Kvalita siláží z objemných krmiv byla silně ovlivněna extrémním počasím v roce 2015

Kvalita siláží z objemných krmiv byla silně ovlivněna extrémním počasím v roce 2015 Ing. František Mikyska AgroKonzulta Žamberk spol. s r.o. Základem výživy skotu je výroba objemných krmiv v dostatečném množství. Kvalitní a zdravotně nezávadné siláže, především bílkovinné, budou vždy značně náročné na jejich výrobu. V současné době máme k dispozici techniku pro silážování, která je na vysoké technologické úrovni. Přesto, i s vyspělou technikou, se nepodaří vždy vyrobit siláž, která je výborná a zdravotně nezávadná. Je hodně faktorů, které ovlivňují kvalitu siláží. V poslední době jsou velké změny klimatických podmínek, jako je sucho, vysoké teploty vzduchu, dlouhotrvající prudké deště atd.. V roce 2015 byl hlavním fenoménem nedostatek dešťových srážek. První seče všech plodin byly v normálu, se standardním výnosem. Také sklizeň úponkových hrachů na siláž měla nadprůměrný výnos a kvalitu. Výroba siláží z prvních sečí a siláže z hrachu se staly základem krmivové základny v mnoha zemědělských podnicích. Druhé a další seče byly silně ovlivněny dlouhotrvajícím suchem. Z bílkovinných siláží se to projevilo především na výrobě siláží z trvale travních porostů, které na druhých a třetích sečích téměř nevykázaly žádný výnos. Také jeteloviny byly silně poznamenány suchem a výnos silážní hmoty na dalších sečích byl nízký. Od roku 1997 AgroKonzulta Žamberk spol. s r.o. statisticky vyhodnocuje a porovnává kvalitu objemných krmiv za poslední rok s jednotlivými uplynulými ročníky. Hodnocení vychází z databanky krmiv v systému monitoringu analytických rozborů krmiv v rámci ČR. V databance krmiv je do konce roku 2015 shromážděno 81 590 rozborů krmiv. V databance jsou archivována pouze krmiva, rozborovaná v laboratořích v ČR, které splňují stejná kriteria hodnocení a výpočtu, aby v daném časovém úseku bylo možné jejich porovnání. Do tabulek č. 1 4 jsou zařazeny průměrné hodnoty z víceletých bílkovinných siláží, analyzované vždy od 20.6. do 20.12. daného roku. Rozbory siláží kukuřic a siláží z mačkaného vlhkého zrna jsou zařazeny do tabulek z období od 1.10. do 20.12. Pro přehlednost jsou v tabulkách uvedeny pouze průměrné hodnoty základních živin krmiv, spolu s hodnotami ovlivňujícími fermentační proces. Lepší orientaci v tabulkách mezi základními živinovými ukazateli nám usnadňuje barevné označení - maximální hodnoty jsou označeny červeně a minimální hodnoty modře. Základní živiny NL, NEL, vláknina, ADF, NDF, škrob a popel jsou uvedeny ve 100% sušině, ostatní ukazovatelé jsou uvedeny v původní hmotě. Kvalitní bílkovina v krmných dávkách je čím dál tím dražší a proto se snažíme jít do sklizně bílkovinných pícnin co nejdříve. Jak vojtěšky, tak i jetele sklízíme již před butonizací, abychom docílili co největšího množství dusíkatých látek. Od roku 1999 dosahujeme u siláží z vojtěšek průměr dusíkatých látek nad 20 % (kromě roků 2014 a 2015) a u jednotlivých rozborů se analyzovaly hodnoty dusíkatých látek až k 27 %. Pokud jdeme do tak brzké sklizně, pak sušina rostliny je velice nízká, a i když použijeme kondicionéry, je zavadání rostlin pomalé. Velkým problémem jsou současné klimatické podmínky, které nám neumožňují posekanou silážní hmotu sklidit v optimální sušině. Nejenom optimální sušina je důležitá, ale i obsah popelovin, které se tam dostávají při sklizni z pole. V hlíně, která se do siláže dostane, jsou klostridie, které mají vliv na proteolýzu, rozklad bílkovin až na amoniak a biogenní aminy. Při vysoké proteolýze dochází k velmi rychlému uvolnění amoniaku a bachorová mikroflóra není schopna tuto formu dusíku zpracovat a pak se dostává do krve a v játrech se detoxikuje na močovinu. Močovina se pak částečně vrací zpátky do bachoru, kde se může využít, ale také se dostává do mléka a hodnoty v mléce se pak pohybují hodně nad 30

