Příloha k žádosti o podporu ANALYTICKÁ ZPRÁVA O SITUACI: FRÝDLANTSKO Analytická zpráva je zpracována na základě Situační analýzy Frýdlantsko (pro Agenturu pro sociální začleňování a Lokální partnerství Frýdlantsko zpracoval Sedmý kontinent o.s., 215) Analytické části Strategie komunitně vedeného místního rozvoje Frýdlantsko 22 (zpracoval MAS Frýdlantsko, 215) Vlastního dotazování (osobní rozhovory, pracovní skupiny Lokálního partnerství) Další zdroje informací: Analýza sociálně vyloučených lokalit a dostupnosti sociálních služeb prevence v těchto lokalitách v Libereckém kraji (zpracoval SocioFaktor s.r.o., 211) Tzv. Gabalova zpráva 25, 215
Obsah Situační analýza: popis vyloučených lokalit a komunit... 3 Základní informace o území... 3 Demografická situace... 4 Identifikace a charakteristika lokalit... 5 Základní problémy a trendy... 5 Vzdělávání... 5 Bydlení... 7 Zaměstnanost... 7 Zdravotní péče... 8 Sociální služby... 8 Kriminalita... 9 Zadlužení... 9 Klíčoví aktéři... 1 Analýza vzdělávacích zařízení... 12 Základní přehled vzdělávacích zařízení Frýdlantsko... 12 Podrobná analýza pro obce se SVL... 12 Integrační politika... 14 Mikroregion Frýdlantsko, obce... 14 Liberecký kraj... 15 2
Situační analýza: popis vyloučených lokalit a komunit Základní informace o území Označení Frýdlantsko je používáno pro území ORP Frýdlant 18 obcí, resp. 4 města a 14 obcí ve Frýdlantském výběžku, ohraničeném území na severu Libereckého kraje. Frýdlantsko je ze tří stran uzavřeno státní hranicí s Polskem (přičemž ze západní strany jde o území rozsáhlého povrchového dolu a ze severu a východu o venkovskou oblast s vysokou nezaměstnaností), z jižní strany je od ostatního území České republiky odděleno hřebenem Jizerských hor, které překračují 2 silnice a železniční trať. Tradiční průmyslová odvětví textilní a strojírenství ztratila význam už v 9. letech, zbývající průmyslové podniky jsou zaměřeny na subdodávky pro automobilový průmysl. Průměrná vzdělanost je na Frýdlantsku dlouhodobě nižší než v ostatních částech Libereckého kraje a v ČR. Nedostatek pracovních příležitostí způsobuje na jedné straně vysokou vyjížďku za prací (především do Liberce, ale i do Mladé Boleslavi a Prahy), na druhé straně vysokou nezaměstnanost zejména ve skupinách, které jsou na trhu práce ohrožené: jde především o osoby se základním vzděláním, ženy matky, absolventy. Od roku 214 spolupracuje mikroregion, resp. 8 obcí s Agenturou pro sociální začleňování, v listopadu 215 byl zastupitelstvy těchto obcí schválen společně zpracovaný Strategický plán sociálního začleňování. Jde o města Frýdlant a Nové Město pod Smrkem a obce Bulovka, Dětřichov, Habartice, Heřmanice, Kunratice, Višňová. Motivace k přihlášce celého mikroregionu ke spolupráci s ASZ byla založena především na snaze preventivně řešit situaci, kdy může vyloučená lokalita vzniknout v kterékoli obci především v souvislosti s vlastnictvím zchátralých bytových objektů. Obce si uvědomují, že společné řešení především otázek vzdělávání a bydlení může pravděpodobnost takové situace snížit. Podle Gabalovy studie (215) se sociálně vyloučené lokality nacházejí především v Novém Městě p.s., Bulovce, Frýdlantě a Višňové: jde přitom o jednotlivé objekty, především bytové domy. Situační analýza (Sedmý kontinent, 215) je zpracována pro tyto obce, avšak s perspektivou obecnějších trendů vývoje celého Frýdlantska. Obce s popsanou vyloučenou lokalitou, zařazené do situační analýzy Ostatní obce přihlášené ke spolupráci s ASZ 3
