OKRES JIND ICHÒV HRADEC CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr âeskobudùjovicko
âeskobudûjovicko OKRES JIND ICHÒV HRADEC Pestrá krajina severní ãásti Novobystfiické vrchoviny. V popfiedí rybník Komorník, vlevo za ním obec Strmilov, vpravo na obzoru zalesnûné vrcholy Jihlavsk ch vrchû. Uprostfied na vzdáleném obzoru nejvy í ãásti Humpolecké vrchoviny s masivy Kfieme níku a âefiínku. Na pfiedcházející stránce: Land- tejnská kotlina v jihov chodní ãásti Novobystfiické vrchoviny, v pozadí na zalesnûném hfibetu hrad Land- tejn. Okres JindfiichÛv Hradec je nejv chodnûj ím a zároveà nejvût ím okresem Jihoãeského kraje. Zaujímá plochu 943,70 km 2, zahrnuje území 06 obcí a k 3. 2. 200 mûl 92 754 obyvatel s hustotou zalidnûní 48 obyvatel na km 2. Pfiirozenou osou jeho jihozápadní ãásti je tok fieky LuÏnice, osu stfiední ãásti tvofií fieka NeÏárka, v chodní v bûïek okresu pfietíná zafiíznuté údolí Moravské Dyje. Nejsevernûj ím bodem okresu je místo na lesní cestû v lese Vejhulcích severov chodnû od obce Bfiezina, trojmezí hranic s okresy Tábor a Pelhfiimov (49 8 39 s.., 4 55 34 v. d.), nejv chodnûj ím místem okresu a celého kraje je ohyb lesní cesty nad pravostrann m pfiítokem Îeletavky km v chodnû od obce Budeã (49 05 5 s.., 5 35 53 v. d.), nejjiïnûj ím místem je ohyb státní hranice s Rakouskem na jihozápadním okraji âesk ch Velenic (48 45 30 s.., 4 57 28 v. d.) a nejzápadnûj ím bodem je Písãitá hora (460,7 m n. m.) ve Velechvínském polesí severnû od Li ova (49 04 30 s.., 4 37 53 v. d.). Povrch okresu v jeho severozápadní a v chodní ãásti tvofií pfiedev ím ploché pahorkatiny, celá jihozápadní ãást je tvofiena TfieboÀskou pánví, napfiíã okresem ve smûru JZ SV probíhá pomûrnû málo ãlenitá Javofiická vrchovina s nejvy ím místem okresu (795 m n. m.), leïícím na úboãí Javofiice, 350 m jihozápadnû od vrcholu. NejníÏe polo- Ïen m místem okresu je jiïní bfieh vytû- Ïené a zatopené pískovny (40 m n. m.) na levém bfiehu LuÏnice, západnû od obce Vlkov. Okres se rozkládá ve dvou základních geomorfologick ch podsoustavách, Jihoãesk ch pánvích na západû a âeskomoravské vrchovinû na v chodû. Jeho západní ãást leïí v TfieboÀské pánvi s podcelky Lomnická pánev a Karda ofieãická pahorkatina. Lomnická pánev je vyplnûna slabû zpevnûn mi pískovci, jílovci a slepenci svrchnokfiídového klikovského souvrství. 28 JH 2
ZVLÁ Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY Okres JindfiichÛv Hradec Zcela pfii západní hranici okresu od Boru k PonûdráÏce se táhne pruh nezpevnûn ch terciérních sedimentû (jíly, kfiemelinové jíly, písky) domanínského, v jiïní ãásti i ledenického souvrství. Kvartérní uloïeniny tvofií pfiedev ím rozsáhlé fiíãní terasy LuÏnice. Nedaleko obce LuÏnice vznikla vyvátím jemné písãité sloïky píseãná duna Slepiãí vr ek (dnes pfiírodní památka). V okolí Branné, Boru, DvorÛ nad LuÏnicí, Nové Vsi u Klikova a Libofiez jsou vyvinuta rozsáhlá loïiska humolitû, dfiíve na fiadû míst tûïená. Lomnická pánev se ãlení na severnûj- í Borkovickou pánev, zasahující k jihu aï k Branné a Chlumu u Tfiebonû (s nejvût ími rybníky TfieboÀska a s nejvy - JH 3 29
âeskobudûjovicko KRAJINN POKRYV ím bodem Písãitou horou 460,7 m n. m. jihov chodnû od Mazelova) a na jiïnûj í pánev âeskovelenickou s nejvy ím bodem Andûlsk m vrchem (524,3 m n. m.) na státní hranici západnû od âesk ch Velenic. Od západu vniká do TfieboÀské pánve nepatrn v bûïek Li ovského prahu s Dunajovickou horou (Velk les, 504,4 m n. m.). Karda ofieãická pahorkatina, pfiiléhající k Lomnické pánvi z v chodu, je v okrese ãlenûna na okrsky Plavská pahorkatina s nejvy ím rulov m Chlumem (54,0 m n. m.) u obce Ple e, Veselská pahorkatina (zalesnûné pásmo podél NeÏárky) a Chlumská pahorkatina (s nejvy ím bodem âoudkûv vrch 500,0 m n. m. u Libofiez); ta je budována hornina220 JH 4 mi jednotvárné skupiny moldanubika. Od Stfiíbfiece k Jindfiichovu Hradci se táhne ortorulové tûleso s v skytem felzitick ch Ïulov ch porfyrû v okolí StráÏe nad NeÏárkou a Lásenice. Vût í v chodní ãást okresu zaujímají jiïní okraje Kfieme nické vrchoviny, vût ina celku Javofiická vrchovina, jihozápadní okraje KfiiÏanovské vrchoviny a nepatrná ãást Jevi ovické pahorkatiny. Z Kfieme nické vrchoviny patfií do okresu Jindfiichohradecká pahorkatina s okrsky Ratibofiská pahorkatina (Ciheln vrch, 607,5 m n. m.), Jindfiichohradecká kotlina, jíï protéká NeÏárka a její zdrojnice Kamenice od Nové Vãelnice po Dolní Îìár, a s jiïními v bûïky okrsku Îirovnická pahorkatina s nejvy -