mg/ 0,1 litru. Pokud vysokou dávku amoniaku játra nezvládnou zpracovat, pak dochází až k úhynům zvířat (systém je stejný jako otrava močovinou). V rámci projektu QJ1310100 "Vývoj a optimalizace metod stanovení biogenních aminů v návaznosti na zvýšení zdravotní bezpečnosti siláží" se zaměřujeme na zdravotní bezpečnost krmiv a v rámci tohoto projektu se stanovují biogenní aminy. Ty vznikají při kvasném procesu v silážích spolu s proteolýzou. Senáže se pak analyzují na biogenní aminy histamin, tyramin, kadaverin, spermin, spremidin a putrescin. Stanovení biogenních aminů je v mg/kg siláže v původní sušiny. Biogenní aminy negativně působí na zdravotní stav zvířat. Podílejí se na snížení užitkovosti, březosti a například histamin má vliv na paznehty a kulhání. Tak jako proteolýza je největší u sušiny siláží pod 30 %, tak i nárůst biogenních aminů s klesající sušinou narůstá. Zatím máme k dispozici jenom menší množství rozborů, ale je tam již vidět závislost sušiny a proteolýzy na obsahu biogenních aminů. Fermentační proces je přírodní proces, i když mu vypomáháme probiotickými přípravky nebo chemickými přípravky. V silážích se všude vyskytují biogenní aminy v závislosti na kvalitě fermentace a jsou na vyšší hladině nebo na nižší hladině. Při použití chemického přípravku, díky tomu, že Rozbory krmiv na biogenní aminy Tabulka č. 8 Histamin spermidin spermin tyramin putrescin kadaverin suma BA Sušina Proteolýza Název komponenty mg/kg senáže původní hmotě % % 1*Vojtěšková siláž/ 114,1 3 0,5 232,7 276,7 449 1076 38,19 9,34 2Vojtěšková siláž 1.seč/ 11,7 3 9,4 310,1 41,2 257,1 632,5 37,84 6,20 3*Vojtěšková siláž/ 125 3 0,5 154,1 45,7 364 692,3 35,00 7,67 4 Hrách silážovaná drť/ 16,2 39,6 77,7 591 41,6 529,9 1296 31,72 13,77 5 Jetelotravní sil.2.s./vak 43,7 94,6 9 450,2 249 108,5 955 32,29 7,00 6Vojtěšková siláž/ 22,8 9,1 0,5 109,7 55,2 124,6 321,9 39,87 7,21 7Vojtěšková siláž 3.seč/pokus-vak 489,5 36,6 19,7 154,5 125,6 291,3 1117,2 38,30 7,61 8Vojtěšková siláž/č.heřman 21,8 31,9 7,4 272,3 27 158,3 518,7 39,10 5,81 9Vojtěšková siláž 2.seč/kys. 40,2 123,7 15,1 218,3 38,6 30,3 466,2 40,79 8,06 10 Vojtěšková siláž/ 89,9 8,2 0,5 236,5 254,5 431 1020,6 32,11 11,48 11 Vojtěšková sil. 3.s./pokus-vak-k 26,4 21 8 30,5 39,5 25,8 151,2 45,89 6,83 12 Vojtěšková siláž 2.seč/kys. 22,2 27,5 22,1 11,3 21,6 13,7 118,4 41,28 8,53 13 Siláž TTP 25%+voj.tr.50 178,4 28,4 2,6 215,2 291,1 459,3 1175 28,03 15,28 14 Vojtěšková siláž 2.seč/ 444,9 11,1 4,6 556,5 708,4 1264,9 2990,4 22,15 17,25 15 Vojtěšková siláž/ 42,5 32,1 21,7 371,5 85,3 134,9 688 39,15 8,43 16 Hrách silážovaná drť/ 69 35,8 12,9 209,1 229,2 629,1 1185,1 26,77 10,01 17 Vojtěšková siláž/ 29,8 88,9 32 363,9 41,2 246,3 802,1 30,50 11,02 18 Siláž vojtěška 50% + tráv 17,7 18,4 2,3 41,1 24 43,6 147,1 30,51 7,59 19 Siláž TTP 15%+vojt.50%+hr 106,9 12,6 8,1 325,8 194 361,5 1008,9 34,66 10,64 20 Siláž TTP 15%+voj.tr.50%+ 36,6 5,3 0,5 422,9 35,3 82,4 583 36,32 9,75 Průměr BA 97,465 31,69 12,755 263,9 141,235 300,275 847,28 se omezí fermentační proces, je množství biogenních aminů na minimální