Modfiansk palác sladkostí

Holandské léto po jihoãesku fotoreportáï na str. 4 19. ãervence 2006 / 12 13 / XVIII KRÁTCE / AKTUÁLNù Léto ve mûstû i v pfiírodû ObyvatelÛm Bratislavy jiï opût slouïí oblíbené v letní místo Îelezná studniãka, na jehoï revitalizaci se velkou mûrou podílel také Metrostav SK. Nejvût í ãást prací odvedli jeho pracovníci na Partyzánské louce, kde obnovili cel areál vãetnû dûtského hfii tû a dal ího relaxaãního vybavení, cest a chodníkû, a novou podobu dostal také zdej í pfiírodní amfiteátr. Citlivû obnoven rekreaãní areál si zachoval svûj pûvodní charakter a moïnost pobytu v pfiírodû ocení nyní pfiedev ím rodiãe nejmen ích obyvatel Bratislavy. Právû pro dûti zde byl vytvofien skuteãn ráj her s moderními prolézaãkami, skluzavkami i pfiírodními houpaãkami. Zakázka pro MERO âr Generální fieditel Metrostavu Jifií Bûlohlav (viz foto) a pfiedseda pfiedstavenstva na í akciové spoleãnosti Jindfiich Hess podepsali v pátek 30. ãervna spolu se zástupci spoleãnosti MERO âr na zámku v Nelahozevsi smlouvu na dodávku dal ích dvou velkokapacitních nádrïí pro areál Centrálního tankovi tû ropy. Také tuto zakázku bude realizovat divize 7, konkrétnû t m Ing. Daniela Folka. Oproti pfiedchozím ãtyfiem dvouplá Èov m nádrïím o kapacitû 125 tisíc kubíkû, které zde na e firma vybudovala v letech 2000 aï 2004, budou oba nové zásobníky opatfieny celoplo nû dvoupalubovou plovoucí stfiechou. Konstrukãní zmûna pfiispûje k vût í bezpeãnosti a zajistí zejména lep í ãistotu stfiech nádrïí. Na v stavbu obou velkokapacitních zásobníkû, které patfií ke svûtov m technick m unikátûm, má divize 7 celkem 25 mûsícû a pfiedpokládá, Ïe by termín mohl b t podobnû jako v pfiedchozím pfiípadû zkrácen. Pfiípravné zemní práce byly v prostoru staveni tû zahájeny bezprostfiednû po podpisu smlouvy. red foto Josef Husák METROSTAV A.S. âlen DDM GROUP Modfiansk palác sladkostí Ptáme se: Ing. Jaroslava Pohana ze spoleãnosti CCE Praha str. 2 Hledi tû karlínského divadla jiï v plné kráse str. 2 SoutûÏ Stavba roku a na e pfiihlá ené projekty str. 3 Les jefiábû U Zámeckého parku v âakovicích str. 5 Pod Kru n mi horami nyní teãe ãist í voda Od leto ního ãervence je Ïivotní prostfiedí v severních âechách a zejména v podhûfií Kru n ch hor zase o nûco lep í. Ke 30. ãervnu totiï skonãila realizace rozsáhléhoprojektu ISPA Podkru nohofií, kter spolufinancuje Evropská unie. Na e firma pfiitom stála vãele SdruÏení Podkru nohofií âov, které druhou skupinu opatfiení zmínûného projektu realizovalo. Jednalo se o rekonstrukci ãistíren odpadních vod v pûti severoãesk ch mûstech. Slavnostní ukonãení projektu se uskuteãnilo symbolicky v Ïatecké ãistiãce, která se rekonstruovala nejdéle, a to od listopadu 2004. Oslava se konala bûhem zku ebního provozu, díky ãemuï si hosté, pfiedstavitelé zúãastnûn ch spoleãností i státní správy, mohli prohlédnout v echna technologická zafiízení pfiímo v chodu. Cílem projektu je splnûní evropské smûrnice stanovující limity pro vypou tûní odpadních vod do vod povrchov ch. Tohoto cíle má b t dosaïeno intenzifikací uïitím moderních technologií ãi tûní a dostavbami. Tím dojde ke stabilizaci a zlep ení v sledkû ãi tûní a ke zlep ení podmínek provozování, ke sníïení zátûïe recipientû zbytkov m zneãi tûním a zátûïe okolí aerosoly a hlukem. dokonãení na str. 5 My ák Gallery hlásí: deset pater za rok Celkem est nadzemních a ãtyfii podzemní podlaïí postavili za jedin rok v praïské Vodiãkovû ulici stavbafii z t mu divize 1 pod vedením Ing. Ondfieje Fuchse na v jimeãné víceúãelové budovû My ák Gallery. Na den pfiesnû rok od pfievzetí staveni tû, 27. ãervna 2006, uspofiádali proto na stavbû pracovní setkání, na nûmï pfiedstavili souãasn stav projektu investorovi, jímï je pfiední ãeská realitní a developerská spoleãnost Sekyra Group, a dal ím zájemcûm. Setkání se zúãastnili nejen nejvy í pfiedstavitelé investorské spoleãnosti vãetnû pfiedsedy pfiedstavenstva JUDr. Luìka Sekyry, ale také prezident DDM Group Ing. Ivan esták i dal í zástupci na í nadnárodní stavební skupiny. Náv tûvu stavby si nenechal ujít ani generální fieditel Metrostavu Jifií Bûlohlav a mnozí dal í hosté. Blahopfiejeme vítûzûm V minulém ãísle na ich novin jsme vypsali soutûï o vstupenky na MS ve vodním slalomu, které se uskuteãní na praïském umûlém kanálu v Praze-Troji od 2. do 6. srpna. Navzdory tomu, Ïe otázky nebyly nijak snadné, se lo se v redakci do uzávûrky celkem 32 odpovûdí. Jen tfii z nich v ak byly správné. Vstupenky tedy posíláme Pavlu Domsovi z centrály, Petru terclovi z divize 6, Jifiímu krancovi také z divize 6. V hercûm, ktefií projevili obdivuhodné vodácké znalosti, pfiejeme krásné sportovní záïitky. Správné odpovûdi: 1b (MS ve vodním slalomu se poprvé konalo v roce 1949.) 2a (Pokud jde o celkov poãet medailí byli na i reprezentanti nejúspû - nûj í v roce 1969.) 3b (Nejvíc medailí na v ech uskuteãnûn ch MS ve vodním slalomu a sjezdu získal Petr Sodomka.) Po 17 mûsících prací pfiedali stavbafii divize 6 na í firmy do uïívání moderní administrativní budovu v areálu ãokoládovny Orion v praïsk ch Modfianech. Bez nadsázky ji lze naz vat palácem sladkostí. Investor, jímï je spoleãnost Sekyra Group, realizoval totiï od samého poãátku tento projekt s vûdomím, Ïe objekt poskytne potfiebné zázemí centrále spoleãnosti Nestlé âesko. Budova s pûti nadzemními a dvûma podzemními podlaïími má tvar písmene U otevfieného smûrem k fiece a jejím srdcem je prosklené atrium se spoustou zelenû a umûl m vodopádem. Obecnû lze fiíct, Ïe oã stfiízlivûj í vzhled se rozhodl Ing. arch Martin Kotík dát vnûj ku budovy, tím více si pohrál s jejími interiéry. V sledného dojmu strohé elegance, vzdu nosti a navzdory své rozloze (cca 4000 m 2 ) také pfiíjemné útulnosti bylo dosaïeno zejména díky promy lené souhfie mnoha detailû, s nimiï si realizaãní t m pod vedením Ing. Pfiemysla Du ka poradil velmi dobfie. Musím fiíct, Ïe kdyï jsem si poprvé prostudoval projektovou dokumentaci, mnohé vûci jsem si pfiíli nedokázal pfiedstavit. Mûl jsem dojem, Ïe kombinace skla, hliníku a betonu, kter je pfiiznán témûfi ve v ech vnitfiních prostorách, bude pûsobit ponûkud neosobnû. V sledek mû ale pfiíjemnû pfiekvapil, fiíká ing. Du ek a skromnû pomlãí o v ech tûïkostech, které realizaci stavby provázely od samého poãátku. Aby mohla b t vyhloubena základová jáma, bylo tfieba nejprve zlikvidovat celkem tfii a pûl tisíce kubíkû star ch betonov ch ploch. Oproti pûvodnímu zámûru se také projekt nûkolikrát dost podstatnû mûnil docházelo ke zmûnám dispoziãního fie ení budovy. Novû vznikla také venkovní pochozí terasa pfied plochou atria. AÏ po dokonãení hrubé stavby pfii el také uïivatel dodateãnû s poïadavkem na vybudování speciální degustaãní laboratofie, která musí b t zcela nezávislá na chodu zb vající ãásti objektu. Je to taková tfiináctá komnata této budovy, má nejen zcela samostatné vytápûní a klimatizaci, ale také zvlá tní elektrick obvod. Do samostatn ch boxû, jeï jsou rozmístûny