BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Bankovní záruky v mezinárodním obchodě. Tomáš Kmeť

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a mezinárodní obchod Katedra mezinárodního práva BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Bankovní záruky v mezinárodním obchodě Tomáš Kmeť 2013/2014

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Bankovní záruky v mezinárodním obchodě zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně dne 30. června 2014 Tomáš Kmeť 1

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval JUDr. Jiřímu Valdhansovi, Ph.D. za jeho vstřícný přístup, odborné rady a cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování této práce. Poděkování patří také mé rodině a kamarádům za jejich podporu nejen při psaní této práce, ale po celou dobu mého studia. 2

Anotace Bakalářská práce Bankovní záruky v mezinárodním obchodě si klade za cíl teoreticky vymezit institut bankovní záruky pomocí analýzy dostupné odborné literatury a následně zhodnotit výhody a nevýhody pro její účastníky. V první části práce vymezuje základní pojmy bankovní záruky. Ve druhé části se práce zabývá státní a zvyklostní úpravou bankovních záruk. V následující třetí kapitole jsou klasifikovány bankovní záruky podle typu ručení, formy vystavení a předmětu záruky. V závěrečné části práce vyhodnocuje výhody a nevýhody z pohledu příjemce, příkazce a vystavující banky. Klíčová slova Bankovní záruka, příjemce, věřitel, příkazce, dlužník, ručitel, abstraktní záruka, akcesorická záruka, záruční listina 3

Abstract The aim of the bachelor thesis Bank Guarantees in International Trade is to theoretically define bank guarantees by analyzing the accessible literature and evaluate the advantages and disadvantages for the participants. The first part defines the basic terms of the bank guarantee. In the second part thesis deals with the state and customary regulation of bank guarantees. In the following chapter there are bank guarantees classified according to the type of liability, form of issuance and object of the guarantee. In the final part paper evaluates the advantages and disadvantages for beneficiary, principal and issuing bank. Key words Bank guarantee, beneficiary, creditor, principal, debtor, guarantor, abstract guarantee, accessory guarantee, comfort letter 4

OBSAH ÚVOD...7 1 BANKOVNÍ ZÁRUKY V TEORETICKÉ ROVINĚ...9 1.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA A FUNKCE BANKOVNÍ ZÁRUKY...9 1.2 VYMEZENÍ SUBJEKTŮ BANKOVNÍ ZÁRUKY... 10 1.3 FÁZE BANKOVNÍHO ZÁRUČNÍHO OBCHODU... 11 1.3.1 Přípravná fáze... 12 1.3.2 Fáze smluvní... 12 1.3.3 Uplatnění bankovní záruky... 13 1.4 CESE BANKOVNÍ ZÁRUKY... 14 2 PRÁVNÍ A ZVYKLOSTNÍ ÚPRAVA BANKOVNÍ ZÁRUK... 16 2.1 DŘÍVĚJŠÍ ÚPRAVA BANKOVNÍ ZÁRUKY V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDU... 16 2.2 ÚPRAVA BANKOVNÍ ZÁRUKY DLE NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU... 16 2.3 ZVYKLOSTNÍ ÚPRAVA BANKOVNÍ ZÁRUKY... 18 3 ČLENĚNÍ BANKOVNÍCH ZÁRUK... 21 3.1 DLE TYPU RUČENÍ... 21 3.1.1 Akcesorické záruky... 21 3.1.2 Abstraktní záruky... 22 3.2 DLE FORMY VYSTAVENÍ... 24 3.2.1 Přímé bankovní záruky... 24 3.2.2 Nepřímé bankovní záruky... 26 3.3 DLE PŘEDMĚTU ZÁRUKY... 27 3.3.1 Platební bankovní záruky... 27 3.3.2 Neplatební bankovní záruky... 27 3.4 ZVLÁŠTNÍ PŘÍPADY BANKOVNÍCH ZÁRUK... 29 3.4.1 Standby akreditiv... 29 3.4.2 Indemnita... 30 4 VÝHODY A NEVÝHODY BANKOVNÍCH ZÁRUK... 31 4.1 Z POHLEDU PŘÍKAZCE... 31 4.1.1 Výhody pro příkazce... 31 4.1.2 Nevýhody pro příkazce... 32 4.2 Z POHLEDU PŘÍJEMCE... 32 4.2.1 Výhody pro příjemce... 32 4.2.2 Nevýhody pro příjemce... 33 4.3 Z POHLEDU RUČÍCÍ BANKY... 33 4.3.1 Výhody pro ručící banku... 33 4.3.2 Nevýhody pro ručící banku... 34 ZÁVĚR... 35 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 36 SEZNAM OBRÁZKŮ... 38 5

SEZNAM ZKRATEK ISP98 MOK NOZ ObchZ SWIFT UNCITRAL URCG 325 URDG 458 URDG 758 ZoB ZMO Mezinárodní pravidla pro standby akreditivy International Standby Practices 98 (ICC Publ. No. 590) Mezinárodní obchodní komora International Chamber of Commerce ZÁKON č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ZÁKON č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Společnost pro celosvětovou mezibankovní telekomunikaci Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo United Nations Commission for International Trade Law Jednotná pravidla pro kontraktní záruky Uniform Rules for Demand Guarantees (ICC Publ. No. 325) Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na požádání Uniform Rules for Demand Guarantees (ICC Publ. No. 458) Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na požádání Uniform Rules for Demand Guarantees (ICC Publ. No. 758) ZÁKON č. 21/1992 Sb., o bankách ZÁKON č. 101/1963 Sb., zákoník mezinárodního obchodu 6

ÚVOD Při mezinárodním obchodě mezi dvěma subjekty, u nichž neexistuje dlouhodobá obchodní zkušenost, se mohou pro obě obchodní strany vyskytovat určitá rizika. Pro příklad práce uvádí zvolení okamžiku platby za zboží. Při placení předem existuje pro kupujícího riziko, že mu zboží nemusí dorazit. Na druhou stranu se prodávající při placení až po obdržení zboží vystavuje riziku, že neobdrží od kupujícího platbu za zboží, které odeslal. Tyto skutečnosti by v závěru mohli vyústit až v soudní spor a vymáhání pohledávek. Přitom vymáhání pohledávek v zahraničí se vždy pojí s vyššími náklady než v případě vymáhání pohledávek v tuzemsku. Aby prodávající a kupující snížili rizika při mezinárodně obchodních transakcích, mohou se spolu dohodnout na užití některého ze záručních nebo zajišťovacích prostředků, které jsou využívány v praxi mezinárodního obchodu. Mezi tyto prostředky patří také bankovní záruka, o které tato práce pojednává. Pro svoje široké uplatnění je bankovní záruka jeden z nejoblíbenějších instrumentů v mezinárodním obchodě. Úlohou tohoto instrumentu je zajištění platebních i neplatebních závazků kupujícího i prodávajícího. Výhodou bankovní záruky oproti ostatním zajišťovacím a záručním prostředkům v mezinárodním obchodě je vysoký stupeň harmonizace v nestátní úpravě. 1 Navzdory značnému praktickému dopadu tohoto instrumentu není, dle názoru autora práce, tomuto instrumentu věnována v odborné literatuře dostatečná pozornost. Cílem práce je analýza institutu bankovní záruky v teoretické rovině a následně zhodnocení výhod a nevýhod bankovních záruk z pohledu účastníků mezinárodní obchodní transakce. Analýza bude provedena jak z pohledu státní, tak nestátní úpravy bankovní záruky. Metodou k vypracování práce byla zvolena analýza dostupné odborné literatury. Práce je strukturována do čtyř kapitol. Cílem úvodní kapitoly je vymezit základní pojmy a subjekty bankovní záruky. Dále je v této kapitole stručně popsán průběh a způsob převodu bankovních záruk. Ve druhé kapitole je představena dřívější a především nová úprava bankovních záruk v českém právním řádu. Kromě české 1 ROZEHNALOVÁ, Naděžda. Právo mezinárodního obchodu. 3., aktualiz. A dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, s. 451. 7

právní úpravy, jsou v této kapitole uvedeny nejdůležitější regulace nestátního původu. V následující třetí kapitole práce klasifikuje bankovní záruky podle typu ručení, formy vystavení a předmětu záruky. V závěrečné čtvrté kapitole jsou analyzovány výhody a nevýhody bankovní záruky z pohledu příkazce, příjemce a ručící banky. 8

