Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Financí a ekonomie Analýza depozitních produktů na bankovním trhu v ČR Diplomová práce Autor: Radek Rozvoral Finance Vedoucí práce: Ing. Olga Šeflová Praha Duben, 2015
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Nymburce dne 19.4.2015 Radek Rozvoral
Rád bych tímto poděkoval vedoucí mé diplomové práce Ing. Olze Šeflové za odborné vedení, ochotu a čas, který mi věnovala. Děkuji také zaměstnancům vybraných bank za cenné poznatky a vstřícný přístup při mých dotazech.
ANOTACE Diplomová práce se věnuje oblasti depozitních produktů pro fyzické osoby. Cílem této práce je analýza a vyhodnocení parametrů produktové nabídky spořicích účtů a termínovaných vkladů na bankovním trhu v České republice. V teoretické části jsou charakterizovány jednotlivé parametry depozitních produktů a jejich typy. V praktické části jsou zpracovány nabídky spořicích účtů a termínovaných vkladů u sedmi vybraných bank a vyhodnoceny nejvýhodnější varianty pro simulované klienty. Na závěr jsou vyhodnoceny výhody a nevýhody jednotlivých produktů. Klíčová slova: depozitum, Fond pojištění vkladů, spořicí účet, termínovaný vklad, úroková sazba ANNOTATION Thesis is dedicated to the area of deposit products for individuals. The aim of this work is the analysis and evaluation of parameters of the product offer savings accounts and term deposits in the banking market in the Czech republic. The theoretical part describes the individual parameters of deposit products and their types. In the practical part is processed offers savings accounts and term deposits with banks of seven selected and evaluated the best options for simulated clients. At the conclusion of the assessment of the advantages and disadvantages of each product. Keywords: deposit, The Deposit Insurance Fund, savings account, term deposit, interest rate
Obsah Úvod... 7 1 Teoretické vymezení depozitních produktů... 8 1.1 Základní vymezení pojmů... 8 1.2 Úročení depozitních produktů... 8 1.3 Systém pojištění depozit... 10 1.4 Poplatky... 11 1.5 Typy depozitních produktů... 13 1.5.1 Běžný účet... 13 1.5.2 Spořicí účet... 15 1.5.3 Termínovaný vklad... 17 1.5.4 Vkladový list a depozitní certifikát... 20 1.5.5 Vkladní knížka... 21 1.5.6 Stavební spoření... 23 1.5.7 Depozitní směnka... 25 2 Zvolené metody zpracování... 28 2.1 Zvolené metody teoretické části... 28 2.2 Zvolené metody praktické části... 29 3 Analýza depozitních produktů vybraných bank... 31 3.1 Air Bank, a.s.... 31 3.1.1 Informace o bance... 31 3.1.2 Nabídka spořicích účtů Air Bank... 32 3.1.3 Nabídka termínovaných vkladů Air Bank... 32 3.2 Československá obchodní banka, a.s.... 32 3.2.1 Informace o bance... 32 3.2.2 Nabídka spořicích účtů Československé obchodní banky... 33 3.2.3 Nabídka termínovaných vkladů Československé obchodní banky... 35 3.3 Equa bank, a.s.... 37 3.3.1 Informace o bance... 37 3.3.2 Nabídka spořicích účtů Equa bank... 37 3.3.3 Nabídka termínovaných vkladů Equa bank... 38 3.4 Fio banka, a.s.... 39 3.4.1 Informace o bance... 39 3.4.2 Nabídka spořicích účtů Fio banky... 40 3.4.3 Nabídka termínovaných vkladů Fio banky... 40 3.5 Komerční banka, a.s.... 41 5
3.5.1 Informace o bance... 41 3.5.2 Nabídka spořicích účtů Komerční banky... 42 3.5.3 Nabídka termínovaných vkladů Komerční banky... 43 3.6 Raiffeisenbank a.s.... 45 3.6.1 Informace o bance... 45 3.6.2 Nabídka spořicích účtů Raiffeisenbank... 46 3.6.3 Nabídka termínovaných vkladů Raiffeisenbank... 47 3.7 Sberbank CZ, a.s.... 48 3.7.1 Informace o bance... 48 3.7.2 Nabídka spořicích účtů Sberbank CZ... 48 3.7.3 Nabídka termínovaných vkladů Sberbank CZ... 50 4 Analýza a komparace spořicích účtů vybraných bank... 52 4.1 Volba parametrů spořicích účtů... 52 4.2 Komparace spořicích účtů... 55 5 Analýza a komparace termínovaných vkladů vybraných bank... 57 5.1 Volba parametrů termínovaných vkladů... 57 5.2 Komparace termínovaných vkladů... 62 6 Návrh optimálního zhodnocení finančních prostředků pro konkrétního klienta... 65 6.1 Modelová situace pro spořicí účet... 65 6.2 Modelová situace pro termínovaný vklad... 68 7 Výsledky a prognózy vývoje trhu depozitních produktů v České republice... 72 Závěr... 75 Seznam použité literatury... 77 Seznam použitých grafů... 84 Seznam použitých obrázků... 85 Seznam použitých tabulek... 86 6
Úvod Jednou z možností, jak zhodnotit volné peněžní prostředky je spoření pomocí depozitních produktů. Při spoření jsou české domácnosti velmi konzervativní a preferují hlavně jisté zhodnocení s co nejmenším rizikem proti vysokému riziku a potenciálnímu vyššímu výnosu. Nahromaděné úspory jsou ve většině případů uloženy ve formě vkladů v bankovních institucích na běžných, spořicích nebo termínovaných účtech. Vzhledem k tomu, že banky mají v současné době velké množství likvidity, kterou mnohdy nedokáží vhodně přetransformovat do produktů, pomocí kterých vydělávají, a také vzhledem k monetární politice České národní banky, je aktuální situace na trhu depozitních produktů v České republice charakterizována velmi nízkými úrokovými sazbami. Cílem této práce je analýza a vyhodnocení parametrů produktové nabídky spořicích účtů a termínovaných vkladů v České republice. V první části diplomové práce je na základě prostudované literatury charakterizováno několik parametrů a pojmů, které se týkají problematiky depozitních produktů. Jedná se zejména o vymezení pojmů a charakteristiku jednotlivých depozitních produktů. Ve druhé části jsou poté analyzovány jednotlivé nabídky vybraných finančních institucí, které jsou dostupné klientům. Pro analýzu bylo zvoleno sedm obchodních bank, působících na českém bankovním trhu, a to Československá obchodní banka, a.s. a Komerční banka, a.s. jako zástupce velkých bank, Raiffeisenbank a.s. a Sberbank CZ, a.s. jako zástupce středně velkých bank a tři zástupce z malých bank, jimiž jsou Air Bank, a.s.; Equa bank, a.s. a Fio banka, a.s. Vybrané spořicí a termínované účty těchto zvolených bank jsou poté porovnávány a analyzovány dle předem určených parametrů. V závěru druhé části jsou zpracovány konkrétní případy uložení volných finančních prostředků fiktivních klientů na spořicí účet a termínovaný vklad u těchto finančních institucí a vyhodnoceny nejlepší varianty pro tyto situace. Věřím, že by tato práce mohla být kvalitním pomocníkem při hledání vhodného řešení pro zhodnocení naspořených finančních prostředků. 7
