3. cvičení. Chemismus výbušnin. Trhací práce na lomech

Podobné dokumenty
6. cvičení. Technické odstřely a jejich účinky

Termodynamika 2. UJOP Hostivař 2014

IDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice

Termochemie. Verze VG

Trhací práce. Ing. Lukáš ĎURIŠ. Katedra geotechniky a podzemního stavitelství lukas.duris@vsb.cz tel.

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce

Zákony ideálního plynu

Cvičení z termomechaniky Cvičení 2. Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa].

Úloha 1 Stavová rovnice ideálního plynu. p V = n R T. Látkové množství [mol]

ZÁKLADY LOMAŘSTVÍ

9. Struktura a vlastnosti plynů

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

Kolik energie by se uvolnilo, kdyby spalování ethanolu probíhalo při teplotě o 20 vyšší? Je tato energie menší nebo větší než při teplotě 37 C?

Molekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů

TERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY, TERMODYNAMIKA, ENTROPIE

Odběr r a identifikace

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 12

Mol. fyz. a termodynamika

Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP. Termodynamika. Příklad 10

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty)

12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty)

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 tel února 2013

Model dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování

VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ

1. Látkové soustavy, složení soustav

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti

Termochemie. Katedra materiálového inženýrství a chemie A Ing. Martin Keppert Ph.D.

= 2,5R 1,5R =1,667 T 2 =T 1. W =c vm W = ,5R =400,23K. V 1 =p 2. p 1 V 2. =p 2 R T. p 2 p 1 1 T 1 =p 2 1 T 2. =p 1 T 1,667 = ,23

Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika

Cvičení z termomechaniky Cvičení 3.

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství)

TECHNICKÉ ODSTŘELY A JEJICH ÚČINKY

NÁVOD K POUŽÍVÁNÍ SYPKÉ P O V R C H O V É T R H AV I N Y AUSTINIT 5

CHEMIE. Pracovní list č. 4 - žákovská verze Téma: Tepelné zabarvení chemických reakcí. Mgr. Kateřina Dlouhá. Student a konkurenceschopnost

3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj

VI. VÝPOČET Z CHEMICKÉ ROVNICE

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 11

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.

Poznámky k semináři z termomechaniky Grafy vody a vodní páry

Termodynamické zákony

kde k c(no 2) = 2, m 6 mol 2 s 1. Jaká je hodnota rychlostní konstanty v rychlostní rovnici ? V [k = 1, m 6 mol 2 s 1 ]

Termodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn

OBECNÁ CHEMIE. Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO.

HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR

Termodynamika pro +EE1 a PEE

Příklady k opakování TERMOMECHANIKY

III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty

Molekulová fyzika a termodynamika

Úvod do teorie spalování tuhých paliv. Ing. Jirka Horák, Ph.D.

Explosia a. s. SINCE Výzkum a vývoj v oblasti trhavin speciální výrobky. Zajišťování a řízení kvality

TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy

h nadmořská výška [m]

III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

Teplota a její měření

Stavové chování kapalin a plynů. 4. března 2010

6. Jaký je výkon vařiče, který ohřeje 1 l vody o 40 C během 5 minut? Měrná tepelná kapacita vody je W)

Chemická kinetika. Reakce 1. řádu rychlost přímo úměrná koncentraci složky

NÁVOD K POUŽÍVÁNÍ PL ASTICKÉ DŮLNÍ SKALNÍ TRH AVIN Y AUSTROGEL P

VÝUKOVÝ MATERIÁL Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast

Příklady k zápočtu molekulová fyzika a termodynamika

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie CZ.1.07/2.2.00/ Výpočty z chemických vzorců

Chemické výpočty. = 1, kg

Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11. Rozdělení směsí 16 Separační metody 20. Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25.

Úlohy: 1) Vypočítejte tepelné zabarvení dané reakce z následujících dat: C 2 H 4(g) + H 2(g) C 2 H 6(g)

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Přehled základních fyzikálních veličin užívaných ve výpočtech v termomechanice. Autor Ing. Jan BRANDA Jazyk Čeština

1. Termochemie - příklady 1. ročník

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

N A = 6, mol -1

p st plyny 1 čistétuhél.akap.