1 BANKOVNÍ ZÁRUKY V TEORETICKÉ ROVINĚ V této kapitole je uvedena základní charakteristika a funkce bankovní záruky. Práce přitom srovnává bankovní záruku s dokumentárním akreditivem a vymezuje základní rozdíly bankovní záruky oproti prostému ručení. Dále práce v této kapitole stručně definuje subjekty, které jsou v institutu bankovní záruky zastoupeny, a popisuje průběh záručního obchodu. Nakonec je vysvětlen způsob převodu bankovní záruky a s tím spojitost se způsobem financování mezinárodního obchodu. 1.1 Základní charakteristika a funkce bankovní záruky Bankovní záruka je instrument, který slouží k omezení rizik vyplývajících ze závazkových vztahů jak v tuzemském, tak hlavně v mezinárodním obchodě. Podstatou bankovní záruky je závazek ručící banky zaplatit příjemci určitou peněžitou částku, pokud třetí osoba nesplní určitý závazek nebo budou-li splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině. 2 Bankovní záruky se svojí charakteristikou a funkcí nejvíce blíží dokumentárním akreditivům. Stejně jako u dokumentárních akreditivů se u bankovní záruky setkáme s pojmem banky ručící, banky avizující a banky potvrzující. Zatímco dokumentární akreditiv je platební prostředek, byť s vysokou zajišťovací funkcí, bankovní záruka je již opravdový zajišťovací institut. 3 Pro bankovní záruky je charakteristická jejich univerzální povaha. Bankovní záruka nezajišťuje pouze platební povinnosti, ale i jiné typy plnění. Banka se může například zaručit, že vyplatí požadovanou částku, pokud nebude kupujícímu dodáno zboží v požadované kvalitě. Zajišťuje tedy i závazky neplatební. 4 Navíc je tento instrument využitelný jak pro prodávajícího, tak i pro kupujícího. 5 2 HOLEYŠOVSKÝ, Milan. Zástavní právo, ručení, bankovní záruka a ostatní zajišťovací prostředky v podnikatelské, bankovní a právní praxi. 2. Aktualiz. A dopl. vyd. Praha: Newsletter, 1995, s. 91. 3 MACHKOVÁ, Hana, Eva ČERNOHLÁVKOVÁ a Alexej SATO. Mezinárodní obchodní operace. 5. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 91. 4 ČERMÁKOVÁ, Irena. Bankovní záruka. 1. vyd. Brno: ECON, 2002, s. 6. 5 ROZEHNALOVÁ, op. cit., s. 451. 9

Bankovní záruka je považována za zvláštní typ ručení. Existuje však několik odlišností, kterými se od prostého ručení liší. Níže jsou tyto odlišnosti vypsány, přičemž práce detailněji popisuje poslední bod týkající se subsidiarity a akcesority. ručitel u bankovní záruky může být pouze banka 6 specifický případ cese z bankovní záruky vůči bance 7 není pravidlem uplatňovat zásadu subsidiarity ani princip akcesority Chybějící zásada subsidiarity u bankovních záruk znamená, že oprávněný z bankovní záruky nemusí prvně vymáhat pohledávku na dlužníku a může se obrátit rovnou na banku. Chybějící princip akcesority způsobuje, že závazek banky v podobě bankovní záruky je předmětem a rozsahem odlišný od závazku hlavního dlužníka. Věřitel tedy při absenci akcesority může postoupit svoje práva i jiné osobě, aniž by musel současně postoupit práva z hlavního závazku (s výjimkou případu, kdy je oprávněn uplatnit svá práva z bankovní záruky, jen pokud dlužník nesplní svůj závazek). Vzhledem k pružnosti bankovní záruky je však možné subsidiaritu a akcesoritu do záruční listiny zakotvit. 8 1.2 Vymezení subjektů bankovní záruky Práce v této podkapitole stručně definuje subjekty, které se v institutu bankovní záruky uplatňují. Další náležitosti těchto subjektů a vztahy mezi nimi vymezuje práce v následujících kapitolách. Je důležité upozornit, že názvosloví bankovních záruk není v praxi příliš jednotné. 9 Nejdříve práce uvádí tři účastníky, kteří musejí být v institutu bankovní záruky zastoupeni vždy. Jedná se o příkazce, příjemce a ručící banku. Příkazce (Dlužník) Příkazce a dlužník bývají v praxi obvykle shodná osoba. Většinou to je právě dlužník, který dává bance příkaz vydat bankovní záruku. Jelikož mohou nastat případy, kdy tomu tak nebude, práce pro pořádek dále uvádí definici příkazce a dlužníka zvlášť. Příkazce je osoba, která na základě smlouvy žádá banku 6 Nebo spořitelní a úvěrní družstvo 7 Viz podkapitola 1.4 8 GIESE, Ernst Friedrich J. Zajištění závazků v České republice. 2. přeprac. A dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, s. 250 251. 9 TICHÝ, Milík. Ovládání rizika: analýza a management. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2006, xxvi, s. 317. 10

o vystavení bankovní záruky. Dlužník je strana, jejíž závazek je zajištěn zárukou. 10 Příjemce (Věřitel) Jako v případě dlužníka a příkazce, bývá v praxi také věřitel a příjemce shodná osoba. Příjemce je osoba, které má příkazci plnit a zároveň osoba, v jejíž prospěch je záruka vystavena. Věřitel je příjemce, u něhož vznikla pohledávka vůči příkazci. Ručící banka Jedná se o banku, která vystavuje záruční listinu na žádost příkazce ve prospěch příjemce bankovní záruky. Mělo by se vždy jednat o banku bonitní a s dobrým jménem. Bonitní bankou se rozumí banka, která má schopnost dostát svým závazkům. Banka s dobrým jménem je solidní banka, která má důvěru trhu. 11 Na rozdíl od příkazce, příjemce a ručící banky se následující subjekty v bankovní záruce uplatňují jen v určitých případech. Jedná se o banku avizující a banku potvrzující. Situace, při kterých se tyto banky uplatňují, budou blíže představeny v oddíle 3.2.1. Avizující banka Jedná se o banku, která oznamuje příjemci, že došlo k vystavení bankovní záruky jinou bankou. Zpravidla se jedná o banku příjemce. Potvrzující banka Je banka, která potvrdila bankovní záruku. Potvrzením bankovní záruky na sebe převzala povinnost vůči příjemci plnit ve stejném rozsahu jako ručící banka, pokud se na ni příjemce obrátí. 1.3 Fáze bankovního záručního obchodu V následující podkapitole budou představeny jednotlivé fáze bankovního záručního obchodu. Průběh u jednotlivých záručních obchodů se může lišit podle počtu a způsobu 10 MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ KOMORA. ICC jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na požádání (URDG 758) - revize 2010: včetně vzorů. Praha: ICC Česká republika, 2010, s. 20. 11 MARVANOVÁ, Marie. Platební styk: Platební a zajišťovací instrumenty ve vnitřním a zahraničním obchodě. 3.rozš.vyd. Brno: Econ, 1995, s. 7. 11

