Stavba slovníku VIM 3: Zásady terminologické práce

Podobné dokumenty
Základní terminologické pojmy (Mezinárodní metrologický slovník VIM3)

Nová metrologická terminologie. Marta Farková

ZABEZPEČENÍ KVALITY V LABORATOŘI

Mezinárodn metrologických pojmů a chemická

Úvod do problematiky měření

Resolution, Accuracy, Precision, Trueness

Genauigkeit (Richtigkeit und Präzision) von Messverfahren und Messergebnissen Teil 1: Allgemeine Grundlagen und Begriffe

Národní informační středisko pro podporu jakosti

ČESKÝ INSTITUT PRO AKREDITACI, o.p.s. Dokumenty ILAC. ILAC Mezinárodní spolupráce v akreditaci laboratoří

Vyjadřování přesnosti v metrologii

Nejistota měř. ěření, návaznost a kontrola kvality. Miroslav Janošík

MATEMATICKO STATISTICKÉ PARAMETRY ANALYTICKÝCH VÝSLEDKŮ

ŘÍZENÍ MONITOROVACÍHO A MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ

Normy ČSN,ČSN ISO a ČSN EN

Zpracování a vyhodnocování analytických dat

terminologii dle VIM 3, který nahradí VIM 2 (u nás zaveden v ČSN ).

Výsledky kalibrace a jak s nimi pracovat

Nová doporučení o interní kontrole kvality krevního obrazu. Soňa Vytisková

CW01 - Teorie měření a regulace

8/2.1 POŽADAVKY NA PROCESY MĚŘENÍ A MĚŘICÍ VYBAVENÍ

SEBELOKALIZACE MOBILNÍCH ROBOTŮ. Tomáš Jílek

Členění podle 505 o metrologii

Způsobilost systému měření podle normy ČSN ISO doc. Ing. Eva Jarošová, CSc.

Část 4 Stanovení a zabezpečení garantované hladiny akustického výkonu

Kvalita v laboratorní a kontrolní praxi

T- MaR. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb. Teorie měření a regulace. Podmínky názvy. 1.c-pod. ZS 2015/ Ing. Václav Rada, CSc.

Normy ČSN a ČSN ISO z oblasti aplikované statistiky (stav aktualizovaný k )

Nová doporučení o interní kontrole kvality koagulačních vyšetření. RNDr. Ingrid V. Hrachovinová, Ph.D. Laboratoř pro poruchy hemostázy, ÚHKT Praha

Členění podle 505 o metrologii

VYJADŘOVÁNÍ PŘESNOSTI MĚŘIDEL A MĚŘENÍ

Semestrální projekt. Vyhodnocení přesnosti sebelokalizace VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

SBORNÍKY TECHNICKÉ HARMONIZACE 2005

Posouzení přesnosti měření

METODICKÉ POKYNY PRO AKREDITACI

Postup pro kalibraci vyměřené zkušební dráhy pro stanovení konstanty vozidla W a účinného obvodu pneumatik (dále jen dráhy )

Metodika pro stanovení cílové hodnoty obsahu hotově balených výrobků

DOKUMENT ILAC ILAC-G8:03/2009

Seminář GPS VUT V Brně, 30. května 2007

METROLOGIE V CHEMII DAVID MILDE, Metrologie = věda o měření a jeho aplikaci

HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI KONTROLNÍCH PROSTŘEDKŮ

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. Stanovení základních materiálových parametrů

Teorie měření a regulace

Chyby spektrometrických metod

NEJISTOTA MĚŘENÍ. David MILDE, 2014 DEFINICE

METODIKY OVĚŘOVÁNÍ VODOMĚRŮ Ing. Miroslava Benková, Ph.D.

Spolehlivost výsledků mechanických zkoušek

ČSN RYCHLÁ METODA STANOVENÍ CELKOVÉ OBJEMOVÉ AKTIVITY ALFA

JAKÉ VÝHODY PŘINESE NÁHRADA VELIČINY AKTIVITA VELIČINOU TOK ČÁSTIC PŘI POSUZOVÁNÍ MĚŘIDEL PLOŠNÉ AKTIVITY

SBORNÍKY TECHNICKÉ HARMONIZACE 2005 TERMINOLOGIE Z OBLASTI METROLOGIE

Národní informační středisko pro podporu jakosti

Rozměrové a geometrické specifikace produktu a jejich ověřování

VYSOKONAPĚŤOVÉ ZKUŠEBNICTVÍ. #2 Nejistoty měření

Chyby a neurčitosti měření

Souřadnicové měření je měření prostorových souřadnic prováděné pomocí CMM Souřadnicový měřicí stroj CMM je měřicí systém k měření prostorových souřadn