kolem prosklené laboratorní kuchynû, kde se pfiipravují nové ãokoládové smûsi, zde mûïe zasednout celkem 10 degustátorû. Prostfiedí zde musí b t zcela sterilní, aby odborníci mohli své chuèové a ãichové buàky soustfiedit jen na testované vzorky. Právû tady totiï budou pfiipravovány ãokoládové hmoty nejen pro âeskou republiku, ale pro celou Evropu, popisuje jednu ze zvlá tností objektu ing. Du ek. dokonãení na str. 5. V právû dokonãeném estém podlaïí (zb vá realizovat je tû tfii) v echny nejprve pfiivítal fieditel divize 1 Metrostavu Ing. Milan Veselsk (viz foto). Po krátké rekapitulaci hlavních etap, jimiï projekt pro el v uplynul ch dvanácti mûsících, vyslovil pfiesvûdãení, Ïe i v této velmi syrové podobû stavba v echny pfiítomné zaujme nejen díky nev ednímu pohledu do Franti kánské zahrady a na chrám Panny Marie SnûÏné. Pfiesnû pfied rokem jsme dostali pfiíleïitost pracovat na projektu, kter byl a stále je pro nás velkou v zvou. My ák Gallery vyrûstá ve velmi cenné lokalitû a stane se jistû její ozdobou, fiekl mimo jiné ing. Veselsk. Struãnû zmínil také nezvykl postup, kter stavbafii zvolili, aby mohl b t dodrïen poïadovan termín dokonãení, a také aby harmonogram v stavby skloubili s pfiísn mi pravidly v stavby v samém centru mûsta. dokonãení na str. 5

strana 2 Diamant od fieky Vltavy Vût inou jen odborníci dokáïou krásu a hodnotu vzácn ch kamenû odhadnout je tû pfiedtím, neï ji pozdûji odhalí dokonal brus. Podobné je to i v pfiípadû stavby, která ve svém názvu nese jméno netvrd ího nerostu. Polyfunkãní objekt River Diamond, na jehoï v stavbû se podílí divize 9 Metrostavu, od podzimu roku 2004 také zdaleka nepfiipomínal rezidenci, v níï se bude nacházet celkem 230 apartmánû, luxusní kanceláfie a japonská zahrada. AÏ 8 metrû hluboká stavební jáma o rozmûrech 70,6 x 89,85 m, z níï postupnû rostl Ïelezobetonov skelet budovy, z v ky pfiipomínala spí e obrovské a skvûle organizované mraveni tû (foto ã. 1). Autofii projektu z ateliéru afer a Hájek Architekti se rozhodli, Ïe na Rohanském nábfieïí nechají oïít nûkdej í oblíben rezidenãní mûstsk blok pochopitelnû náleïitû aktualizovan a upraven tak, aby splàoval ve keré pfiedstavy o bydlení 21. století. JiÏ v hrubé stavbû, která byla dokonãena v závûru loàského roku 2005, bylo patrné, Ïe se jim to podafiilo (foto ã. 2). 1 2 River Diamond, kter investorská spoleãnost Real Estate Karlin Group pln m právem povaïuje za jeden ze sv ch nejcennûj ích developersk ch projektû, se sice prozatím stále skr vá pod le ením a plachtami (foto ã. 3), ale uvnitfi práce fini ují. Velkou pozornost musí t m Václava Meisnera vûnovat zejména klientsk m zmûnám, neboè budoucí uïivatelé bytû stále pfiicházejí s nov mi poïadavky. 3 4 Nyní se mohou inspirovat, jak by mohl vypadat také interiér jejich hnízdeãka. Od 23.ãervna 2006 je v objektu River Diamond moïné nav tívit vzorov byt (foto ã. 4), kter vybavila designérka Bára korpilová. Ostatnû sluïby architektû a designérû mûïe kaïd klient vyuïít jiï pfii dotváfiení samotného prostoru. Své pfiedstavy o bydlení mohou zaãít na plné obrátky realizovat pochopitelnû aï poté, co odsud odejdou na i stavbafii, tedy v posledním ãtvrtletí 2006. Pak uï si skuteãnou krásu diamantu u fieky Vltavy budou rezidenti náleïitû uïívat. Hledi tû karlínského divadla jiï v plné kráse Jedna z historick ch ãástí nûkdej ího praïského varieté, nyní opravovaného Hudebního divadla Karlín obrovské hledi tû pro bezmála tisícovku divákû, se jiï nyní, tedy zhruba tfii mûsíce pfied ukonãením nároãné kompletní rekonstrukce, mûïe pfiedstavit v plné kráse. Bûhem posledních ãervnov ch dní zde stavbafii na í divize 9 demontovali vnitfiní prostorové le ení, neboè hlavní práce na opravû a restaurování interiéru hledi - tû byly dokonãeny (viz titulní foto). V tuto chvíli jsou jiï kompletnû zrestaurované stropní a nástûnné malby, tukatury a zlacení. Z posuvného le ení se bude je tû dokonãovat zlacení na poprsnících balkónû a galerie, pfiedstavil souãasn stav prací na budovû divadla vedoucí projektu z divize 9 Ing. Jaroslav Tome. Jevi tû je uï vybaveno také novou dvanáctimetrovou toãnou, která nemá obdoby v Ïádném ãeském a dost moïná ani stfiedoevropském divadle (viz foto vpravo). V karlínském divadle se poãítá se tfiemi historicky cenn mi ãástmi, které budou obnoveny v pûvodní podobû. Vedle jiï zmínûného hledi tû je to tzv. fieditelské kfiídlo, kde budou kanceláfie vedení divadla, a dále prostory kavárny a restaurace. Dal í vefiejné i provozní ãásti divadla budou pojaty v soudobém stylu. Tento postmodernistick princip prolínání architektonick ch a dekoraãních stylû se projeví i na fasádû obrácené do KfiiÏíkovy ulice. PÛvodní historická fasáda z 19. století je vsazena mezi sklenûné trakty navazující na sousední budovu a provozní kfiídlo s kovovou fasádou ze Ïárového zinkovaného plechu. Zpoãátku jsem nebyl úplnû pfiesvûdãen o vhodnosti této kombinace, ale pohled na dokonãené moderní fasády moje pochyby vyvrátil, zhodnotil ing. Tome budoucí vzhled divadelní budovy. Pfii ohlédnutí za vrcholící rekonstrukcí pfiipomínající sv m harmonogramem koàské dostihy pokládá ing. Tome za nejnároãnûj í úkol projektu izolaci objektu od podzemních vod a zbavování historického zdiva vlhkosti. Je to historická budova zaloïená v b valém korytu Vltavy Metrostav SK bodoval v soutûïi Stavba roka a podzemní voda je tu v ude, vysvûtluje. Podle jeho spolupracovníka, projektanta Vladimíra Vonky, je pfii podobn ch projektech nejsloïitûj ím úkolem vybavit citlivû a efektivnû historick objekt ve ker mi nutn mi soudob mi technologiemi. Na budovû karlínského divadla je pozoruhodn i zpûsob historického zaloïení stavby na soustavû zdûn ch pilífiû a rozná ecích obloukû. Ty byly naprosto nepo kozené, a kdyï se tudy v roce 2002 pfiehnala povodeà, tak s divadlem vûbec nehnula, fiíká ing. Tome. V podzemí novû vznikla i izolovaná nádrï o objemu 100 m 3, která je zdrojem vody pro samozhá ecí protipoïární systém. MoÏná se i toto umûlé podzemní jezírko stane po vzoru pafiíïské Opery sídlem budoucího fantóma karlínské operety. Robert Blanda, foto Josef Husák Ne nadarmo se dodnes fiíká, Ïe do roka a do dne se uvidí... Tentokrát se o platnosti této památné vûty pfiesvûdãila také na e dcefiiná spoleãnost Metrostav SK. Právû po prvním roce svého úspû ného pûsobení na slovenském stavebním trhu pfiihlásila do prestiïní soutûïe Stavba roka tfii své projekty. Jedním z nich byl také bratislavsk polyfunkãní komplex Boria, kter právem zaujal mezinárodní odbornou porotu architektû natolik, Ïe se mu rozhodla udûlit cenu Bytov dom roka 2006. Ocenûní pfievzali generální fieditel Metrostavu SK V. KríÏ, vedoucí projektu Ing. M. Zobaník a obchodní fieditel Metrostavu SK J. Lev (viz foto). Metrostav SK tak získal nejen ocenûní za svoji práci, ale potvrdila se i správnost my lenky zaloïit na Slovensku spoleãnost, která se bude vûnovat pfiedev ím pozemnímu stavitelství. Právû tento zámûr na el podporu jak u matefiské