zapojení bank (viz kapitola tři). Práce dělí bankovní záruční obchod do tří fází. První je fáze přípravná, po ní následuje fáze smluvní a v určitých případech dojde i k fázi plnění. Je na místě zdůraznit, že vzhledem k zajišťovací funkci bankovní záruky, nemusí k poslední fázi vůbec dojít. 12 1.3.1 Přípravná fáze Jako první krok při vzniku bankovní záruky spolu příkazce a ručící banka uzavřou smlouvu o poskytnutí záruky 13, která určí obsah záruční listiny. Banka v této fázi také prověřuje bonitu příkazce a ostatní podmínky obchodu. Příkazce by měl konzultovat s bankou možnost poskytnutí bankovní záruky a podmínky jejího poskytnutí, ještě předtím než je podepsána obchodní smlouva. V případě, že by příkazce podepsal obchodní smlouvu bez předchozí konzultace, vystavuje se riziku odmítnutí vystavení záruky. Banka nemá povinnost záruku na příkaz klienta vystavit. 14 1.3.2 Fáze smluvní Po uzavření smlouvy o poskytnutí záruky vystaví ručící banka záruční listinu. Tím vznikne ručící bance jednostranný závazek vůči příjemci. Záruční listina je právní dokument, který je závazný pro všechny zúčastněné strany. V českém právu není obsah záruční listiny výslovně upraven. Český právní řád pro záruční listinu pouze vyžaduje, aby měla písemnou formu, přičemž se v praxi za písemnou formu považují i moderní telekomunikační prostředky (viz podkapitola 2.2). Banky obvykle příkazcům poskytují svoje standardizované vzory záručních listin. Příkazce má navzdory tomu možnost předložit bance vlastní podobu záruční listiny. Banka jí poté důkladně prozkoumá, a v případě, že s touto podobou nebude souhlasit, má právo ji odmítnout. Aby byla zachována právní jistota zúčastněných stran, měly by být v záruční listině obsaženy určité náležitosti. 15 Úvod (preambule) Jsou v něm obsaženy důvody, proč je záruka vystavena, obě smluvní strany kontraktu a závazek, který záruka zajišťuje. Je důležité, aby se ručící banka 12 KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a komerční obchody. Vyd. 1. Kravaře: Marreal servis, 2010, s. 157 160. 13 Podle dřívější úpravy v českém právním řádu se jednalo o smlouvu mandátní. V novém právní úpravě ji nahradila smlouva příkazní. Viz pododdíl 2.2. 14 KAŠPAROVSKÁ, op. cit., s. 158. 15 SVATOŠ, Miroslav. Zahraniční obchod: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 213 214. 12

odvolala na konkrétní smlouvu, ze které vyplývá závazek zajišťovaný její zárukou. Závazkové prohlášení banky Je nejdůležitější část záruční listiny. Je v něm uvedena měna, maximální částka záruky a závazek banky k plnění. Lhůta platnosti Je obsažena v závěrečném ustanovení. Může být stanovena buď určitým datem, nebo událostí, která má v budoucnu nastat. Po jejím uplynutí ztrácí příjemce záruky možnost uplatnit u ručící banky své nároky. Měla by být minimálně o 15 dní delší než je lhůta splatnosti zajišťovaného závazku. Je potřeba zdůraznit, že záruční listina není cenným papírem. Z toho důvodu ji nelze prodat, koupit a ani ji nelze použít jako zástavu. 16 Navíc z toho plynou náležitosti týkající se převoditelnosti bankovních záruk, které jsou představeny v následující podkapitole. 17 1.3.3 Uplatnění bankovní záruky Příjemce nemá možnost uplatnit záruku kdykoliv. Pro uplatnění bankovní záruky je zásadní znění záruční listiny. V každé záruční listině je závazek banky obsahující podmínky, za kterých ručící banka bude záruky plnit. K uplatnění bankovní záruky může dojít v situaci, kdy nebude splněn určitý závazek nebo budou-li splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině (např. předložení určitých dokumentů, předložení rozhodčího nálezu atd.). Zároveň musí být záruka při uplatnění ve lhůtě splatnosti. Příjemce poté předkládá ručící bance písemnou žádost o uplatnění záruky. Především je třeba zdůraznit, že plnění ze záruky může být pouze v peněžité formě. 18 Při uplatnění je důležité rozlišovat, zda se uplatňují záruky akcesorické nebo abstraktní. 19 Uplatnění bankovní záruky u akcesorických a abstraktních záruk je blíže rozvedeno v podkapitole 3.1. 16 TICHÝ, op. cit.,s. 226. 17 GIESE, op. cit., s. 247. 18 ČERMÁKOVÁ, op. cit., s. 61. 19 SVATOŠ, op. cit., s. 214-215. 13

1.4 Cese bankovní záruky Jak již bylo zmíněno v předchozí podkapitole, záruční listina nemá povahu cenného papíru, a tudíž ji nelze převádět rubopisem. Způsob, kterým lze bankovní záruky převádět se nazývá cese. Cese neboli postoupení pohledávky je v českém právu upravena v 1879 až 1884 NOZ. Při cesi bankovní záruky postoupí věřitel jako tzv. postupitel (cedent) svoji pohledávku zajištěnou bankovní zárukou tzv. postupníkovi (cesionáři), který se tak stane novým věřitelem (obvykle banka dodavatele). V praxi obvykle dochází k cedování bankovních záruk platebních zajišťujících např. zaplacení dodavatelského úvěru. Smyslem cese je pro dodavatele okamžité získání dalších finančních prostředků na jiné obchody. Dodavatel obvykle řeší se svou bankou postoupení pohledávky ještě předtím, než uzavře s odběratelem kontrakt o dodávce. Počítá s tím, že po splnění dodávkových povinností bude moci postoupit pohledávku své bance tzv. á forfait, bez postihu. Dodavatel se tím zbaví rizika nedobytnosti pohledávky. Toto riziko přesune na banku. V případě, že by banka dodavatele nezískala finanční plnění od odběratele ani od ručící banky, nemůže vůči dodavateli uplatnit žádný postih. 20 Tento výše popsaný způsob pro financování převážně zahraničního obchodu, kdy je postoupená pohledávka zajištěna bankovní zárukou nebo jiným instrumentem, se nazývá forfaiting. Při forfaitingovém obchodu ztrácí věřitel všechna práva na budoucí pohledávky výměnou za okamžitou platbu. 21 Věřitel může v případě forfaitingu požadovat plnění přímo po bance, před tím aniž by se obrátil na dlužníka. Z toho se dá usoudit, že zde bankovní záruka neplní funkci zajišťovací, ale funkci platební. 22 Kromě bankovních záruk jsou při forfaitingu využívány k zajištění pohledávek také např. dokumentární akreditivy (s odloženou splatností) nebo směnky. 23 Je důležité rozlišovat, zda se cedují záruky akcesorické nebo abstraktní. 24 U akcesorických záruk, kdy je svázána zajištěná i zajišťující pohledávka, je zakázáno postupovat práva z těchto pohledávek odděleně. Dlužníkovi i ručící bance zůstává 20 MARVANOVÁ, op. cit., s. 189. 21 BISHOP, Eric. Finance of International Trade. Burlington: Elsevier, 2003, p. 144. 22 LUKEŠ, Jan. Bankovní záruky. Právní rozhledy. Praha: C. H. Beck, 2001, č. 1., s. 6. 23 ČERMÁKOVÁ, op. cit., s. 48. 24 Podrobnější rozbor akcesorických a abstraktních záruk je dále v podkapitole 3.1 14

