Činnost jednotek požární ochrany při povodních plk. Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje 1
Bezpečnost komplexně Úkolem vlády ČR a orgánů všech územních samosprávných celků je v příslušném rozsahu zajišťovat bezpečnost obyvatel, obranu svrchovanosti a územní celistvosti země a zachování náležitostí demokratického právního státu. Bezpečnost ČR je založena na principu zajištění bezpečnosti jednotlivce, ochrany jeho života, zdraví a majetku. K úspěšnému uplatňování tohoto principu je nezbytné zajišťovat bezpečnost státních institucí včetně jejich plné funkčnosti a rozvíjet procesy a nástroje sloužící k posilování bezpečnosti a ochrany obyvatelstva.
Záchranné práce Záchranné práce - činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin. Záchranné práce jsou činnosti, které při zásahu jedné či více složek po oznámení vzniku nebo bezprostředně se blížící mimořádné události je nutné provést v místě nasazení nebo v místě předpokládaných účinků mimořádné události. Záchranné práce se provádí bezprostředně nebo nejpozději v okamžiku, kdy je to možné s ohledem na životy a zdraví zasahujících osob. Za záchranné práce lze považovat i činnosti, které umožňují vytvoření přiměřených bezpečnostních podmínek pro ochranu zasahujících osob, např. vzájemné jištění záchranářů při povodních.
Záchranné práce při povodních Povodňovými záchrannými pracemi jsou technická a organizační opatření prováděná při povodních v bezprostředně ohrožených nebo již zaplavených územích k záchraně životů a majetku, zejména ochrana a evakuace obyvatelstva z těchto území, péče o ně po nezbytně nutnou dobu, záchrana majetku a jeho přemístění mimo ohrožené území. Povodňové záchranné práce v případech, kdy jsou ohroženy lidské životy, nebo hospodářské zájmy, jimiž jsou doprava, zásobování, spoje a zdravotnictví, zajišťují povodňové orgány ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému (taktická, operační a strategická úroveň řízení).
Dostupnost složek zabezpečujících záchranné práce Systém zabezpečení plošného pokrytí území státu jednotkami požární ochrany (JPO) a zdravotnickou záchrannou službou (ZZS) limitují emergetnost provedení záchranných prací stanovenými maximálními dojezdovými časy sil a prostředků, které se musí dostavit na místo zásahu a jejich případným následným posilováním. Činnosti prováděné po oznámení MU, uskutečnění samotného zásahu především poskytnutí první pomoci, evakuace osob, zvířat a majetku, jsou součástí záchranných prací. Záchranné práce mají vždy prioritu před prováděním likvidačních, případně obnovovacích prací.
Provádění záchranných prací Mimořádná událost - škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací (odstranění následků). Ne každý negativní jev, negativní působení musí být nutně mimořádnou událostí. Krizová situace taková mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav (= krizové stavy). Jedná se o takové stavy, kdy hrozící nebezpečí nelze odvrátit nebo způsobené následky odstranit běžnou činností správních orgánů a složek integrovaného záchranného systému.
Kategorizace mimořádných událostí ve vztahu k povodňovému nebezpečí Živelní mimořádné události (přirozená či zvláštní povodeň, zemětřesení, rychlé tání sněhu) Havárie (únik NL, ropné havárie, dopravní nehody, zřícení) Ostatní (teroristické útoky, sabotáže, kombinace předchozího)
Specifika činností jednotek PO I. Povodňové zabezpečovací práce a) zajištění průchodnosti vodních toků, b) výstavba protipovodňových hrází a mobilních hrazení; c) provizorní oprava a utěsňování narušených hrází vodních děl a hrazení vodních toků, d) zabránění zaplavení území zpětným vzdutím přes kanalizační vpusti, e) opatření proti znečištění vod nebezpečnými látkami.
Specifika činností jednotek PO II. Povodňové záchranné práce a) záchrana ohrožených osob, zvířat nebo majetku, b) plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva (varování, evakuace, nouzové přežití), c) zabránění vzniku dalších nebezpečí v souvislosti se zaplavováním objektů vodou.
Specifika činností jednotek PO III. Likvidační práce a) Odčerpávání vody ze zatopených prostor, b) Odstraňování naplavenin, především v obytných prostorech a v dalších prostorech, c) Obnově zdrojů pitné vody, d) ) Sběru uhynulých zvířat.
Specifika činností jednotek PO IV. Další činnosti: a) hlídkové činnosti v rámci povodňové hlásné služby, b) stavba protipovodňových hrází z pytlů plněných pískem, c) psychosociální pomoc osobám zasažených mimořádnou událostí.
Koordinace záchranných prací I. Management záchranných prací, přijímaných opatření prováděných po vzniku mimořádné události je vázán na rozsah vzniklých následků. Zpravidla stačí k likvidaci rozsahem menších mimořádných událostí běžná činnost jednotlivých záchranných, bezpečnostních či havarijních služeb. V případě, že je potřebné záchranné práce při mimořádných událostech provádět dvěma nebo více složkami současně využívá se integrovaný záchranný systém.
Koordinace záchranných prací II. Mimořádná událost však může nabýt takových rozměrů, že zmocnění daná zákonem o IZS a jinými zákony (např. zákon krajích, zákon o obcích, zákon o HZS ČR aj.) nestačí k řešení následků mimořádné události. Orgány, které řeší mimořádnou událost, mohou, za podmínek daných zákonem, zvýšit své pravomoci vyhlášením tzv. krizového stavu.
Předcházení MU (záchranným pracím) Pro společnost je nezbytné si uvědomit a nepodceňovat mimořádné události! V rámci preventivní činnosti se na mimořádné události připravit (např. stavba ochranných hrází, udržování retenční schopnosti krajiny, vzdělávání obyvatelstva, příprava záchranářů).
Mimořádná událost x krizová situace MU, KS a úkoly HZS ČR Plánování je nástrojem krizového řízení a je souhrnem plánovacích činností, procedur a vazeb uskutečňovaných orgány krizového řízení a jimi určenými státními nebo veřejnými institucemi, právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami k realizaci cílů a úkolů při zajišťování bezpečnosti státu a jeho obyvatelstva za krizových situací. HZS JčK zpracovává (schvaluje hejtman JčK): Vnější havarijní plán Jaderné elektrárny Temelín Havarijní plán Jihočeského kraje Krizový plán Jihočeského kraje (B-5.2 Povodně velkého rozsahu, B- 5.10 Narušení hrází vodních děl se vznikem zvláštní povodně + obsahuje plány podle zvláštních právních předpisů: Povodňový plán Jihočeského kraje)
Příprava obyvatelstva Připraveností obyvatelstva k svépomoci a vzájemné pomoci lze dosáhnout správné reakce a chování na mimořádnou událost, snáze překonávat strach a paniku, které při mimořádných událostech se mohou často vyskytovat. Připravený člověk dokáže reálně posoudit vzniklou situaci, dokáže tak pomoci nejen sám sobě, ale rovněž svým blízký, sousedům a kamarádům.
DĚKUJI ZA POZORNOST