spoleãnosti Metrostav, tak i u dal- ích firem skupiny DDM Group, jeï Metrostavu SK zejména zpoãátku pomáhaly naplàovat jeho ambice stát se prosperující firmou a respektovan m a vyhledávan m partnerem domácích i zahraniãních investorû. Polyfunkãní komplex Boria na DrieÀové ulici se tedy zapsal nejen do historie firmy, ale také Bratislavy. Stal se totiï novou zajímavou architektonickou dominantou hlavního mûsta a budí pozornost nejen odborné, ale rovnûï laické vefiejnosti. Vûfime, Ïe tfieba do roka a dne pfiibudou k této první vla tovce i dal í ocenûní, zajímav ch projektû má Metrostav SK v souãasné dobû v reïii hned nûkolik. Text a foto Emília Páldiová PTÁME SE Ing. Jaroslava Pohana jednatele a fieditele spol. CCE Praha Ing. Jaroslav Pohan pûsobil v Metrostavu od zaloïení firmy aï do roku 1986 a v závûru tohoto období pracoval jako vedoucí geodetického odboru. Poté pracoval aï do roku 1989 na v stavbû jaderné elektrárny Temelín, vykonával funkci ãlena pfiedstavenstva VSB a zaloïil geodetickou firmu GEFOS, kde pûsobil ve funkci fieditele a pfiedsedy pfiedstavenstva. Dnes je jednatelem a fieditelem jedné z dcefiin ch spoleãností Metrostavu, firmy CCE Praha, která se zab vá speciální geodézií a v vojem piãkov ch technologií pro vojenské vyuïití. Co je to vlastnû speciální geodézie? Tato oblast hodnû vyboãuje z bûïného mapování nebo fie- ení majetkoprávních vztahû. Jde tu o podstatnû vût í pfiesnost a rychlost mûfiiãsk ch prací a také o uzpûsobení mûfiicích metod tak, aby zapadaly do technologického postupu v stavby a aby tento proces co nejménû zdrïovaly. Kdy a jak do lo ke spolupráci CCE a Metrostavu? Bylo to pfii stavbû vysouvan ch tunelû pod Vltavou v roce 2001. To jsme je tû nebyli dcefiinou spoleãností, ale dohodli jsme se s Metrostavem, Ïe se na tomto projektu budeme podílet. Navrhli jsme tehdy svûtovû unikátní automatizovan systém mûfiení, kter vlastnû vyuïíváme dodnes. Mûfiili jsme polohu pfiedního a zadního konce tunelového tubusu a porovnávali v sledky s projektovanou trasou v suvu. Pak jsme pokraãovali relativnû bûïn mi zakázkami aï k dal í v jimeãné technické záleïitosti k mostu pfies Rybn potok. To je v podstatû stavba, která je na hranici lidsk ch a technick ch moïností. Jak u v suvu tunelû, tak u v suvu mostu pfies Rybn potok vstupovala do hry také Technická rada Metrostavu, coï je instituce, jakou je schopno dát dohromady jen velmi málo firem. Práce v této radû potû í srdce kaïdého technika. Myslím, Ïe se nám spoleãnû podafiilo zamezit mnoha nesrovnalostem v koordinaci mezi stavbou a mûfiením, protoïe jsme byli pfiímo souãástí stavebního plánování. Oba v suvy byly tedy z hlediska geodézie podobné? Princip je vlastnû stejn, na Rybném potoce jsme jen roz- ífiili a dopracovali softwarové moïnosti. Tunely, jeï se vysouvaly do dna fieky, musely b t vodotûsné, nároãná byla pfiedev ím betonáï, utûsnûní pracovních spár a podobnû. Ale pokud bychom se bûhem v suvu odch lili tfieba i o 20 cm, dalo se v e pomûrnû jednodu e vrátit zpût. Most je ov em nûco jiného, cokoliv se udûlá, je nevratná záleïitost. Mûfiit by lo pochopitelnû tfieba tak, Ïe by se mostní segment vysunul o urãitou délku a pak se zamûfiil. Ale nechci ani domyslet, kde by mohl skonãit. Na e technologie umoïàuje provádût mûfiení kontinuálnû. MÛÏete popsat, jak to v praxi vypadá? Nastaví se interval sledování, v pfiípadû mostu pfies Rybn potok jsme zvolili dvacet sekund, a kaïd ch dvacet vtefiin jsme tedy vûdûli, kde je most vûãi projektu. To je velmi dûleïité, protoïe jakmile by se projevila tendence k odch lení, mohli jsme v suv ihned zastavit a provést potfiebné korekce. Nemluvû o tom, Ïe se mohly provádût pfiímo pfii dopfiedném pohybu, coï je jednodu í a rychlej í. TakÏe to je hlavní pfiínos na í technologie mûfiení. Jak v voj geodézie ovlivnily moderní technologie? Nepfiedstavitelnou zmûnou byly uï dálkomûry. Ty se sem dostaly v 70. letech a tehdy to byla znaãnû velká zafiízení. Napfiíklad vytyãení osy mostu pfies Rybn potok by pfii pouïití klasick ch technologií trvalo pûti dobfie zacviãen m lidem tfieba t den. Dnes staãí zmáãknout knoflík a v sledek máte k dispozici za desetiny vtefiiny. Je to ale nejen o rychlosti, ale i o pfiesnosti, protoïe dne ní dálkomûry jsou mnohem pfiesnûj í. A tohle v echno zkvalitàuje a zrychluje vlastní proces v stavby. Stinnou stránkou tûchto moderních technologií je nepfiízniv vliv na rozvoj technického my lení. Pozoroval jsem to v dobû svého pûsobení na âvut a Technické univerzitû v Ostravû. Technické my lení se u mlad ch technikû pomalu vytrácí. Za rozhovor dûkuje Robert Blanda

strana 3 SOUTùÎ STAVBA ROKU A NA E PROJEKTY Galerie nad Vltavou, bydlení nad Prahou Objednatel Metrostav Invest a.s. Arch. návrh Ing. arch. Zby ek St blo, Architektonické studio GAMA s. r. o. Doba v stavby bfiezen 2002 bfiezen 2006 (realizováno ve tfiech etapách) Nad svahem vrchu Okrouhlíku v Praze 8 postupnû vyrostl moderní vûjífiovit komplex osmi obytn ch domû s celkem 346 byty, 321 garáïemi a 115 místy pro vozy na venkovních stáních. adí se k nejúspû nûj ím rezidenãním projektûm na í divize developersk ch aktivit. Zájem klientû vzbudil zejména díky dobré dopravní obsluïnosti lokality, citlivému zaãlenûní do okolní krajiny i stávající zástavby a v neposladní fiadû také pro vysok komfort a kvalitu nabízen ch bytû. Zatímco v první linii domû tvofiící I. etapu v stavby, kterou realizovala divize 1, akcentovali projektanti solitérní objekty o ãtyfiech nadzemních podlaïích, navazující II. a III. etapu tvofií vy í centrální objekty ve tvaru písmene U o esti nadzemních a dvou podzemních podlaïích. Na v chod od tûchto domû, oddûlen novou ulicí, vznikl ve tfietí etapû je tû dal í bytov dûm o v ce 3+1 NP s devíti bytov mi jednotkami a stejn m poãtem garáïov ch stání, kter je vstupní dominantou architektonického fie ení celého obytného souboru. Stanice metra Rajská zahrada na trase B se stala Stavbou roku 1999 Stavba roku, rukavice hozená v em stavbafiûm SoutûÏ Stavba roku se poprvé konala v roce 1993. MoÏná ve svém prvním roãníku pûsobila jako drzost. Není jistû tfieba pfiipomínat, Ïe na sklonku 80. let minulého století bylo stavebnictví v fiadû smûrû dost zdecimovan m oborem a jen u vybran ch typû staveb lo skuteãnû o kvalitu fiemesla. Jinak to byly pfiedev ím poãty, navíc ve své logice znaãnû pokfiivené. TakÏe vypisovat soutûï, která si jako jedno z hlavních kritérií dala kvalitu stavebních prací, mohlo b t do jisté míry provokativní. Titul za rok 2003 získal zrekonstruovan Nostick palác Ov em soutûï byla opravdu vypsána pfiedev ím na podporu domácích stavebních firem k tomu, aby jim zvedala sebevûdomí tfieba i jako podnût k tomu, aby se kvalita oboru skuteãnû zvy ovala. V prvním roãníku soutûïila dvacítka staveb a ukázala, jak velk kvalitativní rozptyl existuje. A kolik vûcí bude tfieba se nauãit, aby vznikly skuteãnû Stavby. Dát dohromady zajímav investorsk nápad, kvalitní architekturu, vhodnû vybrané materiály, k