výši (Tabulka č. 8). Žlutě označené siláže jsou konzervovány chemickým přípravkem. V grafu č. 1 je pak vidět trend biogenních aminů v závislosti na proteolýze. Graf č. 1 Biogenní aminy v mg/kg siláže Vliv proteolýzy na obsah biogenních aminů v sušině siláží 3000 20,00 18,00 2500 16,00 2000 1500 1000 500 0 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1011121314151617181920 Suma BA Proteolýza Polynomický (Suma BA) Proteolýza v % Siláže vojtěšky z roku 2015 jsou vyhodnoceny v tabulce č. 1. Průměrná sušina za sledované období byla standardní 39,50 %. Celkový dusík klesl na nejnižší hodnotu od roku 1999 a to na 19,74 %. Od roku 2011, kdy byla hodnota dusíkatých látek 22,29 %, každým rokem klesá. Na nižší obsah dusíkatých látek

Průměry siláží vojtěšky za roky 1997 2015 Tabulka č. 1 Rok Počet Sušina NL NEL Vlák. ADF NDF Hemicelu Popel ph KVV % kys. % kys. % kys. NH 3 rozborů % p.h. 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% mléč. octová másel. (g) p.h. 2015 150 39,50 19,74 5,11 27,69 30,96 39,49 21,61 10,86 4,63 1591 2,68 0,64 0,03 1,07 2014 203 38,23 19,94 5,15 27,78 34,21 42,30 19,13 10,75 4,61 1603 2,79 0,77 0,06 1,15 2013 90 37,99 20,54 5,19 23,81 32,98 41,79 21,08 11,03 4,48 1527 2,96 0,68 0,19 1,09 2012 164 38,83 21,67 5,04 23,29 33,99 40,11 15,26 11,49 4,69 1571 2,84 0,77 0,10 1,51 2011 157 36,41 22,29 5,07 23,10 33,61 39,76 15,45 11,72 4,69 1494 2,88 0,86 0,06 1,48 2010 130 36,99 20,95 5,15 25,31 36,08 42,29 14,69 10,46 4,62 1515 2,72 0,81 0,06 1,48 2009 158 37,68 20,55 5,14 25,31 34,51 41,06 15,95 10,91 4,65 1467 2,72 0,83 0,08 1,52 2008 199 39,21 21,27 5,14 24,81 33,35 39,10 14,72 10,89 4,60 1587 2,70 0,81 0,05 1,30 2007 230 40,80 20,70 5,18 25,58 34,59 41,09 15,82 10,59 4,65 1631 2,64 0,76 0,06 1,53 2006 284 39,25 19,78 5,20 26,18 36,56 43,15 15,27 10,86 4,62 1496 2,64 0,74 0,08 1,47 2005 218 39,40 20,64 5,08 24,42 32,83 37,58 12,64 11,38 4,65 1488 2,76 0,81 0,05 1,50 2004 236 37,70 21,32 5,01 24,45 34,66 40,16 13,70 11,01 4,67 1511 2,86 0,83 0,05 1,48 2003 156 40,90 21,33 5,02 22,53 31,67 35,97 11,95 11,30 4,78 1459 2,62 0,82 0,10 1,49 2002 170 39,50 21,49 5,04 21,59 11,27 4,72 1445 2,60 0,87 0,07 1,48 2001 256 36,80 21,50 5,09 23,23 11,65 4,78 1488 2,68 0,95 0,09 1,50 2000 216 39,40 21,20 5,10 22,37 11,30 4,85 1467 2,43 0,88 0,13 1,50 1999 89 42,10 20,40 5,05 22,92 11,26 4,84 1682 2,85 0,84 0,07 1,60 1998 190 39,50 19,30 5,02 23,74 11,31 4,73 1606 2,47 0,69 0,07 1,60 1997 154 40,20 19,70 5,02 26,42 AGK 10,98 4,97 1424 2,30 0,72 0,07 2,40 měl vliv urychlený vývoj porostů, především u prvních sečí. Vlivem posunutí sklizně se propad zvětšoval. To samé platilo i o obsahu hrubé vlákniny. Procento hrubé vlákniny v roce 2014 bylo historicky nejvyšší za celé sledované období 27,78 %, ale rok 2015 nebyl o mnoho lepší s hodnotou 27,69 %. Přesto, že hodnota vlákniny byla vysoká, tak hodnota ADF 30,96 % byla nejnižší za sledované období a NDF se pohybovala na 39,49 %. Do tabulek byla dopočítána hemicelulóza, která ukazuje na stravitelnost vlákniny. Průměrné hodnoty hemicelulózy se u vojtěšek pohybovaly na hladině 15 %, ale v roce 2015 byly na hodnotě 21,61 % a to je nevyšší hodnota za celé sledované období. Dostupná energie v bachoru umožňuje lepší hospodaření s volným dusíkem a podílí se jak na produkci mléka, ta na vyšším % tuku a bílkoviny v mléce. Problémem siláží vojtěšek jsou dlouhodobě vysoké hodnoty popelovin, ale v roce 2015 byl obsah popelovin relativně nižší 10,86 %. V