1 Teoretické vymezení depozitních produktů 1.1 Základní vymezení pojmů Bilance obchodních bank se skládá z aktiv a pasiv. V aktivech vystupuje banka v pozici věřitele a hlavní částí této bilance jsou poskytnuté úvěry. V pasivech zaujímá banka roli dlužníka a převládají zde cizí zdroje zejména vklady nebankovních klientů neboli primární depozita. Co se týče samotného slova depozitum, tak jeho latinský překlad znamená úschova. Z historického hlediska se z úschovy peněz vyvinulo přijímání vkladů v bankách, čímž se z úschovy stal vklad. Depozitum jsou vložené finanční prostředky klienta do banky. Za to, že vkladatel vloží do banky své peněžní úspory, očekává výnos, např. ve formě úroku. 1 1.2 Úročení depozitních produktů Aby banky mohly poskytovat úvěry, musí k tomu mít potřebné zdroje. Tyto zdroje banky získávají nakupováním vkladů za cenu, která je vyjádřená úrokem z vkladů. Tento úrok je pro banky samozřejmě nákladovou položkou v jejich hospodaření. Podobně je na tom hospodaření banky například i při přijetí úvěrů od centrální banky nebo jiné komerční banky. Při nakupování pasiv je pro banku důležitým faktorem skutečnost, že při přijímání depozit od klientů určuje cenu za vklad banka (nabízí vkladateli úrok), zatímco když přijímá úvěr od jiné banky, tak o ceně tohoto zdroje (úroku z úvěru) rozhoduje poskytovatel. Výše úroku se však v obou zmíněných případech odvíjí od ceny peněz na mezibankovním peněžním trhu, vztahem mezi nabídkou peněz a poptávkou po nich. Hodnota vyplaceného úroku jako ceny za půjčení peněz se odvíjí od objemu půjčených peněz a době kontraktu. Je tudíž velmi problematické porovnat výhodnost kteréhokoli obchodu. Tím, že se ceny peněz vyjádří úrokovou sazbou, se minimalizují časové i objemové rozdíly jednotlivých objemů a je možné porovnávat pouze dané úrokové sazby. Banky mají povinnost uvádět veškeré své úrokové sazby jako roční (per anum, p.a.). Z pohledu vkladatelů jsou vklady u bankovních domů považovány jako nejjednodušší a vzhledem k tomu, že jsou tyto vklady součástí pojištění vkladů, tak i za nejbezpečnější 1 PTÁČEK, J.: Úspory a vklady. Bankovní institut. Praha, 1999. 8
investici. Z toho také vyplývá, že takto investované finanční prostředky klientů přinášejí nižší úrokový výnos, než náročnější investice do cenných papírů, derivátů apod. Stanovení úrokových sazeb depozit bankou je podmíněno: - Situací na peněžním trhu, hlavně obecným vztahem nabídky a poptávky po penězích a vzájemnou konkurencí finančních institucí po nich - Mírou inflace a jejím očekávaným budoucím vývojem, což výrazně ovlivní rozhodování klientů vkládajících peníze - Rozsahem investičních možností depozitních instrumentů na finančním trhu a jejich rentability při podobném riziku jako u bankovních vkladů - Dobou trvání kontraktů a výší vkladů, kdy finanční domy upřednostňují vysoké objemy vkladů s dlouhodobou splatností - Aktuální potřebou zajištění nových zdrojů pro financování aktiv, zlepšení likvidnosti a doplnění povinných minimálních rezerv - Dalšími bankovními náklady na pořízení depozit Banky nabízí vklady buď s pevnou, nebo pohyblivou úrokovou sazbou. Pevná (fixní) úroková sazba, která je sjednána na celou dobu trvání vkladu a většinou nemůže být během trvání vkladu měněna. Konkrétní sazba je dána podle výše a doby trvání vkladu. Pohyblivá (floatingová) úroková sazba, kterou banka může měnit dle situace na mezibankovním peněžním trhu a jeho předpokládaném vývoji. Banka změnu vyhlašuje jako změnu své základní (referenční sazby). Od této sazby se na základě odchylek nastavují sazby jednotlivých produktů a jejich objemových a časových variant. Průběh této základní sazby banky v čase se většinou podobá s mírnými odchylkami průběhu sazeb na mezibankovním peněžním trhu a sazeb centrální banky. Za současné konkurence v nabídce vkladových produktů mají banky možnost využít svých účetních a informačních systémů a nabízí tyto typy úročení depozit: - Jednotné, u kterých jsou vklady úročeny danou úrokovou sazbou bez ohledu na jakoukoli změnu zůstatku (např. běžné účty) a vkladů termínových, u kterých se změna zůstatku neočekává - Pásmové, u kterých jsou sazby daného depozitního produktu nastaveny tak, že když zůstatek vkladu nebo jeho část překročí určitou hranici pásma, tak je tato část obvykle 9
úročena odlišnou úrokovou sazbou. U občanských produktů nastavují pásma úročení tak, aby regulovaly celkový objem placených úroků. 2 Tabulka č. 1 Příklad pásmového úročení při vkladu 1 000 000 Kč. Pásmo Vklad Úroková sazba Dílčí úročení vkladu Dílčí výnos 1. do 100 000 Kč 1,00 % 100 000 Kč 1 000 Kč 2. 100 001 až 500 000 Kč 0,50 % 400 000 Kč 2 000 Kč 3. 500 001 Kč a více 0,25 % 500 000 Kč 1 250 Kč Celkový výnos 4 250 Kč Zdroj: vlastní zpracování 1.3 Systém pojištění depozit Pojištění depozit neboli vkladů slouží jako součást ochrany bankovních klientů. Občas se o pojištění vkladů hovoří jako o prvku, který redukuje run na banky (hromadný útok na banky, při kterém klienti po bance požadují své vklady, načež má banka problémy s likviditou). Ve finančním světě, ve kterém žijeme, existují určité institucionální vazby, tudíž z kolabující banky stahují nejdříve své finanční prostředky ostatní finanční domy, čímž run na banku začne v mezibankovním sektoru a běžný klient (fyzická osoba) už v podstatě vstupuje do rozběhnuté situace. 3 V České republice je systém pojištění depozit definován zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách. Podle tohoto zákona a zákona č. 87/1995, o spořitelních a úvěrních družstev, ve znění pozdějších předpisů mají všechny banky a spořitelní a úvěrní družstva povinnost účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů a přispívat do Fondu pojištění vkladů. 4 Fond pojištění vkladů má formu právnické osoby. Je řízen správní radou, která je složena z pěti členů, z nichž každého jmenuje a odvolává ministr financí. Pojištěny jsou veškeré vklady včetně úroků v české měně nebo v cizí měně, které od roku 2011 5 odpovídají ekvivalentu 100 000 EUR a které jsou evidovány jako kreditní zůstatky na 2 MELUZÍN, T., ZEMAN, V.: Bankovní produkty a služby. Cerm, s.r.o. Brno, 2014. ISBN 978-80-214-4841-4. 3 PŮLPÁNOVÁ, S.: Komerční bankovnictví v České republice. Oeconomica. Praha, 2007. ISBN 978-80-245-1180-1. 4 SCHLOSSBERGER, O.: Platební služby. Management press. Praha, 2012. ISBN 978-80-7261-238-3. 5 Fond pojištění vkladů [online]. [cit. 2015-01-03]. Milníky v historii Fondu pojištění vkladů. Dostupné z WWW: <http://www.fpv.cz/cs/pro-media/milniky-v-historii-fondu-pojisteni-vkladu.html>. 10