Okres JindfiichÛv Hradec ím bodem TÛmÛv vrch (623,8 m n. m.) u Popelína. Malou ãástí sem náleïí jiïní v bûïek Pacovské pahorkatiny, v rámci okresu s nejvy ím vrchem Najdecké ãihadlo (692,2 m n. m.) západnû od Horní Radounû. Vût í ãást Javofiické vrchoviny tvofií rozsáhlé tûleso centrálního moldanubického plutonu, v nûmï hlavními horninami jsou dvojslídn granit aï granodiorit ãímûfiského a mrákotínského typu. Patfií k nûmu také klenovsk masiv protaïen severov chodním smûrem od Lomnice nad LuÏnicí ke Kamenici nad Lipou. V irokém okolí centrálního plutonu jsou roz ífieny cordieritické ruly a migmatity jednotvárné skupiny, které tvofií jeho plá È. Z Javofiické vrchoviny náleïí do okresu cel geomorfologick podcelek Novobystfiická vrchovina, jejíï ústfiední ãást tvofií rozsáhl okrsek vrchoviny Vysokokamenské s nejvy - ím vrcholem Vysok kámen (738,0 m n. m.) jiïnû od KunÏaku. Po jejím obvodu se nachází dal ích deset drobn ch geomorfologick ch okrskû, z nichï zmínku zasluhují Homolka, zalesnûn hfibet se stejnojmennou nejvy í kótou (607,3 m n. m.), KaãleÏská kotlina svelk mi rybníky Krvav m a KaãleÏsk m a tektonicky podmínûn Rudoleck prolom. Do okresu téï patfií malá ãást podcelku Jihlavské vrchy s Ïulov m hfibetem Pivniãek (759,6 m n. m.) s nedalek m stejnû vysok m vrchem Hradisko a s nepatrnou ãástí okrsku ásenská vrchovina, pfiesnûji s jihozápadními svahy Javofiice, jejíï vrchol (836,5 m n. m.) jiï leïí v okrese Jihlava. Z celku KfiiÏanovská vrchovina patfií do okresu Daãická kotlina, kterou protéká Moravská Dyje, a malá ãást Brtnické vrchoviny s nepatrn m úsekem okrsku Markvartická pahorkatina a s vût- inou okrsku Starohobzská vrchovina (Bába, 665 m n. m.). Nejv chodnûj í cíp okresu zabíhá do celku Jevi ovická pahorkatina s podcelkem Jemnická kotlina leïícím v povodí Îeletavky. Na v chod od linie Slavonice Daãice se nacházejí biotitické a sillimanit-biotitické pararuly pestré skupiny s hojn mi vloïkami amfibolitu a kvarcitu, ale téï se dvûma tûlesy skarnu u Îupanovic a Bûlãovic. Skarny obsahují Ïeleznou rudu magnetit. PfieváÏná ãást okresu je podle Quitta, E. (97) zafiazena do mírnû teplé kli- Lokální tûïba svrchních vrstev nezpevnûn ch pískovcû klikovského souvrství u Cepu v jiïní ãásti TfieboÀské pánve. Spontánnû zarûstající opu tûná pískovna. JH 5 22
âeskobudûjovicko Balvanité pastviny nad rybníkem Kaãer v jiïní ãásti Novobystfiické vrchoviny. Lavicovité zvûtrávání drobnû aï stfiednû zrnité dvojslídné Ïuly ãímûfiského typu. matické oblasti, do klimatick ch jednotek s dlouh m tepl m létem a krátkou, mírnû teplou zimou. JiÏní cíp okresu a jeho v chodní ãást zaujímají jednotky s krátk m, mírnû chladn m létem a normálnû dlouhou, mírnû chladnou zimou. Do chladné klimatické oblasti s velmi krátk m, mírnû chladn m létem a dlouhou, mírnou zimou jsou zafiazeny pouze nejvy í polohy âeskomoravské vrchoviny na v chodû okresu. PrÛmûrná roãní teplota vzduchu dosahuje nejvy ích hodnot kolem 7,5 C v TfieboÀské pánvi, smûrem k v chodu postupnû klesá na 7 C v okolí Jindfiichova Hradce a aï k 6 C v nejvy ích polohách âeskomoravské vrchoviny. Vlivem jejího návûtfií je podstatná ãást okresu asi o 0,5 C chladnûj í neï polohy v odpovídající nadmofiské v ce na ostatním území jihoãeského regionu. Velké vegetaãní období trvá na vût- inû území okresu kolem 20 dnû, od zaãátku dubna do zaãátku listopadu. Pouze v nejvy ích polohách se zkracuje jeho trvání pod 200 dnû. Období se zápornou prûmûrnou denní teplotou