Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78

Podobné dokumenty
Role aktinového cytoskeletu v morfogenezi rostlinných buněk - analýza fenotypu

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra experimentální biologie rostlin

3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

7) Dormance a klíčení semen

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta. Molekulární biologie a biochemie organismů

CYTOPLAZMA. -Prostor mezi organelami, inkluzemi, ribozomy a jádrem

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Příběh pátý: Auxinová signalisace

Fluorescenční mikroskopie. -fluorescenční mikroskopie -konfokální mikroskopie

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra experimentální biologie rostlin

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Auxin - nejdéle a nejlépe známý fytohormon

Prohlášení: V Praze, Podpis

Vakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Teoretický úvod: FOTOTROPISMUS. Praktikum fyziologie rostlin

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

Bioimaging rostlinných buněk, CV.2

Morfogeneze rostlinné buňky. Rostlinná cytologie morfogeneze rostlinné buňky, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Stomatální vodivost a transpirace

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra experimentální biologie rostlin

Mikroreliéfová metoda. metoda studia povrchu neprůhledných objektů

3) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA

Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina

Souhrn 4. přednášky. Genetické metody

IZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I. Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek

Arabidopsis thaliana huseníček rolní

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

Rostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Úloha 5 k zápočtu z přednášky B130P16 (praktické základy vědecké práce)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Program kursu Rostlinná buňka

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

Vápník. Deficience vápníku: - 0,4-1,5% DW. - cytoplasmatická koncentrace vápníku velmi nízká (0,1-0,2µM)

5) Fyziologie rostlinných hormonů auxinů: receptory a signální dráhy

Stanovisko hodnotící komise

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Rostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:

Schéma rostlinné buňky

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

Trichomy Trichomy (chlupy) vytvářejí odění rostliny (indumentum). Chrání rostliny před nadměrnou radiací a přehřátím, snižují transpiraci, omezují

Základy buněčné biologie

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)

Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78

Úloha cytoskeletu v morfogenezi rostlinných buněk

Úloha vybraných podjednotek komplexu exocyst ve vývoji epidermis Arabidopsis

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

ISOLATION OF PHOSPHOPROTEOM AND ITS APPLICATION IN STUDY OF THE EFFECT OF CYTOKININ ON PLANTS

Regulace růstu a vývoje

Struktura a funkce biomakromolekul

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

STANOVENÍ OSMOTICKÉHO POTENCIÁLU METODOU HRANIČNÍ PLAZMOLÝZY

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

PRAKTIKUM Z OBECNÉ GENETIKY

Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie. Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc.

Epitely a jejich variace

Univerzita Palackého v Olomouci. Bakalářská práce

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

MBR ) Architektura buňky. e) Plastidy f) Mitochondrie a peroxizómy g) Cytoskelet

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika


Pohyb buněk a organismů

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Transkript:

Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78 Blok 3 Role aktinového cytoskeletu v morfogenezi rostlinných buněk - analýza fenotypu

Úlohy: 1. Kvantifikace počtu zkroucených a správně tvarovaných trichomů u prvních pravých listů jednoduchých a dvojitých mutantů Arabidopsis thaliana s nefunkčními geny pro nukleátory aktinu ARPC5 (podjednotka komplexu Arp2/3) a formin FH1. 2. Stanovení permeability povrchu listů pomocí barvení rutheniovou červení u jednoduchých a dvojitých mutantů Arabidopsis thaliana s nefunkčními geny pro nukleátory aktinu ARPC5 (podjednotka komplexu Arp2/3) a formin FH1. 3. Stanovení délek hlavního kořene a hypokotylu u jednoduchých a dvojitých mutantů Arabidopsis thaliana s nefunkčními geny pro nukleátory aktinu ARPC5 (podjednotka komplexu Arp2/3) a formin FH1. 4. Analýza a porovnání fenotypů jednoduchých a dvojitých mutantů z úloh 1.-3. Tvorba vlastní hypotézy o rolích jednotlivých aktinových nukleátorů v rostlině.

Čím je ovlivňována morfogeneze u rostlin? Vnější a vnitřní faktory Mezi vnitřní faktory ovlivňující morfogenezi rostlin patří: směrované buněčné dělení směrovaný buněčný růst signalizace fytohormony reorganizace buněčných stěn turgor vakuolárního systému směrovaný endomembránový transport reorganizace cytoskeletu

Morfogeneze rostlinných orgánů Příklady změněné morfogeneze listu u mutací v transkripčních faktorech z rodin YABBY a KNOX (Chan Man Ha et al., 2010)

Morfogeneze rostlinných orgánů Příklady změněné morfogeneze kořene reagujících na rostlinné hormony v médiu a změnu světelných podmínek růstu Kořeny rostoucí na světle Kořeny rostoucí ve tmě Příklady změněné morfogeneze kořenového systému u mutací v proteinech spojených s nukleací aktinového cytoskeletu WT arp3 Benito lab http://www.cbgp.upm.es/lateral_root.php

Morfogeneze rostlinných buněk Difúzní a vrcholový tip růstu buněk (Guerroero et al., 2015)

Morfogeneze trichomů Dobře studovatelné buňky listové pokožky na kterých je popisována buněčná morfogeneze Mutanti (A) etr2-3 (B) gl3 (C) etr2-3 gl3 (D) spy-5 (E) etr2-3 spy-5 (F) gl2 (G) etr2-3 gl2 (H) fas1 (I) etr2-3 fas1 (J) try (K) try etr2-3 (L) try fas1-1 (Plett et al., 2009)

