Klinická a etická rozhodování v závěru života. O. Sláma, MOU Brno



Podobné dokumenty
Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Utrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze

Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Kdy a jak zahájit paliativní péči na ICU? Renata Černá Pařízková


Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Kdy ukončit (přístrojovou) léčbu (na ARO)? srovnání Francie a ČR

Klinická, etická a právní dilemata v péči o pokročile a nevyléčitelně nemocné

Pohled pacientů s Parkinsonovou nemocí a jejich rodin na péči na konci života. Radka Bužgová, Radka Kozáková

Eutanazie, jiná rozhodování na konci života Právní komparace. Adam Doležal

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno

Intenzivní péče v kontextu systému paliativní medicíny u dětských pacientů

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ. Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM

1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

SPECIALIZOVANÁ DOMÁCÍ

DOMÁCÍ HOSPIC SV. MICHAELA

Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia)

Obecná a specializovaná paliativní péče

Léčebné konopí v managementu symptomů onkologického onemocnění

Charitativní a humanitární činnost

Psychoterapeutická podpora při umírání

Průvodce nabídkou Certifikace paliativního přístupu v sociálních službách

Právní aspekty limitace péče. 2. regionální paliativní konference, Brno

Možnosti paliativní péče. Mgr. Tereza Bímová

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

Možnosti a úskalí léčby bolesti ve stáří Několik poznámek. O. Sláma, MOU Brno

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu. O. Sláma, MOU Brno

PALIATIVNÍ PÉČE V JMK

Paliativní medicína v ČR v roce Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa

Mobilní specializovaná paliativní péče. Přínosy v kazuistikách Pavel Svoboda Domácí hospic sv. Zdislavy, Třebíč Brno

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR K POSKYTOVÁNÍ MOBILNÍ SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉČE

Paliativní péče ve FNKV Praha

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho

Ekonomické limity vs. správný odborný postup. Dagmar Záleská

EUTANÁZIE ANO NEBO NE? Mgr. Martina Pavelková

Pacienti s těžkou demencí v dlouhodobé péči. Iva Holmerová

Paliativní péče o extrémně nezralé novorozence na hranicích viability

Paliativní péče o extrémně nezralé novorozence na hranicích viability

Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017

Ústav ošetřovatelství

Je Česká republika připravena na věcnou debatu o eutanazii? Pavel Ševčík, KARIM FNO a LF OU

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov

a intenzivní medicíně v roce 2015 Kam směruje?

SELF MANAGEMENT SMRTI


Poslední hospitalizace onkologických pacientů v ZZ následné péče a lůžkových hospicích

Přítomnost rodiny v průběhu umírání, ano či ne? Renata Pařízková

Dlouhodobá péče o pacienty v domácím prostředí

Pracovní listy situační kazuistiky

Terminální weanin Termináln

PALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková

Parenterální výživa v paliativní onkologické péči. Eva Meisnerová

Paliativní péče v kardiologii

MULTIDISCIPLINÁRNÍ TÝM PALIATIVNÍ PÉČE

Ošetřovatelské aspekty péče u pacientů s plicní arteriální hypertenzí léčených Remodulinem

Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii. Ivana Vašutová

NEMOCNIČNÍ PROGRAM PALIATIVNÍ PÉČE KONZILIÁRNÍ PALIATIVNÍ TÝM METODIKA

Ošetřovatelská péče o nemocné v interních oborech

PŘÍLOHA Č. 1. Kineziologické vyšetření pacienta na JIP, ARO, JIMP, OCHRIP. PŘ. FBLR/3 str. 1. Příloha 1a

Dialyzační léčba u seniorů. Jana Landerová Klinika nefrologie, VFN, Praha

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství

Domácí hospic Domácí hospic Strom života

Spolu až do konce Výsledky programu za rok 2016

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová.

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

Domácí hospic SPOLEČNOU CESTOU prezentace společného projektu. Konference SPOLEČNOU CESTOU

Paliativní a terminální péče v nemocnici (zdrav. zařízení) nebo doma?

Jak (vy)budovat Acute Pain Service

SPOLU AŽ DO KONCE. Výsledky 3. ročníku programu zaměřeného na podporu péče o umírající v ČR

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti

Bc. Marie Bartoszová FN Brno - KARIM

Neonatologie a neonatální paliativní péče


Pr{vní r{mec pro rozhodov{ní o odstoupení od marné léčby. Helena Peterková Centrum zdravotnického práva PF UK v Praze

Psychologie zvládání nádorových onemocnění

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.

Digitální učební materiál

Standardy paliativní péče

DÁVÁ CESTA PROTOKOLŮ V IP MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ KOMPETENCÍ SESTER?