tomu zvládnout ekonomiku stavby ani ne v ichni vítûzové tenkrát dokázali propojit toto v echno v Ïádoucím smyslu. MoÏná vypisovatelé (ministerstvo prûmyslu a obchodu, Svaz podnikatelû ve stavebnictví, spoleãnost ABF a vydavatelství Economia) i porota zvaïovali, jestli soutûï nebyla vypsána zbyteãnû brzo, ov em hned dal í roãník ukázal, Ïe byla vypsána právû vãas. A Ïe je tím, co obor potfieboval. Rozdíly byly veliké, vedly dokonce k udûlení vût ího poãtu titulû, jako by staãil skuteãnû jedin rok Tunel Mrázovka je Dopravní stavbou roku 2005 a vrátila se do oboru p cha na vlastní práci. Ale potû ujících staveb bylo víc, a tak pro jistotu, aby nedo lo k devalvaci titulu, vypisovatelé upravili pravidla stále se postupuje dvoukolovû, ale z druhého kola se nominuje 15 staveb, z nichï pak jen 5 mûïe titul získat. Postupnû také soutûï zru ila omezení jen na ãeské stavební firmy. SoutûÏ se zavedla, stala se dost populární a ukazovala kaïd rok potû ující vzrûst kvality staveb stejnû jako promûnu vztahû mezi úãastníky v stavby. V prvních letech se stávalo, Ïe mezi nimi bylo cítit jisté napjetí, Ïe tfieba dodavatel neznal architekta stavby. Postupnû v ak i toto zmizelo a porota si mohla vytvofiit jeden dobfie fungující indikátor, jaká stavba ji ãeká pokud jeden z pofiizovatelské trojice chybûl, obvykle stavba nebyla nejlep í. Od samého poãátku se vedly diskuse o tom, zda soutûï dûlit do nûjak ch kategorií. Buì typologick ch, nebo podle velikosti stavební firmy, nebo podle v e investiãních nákladû nikdy ov em k jakémukoli dûlení nedo lo. SoutûÏ má kaïd m rokem promûnlivé sloïení úãastníkû a kategorie by mohly b t zavádûjící bylo by nutno tfieba udûlit titul, aniï by v pfiíslu né kategorii byla odpovídající stavba, nebo by nûkteré kategorie nebyly dostateãnû obsazeny. Vypisovatelé zûstali u soutûïe nedûlené. Mimo jiné i proto, Ïe porota je dosti stabilní ve svém sloïení a troufá si spoléhat na zku enosti a schopnosti srovnávání. KoneckoncÛ titul Stavba roku je dostateãnû obecn a zároveà dostateãnû jasn nejde jen o typ, velikost a náklady, jde prvofiadû o kvalitní STAVBU. Porota a kritéria hodnocení jsou stabilní, co se zajímavû promûàuje, je spektrum staveb. V tom se odráïí v voj stavebních aktivit v âeské republice první roãníky byly nasyceny bankami, univerzálními administrativními budovami a autosalony. Bytov dûm byl ojedinûlou událostí, s jedinou v jimkou, kterou pfiedstavovaly penziony pro seniory. Poslední roãníky uï poskytují zajímavûj í v ehochuè v soutûïi se objevily koly, radnice, v robní objekty, firemní sídla, nemocnice, láznû, sportovní areály, dopravní stavby, hotely, ãistírny odpadních vod, úpravy mûstsk ch prostor, golfové areály a pfiedev ím bydlení od domû bytov ch po domy rodinné. Kvalita staveb se dostala na vysokou úroveà. Takovou, Ïe uï se vlastnû porota obãas zam lí nad tím, co je hlavním kritériem: to, Ïe stavba je postavena dobfie, Ïe má v bornou úroveà fiemesln ch prací a vhodnû vybrané materiály, uï se zdá b t základní samozfiejmostí (témûfi) kaïdé stavby. Najednou jsou dûleïitûj í dal í hlediska, mezi nimiï se uplatàuje vztah k existujícímu prostoru, ohleduplnost k Ïivotnímu prostfiedí, úroveà architektonického nápadu stejnû jako kvalita investorského zámûru. To v e dnes charakterizuje piãkové dílo. Úspû nost soutûïe posupnû rostla pfiedev ím díky vlivu, jak na obor má. MoÏná i to je dûvod, proã se v posledních letech objevilo mnoïství soutûïí organizovan ch v krajích. Ty ov em obvykle mají jiná pravidla, b vají ãlenûny do kategorií a pracují s jin m systémem kritérií. (ByÈ zneklidàující by mohlo b t to, Ïe mnozí regionální vítûzové se pak uï neúãastní soutûïe celostátní. Snad jako by se báli o svou povûst v ir ím srovnání.) Pfiibyla i jedna soutûï typologická, zamûfiená v hradnû na dopravní stavby. SoutûÏ se letos koná poãtrnácté a stále vychází z toho, Ïe u kvalitní stavby je jedno, jakého je druhu a kde stojí. Ing. arch. Radomíra Sedláková pfiedsedkynû poroty soutûïe Stavba roku Nile House, dûm souãasnosti i budoucnosti Objednatel RCP Delta s.r.o. Projekt ATREA spol. s r. o. Doba v stavby leden 2004 srpen 2005 Celkem 17 900 m 2 kanceláfisk ch prostor, dal ích 1100 m 2 ploch pro komerãní a obchodní úãely a 200 parkovacích míst ve tfiech podzemních podlaïích ukr vá polyfunkãní objekt Nile House, kter vyrostl díky divizi 3 na praïském Rohanském nábfieïí. Budova, jíï dominuje impozantní prosklené atrium, je navrïena jako Ïelezobetonov monolitick skelet, vnûj í fasáda je z brazilské Ïuly. Objekt pûsobí navenek velmi asketicky, ale má zajímavou vnitfiní dispozici ãtyfii panoramatické osobní v tahy jsou zavû- eny na ocelové lávky a propojeny se sklenûnou zavû enou fasádou. Tyto lávky v jednotliv ch podlaïích spojují v echny trakty objektu, které atrium oddûluje. Pozoruhodné je i 22 metry vysoké schodi tû z nerezové oceli a skla, s jehoï pfiípravou a v robou si museli skuteãnû doslova pohrát oceláfii z divize 7. Atrium se subtilními ocelov mi sloupy umoïàilo zaãlenit do budovy pfiirozenou ventilaci, která v zimû plní funkci pasivního tepelného nárazníku a v létû rozptyluje pfiebyteãné teplo. Díky této koncepci je pro vytápûní a klimatizaci celého objektu potfieba pfiibliïnû jen tfietina energie neï ve srovnateln ch budovách. Znovu objevená perla praïsk ch Vinohrad Objednatel Mûstská ãást Praha 2 Arch. návrh Ing. arch. Jifií JavÛrek Doba v stavby bfiezen 2004 záfií 2005 Cílem rekonstrukce tfií objektû na kfiiïovatce Jugoslávské ulice a námûstí Míru bylo vytvofiení moderní univerzální administrativní budovy, která bude po v ech stránkách odpovídat potfiebám úfiadu této mûstské ãásti. Architektonick zámûr vycházel ze snahy nenaru it historické ãásti stávajících objektû. Uliãní fasády vãetnû parteru byly proto ponechány v pûvodní podobû podobnû jako historicky cenné ãásti interiérû. Radnice je tvofiena celkem tfiemi objekty, z nichï dva jsou památkovû chránûny: rohová estipodlaïní budova ve stylu art deco byla postavena v roce 1878, ze stejného období pochází i budova b valé fary. Stav nosn ch konstrukcí tûchto domû byl v ak jiï zcela nevyhovující. Zachovány byly proto pouze cenné prvky a po postupném rozebrání budov byl realizován nov Ïelezobetonov skelet. Divize 9, která rekonstrukci provádûla, musela pfii ve ker ch sv ch aktivitách brát v úvahu zcela specifické poïadavky. (Rekonstruované objekty se nacházejí nad Ïelezniãním tunelem âesk ch drah, ãásteãnû také v ochranném pásmu metra, a v jejich bezprostfiední blízkosti jsou rozvody vody, plynu, elektfiiny a kabelové rozvody.) Ústfiedním místem nového sídla Mûstské ãásti Praha 2 je nyní nová vstupní hala, která vznikla propojením historického vstupu z námûstí Míru a pûvodních hal vybudovan ch ve stylu art deco ve zb vajících dvou objektech. Souãástí rekonstrukce objektû pro sídlo Mûstské ãásti Praha 2 byly také pfieloïky sítí, v stavba obsluïn ch komunikací a sadové úpravy na stfie ní zahradû ve dvorním traktu objektu.