vzduchu nastupuje na vût inû území okresu obvykle v prûbûhu první dekády prosince a konãí v prûbûhu poslední tfietiny února a jeho délka tak ãiní 80 aï 90 dnû. V polohách nad 700 m n. m. se délka tohoto období prodluïuje na 00 dnû. Nejsu í ãástí okresu je TfieboÀská pánev. V oblasti kolem Lomnice nad LuÏnicí spadne v prûmûru 600 mm atmosférick ch sráïek za rok, v jiïní ãásti okresu, kolem Suchdola nad LuÏnicí, asi 650 mm. Smûrem k v chodu sráïkové mnoïství roste na 700 mm v okolí Horní Radounû, hodnoty kolem 750 mm za rok jsou zaznamenávány vjavofiické vrchovinû mezi KunÏakem anovou Bystfiicí. Na Daãicku, které leïí jiï v závûtfií Javofiické vrchoviny, klesají opût pod 700 mm. Pro rozloïení smûrû vûtru na území okresu je charakteristické zv ení ãetnosti v chodního a jihov chodního proudûní. V TfieboÀské pánvi je nejãastûj í severozápadní a západní smûr, podruïné maximum pfiipadá na smûr jihov chodní. V oblasti âeskomoravské vrchoviny je ãetnost západních a v chodních smûrû pfiibliïnû vyrovnaná. 222 JH 6
Okres JindfiichÛv Hradec Vût ina okresu JindfiichÛv Hradec náleïí do povodí LuÏnice, resp. Labe, a jeho men í v chodní ãást do povodí Dyje a tedy Dunaje. âeskomoravskou vrchovinou prochází rozvodí mezi úmofiím Severního a âerného mofie. Nejvût ími toky v západní ãásti okresu jsou LuÏnice a NeÏárka, ve v chodní ãásti Moravská Dyje. LuÏnice si zachovává charakter rovinného toku po celé délce okresu. Nûkteré ãásti údolní nivy, zejména v úseku Krabono Majdalena, mají dodnes velmi pfiirozen charakter s volnû meandrujícím korytem a s velk m poãtem mrtv ch ramen a pofiíãních tûní. Nová fieka odvádí vût inu vody LuÏnice umûl m korytem do NeÏárky. Jde o nejrozsáhlej í pfievod vody mezi dílãími povodími v celém kraji. Zlatá stoka pfiivádí vodu z LuÏnice do mnoha vût- ích rybníkû TfieboÀské pánve (KaÀov, Velk Tis, Koclífiov, PonûdraÏsk ). NeÏárka vzniká soutokem Kamenice aîirovnice u Jaro ova nad NeÏárkou a okres opou tí u obce Val. Moravská Dyje vtéká na území okresu u Velkého Pûãína a jiïnû od Píseãného odtéká do Rakouska. Z celého kraje má Jindfiichohradecko nejvût í poãet rybníkû. To je dáno nejen tím, Ïe okres zaujímá rozhodující ãást TfieboÀské pánve, ale i vysok m poãtem rybníkû v povodí NeÏárky. V TfieboÀské pánvi jsou nejvût í RoÏmberk (489 ha), Velk Tis (37 ha), Záblatsk rybník (305 ha), Svût (20 ha), Koclífiov (92 ha), KaÀov (57 ha), Opatovick rybník (6 ha), Hejtman (78 ha) astaàkovsk (24 ha). V povodí Ne- Ïárky jsou to zejména Velká Holná (230 ha), Krvav (27 ha), Velk Ratmírovsk (78 ha), Komorník (56 ha), Hejtman (68 ha), Mutina (62 ha), Karda (58 ha) a Velká Lásenice (54 ha). Mimo tyto oblasti leïí v povodí Ko tûnického potoka rozlehl KaãleÏsk rybník (76 ha). Dal ími vodními plochami okresu jsou zatopené jámy po tûïbû tûrkopískû v TfieboÀské pánvi. Nejvût í se nacházejí západnû od Hamru a u Suchdola nad LuÏnicí. Nejvût í zásoby podzemních vod jsou v okrese soustfiedûny v hydrogeologickém rajónu TfieboÀská pánev jiïní ãást v mocn ch, slabû zpevnûn ch kfiídov ch a terciérních uloïeninách s puklinovou a prûlinovou propustností a s hlubok m a vût inou regionálním typem obûhu. Dal í v znamnou, pfiímo navazující oblastí akumulace podzemních vod, jsou hluboké písãité a tûrkopískové uloïeniny s prûlinovou propustností v hydrogeologickém rajónu Fluviální sedimenty LuÏnice a Ne- Ïárky pfii v chodním okraji TfieboÀské pánve. Nejvût í odbûry podzemních vod z tûchto sedimentû se uskuteãàují v okolí Hamru a Halámek. TûÏba písku v otevfien ch pískovnách znaãnû ovlivàuje reïim podzemních vod. TfieboÀská pánev je od roku 98 vyhlá ena Chránûnou oblastí pfiirozené akumulace vod (CHOPAV). Západní a jihozápadní ãást okresu (TfieboÀská pánev) je regionem semia hydromorfních pûd se subregiony, ve kter ch mezi doprovodn mi jednotkami pfievaïují v raznû hydromorfní pûdy. Zbytek okresu, tzn. stfiední a v chodní ãást, je regionem kambizemí nasycen ch, kysel ch aï silnû kysel ch, v men í mífie i podzolû. Z velké skupiny kambizemí zaujímá nejvût í rozlohu kambizem typická, varieta kyselá, vyvinutá ve stfiední a jihozápadní ãásti okresu a v celém jeho v chodním cípu. Vyvinula se tu na svahovinách rul, ojedinûle na jílovitopísãit ch a písãitojílovit ch sedimentech. Lokálnû se prolíná s kyselou varietou kambizemû pseudoglejové a doprovodn m pseudoglejem. V niï ích polohách Novobystfiické vrchoviny a se- Jeden z fiady oligotrofních aï mezotrofních lesních rybníkû v jiïní ãásti Novobystfiické vrchoviny Gebhareck u osady Skalka. JH 7 223