Demografická situace Počet obyvatel ORP Frýdlant byl podle SLDB (211) celkem 24 124 osob, v zájmových obcích: Frýdlant 7495 obyvatel Nové Město pod Smrkem 3639 obyvatel Višňová 1288 obyvatel Bulovka 842 obyvatel. Ve věkovém složení populace je zřetelné vyšší zastoupení nejmladší věkové skupiny 14 a nižší zastoupení skupiny 7+ ve srovnání se situací v ČR. Místně odlišná demografická situace je v obci Bulovka, kde převažuje skupina dětí a naopak výrazně nižší je u kategorie 7+: odlišnou demografickou strukturu tvoří typicky romská populace. Bulovka je takto specifická i v jiných ukazatelích (např. vzdělanost). 4
Identifikace a charakteristika lokalit Frýdlantsko je charakterizováno jako periferní, marginalizovaná venkovská oblast. Problémy obyvatel vyloučených lokalit zde možné (a podle Metodiky koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám, 215, ani vhodné) zcela oddělit od ostatních obyvatel: jde zejména o vysokou nezaměstnanost a zátěžovou vzdělanostní strukturu obyvatel. V jednotlivých obcích nejde o rozsáhlejší sociálně vyloučené lokality, ale obvykle o jednotlivé domy, které jsou většinou umístěné v běžné rezidenční zástavbě. Hranice mezi bydlením různých sociálních skupin je v Novém Městě pod Smrkem méně zřetelná než ve Frýdlantě. Situační analýza (215) konstatuje, že vzhledem k velmi nejasné hranici mezi vyloučenými lokalitami, ve kterých žijí často i osoby, které nelze označit za sociálně vyloučené, a okolními domy, ve kterých najdeme taky mnoho sociálně znevýhodněných osob, je v případě Frýdlantska obtížné na zakladě sběru udajů o počtu obyvatel SVL a jejich ekonomické a sociální situaci určit velikost a charakter cílových skupin pro plánované intervence v rámci lokálního partnerství. (s. 9) Základní problémy a trendy Vzdělávání Obce na Frýdlantsku, a to i města, vykazují ve srovnání s průměrem z ČR výrazný deficit v oblasti vzdělání: Podíl vysokoškoláků je nízký i ve Frýdlantě, který ve v regionu centrem a sídlem institucí a firem obsluhujících celý region (úřady, sociální služby, nemocnice a lékaři, obchody - supermarkety atd.). 5
Podle průzkumů je běžné, že vzdělaní lidé nacházejí lépe placená pracovní místa v Liberci nebo ještě vzdálenějších městech, a postupně se z regionu stěhují. Ke stěhování přispívá i lokalizace škol. Všechny venkovské školy mají pouze 1. stupeň základní školy, na 2. stupeň musí děti dojíždět do nejbližšího města (Frýdlant, Raspenava, Hejnice, Nové Město pod Smrkem). Někteří rodiče se proto snaží hlásit děti rovnou od 1. stupně na úplnou školu, což ovšem souvisí i s jejich vlastním zaměstnáním, rodinnými příjmy a schopností malé děti do školy doprovázet. Ve venkovských školách se pak koncentrují děti ze sociálně slabších rodin. Mateřské školy jsou dostupné ve většině obcí, kapacity jsou podle informací škol dostačující zároveň však jen málo dětí z romských rodin je posíláno do mateřských škol. Otázkou je tedy kapacita MŠ v případě zřízení povinného posledního ročníku MŠ. Ve Frýdlantě a Novém Městě pod Smrkem se nachází ZŠ speciální a praktické, jejich budoucnost však jistá. Na většině základních škol působí asistenti pedagoga, avšak na všech školách je jejich kapacita hodnocena jako nedostatečná vzhledem k potřebám dětí ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí. Ve školách nejsou vytvářeny etnicky segregované třídy, může však nastat situace, kdy vzhledem ke skladbě obyvatel, případně výše uvedeným okolnostem, je ve třídě zvýšený počet romských žáků. Taková situace nastala např. v Bulovce, škola však zatím nepovažovala za potřebné zřídit pozici romského asistenta. V obci zároveň působí svépomocné romské sdružení Amaro Suno, které zřizuje volnočasový klub s pravidelnými kroužky doučování, práce s počítačem, sportovním a kulturním zaměřením. Střední školy se nacházejí ve Frýdlantě (s pobočkou v Hejnicích), zdejší integrovaná SŠ přitom zřizuje i tříleté učební obory s výučním listem. Na SŠHL působí asistent pedagoga pro žáky ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí. OSPOD Frýdlant registruje z cca 5 dětí do 15 let 1562 spisů ON a pracuje zhruba s 6 rodinami. 6