Cytoskelet v rostlinné buňce Rostlinný cytoskelet je tvořen vysoce dynamickou trojrozměrnou sítí proteinů, která je základní složkou všech eukaryotických buněk a u rostlin sestává se vzájemně propojených sítí mikrotubulů a aktinových filament. light-sheet mikroskopie pokožkové buňky děložního listu A.t mikrotubulární cytoskelet -TUA5-mCherry aktinový cytoskelet - FABD2-GFP spojení obrázků - porovnání (Ovečka et al., 2015)

Role cytoskeletu v morfogenezi buněk (Mathur a Hulskamp 2002)

Role cytoskeletu v morfogenezi pokožkových buněk listu mikrotubuly aktin (Panteris et al., 2005)

Role cytoskeletu v morfogenezi trichomů aktinová síť v trichomu (Hulskamp 2004) (Mathur a Hulskamp 2002)

Role cytoskeletu v prodlužování kořene a hypokotylu Buňky hypokotylu rostoucího ve tmě s označeným cytoskeletem (Sampathkumar et al., 2011) Aktinový cytoskelet v elongujících buňkách kořene A.t. (Reusche, M., Teichmann/Friml lab) aktin mikrotubuly merged Aktinový cytoskelet (zeleně) v elongujících buňkách hypokotylu A.t. (Daher, FB, Sainsbury lab), buněčné stěny označeny PI (červeně).

Nukleace aktinového cytoskeletu Rostliny mají 2 nukleátory aktinu: Arp2/3 komplex a forminy

Nukleace aktinu ARP2/3 komplexem ARP2/3 komplex tvoří sedm podjednotek (ARP2, ARP3 A ARPC1-ARPC5) Komplex ARP2/3 rozvětvuje síť stávajících aktinových filament Actin Filament Initiation: Arp2/3 complex. Manual of Cellular and Molecular Function, The National University of Singapore, Republic of Singapore, 2009. Illustrators: Pham Thi Phuong Thao a Theng Tze Yin Meryl

Nukleace aktinu forminy Forminy nukleující aktin tvoří dimery a katalyzují vznik přímých (nevětvících se) aktinových vláken (Gould et al., 2011) Actin filaments: Formin-mediated nucleation. Manual of Cellular and Molecular Function, The National University of Singapore, Republic of Singapore, 2009 Illustrator: Theng Tze Yin Meryl.

Nuklelátory aktinu v živočišné buňce Mutace ve forminech či u podjednotek ARP2/3 komplexu je ve většině případech pro živočišné buňky letální. (Shrnuto v: Pollard 2007) Porovnání nukleace aktinových filament pomocí ARP2/3 komplexu a forminů V živočišných buňkách je 10x méně forminů než Arp2/3 komplexu. Profilin - váže se na globulární aktin, reguluje rovnováhu nukleátorů aktinu upřednostňováním forminů před Arp2/3 komplexem při nukleaci nových aktinových vláken. (Suarez et al., 2014)

Rostliny mutantní ve forminech souhrn fenotypů Forminy se u různých organismů účastní polarizovaného buněčného růstu a sekrece (Cvrčková 2012). U rostlin jsou proto často cílem výzkumu forminů kořenové vlásky, pylové láčky, epidermální buňky a trichomy. Nadprodukce forminu 1 způsobuje deformace při růstu pylové láčky tabáku. Vzhledem k velikosti rodiny proteinů s formin-like sekvencí, která je rozmanitější než u živočišných buněk, byla zatím fenotypicky charakterizována jen malá část forminů. Pokožkové buňky děložních listů u mutanta ve forminu 1 mají prohloubenou laločnatost buněk (Rosero et al., 2016)

Rostliny mutantní v Arp2/3 komplexu souhrn fenotypů Obecně se fenotypové projevy při mutacích v genech pro podjednotky ARP2/3 komplexu týkají především těch buněk a pletiv, které mají komplexnější tvary (trichomy, buňky epidermis) a jejichž morfogeneze a růst tedy vyžadují dobrou koordinaci vnitrobuněčných procesů a modelování a růst buněčné stěny (Shrnuto v Mathur et al., 2005) WT arpc4 Pokožkové buňky děložního listu se značeným aktinem (FABD2- GFP) mají méně výraznou laločnatost. (Mathur et al., 2005)

PRAKTIKUM - ÚLOHY

Úlohy: 1. Kvantifikace počtu zkroucených a správně tvarovaných trichomů u prvních pravých listů jednoduchých a dvojitých mutantů Arabidopsis thaliana s nefunkčními geny pro nukleátory aktinu ARPC5 (podjednotka komplexu Arp2/3) a formin FH1. 2. Stanovení permeability povrchu listů pomocí barvení rutheniovou červení u jednoduchých a dvojitých mutantů Arabidopsis thaliana s nefunkčními geny pro nukleátory aktinu ARPC5 (podjednotka komplexu Arp2/3) a formin FH1. 3. Stanovení délek hlavního kořene a hypokotylu u jednoduchých a dvojitých mutantů Arabidopsis thaliana s nefunkčními geny pro nukleátory aktinu ARPC5 (podjednotka komplexu Arp2/3) a formin FH1. 4. Analýza a porovnání fenotypů jednoduchých a dvojitých mutantů z úloh 1.-3. Tvorba vlastní hypotézy o rolích jednotlivých aktinových nukleátorů v rostlině.

ÚLOHA 1 fenotyp zkroucených trichomů

ÚLOHA 2 fenotyp permeability listu

ÚLOHA 3 fenotyp délky kořene a hypokotylu

ÚLOHA 4 Tvorba vlastní hypotézy o rolích jednotlivých aktinových nukleátorů v rostlině Projev mutace wt arpc5 fh1-1 fh1-1/arpc5 Průměrný počet trichomů na list (číslo) Zkroucené trichomy (ano/ne) Permeabilita listů (ano/ne) Průměrná délka hypokotylu (číslo) Průměrná délka kořene (číslo) Tab. 1: Příklad tabulky fenotypů.