âeskobudûjovicko Zafiíznutá ãást údolí Hamerského potoka s pfiirozen mi smí en mi porosty na svazích nad obcí Jindfii v Jindfiichohradecké pahorkatinû. vernû od ní vznikla na svahovinách kysel ch intruzív kambizem dystrická. Mezi Tfieboní a Karda ovou eãicí (Karda ofieãická pahorkatina) vznikly asociace nasycené kambizemû typické na svahovinách rul s kambizemí arenickou na tûrkopískov ch terasách. JiÏnû od Branné leïí v rozsáhl ch ra elini tích ostrûvek kambizemû arenické na podloïí kysel ch terasov ch tûrkû a tûrkopískû. Ve vrcholov ch ãástech Novobystfiické vrchoviny a jiïní ãásti Jihlavsk ch vrchû (jiïnû od Javofiice) dominuje podzol kambizemní na svahovinách uveden ch kysel ch hornin, men í plochy pokr vají pseudogleje, gleje a kambizem dystrická. Celé území okresu je protkáno sítí vodních tokû a rybníkû lemovan ch rûznû irok mi pásy gleje typického (organozemního, pseudoglejového, pelického). Vyvinuly se na nevápnit ch deluviofluviálních sedimentech a polygenetick ch hlínách, v oblasti TfieboÀské pánve rovnûï na písãitojílovit ch pfiedkvartérních sedimentech. Na tûchto zrnitostnû tûïk ch substrátech se zde nacházejí také velké asociace organozemû typické a glejové. Její pfiechodná forma se vyvinula na men ích ostrûvcích vzónách podzolû Novobystfiické vrchoviny. Vedle glejû jsou nejhojnûj ími hydromorfními pûdami TfieboÀské pánve pseudogleje, pfiedev ím typick a rovnûï organozemní a glejov, leïící na zmiàovan ch písãitojílovit ch pfiedkvartérních sedimentech, tvofiících pfiekryv nevápnit ch jílû a jejich svahovin. Na nevápnit ch nivních sedimentech, lemujících toky LuÏnice, NeÏárky, Kamenice, Moravské Dyje a Îeletavky se vyvinula fluvizem typická a glejová. Témûfi cel region patfií do mezofytika, zejména do fytogeografického okresu âeskomoravská vrchovina, men- í ãást na západû a jihozápadû leïí ve fytogeografickém okresu TfieboÀská pánev a jihov chodní v bûïek ve f. o. Moravské podhûfií Vysoãiny. Nejv e poloïené partie mezi Studenou a Novou Bystfiicí náleïejí do oreofytika, do f. o. Jihlavské vrchy. Diverzitu kvûteny ovlivàuje z jedné strany TfieboÀská pánev s bohatou vodní, mokfiadní a ra elini tní flórou, na druhé stranû do nûj údolím Moravské 224 JH 8
Okres JindfiichÛv Hradec POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE Dyje zasahují prvky teplomilné kvûteny z jihu Moravy. V Jihlavsk ch vr ích se jiï objevují druhy horského charakteru. V celostátním mûfiítku má nejvût- í v znam koncentrace populací leknínu bûlostného (Nymphaea candida), puch fiky útlé (Coleanthus subtilis), pobfieïnice jednokvûté (Littorela uniflora) azevaru nejmen ího (Sparganium minimum), v skyt ra elini tních druhû rosnatky anglické (Drosera anglica), r. prostfiední (D. intermedia), bublinatky prostfiední (Utricularia intermedia), b. bledoïluté (U. ochroleuca), b. men í (U. minor), suchop ru tíhlého (Eriophorum gracile), suchop rku alpského (Trichophorum alpinum), hrotnosemenky bílé (Rhynchospora alba) a kapradû hfiebenité (Dryopteris cristata) a plo né porosty tavolníku vrbolistého (Spiraea JH 9 225