Bydlení Vzhledem k venkovskému charakteru Frýdlantska převládá bydlení v rodinných domech (61% oproti 49% v celé ČR). Typický je i starší bytový fond, relativně nízký je počet nových domů postavených po roce 199, což svědčí o nesnadné ekonomické situaci v regionu. Pro chudší venkovskou oblast je typický i vysoký podíl domů vytápěných tuhými palivy (24,4% oproti 8,2% v celé ČR). Z podrobných rozborů uváděných v Situační analýze je zřejmé, že ve čtyřech obcích se SVL je vysoký podíl domů ve veřejném vlastnictví, což svědčí o opatrné privatizační politice měst a obcí. Zejména ve Frýdlantě však došlo k privatizaci bytových domů, v jejímž výsledku vznikly nejproblémovější lokality v celém regionu. Všechny obce disponují bytovým fondem, který by umožnil aktivnější politiku sociálního bydlení, žádná z obcí však zatím nemá nastaven systém přidělování bytů s výraznějším sociálním hlediskem: zájemci většinou nejsou schopni splnit kritérium bezdlužnosti. V posledních letech se v obcích objevuje zvýšená migrace způsobená zadlužením domácností nestabilita obyvatel způsobuje degradaci objektů a nepořádek v okolí domů, zhoršuje i vztahy mezi obyvateli a možnosti pro sociální a komunitní práci. Ve městě Frýdlant převládá osídlení městského typu. Z 25 městských bytů je 7 stabilně obsazeno v domě s pečovatelskou službou a ve spolupráci s nemocnicí (stabilizační byty pro zdravotnický personál), ostatní byty jsou obsazeny. Město zpracovalo podmínky pro přidělování sociálních bytů, disponuje však pouze 1 malometrážním bytem IV. kategorie. Soukromý vlastník několika bytových domů pronajímají byty romským nájemníkům, jde však o objekty ve špatném stavu a zároveň nájemné překračuje ceny v městských bytech až 3x. V Novém Městě pod Smrkem je většinovým vlastníkem bytových domů soukromá společnost. Větší koncentrace chudých Romů je v jednom z městských domů, který je vnímán jako problematický, město však hledá prostředky na revitalizaci objektu a snížení nákladů na bydlení (dosud obyvatele výrazně zatěžuje elektrické výtápění). Problematické je zadlužení cca 1 domácností z městských bytů, nejde však jen o romskou komunitu. V obci Bulovka jsou SVL spojené s objekty obývanými romskými rodinami v části Arnoltice a bytovými domy v Bulovce, kde SVL etnicky vymezena. Při hodnocení sociálního vyloučení místní lidé zdůrazňují uspokojivé začlenění tradičních romských rodin, které v obci žijí už několik generací, a problémy spojené s novými rodinami, které často přicházejí v důsledku neschopnosti platit za bydlení ve městě (zejména z jiných obcí z Frýdlantska, z Liberce, ale například i z Moravy). Ve Višňové je hlavním problémem odloučenost místních částí, zejména Andělky, která leží těsně u polských hranic a má nedostatečné spojení veřejnou dopravou. Izolovanost a vysoká nezaměstnanost vytvářejí z obce SVL bez etnické charakteristiky. Zaměstnanost Situaci na trhu práce v oblasti Novoměstska a Frýdlantska charakterizují údaje libereckého Úřadu práce jako nejproblémovější v Libereckém kraji. Kombinace relativní vzdálenosti od libereckých průmyslových zón (týká se spíše Novoměstska), nízké úrovně vzdělanosti obyvatel, nedostatečné nabídky pracovních míst, resp. převažujících špatně placených zaměstnání v dělnických profesích a nízké atraktivity pro investory způsobuje dlouhodobý a cyklický problém. Problematický je také vysoký podíl osob dlouhodobě nezaměstnaných (celkem až 87 osob, jde o 44% všech uchazečů o práci). Při srovnání situace v celém mikroregionu je zřejmé, že nezaměstnanost roste se vzdáleností od Liberce a největší je v obcích se špatnou dostupností veřejnou dopravou. 7
