Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. EKOLOGIE PRO UČITELE



Podobné dokumenty
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. EKOLOGIE PRO UČITELE

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Právo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu. Jana Dudová

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Udržitelné rozvojové cíle a EU

Trvale udržitelný rozvoj. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Kapitola 1.3. Agenda 21

Přílohy. Příloha č. 1: Přehled rozvojových cílů tisíciletí

2. Dne 22. listopadu 2016 přijala Komise sdělení nazvané Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti: evropské úsilí v oblasti udržitelnosti.

CS Jednotná v rozmanitosti CS B8-0360/1. Pozměňovací návrh. Paolo De Castro, Ulrike Rodust, Isabelle Thomas za skupinu S&D

Cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů. Výzkum názorů české populace

Světový den výživy

Zasedání OSN: Je možné změnit svět?

1. Komise přijala dne 8. dubna 2014 sdělení o rámci pro činnost z Hjógo na období po roce 2015: Řízením rizik k dosažení odolnosti 1

Životní prostředí - úvod do problematiky

ZPA. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství. zodpovědný učitel: Josef Krása, doc. Ing. Ph.D. B611

PŘEDBĚŽNÝ NÁVRH USNESENÍ

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

Zásady trvale udržitelného rozvoje

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

Teorie a přístupy v SP 8 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D

Kritérium relevance v hodnocení udržitelného rozvoje. Doc. PaedDr. Tomáš Hák, PhD. Doc. RNDr. Svatava Janoušková, PhD.

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST. Tomáš Hák, Alena Oulehlová, Svatava Janoušková a kolektiv

Sustainable Development Goals nová výzva k hodnocení místní udržitelnosti

Udržitelná města a obce pro rozvoj Humanitární pomoc a rozvojová spolupráce

CS Jednotná v rozmanitosti CS B8-0360/29. Pozměňovací návrh. Marco Zullo, Eleonora Evi, Marco Valli, Rosa D Amato za skupinu EFDD

Ekologická politika ČR a EU

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek 1, Vlašim. Školní plán environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty

Výběr z Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací podporovaných programem OMEGA

SSOS_ZE_ Světové ekologické problémy

S E A. Program předcházení vzniku odpadů ČR Výsledky strategického posouzení vlivů na životní prostředí

Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí


Evropský Habitat Praha, března Pražská deklarace

Vodohospodářské inženýrství a životní prostředí VIZP

Situační zpráva ke Strategii udržitelného rozvoje České republiky

Úvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje Liberec

Koncepce vodohospodářské politiky ČR z pohledu Ministerstva životního prostředí

EUROPE DIRECT BRUNTÁL

Zásady a prostředky environmentální politiky

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II.

Systém vzdělávání v rozvojových zemích

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Aplikovaná ekologie. Úvod širší vztahy inženýrství životního prostředí, Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební ČVUT v Praze

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami:

Právnická fakulta UK v Praze Katedra práva životního prostředí Ak.rok 2014/2015 Zimní semestr. Environmentální politika a udržitelný rozvoj

Kulatý stůl transfer technologií v projektech zahraniční rozvojové spolupráce

HAVÁRIE. POHROMA? KATASTROFA..!

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Trvale Udržitelný Rozvoj

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

1Naše Země. Naše odpovědnost vůči příštím generacím. v budoucnosti. Uvod. Hlavní myšlenka. Délka trvání Roční období Místo Pomůcky Předměty

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ

Jak učit o změně klimatu?

Politika životního prostředí v ČR a ve světě. Jiří Fojtík

Přírodověda - 4. ročník

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno,

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 9.

Místní Agenda 21. itelného rozvoje v podmínk

Udržitelná spotřeba potravin: několik pohledů z EU. Ladislav Miko DDG SANCO, European Commission

7370/11 eh/eh/mo 1 DG G 2B

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu

Evaluace průřezových témat

AALBORG+10 INSPIRUJÍCÍ BUDOUCNOST

Přírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst. úvodní seminář Prostějov, 17. října 2012

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)

Místní Agenda 21 v ČR

Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru

JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst

NÁVRH USNESENÍ. CS Jednotná v rozmanitosti CS B8-0000/2014. předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8-0000/2014

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Přednáška č. 10. Mgr. Kamila Klemešová

8361/17 mp/kno 1 DG B 2B

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva.