âeskobudûjovicko 2 V dubohabfiinách (Melampyro nemorosi-carpinetum) v údolí Moravské Dyje je lokálnû hojn ãesnek medvûdí (Allium ursinum). Jarní aspekt pfiirozen ch porostû v PR Mutenská obora. 2 V jiïní ãásti Jihlavsk ch vrchû u Kaprouna pfieïívá na jedné ze tfií ãesk ch lokalit zbytková populace kriticky ohroïeného prstnatce Traunsteinerova (Dactylorhiza traunsteineri). salicifolia), rojovníku bahenního (Ledum palustre) a borovice blatky (Pinus rotundata), vesmûs omezené na TfieboÀskou pánev. V znamn je rovnûï v skyt druhû vázan ch na obnaïená písãitá dna a vlhká písãitá políãka, k nimï kromû jiï zmínûné puch fiky útlé patfií zejména pu tiãka rozprostfiená (Lindernia procumbens), sítina hlavatá (Juncus capitatus), s. rybniãní (J. tenageia), stozrník lnovit (Radiola linoides) a nehtovec pfieslenit (Illecebrum verticillatum). Pozoruhodnou lokalitou tohoto typu jsou sádky aloun u rybníka Velk Tis, které jsou v souãasné dobû jedním z nûkolika nalezi È protûïe Ïlutobílé (Gnaphalium luteo-album), masnice vodní (Tillaea aquatica), áchorku Ïlutavého (Pycreus flavescens) a subendemitu kufiinky ostnosemenné (Spergularia echinosperma) v âr. Na suché písãité substráty jsou vázány koniklec jarní (Pulsatilla vernalis), ãern ãesk (Melampyrum bohemicum), paliãkovec edav (Corynephorus canescens), píseãnatka nejmen í (Arnoseris minima), nepatrnec pískomiln (Aphanes australis), nahoprutka píseãná (Guepinia nudicaulis), trávniãka obecná pravá (Armeria vulgaris subsp. vulgaris), ostfiice vfiesovi tní (Carex ericetorum) aj. Zajímav je i v skyt nûkolika vzácn ch druhû hru tiãkovit ch pfii v chodním okraji TfieboÀské pánve zimozelenu okoliãnatého (Chimaphila umbellata), hru tiãky okrouhlolisté (Pyrola rotundifolia) a h. zelenokvûté (P. chlorantha). Roste zde také vzácn zbûhovec jehlancovit (Ajuga pyramidalis). Ve vy ích polohách regionu postupnû smûrem k severov chodu vyznívá roz ífiení horsk ch prvkû alpského migrantu: dfiípatky horské (Soldanella montana), prhy arniky (Arnica montana), ple ky stopkaté (Willemetia stipitata) a fiefii nice trojlisté (Cardamine trifolia). Také zde dosud pfieïívá nevelká populace prstnatce Traunsteinerova (Dactylorhiza traunsteineri), jedna ze tfií v âeské republice. V jiïní ãásti Jihlavsk ch vrchû bylo nedávno na nûkolika lokalitách objeveno nahlouãení pûti ãesk ch druhû plavuníkû plavuníku zplo tûlého (Diphasiastrum complanatum), p. Zeillerova (D. zeilleri), p. cypfii kovitého (D. tristachyum), p. Isslerova (D. issleri) ap. alpského (D. alpinum). V znaãn m rysem kvûteny jihov chodní ãásti regionu je pronikání ãetn ch prvkû teplomilné kvûteny údolím Moravské Dyje k severu a severozápadu. Jsou to kru tík modrofialov (Epipactis purpurata), brambofiík nachov (Cyclamen purpurascens), chrastavec kfiovi tní (Knautia drymeia), tfie eà kfiovitá (Cerasus fruticosa), divizna ozdobná (Verbascum speciosum) a brslen bradaviãnat (Euonymus verrucosus). V západní ãásti regionu potenciálnû pfievaïovaly acidofilní bikové a jedlové doubravy (Luzulo albidae-quercetum, Abieti-Quercetum), pfiiãemï druh typ zfiejmû pfievládal v TfieboÀské pánvi. Jejich roz ífiení dokládá v skyt biky bûlavé (Luzula luzuloides), ãern e luãního (Melampyrum pratense) a konvalinky vonné (Convallaria majalis), vlhké jedlové doubravy indikuje bika chlupatá 226 JH 0
Okres JindfiichÛv Hradec (Luzula pilosa), ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides) aj. Vy í ãásti pfii severním okraji regionu a v jeho v chodní polovinû vesmûs pokr valy druhovû chudé podhorské acidofilní buãiny (Luzulo-Fagetum) s bikou bûlavou, borûvkou ãernou (Vaccinium myrtillus), pstroãkem dvoulist m (Maianthemum bifolium) aj. Neãetné zbytky kvûtnat ch buãin nalezneme dnes jen v nejvy ích polohách. Patfií vût inou k typu s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum), na chud ích skeletovit ch substrátech i ke kostfiavov m buãinám (Festuco altissimae-fagetum). V kulminaãní ãásti Jihlavsk ch vrchû na nûkolika místech nacházíme horské tfitinové smrkové buãiny (Calamagrostio villosae-fagetum). Do údolí Moravské Dyje zasahují od jihov chodu ãern ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum) ado údolí NeÏárky od západu ptaãincové lipové doubravy (Stellario-Tilietum). VTfieboÀské pánvi a v ploch ch ãástech údolí LuÏnice a NeÏárky byly plo nû roz ífieny stfiemchové doubravy a ol iny (spoleãenstva