Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR. Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA



Podobné dokumenty
Digitální ekonomika a společnost Ing. Petr OČKO, Ph.D. náměstek ministryně

Aktualizace KPS, oblast podnikání

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. Vize

OBSAH INTELEKTUÁLNÍ A LIDSKÝ KAPITÁL 11 ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU 37. Kapitola 1. Problémy s terminologií 12 Intelektuální kapitál a jeho složky 14

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou,

Politika cestovního ruchu v období v České republice

Manažerská ekonomika

6. téma Role manažerů při zabezpečování rozvoje inovačního podnikání organizace

Řešení. Východiska řešení. Rizika

GeoInfoStrategie. Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace včeské republice do roku 2020

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Strategické dokumenty JMK

Analýza věcných priorit a potřeb jednotlivých oblastí v působnosti MPO pro zaměření podpory ze strukturálních fondů EU v programovacím období (2014+)

Strategický dokument se v současné době tvoří.

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace)

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

Vztah mezi vlastnickou strategií organizace, její podnikatelskou strategií a přístupem k plnění závazků CSR

ROLE VEŘEJNÉHO SEKTORU V ROZVOJI KLASTRŮ A KLASTROVÝCH INICIATIV

Strategie zaměstnanosti Královéhradeckého kraje Hradec Králové

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM

Strategie chytré specializace (RIS3) pro Královéhradecký kraj Závěrečná konference projektu CEPIN

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období VZDĚLÁVACÍ MODUL. Přístupy k tvorbě PRJMK a plánování

Program rozvoje Libereckého kraje Základní informace pro projednání na obcích s rozšířenou působností únor - březen 2014.

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

ICT UNIE Sdružení pro informační technologie a telekomunikace

Obsah Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku (GeoInfoStrategie) Jiří Čtyroký, vedoucí Zpracovatelského týmu

CESTA K DIGITÁLNÍ EKONOMICE A SPOLEČNOSTI. Cesta k digitální ekonomice a společnosti

STRATEGIE INTELIGENTNÍ KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI. Pavel Šubrt

NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU

Česko podnikavé, kreativní a přitažlivé pro talenty a peníze (vize Národní Strategie inteligentní specializace České republiky)

NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje,

Podpora digitalizace české ekonomiky

Management. Ing. Jan Pivoňka

Brno, Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje a priority budoucí spolupráce s Rakouskem. Brno,

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic

Fondy EU programové období Projektový management ve sportu Seminář ke 2. přednášce Mgr. Pavel Mrnuštík

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

Implementace GeoInfoStrategie

Naplňování Národní politiky kvality v České republice na období let 2016 až 2020

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST CORPORATE SOCIAL RESPONSIBILITY SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM Ing. ALENA OULEHLOVÁ, Ph.D.

Veřejná deklarace ČEZ k udržitelnosti rozvoje a reinvestici povolenek

Sekce Technologie 4.0

Kohezní politika EU - příprava období

Strategický management a strategické řízení

Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR

Budoucnost kohezní politiky v letech

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne o výzkumné iniciativě společného plánování Zdravá a produktivní moře a oceány (2011/EU)

Strategie regionálního rozvoje optikou místní ekonomiky

Strategická příprava regionu. Setkání s regionálními partnery Ostrava,

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Energetické cíle ČR v evropském

Evropská politika soudržnosti

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

MANAGEMENT Přístupy k řízení organizace

Představení spolupráce mezi lesnickým klastrem Ucayali a Národní klastrovou asociací. Ing. Lenka Ehrenbergerová

Naplňování Cílů udržitelného rozvoje v ČR (OECD, 2017)

KONCEPCE KLIENTSKY ORIENTOVANÁ VEŘEJNÁ SPRÁVA Ing. Mgr. David SLÁMA 50. ŠKOLA ZDRAVÝCH MĚST, TÁBOR 5. června 2019

SMART CITIES Z POHLEDU MMR

III. část. Lisabonský summit /1. LISABONSKÝ PROCES Evropská rada (2000) Znalostní společnost. Znalostní společnost. Peter F.

Současná situace. Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR. Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje

Priority podpory aplikovaného výzkumu z pohledu MPO

Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015

RIS3 strategie inteligentní specializace Veřejné projednání Liberec, 13. května 2014

GeoInfoStrategie. Eva Kubátová, odbor egovernmentu, MV

Evropská finanční perspektiva

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Národní strategie umělé inteligence v ČR Ing. Petr Očko, Ph.D. náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace 28.