CO PŘINÁŠÍ PEDIATROVI ZNALOST PSYCHOSOMATIKY. MUDr. Barbora Branna Praktický lékař pro děti a dorost Ostrava

Dotazník populace


Markéta Bodzašová FN Brno KARIM

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK

NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno

Standardy mobilní specializované paliativní péče. Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP Fórum mobilních hospiců

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE

DELIRANTNÍ STAV U TRAUMATICKÝCH PACIENTŮ

Dlouhodobá lůžková péče pro území Libereckého kraje (paliativní medicína OD: 00030)

Paliativní péče o pacienty s neurodegenerativním onemocněním

Centrum pro léčbu bolesti a paliativní medicínu

Transkript:

Klinická a etická rozhodování v závěru života O. Sláma, MOU Brno

Proč vznikají v závěru života klinická a etická dilemata? Cílem medicíny je odstranit nemoc, prodloužit život, zmírnit utrpení Lidský život má velkou hodnotu Každý člověk nakonec umře Někdy prodlužování života = zvyšování utrpení Kde je hranice mezi prodlužováním života (=žádoucí cíl) a prodlužováním umírání (=nežádoucí cíl)

Utrpení na konci života tělesné (bolest, dušnost, nevolnost, únava, celková slabost) psychosociální (pocit závislosti, bezmoci, život neskýtá žádná potěšení, ztráta budoucnosti) duchovní (beznaděje, ztráta smyslu, strach ze smrti, vina, hořkost)

Základní otázky Jak se pozná jestli je utrpení pacienta nesnesitelné a neovlivnitelné? Kdo má právo rozhodnout, že už další prodlužování života není pro pacienta prospěšné?

Možnosti kontroly nad nesnesitelným utrpením v závěru života Intenzivní léčba symptomů Ukončení nebo nezahájení některých život prodlužujících metod Utlumení (" uspání") pacienta až do hloubky bezvědomí s cílem zmírnit obtížné symptomy Odmítnutí jidla a pití pacientem ( nejedná se o nádorovou anorexii!!) Sebevražda Asistovaná sebevražda a euthanázie

Intenzivní léčba symptomů Komplexní paliativní péče ( bio-psycho-sociospirituo) u většiny pacientů lze většinu symptomů zmírnit na snesitelnou míru bez výraznějšího ovlivnění stavu vědomí " jasná mysl je v paliativní medicíně velká hodnota" někdy je třeba vysokých dávek analgetik, které mohou vést k sedaci a event. utlumení dechového centra etické ospravedlnění : princip dvojího efektu

Ukončení nebo nezahájení některých život prodlužujících léčebných metod medicína umí nahradit řadu orgánových systémů ( oběh, dýchání,. ledvina, částečně játra) využití těchto možností bez ohledu na celkový klinický kontext a pro pacienta významné cíle léčba může být nelidské DNR nerozšiřování léčby redukce léčby bazální léčba ( terapie)

DNR Do Not Resuscitate nízká "úspěšnost" KPCR u nevyléčitelně nemocných " úspešnost" = pacient bude propustitelný domů čí rozhodnutí má DNR být? pacienta? lékaře? Statut DNR v českém prostředí Zkušenosti s DNR v USA

Nerozšiřování léčby Zavedená léčba je považována za maximální Příklady: ATB, PEG, parenterální výživa, dialýza, DNR prostředí JIP a ARO prostředí LDN, hospiců, domácí péče čí rozhodnutí? pacienta, lékaře?

Omezení léčby Některý z již zavedených postupů je vysazen, protože se ukazuje jako "neprospěšný" Co je měřítkem "prospěšnosti pro pacienta? Prostředí ARO přechod na " bazální" léčbu Příklady: omezení ventilační podpory až odpojení od ventilátoru, ukončení dialýzy LDN, JIP: ukončení umělé výživy, parenterální hydratace

86 letá pacientka s pokročilou demencí Imobilní, ležící, kachektická, minimální slovní kontakt, zcela nesoběstačná Vdova, dříve velice autonomní, veselá kadeřnice Přestává jíst a pít - opakované aspirační pneumonie Dcera ( jediné dítě), která se o ní doposud starala musí nastoupit do práce ( manžel ztratil práci) Co může této pacientce nabídnout české zdravotnictví v roce 2008 Jaká je klinicky a etický správná léčba a péče?

Bazální péče (v kontextu ARO) dobrá ošetřovatelská péče mírnění diskomfortu ( často analgosedace) kyslík bazální parenterální hydratace Je parenterální hydratace nutnou součástí bazální péče v závěru života?