Quercus robur- -Padus avium a Alnus glutinosa-padus avium) s ostfiicí tfieslicovitou. Mnohde na nû navazují mokfiadní ol iny (Carici elongatae-alnetum) a mokfiadní vrbiny (Salici-Franguletum, Salicetum pentandro-cinereae). V nivách ir ích potoãních údolí âeskomoravské vrchoviny rostou ptaãincové ol iny (Stellario-Alnetum glutinosae), lesní prameni tû Jihlavsk ch vrchû doprovázejí podmáãené smrãiny (Equiseto-Piceetum, Mastigobryo-Piceetum). V jiïní ãásti TfieboÀské pánve je na fiadû lokalit zachován vegetaãní komplex ra elini È, tvofien blatkov mi bory (Pino rotundatae-sphagnetum), v nichï jsou soustfiedûny nejvût í populace stfiedoevropského endemita borovice blatky (Pinus rotundata) v âeské republice, vlochyàov mi bory (Vaccinio uliginosi-pinetum) a úzk mi lemy podmáãen ch smrãin. V netypické podobû nalezneme na nûkolika lokalitách porosty suchop rov ch borû (Eriophoro vaginati-pinetum sylvestris). Botanicky nejv znamnûj í komplexy nelesní vegetace slatinn ch a pfiechodov ch ra elini È leïí zejména v TfieboÀské pánvi. Na svahov ch minerotrofních prameni tních ra elini tích âeskomoravské vrchoviny a Jihlavsk ch vrchû nacházíme zbytky ostfiicovomechov ch spoleãenstev svazû Caricion fuscae, Caricion demissae a Sphagno warnstorfiani-tomenthypnion s bafiiãkou bahenní (Triglochin palustre), suchop rem irolist m (Eriophorum latifolium), suchop rkem alpsk m (Trichophorum alpinum), hrotnosemenkou bílou (Rhynchospora alba) a v znaãn mi mechorosty zelenkou hvûzdovitou (Campylium stellatum), srpnatkou fermeïovou (Drepanocladus vernicosus), vlasolistcem vlhkomiln m (Tomenthypnum nitens) adal ími. Vodní a mokfiadní vegetace je vyvinuta v TfieboÀské pánvi i na poãetn ch rybnících na âeskomoravské vrchovinû. Kromû zmínûn ch druhû vodní kvûteny zde nalézáme voìanku Ïabí (Hydrocharis morsus-ranae), Ïebratku bahenní (Hottonia palustris), kamy ník pfiímofisk (Bolboschoenus maritimus agg.), vzácnû rûïkatec bradavãit (Ceratophyllum submersum), Ïabník trávovit (Alisma Ra elinné louky s porosty svazu Caricion fuscae urybníka Hradeãek ustfiíïovic. 2 Hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba) roste vzácnû na minerotrofních mûlk ch ra elini tích v TfieboÀské pánvi a na âeskomoravské vrchovinû. 2 JH 227
âeskobudûjovicko 2 Zvonek hadincovit (Campanula cervicaria) byl teprve v nedávné dobû nalezen v PR TouÏínské stránû udaãic. 2 Kvelmi vzácn m druhûm plavuníkû patfií plavuník ZeillerÛv (Diphasiastrum zeilleri), objeven v nedávné dobû v jiïní ãásti Jihlavsk ch vrchû mezi Kaprounem a âesk m Rudolcem. 3 Vrybnících Jindfiichohradecka roste vcelku bûïnû ípatka vodní (Sagittaria sagittifolia). 3 gramineum) a Ï. kopinat (A. lanceolatum). V poslední dobû se na rybnících TfieboÀska ífií fieãanka zubatá (Najas marina). V odlesnûné krajinû nacházíme ovsíkové louky svazu Arrhenatherion, na âeskomoravské vrchovinû také krátkostébelné porosty svazu Violion caninae. Balvanité pastviny v nejvy ích polohách charakterizují porosty jalovce obecného (Juniperus communis). V nivách se rozprostírají pcháãové louky as. Angelico-Cirsietum palustris (Calthion), s dûhelem lesním (Angelica sylvestris) a pcháãem bahenním (Cirsium palustre). Na stfiídavû vlhk ch stanovi tích nacházíme bezkolencové louky (Molinion), na nichï rostou hlad prusk (Laserpitium prutenicum), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), vzácnû kosatec sibifisk (Iris sibirica) a hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum). Lesy pokr vají 38 % plochy okresu. Rozsáhlej í lesní celky se zachovaly vtfieboàské pánvi a v jiïní ãásti Javofiické vrchoviny, kde lesnatost pfiekraãuje 50 %. Podíl jehliãnat ch dfievin ãiní 9 %, nejvíce je smrku 5 %, následují borovice s 38 %, modfiín s %, na ostatní jehliãnany pfiipadá %. Celkov podíl listnat ch dfievin je 8 %; dub 2 %, buk 2 %, bfiíza 2 %, ol e % a ostatní listnáãe dohromady %. VTfieboÀské pánvi roste místní ekotyp znám jako tfieboàská borovice s vysok m bezsuk m kmenem a kuïelovitou