Operační program Podnikání a inovace - nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů

Úřad vlády České republiky

Setkání regionálních partnerů HLAVNÍ TITULEK PREZENTACE

Výzkum účinnosti implementace cílů strategií udržitelného rozvoje v územním plánování část I. Jana Kortanová 29. června 2010 Praha

MANAGEMENT PLÁNOVÁNÍ

Možnosti zapojení do Regionální inovační strategie Olomouckého kraje a RIS3 (S3) strategie Kamil Krč, MBA

Soustava dokumentů regionálního a municipálního managementu. Strategické a programové dokumenty regionálního managementu

Proces přenosu nových poznatků do prostředí inovačního podnikání; jeho silné stránky a slabiny

Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Strategie rozvoje Libereckého kraje

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Obsah. Předmluva... VII. O knize napsali... IX. Seznam zkratek... XIII. Seznam boxů... XXVII. Seznam obrázků... XXIX. Seznam tabulek...

Podnikatelský záměr. = Podnikatelský plán = business pla

Výběr z Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací podporovaných programem OMEGA

Regionální akční plán Plzeňského kraje. Aktualizace 09/2016

Strategie regionálního rozvoje a bytová politika

Environmentální politika v EU a ČR

Projekt: Místní implementace strategického řízení v Litoměřicích (CZ.1.04/4.1.01/ ) Inovovaná metodika ke Strategickému týmu

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH

Transkript:

Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA

Udržitelný rozvoj: jak tento pojem vnímat? Je to takový způsob globálního rozvoje společnosti, který zajistí soulad zvyšování její ekonomické výkonnosti a jí podmíněného sociálního vývoje s plnohodnotným zachováním kvality životního prostředí i pro příští generace. PEOPLE Sociální vývoj UDRŽITELNOST PLANET snesitelnost spravedlnost životaschopnost Kvalita životního prostředí Hospodářský rozvoj PROSPERITY Hledáme správné odpovědi na dnešní globální výzvy: podnikatelský sektor musí být aktivní součástí řešení tohoto problému

Proč se musí zapojit business? V zájmu zvyšování vlastní konkurenceschopnosti! Konkurenční výhoda Zhodnocení investic KVALITA Hodnota pro zákazníka Snadné pořízení Akceptovatelná cena produkty konkurenceschopnost organizace neurčitost procesy PRODUKTIVITA Kapacity zdrojů Optimální toky Minimální náklady Nové faktory: ekologičnost a společenský prospěch projekty pracovníci Nové požadavky: využití externích zdrojů, vůdcovství a etika podnikání INOVACE produktů i procesů společenský soulad KOMPETENCE znalosti a dovednosti

Vision 2050 je odpovědí na tyto globální výzvy! Časový horizont roku 2050 je dost vzdálený; jak bude svět v tomto roce vypadat, nikdo z nás neví a ani to nedokáže předpovědět. Přesto můžeme (a dokonce musíme) mít (alespoň rámcovou) představu o tom, jaký chceme svět v tomto roce mít a jak tuto představu uskutečnit! UDRŽITELNÝ ROZVOJ je pojem, který definuje cíl i směr cesty k jeho dosažení. Cíl, který by měl sjednotit všechny složky společnosti, je dosažitelný pouze tehdy, budou-li všechny tyto složky (s rozdílnými individuálními zájmy) na cestě k jeho dosažení účelně a efektivně spolupracovat. INSTITUCIONÁLNÍ PODPORA Instituce státní správy a regionální samosprávy společenský soulad INFRASTRUKTURA INOVACE Podnikatelské subjekty UDRŽITELNÝ ROZVOJ Nepodnikatelské a neziskové organizace

Implementace Vision 2050 pro ČR 2050 Žádoucí cílový stav společnost příroda ekonomika Styl života a systém hodnot 2040 Kultura a vzdělávání Sociální rozvoj Zemědělství a vodní hospodářství Lesnictví a ochrana přírody Energetika a těžba nerostů Strojírenství, elektrotechnika a chemický průmysl Stavebnictví a zpracování materiálů Doprava a komunikace 2020 2012 Transformační fáze: aktualizace existujících podkladů, formulace dílčích strategií a vybudování výchozích předpokladů pro koordinovaný postup ve druhé fázi Výchozí stav PEOPLE PLANET PROSPERITY