Hodnocení snímacích systému souřadnicových měřicích strojů Evaluation sensing systems CMM

Zkoušky a kalibrace strojů a měřidel v oboru jednotky délky

Monitoring složek ŽP - instrumentální analytické metody

Verifikace sérologických testů v imunologických laboratořích ISO Postupy vyšetření

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

CW01 - Teorie měření a regulace

Metrologický řád (1) Metrologický řád. Co je a k čemu je metrologie? Definování jednotek v ČR

MSA-Analýza systému měření

Analýza systému měření VDA5/MSA ME IMS 120

Č e s k ý m e t r o l o g i c k ý i n s t i t u t Okružní 31,

Kalibrace měřiče KAP v klinické praxi. Martin Homola Jaroslav Ptáček

Metrologický řád FMMI

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Stavební materiály. Zkušební laboratoře. Ing. Alexander Trinner

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 1. Základy měření

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Metrologie v praxi. Eliška Cézová

Laboratoře referenční, akreditované, auditované a autorizované. Management potravinářské laboratoře

EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření. Jan Krystek

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

1. VÝBĚR ZÁKLADNÍCH POJMŮ

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI KONTROLNÍCH PROCESŮ

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

METROLOGIE ...JAKO SOUČÁST KAŽDODENNÍHO ŽIVOTA

KALIBRACE. Definice kalibrace: mezinárodní metrologický slovník (VIM 3)

VYUŽITÍ MULTIFUNKČNÍHO KALIBRÁTORU PRO ZKRÁCENOU ZKOUŠKU PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ PLYNU

Metrologická návaznost, kalibrace a ověření kalibrace

Stanovení akustického výkonu Nejistoty měření. Ing. Miroslav Kučera, Ph.D.

2. PŘESNOST MĚŘENÍ A1B38EMA P2 1

Česká metrologická společnost, z.s.

Nové požadavky na zvukoměrnou techniku a jejich dopad na hygienickou praxi při měření hluku. Ing. Zdeněk Jandák, CSc.

Č e s k ý m e t r o l o g i c k ý i n s t i t u t Okružní 31,

Č e s k ý m e t r o l o g i c k ý i n s t i t u t Okružní 31,

Č e s k ý m e t r o l o g i c k ý i n s t i t u t Okružní 31,

Teorie měření a regulace

Metody analýzy vhodnosti měřicích systémů

v Ceský metrologický institut Okružní 31,63800 Brno

Za hranice nejistoty(2)

Teorie měření a regulace

Mezilaboratorní porovnávací zkoušky jeden z nástrojů zajištění kvality zkoušení. Lenka Velísková, ITC Zlín Zákaznický den,

VÝKLAD POJMŮ V MANAGEMENTU KVALITY V ANALYTICKÝCH LABORATOŘÍCH

Výklad základních pojmů metrologie - Nejistoty měření

Metrologie měření vibrací a zvuku

Analytické znaky laboratorní metody Interní kontrola kvality Externí kontrola kvality

Transkript:

VIM 1 VIM 2:1993 ČSN 01 0115 Mezinárodní slovník základních a všeobecných termínů v metrologii VIM 3:2007 International Vocabulary of Metrology Basic and General Concepts and Associated Terms Mezinárodní metrologický slovník Základní a obecné pojmy a přidružené termíny 2 1

Stavba slovníku VIM 3: 1. Veličiny a jednotky 2. Měření (vč. Výsledků měření) 3. Zařízení pro měření 4. Vlastnosti měřicích zařízení 5. Etalony Příloha A Pojmové diagramy 3 Při tvorbě VIM dodržovány Zásady terminologické práce ISO 704, ISO 1087-1 a ISO 10241 Princip substituce nahrazování termínů definicemi Primární tvary - nedefinované pojmy systém, složka, jev, látka, vlastnost, reference, experiment, zkoumání, velikost, materiál, zařízení a signál Synonyma a jejich pořadí Jednoduché a složené termíny 4 2