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO

stechiometrický vzorec, platné číslice 1 / 10

2 Cu + S Cu 2 S n(cu)=2mol n(cu 2 S)=1mol M(Cu)=63,5 g mol M(Cu 2 S)=159 g mol

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi

12. Termomechanika par, Clausius-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par

LOGO. Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn

TÉMA: Molekulová fyzika a tepelné děje v plynech VNITŘNÍ ENERGIE TĚLESA

Výbušniny. Závěrečná práce. Základní škola sv. Voršily v Olomouci. Aksamitova 6, Olomouc. Autor: Josef Kořenek. Třída: IX

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

13. Kolik molů vodíku vznikne reakcí jednoho molu zinku s kyselinou chlorovodíkovou?

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

IV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1

Fyzika. 7. Motor o příkonu 5 kw pracuje s účinností 80 %. Pracuje-li 1 hodinu, vykoná práci: a) 14, J b) Wh c) 4 kwh d) kj

MĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU

Do známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu.

Termomechanika. Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK

TERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky

Transkript:

3. cičení Chemismus ýbušnin Trhací práce na lomech

Požadaky na průmysloé trhainy: 1, dostatečně ysoký obsah energie objemoé jednotce ýbušniny 2, přiměřená citliost k nějším podmětům 3, dlouhodobá chemická a fyzikální stabilita 4, dostupnost ýchozích suroin - Kyslíkoá bilance - Objem poýbuchoých zplodin - Výbuchoé teplo - Výbuchoá teplota - Síla ýbušniny - Tlak poýbuchoých zplodin

Průmysloé trhainy: Základní složky tořící trhainy: Výbušné směsi (nitroestery, nitrolátky, nitraminy) Okysličoadla (dusičnany, chlorečnany, - dusičnan amonný) Palia Pomocné směsi (uprauji směs podle potřeby hasicí přísady, plastifikátory,..) Nitroestery O-NO 2 : nitroglycerín, nitroglykol, nitrocelulóza, trhací želatiny, pentrit Nitrolátky NO 2 : tritol, dinitroloulen Nitraminy: hexogen, oktogen

NITROGLYCERIN 2C 3 H 5 (ONO 2 ) 3 6CO 2 + 5H 2 O + 3N 2 +,5 O 2 NITROGLYKOL C 2 H 4 ( ONO 2 ) 2 2CO 2 + 2H 2 O + N 2 PENTRIT C 5 H 8 N 4 O 12 3CO 2 + 2 CO + 4H 2 O + 2N 2 HEXOGEN RDX C 3 H 6 N 6 O 6,7 CO 2 + 2,3 CO + 2,3 H 2 O +,7 H 2 + +2N 2 TRINITROTOLUEN (TRITOL, TROTYL, TNT) C 6 H 6 (NO 2 ) 3 CH 3 2CO 2 + CO + 4 C + H 2 O + 1,2 H 2 + 1,4 N 2 +,2 NH 3 PENTRIT + Al prášek C( CH 2 ONO 2 ) 4 + 8Al 4 Al 2 O 2 + 5C + 4H 2 + 2N 2

1. KYSLÍKOVÁ BILANCE (K.B.) Je to ztah mezi paliem a kyslíkem e ýbušnině. KB se rozumí přebytek nebo nedostatek kyslíku e ýbušnině při normální oxidaci. Udáá se %. O O K. B. O P P.1(%) O počet atomů kyslíku e ýbušnině O p počet atomů kyslíku který potřebujeme k dokonalé oxidaci uhlíku a odíku na stabilní oxidy tj. CO 2 a H 2 O KLADNÁ (AKTIVNÍ) K.B. znik toxických NO x ZÁPORNÁ (NEGATIVNÍ) K.B. torba toxických a ýbušných plynů (CO, H 2 ) NULOVÁ K.B. množstí kyslíku e ýbušnině je rono množstí spotřeboaného kyslíku pro dokonalou oxidaci