průměru u vojtěšek bývá obsah amoniaku cca 1,5 g v původní hmotě, v roce 2015 měl nejnižší hodnotu za celé sledované období 1,07 g. Přesto, že obsahy dusíkatých látek byly nízké a vláknina vysoká a nízký amoniak, tak se jednalo o zdravotně nezávadná krmiva s dobrou stravitelností. Rok 2015 byl u siláží jetelů obdobný jako rok 2014, přestože jeho hodnoty jsou podprůměrné (tabulka č. 2). Dusíkaté látky byly pouze 17,05 %. Vláknina měla relativně vysokou hodnotu 24,11 % a obdobně jako u vojtěšek ne plně korespondují hodnoty ADF 31,97 % a NDF 42,68 %. Hodnota hemicelulózy je však vysoká 25,09 % z NDF. Z těchto hodnot můžeme usuzovat, že produkční účinnost jetelů bude také vysoká. Sušina jetelů 35,90 % je hodnota za poslední léta velice dobrá. Může to vyplývat z toho, že porosty byly ovlivněny suchým klimatem. Hodnoty siláží z jetelotrávy jsou v tabulce č. 3. U jetelotráv jsou živinové hodnoty průměrné a nedá se říci, že ročník 2015 ovlivnil její kvalitu. U siláží jetelotráv jsou dusíkaté látky 16,03 %, ale hodnoty vlákniny jsou vyšší 26,01 %, ADF je 32,55 % a NDF vykazuje hodnotu 47,55 %. Hodnota hemicelulózy je vysoká 31,55 % a podílí se tak na zvýšení produkční účinnosti krmiv. Hodnota popelovin je 9,41 % a je nejnižší za celé sledované období. Trvale trávní porosty v ČR dlouhodobě nevykazují takovou kvalitu, jakou bychom měli od nich očekávat. Kvalitní siláže z trávních porostů mají vysokou produkční účinnost, ale takových siláží je relativně málo. V poslední době, především z nedostatku krmiv a zvýšené poptávce od bioplynových stanic, se začíná daleko více intenzivně hospodařit na

těchto plochách. U trávních porostů při výživě zvířat musíme ocenit kvalitní hemicelulózový komplex, který je zdrojem energie pro bachorovou mikroflóru, která kladně ovlivní obsahové složky v mléce. Průměry siláží jetele za roky 1997 2015 Tabulka č. 2 Rok Počet Sušina NL NEL Vlák. ADF NDF Hemicelu Popel ph KVV % kys. % kys. % kys. NH 3 rozborů % p.h. 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% mléč. octová másel. (g) p.h. 2015 79 35,90 17,05 5,24 24,11 31,97 42,68 25,10 9,55 4,37 1600 2,97 0,70 0,04 0,826 2014 101 35,46 17,77 5,26 25,40 35,66 46,14 22,71 9,74 4,37 1578 2,89 0,71 0,02 0,74 2013 97 34,51 17,06 5,22 24,65 35,39 46,98 24,67 9,58 4,28 1571 3,03 0,69 0,03 0,65 2012 202 33,98 18,13 5,25 23,71 33,05 42,82 22,82 10,46 4,46 1496 2,81 0,77 0,09 0,74 2011 224 32,93 17,71 5,21 24,65 35,44 45,26 21,71 10,44 4,39 1528 2,85 0,87 0,10 0,71 2010 209 30,56 17,22 5,25 25,63 35,44 45,34 21,84 10,92 4,35 1541 2,69 0,88 0,14 0,62 2009 162 33,92 17,28 5,28 24,15 32,99 41,64 20,77 9,93 4,3 1546 2,8 0,71 0,07 0,72 2008 178 36,58 17,55 5,27 24,69 34,28 43,24 20,72 10,03 4,39 1476 2,83 0,72 0,05 0,74 2007 225 37,90 17,60 5,31 24,10 34,87 43,39 19,64 9,80 4,49 1478 2,84 0,74 0,06 0,76 2006 259 35,05 16,99 5,29 24,55 36,14 44,65 19,07 9,96 4,48 1403 2,75 0,77 0,04 0,76 2005 223 35,50 17,22 5,26 24,09 31,82 42,78 25,62 10,69 4,45 1416 2,82 0,78 0,02 0,83 2004 276 32,10 17,86 5,20 24,79 29,08 36,98 21,36 10,67 4,40 1465 2,79 0,81 0,04 0,79 2003 171 40,20 17,67 5,20 23,8 35,17 42,93 18,08 10,38 4,53 1428 2,88 0,69 0,03 0,86 2002 131 36,10 19,82 5,27 21,52 10,32 4,41 1434 2,98 0,76 0,05 0,90 2001 354 31,60 18,00 5,26 24,61 10,39 4,40 1479 2,68 0,79 0,08 0,90 2000 317 36,00 18,20 5,30 22,6 10,09 4,48 1474 2,59 0,80 0,05 0,90 1999 165 36,30 19,10 4,93 22,03 10,34 4,53 1464 2,78 0,80 0,09 0,90 1998 179 35,80 16,50 5,18 24,52 10,72 4,51 1439 2,47 0,74 0,09 1,40 1997 135 35,30 16,80 5,21 25,91 AGK 10,19 4,48 1441 2,53 0,72 0,03 1,80 Průměry siláží jetelotrávy za roky 1997 2015 Tabulka č. 3 Rok Počet Sušina NL NEL Vlák. ADF NDF Hemicelu Popel ph KVV % kys. % kys. % kys. NH 3 rozborů % p.h. 