Veřejné zájmy a veřejná politika Prof. PhDr. Martin POTŮČEK, CSc. MSc. http://www.martinpotucek.cz Přednáška v rámci kursu Veřejná politika
O čem bude tato přednáška Příklady konfliktů veřejných a soukromých zájmů Co jsou veřejné zájmy? Co je veřejná politika? A co tomu říkáme v Česku?
Příklady konfliktů veřejných a soukromých zájmů: P 1: P 3: P 2: P 4, 5, 6.
Veřejné zájmy "Dospělí lidé, chce se věřit, sdílejí shodné veřejné zájmy. Veřejný zájem se však u nich směšuje, a někdy je v rozporu, s jejich soukromými a speciálními zájmy. Je-li tomu tak, lze říci, že veřejný zájem je zřejmě tím, co by si lidé vybrali, kdyby viděli jasně, racionálně, jednali nezaujatě a s dobrými úmysly." (Walter Lippman, Essays in the Public Interest Philosophy. Boston, Little, Brown and Co. 1955, str. 42).
Veřejné zájmy: ano či ne? Veřejné zájmy se týkají řešení sociálních problémů, které jsou vnímány jako závažné a aktuálně či potenciálně (v budoucím výhledu) ohrožující blaho společnosti jako celku. Veřejné zájmy jsou historicky podmíněny fází civilizačního vývoje, mohou se měnit: Uplatnění veřejných zájmů vyžaduje překročení kompetencí jediné instituce, resortu, sektoru a někdy i celého státu. Někteří teoretici vycházející z metodologického individualismu a filozofického objektivismu pojem veřejných zájmů odmítají jako zavádějící (Kinkor 1996).
Ukotvení veřejných zájmů Hospodářský růst měřený hrubým domácím produktem (HDP), nebo kvalita a udržitelnost života? Hospodářská konkurenceschopnost (Ekonomická dimenze) Sociální soudržnost (Sociální dimenze) Životní prostředí (Environmentální dimenze) Lidská bezpečnost (Bezpečnostní dimenze) Potůček, Musil, Mašková 2008, Report 2009
Procesy artikulace veřejných zájmů Obec, instituce občanské společnosti, právo a stát jsou těmi institucemi, které nabízejí procedurální mechanismy pro artikulaci, agregaci a koordinaci, případně i realizaci dílčích zájmů do podoby, v níž je už užitečné hovořit o zájmech veřejných. Významná je ovšem komplikace daná specifickými zájmy aktérů, kteří do tohoto procesu nutně vstupují: politiků, úředníků, představitelů zájmových skupin. Vymezení a uplatnění veřejných zájmů se stává předmětem vyjednávání a někdy i sociálního a politického střetu. Jde o živý historický, sociální a politický proces. Existují konflikty různých "veřejných zájmů", vázaných na zájmy různých společenství či sociálních skupin. Veřejné zájmy ovšem mohou být generovány i autonomními nároky na fungování a rozvoj rozsáhlejších sociálních útvarů, které vyplývají ze společenské dělby práce a diferenciace činností. V tomto okamžiku vstupujeme na půdu veřejné politiky, která se zabývá procesy agregace a slaďování dílčích individuálních, skupinových a institucionálních zájmů se zájmy veřejnými a jejich identifikace, formulace, prezentace, uznávání a uspokojování.
Co je veřejná politika? Teorie Veřejná politika (jako vědní disciplína) propracovává a aplikuje výkladové rámce sociologie, ekonomie, politických věd, práva, teorie řízení a dalších oborů k analýze a prognóze procesů formování a uplatňování veřejných zájmů vážících se na řešení diferencovaných sociálních problémů. Věnuje se přitom institucionálnímu zprostředkování těchto procesů veřejným, občanským a do jisté míry i komerčním sektorem v poloze, která je využitelná politickou praxí. (Potůček, M. a kol.: Veřejná politika. Praha, Sociologické nakladatelství 2005, reedice 2010, s. 21.)