Vysoká nezaměstnanost je řešena pomocí veřejně prospěšných prací, přibližně 6% prostředků věnovaných na VPP v okrese Liberec směřuje na Frýdlantsko. Tato situace má sice příznivé dopady na udržení pracovních návyků, avšak v důsledku deformuje podnikatelské prostředí a brání rozvoji sociálního podnikání s prostupným zaměstnáváním obce osobami placenými z VPP zajišťují péči o veřejná prostranství a práce, které by v jiné situaci zadávaly podnikatelským subjektům. V souvislosti se sousedstvím Frýdlantska s libereckou aglomerací, která patří k významným pólům růstu, je na Frýdlantsku vysoký podíl dojíždění za prací. Vzhledem k nízké průměrně vzdělanosti jde však často o nabídku manuálních a nízko platově hodnocených prací, což v kombinaci s cenami za dopravu finanční situaci rodin příliš nezlepšuje. Podle zjištění Situační analýzy je na Frýdlantsku velká skupina osob, která pracuje za mzdu, která se blíží minimální, případně je jen o něco vyšší (s. 46). Příhraniční poloha Frýdlantska pro migraci za prací výhodou, protože jak německá tak polská oblast patří k hospodářsky slabým oblastem s vysokou nezaměstnaností a nedostatečnou nabídkou pracovních míst. Zdravotní péče Hlavním poskytovatelem zdravotnických služeb je Nemocnice Frýdlant, s.r.o., jejíž soukromý majitel v roce 215 ohlásil významné omezení lůžkových oddělení interny a v budoucnu možná i chirurgie. S tím, že v předchozích letech byla uzavřena porodnice a dětské oddělení, přesouvá se na obyvatele Frýdlantska nutnost dojíždět za lékařskou péčí do Liberce. Současně s omezenou nabídkou terénní pečovatelské služby (nabízí DPS ve městech a v menší míře i neziskové organizace) se tak snižuje dostupnost péče pro osoby se zdravotním postižením. Tyto dopady jsou samozřejmě výraznější pro osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením, vzhledem k finanční náročnosti dojíždění za lékařskou péčí. Soukromé ordinace praktických lékařů jsou ve městech a některých menších obcích, ordinace dětského lékaře jen ve městech. Zejména v menších obcích ordinace nefungují každý den, k udržení nebo obnovení často nestačí ani finanční motivace ze strany obce. Podle počtu registrovaných pacientů na jednoho praktického lékaře patří Frýdlantsko dlouhodobě mezi okresy s nejhorší dostupností lékařské péče v Libereckém kraji, v dostupnosti zubního lékaře je nejhorší v kraji i v NUTS Severovýchod (dvojnásobek celostátního průměru). Trvalým ohrožením je přitom uzavírání ordinací praktických lékařů, kteří odcházejí do důchodu. Za odbornou lékařskou péčí, s výjimkou ambulancí a poraden zastoupených v Nemocnici Frýdlant (rehabilitace, ortopedie, neurologie, psychiatrie, ORL, alergologie, interní obory kardiologie, gastroenterologie, diabetologie) cestují obyvatelé Frýdlantska do Liberce, případně do Jablonce nad Nisou (porodnice). Rychlou zdravotní a záchrannou službu zajišťuje Krajská nemocnice Liberec. Sociální služby V souladu s územní strukturou vykonává sociální odbor města Frýdlant v celém území Frýdlantska funkci Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), vedoucí odboru má výkonnou funkci kurátora pro dospělé. I v ostatních městech úřady nabízejí sociální poradenství, pouze Nové Město pod Smrkem však zřídilo samostatný sociální odbor a v roce 215 také pozici terénního sociálního pracovníka. V důsledku rozdělení kompetencí mezi sociální odbory a úřady 8