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% mléč. octová másel. (g) p.h. 2015 126 33,08 16,03 5,44 26,01 32,55 47,55 31,55 9,41 4,25 1711 2,87 0,69 0,03 0,67 2014 147 34,00 16,76 5,43 26,31 33,13 47,68 30,52 9,97 4,31 1556 2,65 0,73 0,03 0,69 2013 120 34,85 15,91 5,35 26,25 34,35 50,43 31,88 9,93 4,32 1358 2,42 0,58 0,04 0,58 2012 144 33,96 16,44 5,35 25,39 32,70 45,89 28,74 10,74 4,50 1422 2,32 0,78 0,13 0,67 2011 120 34,64 16,10 5,33 25,01 32,31 45,04 28,26 10,82 4,41 1429 2,44 0,81 0,08 0,64 2010 151 33,34 15,44 5,35 26,30 35,40 50,30 29,62 10,50 4,35 1454 2,40 0,77 0,05 0,46 2009 69 34,71 15,62 5,39 26,26 36,72 48,30 23,98 9,54 4,33 1438 2,53 0,74 0,08 0,68 2008 114 34,82 16,00 5,33 26,79 30,61 44,74 31,59 9,67 4,37 1440 2,26 0,75 0,01 0,69 2007 130 36,30 15,40 5,25 26,70 31,93 45,95 30,51 9,45 4,38 1390 2,42 0,64 0.08 0,79 2006 90 38,40 15,01 5,24 26,20 39,28 49,11 20,01 9,60 4,47 1269 2,15 0,64 0,05 0,67 2005 142 36,10 16,08 5,27 25,53 34,19 46,09 25,82 10,36 4,43 1312 2,35 0,71 0.04 0,71 2004 114 35,50 15,67 5,24 26,01 9,73 4,33 1507 2,65 0,76 0,04 0,73 2003 110 37,20 16,55 5,25 25,02 9,79 4,46 1306 2,24 0,73 0,05 0,80 2002 102 35,50 17,55 5,35 23,41 10,43 4,51 1294 2,26 0,71 0,10 0,90 2001 245 34,00 16,70 5,29 25,38 9,93 4,45 1454 2,35 0,83 0,12 1,00 2000 205 36,40 16,60 5,33 24,23 9,50 4,48 1391 2,20 0,77 0,09 0,80 1999 88 32,90 15,90 5,36 26,23 9,67 4,49 1457 2,36 0,86 0,13 0,90 1998 248 36,60 14,60 5,14 27,40 9,97 4,52 1338 1,95 0,63 0,10 1,30 1997 208 35,00 14,30 5,24 28,12 AGK 9,57 4,42 1314 2,10 0,68 0,06 1,30 Kvalita siláží z trvale trávních porostů (Tabulka č. 4) byla v roce 2015 podprůměrná. Svědčí o tom živinové hodnoty u NL a vlákniny, které se za poslední 4 roky stále zhoršují. Dusíkaté látky klesly na hodnotu 13,55 %. Hodnoty vlákniny byly na 28,20 %, ale parametry ADF 33,78 % a NDF 54,01 % jsou velice dobré. A z toho vyplývá i vysoký obsah hemicelulózy 37,46 %, který byl nejvyšší za celé sledované období. Proto výborné

siláže z TTP mají nejvyšší produkční účinnost z objemných krmiv. Obsah popelovin poklesl na hladinu 9,00 % a to je nejnižší hodnota za sledované období. Průměry siláží TTP za roky 1997 2015 Tabulka č. 4 Rok Počet Sušina NL NEL Vlák. ADF NDF Hemicelu Popel ph KVV % kys. % kys. % kys. NH 3 rozborů % p.h. 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% mléč. octová másel. (g) p.h. 2015 374 36,24 13,55 5,38 28,20 33,78 54,01 37,46 9,00 4,31 1443 2,15 0,57 0,04 0,6 2014 454 35,74 13,84 5,42 28,18 35,03 54,60 35,84 9,67 4,35 1348 1,97 0,63 0,05 0,58 2013 386 34,39 14,23 5,36 27,11 35,14 53,49 34,30 10,46 4,29 1297 2,00 0,58 0,07 0,55 2012 501 35,49 14,70 5,38 25,69 32,61 50,24 35,09 10,55 4,43 1388 2,05 0,63 0,11 0,56 2011 442 36,35 13,68 5,41 26,34 34,01 53,88 36,87 10,12 4,40 1258 1,98 0,59 0,10 0,54 2010 469 33,61 13,20 5,33 27,80 34,32 51,51 33,37 10,70 4,36 1263 1,80 0,64 0,15 0,49 2009 357 35,86 13,67 5,43 26,68 39,97 57,49 30,47 9,57 4,40 1252 1,80 0,55 0,10 0,54 2008 372 36,46 13,27 5,38 28,15 38,32 58,48 34,47 9,36 4,32 1280 1,80 0,57 0,08 0,52 2007 328 37,50 13,30 5,40 27,80 36,68 55,74 34,19 9,27 4,43 1246 1,81 0,59 0,11 0,55 2006 411 38,46 12,78 5,36 27,31 32,80 48,44 32,28 9,40 4,43 1218 