KLINICKÁ GERONTOLOGIE Doc. dr. Pavel Weber, CSc. Klinika geriatrie, ošetř. a prakt. lék. LF FN Brno
STÁRNUTÍ V jednotlivých orgánech nastupují na všech úrovních specifické degenerativní, morfologické a funkční změny. nástup v ontogenezi v různou dobu pokračování různou rychlostí vliv : - genetické faktory (35%) - zevní prostředí + živ. styl (65%)
STÁRNUTÍ - POZNÁMKY Neodvratný fyziologický děj, který je vlastně cestou do stáří jako poslední ontogenetické periody lidského života. CÍL NOVÉ GERONTOLOGIE: prodloužení let aktivního života a udržení funkčních kapacit co nejdéle
ÚLOHA DNEŠNÍ MEDICÍNY kalendářní věk - špatný ukazatel vitality a potencionálního přínosu léčby není žádný důvod, aby nemoci ve stáří nebyly léčeny stejně intenzivně jako u mladších efektivní léčba morbiditu i mortalitu (hypakuse, katarakta, AP, deprese aj.) chudoba a opuštěnost - problém i dnes
RIZIKOVÝ SENIOR Není schopen se rychle a účinně přizpůsobit změnám životních podmínek zdravotního stavu nebo sociální dezintegrace. osoba starší 80 let v jednočlenné domácnosti žijící v izolaci bezdětný handicapovaný s nesoběstačným partnerem osoba se slabou ekonomikou
POTŘEBY SENIORŮ významná část je křehká intervenční pomoc chráněné prostředí včasná identifikace dekompenzujících faktorů
SPECIFIKA CHOROB VE ST. 1. Polymorbidita 2. Vztah zdravotní a sociální situace 3. Zvláštnosti klinického obrazu mikrosymptomatologie mono - nebo oligosymptomatologie vzdálené příznaky sklon k chronicitě sklon ke komplikacím
PSYCHOSOCIÁLNÍ POHLED NA POLYMORBIDITU Tendence skrývat skutečné potíže Fenomén mnohočetných poruch (až 6 nemocí); lékař zjistí 1/2 Poruchy s atypickou manifestací Předsmrtné období - imobilita, inkontinence a kognitivní porucha - ve stáří předchází úmrtí aý ve 3/4. Ve věku nad 85 r. trvá průměrně 3 měsíce (obvykle ho stráví v instituci).
NEOBVYKLÉ OBRAZY CHOROB VE STÁŘÍ Chorobný stav hypertyreóza hypotyreóza městnavá srdeční slabost angina pectoris akutní infarkt myokardu akutní infekce peritonitida deprese Neobvyklé příznaky apatie, únava pseudodemence zmatenost, bolesti v pravém podžebří, žloutenka, únava záchvat dušnosti, bolest chybí pád, krátkodobé bezvědomí, TIA až CMP není horečka, není leukocytóza chybí defence pseudodemence
ZDRAVOTNÍ RIZIKA VE STÁŘÍ Demence - Alzheimer Deprese a sebevraždy Pády a fraktury Onkologická onemocnění Kardiovaskulární onemocnění Osteoporóza Inkontinence
ZÁSADY TERAPIE VE ST. Zlepšení kvality života je prvotním cílem farmakoterapie ve stáří. Vyléčení nemoci není vždy možné. Je-li farmakoterapie nutná, věk a multimorbidita mohou způsobit, že očekávaný účinek se nedostaví. Co nejméně léků v co nejnižších dávkách, jen po nezbytně nutnou dobu.
OBECNÉ ZÁSADY FARMAKOTERAPIE VE STÁŘÍ 1. Minimum léků 2. Nejkratší možná doba podávání 3. Nízké, avšak účinné dávky 4. Zvážení lékových interakcí 5. Léčit nefarmakologicky
ZMĚNY POHYBU FARMAK V ORGANIZMU Farmakokinetika 1. Absorpce léků zpomalení pasáže GIT, zhoršení perfuze GIT 2. Distribuce léků 3. 4. pokles alb., vody, svalů a vzestup tuku 3. Biotransformace léků - játra 4. Eliminace léků - pokles GF o 30 pokles GF o 30-50 % Farmakodynamika - receptory
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY LÉKŮ ve stáří 3x častěji než u mladších při 3 lécích u 2 % osob. při 10 lécích až v 17 %. Geriatrická medicína interdisciplinární charakter a žadá znalosti v morfologicko- funkční oblasti a schopnost jejich interpretace v praxi.
