z programu Alfa. Výchozí verze modelu MEFA umožovala provádt výpoty pouze pro emise z bžného provozu automobil na komunikaci (tzv. teplé emise ), a to pouze pro výfukové emise. Výstupy metodických projekt ešených v minulých letech obsahují komplexní výpoetní postupy pro dosud nesledované složky emisí. V rámci aktualizace programu MEFA byly do programového kódu vneseny píslušné matematické vztahy, byly vytvoeny obslužné procedury, kontrolní mechanismy a cykly pro sumarizaci výsledk. Pro obsluhu nových funkcí byly do uživatelského rozhraní pidány ovládací prvky a nové dialogy umožující uživatelská nastavení potebných parametr. Aktualizovaný program tak dokáže hodnotit nejen emise z bžného provozu, ale zahrnuje nov i vyíslení nárstu emisí pi studených startech vozidel, zohlednny byly emise z otru brzd a pneumatik, z resuspenze prachu ležícího na vozovce a samostatn i emise spojené s prjezdem automobil kižovatkou. Výpoet imisní zátže byl ešen ve výpotové síti 700 x 700 metr o kroku 20 m, která pedstavuje celkem 1 296 výpotových bod (1 1 296). Výpoet byl dále rozšíen o 6 výpotových bod mimo výpotovou sí (2 001 2 005) charakterizující nejbližší hygienicky významné objekty. 71
Ve výpotové síti jakož i v mapových podkladech je použito hodnoty L rovné 1,6 m dýchací zóna lovka. V následující tabulce jsou potom uvedeny souadnice bod mimo výpotovou sí: VB Popis X Y Z L 2 001 p..2731/1; Ke Kateinkám 1400-736940 -1051064 302,9 9,0 2 002 p..259; Formanská 223-736932 -1051234 300,2 8,0 2 003 p.. 2744-47; Ke Kateinkám 1403-06 -736980-1051142 304,4 14,0 2 004 p.. 2748-51; Ke Kateinkám 1407-10 -737005-1051078 306,8 40,0 2 005 p.. 2822; Zdimická 1455-737143 -1050897 312,9 40,0 V následující sumarizaní tabulce jsou uvedeny výsledky výpot, zohledující ve výpotové síti a u bod mimo výpotovou sí nejnižší a nejvyšší vypotené koncentrace sledovaných zneišujících látek ve výpotové síti a v bodech mimo výpotovou sí v ešených variantách: body sít body mimo sí Varianta 1 zneišující látka min max min max NO 2 - Aritmetický prmr 1 rok (µg.m -3 ) 0,006240 0,937104 0,017620 0,436348 Etapa výstavby NO 2 - Aritmetický prmr 1 hod (µg.m -3 ) 2,645532 21,239027 5,45509818,772659 CO - Maximální denní klouzavý aritmetický prmr 8hod (µg.m -3 ) 9,616573 106,194855 20,90357685,932557 PM 10 - Aritmetický prmr 1 rok (µg.m -3 ) 0,034348 2,510269 0,134177 1,199687 PM 10 - Aritmetický prmr 24 hod (µg.m -3 ) 6,265140 45,497787 13,14610139,812073 PM 2,5 - Aritmetický prmr 1 rok (µg.m -3 ) 0,008888 0,631138 0,036268 0,303488 Benzen - Aritmetický prmr 1 rok (µg.m -3 ) 0,000256 0,036780 0,000729 0,017143 Benzo(a)pyren - Aritmetický prmr 1 rok (ng.m -3 ) 0,000224 0,013179 0,001426 0,006594 body sít body mimo sí Varianta 2 zneišující látka min max min max NO 2 - Aritmetický prmr 1 rok (µg.m -3 ) 0,000079 0,002709 0,000709 0,001017 Etapa provozu NO 2 - Aritmetický prmr 1 hod (µg.m -3 ) 0,009001 0,136733 0,028294 0,045608 CO - Maximální denní klouzavý aritmetický prmr 8hod (µg.m -3 ) 0,072449 1,552277 0,236850 0,478086 PM 10 - Aritmetický prmr 1 rok (µg.m -3 ) 0,002360 0,054543 0,019342 0,032946 PM 10 - Aritmetický prmr 24 hod (µg.m -3 ) 0,191494 2,527286 0,769210 1,160681 PM 2,5 - Aritmetický prmr 1 rok (µg.m -3 ) 0,000602 0,014034 0,004943 0,008380 Benzen - Aritmetický prmr 1 rok (µg.m -3 ) 0,000011 0,000430 0,000101 0,000138 Benzo(a)pyren - Aritmetický prmr 1 rok (ng.m -3 ) 0,000037 0,000837 0,000295 0,000502 body sít body mimo sí Varianta 3 zneišující látka min max min max NO 2 - Aritmetický prmr 1 rok (µg.m -3 ) 0,000078 0,002715 0,000640 0,001131 Etapa provozu NO 2 - Aritmetický prmr 1 hod (µg.m -3 ) 0,010485 0,136865 0,031965 0,048931 CO - Maximální denní klouzavý aritmetický prmr 8hod (µg.m -3 ) 0,083782 1,553571 0,226387 0,491768 PM 10 - Aritmetický prmr 1 rok (µg.m -3 ) 0,002250 0,054223 0,016264 0,035586 PM 10 - Aritmetický prmr 24 hod (µg.m -3 ) 0,206879 2,753486 0,837260 1,205107 PM 2,5 - Aritmetický prmr 1 rok (µg.m -3 ) 0,000573 0,013949 0,004166 0,009042 Benzen - Aritmetický prmr 1 rok (µg.m -3 ) 0,000011 0,000431 0,000095 0,000153 Benzo(a)pyren - Aritmetický prmr 1 rok (ng.m -3 ) 0,000034 0,000831 0,000249 0,000541 Vyhodnocení píspvk NO 2 k imisní zátži zájmového území Pro NO2 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro roní aritmetický prmr ve vztahu k ochran zdraví lidí hodnotou 40 µg.m -3 a 200 µg.m -3 ve vztahu k hodinovému aritmetickému prmru. Ptileté aritmetické prmry pro NO2 za roky 2010 až 2014 nesignalizují pekraování imisního limitu pro roní aritmetický prmr této škodliviny (do 33,4 µg.m -3 ). 72