účtech či vkladních knížkách nebo potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem nebo jiným podobným typem dokumentu za splnění podmínky řádné identifikace vkladatele. Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů bank, zahraničních bank, finančních institucí, zdravotních pojišťoven a státních fondů. Dále nejsou pojištěny pohledávky z vkladů, které banka smí zčásti zahrnout do svého kapitálu (podřízený dluh). Systém pojištění pohledávek z vkladů nezahrnuje pojištění směnek a jiných cenných papírů. Výše příspěvku, který odvádí každá banka a družstevní záložna, byla stanovena na 0,04 % čtvrtletně z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů včetně úroků, na něž vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Stavebním spořitelnám byla stanovena výše příspěvku na 0,02 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. 6 Tabulka č. 2 Výše příspěvků pojištěných institucí za poslední tři roky 7 Rok 2011 2012 2013 Výše příspěvků 3,329 mld. Kč 3,527 mld. Kč 3,750 mld. Kč Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z výroční zprávy Fondu pojištění vkladů za rok 2013 1.4 Poplatky Bankovní poplatky jsou jedním z hlavních faktorů při výběru banky, do které klienti uloží své finanční prostředky. Tato problematika byla dobře využita novými bankami, při vstupu na trh. Nespokojenost klientů s výší poplatků je totiž jedním z nejčastějších důvodů pro změnu banky, z čehož nové banky, které nabízejí účty zdarma, hodně těží. Výše poplatků, která je spojena s bankovními produkty, není určena ani regulována žádným zákonem. Strategie bank tak záleží pouze na konkurenčním prostředí a na reakci klientů. 6 ČESKO. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. [online]. 2014 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z WWW: <http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/> 7 Fond pojištění vkladů [online]. [cit. 2015-01-03]. Výroční zpráva za rok 2013. Dostupné z WWW: <http://www.fpv.cz/data/files/vyrocni-zpravy/vyrocni-zprava-2013.pdf>. 11
Tabulka č. 4 Výkaz zisku a ztráty bankovního sektoru (absolutní ukazatele bank s licencí) k 31.12.2013 v mld. Kč 8 31.12.2010 31.12.2011 31.12.2012 31.12.2013 Zisk z finanční a provozní činnosti 157,4 162,1 167,2 168,1 Čisté úrokové výnosy 105,3 109,9 107,9 105,5 Výnosy z dividend 5,9 7,6 6,6 8,8 Čisté výnosy z poplatků a provizí 38,5 39,1 37,3 37,0 Zisk (ztráta) po zdanění 55,7 53,3 64,3 61,4 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z webových stránek Bankovnipoplatky.com Pokud by byli klienti se svou bankou nespokojeni, mohou banku kdykoli změnit. Jelikož je bank na Českém bankovním trhu velké množství, mají klienti možnost zvolit si právě takovou banku, která jim v oblasti poplatků bude nejvíce vyhovovat. Ke změně banky mohou klienti využít tzv. kodex mobility, ke kterému přistoupila většina bank v České republice. Kodex mobility by měl klientům usnadnit změnu banky především v tom, že nová banka za klienty vyřídí veškeré potřebné náležitosti. Ve skutečnosti nová banka pošle stávající bance dopis, ve kterém je uvedeno datum zrušení trvalých instrukcí (trvalé příkazy, souhlasy s inkasem atd.) a datum zrušení účtu, které je většinou shodné s datem zrušení trvalých instrukcí. Zároveň nová banka žádá v dopise stávající banku o zaslání seznamu všech trvalých instrukcí, které poté nastaví tak, jak byly nastaveny v dřívější bance. Zrušení účtu a trvalých instrukcí ve stávající bance a nastavení trvalých instrukcí v nové bance je zdarma. Stávající banka většinou má nastavenu určitou lhůtu pro zrušení účtu a převedení finančních prostředků do nové banky. Podle průzkumu agentury STEM/MARK však 83 procent lidí vůbec o možnosti kodexu mobility neví, a to i přesto, že je možné ho ke změně banky využívat již několik let. 9 Problematika bankovních poplatků je mediálně velmi oblíbeným tématem. Existují i webové servery, jež se této problematice věnují, mezi které patří Bankovnipoplatky.com, Jdeto.de a Poplatkyzpet.cz. Například server Bankovnipoplatky.com, který se svým působením snaží upozorňovat na příliš vysoké nebo nesmyslné poplatky, každoročně vyhlašuje anketu o nejabsurdnější bankovní poplatek. 8 Bankovnipoplatky.com [online]. 1.4.2014 [cit. 2015-01-04]. Bankovní poplatky za rok 2013 další meziroční pokles. Dostupné z WWW: <http://www.bankovnipoplatky.com/bankovni-poplatky-za-rok-2013-dalsimezirocni-pokles-22484>. 9 deník E15. Praha. Mladá fronta, 24.6.2014, č. 1649. ISSN 1803-4543. 12
Tabulka č. 5 Nejabsurdnější bankovní poplatek od vzniku ankety 10 Rok Poplatek 2005 za příchozí platbu 2006 za výběr z bankomatu vlastní banky 2007 za vedení běžného účtu 2008 za nadměrný vklad 2009 za vklad na přepážce na vlastní účet 2010 za výběr na přepážce z vlastního účtu 2011 za předčasně splacený úvěr 2012 za zjištění zůstatku přes bankomat 2013 za vedení účtu k hypotečnímu úvěru, spotřebitelskému úvěru nebo úvěru u stavebního spoření Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z webových stránek bankovnipoplatky.com 1.5 Typy depozitních produktů 1.5.1 Běžný účet Běžný účet je tradičně vnímán jako základní typ bankovního produktu. Je také považován za hlavní bránu vztahů mezi klientem a bankou. Na běžný účet banky napojují další produkty (např. kontokorentní úvěr, platební kartu, atd.), což jí může přinést další možnosti pro větší zisk. Účelem běžného účtu je provádění platebního styku subjektu (fyzické nebo právnické osobě), kterému byl účet založen. Bezhotovostní platební styk různých subjektů je možný pouze prostřednictvím běžného účtu. Platby z běžného účtu mají jednu podmínku, a sice tu, že na účtu musí být určitá výše kreditního zůstatku (pokud k účtu není sjednaný kontokorentní úvěr přečerpání běžného účtu), proto se také jedná o depozitní bankovní produkt. Kvůli tomu, že běžný účet slouží k platebnímu styku, je jeho výhodou oproti termínovaným vkladům a spořicím účtům vysoká likvidita. Klient má své peníze kdykoli přístupné a může s nimi libovolně nakládat. Jde tedy o účet tzv. na viděnou. Z hlediska makroekonomie tvoří souhrn prostředků na běžných účtech spolu s hotovostním oběživem měnový agregát M1. 10 Bankovnipoplatky.com [online]. 2.11.2014 [cit. 2014-11-29]. Jubilejní X. ročník ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek v ČR a SR pro rok 2014 - Nominace. Dostupné z WWW: <http://www.bankovnipoplatky.com/jubilejni-x-rocnik-ankety-o-nejabsurdnejsi-bankovni-poplatek-v-cr-a-srpro-rok-2014-nominace-25452>. 13