Některé pojmy VIM 2 nejsou dále považovány za základní nebo všeobecné. U pojmů pro měřicí zařízení se odkazuje na ČSN IEC 60050-300, Mezinárodní elektrotechnický slovník, IEV. U pojmů managementu kvality, vzájemného uznávání uspořádání metrologie nebo legální metrologie se odkazuje na bibliografii. 5 Měření měření: proces experimentálního získávání jedné nebo více hodnot veličiny, které mohou být důvodně přiřazeny veličině Nepoužívá pro jmenovité vlastnosti. měření: soubor činností, jejichž cílem je stanovit hodnotu veličiny (VIM 2) 6 3

výsledek měření: soubor hodnot veličiny přiřazený měřené veličině společně s jakoukoliv další dostupnou relevantní informací Obecně jako naměřená hodnota veličiny a nejistota měření. Je-li nejistota měření zanedbatelná, smí být vyjádřen jako jediná naměřená hodnota veličiny (2.10). výsledek měření: hodnota získaná měřením přisouzená měřené veličině (VIM 2) 7 Výsledkem měření mohla být dle souvislosti indikace, nekorigovaný výsledek nebo korigovaný výsledek. naměřená hodnota veličiny (measured quantity value): hodnota veličiny reprezentující výsledek měření V GUM jsou pro 'naměřenou hodnotu veličiny' používány termíny výsledek měření a hodnota odhadu hodnoty měřené veličiny, nebo jen hodnota odhadu měřené veličiny. 8 4

U měření zahrnujícího s opakovanými indikacemi může každá indikace poskytnout odpovídající naměřené hodnoty veličiny. Soubor jednotlivých naměřených hodnot veličin může být použit k výpočtu výsledné naměřené hodnoty veličiny, např. průměru nebo mediánu, obvykle se sníženou přidruženou nejistotou měření. 9 pravá hodnota veličiny: hodnota veličiny, která je ve shodě s definicí veličiny konvenční hodnota veličiny: hodnota veličiny přiřazená dohodou k veličině pro daný účel konvenčně pravá hodnota (veličiny): hodnota, která je přisuzována blíže určené veličině a přijatá, někdy konvencí, jako hodnota jejíž nejistota je vyhovující pro daný účel (VIM 2) 10 5

přesnost měření, přesnost: (measurement accuracy, accuracy) těsnost shody mezi naměřenou hodnotou veličiny a pravou hodnotou veličiny měřené veličiny Není veličinou a není dána číselnou hodnotou veličiny. Měření je prohlášeno za přesnější (accurate), když nabízí menší chybu měření. přesnost měření: těsnost shody mezi výsledkem měření a pravou hodnotou měřené veličiny (VIM 2) 11 chyba měření: naměřená hodnota veličiny minus referenční hodnota veličiny Neměla být zaměňována s výrobní chybou nebo omylem. chyba (měření): výsledek měření minus pravá hodnota měřené veličiny (VIM 2) 12 6

Pojem 'chyba měření' může být použit: když existuje jediná referenční hodnota veličiny po kalibraci provedené etalonem se zanedbatelnou nejistotou měření, nebo je-li dána konvenční hodnota veličiny, tj. případy kdy je chyba měření známa, a jestliže se předpokládá měřená veličina reprezentovaná jedinečnou pravou hodnotou veličiny nebo souborem pravých hodnot veličiny zanedbatelného rozsahu v případě, ve kterém je chyba měření neznámá. 13 Přesnost měření Výsledek měření Pravá hodnota veličiny Přesnost měření (VIM 2) Indikace Konvenční hodnota veličiny Chyba měření Přesnost měření (VIM 3) Naměřená hodnota veličiny 14 7

Správnost a shodnost 15 Závody ve střelbě Střed střelby osobních zbraní Střed střelby jediné zbraně Karel Petr Tomáš Adam 27 bodů 26 bodů 24 bodů 21 bodů 16 8

Znění návrhu VIM 3 z dubna 2004 přesnost měření (1): <klasický přístup> těsnost shody mezi naměřenou hodnotou veličiny a pravou hodnotou měřené veličiny přesnost měření (2) <nejistotový přístup> těsnost shody mezi naměřenými hodnotami veličin, které jsou přisuzovány měřené veličině 17 Problematické termíny Termín VIM 2 ČSN 01 0115 ČSN ISO 3534-1 Dohodnuto TK při RM Použito ve VIM 3 accuracy Genauigkeit přesnost přesnost správnost přesnost precision Präzision nebylo definováno shodnost přesnost preciznost trueness Richtigkeit nebylo definováno správnost pravdivost správnost bias správnost měř. přístr. strannost, vychýlení odchylka chyba správnosti 18 9