1,89 0,57 0,06 0,58 2005 416 38,00 13,65 5,37 26,34 31,70 48,81 35,05 10,09 4,45 1230 1,83 0.63 0,04 0,64 2004 379 36,70 13,52 5,33 27,19 33,91 47,84 29,12 9,20 4,35 1339 2,04 0,61 0,03 0,61 2003 275 40,70 13,86 5,34 27,67 9,10 4,49 1215 1,74 0,59 0,08 0,68 2002 221 39,10 14,80 5,33 25,57 9,51 4,45 1251 1,89 0,61 0,05 0,70 2001 477 35,60 14,30 5,35 27,18 9,73 4,44 1319 1,92 0,65 0,09 0,80 2000 342 38,50 14,40 5,37 26,60 9,55 4,54 1252 1,69 0,63 0,10 0,80 1999 226 36,30 13,70 5,30 27,86 9,24 4,51 1361 1,86 0,67 0,11 0,80 1998 317 40,60 12,90 5,30 27,05 9,68 4,47 1314 1,72 0,53 0,06 0,90 1997 328 36,30 12,60 5,35 29,77 AGK 9,23 4,48 1236 1,84 0,57 0,08 0,70 Graf č. 2 ukazuje vliv ročníku u siláží TTP na vlákninu a NL. Databanku krmiv naplňujeme rozbory od roku 1997. Tento graf byl doplněn rozbory od roku 1991, kdy se začaly elektronicky archivovat. Přestože četnost rozborů první roky byla nízká, ukazuje graf na pravidelné střídaní období v hodnotě dusíkatých látek s maximy a minimy v průběhu 10-11 let. Obdobně je to i u vlákniny, ale v obráceném gardu Z toho lze teoreticky usuzovat, že sluneční perioda může mít vliv i na kvalitu objemných krmiv. Graf č. 2 34 Vliv ročníku u siláží TTP na vlákninu a NL 15 33 Vláknina ve 100 % suš. 32 31 30 29 28 27 26 14 13 12 11 25 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 NL ve 100 % suš. 10 Vláknina/suš NL/suš

Výroba mléka a masa je strategickou záležitostí a každý stát by si měl toto uvědomit a maximálně podporovat jejich výrobu. Samotný problém nespočívá jen v podpoře státu, ale je nutné, aby i v zemědělském podniku začali dělat určitá opatření ke zvýšení výroby kvalitních siláží. Jedna z možností je zvýšit výrobu siláže z úponkového hrachu. Hrách na siláž může být založen jako krycí plodina pro jeteloviny nebo jako výborná předplodina pro řepku. Výnosy hrachu se pohybují v závislosti na způsobu pěstování od 15 do 25 tun po hektaru. Hrách má vynikající vlastnost, protože rychle roste, zakryje osetou plochu a vytvoří si vlastní mikroklima a pak dokáže efektivně hospodařit s vláhou, která po zimním období zůstala v půdě. Průměry siláží hrachu za roky 1997 2015 Tabulka č. 5 Rok Počet Sušina NL NEL Vlák. ADF NDF Hemice Popel ph KVV % kys. % kys. % kys. NH 3 Škrob rozborů % p.h. 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% mléč. octová másel. (g) p.h. 100% 2015 41 35,28 15,99 5,89 24,39 28,94 38,49 24,81 7,74 4,14 1754 2,65 0,61 0,01 0,95 15,32 2014 41 33,76 17,06 5,80 24,71 31,66 42,11 24,82 8,70 4,12 1889 2,84 0,74 0,03 0,86 9,59 2013 20 34,02 17,42 5,86 22,93 31,61 43,69 27,64 8,53 4,09 1781 2,84 0,7 0,01 0,85 11,69 2012 26 36,68 16,78 5,80 23,34 30,16 40,28 25,12 8,86 4,30 1730 2,56 0,76 0,05 0,91 13,04 2011 27 33,48 16,43 5,96 21,86 31,60 45,17 30,03 7,75 4,09 1759 2,84 0,70 0,03 0,89 14,69 2010 29 31,15 17,10 5,76 24,60 31,70 43,20 26,62 9,24 4,19 1668 2,67 0,78 0,05 0,85 11,47 2009 25 31,25 16,79 5,87 25,41 34,24 49,88 31,37 8,65 4,22 1559 2,15 0,87 0,03 1,00 9,98 2008 25 34,62 17,10 5,63 23,20 30,27 40,26 24,81 9,00 4,14 1663 2,66 0,79 0,03 0,86 8,50 2007 46 32,65 16,66 5,77 23,63 29,70 40,73 27,08 8,48 4,06 1603 2,45 0,65 0,02 0,88 13,60 2006 23 37,46 16,98 5,77 23,39 33,77 43,84 22,97 9,51 4,23 1581 2,65 0,70 0,04 1,10-2005 27 39,92 16,90 5,81 22,78 31,83 41,58 23,45 8,77 4,18 1687 2,91 0,69 0.02 1,20-2004 5 30,84 15,89 5,58 24,66 - AGK 7,36 4,09 1702 3,17 0,91 0,00 1,05 - Průměr siláže hrachu s jarním ječmenem za rok 2015 Rok Počet Sušina NL NEL Vlák. ADF NDF Hemice Popel ph KVV % kys. % kys. % kys. NH 3 Škrob rozborů % p.h. 