Z pohledu rozvahy banky je běžný účet umístěn na její pravé straně tzn. v pasivech. Klient je tedy v pozici věřitele a bance v této souvislosti vzniká vůči klientovi závazek. Předpokládá se však, že klient má na svém běžném účtu určité kreditní obraty a nesklouzává do debetu. V případě, že se do debetu dostane, má banka nárok na aplikování sankčního úroku. Přečerpání běžného účtu je možné bez sankčního úroku pouze tehdy, je-li k účtu sjednán kontokorentní úvěr. Při otevření běžného účtu je důležitá podoba smlouvy o běžném účtu uzavíraná mezi bankou a klientem. Banky mají snahu nezahltit smlouvu velkým množstvím údajů, ale vytvořit ji jako přehledný a srozumitelný dokument, ve kterém bývá odkaz na tzv. obchodní podmínky, které jsou buď přiloženy ke smlouvě, nebo publikovány jiným způsobem (např. mohou být zaslány klientovi na e-mailovou adresu). Banka formuluje obchodní podmínky samostatně nebo odkazuje na Všeobecné obchodní podmínky, které vydává Česká národní banka. Smlouva o běžném účtu může kromě obchodních podmínek obsahovat i odkaz na ceník a sazebník banky. Na základě smlouvy je běžný účet otevřen od určité doby a v určité měně. Banka se tím zavazuje k přijímání vkladů na účet a uskutečňování výběrů z něj, čili realizování platebního styku. Ze zákona je banka povinná identifikovat majitele běžného účtu, čímž je vyloučeno otevření anonymního účtu. Základní identifikační znaky jsou různé podle typu osoby, na kterou má být účet veden. Jde především o tyto znaky: - fyzická osoba jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo (případně datum narození), - právnická osoba název obchodní firmy, sídlo a IČ - fyzická osoba podnikatel název obchodní firmy, místo podnikání a IČ Další náležitosti, které obsahuje smlouva o běžném účtu, jsou: - měna účtu, ve které je účet veden - výše úrokové sazby (nebo způsob jejího stanovení) a frekvence připisování úrokového výnosu k zůstatku účtu - výše poplatku (nebo způsob jejich stanovení) za vedení, správu a provádění finančních operací na účtu a způsob jejich uhrazení majitelem účtu 14
- formu a frekvenci předávání informací o realizaci operací na účtu (většinou ve formě výpisů). 11 1.5.2 Spořicí účet Spořicí účty jsou velmi významnými depozitními produkty. V posledních letech se staly nejznámějšími spořicími produkty vůbec, což vyplývá i z jejich názvu. Ve své podstatě jsou spořicí účty kombinací běžných účtů a termínovaných vkladů. Jedná se v podstatě o účty, na kterých je jednodušší možnost nakládání se zůstatkem a zároveň mají výhodnější úrokovou sazbu. 12 Hlavní význam spořicích účtů spočívá v uložení krátkodobých peněz, což jsou vklady, které nepřevyšují dobu 12 měsíců, čímž je zajištěna dostatečně velká finanční rezerva, kterou může klient kdykoli využít. Většinou bývá spořicí účet nějakým způsobem propojen s běžným účtem. Stačí zadat ze spořicího účtu na běžný účet příkaz k převodu finančních prostředků skrze internetové nebo telefonní bankovnictví a většinou tentýž den jsou peníze na koncovém účtu připsány, jelikož se jedná o převody uvnitř banky nikoliv přes Clearingové centrum České národní banky. 13 Například u Fio banky je možné u spořicího účtu Fio konto nastavit cílový účet (většinou běžný), na který jdou kdykoli přeposlat finanční prostředky, se kterými pak klient může nakládat dle svého uvážení. Samozřejmostí je, že převody finančních prostředků mezi účty v rámci banky jsou neomezené a jsou připsány během chvíle. Spořicí účet je v jádru jednoduchý bankovní produkt. K jeho založení postačí klientovi občanský průkaz či pas a zhruba 15 minut svého času, který stráví na pobočce banky při jeho zřizování. V dnešní době je již možné u většiny bank zřídit spořicí účet přes internet vyplněním příslušného formuláře. Tento způsob založení spořicího účtu má výhodu v tom, že ho klient může založit odkudkoli prostřednictvím internetu, avšak nevýhodu v tom, že se založení protáhne o několik dní z důvodu lhůt nutných pro zaslání připravené smlouvy prostřednictvím kurýra nebo České pošty. 11 JANDA, J.: Spořit nebo investovat?. Grada Publishing. Praha, 2011. ISBN 978-80-247-3670-9. 12 KALABIS, Z.: Základy bankovnictví. BizBooks. Brno, 2012. ISBN 978-80-265-0001-8. 13 JANDA, J.: Spořit nebo investovat?. Grada Publishing. Praha, 2011. ISBN 978-80-247-3670-9. 15
Možnost založení spořicího nebo i běžného účtu pomocí internetu se na českém bankovním trhu objevila v roce 2007 díky polské bance mbank, která se tím stala nevítanou konkurencí pro stávající tuzemské bankovní domy. 14 Ve své ryzí podobě by měl být spořicí účet takovým produktem, který nabízí vyšší zhodnocení než běžný účet. Úroková sazba na běžném účtu by se měla pohybovat okolo výše inflace. Zároveň by na spořicím účtu nemělo být žádné pásmové ani termínované omezení. Celý vklad by měl být úročen jednotnou úrokovou sazbou. Současně by měl mít klient možnost kdykoliv své peníze bez sankcí vybrat nebo je kamkoli přeposlat. Na tuzemském bankovním trhu se ovšem vyskytují i spořicí účty, které mají parametry termínovaných vkladů. Některé banky umožňují založení spořicího účtu pouze za předpokladu, že si klient u banky zřídí i běžný účet. Tato podmínka však může zbytečně bránit v prodeji spořicích účtů. Na druhou stranu některé finanční instituce umožňují zřízení spořicího účtu bez podmínky mít u ní i běžný účet a zároveň poskytují ke spořicímu účtu platební kartu. Klient si tak může vyzkoušet jejich služby jako například internetové bankovnictví a v případě, že mu bude nová banka vyhovovat více než jeho stávající banka, může ke své nové bance kompletně přejít a zřídit si zde i běžný účet. 15 14 JANDA, J.: Spořit nebo investovat?. Grada Publishing. Praha, 2011. ISBN 978-80-247-3670-9. 15 JANDA, J.: Spořit nebo investovat?. Grada Publishing. Praha, 2011. ISBN 978-80-247-3670-9. 16