korunou. Dub dnes pfieïívá ve zbytcích pfiestárl ch porostû nebo na plochách s porosty z umûl ch v sadeb (hráze rybníkû, aleje, stromofiadí aj.). Na âeskomoravské vrchovinû jsou plo nû roz ífieny kultury smrku cizí provenience, které na stanovi tích s ãastou námrazou trpí vr kov mi polomy. Fauna okresu je velmi rozmanitá, neboè s v jimkou v raznû horsk ch druhû zde najdeme prvky v ech základních stfiedoevropsk ch biomû. Rozsáhlá pfiemûna TfieboÀské pánve od stfiedovûku do souãasnosti, zamûfiená na zadrïení vody v krajinû, pomohla vytvofiit z této oblasti nejv znamnûj í centrum mokfiadní fauny v âechách. Oblast Daãicka v povodí Moravské Dyje a Îeletavky je obohacena o teplomilné prvky, které sem pronikly z moravsk ch úvalû. Pfii popisu fauny okresu je tfieba na prvním místû uvést v mnoha ohledech specifická spoleãenstva TfieboÀské pánve. Pfiedev ím jde o zoocenózy ra elini È s tyrfobiontními druhy hmyzu, vût inou potravnû vázan mi na hojné druhy ra elini tních rostlin. Napfi. mera Cacopsylla ledi se vyvíjí na rojovníku, modrásek stfiíbroskvrnn (Vacciniina optilete) na klikvû a pernatu ka rosnatková (Buckleria paludum) na rosnatce okrouhlolisté. Rybníky TfieboÀska hostí pestrou avifaunu. Zdej í populace kormorána velkého (Phalacrocorax carbo), husy velké (Anser anser), hohola severního (Bucephala clangula), zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) a slavíka modráãka stfiedoevropského (Luscinia svecica cyanecula) patfií k nejpoãetnûj ím v âr. Na rybníky jsou potravnû vázáni orel mofisk (Haliaeetus albicilla), vydra fiíãní (Lutra lutra), ãásteãnû také vodou kropenat (Tringa ochropus). Cenná je ov em fauna dal ích typû mokfiadû, zejména nivních ekosystémû s bûlopáskem tavolníkov m (Neptis rivularis), 228 JH 2
Okres JindfiichÛv Hradec idélkem leskl m (Nehalennia speciosa) a ãíhalkou pospolnou (Atherix ibis), a také rákosin se stenotopními druhy mûr, napfi. rákosnicí zevarovou (Archanara sparganii) ar. orobincovou (Nonagria typhae), mnoha druhy broukû, mj. stfievlíãkem Pterostichus aterrimus, stfievlíãky rodu Europhilus a mandelinkami rodu Donacia, s více neï padesáti druhy váïek aj. V lesních spoleãenstvech TfieboÀské pánve jsou cenní pfiedev ím Ïivoãichové luïních stfiemchov ch doubrav, napfi. tesafiík obrovsk (Cerambyx cerdo), krasec Eurythyrea quercus, kovafiík Lacon querceus a dal í. Také v místy zachovan ch reliktních ra elinn ch a písãit ch borech Ïijí specifické druhy hmyzu, zejména tesafiík Nothorrhina punctata ahladkokrovec Pytho depressus. V lesích jiïního TfieboÀska Ïije jiï nûkolik desetiletí malá izolovaná populace losa evropského (Alces alces), jejíï pfiedkové pfii li z jeho souvislého areálu (zfiejmû zpolska). Velmi specifická je fauna písãin, která se z nyní jiï znaãnû degradovan ch lokalit vát ch pískû mnohde stûhuje na pobfieïí zaplaven ch pískoven a obdobná písãitá stanovi tû. Pfiítomnost teplomiln ch druhû na tûchto lokalitách, napfi. saranãí Oedipoda coerulescens a Sphingonotus coerulans, kfiíska Jassargus sursumflexus, knûïice Phimodera flori, dlouhososky Anthrax varius, lupice Medetera gracilicauda, mouchy Orchisia costata, listokaze Anomala dubia a mnoha dal ích, ukazuje návaznost fauny na podobné biotopy rakouského Podunají. Na písãit ch lokalitách probíhá larvální v voj parazitick ch a anthofilních druhû blanokfiídl ch, av ak mnoho stenotopních druhû zde v posledních desetiletích vymizelo, protoïe byly potravnû odkázány na okolní, nyní vût inou znaãnû pfiemûnûné biotopy. Jindfiichohradecká kotlina aï pfiibliïnû k linii KunÏak Studená obsahuje také mnoho mokfiadních enkláv. Îije tu fiada stenotopních druhû bezobratl ch, napfi. pavouk plachetnatka Centromerus sphagnicola, mravenec ra- elinn (Formica transcaucasica), vodomil Crenitis punctatostriata, hlavatûnka Tomosvaryella minima a bedlobytka Exechia separata. Velk poãet rybníkû a navazujících mokfiadû hostí pestrou faunu obojïivelníkû a vodních ptákû. Na vodních tocích i rybnících je bûïná vydra