1. KYSLÍKOVÁ BILANCE (K.B.) PŘÍKLAD: Kyslíkoá bilance nitroglycerínu: C 3 H 5 (N 2 ) 3 C 3 H 5 (N 2 ) 3 9 atomů O k dokonalé oxidaci C a H na stabilní oxidy tj. CO 2 a H 2 O potřebujeme: 3 C (CO 2 ) 3CO 2 z toho 6 at.o 5H (H 2 O) 2,5H 2 O z toho 2,5 at. O O p 6 + 2,5 8,5 atomů O K. B. O O O p p 9 8,5.1 8,5 + 5,88%

2. SPECIFICKÝ OBJEM PLYNNÝCH ZPLODIN Objem plynů, které zniknou ýbuchem 1kg ýbušniny za normálních podmínek ( C,,1 MPa) V [dm 3 /kg] V 22,412. n Spec. obj. z množstí ýbušniny ronici n počet molekul plynů, které zniknou [mol] - stanoíme podle rozkladné ronice ýbušniny M molekuloá hmotnost ýbušniny [g] M V 1 V. V M 1g (1kg) V Aogardů zákon 1 mol 22,4 dm 3 Obecný ztah z trojčlenky

2. SPECIFICKÝ OBJEM PLYNNÝCH ZPLODIN Obecný tar rozkladné ronice: m. M n1. M 1 + n2. M 2 + n3. M 3 +... + n n. M n M molekuloá hmotnost ýbušniny M i molekuloá hmotnost poýbuchoých zplodin m počet molů ýbušniny n i počet molů poýbuchoých zplodin Aogardů zákon 1 mol 22,4 dm 3 ( n + n + n +.. + n ) 1 2 3 n V.1mol.1 m. M [dm 3.kg -1 ] 1 V. V M

2. SPECIFICKÝ OBJEM PLYNNÝCH ZPLODIN PŘÍKLAD: NITROGLYCERÍN 2.C 2 H 5 (ONO 2 ) 3 6CO 2 +5H 2 O+3N 2 +,5 2 n14,5 mol (počet molekul plynů) V 14,5. 22,412 325 dm 3 /2mol V 1.162,5 715,86dm 3 / 1kgýbušniny 227 PŘÍKLAD: PENTRIT C 5 H 8 N 4 O 12 3CO 2 + 2 CO + 4H 2 O + 2N 2 n 11 mol V 11. 22,412 246 dm 3 /mol V 1.246,532 78dm 3 / 1kgýbušniny 316

Molekuloá hmotnost.. M NITROGLYCERIN C 3 H 5 (ONO 2 ) 3 C 3. 12, g. 3x12 36g H 5. 1, g. 5x1, 5g 3xO. 15,999 g. 3x15,999 47,997g 3xN. 14, g. 3x 14, 42 g 3xO 2. 15,999 g. 6x15,999 95,994 g M 227,91g

3. VÝBUCHOVÉ (SPALNÉ) TEPLO Množstí tepla, které se yine ýbuchem 1 kg ýbušniny Q [J.Kg -1 ] Q V Σsluč. teplo zplodin Σsluč. teplo ýbušniny Výbuch. teplo z množstí ýbušniny ronici VÝPOČET NA ZÁKLADĚ TEORIÍ: KRAUS: teplo zniklé rozkladem soustay teplu při zniku soustay HESS: teplo zniklé při rozpadu soustay není záislé na cestě reakce, ale jen na počátečním a konečném stau Q12 + Q23 Q13 Q Σq z Σq Q23 Q13 - Q12 1 Q. Q M M Q 1g Q

3. VÝBUCHOVÉ (SPALNÉ) TEPLO 2.C 2 H 5 (ONO 2 ) 3 6CO 2 +5H 2 O+3N 2 +,5 2 Q Σq z - Σq (6.395,69 + 5.24,7) 2.35,44 2876,76 kj/2mol 1 Q.1438,38 6336,47kJ / 1kgýbušniny 227 Pozn. Q u nitroglycerínu opět počítáno na 2mol

4. VÝBUCHOVÁ TEPLOTA Je to nejyšší teplota na kterou se zahřejí zplodiny ýbuchu při izochorické ýbušné přeměně (V konst.) t [ C] Výpočet z hodnoty specifického tepla c: t Q ' c c bt t a + b. t t ýbuchoá teplota [ C] 2 1,2 + at Q a ± a 2 2b + 4b. Q a, b Kastoy plynné konstanty Q ýbuchoé teplo dané rozkladnou ronicí [cal] (1cal4,187J) c specifické teplo [cal/ C] Pozn. Předpokládá se, že se jedná o adiabatický je (bez ohřeu okolí) za konstantního objemu.