možnost uplatňovat veškeré námitky jak vůči příjemci ze záruky, tak vůči novému věřiteli z pohledávky. Aby se nový věřitel ujistil, že vůči němu nebudou uplatněny námitky, bude požadovat potvrzení od odběratele (dlužníka) o splnění kontraktu ze strany dodavatele. 25 U abstraktních záruk lze postoupit práva nezávisle na zajištěné pohledávce. V tomto případě dlužník nemůže vznášet vůči novému příjemci (banka dodavatele) námitky vyplývající z kontraktu. Banka dodavatele bude vyžadovat zajištění platební zárukou abstraktní na první výzvu a bez námitek. U dlužníka (odběratele) může být nemožnost uplatňovat námitky z kontraktu poměrně riziková. V praxi proto může být ve smlouvě mezi odběratelem a dodavatelem domluveno, že se bankovní záruka změní po převzetí zboží z akcesorické na abstraktní. 26 25 DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. A rozš. vyd. Praha: Linde, 2005, s. 555. 26 ČERMÁKOVÁ, op. cit., s. 46. 15

2 PRÁVNÍ a ZVYKLOSTNÍ ÚPRAVA BANKOVNÍ ZÁRUK V této kapitole se práce zabývá právní a zvyklostní úpravou bankovních záruk. Kapitola představuje jak dřívější úpravu bankovní záruky v českém právním řádu, tak převážně úpravu novou. U nové úpravy je proveden rozbor nejdůležitějších ustanovení. Dále jsou v této kapitole představeny nejvýznamnější nestátní regulace bankovních záruk. 2.1 Dřívější úprava bankovní záruky v českém právním řádu Pro úplnost práce uvádí, že do 31. 12. 1991 u nás upravoval bankovní záruku pouze zákon č. 101/1963 Sb., zákoník mezinárodního obchodu (dále ZMO ) v 665. V 672 ZMO byly potom upraveny záruky na první výzvu. 27 Od 1. 1. 1992 do 31. 12. 2013 byla bankovní záruka upravena v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále ObchZ ) v 313 až 322. Jelikož se bankovní záruky vyvinuly z ručení a mají podobné rysy, vztahovaly se na ni podle 322 odst. 1 v přiměřené míře i ustanovení obchodního zákoníku o ručení 303 až 312. Ustanovení 313, 321 odst. 4 a 322 měly kogentní povahu. To znamená, že se od nich smluvní strany nemohly odchýlit. Ostatní ustanovení upravující bankovní záruku byly dispozitivní. 28 Vzhledem k tomu, že ObchZ už neplatí, autor práce usoudil, že nemá větší smysl provádět rozbor jednotlivých ustanovení. 2.2 Úprava bankovní záruky dle nového občanského zákoníku Od 1. 1. 2014 je bankovní záruka v českém právu upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále NOZ ) v 2029 až 2039. Nová úprava bankovní záruky v NOZ vychází z dřívější úpravy bankovní záruky, která byla obsažena v ObchZ. 29 2029 odst. 1 NOZ: Finanční záruka vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele podle záruční listiny do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině. Jeli výstavcem banka, zahraniční banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo, jedná se o bankovní záruku. 27 GIESE, op. cit., s. 250. 28 POKORNÁ, Jarmila, Zdeněk KOVAŘÍK a Zdeněk ČÁP. Obchodní zákoník: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 1360 1374. 29 Důvodová zpráva NOZ k 2029 až 2039, s. 469. 16

2029 odst. 2 NOZ: Záruční listina vyžaduje písemnou formu. Podle nové úpravy českého právního řádu je institut bankovní záruky nově nazýván finanční zárukou a může být poskytován nejen bankami ale i nebankovními subjekty. 30 Zároveň ale nemůže být vystavena kterýmkoliv subjektem, protože finanční záruka plní účel pouze tehdy, pokud je poskytnuta subjektem, který je dostatečně bonitní. Bankovní záruka je konstruována jako speciální případ finanční záruky, která se od obecné finanční záruky liší pouze tím, že jejím výstavcem je banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo, tedy osoby s určitým kvalifikovaným postavením. Jinak je však postavení stran v obou případech shodné a odvíjí se v první řadě od obsahu záruční listiny. 31 NOZ tímto výslovně ponechává prostor smluvním podmínkám. Zároveň náš právní řád pro záruku požaduje několik náležitostí, od kterých se odchýlit nelze: záruční listina v písemné formě do výše určité peněžité částky uspokojit věřitele, jestliže nebude dlužníkem splněn určitý závazek V praxi je kromě záruční listiny v písemné formě také přijatelná záruční listina ve formě telegramu, dálnopisu nebo tzv. SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication). SWIFT je systémem pro finanční telekomunikaci mezi bankami a ostatními finančními i nefinančními institucemi. Před písemnou formou, dálnopisem či telegramem dávají banky přednost právě tomuto systému. 32 Problematicky se v tomto ustanovení jeví požadavek do výše určité peněžní částky, který může být v některých případech sporný. Mohou se vyskytovat případy, kdy například bude výše zaručovaného závazku vázána na vývoj tržních úrokových sazeb a nebude tedy v době vystavení závazku přesně známá. 33 Také požadavek uspokojit věřitele by mohl v určitých situacích činit problémy. Bankovní záruka je podle této úpravy zúžena pro případ, kdy banka ručí věřiteli 30 BERÁNKOVÁ, Pavlína. Zajištění dluhu ručením a finanční zárukou. Bankovnictví: měsíčník Hospodářských novin [online]. Praha: Economia, 1995, 24. 5. 2013 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://bankovnictvi.ihned.cz/index.php?p=0uba00_d&&article[id]=59939550 31 BERAN, Jiří. Platební styk ve světle nového občanského zákoníku. Obchodněprávní revue. 2012, č. 2., s. 51. 32 MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, s. 154. 33 DVOŘÁK, op. cit., s. 548. 17