Tabulka č. 3 Přehled spořicích účtů bez omezení minimálního vkladu k 15.12.2014 16 Banka Úroková sazba* Nutnost sjednání běžného účtu Air Bank 1,10 % p.a. Ne Citibank Europe 0,40 % p.a. Ano Česká spořitelna 1,00 % p.a. Ne Equa bank 1,00 % p.a. Ne Expobank CZ 1,10 % p.a. Ne ING Bank 0,80 % p.a. Ne mbank 0,30 % p.a. Ne Era, Poštovní spořitelna 0,10 % p.a. Ne Raiffeisenbank 0,30 % p.a. Ano Sberbank CZ 1,63 % p.a. Ne UniCredit Bank 0,40 % p.a. Ano Zuno 1,10 % p.a. Ano u některých platí tyto úrokové sazby pro vklady do určité výše zůstatku, jelikož tyto banky používají pásmové úročení nebo mají stanoveny další podmínky pro dosažení těchto sazeb Zdroj: vlastní zpracování z webových stránek bankovnipoplatky.com 1.5.3 Termínovaný vklad Pro dlouhodobé uložení finančních prostředků jsou klasickým a vhodným produktem termínované vklady. Před masivním rozšířením spořicích účtů byly termínované vklady brány jako hlavní spořicí produkt pro velké množství klientů. Termínované vklady se rozlišují podle toho, zda jde o vklady s výpovědní lhůtou, anebo bez ní. Samozřejmostí je pravidlo, že čím delší dobu nechá klient peníze na termínovaném vkladu, tím vyšší výnos získá. Neplatí však, že termínované vklady přinášejí vyšší výnos než spořicí účty, což je vidět u různých spořicích účtů v nabídkách jednotlivých bank a družstevních záložen. Například Equa bank nabízí na spořicím účtu úrokovou sazbu 1,0 % p.a. a na 16 Bankovnipoplatky.com [online]. 16.12.2014 [cit. 2014-12-28]. Porovnání spořicích a termínovaných účtů k 15.prosinci 2014. Dostupné z WWW: <http://www.bankovnipoplatky.com/porovnani-sporicich-aterminovanych-uctu-k-15-prosinci-2014-26276>. 17
termínovaném vkladu pouze 0,8 % (Termínovaný vklad na 12 měsíců). 17 termínovaných vkladech jsou též ze zákona pojištěny ve Fondu pojištění vkladů. Peníze na U termínovaného vkladu je důležité sjednat výši termínovaného vkladu, dobu splatnosti (respektive výpovědní lhůtu) a úrokovou sazbu. Pokud klient nebude disponovat částkami v řádech milionů, budou mu bankou nabídnuty úrokové sazby a výpovědní lhůty pouze z několika možných alternativ, kdy si klient vybere nejvhodnější variantu. Pokud však klient bude movitý a bude tedy spadat do privátní klientely, může se svým privátním bankéřem usmlouvat výhodnější podmínky. Termínované vklady mají ve většině případů předem stanovenou výši minimálního vkladu, který se obvykle pohybuje v řádech jednotek tisíc korun. Pokud jde o úrokové sazby u termínovaných vkladů, je dobré, když si klient prostuduje nabídky bank a družstevních záložen. Zejména družstevní záložny nabízejí zajímavé výnosy, čímž bankám velmi tvrdě konkurují. Na druhou stranu mají družstevní záložny nevýhodu v tom, že mezi klienty nemají dobré jméno (platební neschopnost spořitelního družstva WPB Capital, či problémy a následné odejmutí licence Metropolitního spořitelního družstva v roce 2014). Důležitá je i délka trvání a výše termínovaného vkladu. Délku trvání vkladu je možné nastavit jak v rámci dnů, tak i v rámci několika měsíců či let s tím, že maximální doba obvykle bývá pět let. Peníze z termínovaných depozit může klient vybrat i před uplynutím výpovědní doby, musí však počítat s určitou sankcí, která je většinou vyjádřena procentuální částí z výše vkladu. Termínovaný vklad však může být i automaticky prodloužen, a to po uplynutí předem dohodnuté výpovědní lhůty. Takovýto vklad se nazývá revolvingový termínový vklad. V době, než je vklad prodloužen na předem danou lhůtu, je možné s tímto vkladem různě manipulovat (např. vklad snížit, vybrat část vkladu, zvýšit vklad či vklad úplně zrušit). Po uplynutí této manipulační lhůty jsou na vkladu opět nastaveny stejné podmínky jako v předcházejícím spořicím cyklu. Úroková sazba u termínovaných vkladů je určena na předem stanovenou dobu, může se však během trvání vkladu měnit. Důležité je, jestli je sjednána pevná nebo pohyblivá úroková sazba, případně kombinace obou. Pevná (fixní) úroková sazba je platná po celou dobu trvání vkladu a na celou výši vkladu. Pohyblivou úrokovou sazbu určuje banka v návaznosti na 17 Bankovnipoplatky.com [online]. 16.12.2014 [cit. 2014-12-28]. Porovnání spořicích a termínovaných účtů k 15.prosinci 2014. Dostupné z WWW: <http://www.bankovnipoplatky.com/porovnani-sporicich-aterminovanych-uctu-k-15-prosinci-2014-26276>. 18
vyhlašované úrokové sazby České národní banky. Kombinace obou sazeb znamená, že daný vklad je úročen nejméně dvěma různými sazbami, jenž platí pro více částí vkladů. Termínované vklady bývají rozšířeny dalšími produkty, které klientům nabízejí určité inovace oproti běžnému pojetí termínovaného vkladu. Jedná se o bonusové, strukturované, kombinované, prémiové nebo garantované vklady. Do jisté míry se tyto produkty spolu překrývají, dají se však mezi nimi nalézt odlišnosti. - Bonusové termínované vklady z jejich názvu se již dá vypozorovat, že při uzavření smlouvy bonusového termínovaného vkladu získá klient něco navíc (bonus). Nejčastějším bonusem je to, že je klientovi po určité době (např. po jednom nebo třech měsících) vyplacen úrok (nebo alespoň jeho část) předem. Platí však, že předčasné ukončení vkladu je náležitě a dostatečně sankcionováno. - Strukturované termínované vklady tyto vklady bývají rozděleny do dvou a více částí. Případně vklad bude po předem určenou dobu úročen fixní úrokovou sazbou a po zbytek výpovědní lhůty variabilní sazbou. - Kombinované termínované vklady oproti vkladům strukturovaným jsou jiné v tom, že klienti své peněžní prostředky vkládají do produktů, které si mohou uzavřít i samostatně. Například je to nabídka standardního termínovaného vkladu a investic do podílových fondů. - Prémiové termínované vklady u těchto vkladů je možné získat i předem neomezený výnos v podobě prémie a zároveň tyto vklady nabízejí garanci vložených finančních prostředků. Prémie je závislá na konstrukci prémiového vkladu. Výhodou oproti investicím do garantovaných nebo zajištěných podílových fondů je to, že tyto prémiové termínované vklady jsou součástí pojištění vkladů, což investice do podílových fondů nejsou. V rámci prémiových vkladů banky investují do vývoje předem zvoleného trhu nebo podkladového aktiva. Může se jednat o akciový nebo jiný index, či vybrané kvalitní akcie, dluhopisy, komodity, úrokové sazby nebo měnové kurzy. V případě ztráty hodnoty prémiového vkladu je nositelem rizika banka, která je povinna případnou ztrátu oproti počáteční hodnotě vkladu klientovi uhradit, kdežto při investicích do podílových fondů nese riziko i případnou ztrátu investor (klient) sám. Pokud banka není schopná dostát svým závazkům, je zde ještě jako druhá pojistka Fond pojištění vkladů. 19