PRESKRIPCE VE VYŠ. VĚKU 60% starých pacientů neužívá léky jak byly předepsány téměř polovina léků nesplní předpokládaný efekt léky jsou ve stáří tím užitečnější, čím je jejich dávkování jednodušší
INTERAKCE LÉKŮ VE STÁŘÍ I Základní lék warfarin sulfonylurea (PAD) benzodiazepiny teofylin V interakci s butazolidiny metronidazol barbituráty rifampicin cimetidin cimetidin cimetidin fenytoin rifampicin Výsledek zvýšený účinek, krvácení zvýšený účinek, krvácení snížený antikoagul. účinek snížený antikoagul. účinek hypoglykemie výrazný útlum zvýšená toxicita teofylinu snížení bronchodil. účinku snížení bronchodil. účinku
INTERAKCE LÉKŮ VE STÁŘÍ II Základní lék V interakci s Výsledek prednizon barbituráty snížení protialergického protizánětlivého účinku digoxin chinidin chinidin verapamil spirolakton barbituráty NaHCO 3 zvýšení toxicity digoxinu zvýšení toxicity digoxinu zvýšení toxicity digoxinu snížení antiarytmického úč. zvýšení toxicity chinidinu
RADY PRO ÚČINNOU SPOLUPRÁCI S PACIENTEM Požádejte o pomoc členy návod jak si má připravit léky. rodiny: Pozorujte, jak léky užívá. Poučte ho při chybách. Zvolte formu přiměřenou jeho schopnostem a intelektu. Pravidelně ověřujte, zda bere léky. V bytě zkontrolujte obsah lékovek. Využívejte nefarmakologické postupy!
PŘÍČINY ÚMRTÍ ČR - 2001 4,30% 4,10% 5% 6,40% 53% 26,40% Czech Health Statistics Yearbook, 2000 Kardiovask. nemoci Tumory Zevní příčiny Respirační choroby GITnemoci Jiné choroby
CHR. NEMOCI SUBJEKTIVNĚ % 70 60 50 40 30 20 10 65-74 R. 1 - Bez chorob -ch. 2 - eomezující ch. 3- Část. omezuj. ch. 4 - Středně omez. ch. 5 - Plně omezuj. ch. Muži Zeny 0 1 2 3 4 5 Vožehová et al.,lek.obz.,43 (601-606) 1994
CHR. NEMOCI SUBJEKTIVNĚ 75+ R. 60 % 50 40 30 20 10 0 1 2 3 4 5 1- Bez chorob -ch. 2 - eomezující ch. 3- Část. omezuj. ch. 4 - Středně omez. ch. 5 - Plně omezuj. ch. Muži Ženy Vožehová et al.,lek.obz.,43 (601-606) 1994
MOBILITA MIMO BYT 60% 50% 40% 1 Bez problémů 2 S dopomocí 3 Nevycházejí z bytu 4 Upoutaní na lůžko 30% 20% 10% 60-74 r. 75 + r. 0% 1 2 3 4 Zavázalová et al.,lek.obz.,45 (187-188) 1996
ZDRAVOTNÍ STAV 75+ R. - SUBJEKTIVNĚ trvalé zdravotní potíže 62% zcela bez obtíží 21% Bolesti - 64,8% Nespavost - 50,6% Dušnost - 44,5% Závratě - 41% Slabost/Únava - 41% Dyspeptické potíže - 25,8% Zavázalová et al.,lek.obz.,45 (54-56) 1996
ZDRAVOTNÍ STAV 75+ R. - OBJEKTIVNĚ Bez známek nemoci 19% Kardiovaskul. nemoci 39,5% Pohybový aparát 17,1% Urogenitální nemoci (muži) 7,8% Endokrinnní n. vč. DM 12,0% Nemoci zraku 34,4% Nemoci sluchu 28,3% Inkontinence: Ženy 9% Muži 4,5% Zavázalová et al.,lek.obz.,45 (54-56) 1996
VHODNOST LÉKAŘSKÉ PÉČE U OSOB 65+ 2% 2% 15,30% 27% 47% 6,70% Zavázalová et al.,lek.obz.,45 (187-188) 1996 etřeba PL Specialista Dispenzarizace Hospitalizace ásledná dlouhod.péče
NEPŘÍZNIVÉ CHARAKTERI- STIKY SENIORŮ nízký příjem špatné podmínky bydlení zanedbanost a nefunkčnost obydlí osamění omezené kontakty
POTŘEBA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR VĚK % 65-69 3 70-74 7 75-79 10,5 80-84 15,5 85-89 27 90 + 80
DOPORUČENÍ ORGANIZACE PÉČE O SENIORY Rozšiřovat (primární a komunitní) ambulantní péči Optimalizace hospitalizací Omezování dlouhodobých a trvalých pobytů