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% mléč. octová másel. (g) p.h. 100% 2015 26 36,81 13,15 5,29 27,26 30,80 44,96 31,49 7,56 4,22 1523 1,86 0,66 0,01 0,70 14,61 Siláže z hrachu v roce 2015 byly taktéž ovlivněny daným počasím. Je to vidět na vyšší vláknině, ale pozitivní je vysoká hodnota škrobu (tabulka č. 5). Sušina byla vyšší 35,28 %, NL 15,99 % a vysoká vláknina 24,39 %. Nadprůměrná hodnota škrobu 15,32 % byla nejvyšší za sledované období. Na této hodnotě je vidět, že zemědělské podniky si uvědomily, jak je zrno v silážích velice dobré a je schopno částečně eliminovat případný nedostatek silážní kukuřice. Stravitelnost hrachových siláží je prokázaná již mnoho let. Díky vysoké stravitelnost a obsahu kvalitních živin semene hrachu podporuje jak produkci mléka, tak i obsahové složky. K tabulce č. 5 je zařazen průměr siláží hrachu s jarním ječmenem. Vliv počasí v roce 2015 na kvalitu těchto siláží byl značný. Dusíkaté látky byly pouze 13,15 % a vláknina byla vysoká 27,26 %. Přesto, že hodnota škrobu byla vysoká 14,6 %, tak produkční účinnost byla mnohem menší než u siláže ze samotného hrachu. Výhodou těchto směsek je to, že se dají sklízet na přímo a to zaručí nižší obsah popelovin. Od roku 2003 se začal u všech siláží kukuřic (tabulka č. 6) analyzovat škrob. Minimální průměrná hodnota škrobu za tyto roky neklesla po hodnotu 30 % v siláži. Rok 2015, vlivem negativních klimatických podmínek (vysokých teplot) a díky snížení množství a velikosti zrn, snížil průměrnou hodnotu škrobu na 28,19 %. Předcházející ročník 2014 měl nejvyšší hodnotu škrobu za sledované období a to 33,78 %. V roce 2015 to je pokles škrobu v silážích cca o 20 % a zároveň v silážích kukuřice stoupla vláknina z 18,68 % na 20,42 %.

Průměry siláží kukuřic za roky 1997-2015 Tabulka č. 6 Rok Počet Sušina NL NEL Vlák. ADF NDF Popel ph KVV % kys. % kys. Škrob rozborů % 100% 100% 100% 100% 100% 100% mléč. oct. 100% 2015 444 33,23 9,34 6,39 20,42 22,80 43,02 4,08 3,8 1566 1,89 0,53 28,19 2014 455 32,59 8,76 6,38 18,68 21,52 40,46 3,91 3,76 1486 1,95 0,54 33,78 2013 296 32,94 9,29 6,38 18,65 21,91 43,39 4,33 3,75 1430 1,92 0,59 32,42 2012 499 33,49 8,83 6,29 19,11 22,47 41,86 4,21 3,82 1632 1,99 0,68 33,24 2011 397 32,91 8,17 6,33 19,07 23,34 46,26 4,09 3,78 1530 1,90 0,69 33,34 2010 442 30,97 8,06 6,22 20,60 24,12 46,39 4,54 3,70 1590 2,04 0,64 30,50 2009 352 32,6 7,71 6,23 19,86 25,47 49,89 4,12 3,7 1521 1,92 0,62 32,24 2008 348 34,40 8,38 6,33 19,22 25,94 50,17 3,82 3,73 1481 1,88 0,59 32,50 2007 343 33,72 8,24 6,53 19,32 22,39 44,96 4,06 3,77 1464 1,63 0,55 30,65 2006 403 32,36 8,14 6,33 20,20 23,89 45,81 4,11 3,72 1374 1,76 0,49 31,76 2005 464 31,91 7,45 6,20 20,12 22,92 43,89 4,18 3,78 1424 1,92 0,62 32,20 2004 338 31,20 8,11 6,34 21,58 23,99 47,95 3,93 3,80 1439 1,86 0,62 30,20 2003 324 36,70 7,77 6,18 20,90 21,40 40,41 3,83 3,81 1526 2,08 0,65 32,45 2002 198 36,50 8,42 6,33 16,45 4,14 3,79 1317 1,78 0,51 2001 459 32,60 8,30 6,32 19,98 4,54 3,82 1461 1,97 0,58 2000 422 34,00 8,70 6,40 18,71 4,31 3,72 1540 2,05 0,58 1999 285 36,70 7,80 6,18 19,57 4,23 3,80 1605 2,24 0,63 1998 433 32,50 8,10 6,22 20,27 4,78 3,72 1407 1,72 0,54 1997 359 31,40 8,10 6,26 21,21 AGK 4,77 3,77 1426 1,77 0,54 Špatná kvalita silážní kukuřice snížila produkční účinnost minimálně o 20 %. Nejenom snížená kvalita siláží z kukuřice přispěla k ekonomickým ztrátám, ale