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

TÜV SÜD Czech s.r.o. Systém energetického managementu dle ČSN EN 16001

Environmentální výchova. -Vymezení pojmu -Institucionální a personální zabezpečení -Legislativa a dokumenty

SSOS_ZE_3.17 Trvale udržitelný rozvoj

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY

udržitelný rozvoj území (rovnováha mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí)

Potraviny v širších souvislostech

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne o výzkumné iniciativě společného plánování Zdravá a produktivní moře a oceány (2011/EU)

Studium Ekotoxikologie na PřF MU v Brně

Společnost a příroda. VY_32_INOVACE_ZSV3r0118 Mgr. Jaroslav Knesl

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut.

Učební osnovy pracovní

Luskoviny a zemědělské systémy

Environmentální politika a mezinárodní vztahy v ochraně životního prostředí

Kapitola 28 Agendy 21: INICIATIVY MÍSTNÍCH ÚŘADŮ NA PODPORU AGENDY 21,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY

KONFERENCE OCHRANA OVZDUŠÍ. Petr J. Kalaš Poradce 10. Prosince 2013

Rada Evropské unie Brusel 24. února 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Transkript:

Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. EKOLOGIE PRO UČITELE 2012

3. STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

Žáby a poušť

Arizonská poušť, žáby r. Scaphiopus celý rok sucho žáby zahrabané v půdě jarní období liják vytvoří se jezírko páří se a snášejí vajíčka vylézají z půdy líhnou se 2 typy pulců: masožraví a býložraví ještě 1 liják (zakalení vody) prosperují býložraví už nezaprší (voda ubývá) prosperují masožraví žabky

3.1. CÍLE OSN

Cíle OSN na přelomu tisíciletí 1. Vymýtit extrémní chudobu a hlad.

Potravinový problém chudoba princip pozitivní zpětné vazby! podvýživa snížená životní energie zvýšená nemocnost snížená schopnost se učit snížené uplatnění v práci zvýšená úmrtnost

ZPĚTNÁ VAZBA pozitivní negativní způsob řízení, kdy regulace v druhém kroku probíhá: stejným směrem opačným směrem dlouhodobý důsledek: nestabilita systému rovnováha systému

Potravinový problém chudoba sociální konflikty podvýživa snížená životní energie zvýšená nemocnost snížená schopnost se učit snížené uplatnění v práci zvýšená úmrtnost

Cíle OSN na přelomu tisíciletí 1. Vymýtit extrémní chudobu a hlad. 2. Dosáhnout celosvětově základního vzdělání. 3. Podporovat rovnost pohlaví a posílit postavení žen. 4. Snížit úmrtnost dětí 5. Zlepšit zdraví matek 6. Boj s AIDS, malárií a dalšími nemocemi 7. Zajistit environmentální udržitelnost 8. Vytvořit globální partnerství pro rozvoj

Cíle OSN na přelomu tisíciletí 1. Vymýtit extrémní chudobu a hlad. 2. Dosáhnout celosvětově základního vzdělání. 3. Podporovat rovnost pohlaví a posílit postavení žen. 4. Snížit úmrtnost dětí 5. Zlepšit zdraví matek 6. Boj s AIDS, malárií a dalšími nemocemi 7. Zajistit environmentální udržitelnost 8. Vytvořit globální partnerství pro rozvoj

3.2. DEKLARACE RIO DE JANEIRO, 1992

Zásada 1. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 Lidské bytosti stojí v ohnisku zájmu o TUR. Mají právo na zdravý a produktivní život, který se v souladu s přírodou.