určitého dlužníka. Jak již práce zmiňuje v podkapitole 1.2, mohou ve skutečnosti existovat případy, kdy se banka zaručí ve prospěch osoby, která nemusí být přímo věřitelem. 34 Dle 322 odst. 2 ObchZ se vztah mezi bankou a dlužníkem řídil podle ustanovení o smlouvě mandátní. Mandatář (banka) se zavázal, že pro mandanta (příkazce) na jeho účet, zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost. Mandant (příkazce) se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Ustanovení o mandátní smlouvě již v NOZ obsažena není a nahrazuje ji příkazní smlouva, která je upravena v 2430 až 2444 NOZ. Šlo ale pouze o změnu formální. Ručitelem u bankovní záruky je podle ustanovení banka nebo spořitelní a úvěrové družstvo. Banka je definována v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále ZoB ) jako právnická osoba se sídlem v České republice, založená jako akciová společnost, která přijímá vklady od veřejnosti a poskytuje úvěry. Povolení působit jako banka uděluje Česká národní banka po dohodě s Ministerstvem financí. Může zde vystupovat i jiný subjekt, pokud je podle ZoB oprávněn poskytovat bankovní záruky (např. družstevní záložny). 35 Aby mohla bankovní záruka řádně splnit svůj účel, musí být neodvolatelná. V ustanoveních upravujících bankovní záruku, není neodvolatelnost výslovně upravena. Proto bývá v praxi příjemcem po bance požadováno, aby byla neodvolatelnost v záruční listině obsažena. 36 Na závěr této podkapitoly je nutné poznamenat, že na bankovní záruky vystavené před účinností NOZ budou použita ustanovení z ObchZ. Pokud ale strany řídící se starou úpravou usoudí, že je pro ně výhodnější nová právní úprava, mají možnost se jí podřídit. 2.3 Zvyklostní úprava bankovní záruky Neexistuje univerzální právní úprava bankovních záruk, která by byla obecně právně závazná. Institut bankovní záruky bývá často upraven vnitrostátním právem 34 DVOŘÁK, op. cit., s. 548. 35 GIESE, op. cit., s. 250. 36 ČERMÁKOVÁ, op. cit., s. 13. 18

jednotlivých států rozdílně a v řadě zemí dokonce není tento institut upraven vůbec. Mezinárodní obchodní komora v Paříži (dále MOK ) proto vydala v minulosti už několik pravidel, které se vztahují na bankovní záruky v mezinárodním konceptu. 37 Jako první regulace nestátního původu, která měla standardizovat pravidla pro bankovní záruky, byla v roce 1978 MOK vydána Jednotná pravidla pro kontraktní záruky (dále URCG 325 ). Kvůli absenci úpravy záruky na první výzvu a bez námitek se URCG 325 v praxi příliš neujala. 38 MOK v roce 1992 vydala Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na požádání (dále URDG 458 ), která odrážela požadavek trhu na úpravu záruk na požádání, které v URCG 325 upraveny nebyly. Na rozdíl od neúspěšných URCG 325 našla URDG 458 mezi podnikateli a bankami v mezinárodním obchodě široké uplatnění. UDRG 458 upravují ve 28 článcích rozdělených do sekcí a až F různé typy záruk s výjimkou akcesorických. Akcesorické záruky bývají obvykle v dostatečné míře upraveny v národních právních řádech. 39 Kvůli nejasnosti některých pojmů a absenci úpravy moderních trendů v mezinárodním obchodě vyšla v roce 2010 Revize Jednotných pravidel pro záruky vyplatitelné na požádání (dále URDG 758 ). Revize přinesla mnoho změn. Mezi nejvýznamnější změnu patří definice nejčastějších výrazů v záruční praxi. Nově je oddělen termín příkazce a dlužníka. Jak práce zmiňuje v podkapitole 1.2, v praxi je časté, že je dlužník a příkazce stejná osoba, ale není to pravidlem. Pravidla také nově upravují řešení problematiky protizáruk nebo se zabývají problematikou avizování záruk a jejich změn. Revize má přispět k rozšíření používání bankovních záruk. 40 V roce 1998 vydala MOK Mezinárodní pravidla pro standby akreditivy (dále ISP98 ). ISP98 zdůraznila odlišnosti standby akreditivů oproti dokumentárním akreditivům. 41 Pro svoji podobnost s bankovními zárukami jsou standby akreditivy v práci řazeny jako zvláštní případ bankovních záruk (viz oddíl 3.4.1). 37 ROZEHNALOVÁ, op. cit., s. 451. 38 Tamtéž, s. 454. 39 Tamtéž, s. 455. 40 MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ KOMORA, op. cit., s. 8 12. 41 BISHOP, op. cit., p. 95. 19

Kromě MOK, chtěla přispět ke sjednocení rozdílné úpravy bankovních záruk na mezinárodní úrovni také Komise Organizace spojených národů pro mezinárodní obchodní právo (dále UNCITRAL ). Její Úmluva o mezinárodních zárukách a standby 42 43 44 akreditivech vzhledem k malému počtu smluvních států není příliš významná. Při sjednávání podmínek mohou tyto regulace nestátního původu smluvním stranám poskytnout významnou podporu. Je důležité zdůraznit, že se nejedná o právní normy, ale o mezinárodní zvyklosti. Aby se jimi mohla bankovní záruka řídit, musí být tato skutečnost v záruční listině výslovně uvedena a zároveň to nesmí být v rozporu s kogentními normami upravující bankovní záruku v právním řádu daného státu. 45 42 UNICITRAL. United Nations Convention on Independent Guarantees and Standby Letters of Credit [online]. New York, 1995, 2014 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.uncitral.org/uncitral/en/uncitral_texts/payments/1995convention_guarantees_status.html 43 Úmluvu ratifikovalo celkem osm států: Bělorusko, Ekvádor, Salvador, Gabon, Kuvajt, Libérie, Panama, Tunisko 44 MACHKOVÁ, ČERNOHLÁVKOVÁ a SATO, op. cit., s. 91. 45 SVATOŠ, op. cit., s. 215. 20

3 ČLENĚNÍ BANKOVNÍCH ZÁRUK V mezinárodním obchodě se vyskytuje mnoho variant bankovních záruk, popřípadě jejich obdob s různým účinkem. Proto je vhodné se s nimi seznámit. Práce člení bankovní záruky dle typu ručení na akcesorické a abstraktní, dle formy vystavení na přímé a nepřímé a dle předmětu záruky na platební a neplatební (viz obr. 1). Kromě těchto základních způsobů členění, které budou v práci blíže představeny, se záruky mohou také členit například dle míry zajištění závazku na kryté a nekryté nebo podle úlohy banky v záruční operaci na vydané a přijaté. 46 Obr. 1: Členění bankovních záruk Bankovní záruky dle typu ručení dle formy vystavení dle předmětu záruky akcesorické abstraktní přímé nepřímé platební neplatební Zdroj: KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a komerční obchody. Vyd. 1. Kravaře: Marreal servis, 2010, s. 160., vlastní úprava autora 3.1 Dle typu ručení Podle typu ručení se bankovní záruky člení na akcesorické a abstraktní. Již v předchozích kapitolách jsou abstraktní a akcesorické záruky zmiňovány. Tato podkapitola má za cíl vysvětlit jejich základní podstatu. 3.1.1 Akcesorické záruky Akcesorická záruka obsahuje úzkou vazbu na závazek, který zajišťuje (např. na kupní smlouvu). Akcesorita se u bankovních záruk projevuje zejména v případě, kdy příjemce žádá banku o plnění. Ručící banka může proti příjemci uplatnit stejné námitky jako dlužník. Příjemci bude vyplaceno plnění pouze tehdy, nebude-li mít jeho smluvní partner žádné námitky z kontraktu, které by mohla následně proti příjemci uplatnit 46 KAŠPAROVSKÁ, op. cit., s. 160. 21

