Informace Roman Bartoš Copyright istudium, 2005, http://www.istudium.cz Žádná část této publikace nesmí být publikována a šířena žádným způsobem a v žádné podobě bez výslovného svolení vydavatele. Produkce, technický redaktor: Roman Bartoš Vnitřní úprava: Matouš Horáček
Obsah Obsah...1 Informace...2 Příklady důvěryhodných zdrojů informací:...2 Příklady nedůvěryhodných zdrojů informací:...2 Význam informací pro jednotlivce...3 Informace jednotlivcům slouží většinou pro:...3 Účinné a účelné nakládání s informacemi se skládá z následujících kroků:...3 Společenský význam informatiky...3 soukromé firmy...3 výrobní podniky...4 státní správa (krajské úřady, ministerstva, odloučená pracoviště) a samospráva (městské úřady, krajské úřady)...4 střední a vysoké školy...4 vědecké a výzkumné organizace...4 1
Informace Where is the wisdom we have lost in knowledge? Where is knowledge we have lost in information? Kde je moudrost, kterou jsme ztratili věděním? Kde je vědění, které jsme rozmělnili v informacích? T.S. Eliot, Choruses ("The Rock") Informaci chápeme jako zprávu o určitém objektu, subjektu nebo jevu. Informaci získáváme jejím převzetím od objektu nebo subjektu, jejím převzetím z nějakého média (kniha, televize, rádio, elektronicky uložený text atd.), měřením, pozorováním, testováním. Zdrojem objektivní informace je přírodní jev (zpráva získaná měřením, pozorováním, testováním). Lze se spolehnout na její pravdivost. Zdrojem subjektivní informace je subjekt (tj. člověk nebo skupina lidí). Každý subjekt někdy vkládá do informace svůj vlastní postoj, názor a úmysl. Informace může být zkreslená, mylná, zavádějící nebo lživá. Se subjektivními informacemi je proto nutné nakládat opatrně, pokud možno následujícím způsobem: ověřte si důvěryhodnost zdroje ověřte si informaci z několika na sobě nezávislých zdrojů sledujte použité argumenty. Nenechte se ovlivnit lživými argumenty nebo propagandou prostudujte si v klidu konzistenci (vnitřní logická bezrozpornost) a koherenci (logický soulad) argumentů s objektivními informacemi Příkladem subjektivních informací jsou argumentace prodejců různého zboží, kteří se vás snaží "ukecat" různými zdánlivě důvěryhodnými argumenty. Nikdy se nenechte zatlačit do časové tísně požadavkem na okamžité rozhodnutí!!! Příklady důvěryhodných zdrojů informací: odborná literatura, odborné časopisy jak v papírové formě tak v síti Internet univerzitní servery (doména.edu), univerzitní knihovny v síti Internet servery vědeckých institucí (např. ve Spojených státech národní laboratoře, výzkumné ústavy) servery státní správy a servery státních institucí (ministerstva, úřady státní správy) servery mezinárodních organizací (doména.org) Příklady nedůvěryhodných zdrojů informací: osobní WWW stránky na veřejných hostitelských serverech WWW stránky, na nichž se nelze dopátrat autora nebo autorů stránek stránky extrémistických politických a náboženských hnutí texty, které vyjadřují subjektivní názor nebo postoj zprávy v bulvárním tisku (noviny Blesk, Super, atd.) 2
Význam informací pro jednotlivce Informace jednotlivcům slouží většinou pro: realizaci určitých činností (studium, vědecká práce, umělecká práce, manuální práce, atd.) rozhodování v určitých situacích (zda provést určitou činnost, jakým způsobem reagovat) krátkodobé a dlouhodobé plánování budoucích rozhodnutí a činností (kdy a jakou provést činnost v budoucnosti) názor (postoj) na určitou situaci, jev, osobu sebevzdělávání zábavu S informacemi člověk musí umět pracovat. Prosté shromažďování informací bez jejich analýzy, porovnávání a hodnocení je bezúčelné. Nenechte se zahltit informacemi!!! Účinné a účelné nakládání s informacemi se skládá z následujících kroků: efektivní vyhledávání informací - např. v síti Internet prostřednictvím výkonných vyhledávacích serverů, které umožňují rozšířené vyhledávání pomocí různých podmínek a klíčových slov (např. www.google.com) vyběr podstatných informací z nalezených informací - rychle zhodnotit, zda nalezené informace vyhovují požadovanému účelu a zda jsou dostatečně důvěryhodné uchovávání podstatných informací - podstatné informace uložit ve formě, z níž je lze dále zpracovávat (např. textové editory, tabulkové kalkulátory, atd.) podrobné studium a analýza informací - výběr podstatných fakt, překlad z cizího jazyka, studium a analýza, vytváření potřebných závěrů a výsledků) efektivní uložení závěrů a výsledků pro následnou prezentaci a jejich katalogizace pro případné hledání, doplňování, rozšiřování, pozměňování účinná prezentace závěrů a výsledků Společenský význam informatiky Informatika je souhrn praktických metod, postupů, softwarových a technických nástrojů pro efektivní zacházení s informacemi. Jako nástroj pro zacházení s informacemi nemůže nahradit uvažování, myšlení a rozhodování člověka, který na základě získaných informací provádí příslušné činnosti a dochází k určitým rozhodnutím. S informacemi se dnes pracuje prakticky ve všech oblastech lidské činnosti, např. soukromé firmy skladová evidence - evidence materiálů, evidence výrobků finanční účetnictví - fakturace, platby elektronický obchod - nabídka výrobků zákazníkům v síti Internet prezentace - reklama firmy, prezentace firmy, prezentace výrobků 3
výrobní podniky robotizované provozy hromadné sdělovací prostředky přenos, uchovávání a zpracovávání textových, zvukových a obrazových zpráv publikační systémy státní správa (krajské úřady, ministerstva, odloučená pracoviště) a samospráva (městské úřady, krajské úřady) centrální evidence obyvatel evidence podnikatelů, obchodní rejstřík podnikatelských subjektů evidence žadatelů o sociální dávky evidence pozemků, evidence nemovitostí spisová služba - správa a evidence písemností grafické informační systémy - mapy chráněných území, katastrální mapy elektronická komunikace s občany (žadateli) střední a vysoké školy prezentace školy na veřejnosti, prezentace výsledků interní výukové a studijní materiály v elektronické podobě asynchronní e-learning - výuka s využitím Internetu - učební texty, grafické prezentace použité během výuku synchronní e-learning - multimediální komunikace žáků (zvuk, video, grafika) s učitelem v reálném čase při výuce některých předmětů vědecké a výzkumné organizace prezentace vědeckých výsledků odborné i laické veřejnosti publikace odborných článků, vědeckých zpráv a odborných knih využití výpočetní techniky při výzkumu (měřící a pozorovací přístroje, robotizované systémy pro provádění experimentů, analýza změřených dat, atd.) 4