Paliativní sedace Utlumení (" uspání") pacienta až do hloubky bezvědomí s cílem zmírnit obtížné symptomy, které "nelze" zmírnit bez ovlivnění stavu vědomí nejedná se postupné zvyšování analgetik užívají se sedativní léky Co jsou "refrakterní" symptomy Nejčastější důvody PS

Paliativní sedace vliv na délku přežití je malý rozhodnutí po podpůrné výživě a hydrataci "respitní" sedace

Muž, 36 let, se sarkomem Muž 36 let, ženatý, bezdětný, 8 let se léčí se sarkomem. opakovaně operová, opakovaně RT a CHT progrese dušnosti, která přichází v atakách komplexní léčba dušnosti dušnost úzkost dušnost PS jako naděje, že se nebude dusit Praktické provedení ( midazolam, parenterální hydratace) EL za 5 dní. Pro manželku velký stres.

Odmítnutí jídla pití Nenířeč o poměrněčastém odmítání jídla a pití ( nechutná, neklid při jídle, bolest atd.) V ČR poměrně vzácná volba klinicky: obvykle narůstající slabost, obvykle mírné symptomy a klidná smrt Pacienti někdy chtěji od lékaře "povolení a podporu

Sebevražda U onkolog.pacientů 3x častější než u vrstevníků Často řešením deprese Rozpoznání deprese někdy obtížné - smutek, beznaděje Dobrá otázka Jste depresivní? Léčba deprese

Sebevražda Vědomé předávkování léky klasické metody- někdy velmi drastické

Asistovaná sebevražda (PAS) a euthanázie Nizozemí, Belgie Oregon Švýcarsko

Základní životní pocit pozdně moderní doby - individualismus Základní životní pocit pozdně moderní doby - individualismus každý základně ručí sám za sebe každý má právo o sobě v důležitých věcech rozhodovat jistota a bezpečí = mít věci pod kontrolou (moci je alespoň trochu ovlivnit) nesluší se zatěžovat druhé lidi svou slabostí a svými problémy

Euthanázie Opakovaná, svobodná, vědomá žádost kompetentního pacienta Nevyléčitelné onemocnění Nesnesitelné utrpení Konzultace s jiným lékařem Eutanázii provádí lékař Vyšetření k vyloučení deprese (Belgie)

Euthanázie v NL: několik čísel 2001 2005 E 2,6% 1,7% (2297) AS 0, 2% 0,1% PS 5,6% 8,2 % OL 15.6 % Bez pacienta 0,8% 0,4% (van der Heide 2006)

Euthanazie -rizika principiální Indikace Změna vztahu pacient lékař Změna atmosféry ve společnosti

Několik podnětů k přemýšlení a diskusi Diskuse o euthanázii je diskusí o : Legitimitě sebevraždy Roli lékaře ve vztahu k pacientovi V širším kontextu o: Úrovni péče o pacienty v závěru života O úrovni paliativní péče

Legitimita sebevraždy V ČR není sebevražda trestným činem, napomáhání k sebevraždě ano V liberálních společnostech založených na individualismu je sebevražda stále přijatelnějším řešením Argumenty proti jsou filozofické, theologické, mají řadu hodnotových předpokladů

Indikace euthanázie Co to je nevyléčitelné onemocnění? (řada chronických nemocí je nevyléčitelná) Co to je nesnesitelné utrpení?

Změna vztahu lékař-pacient Ztráta důvěry? Prohloubení důvěry? Porušení profesní integrity?

Změna atmosféry ve společnosti Negativní: Sebevražda jako možnost ( morální povinnost?) v situaci bezmoci, závislosti na cizí pomoci- tlaky rodiny, pojišťoven.. Tlak na rozšíření indikačních kritérií (např.demence) Jaké je společenské postavení (hodnota?) nevyléčitelně nemocných

Změna atmosféry ve společnosti Pozitivní Tlak na rozvoj paliativní péče Otevřenější postoj k tématu smrti a umírání Možnost společenské kontroly nad lékařskou praxí v závěru života

Závěry Legalizace euthanázie v ČR je pravděpodobně otázkou několika let Velký úkol pro paliativní medicínu, aby se stala dostupnou alternativou pro všechny nemocné v závěru života Politické změny, úhradové změny, osvěta, edukace zdravotníků, nové modely péče

Co je dobrá smrt? Jaké charakteristiky musí mít umírání abychom ho označili jako dobré nebo důstojné? Na straně pacienta Na straně rodiny Na straně zdravotníků a ostatních pečujících

Jaké jsou překážky důstojného umírání a dobré smrti? V zařízen zení, kde pracuji V českých nemocnicích ch V LDN V domácím m prostřed edí