i banka. Musí jít ovšem o námitky kvalifikované, které mají šanci obstát v případném soudním sporu. 47 Akcesoričnost bankovních záruk vyplývá ze záruční listiny. Nicméně v praxi v záruční listině obvykle není uvedeno přímo, že jde o záruku akcesorickou a ani v ní nemusí být uveden výraz námitky. Pokud nebude z textu záruční listiny zřejmé, že se jedná o akcesorickou záruku, má příjemce právo odmítnout přijetí akcesorické záruky a požadovat záruku abstraktní. 48 Akcesorické záruky se dělí na subsidiární a solidární. U subsidiárních záruk plní ručící banka teprve tehdy, nesplnil-li příkazce závazek sám po výzvě příjemce. U solidárních záruk může příjemce požádat ručící banku o plnění bez toho, aby o to předtím požádal příkazce. 49 Z výše uvedeného lze usoudit, že tento typ záruk není pro jednotlivé strany stejně výhodný. Příjemce většinou sjednává záruku pro případ okamžitého získání finančních prostředků v případě nesplnění závazku příkazcem. U akcesorických záruk ztrácí jistotu, že se k penězům dostane. Ani pro ručící banku není tento typ příliš výhodný. V případě soudního sporu nemá banka jistotu, že spor vyhraje. Navíc banka při sporu riskuje poškození svého dobrého jména. Na druhou stranu pro příkazce představuje akcesorická záruka maximální možnou ochranu. 50 Vzhledem k nepoměru výhodnosti pro jednotlivé strany, není tento typ záruk v praxi příliš rozšířen. 3.1.2 Abstraktní záruky Mnohem častěji se v praxi vyskytují záruky abstraktní. Na rozdíl od akcesorické záruky je abstraktní záruka nezávislá na smlouvě mezi dlužníkem a věřitelem. Banka se zavazuje k plnění pouze za podmínek, které jsou v záruce uvedeny. Vlastnost abstraktních záruk se projevuje zejména u povinnosti poskytnout plnění příjemci. Abstraktní záruky se liší podle toho, zda se bude záruka vyplácet na požádání nebo 47 ČERMÁKOVÁ, op. cit., s. 25 26. 48 Tamtéž, s. 26. 49 DVOŘÁK, op. cit., s. 553. 50 ČERMÁKOVÁ, op. cit., s. 25 27. 22

bude vyplacení záruky podmíněno předložením dokumentů stanovených v záruční listině. 51 Nejtvrdší formou záruky na požádání jsou záruky vyplatitelné na první výzvu a bez námitek. U záruk vyplatitelných na první výzvu a bez námitek postačí, když příjemce pošle bance výzvu, kde ji požádá o plnění. Takové záruky jsou nevýhodné zejména pro příkazce, jelikož může dojít k jejich zneužití. I v případě že příkazce splní závazek, příjemce může požádat banku o plnění. Banka v tomto případě nebude zkoumat smluvní vztahy příkazce a příjemce a částku vyplatí. V případném sporu se nebude soudit banka, ale příjemce s příkazcem. Pro příjemce je tato forma velmi výhodná, protože má možnost získat od ručící banky okamžitě hotovost. A to v okamžiku jakmile usoudí, že splnil smluvní podmínky. Pokud dlužník usoudí, že záruka byla uplatněna neoprávněně, má možnost se s příjemcem soudit. Oprávněnost uplatnění není posuzována ručící bankou, ale soudem. Banky budou dávat stejně jako příjemce přednost abstraktním zárukám. Důvodem je jejich nechuť zabývat se smluvními vztahy a riziko ztráty dobrého jména v soudních sporech. 52 V případě záruk vyplatitelných proti dokumentům bude po příjemci požadováno k výzvě přiložit požadované dokumenty (např. fakturu o zaplacení). Banka neověřuje pravost předkládaných dokumentů a ani neřeší spory mezi příjemcem a příkazcem. Pouze provádí před provedením výplaty kontrolu, zda byly splněny veškeré formální podmínky pro uplatnění záruky stanovené v záruční listině. Tato forma záruky přináší určitou rovnováhu, co se týče výhodnosti, pro příjemce a příkazce. Příkazce získává určitou ochranu před neoprávněným uplatněním záruky. Příjemce podmínkou předložit požadované dokumenty v této formě ztrácí určitou volnost, jakou měl u záruk vyplatitelných na první výzvu a bez námitek. Banka má v této formě záruky povinnost při vystavení definovat, jaké dokumenty mají být předloženy a také při předložení požadované dokumenty zkoumat po formální stránce. 53 51 DVOŘÁK, op. cit., s. 554. 52 ČERMÁKOVÁ, opt. cit., s. 27 29. 53 Tamtéž, s. 29 31. 23

3.2 Dle formy vystavení Práce dělí bankovní záruky dle formy vystavení na přímé a nepřímé. 3.2.1 Přímé bankovní záruky Přímé bankovní záruky jsou vystavovány bankou na žádost příkazce přímo ve prospěch příjemce záruky. Žádost o výplatu vždy směřuje k bance, která záruku vystavila. 54 Nejjednodušší a nejlevnější forma přímé bankovní záruky je v případě přímého kontaktu ručící banky s příjemcem. Příjemce má možnost uplatnit záruku po bance, která mu sama oznámila vystavení bankovní záruky. Tento případ obvykle nastává, když je příjemce a ručící banka z jedné země. 55 Princip přímé bankovní záruky zobrazuje obr. 2. Obr. 2: Přímá bankovní záruka PŘÍKAZCE 1 Vznik zajišťovaného závazku PŘÍJEMCE 2 Příkaz k vystavení záruky a zaplacení záruční provize 4 Možnost příjemce uplatnit záruku RUČÍCÍ BANKA 3 Vystavení záruky ve prospěch příjemce Zdroj: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. A rozš. vyd. Praha: Linde, 2005, s. 550., vlastní úprava autora V případě mezinárodních záruk je většinou přímý kontakt ručící banky a příjemce komplikovaný. V tomto případě se do průběhu vystavení zapojuje i další banka a to buď v postavení avizující, nebo potvrzující banky. 56 V podkapitole 1.2 byly tyto banky krátce představeny. V této části se práce zaměřuje na jejich činnost o něco podrobněji. Avizující banka má za úkol pouze informovat příjemce záruky o vystavení záruky v jeho prospěch, žádný závazek jí z této záruky nevzniká. V českém právním řádu je avizování záruk upraveno v 2033 NOZ. Avizující banka odpovídá pouze za škodu, 54 ČERMÁKOVÁ, op. cit., s. 33. 55 DVOŘÁK, op. cit., s. 550. 56 Tamtéž, s. 550. 24