práce a oddělení kompetence vyplácení sociálních dávek zcela mimo struktury samosprávy někdy poněkud vázne komunikace a spolupráce, která by pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením usnadňovala. Sociální služby nabízejí kromě měst a obcí, která většinou zřizují zejména pečovatelskou službu, především neziskové organizace. Jejich nabídka na Frýdlantsku je však slabší. V celém regionu chybí azylové bydlení, terénní služby, sociálně aktivizační služby, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (pouze 1 zařízení v Novém Městě p.s.). Kriminalita Trestná činnost se sleduje pro OOP Frýdlant a Nové Město pod Smrkem. Jako nejzávažnější bezpečnostní rizika jsou vnímány problémy spojené s výrobou a užíváním drog. Hraje zde roli jak blízkost k hranicím (a s tím související transport surovin pro výrobu z Polska i export zejména pervitinu do Německa) a dostupnost odlehlých a nevyužívaných objektů pro výrobu, tak problematická sociální situace velké skupiny mladých lidí. Z průzkumu, prováděného při zpracování Situační analýzy, vyplynulo, že užívání marihuany je u mládeže dosti časté, narůstá však i nitrožilní užívání dalších drog. Na území Frýdlantska se počet uživatelů drog odhaduje na cca 5 osob z věkové skupiny 17 35 let, objevují se však i případy setkání s pervitinem na základní škole. Tuto situaci dále komplikuje nižší dostupnost terénních sociálních služeb, malý rozsah primární, sekundární i terciární prevence. Jako problematická je vnímána přeshraniční kriminalita, která se týká především blízké hranice s Polskem. Jedná se především o krádeže s relativně malými škodami, avšak velmi nízkou mírou objasněnosti. Citlivá je situace zejména v malých příhraničních obcích, které si nemohou dovolit vlastní obecní policii a dojezdová vzdálenost z Frýdlantu neumožňuje včasný zásah policie státní. Pocit bezmocnosti a nebezpeční zejména v malých příhraničních obcích negativně ovlivňuje vztahy a postoje veřejnosti k sousedním obcím za státní hranicí. Zadlužení Situační analýzy konstatuje, že sociální situace velké části obyvatel regionu je dosti problematická. Obyvatelé bydlící i mimo vysloveně chudé lokality se nachází ve složité situaci, zejména po stránce pracovního uplatnění, udržení bydlení, výchovy dětí, dostupnosti sociálních služeb nebo i dosti rozšířeného problému zadlužování (s. 35). Problematický je trend vysoké fluktuace v objektech vlastněných soukromými podnikateli. V obcích tak přibývají lidé, kteří se kvůli dluhům a exekucím dostávají do bytové nouze, nepřijmou špatně placenou práci, jaká se v území nabízí, protože by se situace jejich rodiny mohla finančně spíše zhoršit, nemohou dětem umožnit školní aktivity (včetně obědů). Zároveň je protidluhové poradenství poskytováno pouze ve Frýdlantě, a to v podobě poradenství v městském zařízení POSEC (jednou týdně) a až od roku 215 i v podobě terénního poradenství (Člověk v tísni). Vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti bylo v letech 27-13 nabízeno jako jednorázové akce externích poskytovatelů v rámci dotovaných programů. Podle dat z insolvenčního rejstříku je zadlužení značně rozšířené a je možné je na Frýdlantsku považovat za celospolečenský problém. Problematické je zejména zadlužení mladých lidí od 15 let, tzn. osob bez vlastních příjmů, které tak mají výrazně ztížený vstup do samostatného ekonomického života. 9