ČSN P ENV 13005 (GUM) Definice B.2.14 accuracy of measurement = Meßgenauigkeit => správnost měření at various levels of accuracy auf verschiedenen Genauigkeitsnive v různých úrovních správnosti (1.1) dictated by the required accuracy of measurement geforderten Meßgenauigkeit diktiert určená požadovanou správností měření (3.1.3) to required accuracy of the test der geforderten Prüfgenauigkeit k požadované správnosti zkoušky (3.4.5) 19 Slovníku spisovné češtiny, ACADEMIA Z jazykového hlediska je nejvýstižnější překlad termínů accuracy trueness precision : přesnost: jako míra souhlasu se skutečností, tj. s referenční hodnotou veličiny; správnost: mající patřičné vlastnosti v náležité míře, tj. měření (měřidlo) nemá systematickou chybu; preciznost: jako přesný, tj. precizní provedení měření. Termín pravdivost, jako obsahující pravdu, se jeví jako nejméně vhodný. 20 10

Střelba a měření Konvenční hodnota Přesnost střelby Zásah Naměřená hodnota Pravá hodnota veličiny Přesnost měření Konvenčně pravá hodnota Chyba měření 21 Přesné, tj. správné a precizní Naměřené hodnoty Referenční hodnota Správnost měření systematická chyba Preciznost měření 22 11

Nepřesné, tj. správné, ale málo precizní Naměřené hodnoty Referenční hodnota Správnost měření systematická chyba Preciznost měření 23 Nepřesné, tj. nesprávné ale precizní Naměřené hodnoty Referenční hodnota Správnost měření systematická chyba Preciznost měření 24 12

Nepřesné, tj. nesprávné a málo precizní Naměřené hodnoty Referenční hodnota Správnost měření systematická chyba Preciznost měření 25 správnost měření, správnost: (measurement trueness, trueness) těsnost shody mezi průměrem nekonečného počtu opakovaných naměřených hodnot veličiny a referenční hodnotou veličiny Není to veličina a proto nemůže být vyjádřena číselně, ale míry pro těsnost shody jsou uvedeny v ISO 5725. Správnost měření je nepřímo vztažena pouze k systematické chybě měření, bez vztahu k náhodné chybě měření. 26 13

systematická chyba měření: složka chyby měření, která v opakovaných měřeních zůstává konstantní nebo se mění předvídatelným způsobem = chyba měření - náhodná chyba měření Referenční hodnotou veličiny pro ni je: pravá hodnota veličiny, nebo naměřená hodnota veličiny etalonu zanedbatelné nejistoty měření, nebo konvenční hodnota veličiny. 27 náhodná chyba měření: složka chyby měření, která se v opakovaných měřeních mění nepředvídatelným způsobem = chyba měření - systematická chyba měření Referenční hodnotou veličiny pro ni je: průměr, který by se získal z nekonečného počtu opakovaných měření stejné měřené veličiny. 28 14

preciznost měření, preciznost: (measurement precision, precision) těsnost shody mezi indikacemi nebo naměřenými hodnotami veličiny získanými opakovanými měřeními na stejném nebo podobných objektech za specifikovaných podmínek Je obvykle vyjádřena číselně mírami nepřesnosti, např. směrodatnou odchylkou, rozptylem nebo variačním koeficientem za specifikovaných podmínek měření. 29 nejistota měření korekce výsledek měření (result of measurement) naměřená hodnota (measured quantity value) pravá hodnota veličiny (true quantity value) konvenční hodnota veličiny (conventional quantity value) referenční hodnota veličiny (tj. pravá/konvenční hodn. veličiny) přesnost měření (accuracy of measurement) chyba měření = systematická chyba + náhodná chyba Platí pro jednu naměřenou hodnotu veličiny Platí pro opakovaná měření průměrná hodnota preciznost měření (measurement precision) opakovatelnost měření (measurement repeatability) mezilehlá preciznost měření (intermediate measurement precision) reprodukovatelnost měření (measurement reproducibility) správnost měření (measurement trueness) chyba správnosti měření (measurement bias) chyba správnosti přístroje (instrumental bias) 30 15