Zásada 2. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 Státy mají právo využívat vlastní zdroje ve shodě s vlastními zákony. Nesmí přitom poškozovat ŽP jiných států.

Zásada 3. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 Právo na rozvoj musí být uplatňováno tak, aby odpovídalo potřebám současných a budoucích generací, pokud jde o stav ŽP.

Zásada 4. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 Ochrana ŽP musí být nedílnou součástí procesu rozvoje a nemůže být chápána odděleně

Zásada 5 Deklarace Rio de Janeiro, 1992 Všechny státy a všechny národy musí spolupracovat na základním úkolu odstranění chudoby, což je nevyhnutelný předpoklad pro TUR.

Zásada 6. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 Obzvláštní pozornost musí být věnována rozvojovým zemím.

Ochrana žiraf a voda Ochrana žiraf a voda (ZOO Mechelen, Belgie)

Ochrana žiraf a voda

Ochrana žiraf a voda

Ochrana žiraf a voda

Ochrana žiraf a voda

Ochrana žiraf a voda

Zásada 7. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 Je nutná mezinárodní spolupráce, aby bylo možné uchovávat, chránit a obnovovat zdraví a integritu ekosystémů na Zemi.

Světlo jako limitující faktor

Světlo jako limitující faktor Evropa Intenzita světla Tropy nízká vysoká

Světlo jako limitující faktor Evropa Intenzita světla Tropy nízká vysoká nízká fotosyntéza pěstování cukrovky - vlivy na ŽP vysoký podíl cukrů snadná produkce cukrové třtiny vysoká fotosyntéza nízký podíl bílkovin vyšší produkce bílkovin podvýživa možnosti pro celosvětovou spolupráci

Zásada 8. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 Státy by měly omezit a vyloučit neudržitelné modely výroby a spotřeby a zavádět vhodná demografická opatření.

Douarnenez

konzervárny

sardinky

Sardinka obecná (Sardina pilchardus) ryba z čeledi sleďovitých dorůstá až 25 cm živí se planktonem výskyt ve velkých hejnech

zdecimování populací ryb ekonomické a sociální dopady

dopady ekologické - narušení rovnováhy mořského ekosystému

Příklad: přemnožení medúz kmen Žahavci -některé druhy prudce jedovaté - čtyřhranka smrtelná (Chironex fleckeri)

Příklad: přemnožení medúz medúzy ryby konkurence o potravu - plankton

Příklad: přemnožení medúz medúzy ryby konkurence o potravu - plankton vajíčko larva polyp medúza jikry plůdek malé ryby dospělci vzájemná predace

medúzy Příklad: přemnožení medúz nadměrný rybolov ryby vajíčko larva princip pozitivní zpětné vazby jikry plůdek polyp medúza malé ryby dospělci

medúzy Příklad: přemnožení medúz nadměrný rybolov ryby vajíčko larva princip pozitivní zpětné vazby jikry plůdek polyp medúza katastrofální přemnožení medúz malé ryby dospělci vymizení ryb

Zásada 9. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 zvyšovat výměnu vědeckotechnologických poznatků a transfer technologií

Zásada 9. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 zvyšovat výměnu vědeckotechnologických poznatků a transfer technologií naprosto zásadní a relativně snadno realizovatelná zásada

Zásada 10. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 zainteresování občanů na všech úrovních, právo občanů na informace o ŽP

Zásada 10. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 zainteresování občanů na všech úrovních, právo občanů na informace o ŽP zákon č. 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí

Zásada 11. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 vytvořit účinnou legislativu týkající se ŽP

Zásada 11. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 vytvořit účinnou legislativu týkající se ŽP zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí + rozsáhlá environmentální legislativa

Zásada 12. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 vytvořit opěrný a otevřený mezinárodní ekonomický řád, který by vedl ve všech zemích k ekonomickému růstu a TUR

Zásada 13. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 vytvořit právní systém týkající se závazků a náhrad poskytovaných obětem ekologických škod

Zásada 14. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 znesnadnit a zabránit přenosu aktivit způsobujících vážné ekologické škody