strana 4 DDM GROUP HLAVNÍ PARTNER SLALOMÁ Ò Z Metrostavu na stáï pfiímo do Kanady Praha je letos dûji tûm MS ve vodním slalomu Leto ní léto je náleïitû horké a v hlavním mûstû navíc obzvlá tû nepfiíjemné. Proto není divu, Ïe PraÏané i náv tûvníci Prahy vyhledávají vodní radovánky a jiná rozpt lení spojená s tímto chladiv m Ïivlem. Jednou z událostí, kterou mûïe letos v létû Praha nabídnout, je MS ve vodním slalomu, které se uskuteãní na zaãátku srpna v umûlém slalomovém kanálu v Praze-Troji. Hlavním partnerem akce je skupina DDM Group. Svûtové mistrovství se do âeské republiky vrací po bezmála ãtyfiech desítkách let a Praha je hostí vûbec poprvé v historii. Premiéra bude mít i symbolick v znam ãeská metropole zvaïuje kandidaturu na pofiádání olympijsk ch her a kanál vodního slalomu v oblíbeném prostfiedí praïské Troje bude letos jedin m dûji tûm mistrovství svûta v olympijském sportu. âe tí vodní slalomáfii jako Hilgertová, Pavelková, Indruch nebo dvojky Jiras-Máder a Volf- tûpánek patfií k na- im úspû n m borcûm, ktefií pravidelnû vozí medaile ze svûtov ch soutûïí. Letos budou mít jejich pfiíznivci jedineãnou pfiíleïitost vidût je na vlastní oãi a osobnû je povzbudit k lep ímu v sledku. A to pfiímo uprostfied hlavního mûsta Prahy. Podle organizátorû projevili diváci o ampionát neãekanû velk zájem. Dosud se prodalo pfies 700 permanentních vstupenek na cel ãtyfidenní ampionát. Také proto se organizátofii rozhodli, Ïe kapacitu tribuny nav í o více neï 300 míst, a to aï na 1825 sedadel. Dvû tfietiny lístkû se pfiitom prodaly do zahraniãí. Pfiihlá eni uï jsou prakticky v ichni, ktefií by tu mûli b t, v Praze bude k vidûní kompletní piãka tohoto sportovního odvûtví, libuje si pfiedseda organizaãního v boru Jifií Rohan. Závodu by se podle nûj mûli zúãastnit vodáci asi ze sedmdesáti zemí svûta. S dfiívûj ím partnerstvím Metrostavu pfii jin ch slalomáfisk ch závodech má Rohan dobré zku enosti. Z na í strany je spokojenost maximální. Spolupráce vïdy fungovala dobfie. VáÏím si toho, Ïe va e firma i dal í ãlenové DDM Group podporují i sporty, kter m se média nevûnují tolik jako tfieba fotbalu ãi hokeji, fiekl Jifií Rohan. V okolí kanálu se uï fiadu mûsícû ãile pracuje, pofiadatelé pfiipravili i slavnostní otevfiení lodûnice. V budovû je tûlocviãna, regeneraãní zafiízení, atny, ubytování, lezecká stûna a poãítá se s restaurací. Vrásky na ãele pofiadatelûm nicménû pûsobila a pûsobí sama Vltava. V uplynul ch t dnech nûkolikrát zaplavila umûl kanál, a ohrozila tak nejen konání samotného ampionátu, ale pfiedev ím napjat tréninkov program. Kanál vyuïívají k tréninku mnozí vodáci, vedle na ich i Slováci, Ameriãané, Nûmci ãi panûlé. Organizátofii museli dokonce nûkolikrát odmontovat lávku vedoucí pfies kanál, aby ji veliká voda nezniãila. Boj o mistrovství Po úspû ném uskuteãnûní nûkolika svûtov ch pohárû se organizátofii rozhodli v roce 1998 kandidovat na uspofiádání mistrovství svûta pro rok 2002. Tehdy neuspûli, vyhrála Francie. Podruhé se Praha ucházela o pofiádání MS v roce 2000. Tehdy bylo na zasedáni kongresu ICF ve Var- avû rozhodnuto, Ïe se MS pro rok 2006 skuteãnû bude konat v âeské republice, a to v praïské Troji. Zdej í umûl kanál má svûj pûvod ve vorové propusti, která se pouïívala uï od padesát ch let minulého století. V sedmdesát ch letech mûl b t zasypán, ale na popud Jaroslava Pollerta z nûj zaãala vznikat slalomová traè, která se stavûla támûfi deset let. Poprvé se vodáci na nové umûlé trati svezli na podzim roku 1980. První národní závod se tu uskuteãnil rok poté, tedy v roce 1981. První mezinárodní ampionát tu byl uspofiádán v roce 1982 s názvem O cenu Trojského konû. Tím se poloïil základní kámen tradici tohoto závodu, kter se nadále buì jako svûtov pohár nebo jako mezinárodní závod koná kaïdoroãnû. V Praze bylo doposud uspofiádáno est roãníkû svûtového poháru, a to v letech 1992, 1996, 2000, 2001, 2002 a 2004. Poslední ãervencov víkend v roce 2005 probûhla v Troji generálka na leto ní mistrovství svûta. Mezinárodní závod O cenu Trojského konû byl letos pofiádán jako pfiedmistrovství svûta. V praïské Troji se také konalo v roce 1994 historicky první Akademické mistrovství svûta. Velkou zásluhu na vzniku tohoto typu závodu v mezinárodním mûfiítku mûl Kvûta Jech. Trojská traè slouïila a stále slouïí jako hlavní tréninkov kanál pro ãeskoslovenské a ãeské reprezentanty, ale sv m zázemím a rûzn mi stupni obtíïnosti patfií k vyhledávan m místûm také pro pfiípravu mládeïe. Robert Blanda ilustraãní foto Jifií Prskavec Technické parametry tratû Délka: 410 m ífika: 12-14 m Pfiev ení: 3,6 m PrÛtok: 16 m 3 /s ObtíÏnost: WW 3-4 Usmûvaná a sympatická blond nka se neztratila ani ve Vancouveru, kter Ïije pfiípravami na olympiádu 2010 O tom, Ïe praxe je zlaté dno kaïdého studia, se pfiesvûdãila i studentka praïské Vysoké koly ekonomické Jarka KoÀáková. Ta pûsobila pfied ãasem v na í firmû na odborné stáïi v útvaru specifick ch projektû, kter nyní spadá pod divizi developersk ch aktivit. StáÏ v Metrostavu KoÀákovou velmi dobfie pfiipravila pro nároãné studium na jedné z nejprestiïnûj ích obchodních kol v Severní Americe, a sice na Richard Ivey Business School v kanadském Ontariu. Zku enosti a znalosti získané pfii stáïi v Metrostavu mi umoïnily fie it pfiedkládané problémy moïná z trochu jiného pohledu, neï jak to dûlali nûktefií mí spoluïáci, ktefií zatím Ïádnou praxi bûhem studia neabsolvovali, vzpomíná studentka. Myslím, Ïe i díky sv m pracovním zku- enostem jsem se mezi nov mi spoluïáky neztratila a celé studium úspû nû zvládla, dodává. Na jednosemestrovou zahraniãní stáï se KoÀáková dostala je tû pfied sv m nástupem do Metrostavu. Zku- enosti získané za pûl roku práce v Metrostavu jsem v Kanadû bohatû zúroãila, tvrdí. V uka na Ivey je totiï podle ní vedena formou pfiípadov ch studií, které pojednávají o reáln ch situacích v reáln ch firmách. Studenti si pfied hodinou musí pfiipravit své názory na fie ení problému a poté je diskutují s vyuãujícím, mezi sebou navzájem a mnohdy i se zástupci dané firmy. Pak jsou samozfiejmû hodnoceni mimo jiné za kvalitu sv ch pfiíspûvkû, vysvûtluje sleãna KoÀáková. Vlastnû po celou dobu studia v Kanadû jsem pfiicházela na to, jak cenné jsou v echny informace a praktické zku enosti, k nimï jsem se dostala právû v Metrostavu. Oproti mnoha kolegûm jsem byla skuteãnû ve velké v hodû," dodává. S prací v Metrostavu byla pr velmi spokojena, zejména proto, Ïe se neustále musela uãit nové vûci. Za pûl roku, co jsem v Metrostavu strávila, jsem mûla moïnost setkat se tu s mnoha zajímav mi lidmi, s experty v mnoha oborech, jimï bych teì chtûla podûkovat za ãas, kter mi vûnovali, i za to, Ïe jsem se od nich mohla leccos z oboru pfiiuãit, vyznává se Jarka KoÀáková. V hodou na í firmy je podle ní zejména irok zábûr ãinností. To Metrostavu umoïàuje provádût i velice nároãné a rozsáhlé stavby. Cennou devízou jsou i zku enosti spoleãnosti v ménû obvykl ch a technologicky velmi specifick ch nároãn ch oborech stavebnictví, jako jsou tunely nebo stavba metra. A pochopitelnû dobré jméno doma i v cizinû. Znaãka Metrostav není totiï v odborn ch kruzích Ïádnou neznámou ani na opaãné stranû zemûkoule. Pobyt na západní polokouli byl pro Jarku KoÀákovou pochopitelnû pfiínosn také z osobního hlediska. Bûhem svého pobytu zde procestovala fiadu zajímav ch míst a poznala mnohé pfiírodní památky Kanady stejnû jako