fiíãní (Lutra lutra). V borov ch lesích na Ïivinami chudém podkladu vzácnû nalézáme pomûrnû teplomilné druhy pavoukû (plachetnatku Panamomops affinis) a hmyzu, napfi. krasce mûìáka (Chalcophora mariana). VpfieváÏnû zalesnûné Javofiické vrchovinû, tzv. âeské Kanadû, je nápadnû hojná pestfienka Volucella bombylans, klo Lipoptena fortisetosa a jiné druhy v jihoãeském regionu nepfiíli obvyklé. Pro vy í polohy jsou charakteristické podhorské druhy bezobratl ch, napfi. plï vrásenka pomezní (Discus ruderatus), stfievlík Carabus linnei, mrchoïrout Silpha tyrolensis, drabãíci Oxyporus maxillosus a Atrecus pilicornis a dal í. Ve zdej ích lesích bûïnû hnízdí ãáp ãern (Ciconia nigra), sluka lesní (Scolopax rusticola) a kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum), místy také lelek lesní (Caprimulgus europaeus). Na extenzivnû obhospodafiovan ch rybnících Ïijí mimofiádnû poãetné populace nûkter ch obojïivelníkû, pfiedev ím skokana ostronosého (Rana arvalis) a s. krátkonohého (R. lessonae). SníÏeniny v povodí Moravské Dyje aîeletavky v nejv chodnûj í ãásti okre- 2 LÏiãák pestr (Anas clypeata) hnízdí dnes v okrese JindfiichÛv Hradec jen vzácnû, pfiedev ím na rybnících obklopen ch loukami. 2 V extenzivnû obhospodafiovan ch rybnících a v tûních na Jindfiichohradecku je ãastá blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus). 3 Bizarní teplomilná mandelinka Hispa atra byla v jihoãeském regionu nalezena na Jindfiichohradecku a na jihu Táborska. V skyt na Daãicku navazuje na její roz ífiení vmoravsk ch úvalech, na TfieboÀsko pronikla zfiejmû od jihu z údolí Dunaje. 3 JH 3 229
âeskobudûjovicko Areál jindfiichohradeckého zámku na soutoku NeÏárky a Hamerského potoka, pûvodnû sídlo jedné z vûtví rodu VítkovcÛ, pánû z Hradce. su se faunou bezobratl ch v raznû li í od zbytku Jindfiichohradecka a celého jihoãeského regionu, neboè zde vyznívá roz ífiení teplomilné fauny z jihu Moravy. Nûkteré z teplomiln ch druhû, napfi. okáã kostfiavov (Arethusana arethusa), plo tiãka Oxycarenus pallens, nosatec Larinodontes sturnus avrtalka Phytomyza salviae, odtud do âeské kotliny vûbec nepronikly, jiné, tfieba mandelinka Hispa atra a okáã voàavkov (Brintesia circe) se objevují (v jihoãeském regionu) také na TfieboÀsku. Zajímav je zde v skyt tesafiíka Semanotus undatus, jehoï areál v âeské republice je v souãasné dobû omezen na jiïní ãást âeskomoravské vrchoviny. První osídlení území okresu je doloïeno z období mezolitu. Mezolitiãtí lovci a rybáfii sídlili v TfieboÀské pánvi, v okolí rybníka varcenberk u PonûdráÏky. Vlhãí ãásti TfieboÀské pánve a âeskomoravská vrchovina v ak doklady o pravûkém osídlení postrádají abyly zfiejmû trvaleji osídleny aï ve vrcholném stfiedovûku. Stfiedovûk je spjat s hospodáfisk mi aktivitami RoÏmberkÛ, pánû z Hradce a Land tejna a pozdûji SchwarzenbergÛ, jimï vdûãíme za zachování souvislej ích lesních komplexû, na TfieboÀsku za vybudování rybniãních soustav. Podoba krajiny je v sledkem aï do nedávné doby tradiãního extenzivního zpûsobu hospodafiení, kter v ak byl po druhé svûtové válce v pohraniãních ãástech pfieru en odsunem nûmeckého obyvatelstva. Intenzifikace zemûdûlství ve druhé polovinû 20. století postihla pfiedev ím TfieboÀsko. Po roce 990 do- lo kpoklesu intenzity vyuïívání. DÛsledkem je zarûstání a ruderalizace nûkter ch pozemkû, jinde neúmûrná zátûï pastvou. Stál m problémem vût ích rybníkû je intenzivní obhospodafiování. ZávaÏn mi zásahy do krajiny jsou velkoplo ná tûïba tûrkopískû v jiïní ãásti TfieboÀska a tûïba uranov ch rud uokrouhlé Radounû. Do jihozápadní ãásti regionu zasahuje CHKO TfieboÀsko. Pfii jeho v chodní hranici byl zfiízen pfiírodní park Homolka a v chodnû od nûj se nachází pfiírodní park âeská Kanada. V okrese bylo do konce roku 2000 vyhlá eno celkem 43 maloplo n ch zvlá tû chránûn ch území a 60 památn ch stromû nebo jejich skupin. ada nov ch chránûn ch území (více neï deset, z toho dvû také v CHKO TfieboÀsko) se k vyhlá ení pfiipravuje. 230 JH 4