která by vznikla v souvislosti s nesprávným informováním příjemce. Příjemce má nadále možnost uplatnit záruku pouze u banky příkazce a to buď přímo, nebo zprostředkovaně přes avizující banku. 57 Princip přímé bankovní záruky s avizující bankou je zobrazen na obr. 3. Obr. 3: Přímá bankovní záruka s avizující bankou PŘÍKAZCE 1 Vznik zajišťovaného závazku PŘÍJEMCE 2 Příkaz k vystavení záruky a zaplacení záruční provize 5 Možnost příjemce uplatnit záruku 4 Oznámení o vystavení záruky příjemci BANKA PŘÍKAZCE 3 Vystavení záruky ve prospěch příjemce a oznámení avizující bance AVIZUJÍCÍ BANKA Zdroj: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. A rozš. vyd. Praha: Linde, 2005, s. 550., vlastní úprava autora Potvrzující bance, na rozdíl od banky avizující, vzniká potvrzením záruky závazek vůči příjemci. Počet potvrzujících bank přitom není omezen. Záruku může potvrdit hned několik bank, které budou solidárně ručit příjemci. Příjemce se může rozhodnout, zda uplatní záruku u banky příkazce nebo u kterékoliv z bank, která mu záruku potvrdila. 58 Potvrzení bankovních záruk je v českém právním řádu upraveno v 2031 NOZ odst. 1 a 2. Potvrzování záruk se objevuje v případě, kdy příjemce nepovažuje vystavující banku za dostatečně bonitní. V tomto případě bude chtít, aby kromě vystavující banky potvrdila záruku i jiná banka. Nejčastěji půjde o banku v zemi příjemce, o které je příjemci známo, že je dostatečně bonitní. Je třeba upozornit na fakt, že technicky může zažádat o potvrzení pouze vystavující banka. Vzhledem k tomu, že potvrzení vlastních záruk snižuje bankám prestiž, budou se tomu banky často bránit. Pokud nastane tato situace a příjemce bude velmi stát o to, aby mu byla záruka potvrzena, může dojít k tichému potvrzení bankovní záruky. Banka, která tiše potvrdí záruku 57 DVOŘÁK, op. cit., s. 550. 58 Tamtéž, s. 551. 25

ručící banky, tak činí na vlastní riziko. V případě vyplacení zaručené částky totiž nemá právo žádat plnění u ručící banky. V případě tichého potvrzení jdou výlohy k tíži příjemce. 59 Princip přímé bankovní záruky s potvrzující bankou je zobrazen na obr. 4. Obr. 4: Přímá bankovní záruka s potvrzující bankou PŘÍKAZCE 1 Vznik zajišťovaného závazku PŘÍJEMCE 2 Příkaz k vystavení záruky a zaplacení záruční provize 5 Možnost příjemce uplatnit záruku 4 Potvrzení záruky BANKA PŘÍKAZCE 3 Příkaz k potvrzení záruky ve prospěch příjemce POTVRZUJÍCÍ BANKA Zdroj: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. A rozš. vyd. Praha: Linde, 2005, s. 551., vlastní úprava autora 3.2.2 Nepřímé bankovní záruky U nepřímé záruky je při vystavování zapojena ještě další banka. Zásadní rozdíl oproti přímým zárukám spočívá pro příjemce v tom, že jedná o dvě samostatné záruky. Banka příkazce dá příkaz bance příjemce k vystavení vlastní záruky ve prospěch příjemce. Banka příjemce poté vystaví tzv. protizáruku. Ta navazuje na původní záruku, ale jinak je na původní záruce zcela nezávislá. Na rozdíl od záruky potvrzené, kdy jsou povinny příjemci plnit všechny banky, které záruku potvrdily, u nepřímých záruk ručí pouze banka příjemce na základě žádosti banky příkazce. Výplatní místo je u banky příjemce. Příjemce tím získává mnohé výhody. Záruka se řídí místním právem, snižuje se kurzové riziko a příjemce je schopen lépe posoudit spolehlivost a finanční stabilitu lokální banky. 60 Nejčastěji jsou tyto záruky používány tam, kde jsou požadovány bankovní záruky vystavené výhradně domácími bankami (země Blízkého a Středního východu, Jižní Ameriky a další, většinou rozvojové země). 61 Vhledem k tomu, že jsou u nepřímých 59 ČERMÁKOVÁ, op. cit., s. 34 36. 60 Tamtéž, s. 36 37. 61 MACHKOVÁ, ČERNOHLÁVKOVÁ a SATO, op. cit., s. 92. 26

bankovních záruk započítány provize a poplatky jiné banky, jsou tyto záruky nákladnější než záruky přímé. Princip nepřímé bankovní záruky je vyobrazen na obr. 5. Obr. 5: Nepřímá bankovní záruky PŘÍKAZCE 1 Vznik zajišťovaného závazku PŘÍJEMCE 2 Příkaz k vystavení nepřímé záruky 5 Možnost příjemce uplatnit záruku 4 Vystavení protizáruky BANKA PŘÍKAZCE 3 Příkaz k potvrzení záruky ve prospěch příjemce BANKA PŘÍJEMCE Zdroj: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. A rozš. vyd. Praha: Linde, 2005, s. 552., vlastní úprava autora 3.3 Dle předmětu záruky Další způsob jak lze bankovní záruky členit je podle předmětu, který bankovní záruky zajišťují. Podle tohoto kritéria se bankovní záruky dělí na platební a neplatební. 3.3.1 Platební bankovní záruky Banky těmito zárukami zaručují splnění platebních závazků svých klientů. Jedná se například o zajištění závazku zaplatit kupní cenu nebo její část, splatit finanční úvěr, zaplatit leasingové splátky atd. Bankovní záruka vyplatí příjemci záruky plnění, v případě že dlužník při splatnosti svůj závazek nezaplatí. Platební bankovní záruka v tomto případě není platební instrument. Podmínky placení musí být v záruční smlouvě přesně vymezeny. 62 3.3.2 Neplatební bankovní záruky Jedná se o bankovní záruky, které zajišťují splnění neplatebních závazků. Je namístě připomenout, že navzdory tomu, že jsou zajištěny neplatební závazky, banka bude poskytovat plnění pouze v peněžité formě. Neplatební záruky mají obvykle charakter abstraktních záruk. Práce v tomto oddíle uvádí tři typy neplatebních záruk, které se v praxi používají nejčastěji. Jsou to záruka za nabídku do veřejné soutěže, záruka za vrácení platu předem a záruka za dobré provedení kontraktu. Mezi neplatební bankovní 62 ČERMÁKOVÁ, op. cit., s. 83 85. 27

záruky se řadí také záruka za splnění povinností dodavatele během technické záruky nebo záruka za zádržné. 63 Záruka za nabídku do veřejné soutěže (vádium) Záruka za nabídku do veřejné soutěže doprovází každého uchazeče, jehož cílem je získat zakázku v zahraničí při výběrovém řízení. 64 Uchazeč obvykle s předkládající nabídkou musí zároveň složit jistotu. Tím vypisovatel soutěže omezuje počet uchazečů na vážné zájemce. Jednou z forem požadované jistoty může být právě bankovní záruka. Záruka za nabídku do veřejné soutěže slouží k zajištění povinnosti uchazeče uzavřít kontrakt, je-li ve výběrovém řízení úspěšný. Tato záruka dosahuje obvykle dvě až pět procent hodnoty nabídky. Pro uchazeče ve výběrovém řízení je vystavení bankovní záruky výhodnější, než složení prostředků formou šeku nebo složením hotovosti na účet vypisovatele v zahraničí. 65 Záruka za vrácení platu předem (akontační záruka) V mezinárodním obchodě není výjimkou, že dodavatel požádá odběratele o placení předem (akontaci). Dodavatel tak jedná z důvodu pokrytí počátečních nákladů a popřípadě zajištění dodávek od třetích stran. Obvykle se výše akontace pohybuje kolem 20 % kupní ceny. 66 Při placení předem se odběratel vystavuje riziku, že mu nebude zboží dodáno. Proto požaduje vystavení záruky za vrácení platu předem po bance dodavatele. Tato záruka zajišťuje vrácení zaplacených záloh v případě, že vývozce neuskuteční dodávku a odmítne zaplacené zálohy vrátit. Výše záruky obvykle pokrývá celou výši poskytnutých záloh, včetně úroků. V záruční listině bývá obsažena klauzule, že se výše akontační záruky automaticky snižuje o hodnotu dodaného zboží. 67 Záruka za dobré provedení kontraktu (kauční záruka) Záruka za dobré provedení kontraktu je požadována odběrateli, kteří nechtějí spoléhat pouze na odborné znalosti nebo finanční sílu dodavatele. Odběratel chce mít jistotu, že v případě nesplnění kontraktu dodavatelem mu bude nahrazena finanční 63 ČERMÁKOVÁ, op. cit., s.49 54. 64 BISHOP, op. cit., p. 78 80. 65 ČERMÁKOVÁ, op. cit., s. 49 50. 66 BISHOP, op. cit., p. 80 81. 67 ČERMÁKOVÁ, op. cit., s. 50 52. 28