pozoruhodné pfiíklady eklektické kanadské architektury. Svûdãí o tom ostatnû i bohat fotografick archív snímkû, které zde pofiídila. Robert Blanda, foto archiv Jarky KoÀákové První ãást ugandské nemocnice je jiï hotová V horách v narodním parku Jasper, kter patfií k nejstar ím v Kanadû, by si urãitû kaïd pfiál mít kfiídla Na vrcholky Skalist ch hor odráïející se v prûzraãn ch hladinách zdej ích jezer je opravdu úïasn pohled Na pozoruhodném stavebním projektu se od roku 2001 podílí ná kolega Ing. Roman Vávra, Ph.D. z úseku v robnû-technického fieditele Metrostavu. Takzvanû na dálku fiídí stavební ãást investiãního projektu ugandsko-ãeské nemocnice v rovníkové Africe. V souãasné dobû se podafiilo dokonãit první ãást nemocnice, která byla slavnostnû otevfiena letos v kvûtnu za za úãasti kardinála Miloslava Vlka, pfiedstavitelû Ministerstva zdravotnictví âr a Ugandy, ãeské ambasády v Nairobi a dal ích zástupcû z fiad církevních organizací, které se na pfiípravû projektu podílely. Hlavním iniciátorem projektu je Arcidiecézní charita Praha jako souãást celosvûtové sítû Caritas Internacionalis se sídlem ve Vatikánu. Ta realizuje podobné rozvojové akce i v dal ích zemích. Já zaji Èuji odborné vedení realizace stavebních prací, tedy v e od zadání a vypracování projektové dokumentace, pfiípravy smluv o dílo aï po odsouhlasování zmûn ãi prûbûïnou kontrolu prûbûhu v stavby pomocí monitoringû, jejichï souãástí je také fotodokumentace zasílaná kaïd t den mailem spolu s kopiemi zápisû ze stavebního deníku, vysvûtluje princip dálkového fiízení projektu ing. Roman Vávra, kter také pûsobí v Radû Arcidiecézní charity. Nemocnici tvofií jednopodlaïní komplex vybaven ordinacemi, operaãním sálem, porodními sály a bûïn m nemocniãním zázemím, jako je rentgen, lékárna, laboratofie a podobnû. Ugandsk m pacientûm je nyní k dispozici na pût desítek lûïek. Projektantem nemocnice je Ing. Hans Mwesigwa, pfiedseda ugandské komory architektû a pravdûpodobnû také budoucí ãesk honorární konzul v Ugandû. Partnerem pro realizaci stavby mûla b t pûvodnû mezinárodní nezisková organizace World in Need, sídlící v Lond nû. Pozdûji se v ak ukázalo, Ïe bude v hodnûj í spolupracovat se sesterskou diecézí Lugazi, pokraãuje ing. Vávra. Klíãové dokumenty, jako je napfiíklad stavební povolení nebo smlouvy a v sledky v bûrového fiízení na stavební firmu, jsou ovûfiovány na ím velvyslanectvím v Nairobi, dodává. Cílem projektu je zpfiístupnûní kvalifikované lékafiské péãe ugandskému regionu Buikwe. V tûchto místech není odpovídající zdravotní péãe dostatek, a také proto zde lidé umírají na choroby, které jsou jinde bûïnû léãeny. Úmrtnost je zvlá tû vysoká u novorozencû a rodiãek; kojenecká úmrtnost dosahuje v Ugandû ãtrnácti procent. Proto se budovaná nemocnice specializuje pfiedev ím na porodnictví a také na ífiení zdravotní osvûty. Rozpoãet stavby ãiní pûldruhého miliónu dolarû, na financování se podílí i ãeské ministerstvo zdravotnictví. Robert Blanda, foto archiv ing. Vávry

strana 5 ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ Pod Kru n mi horami nyní teãe ãist í voda pokraãování ze str. 1 Podle stavbyvedoucího Ing. Petra BroÏe z divize 6 Metrostavu byla rekonstrukce Ïatecké ãistiãky komplikována tím, Ïe ji bylo nutné provádût za plného chodu. Z technického hlediska bylo nejobtíïnûj í sepnutí dvou vysok ch nádrïí, vyhnívací a uskladàovací. PÛvodnû bylo provedeno patentov m drátem, kter jsme museli demontovat a nahradit systémem spínacích lan. NádrÏe jsou sanované takov m zpûsobem, aby byla zaji tûna jejich maximální vodotûsnost a v pfiípadû vyhnívací nádrïe i plynotûsnost, pfiedstavil hlavní úskalí rekonstrukce Ïatecké ãistiãky ing. BroÏ. V Ïatecké ãistírnû odpadních vod stavbafii zasanovali a zrekonstruovali technologickou ãást objektu nádrïí a novû vybudovali systém biologického ãi tûní. Termín dokonãení jsme splnili, i kdyï to s ohledem na tuhou zimu bylo bolestivé, vzpomíná ing. BroÏ. Právû spínáním nádrïí jsme se zdrïeli, protoïe zde se oproti projektu musela zvolit jiná a nároãnûj í metoda, dodává. Zaãínalo se na objektu, kter uï nevyhovoval podmínkám a nestaãil velikosti mûsta. Mnoho objektû tu bylo v dosti patném stavu a my jsme stáli pfied úkolem tento areál za provozu zrekonstruovat vãetnû toho, Ïe nûkteré objekty bylo tfieba postavit zcela novû, líãí v chozí situaci v robní námûstek divize 6 Ing. Zdenûk evãík. Náklady na realizaci integrovaného projektu Podkru - nohofií ãiní více neï 28 milionû eur. Projekt je spolufinancován Evropskou unií v souladu s podmínkami Finanãního memoranda projektu ISPA, z prostfiedkû Státního fondu Ïivotního prostfiedí âeské republiky a z vlastních zdrojû Severoãeské vodárenské spoleãnosti. Kromû subprojektu zamûfieného na rekonstrukci ãistíren odpadních vod se dal í podprojekty vûnovaly obnovû úpravny pitné vody v Hradi ti a s tím souvisejícímu vodovodnímu pfiivadûãi Îelenice-Bílina a dostavbû kanalizaãní sítû v Ústí nad Labem, Chabafiovicích a Povrlech. Robert Blanda, foto Miloslav Koláfi 1 Les jefiábû U Zámeckého parku v âakovicích JiÏ podle stavebního ruchu je patrné, Ïe díky obytnému komplexu, pro nûjï investor, spoleãnost ING Real Estate, získal zajímavou lokalitu v Praze 9-âakovicích, pfiibude této mûstské ãásti brzy moïná i nûkolik tisíc obyvatel. Nedaleko zdej ího zámeckého parku vyrûstá areál, v nûmï bude po dokonãení celkem 650 bytû. Realizace projektu byla svûfiena divizi 6 Metrostavu, která musí navzdory znaãnému objemu prací zvládnout nejpozdûji v prûbûhu druhé ãtvrtletí pfií tího roku I. etapu v stavby, jeï pfiedstavuje dvû tfietiny objemu, do dubna pfií tího roku, II. etapa by mûla b t dokonãena v záfií 2007. Ke staveni ti v tuto chvíli kaïdého bezpeãnû dovede les dvanácti v kov ch jefiábû, které jsou jiï z dálky nepfiehlédnutelné. Následovat lze i nûkter z betonáïních mixû, jeï nepfietrïitû pfiiváïejí tisíce kubíkû betonové smûsi. Ta okamïitû mizí v základech a skeletech staveb. V souãasné dobû dennû zpracujeme aï 150 m 3 betonu, protoïe spolu s dokonãovanou hrubou stavbou sedmi domû první etapy se rozjela i druhá etapa v stavby, v níï stavíme dal í dva obytné domy. Jde skuteãnû o rekordní objem prací ve velmi napjatém termínu, kaïdou operaci je 2 Modfiansk palác sladkostí nutné plánovat v soubûhu s mnoha dal ími. Opravdu je to hra o ãas. Víme, Ïe patfiiãnou rezervu je v pfiípadû bytov ch projektû tfieba nechávat na klientské zmûny. Nastavili jsme si tedy jiï pfiedem model harmonogramu také s realitní spoleãností, která zaji Èuje prodej bytû, fiíká vedoucí projektu Ing. Jifií kranc z divize 6. Podle jeho slov si lidé z jeho t mu a také kolegové z divize 7, jeï zde provádûla a provádí zemní práce a zakládání, vyzkou eli na obytném areálu U Zámeckého parku dva extrémy: kdyï bylo tfieba koncem ledna zahájit v stavbu I. etapy, panovaly kruté mrazy, II. etapu naopak od zaãátku provázejí tropická vedra. Nic zadarmo nedává ani nestabilní podloïí, které bylo tfieba sanovat vápnûním na území o rozloze 14 000 m 2. Jinak jde pr o zcela bûïn projekt v ech devût objektû (4 pûtipatrové a 5 estipatrov ch) bude mít klasick Ïelezobetonov skelet, obvodové zdi a pfiíãky budou cihlové. Mimofiádné jsou v ak objemy v ech prací, 650 bytû najednou se skuteãnû nestaví tak ãasto. Divize 6 realizuje takovou zakázku historicky vûbec poprvé. Pro areál je tfieba samozfiejmû zajistit i ve keré komunikace a sítû. Vzhledem