pojmový trs veřejný Veřejná politika zahrnuje do své pojmové výbavy několik sousloví, jejichž společným jmenovatelem je adjektivum veřejný. Patří k nim zvláště termíny veřejný zájem, veřejné záležitosti, veřejný prostor, veřejný sektor, veřejné finance, veřejné statky a veřejné právo. Pojmů veřejný zájem a veřejné záležitosti užívají zvláště sociologie a politické vědy, pojmu veřejný prostor politické vědy a teorie komunikace, pojmu veřejný sektor, veřejné finance a veřejné statky ekonomie a pojmu veřejné právo právní vědy. Zastřešujícím pojmem, vyjadřujícím celková rámec poznávacího záběru veřejné politiky, je pojem vládnutí.
i praxe: Poslání veřejných politik v životě společnosti je možno rozumět jako úsilí řešit sociální problémy a uspokojovat tím veřejné zájmy. Například rodinná politika reaguje na sociální problémy, dané výskytem dysfunkcí či projevy rozpadu rodin v situaci, kdy společnost formuluje dobré fungování rodin jako veřejný zájem. Významná rozlišení veřejné politiky jako sociální praxe (na příkladu rodinné politiky): Aktivní versus reaktivní (předmanželské poradny vs. náhradní rodinná péče) Podle uplatňovaných regulačních principů či nástrojů (rodinné právo, dětské přídavky, předškolní zařízení, výchova k rodičovství) Globální/EU/národní/lokální (rodinná politika se realizuje především na národní úrovni, někdy i a na úrovni kraje či obce) Podle zúčastněných aktérů (ministerstva, organizace občanského sektoru poskytující služby, církve, školy, policie, soudy, samotní členové rodin) Podle věcného zaměření (budoucí rodiny, rodiny s nezaopatřenými dětmi, rodiny s handicapovaným členem, neúplné rodiny)
Kontrolní otázka závěrem: Kdo má a kdo nemá rád pojem veřejný zájem? Děkuji za pozornost! Martin POTŮČEK http://www.martinpotucek.cz garant magisterského a doktorského programu Veřejná a sociální politika na Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd UK; vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES) tamtéž http://www.ceses.cuni.cz
Literatura Čapek, K.: O politice. In: O věcech obecných čili Zóon politikon. Melantrich 1993. Kinkor, J. Trh a stát: k čemu potřebujeme filozofii. Praha, Svoboda 1996. Lippman, W.: Essays in the Public Interest Philosophy. Boston, Little, Brown and Co. 1955. Potůček, M. et al.: Veřejná politika. Praha, Sociologické nakladatelství 2005. (Dotisk 2010.) Kapitola 1: Přístupy k veřejné politice, s. 9-31. Potůček, M. a kol.: Jak jsme na tom. A co dál? Strategický audit České republiky. Praha, Sociologické nakladatelství 2005. Potůček, M., Musil, J., Mašková, M. eds. Strategické volby pro Českou republiku: teoretická východiska. Praha, Sociologické nakladatelství, 2008. Report by the Commission on the Measurement of Economic Performance and Social Progress. Paris, 2009. Problémy definování a prosazování veřejného zájmu. Sborník příspěvků z konference. Masarykova univerzita, Brno 1999.
O tomto, ale i o dalších tématech pojednává moje nová kniha CESTY Z KRIZE Co společnost rozkládá a co ji spojuje? Je lépe vsadit na trh, nebo na stát? Je nebezpečné zanedbávat bezpečnost? Proč se společnost vědění rodí v bolestech? Pomáhají reformy více mužům nebo ženám? Z kolika hříchů se zpovídá státní správa? Chceme hospodářský růst, nebo kvalitnější život? Jsou veřejné služby v ohrožení? Co to je být dobrým Evropanem? Potřebujeme společně sdílenou vizi? Jaké jsou klíčové výzvy budoucnosti? Sociologické nakladatelství, Praha 2011. Kniha je určena všem, kterým není lhostejná budoucnost naší země v době, kdy cesty z krize hledá celý svět.