Aplikace Kalibrace prac. etalonu Naměřená hodnota (do KL) L N = 99,999 81 mm Pravá hodnota veličiny Přesnost měření Referenční hodnota (do KL) = L = 100,000 01 mm = konvenční hodnota hlavního etalonu Chyba měření pracovního etalonu = 0,2 µm Nejistota hlavního etalonu = (0,2 + 2L) µm Nejistota pracovního etalonu = (0,5 + 5L) µm 31 Aplikace Kalibrace prac. měřidla Referenční hodnota (do KL) = 99,999 81 mm konvenční hodnota pracovního etalonu Pravá hodnota veličiny Přesnost měření pracovního etalonu Přesnost měření pracovního měřidla Naměřená hodnota (do KL) = 99,999 91 mm System. chyba pracovního etalonu = 0,2 µm Chyba měření = +0,01 µm Systematická chyba prac. měřidla= 0,1 µm Nejistota pracovního etalonu = (0,5 + 5L) µm Nejistota pracovního měřidla = (1 + 10L) µm 32 16

Aplikace Ověření stan. měřidla naměřené hodnoty měřidlo A měřidlo B pravá hodnota veličiny konvenční hodnota veličiny měřidlo C MPE třída přesnosti MPE v provozu 33 podmínka opakovatelnosti měření: podmínka měření ze souboru podmínek, který zahrnuje stejný postup měření, stejnou obsluhu, stejný měřicí systém, stejné pracovní podmínky a stejné místo, a opakování měření na stejném nebo podobných objektech v krátké časové periodě opakovatelnost měření: preciznost měření za souboru podmínek opakovatelnosti měření opakovatelnost měření: těsnost shody mezi výsledky po sobě následujících měření téže měřené veličiny provedených za stejných podmínek měření 34 17

podmínka střední preciznosti měření: podmínka měření ze souboru podmínek, který zahrnuje stejný postup měření, stejné místo a opakování měření na stejném nebo podobných objektech v rozšířené periodě času, ale smí obsahovat další podmínky zahrnující změny Změny mohou zahrnovat nové kalibrace, kalibrátory, obsluhu a měřicí systémy. střední preciznost měření 35 podmínka reprodukovatelnosti měření: podmínka měření ze souboru podmínek, který zahrnuje různá místa, obsluhu, měřicí systémy a opakování měření na stejném nebo podobných objektech reprodukovatelnost měření: preciznost měření za podmínek reprodukovatelnosti měření reprodukovatelnost měření: těsnost shody mezi výsledky měření téže měřené veličiny provedených za změněných podmínek měření 36 18

Podmínky opakovatelnosti stejný postup měření stejný operátor stejný měřicí systém stejné pracovní podmínky stejné místo opakování měření na stejném nebo podobných objektech krátkou časovou periodu Podmínky mezilehlé preciznosti stejný postup měření nový operátor nová kalibrace, kalibrátor a měřicí systém stejné místo opakování měření na stejném nebo podobných objektech rozšířenou periodu času Podmínky reprodukovatelnosti různé postupy měření nový operátor nový měřicí systém různá místa opakování měření na stejném nebo podobných objektech 37 Zařízení pro měření měřidlo, měřicí přístroj: zařízení používané k měření, samotné nebo ve spojení s jedním nebo více přídavnými zařízeními Měřidlo, které může být používáno samostatně je měřicí systém. Měřidlem smí být indikační měřidlo nebo ztělesněná míra. 38 19

měřicí systém: soubor jednoho nebo více měřidel a často dalších zařízení, včetně jakýchkoliv činidel a zdrojů, sestavený a přizpůsobený k poskytování informace používané ke generování naměřených hodnot veličiny ve specifikovaných intervalech pro veličiny specifikovaných druhů Měřicí systém se smí skládat i z jediného měřidla. 39 3.2 měřicí systém (metrologické vlastnosti měřidla nebo měřicího systému, viz obr. A.10) (zařízení) 3.1 měřidlo (pracovní podmínky) 2.39 kalibrace (viz obr. A.7) 4.8 pracovní podmínky ustáleného stavu 4.9 stanovené pracovní podmínky 4.11 referenční pracovní podmínky 4.10 mezní pracovní podmínky 40 20

Děkuji za pozornost 41 21