ztráta. 68 Kromě povinnosti dodavatele řádně dodat zboží nebo služby, může být v záruční listině kauční záruky zakotvena také povinnost splnění určitých kvalitativních povinností (např. instalace, školení). V praxi jsou kauční záruky používány jako protějšek dokumentárního akreditivu, který chrání dodavatele pro případ, kdy odběratel nezaplatí. Naproti tomu odběratel je chráněn kauční zárukou v případě, že dodávka neodpovídá sjednaným podmínkám. Odběratel jako příjemce kauční záruky získá nárok na peněžité plnění sjednané v záruce. Výše peněžního plnění bývá obvykle 5 10 % kupní ceny. 69 3.4 Zvláštní případy bankovních záruk Mezi zvláštní případy bankovních záruk práce řadí standby akreditiv a indemnitu. 3.4.1 Standby akreditiv Tento druh dokumentárního akreditivu je využívaný zejména ve Spojených státech amerických, odkud pochází jeho označení standby. Oproti dokumentárnímu akreditivu se liší formou dokumentů, které bance příjemce akreditivu při plnění předkládá. U standby akreditivu jsou předkládány dokumenty, které dokazují nesplnění určitých povinností dlužníka. Kdežto u dokumentárních akreditivů předkládané dokumenty dokazují, že příjemce určité náležitosti splnil. Očekává se tedy, že plnění u standby akreditivů bude méně časté než u dokumentárních akreditivů. 70 Podstatou tohoto instrumentu je závazek banky poskytnout plnění příjemci, v případě že příkazce nesplnil své povinnosti, které mu vyplývají z kontraktu. Aby došlo k plnění, je nutné, stejně jako u bankovních záruk vyplatitelných při předložení dokumentů, aby příjemce předložil bance příslušné dokumenty. 71 Vzhledem k tomu, že je svou podstatou standby akreditiv velmi podobný bankovní záruce, je tento instrument v práci zařazen jako zvláštní případ bankovní záruky. Rozdíl oproti bankovní záruce spočívá zejména v rozdílné terminologii a používání rozdílné nestátní úpravy. Standby akreditivy jsou upravovány ISP98 (viz podkapitola 2.3). 68 MUGASHA, A. The law of letters of credit and bank guarantees. Sydney: Federation Press, 2003, p. 22. 69 Čermáková, s. 52 53. 70 MUGASHA, op. cit., p. 15. 71 BISHOP, op. cit., p. 92 93. 29

3.4.2 Indemnita Indemnita, nebo také slib odškodnění, je závazkový, dokumentární nebo nedokumentární zajišťovací instrument. Oproti bankovní záruce se u indemnity vyskytují pouze dvě strany příjemce slibu a slibující. Slibem odškodnění se podle 2890 NOZ slibující zavazuje nahradit příjemci škodu, vznikne-li mu z jeho určitého jednání, o něž ho slibující žádá a k němuž příjemce slibu není povinen. V praxi se mohou vyskytovat bankovní záruky mající charakter slibu odškodnění. Slib odškodnění poskytuje pro příjemce závazek náhrady škody, která mu vznikne jednáním nad rámec jeho povinností. V praxi má nejčastěji charakter slibu odškodnění záruky za ztracené dokumenty. V případě ztráty dokumentu (např. konosamentu) je zajištěn výstavce kopie. 72 72 ČERMÁKOVÁ, op. cit., s. 55 56. 30

4 VÝHODY a NEVÝHODY BANKOVNÍCH ZÁRUK Jak již bylo zmíněno v úvodu, výhodou pro všechny strany je zejména vysoký stupeň harmonizace v nestátní úpravě. V následních třech podkapitolách práce analyzuje a shrnuje nejpodstatnější výhody a nevýhody z pohledu příkazce, příjemce a ručící banky. Mnohé výhody a nevýhody již byly zmíněny v předchozích kapitolách. Zejména potom výhodnost či nevýhodnost akcesorických a abstraktních záruk. 4.1 Z pohledu příkazce 4.1.1 Výhody pro příkazce Univerzální zajišťovací instrument Jedná se o velmi univerzální instrument, který dokáže pokrýt různé druhy rizik. Bankovní záruky je možné použít téměř u všech možných obchodních případů. 73 Nižší náklady ve srovnání s dokumentárními akreditivy Bankovní záruky jsou oproti dokumentárním akreditivům nákladově výhodnější. Důvodem je snadnější administrativa a organizace při jejich vystavování. 74 Maximální ochrana v případě akcesorické záruky Akcesorická záruka příkazci poskytuje maximální ochranu. Příkazce má jistotu, že příjemce nezíská plnění neoprávněně. 75 Poradenské služby K poskytování záruk jsou bankami nabízeny také poradenské služby. Odborní pracovníci bank klientům poskytují rady ohledně vhodnosti typu bankovní záruky pro zajištění jejich rizika atd. 73 Viz podkapitola 1.1 74 MARVANOVÁ, op. cit., s. 31. 75 Viz oddíl 3.1.1 31

4.1.2 Nevýhody pro příkazce Neoprávněné uplatnění u abstraktních záruk U abstraktních záruk na první výzvu může dojít k neoprávněnému plnění. Jsou lehce zneužitelné příjemcem. Banky se nezabývají vztahy mezi odběratelem a dodavatelem, platí na první výzvu a to pouze po předložení žádosti o plnění. 76 Riziko, že nebude příjemcem záruka přijata Tato situace může nastat v případě, kdy příjemce nebude mít důvěru v ručící banku. 77 Poplatky za poskytnutí záruk Banky si za poskytnutí bankovních záruk účtují poměrně vysoké poplatky. Obecně lze říci, že nejdražší jsou záruky nepřímé. Důvodem je započítávání provizí a poplatků jiné banky (např. poštovné). 78 4.2 Z pohledu příjemce 4.2.1 Výhody pro příjemce Kvalitní zajištění V případě platebních bankovních záruk jde především o výhodu z pohledu dodavatelů, kteří mají jistotu, že jim bude za zboží zaplaceno. Neplatební záruky jsou výhodou spíše pro odběratele, že jim bude zboží (nebo služby) dodáno podle stanovených podmínek. Okamžité plnění u záruk vyplatitelných na první výzvu a bez námitek U abstraktní záruky může příjemce obdržet plnění od ručící banky již na první výzvu a bez předchozího vymáhání plnění na dlužníkovi. 79 Obvykle po příjemci není požadována žádná aktivita V případě, že kontrakt proběhne bez problémů, není od příjemce v souvislosti s bankovní zárukou požadována žádná aktivita. 76 Viz oddíl 3.1.2 77 TICHÝ, op. cit., s. 226. 78 ČERMÁKOVÁ, op. cit., s. 37. 79 Viz oddíl 3.1.2 32