k tomu, Ïe v blízkosti se nachází tfieboratická teplárna, rozhodl se investor napojit domy na tento dálkov zdroj tepla. Je tedy tfieba koordinovat také v stavbu 2,1 km dlouhého teplovodu. Na stavbû pracuje celkem 20 technikû divize 6, pfiíle- Ïitost zde dostali i studenti, ktefií jsou u nás na praxi, myslím, Ïe spolupráce na tomto projektu je pro nû skuteãnû hodnû dobrá kola, dodává je tû ing. kranc. Jak jiï bylo fieãeno, v obytném komplexu U Zámeckého parku bude po dokonãení obou etap v stavby celkem 650 bytû od malometráïních s uïitnou plochou cca 30 m 2 aï po víc neï stometrové ãtyfipokojové byty. Men í byty se ve v ech devíti domech nacházejí vïdy ve stfiedov ch partiích. Tfií a ãtyfipokojové byty jsou navrïeny na okrajích objektû a v nejvy ích patrech k nim patfií stfie ní terasy. Vût- ina bytû bude mít nejménû jeden balkon ãi lodïii a pfiízemní byty orientované do vnitroblokû budou mít samostatné zelené terasy. Pro parkování budou vyhrazena podzemní podlaïí domû, kde bude vytvofieno celkem 572 míst, a 154 stání na venkovních plochách. Souãástí dodávky Metrostavu jsou i sadové a zahradnické úpravy. pokraãování ze str. 1 Ponûkud neobvyklé je i propojení atria se v emi patry budovy kanceláfie ve ãtyfiech horních podlaïích jsou navr- Ïeny jako zcela otevfiené plochy, z prostoru jsou vyãlenûny pouze kanceláfie vedoucích a malé oválné konferenãní místnosti tzv. lentilky, které jsou vysunuty do prostoru atria. Nutno dodat, Ïe tento architektonick prvek je velmi efektní jak pro ty, kdo jej sledují uvnitfi (viz foto), tak i pfii pohledu z atria. Zamûstnanci, ktefií dosud pracovali v klasick ch samostatn ch kanceláfiích, si ov em zfiejmû na nové prostfiedí a s ním související styl práce budou asi muset pomûrnû dlouho zvykat. Nestlé âesko se také mûïe chlubit, Ïe nyní provozuje Ïelezniãní traè s jednou sice historickou, ale funkãní v hybkou. Navzdory velkolep m plánûm, díky nimï se má modfiansk areál zanedlouho zmûnit v moderní administrativní, obytnou a rekreaãní zónu, zûstává zachována zdej- í Ïelezniãní vleãka a jejích cca 70 m náleïí k dokonãenému objektu. Ten tak musel projít hned tfiemi kolaudacemi: nejprve se za pfiítomnosti DráÏního úfiadu kolaudovala zmínûná ãást opraven ch kolejí, Odbor dopravy hl. m. Prahy pak posuzoval provedení v ech obsluïn ch komunikací objektu a nakonec pro la kolaudací i celá budova. My ák Gallery hlásí: deset pater za rok pokraãování ze str. 1 Îelezobetonov skelet novostavby o devíti nadzemních a ãtyfiech podzemních patrech se totiï realizuje metodou Top & Down. To znamená, Ïe se nosná konstrukce nestaví klasicky od základové desky pfies podzemní podlaïí k tûm nadzemím, ale od stropní desky v úrovni II. suterénu postupovali stavbafii souãasnû smûrem nahoru i dolû. Pfiedstavu o objemu prací si ostatnû mohli v ichni udûlat pfii sestupu do podzemních pater, pfii nûmï se jim od technikû stavby z divize 1 dostalo také odborného komentáfie. Velkému zájmu se tû il zejména prostor nûkdej- í kavárny, kter má b t repasován a po dokonãení by mûl slouïit stejnému úãelu, jak v minulém století My áka proslavil. âetné dotazy pak smûrovali hosté i na postup, Zoo Ohrada chystá novinky pro lidi i zvífiata KaÏdému nûco, lidem i zvífiatûm, nadûlí do konce letní turistické sezóny divize 6 Metrostavu v rámci projektu roz ífiení zoologické zahrady Ohrada v Hluboké nad Vltavou. Ze tfií nov ch objektû, které Metrostav v této malé, ale hojnû nav tûvované zoologické zahradû vybuduje nebo jiï vybudoval, se jistû zaradují jak místní, pracovníci zahrady a zvífiata, tak i náv tûvníci. I kdyï uïívat si je pochopitelnû bude kaïd jin m zpûsobem. JiÏ hotová a pfiedaná k uïívání je podle vedoucího projektového t mu divize 6 Miroslava Führera volnû prûchozí ptaãí voliéra z ocelové konstrukce a poplastovaného pletiva (viz foto). Dal ím objektem je Centrum ekologické v chovy, kde bude mimo jiného sídlit i fieditelství zahrady, a do tfietice stavíme v zadní ãásti areálu zoo novou restauraci. Ta má b t podle Führera dokonãena a pfiedána 30. srpna, termín odevzdání Centra ekologické v chovy byl prodlouïen do 30. záfií. Nejpozoruhodnûj í stavbou této trojky je právû Centrum ekologické v chovy, jehoï monolitickou Ïelezobetonovou konstrukci bude uzavírat stfiecha neobvyklého provedení. Objekt je postaven v rovinû, takïe stfiecha vybíhá z terénu, vysvûtluje Miroslav Führer. Jednoplá Èová stfiecha bude ve tvaru leïícího pûlválce, kter bude jako valená klenba budovu uzavírat. Po zaizolování bude plocha stfiechy zasypána tûrkem a substrátem a následnû osázena okrasn mi rostlinami, pfiedev ím sukulenty. Tohle je jak m bude do pûvodní podoby uvedena rondo-kubistická fasáda starého objektu, jíï dûm v meziváleãném období opatfiil architekt Josef âapek a která je povaïována za jednu z jeho nejzdafiilej ích realizací. O tom, Ïe nûkdej í spoleãenská pfiitaïlivost objektu bude bezpochyby obnovena, svûdãila i skuteãnost, Ïe se v pfiíjemnû chladivém suterénu betonového monolitu novostavby mnozí hosté zdrïeli aï do pozdního odpoledne a se zájmem debatovali o tom, co a jak zde za uplynul rok jiï bylo udûláno a co bude muset b t je tû uãinûno pro to, aby v záfií 2007 komplex My ák Gallery skuteãnû i do nejmen ích detailû odpovídal pfiedstavám investora, architektû i budoucích uïivatelû. Robert Blanda, foto Josef Husák tak trochu ná nápad, pûvodnû to mûlo b t fie eno jinak, fiíká Miroslav Führer. Podle internetov ch stránek zoologické zahrady Ohrada v Hluboké nad Vltavou bude na stavbu Centra ekologické v chovy zapotfiebí 75 tisíc kusû netfieskû a rozchodníkû. Sehnat takové mnoïství rostlin není jistû pro hlubockou zoologickou zahradu jednoduché. Proto vyhlásila Velkou netfieskovou soutûï o nejlep ího dodavatele sazenic pro novostavbu centra. Vítûzové, aè uï jednotlivci nebo celé kolektivy, stejnû jako dal í vylosovaní dárci, mohou vyhrát celoroãní volnou vstupenku do zoo nebo prohlídku nov ch prostor, které pro zoologickou zahradu buduje na e akciová spoleãnost. Robert Blanda, foto Josef Husák

strana 6 INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI Blahopfiejeme Vzhledem k tomu, Ïe srpnové ãíslo ãtrnáctideníku Metrostav vyjde aï v závûru prázdnin, zasíláme jiï nyní srdeãné pfiání v eho nejlep ího na im spolupracovníkûm, ktefií právû v srpnu leto ního roku oslaví Ïivotní jubileum. V em pfiejeme do dal ích let hodnû zdraví, tûstí a spokojenosti v osobním i rodinném Ïivotû. Za práci, kterou vykonávají pro na i akciovou spoleãnost, jim dûkujeme a pfiejeme je tû mnoho pracovních a osobních úspûchû. 50 let Miroslav Ráftl, zedník z divize 6 Ing. Lubomír Nedbal, samostatn odborn technick pracovník z divize 6 Zdenûk JavÛrek, fiidiã z divize 7 60 let Josef Beran, stavební dûlník z divize 6 Josef Knechtl, samostatn odborn referent z divize 6 Ladislav Holub, tesafi z divize 6 Michal Russin, fiidiã z divize 7 V srpnu oslaví své Ïivotní jubileum také Alena Hodková, odborná referentka z divize 6, Ladislava Moidlová, odborná referentka z divize 6, Marie Nesmûráková, odborná technická pracovnice z divize 9. RovnûÏ jim srdeãnû blahopfiejeme. 