Implementace musí být integrována průřezovými faktory 2050 Žádoucí cílový stav společnost příroda ekonomika Styl života a systém hodnot 2040 Kultura a vzdělávání Sociální rozvoj Zemědělství a vodní hospodářství Lesnictví a ochrana přírody Energetika a těžba nerostů Strojírenství, elektrotechnika a chemický průmysl Stavebnictví a zpracování materiálů Doprava a komunikace 2020 Vzdělanost a společenská morálka Environmentální udržitelnost 2012 Investice a finanční stabilita Výchozí stav PEOPLE PLANET PROSPERITY

Tři hlavní fáze postupu implementace naší verse vize 2050 2050 realizační 2040 koordinační 2030 implementační Uplatnění holistického pojetí strategie udržitelného rozvoje SYNERGIE společnost ekonomika příroda Koordinace sladěných dílčích strategií v zájmu dosažení jejich synergického účinku Postupné sladění koncepčně sjednocených dílčích strategií do tří základních proudů 2020 společnost příroda ekonomika transformační Sjednocení dílčích koncepcí a strategií 2012 společnost příroda ekonomika

Z čeho můžeme vycházet a co nás brzdí na startu? K dispozici je řada již zpracovaných dílčích koncepcí a strategií (některé velmi kvalitní), které se týkají některých z hlavních směrů implementace vize 2050. Je možné některé z nich vhodně aktualizovat a přizpůsobit implementačním záměrům vize 2050. Nevýhodou těchto podkladů je jejich vesměs kratší časový horizont, vzájemná nesourodost (obsahová i formálně-logická), omezenost rozsahu a dopadů, nekompatibilita sledovaných cílů a většině chybí posouzení proveditelnosti těchto záměrů. Překážkou životaschopnosti ekonomického rozvoje je nesoulad triády nosných rozvojových směrů, specifikovaný pojetím 3I: inovace - instituce - infrastruktura. Překážkou dosažení snesitelnosti společenského vývoje je absence shody na základních společenských hodnotách a s ní spojený úpadek sociálních vztahů. Překážkou vzniku pocitu spravedlnosti využití výsledků hospodářského rozvoje ve prospěch sociálního pokroku je primární orientace podnikatelské sféry na krátkodobé výnosy namísto snahy o zhodnocení kapitálu dlouhodobými přínosy ke společenskému prospěchu. PŘEDEVŠÍM NÁM VŠAK CHYBÍ DLOUHODOBÁ VIZE ROZVOJE ČR!

Kritické faktory úspěchu implementace Vize 2050 ZMĚNA MYŠLENÍ VŠECH AKTÉRŮ systém vzdělávání instituce infrastruktura Transparentnost a efektivita státní správy Nový model podnikání (dlouhodobá prosperita a podstatné konkurenční výhody) inovace Společenský konsensus a občanská odpovědnost Cesta k naplnění vize 2050 nebude ani snadná ani rychlá - složité problémy jsou řešitelné, ale není to jednoduché a jejich řešení vyžaduje trpělivost, odvahu k uplatnění nových znalostí a víru ve své schopnosti.

Jak odstranit nedostatky a překážky? Je nutné vymezit priority hospodářského (inovačního) rozvoje ČR, jeho institucionálního zabezpečení a infrastruktury jeho společenské a investiční podpory. Musíme zajistit stabilitu pravidel (vytvořit jednoduchý a přehledný právní systém státu), vymezujících charakter životního stylu společnosti, vytvořit podmínky pro sociální smír všech společenských skupin a urychleně eliminovat společensky škodlivé jevy (především korupční prostředí). Urychleně je nezbytné vyjasnit formy a způsoby zapojení ČR do globálních světových aktivit orientovaných na zvyšování kvality života, ochrany přírody a klimatu na celé planetě i na spolupráci civilizačně a kulturně odlišných regiónů. Specifickým je požadavek sladit záměry společensko-ekonomického rozvoje ČR s programem EU, zaměřeným na rozvoj vědy, výzkumu vývoje a inovací Horizon 2020 Systém státní správy a regionální samosprávy musí překonat resortní a územní segmentaci při jasném vymezení toho, co bude spravováno centrálně, co autonomně (nikoliv však nezávisle!) a co bude pouze regulováno specifikací nepřekročitelných limitů. Podnikatelské subjekty musí přizpůsobit modely svého podnikání potřebám dlouhodobého rozvoje společnosti, jejich manažeři musí vidět dál než je termín kvartálního hodnocení výsledovky.