Úřad práce ČR Klíčoví aktéři Instituce Sídlo / sídla Působnost Příspěvek na péči, Dávky pro osoby se zdravotním postižením Zprostředkování zaměstnání Státní sociální podpora, Dávky pro osoby v hmotné nouzi Sociální odbor a osoby na obecních úřadech bez sociálního odboru odpovědné za sociální oblast Frýdlant Frýdlant Nové Město pod Smrkem Frýdlant Nové Město pod Smrkem ORP Frýdlant V Hejnicích osoba odpovědná za sociální věci V Raspenavě je pracovnici sociální péče městského úřadu V menších obcích je většinou kontaktní osobou přímo starosta pro sociální odbory ve Frýdlantu OSPOD Frýdlant ORP Frýdlant Policie ČR Frýdlant, Nové Město pod Smrkem, Hejnice Městská policie Frýdlant (realizuje Městská policie Město Frýdlant Liberec) Organizace Sídlo / sídla Působnost Volnočasový klub pro děti a mládež Amaro Suno, z.s. Bulovka - Arnoltice Mikroregiony Frýdlantsko (Frýdlant, Hejnice, Bílý Potok po Smrkem, Bulovka, Černousy, Dětřichov, Dolní Řasnice, Habartice, Heřmanice, Horní Řasnice, Krásný Les, Kunratice, Pertoltice, Raspenava, Višňová) a Novoměstsko (Jindřichovice pod Smrkem, Nové Město pod Smrkem, Lázně Libverda) Frýdlant, Hejnice, Bílý Potok po Smrkem, Bulovka, Černoušy, Dětřichov, Dolní Řasnice, Habartice, Heřmanice, Horní Řasnice, Krásný Les, Kunratice, Pertoltice, Raspenava, Višňová Jindřichovice pod Smrkem, Nové Město pod Smrkem, Lázně Libverda) Arnoltice Volnočasové programy pro romské děti a mládež Poradenské a setkávací centrum POSEC Frýdlant Frýdlantsko Zázemí pro poskytovatele služeb: Most k naději (terénní programy pro uživatele drog a sociální prevence) Advaita (podpora pro ukončení závislosti) D (občanská poradna) Intervenční centrum (poradna pro oběti domácího násilí) Soukromí poradci (dětský psycholog, poradna pro dospívající a dospělé) MAS Frýdlantsko Frýdlant Frýdlantsko Zázemí pro poskytovatele služeb: Člověk v tísni (dluhové poradenství, TP) Město Frýdlant Frýdlant DDM Volnočasové programy pro děti a mládež Sbor Jednoty bratrské v Novém Městě pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Nízkoprahový klub Voraz Mateřské centrum Korálek o.s. Mamiklub Nové Město pod Smrkem Mateřské centrum volnočasové programy pro rodiny s dětmi Město Nové Město pod Smrkem Nové Město pod Smrkem SVČ ROROŠ Volnočasové programy pro děti a mládež ESY HANDICAP HELP, o.s. Nové Město pod Smrkem Dílna sociální rehabilitace Smrk 1
Město Hejnice Hejnice, Raspenava Mateřské centrum Mateřídouška Sbor Jednoty bratrské v Hejnicích Hejnice Volnočasový klub Moštárna 11
Obec Druh školy Název školy Počet žáků Kapacita naplněna? Počet asistentů pedagoga Počet speciálních pedagogů Dostupnost školního psychologa / ped.-psych. poradny dostupnost logopeda volnočasové aktivity cena za oběd školné/ školkovné na kolik dětí se nedostalo? Analýza vzdělávacích zařízení Základní přehled vzdělávacích zařízení Frýdlantsko MŠ ZŠ 1. stupeň ZŠ 2. stupeň ZŠ praktické Střední školy Bulovka, Višňová, Habartice, Krasný Les, Dolní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Lázně Libverda, Kunratice, Dětřichov, Hejnice, Bílý Potok, Frýdlant, Raspenava Bulovka, Višňová, Habartice, Krasný Les, Dolní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Lázně Libverda, Kunratice, Dětřichov, Hejnice, Bílý Potok, Frýdlant, Nové Město pod Smrkem, Raspenava Nové Město pod Smrkem, Frýdlant, Raspenava, Hejnice Frýdlant, Nové Město pod Smrkem Gymnázium Frýdlant Střední škola hospodářská a lesnická 2 pobočky Frýdlant a Hejnice Podrobná analýza pro obce se SVL Bulovka MŠ Základní a mateřská škola Bulovka Frýdlant MŠ Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola, Frýdlant N. M. p. S. MŠ Mateřská škola, Nové Město pod Smrkem Višňová MŠ Základní škola a mateřská škola Višňová Bulovka ZŠ 1. st. Višňová ZŠ 1. st. Základní a mateřská škola