- Garantované termínované vklady tento typ termínovaného vkladu nabízí kromě vrácení celé výše vkladu po uplynutí výpovědní lhůty i garantovaný výnos, který může být i vyšší. Banka například garantuje zhodnocení vkladu o 2 procenta. Garantované vklady se oproti strukturovaným termínovým vkladům nedělí na žádné části a celé jistiny jsou investovány do aktiv finančního nebo kapitálového trhu. Garantované vklady jsou oproti obyčejným termínovaným vkladům investovány do finančních nástrojů, které mohou vygenerovat vyšší výnos. V případě ztráty banka vyplatí celou vloženou jistinu plus garantovaný výnos. Garantované vklady jsou též součástí pojištění vkladů, tudíž při případném úpadku banky převezme její úlohu Fond pojištění vkladů. 18 1.5.4 Vkladový list a depozitní certifikát Depozitním certifikátem se myslí bankovní poukázka, kterou banka potvrzuje přijetí vkladu, nejčastěji s krátkodobou až střednědobou splatností. Banka se v certifikátu zavazuje ve stanoveném termínu splatnosti vklad v jeho jmenovité hodnotě včetně úroku, který odpovídá úrokové sazbě a splatnosti, jež jsou na certifikátu uvedeny, vyplatit. Po vyplnění jména vkladatele se depozitní certifikát stává cenným papírem. Certifikáty smí nakupovat jak fyzické osoby, tak i osoby právnické. Většina českých bankovních domů však emitovala depozitní certifikáty pro fyzické osoby. Pojem vkladový list byl původně slovem stejného významu pro depozitní certifikát. České banky za vkladové listy považují takové, které mají nestandardní podmínky a zvyklosti cenných papírů, kterými může být libovolná výše vkladu nebo předčasné splacení. Některé vkladové listy byly emitovány předlhůtně úročené s předem známou dobou splatnosti. Zájemce nakoupil tento vkladový list za nižší cenu, než byla jeho jmenovitá hodnota. Klasický depozitní certifikát je proti termínovanému vkladu výhodnější v převoditelnosti. Většina certifikátů, které byly vydány bankami v devadesátých letech dvacátého století, nebyla obchodovatelná ani převoditelná. Volně převoditelný depozitní certifikát je takový, který je emitovaný na majitele a není pojištěn v rámci pojištění vkladů. Banka ho v nynější době jako anonymní již emitovat nesmí. Nepřevoditelné depozitní certifikáty jsou málo likvidní, ale na retailovém trhu byly v období expanze českých bank velmi dobře prodejnou novinkou. Původní oblíbenost depozitních certifikátů na území České republiky se postupem 18 JANDA, J.: Spořit nebo investovat?. Grada Publishing. Praha, 2011. ISBN 978-80-247-3670-9. 20
času vytrácela z důvodu vyššího daňového zatížení výnosu proti termínovaným vkladům a také kvůli vyloučení z pojištění vkladů. Banky mají v nabídce produktů depozitní certifikáty nejen pro své klienty, ale i pro ostatní případné zájemce o krátkodobé investování. Ti do nich jednorázově umisťují své aktuálně volné finanční prostředky. Zároveň si vybírají certifikáty s nejvýhodnějším úrokem. Banka tímto získává finanční zdroje, které nejsou odvolatelné, a zvyšuje tím svoji likviditu. 19 1.5.5 Vkladní knížka Vkladní knížky mají jako depozitní produkt dlouholetou tradici. Jelikož jsou spojeny spíše se starší generací, tak o ně v poslední době postupně klesá zájem, což platí zejména pro mladší generaci. Je to zapříčiněno především tím, že vkladní knížky nejsou využitelné moderními elektronickými formami nakládání s finančními prostředky, které jsou uloženy v bance. Je dost možné, že právě toto je významné z hlediska generační struktury klientů. V některých případech to pak mohou být horší podmínky na vkladních knížkách v porovnání s konkurenčními typy depozitních produktů. Vkladní knížky proto mají významnější pozici u těch obchodních bank, kde tento produkt byl využíván klienty ke spoření v minulosti. V České republice se jedná především o Českou spořitelnu. V nabídce ostatních bank se tak nedá výraznější rozšíření vkladních knížek moc očekávat. Vklady na vkladních knížkách se používají k dlouhodobému uložení finančních prostředků klientů. Klientům je umožněno nakládat se vkladem pouze proti předložení vkladní knížky. Na vkladní knížce musí být dobře vidět výše vkladu, jeho změny a konečný stav. Jestliže se neprokáže jiná výše vkladu na vkladní knížce, tak je rozhodující zápis v této vkladní knížce. Vklad na vkladní knížce je možno v průběhu jejího trvání navyšovat. V rámci platebního styku se mohou na vkladní knížky poukazovat platby, nejde z nich však platit převodem. Právní rámec vkladů na vkladních knížkách je upraven v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, 781 785 a dále konkretizován Vyhláškou ministerstva financí č. 47/1964 Sb. ze dne 9. března 1964 o peněžních službách občanům, ve znění pozdějších novel. Vedle právní úpravy vkladních knížek obsahuje občanský zákoník i obecnou úpravu vkladů, podle níž mohou být vklady také upraveny. Smlouva o vkladu vzniká v okamžiku, kdy klient 19 MELUZÍN, T., ZEMAN, V.: Bankovní produkty a služby. Cerm, s.r.o. Brno, 2014. ISBN 978-80-214-4841-4. 21
složí vklad, který banka následně přijme. Na tyto smlouvy se poté, není-li dohodnuto jinak, vztahují ustanovení o vkladech na vkladních knížkách. Obchodní banky mají možnost vydávat svým klientům tyto typy vkladních knížek: - Obyčejné vkladní knížky, které jsou charakteristické tím, že vkladatel z vkladu obdrží výnos ve formě sjednaného úroku. Tento druh vkladních knížek má převážně vklady s výpovědní lhůtou. - Výherní vkladní knížky, které přinášejí vkladateli možnost výnosu formou výhry, prémie nebo jiné výhody. Všechny vkladní knížky, které splňují stanovené podmínky, jsou zahrnuty do pravidelného slosování, jenž je dáno herním plánem vydaným bankou, která vkladní knížky vystavila. Mohou být stanoveny určité podmínky pro nárok na výhru, např. minimální výše vkladu. Většinou se jedná o vkladní knížky ve formě vkladu na viděnou. - Cestovní vkladní knížky, které se u nás vyskytovaly v minulosti. Vyznačovaly se tím, že u nich klient mohl za dohodnutých podmínek provádět výběry i vklady u kterékoli pobočky té banky, jež vydala vkladní knížku, i prostřednictví pošt. Při současných možnostech, které poskytují běžné účty a na ně navázané produkty, ztratily svůj význam. V současnosti mohou být vkladní knížky u nás vydávány pouze na jméno. V minulosti existovaly i vkladní knížky na doručitele, které však byly zrušeny. Důvodem jejich zrušení bylo uvedení naší legislativy do souladu s právem Evropské unie, které nepovoluje anonymní formu vkladů, a to především z důvodu omezení praní špinavých peněz. Při zakládání vkladní knížky má klient povinnost prokázat svoji totožnost. Vkladní knížka pro fyzickou osobu pak musí obsahovat tyto náležitosti: jméno, příjmení, adresu a datum narození resp. rodné číslo (u právnických osob identifikační číslo). Disponování se vkladem je možné pouze po předložení vkladní knížky a může to udělat pouze ten, na koho je vkladní knížka vystavena, nebo kdo prokáže, že je jeho zástupce (u právnických osob se musí tento zástupce prokázat identifikačním znakem). Vklad na vkladní knížce je možné i převést na jinou osobu. Banka na žádost dosavadního vkladatele vyznačí jméno, příjmení, adresu a datum narození nového vkladatele. Pokud vkladní knížku někdo získá dědictvím, banka na něj převede vklad na jeho žádost po prokázání dědictví. 22