Holistické pojetí je založeno na vzájemné důvěře všech partnerů, spolupracujících na uskutečnění společné vize. Důvěry mezi partnery lze dosáhnout pouze prostřednictvím společenského dialogu mezi všemi zájmovými skupinami (stakeholders), kdy každá z nich prezentuje své cíle zcela transparentně. Holistický přístup k řešení celospolečenských problémů vyžaduje aktivní spolupráci podnikatelských subjektů, nepodnikatelských a neziskových organizací i institucí státní správy a regionální samosprávy. Spolupráce nelze přitom dosáhnout na povel, musí k ní docházet spontánně na základě identifikace společných zájmů jednotlivých partnerů a specifikace oblastí, kde silné stránky jednoho partnera ochrání slabiny jiného z partnerů a naopak. Spolupráce různorodých partnerů umožňuje proveditelnost inovačních záměrů kvalitativně vyšší úrovně, jejichž naplnění není v individuálních silách žádného ze spolupracujících partnerů. Právě podstatné, kvalitativně originální inovace, jsou zdrojem vysoké úrovně konkurenceschopnosti jednotlivých geografických regiónů dnešního globálního světa.

Spolupráce orgánů státní správy a samosprávy s podnikatelskými subjekty Společensko-politický rámec dlouhodobého rozvoje ČR Sociální rozvoj a právní systém Ochrana životního prostředí Konkurenceschopnos t ekonomiky Centrální koordinace strategických iniciativ a prováděcích politik Fiskální a dotační podpora; veřejné zakázky vládní program zpětná vazba Nutnost zajistit manažerské řízení realizačních opatření SPOLEČENSKÝ SOULAD Představitelé podnikatelské sféry i nepodnikatelských a neziskových organizací Množina strategických aliancí realizátorů jednotlivých projektů SPOLEČENSKÝ PROSPĚCH

Spolupráce podnikatelského subjektu a neziskové organizace POSLÁNÍ PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU (PS) Za jakých podmínek jsou reálně dosažitelné? Oblast společných společenských závazků Vize společné inovace POSLÁNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE (NZO) Kdo je dokáže efektivněji vytvořit? Soubor opatření, kterými PS přispívá ke vzniku podmínek dosažitelnosti Cíle inovačního řešení Model společného podnikání Soubor opatření,kterými NZO přispívá ke vzniku podmínek dosažitelnosti Vyžaduje konsenzus obou partnerů, kteří musí překonat kulturní rozdíly

Jaký je vztah mezi zvyšováním konkurenceschopnosti, plněním závazků společenské odpovědnosti a úsilím o udržitelný rozvoj? Vysoká úroveň konkurenceschopnosti je podmínkou prosperity ekonomiky v daných společenských a přírodních podmínkách. Plněním závazků společenské odpovědnosti přispívají organizace k zajištění snesitelnosti dopadů rozvoje ekonomiky na životní prostředí a spravedlnosti při zhodnocování (výsledků současné práce) do tohoto rozvoje investovaného kapitálu (tj. výsledků minulé práce). Koncept společenské odpovědnosti organizací (CSR) je konkrétní odpovědí podnikatelské sféry na aktuální požadavky moderní společnosti; skutečné pochopení konceptu CSR přitom vyvolá podstatnou změnu chování nejenom podnikatelských subjektů, ale všech v dané společnosti působících organizací. Udržitelný rozvoj je nástrojem uchování prosperity ekonomiky i při rostoucích nárocích požadavků společenské odpovědnosti organizací. Přihlášení se k podpoře úsilí o zajištění udržitelného rozvoje společnosti proto představuje vyvrcholení souboru - podnikatelských - opatření, kterými organizace zajišťuje (při zvyšování vlastní prosperity) plnění jí přijatých závazků vůči společnosti jejíž je integrální součástí.

Plnění požadavků společenské odpovědnosti organizace (CSR) SLOŽKY CSR PŘIJETÍ PŘIZPŮSOBENÍ VYUŽITÍ FORMY PŘÍSTUPU OBRANA Environmentální Sociální a etická Ekonomická zákazníci zaměstnanci vlastníci státní správa ZÁJMOVÉ SKUPINY