Bulovka Základní škola a mateřská škola Višňová Frýdlant ZŠ Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola, Frýdlant, N. M. p. S. ZŠ Základní škola Nové Město pod Smrkem N. M. p. S. ZŠ prakti cká Frýdlant ZŠ prakti cká Základní škola, Nové Město pod Smrkem, Textilanská 661 Základní škola praktická a Základní škola speciální, Frýdlant Frýdlant SŠ Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant Frýdlant SŠ Gymnázium, Frýdlant, Mládeže 884 24 ne 4 místa volná 258 ne (kapacita 35) cca 8 ne ne ne na hranici minimální částky ano ano ano 15,- /měs. Není 4 ano 1 ne ano ano cca 3 57 ne (kapacita 15) 817 ne (kapacita 12) 294 ne (kapacita 443) cca 4 41 ne (kapacita 13) 685 ne (kapacita 12) 196 ne (kapacita 24) ne 3 ne ne ano na hranici minimální částky (1. tř. zdarma) ano ne ano 2 1 ano ano ano 21 27,- / den 5 ano ne ano ne 1 6 znám o ano zná mo cca 1 ano ano ano 21 27,- / den 1 1 (?) ano zná mo ano zná mo ano 26,-/den (?) 1 (?) ne ano ne 3,-/den 16-24,- /měs. 5,- /rok (na pomůck y) Není ano 26,-/den??? 12
Žádná obec na území Frýdlantska nezřizuje jesle ani zde k dispozici žádné jiné zařízení pro děti mladší 3 let. Město Hejnice uvažuje o rozšíření kapacity mateřské školy o oddělení pro děti od 2 let, zejména z důvodu zlepšení možností pracovního uplatnění žen. Mateřské školy zřizuje většina obcí. Základní školy s 1. i 2. stupněm jsou dostupné jen ve městech, ZŠ s 1. stupněm (často malotřídní) zřizují některé obce. Střední školy jsou dostupné ve Frýdlantu, a to od tříletých učebních oborů po víceleté gymnázium. Komunikace k přestupům dětí mezi stupni vzdělávání se na základní úrovni odehrává pouze ve Frýdlantě, kde je MŠ a ZŠ sloučena do jedné organizace. Možnosti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a nabídky volnočasových aktivit škol často omezuje dojíždění pedagogických pracovníků (z Frýdlantu do menších obcí, z Liberce do Frýdlantu apod.). Mateřská škola ZŠ 1.stupeň ZŠ úplná ZŠ praktická SŠ 13
Integrační politika Mikroregion Frýdlantsko, obce V říjnu 215 byl schválen Strategický plán sociálního začleňování Frýdlantska pro roky 215 218. Dokument byl zpracován na základě spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování, k níž se Mikroregion Frýdlantsko přihlásil v roce 214. Aktivně se do procesu Lokálního partnerství zapojilo 8 měst a obcí a řada subjektů působících na jejich území. V oblasti VZDĚLÁVÁNÍ formuluje SPSZ tyto cíle a způsoby řešení: Děti ze sociálně znevýhodněného prostředí nejsou znevýhodňovány v přístupu ke vzdělávání v běžném vzdělávacím proudu Děti ze sociálně znevýhodněného prostředí jsou úspěšné v běžném vzdělávacím proudu Úspěšně se vzdělávat pro trh práce Dostupnost a zázemí volnočasových aktivit a sociálních služeb pro děti a mládež Zdravý vývoj dítěte (nejen) v rodině, eliminovat soc.znevýhodnění dětí v soc.vyloučených rodinách a rodin jako celku 1) Zvýšit počet asistentů pedagoga ve všech ZŠ a MŠ 2) Dostupnost pedagogicko-psychologické poradny pro celou lokalitu: posílit stávající stav, doplnit mobilní provoz, zvýšit kapacitu PPP ve Frýdlantě, doplnit přípravky, předškolní kluby 3) Zajistit obědy v MŠ a ZŠ pro děti ze SVL 4) Posílit funkce: školní psycholog, speciální pedagog, logoped 1) Doučování (individuální, skupinové) 2) Dostatečná kapacita asistentů pedagogů v jednotlivých školách 1) Stipendia průběžně hledat a nabízet cílovým skupinám 2) Mimoškolní podpora redičů a dětí (SAS, TP) 3) Peer programy ve volnočasových programech 4) Podpora NZDM v návratu do školy 5) Spolupráce s Úřadem práce 1) NZDM ve Frýdlantu 2) Udržet stávající kapacity NZDM v Novém Městě p.s. a volnočasového klubu v