Výplata vkladu z obyčejné nebo výherní vkladní knížky může být omezena vinkulací heslem; na přivolení třetí osoby; na skutečnost, o níž je jisté, že nastane. Vinkulaci heslem může zrušit ten, kdo toto heslo sdělí, nebo prokáže, že mu vklad náleží. Vinkulace na přivolení třetí osoby může být zrušena pouze se souhlasem této osoby případně na základě pravomocného rozhodnutí soudu nebo notářství. Při vinkulaci na skutečnost, u které je jistota, že nastane, je vkladatel povinen prokázat svoji totožnost. Zrušit tuto vinkulaci může pouze ten, kdo výplatu vinkuloval. Z obyčejné vkladní knížky lze vyplatit vklad na základě smlouvy s bankou po uplynutí výpovědní lhůty. Před touto lhůtou je možné se vkladem disponovat, je však třeba počítat se srážkou na úrocích. Úročení vkladů na vkladních knížkách probíhá stejným způsobem jako u vkladů na vkladových účtech. Obvykle platí, že výše úrokových sazeb na vkladních knížkách bývá nižší než u srovnatelných termínovaných vkladů. Do jisté míry je to dáno tím, že se vklady na vkladních knížkách je spojena větší pracnost, čili i vyšší náklady pro banku. Naopak citlivost úrokových sazeb vkladů na vkladních knížkách na změny tržních úrokových sazeb bývá zpravidla nižší než u termínovaných vkladů podobného charakteru. Mezi některými klienty jsou vkladní knížky stále oblíbeným spořicím produktem, jelikož jsou relativně likvidní, je možné na ně průběžně vkládat nebo z nich vybírat, nejsou s nimi spojeny žádné dodatečné poplatky. Zároveň jde o velmi tradiční bankovní produkt určený ke spoření. Pro banku pak mají vkladní knížky tu výhodu, že část vkladů na nich, která zůstává trvale bance k dispozici, bývá vyšší než u ostatních srovnatelných spořicích produktů. Je to způsobeno především větší stabilitou vkladů na vkladních knížkách. 20 1.5.6 Stavební spoření Ve druhé polovině 90. let se v českém bankovním systému začal vytvářet segment specializovaných bankovních institucí - stavebních spořitelen, které se při svém podnikání kromě bankovního zákona řídí také zákonem č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, jenž prošel již několika úpravami. Účelem stavebních spořitelen se stalo uspokojování bytových potřeb obyvatel. Stavební spořitelna je také dle platné zákonné úpravy jediným bankovním subjektem, který může poskytovat finanční produkt stavební spoření. V České republice působí pět stavebních spořitelen: Českomoravská 20 DVOŘÁK, P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty 3. přepracované a rozšířené vydání. Linde. Praha, 2005. ISBN 80-7201-515-X. 23
stavební spořitelna, Modrá pyramida stavební spořitelna, Raiffeisen stavební spořitelna, Stavební spořitelna České spořitelny a Wüstenrot stavební spořitelna. 21 Stavební spoření je dle definice Asociace českých stavebních spořitelen definováno jako účelový druh spoření, při němž vkladatel dlouhodobě ukládá své finanční prostředky u specializované banky. V průběhu tohoto spoření má nárok na čerpání státní podpory a po jeho skončení může, při splnění dalších podmínek, využít možnosti získání úvěru ze stavebního spoření. Stavební spoření může být poskytováno jak fyzickým osobám, tak i osobám právnickým. Rozdíl mezi těmito osobami je v nároku na státní podporu. Fyzická osoba má při splnění určitých podmínek nárok na státní příspěvek, právnická osoba však tento nárok nemá. Na státní příspěvek má nárok jakýkoliv občan České republiky; občan Evropské unie, jemuž bylo vydáno povolení k pobytu na území České republiky a přiděleno rodné číslo příslušným orgánem České republiky; fyzická osoba, která má trvalý pobyt na území České republiky a má přidělené rodné číslo od příslušného orgánu České republiky. Státní příspěvek může získat každá fyzická osoba, která si sjedná smlouvu ze stavebního spoření. Na jednu fyzickou osobu může být sjednáno více smluv, ale pouze na jednu smlouvu bude vyplácena státní podpora, což v praxi znamená, že na jedno rodné číslo připadá jedna státní podpora. Od roku 2011 je výše této podpory 10 procent z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však 2000 korun ročně. 22 Při zřízení smlouvy o stavebním spoření je důležité určit výši cílové částky. Dle výše cílové částky se odvíjí i poplatek, který je potřeba zaplatit stavební spořitelně. Poplatek bývá většinou ve výši jednoho procenta z cílové částky. Minimální výše cílové částky by se měla rovnat součtu veškerých vkladů, které chce klient v rámci šestileté vázací doby na stavební spoření vložit, všech státních podpor a také veškerých výnosů z vkladů, státních podpor a připsaných úroků. U stavebního spoření až do 31. prosince 2010 nepodléhaly veškeré úroky srážkové dani, jako je tomu například u spořicích účtů. Jelikož se ale veřejné finance České republiky nacházely 21 PŮLPÁNOVÁ, S.: Komerční bankovnictví v České republice. Oeconomica. Praha, 2007. ISBN 978-80-245-1180-1. 22 Aktuálně.cz [online]. 20.12.2013 [cit. 2014-8-17]. Stavební spoření 2014 a snížení státní podpory. Dostupné z WWW: <http://www.aktualne.cz/wiki/finance/stavebni-sporeni-snizeni-statnipodpory/r~i:wiki:699/?utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_campaign=aktualne&gclid=cifggyu1msa CFQcHwwod3VgAFw>. 24
ve špatném stavu, byl stát přinucen zavést od 1. ledna 2011 15 % srážkovou daň na výnosy ze stavebního spoření. Daň za klienta odvádí příslušná stavební spořitelna, u které je stavební spoření sjednáno. 23 Obrázek č. 1 Počet nově uzavřených smluv o stavebním spoření 1997-2011 24 Zdroj: Webové stránky Ministerstva pro místní rozvoj 1.5.7 Depozitní směnka Depozitní směnka je bankovním produktem sloužícím k jednorázovému zhodnocení finančních prostředků. Obchodní banky je mohou nabízet jak v českých korunách, tak i v cizích měnách. Tento vkladový produkt je určen pro velmi majetné klienty, jelikož minimální částka, která je nutná pro založení depozitní směnky, bývá dána v řádech milionů korun, popř. příslušné částky přepočtené na cizí měnu. 25 Depozitní směnky jsou určitým typem dluhových cenných papírů, které však nepodléhají zákonu o dluhopisech, ale řídí se zákonem směnečným a šekovým. 23 JANDA, J.: Spořit nebo investovat?. Grada Publishing. Praha, 2011. ISBN 978-80-247-3670-9. 24 Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 28.1.2009 [cit. 2014-8-17]. Stavební spoření. Dostupné z WWW: <http://www.mmr.cz/cs/stavebni-rad-a-bytova-politika/bytova-politika/statistiky-analyzy/statistiky-z-oblastibytove-politiky/stavebni-sporeni>. 25 KALABIS, Z.: Základy bankovnictví. BizBooks. Brno, 2012. ISBN 978-80-265-0001-8. 25