Zásada 14. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 znesnadnit a zabránit přenosu aktivit způsobujících vážné ekologické škody princip BAT (best available technology)

Zásada 14. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 znesnadnit a zabránit přenosu aktivit způsobujících vážné ekologické škody princip BAT (best available technology) mezinárodní obchod (např. CITES)

Zásada 15. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 důraz na preventivní opatření

Zásada 15. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 důraz na preventivní opatření princip předběžné opatrnosti

Zásada 16. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 základní pravidlo: náklady související se znečištěním by měl v zásadě nést znečišťovatel

Zásada 16. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 základní pravidlo: náklady související se znečištěním by měl v zásadě nést znečišťovatel princip znečišťovatel platí

Zásada 17. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 aplikace procesu posuzování vlivů na ŽP (EIA - Environmental Impact Assessment

Zásada 17. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 aplikace procesu posuzování vlivů na ŽP (EIA - Environmental Impact Assessment Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí (v platném znění)

Zásada 18. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 povinnost informovat okamžitě jiné státy o přírodních a ekologických katastrofách

Zásada 19. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 předem informovat o aktivitách jejichž vliv může přesahovat hranice

Zásada 19. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 předem informovat o aktivitách jejichž vliv může přesahovat hranice povinnost informovat o haváriích nové stavby - Espoo konvence (EIA)

Zásada 20. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 zapojení žen do prosazování TUR

Zásada 21. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 mobilizovat tvůrčí schopnosti, ideály a odvahu mladých lidí ve vztahu k TUR

Zásada 22. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 zapojení domorodého obyvatelstva a jeho společenství

Zásada 23. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 ochrana ŽP utlačovaných národů

Zásada 24. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 respektování ochrany ŽP i v dobách ozbrojených konfliktů

Zásada 25. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 Mír, rozvoj a ochrana životního prostředí jsou na sobě vzájemné závislé a neoddělitelné

Zásada 26. Deklarace Rio de Janeiro, 1992 Státy musí své spory řešit mírovou cestou v souladu s Chartou OSN

3.3. OSOBNÍ ODPOVĚDNOST

Co můžeme dělat? 1. rada stát citlivým k životnímu prostředí

Co můžeme dělat? 1. rada stát citlivým k životnímu prostředí bránit se životu ve virtuálním světě

Co můžeme dělat? 2. rada stát se ekologicky informovaný racionálně přistupovat k problémům ŽP bránit se nekritickému přijímání dogmat

Co můžeme dělat? 3. rada stát se emočně zainteresovaný

Co můžeme dělat? 4. rada zvolit si jednodušší životní styl

Co můžeme dělat? 5. rada přijmout zodpovědnost za své jednání a jeho důsledky

Co můžeme dělat? 5. rada přijmout zodpovědnost za své jednání a jeho důsledky pouze člověk zodpovědný sám za sebe může přijímat odpovědnost za ostatní

Co můžeme dělat? 6. rada uvědomovat si, že ŽP začíná doma

Co můžeme dělat? 6. rada uvědomovat si, že ŽP začíná doma - úspora energie - šetření vodou - šetření materiály - recyklace odpadů - přírodní zahrada

Co můžeme dělat? 7. rada vyhnout se 4 pastem vedoucím k pasivitě: - slepý technický optimismus - chmurný pesimismus - fatalismus - extrapolace k nekonečnu

Co můžeme dělat? 8. rada stát se politicky aktivní na místní a národní úrovni

Co můžeme dělat? 8. rada stát se politicky aktivní na místní a národní úrovni velké problémy řešit na politické úrovni

Co můžeme dělat? 9. rada myslet globálně a jednat lokálně

Co můžeme dělat? 10. rada ostatní přesvědčovat nenásilně a hlavně vlastním příkladem

Co můžeme dělat? 10. rada ostatní přesvědčovat nenásilně a hlavně vlastním příkladem nikdy nepostupovat tak, aby se ostatní cítili provinile