Bulovce 3) Vznik volnočasového klubu pro děti od 6 do 15 let v Novém Městě p.s. a Višňové 4) Zajistit pobytové víkendy, tábory apod. pro děti ze soc. znevýhodněného prostředí 1) SAS na celém území Frýdlantska pro cca 8 rodin ročně 2) Skupiny pro mladé delikventy a děti s výchovnými problémy, případové konference s OSPOD Frýdlant 3) Primární prevence a preventivní besedy V prosinci 215 bude dokončena a schválena Strategie komunitně vedeného místního rozvoje Frýdlantsko 22 (nositel: MAS Frýdlantsko, z.s.). V Klíčové oblasti VZDĚLÁNÍ A PRÁCE se problematiky inkluzivního vzdělávání týkají tato opatření a aktivity: 2.1.1.1 Posílení integrace a inkluzivního vzdělávání 2.1.1.3 Podpora projektového vyučování 2.1.1.4 Zvýšení atraktivity pedagogické profese na Frýdlantsku Podpora škol při naplňování podpůrných opatření Realizace podpůrných programů pro školy, např. stipendia, podpora účasti na programech jiných poskytovatelů, zvýhodněná doprava, dotace na školní stravování apod. Rozšíření nabídky projektů pro školy žáky i pedagogy (finanční gramotnost, čtenářské, matematické a přírodovědné dovednosti, místně zakotvené učení, kritické myšlení, technické dovednosti apod.) Podpora vzdělávacích programů a programů osobnostního rozvoje pedagogů Rozvoj zázemí škol pro práci se žáky a studenty ze sociálně znevýhodněného prostředí (poradny, pedagogicko-psychologická centra apod.) 14
Jednotlivá města a obce nemají zformulovanou integrační politiku, s výjimkou komunitního plánování sociálních služeb. Aktuální komunitní plán má zpracováno pouze město Frýdlant, oblast vzdělávání v něm zahrnuta. Liberecký kraj Program rozvoje Libereckého kraje na období 214-22 formuluje cíle vztahující se k inkluzivnímu vzdělávání v prioritě B: Kvalitní a zdravé lidské zdroje, cíli B1: Podpora celoživotního učení s důrazem na kvalitu života a prioritě: B1.3 Podporovat rovné příležitosti ke vzdělávání a poradenský systém Aktivity naplňující opatření: B1.3.a Vytváření podmínek pro integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu a tím zvyšovat kvalitu vzdělávání B1.3.b Zapojování dětí ze sociálně slabých rodin do péče v předškolním vzdělávání B1.3.c Rozvíjení poskytování kariérového poradenství na základních a středních školách B1.3.d Seznamování pedagogů s možnostmi podpůrných opatření daných zákonem B1.3.e Realizace preventivních opatření pro žáky ohrožené předčasným opuštěním vzdělávacího systému či neúspěchem ve vzdělávacím systému B1.3.g Podpora snadnějšího zřizování pozic školních psychologů a speciálních pedagogů na školách B1.3.h Posilování integrace a inkluze na všech stupních vzdělávání B1.3.i Snižování počtu odkladů začátku povinné školní docházky B1.3.j Další vzdělávání v oblasti odstraňování bariér bránících rovnému přístupu dětí, žáků a studentů ke vzdělávání. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 212 216 má podobnou strukturu cíle IV.1.3 Podpora rovných příležitostí ke vzdělávání a poradenského systému: Cíle: úprava sítě péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a sítě poradenského systému tak, aby odpovídala aktuálním potřebám péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami na území Libereckého kraje a možnostem veřejných prostředků zlepšení kvality a efektivity vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci finančních limitů veřejných prostředků Opatření: vytvořit koncepci péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a poradenského systému v Libereckém kraji podporovat zřizování pozic školních psychologů a speciálních pedagogů na školách podporovat integraci a inkluzi na všech stupních vzdělávací soustavy 15