Podstatou depozitní směnky je, že banka vystaví směnku ve prospěch klienta a zavazuje se, že vyplatí oprávněnému vlastníkovi směnky směnečnou částku v době splatnosti směnky. Klient směnku získá, když v bance složí směnečnou částku, popř. její diskontovanou výši. Co se týče splatnosti depozitních směnek, tak může být buď na viděnou, nebo může mít dánu pevnou lhůtu splatnosti. Depozitní směnky na viděnou mívají omezenou lhůtu k předložení směnky ( ne dříve než a ne později než ). Pevná lhůta splatnosti depozitních směnek má obvykle pevně stanovený den splatnosti, který většinou není dříve než za 7 dnů, nejdéle však do jednoho roku. Banka nemá povinnost depozitní směnku proplatit před stanoveným dnem splatnosti, avšak dle 70 zákona směnečného a šekového má povinnost jako hlavní směnečný dlužník proplatit depozitní směnku i po datu, které je určeno jako poslední den k předložení směnky, a to tři roky po tomto datu. Výnos z depozitních směnek je dán formou úrokového výnosu, který vyplývá z úrokové doložky na směnce, nebo formou diskontu. Forma úrokového výnosu se používá u směnek splatných na viděnou. Úroková doložka určuje pevnou úrokovou sazbu. Touto sazbou se úročí směnečná částka ode dne vystavení směnky do jejího dne splatnosti. Vlastník směnky pak v době splatnosti obdrží směnečnou částku včetně úroku. V případě, že je na depozitní směnce uveden nejzazší termín jejího předložení, je úrok počítán do toho termínu. Výnos formou diskontu znamená, že je směnka klientovi při emisi prodána za diskontovanou hodnotu. V době splatnosti je pak vyplacena nominální hodnota depozitní směnky. Tato forma výnosu se používá u depozitních směnek s pevnou lhůtou splatnosti. Výnos ve formě úroků u depozitních směnek je daněn stejnou daní z příjmů, které podléhají i vklady nebo dluhopisy. Základními výhodami depozitních směnek pro klienty jsou tyto: - Možnost vyššího výnosu než u srovnatelných depozitních bankovních produktů; - Vlastník směnky má možnost tuto směnku použít k zaplacení svým obchodním partnerům, dále může směnku prodat nebo ji dát do zástavy bance, aniž by mu byl snížen výnos za dobu držení směnky; - V případě směnky splatné na viděnou, může klient sám určit dobu splatnosti směnky, a tím dobu uložení svých finančních prostředků. 26
Na druhé straně má uložení peněz do depozitní směnky pro klienty jednu velkou nevýhodu, kterou je to, že takto uložené volné finanční prostředky klientů nejsou pojištěny v rámci zákonného pojištění vkladů. 26 26 DVOŘÁK, P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty 3. přepracované a rozšířené vydání. Linde. Praha, 2005. ISBN 80-7201-515-X. 27
2 Zvolené metody zpracování V této diplomové práci jsou charakterizovány základní depozitní produkty, které nabízejí banky na bankovním trhu v České republice. Základní hypotézou této diplomové práce je předpoklad, že malé banky nabízejí v oblasti spořicích účtů a termínovaných vkladů zajímavější zhodnocení vložených prostředků než banky střední a velké. Práce zahrnuje pouze depozitní produkty v českých korunách pro fyzické osoby. Autor práce je v době jejího psaní zaměstnancem Fio banky na pozici klientského pracovníka. Tento aspekt však Fio banku nijak v této práci nezvýhodňuje a na analytickou část práce nemá vliv. Autorovi jde totiž o objektivní posouzení nabídky depozitních produktů vybraných bank. 2.1 Zvolené metody teoretické části Na počátku práce jsou metodou deskripce teoreticky charakterizovány depozitní produkty z hlediska jejich rozdělení a členění. Pro teoretické vymezení depozitních produktů je použita literatura zejména od Petra Dvořáka: Bankovnictví pro bankéře a klienty, Stanislavy Půlpánové: Komerční bankovnictví v České republice a Petra Jandy: Spořit nebo investovat?. Odborná literatura ovšem vymezuje pouze vysvětlení teoretického rámce depozitních produktů. Praxe je však odvislá od aktuální situace na bankovním trhu vkladových produktů. Situace se samozřejmě neustále mění v čase, ale teoretické vymezení pojmů a jejich popis je základní kostrou produktů, ze které se všechno odráží. Dále jsou použity některé aktuální články, které se týkají této problematiky. Jde především o články z ekonomického deníku E15 a poté internetové stránky jako např. Bankovnipoplatky.com. Jsou zde využity i autorovy zkušenosti z dosavadní praxe, a to ať už z klientského hlediska nebo z hlediska klientského pracovníka ve Fio bance. 28
2.2 Zvolené metody praktické části Pro praktickou část jsou použity tyto metody: Analýza spořicích účtů s těmito parametry: - Úroková sazba s přidělenou váhou 70 % - Poplatky za založení a vedení účtu s přidělenou váhou 15 % - Možnost pořízení platební karty k účtu s přidělenou váhou 5 % - Možnost neomezených odchozích plateb z účtu s přidělenou váhou 5 % - Nutnost vedení i běžného účtu s přidělenou váhou 5 % Analýza termínovaných vkladů s těmito parametry: - Úroková sazba s přidělenou váhou 85 % - Nutnost vedení i běžného účtu s přidělenou váhou 5 % - Sankce za předčasný výběr vkladu s přidělenou váhou 10 % Komparace: V následujících sedmi bankách, kterými jsou Air Bank, Československá obchodní banka, Equa bank, Fio banka, Komerční banka, Raiffeisenbank a Sberbank CZ, jsou komparovány zvolené parametry spořicích a termínovaných účtů. Banky jsou takto zvoleny proto, aby průzkum zahrnoval jak velké banky (ČSOB a KB), tak i střední (Raiffeisenbank a Sberbank) a malé banky (Air bank, Equa a Fio). V komparaci termínovaných vkladů jsou porovnávány parametry pouze šesti bank, jelikož Air Bank termínované vklady nemá v produktové nabídce. Simulace: Jsou simulovány dva příklady fiktivních klientů, kteří by rádi zhodnotili své volné finanční prostředky. První má v plánu uložit peníze na jeden rok s tím, že může své peníze kdykoli potřebovat, proto chce využít spořicí účet. Druhý fiktivní klient by rád zhodnotil větší obnos peněz s tím, že peníze může kdykoli potřebovat. Z tohoto důvodu volí termínovaný vklad na šest měsíců. Syntéza: Zhodnocení výsledků, výhod a nevýhod jednotlivých spořicích účtů a termínovaných vkladů a doporučení bankám. Prognóza: Odhadnutí vývoje depozitního trhu v České republice. 29