i snížený výnos, někde o 30-50 %. V roce 2015 byla průměrná sušina 33,23 %. Tento ročník vykázal i relativně vysoké hodnoty ADF 22,80 % a NDF 43,02 %. Vzhledem k tomu, že sklizeň kukuřic probíhala za chladného počasí, tak i teplota dobře udusaných siláží se pohybovala do 24 o C. V posledních letech je velice oblíbená siláž z mačkaného kukuřičného zrna. Průměry sil. vlhkého zrna kukuřice 2003 2015 Tabulka č. 7 Rok Počet Sušina NL NEL Vlák. ADF NDF Popel ph KVV % kys. % kys. Škrob rozborů % p.h. 100% 100% 100% 100% 100% 100% mléč. oct. 100% 2015 5 67,50 10,62 8,12 3,84 4,20 13,96 1,79 4,2 876 0,92 0,10 67,61 2014 16 61,73 9,23 8,13 3,89 4,42 15,90 1,55 4,23 745 0,74 0,15 67,65 2013 17 62,17 9,58 8,16 4,61 11,74 29,12 1,67 4,14 736 0,78 0,12 65,75 2012 31 63,02 9,51 8,00 4,58 8,06 22,98 1,80 4,19 887 0,82 0,13 66,18 2011 27 63,37 10,10 8,13 4,39 5,88 16,04 1,84 4,23 794 0,71 0,15 65,79 2010 18 58,97 8,41 8,13 4,69 5,19 18,10 1,76 4,20 750 0,73 0,12 65,90 2009 19 63,50 8,50 8,23 4,43 6,01 24,36 1,64 4,09 748 0,73 0,12 67,94 2008 30 62,61 9,76 8,35 3,94 6,31 20,84 1,87 4,06 754 0,77 0,12 66,99 2007 22 62,20 9,28 8,19 4,00 5,09 21,67 1,78 4,19 711 0,64 0,11 68,48 2006 8 64,50 10,65 8,09 4,50 4,71 16,25 1,80 4,18 526 0,52 0,10 65,31 2005 8 63,80 9,91 8,25 3,25 4,80 14,32 1,60 4,21 669 0,61 0,09 68,09 2004 21 61,30 9,80 8,10 3,97 4,73 19,85 1,61 4,23 710 0,77 0,17 70,16 2003 32 66,80 10,20 8,32 3,04 5,86 14,47 1,52 4,09 767 0,76 0,16 69,00 Zařazení 1 až 3 kg mačkaného zrna do krmné dávky má pozitivní vliv, jak na užitkovost, tak i na obsahové složky mléka, tuku a bílkoviny. Výroba bílkovinných siláží v roce 2015 byla cca na úrovni 70 %, oproti ostatním letům. Tato skutečnost v mnoha zemědělských podnicích vedla k tomu, že celou plochu oseté kukuřice sklidili na siláž

kukuřice a nevyrobili žádnou siláž z mačkaného kukuřičného zrna. Přesto se vyskytlo pár podniků, které vyrobily siláže z mačkaného zrna. Výnosy zrna byly nižší a odpovídaly stavu porostů. Vyzrálost kukuřičného zrna nebyla až tak standardní a mnohdy záleželo na sluneční expozici. Na plochách s jižní expozicí bylo zrno přezrálé a třeba na severních svazích bylo zrno nedozrálé a pro kombajny bylo problematické tyto porosty vymlátit. Siláže z mačkaného kukuřičného zrna měly nejvyšší sušinu za sledované období 67,50 %, nízkou vlákninu 3,84 %, ale i hodnoty ADF 4,4,20 % a NDF 13,96 % byly nejnižší za sledované období. Vzhledem k vyzrálosti zrna byl vysoký obsah škrobu 67,61 %. Závěrem můžeme konstatovat, že rok 2015 ve výrobě siláží z víceletých pícnin byl v mnoha ukazatelích spíše podprůměrný a výroba bílkovinných siláž se pohybovala na 70-80 % potřeby živočišné potřeby. Nižší obsahy dusíkatých látek a zvýšenou vlákninu vylepšily snížené hodnoty ADF a relativně vysoké hodnoty NDF. Prakticky u všech typů bílkovinných siláž bylo zaznamenáno nadprůměrné procento hemiceluozy. To přispělo k zvýšení produkční účinnosti bílkovinných siláží. Také dostatečné dusání na jamách, adekvátní délka řezanky k sušině a důsledné zakrytí jámy proti průniku vzduchu, přispívá k lepšímu využití krmiva. Nedostatek bílkovinných siláží byl částečně eliminován zvýšenou výrobou silážní kukuřice, byť s nedostatečnou kvalitou. Nedostatek dusíkatých látek a škrobu byl eliminován jadrnými krmivy. Díky vyšší kvalitě vlákniny u bílkovinných siláží se zlepšila bachorová činnost, která se projevila na zvýšení obsahových složek mléka a následně i na zefektivnění ekonomiky výroby mléka.