24 hodin v terénu Nikdy bych netu il, Ïe mi logo Metrostavu udûlá takovou radost jako letos o víkendu 24. a 25. ãervna. A to pfiitom pracuji v na í firmû uï tfiicet let! Svûfiil se redakci Jan Stoães z divize 1 krátce poté, co se ovûnãen stfiíbrn mi vavfiíny a hlavnû Ïiv a zdráv vrátil z mezinárodního cyklistického MTB MARATONU, kter se konal ve Vesci u Liberce. Jeho slovûm se není tfieba divit, velk nafukovací oblouk Metrostavu byl pro kaïdého úãastníka extrémního závodu signálem, Ïe právû dokonãil jeden ze sv ch okruhû a vystfiídá ho dal í ãlen t mu. TûÏká pohoda, jak se maratonu také pfiezdívá, je druh m nejtûï ím závodem horsk ch kol v Evropû a letos se jel v místech, kde se bude konat v roce 2009 mistrovství svûta v klasickém lyïování. (Areál mají jistû v Ïivé pamûti i úãastníci leto ních Zimních sportovních her Metrostavu, ve Vesci absolvovali lyïafii bûïecké disciplíny.) Jednotlivci, dvojice i ãtvefiice lapali do pedálû jako o Ïivot skuteãnû dnem i nocí 24 hodin a trasa se stávala obzvlá È adrenalinovou zejména v noãních hodinách. KoneckoncÛ 43 zásahy záchranné sluïby hovofií za v e. âtvefiice Cyklosport KERN, ve které jsem startoval, pfiijela do Vesce hlavnû sbírat zku enosti a myslím, Ïe napoprvé jsme si vûbec nevedli patnû. Najeli jsme víc neï 462 km. I kdyï pfiiznávám, Ïe hlavnû díky Ondrovi U elovi a mému synovi Honzovi, ktefií byli tahouny t mu. Já jsem se naopak o pûlnoci zapfiísahal, Ïe do nûãeho takového uï nikdy nejdu. Ale dnes uï to vidím jinak, fiíká Hejvy a dodává, Ïe se v rámci závodu, jehoï hlavním sponzorem byl Metrostav, soutûïí i Se éfem na férovku mezi firemními t my. Tak se tfieba i na i éfové pfií tí rok pfiidají. bh foto NA E FOTOREPORTÁÎ 1 2 3 4 5 6 7 SLOUPEK ODBORÒ Letní tipy na dovolenou Doba prázdnin a dovolen ch je plném proudu, tak- Ïe je ta nejvhodnûj í chvíle pfiedstavit obû rekreaãní stfiediska, kde mohou trávit pfiíjemné chvíle odpoãinku nejen odboráfii a jejich rodinní pfiíslu níci, ale také dal í zamûstnanci Metrostavu. Penzion Sokol Penzion je situován do horní ãásti obce Paseky nad Jizerou, v ideální poloze k místnímu lyïafiskému areálu v nadmofiské v ce 700 m. Obec se nachází v západním cípu Krkono, témûfi na hranici s Jizersk mi horami, na jihov chodním svahu Pfiíchovického hfiebenu. Okolím Pasek (Pozdûtína) a osudy místních obyvatel se inspiroval K. V. Rais pfii psaní románu Zapadlí vlastenci. Vlastní rekreaãní objekt je tfiípatrov. V pfiízemí je technologické zázemí, v prvním patfie pak jídelna, klubovny a bufet. Ve druhém a tfietím podlaïí je ubytovací ãást s celkovou kapacitou 80 lûïek pfieváïnû ve dvoulûïkov ch pokojích se sprchou a spoleãn mi toaletami. K dispozici jsou i apartmány s úpln m vybavením vãetnû televize. Penzion nabízí rozsáhlé sportovní vyïití, a to zejména v zimû. V blízkém lyïafiském areálu je pût vlekû, nedaleko jsou dal- í dvû velká zimní stfiediska Harrachov a Rokytnice nad Jizerou. V létû se lze vûnovat pû í turistice nebo jízdû na kole. K dispozici je zde i hfii tû s umûl m povrchem a parkovi tû. Tento objekt vlastní základní odborová organizace Metrostavu od roku 2000, kdy jej odkoupila od b val ch Vojensk ch staveb. Trnávka Stfiedisko se nachází v podhûfií âeskomoravské vrchoviny mezi obcemi âervená eãice a Îeliv v okrese Pelhfiimov. Je umístûno v zalesnûné krajinû na bfiehu vodního díla tûsnû pfied soutokem Îelivky a Trnávky v nadmofiské v ce 422 m. Lákadlem této turisticky atraktivní lokality jsou kromû pfiehrad na Îelivce, jejíï bfiehy potû í jak houbafie, tak rybáfie, i historické památky. Je to pfiedev ím premonstrátsk klá ter a TrãkÛv hrad v Îelivû. Komplex stfiediska je tvofien nûkolika objekty. Kromû hlavní budovy hotelového typu jsou zde ãtyfii montované dfievûné vícelûïkové chaty, ãtyfii pûtilûïkové chaty typu Okal a osmnáct ãtyfilûïkov ch chatek. Ty se hodí zejména pro pofiádání letního dûtského tábora. Celková kapacita (vyjma chatek dûtského tábora) je 100 lûïek. RekreantÛm je k dispozici terasa s krbem, tûlocviãna, sauna vãetnû posilovny a masáïí, tfii venkovní hfii tû (ãásteãné s umûl m povrchem), venkovní stolní tenis, pûjãovna sportovních potfieb a horsk ch kol (v okolí je vyznaãena cyklotrasa). Parkování aut je zaji tûno na parkovi ti v areálu stfiediska. Základní organizace se stala spolumajitelem rekreaãního stfiediska Trnávka v roce 1990 a odkoupením ostatních souãástí nemovitosti v roce 1995 je nyní jedin m vlastníkem areálu. Pavel Meyer Holandské léto po jihoãesku Kdo by mûl pfiíleïitost porovnat dne ní podobu jihoãeské krajiny kolem pfiehradní nádrïe Lipno s fotografiemi rozlehlého vltavského údolí, které po dokonãení 42 m vysoké a 282 m dlouhé pfiehradní hráze v roce 1959 postupnû zalilo 306 miliónû kubíkû vody, hodnû by se divil. Jezero, jeï za ãistotu a prûzraãnost vody ãásteãnû vdûãí i mnoh m ra elini tím ve svém dnû, zmûnilo krajinu k nepoznání. Zejména v posledních letech se také znaãnû mûní jeho bfiehy. Mezi nová a hojnû vyhledávaná rekreaãní místa se jiï nûkolik let fiadí areál Marina Lipno, na jehoï v stavbû se od roku 1998 opakovanû podílí divize 6 na í firmy. Îe se jedná o skuteãnû mimofiádn projekt potvrzuje také cena z prestiïní soutûïe The Best of Reality, kterou v roce 2004 získala právû ãást areálu, na níï zanechal otisk Metrostav. Do apartmánû v lagunû s jachetním pfiístavem pravidelnû zajíïdûjí zejména holand tí turisté (foto ã. 2 a 3). Jak sami fiíkají, lipenská krajina pro nû pfiedstavuje ideální podmínky pro trávení volného ãasu jsou zde lesy, jezero, rozvinutá turistická infrastruktura i sluïby a navíc je tu pro nû levnû. Zdûné objekty s pfiíãn mi nosn mi stûnami, jejichï fasády jsou omítané nebo obloïené dfievem, poskytují pfiitom dostateãn komfort nejen v letních mûsících, ale po cel rok. Stfiídmá moderní architektura domû evokuje pocit pfiímofiského letoviska (foto ã. 1) a lodû houpající se v jachetním pfiístavu i na vlnách jezera tento dojem je tû umoc- Àují (foto ã. 4 a 5). Inu, Lipno je teì víc neï kdy jindy opravdu Jihoãesk m mofiem. Rekreanty pfii jejich leto ní dovolené v Ïádném pfiípadû nesmí ru it stavba dal í, v pofiadí jiï esté etapy areálu, kterou investor, jímï je holandská spoleãnost Lipno Lake Resort, opakovanû svûfiil opût na í divizi 6. T m pod vedením Miroslava Führera na lipenském bfiehu v tûchto dnech dokonãuje dva nové objekty M, N (foto ã. 6 a 7) a zároveà byla zahájena v stavba dal ích tfií objektû O, P, Q této esté etapy (dokonãeny mají b t v ãervnu 2007). Díky tûmto nov m budovám se kapacita areálu roz ífií o dal ích 400 míst. Jedná se o zakázku o celkovém objemu cca 210 mil. korun, v rámci níï bude kromû uveden ch pûti apartmánov ch objektû a recepce vybudována pfiíslu ná infrastruktura, tedy inïen rské sítû, obsluïné komunikace a sadové úpravy. âtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a. s., ãlen DDM Group / Povûfiená éfredaktorka PhDr. Blanka Hrdinová / Adresa redakce KoÏeluÏská 5, 180 00, Praha 8-LibeÀ, tel.: 26670 9415; www.metrostav.cz, âíslo 12 13/2006 vy lo 19. 7. 2006 (14/2006 vyjde 24. 8. 2006) / SloÏení redakãní rady Ing. Franti ek Polák (pfiedseda), Ing. Jan Cuc, PhDr. Blanka Hrdinová, Ing. Jifií Kavan, Mgr. Jan Kuchafi, Pavel Meyer, Ing. Jaromír Pavlíãek, Ing. Jaromír ob a Ing. Libu e Weinfurtová / Design Tomá Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00, Praha 2 / V roba Boomerang Publishing, Podûbradská 110/1, 198 00, Praha 9, tel.: 244 023 201, fax.: 244023 333 / Podávání novinov ch zásilek povolila âeská po ta, s.p., od tûpn závod Praha, ã.j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinov ch zásilek bylo povoleno s.p. OZSeâ Ústí nad Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK âr E 7121, ISSN 1211-0736