4. VÝBUCHOVÁ TEPLOTA 2.C 3 H 5 (OHO 2 ) 3 6CO 2 +5H 2 O+3N 2 +,5 2 Q 2876,76 kj/2mol 68711 cal/2mol a 6.9(CO 2 ) + 5.4(H 2 O) + 3.4,8(N 2 )+,5.4,8(O 2 ) 9,8 b 6.,58+5.,215+3.,45+,5.,45,1585 2 9,8 ± 9,8 + 4.,1585.68711 t 4319, 5 C 2.,1585

5. TECHNICKÝ (SKUTEČNÝ) OBJEM ZPLODIN Skutečný objem plynů, které se yinou ýbuchem 1kg ýbušniny při působení ýbuchoé teploty V t [dm 3 /kg] Výpočet podle Gay-Lussacoa zákona: V t.t V.T V t T /T. V (Gay-Lussaců zákon - termodynamický ztah pro izobarický děj probíhající ideálním plynu) V t V ( t + 273 273) cca 1x ětší než specifický objem, nutno znát ýbuchoou teplotu t

5. TECHNICKÝ (SKUTEČNÝ) OBJEM ZPLODIN PŘÍKLAD: NITROGLYCERÍN Výbuchoá teplota: t 4319,5 C. V t V ( t + 273) 715,86( 4319 + 273) 1 o 1241dm 3. kg 273 273

6. DETONAČNÍ RYCHLOST [m.s -1 ] dle Dauterichea (ychází z laboratorní zkoušky) D l. 2. a D rychlost ýbuchu [m.s -1 ] l zdálenost konců bleskoice náloži [m] rychlost standardní bleskoice (6 m.s -1 ) a zdálenost od středu desky ke střetu ln [m]

ROZBUŠKA č.8 VÝBUŠNINA OCELOVÁ TRUBKA JS 32mm l BLESKOVICE (min 2,5m) D l. 2. a a ZÁZNAMOVÝ PLECH (Cu)

7. TLAK POVÝBUCHOVÝCH ZPLODIN [MPa] Podle BOYLE-MARIOTOVA zákona platí p1.v1p2.v2 Proto pro fáze 3. a 4. platí: p. V p. V t p atmosférický tlak (,1 MPa) V specifický objem zplodin [m 3 /kg] t ýbuchoá teplota [ C] V objem ýbuchoého prostoru (ýrt) [m 3 ] V t skutečný objem zplodin [m 3 /kg] Pozn. PLATÍ PRO 1KG VYBUŠNINY!!

7. TLAK POVÝBUCHOVÝCH ZPLODIN [MPa] Pro odpálenou nálož o hmotnosti G platí: p.. Vt pv p p V. Vt p. V ( t + 273) 1. 273 V p f G. f.δ V síla f p p. V t.δ p atmosférický tlak (,1 MPa) V specifický objem zplodin [m 3 /kg] t ýbuchoá teplota [ C] V objem ýbuchoého prostoru (ýrt) [m 3 ] V t skutečný objem zplodin δ náložoá hustota [kg/m 3 ] f síla (force) Výbušnina Hustota nálože [g.cm-3] NITROGLYCERÍN 1,6 NITROGLYKOL 1,496 NITROCELULÓZA 1,2 PENTRIT 1,1 TRITOL 1,1 HEXOGEN 1,1

8. VÝKON VÝBUŠNINY [MW] Výkon ýbušniny je definoán jako energie ztažená na časoou jednotku N [MW] N G Směr ýbuchu L t π. d 4 2 n G. Q s D. s. δ s délka nálože [m] L energie ýbuchu [kj] t doba ýbuchu nálože [s] Q ýbuchoé teplo [kj/kg] G hmotnost nálože [kg] s délka nálože [m] D rychlost ýbuchu [m/s] dle Dauterichea d n průměr nálože δ náložoá hustota [kg/m 3 ]