Metody v histologii Mikroskop Vj. 4

Podobné dokumenty
Speciální metody v histologii

histologie je nauka o mikroskopické skladbě organismu zkoumá skladbu těla živočišného i rostlinného, důležitá v humánní medicíně histologický preparát

1 Popis vzorku. 2 Detekční limit vyšetření. 3 Časová náročnost. 4 Zpracování vzorku. 4.1 Množství vzorku. 4.2 Odběr vzorků

Histologické techniky

ÚVOD DO HISTOLOGICKÉ TECHNIKY A ZPRACOVÁNÍ VZORKŮ PRO SVĚTELNOU A ELEKTRONOVOU MIKROSKOPII ÚHE LF MU, 2016

Základy světelné mikroskopie

Histologie - cvičení. Laboratorní zpracování tkání a orgánů pro světelnou a elektronovou mikroskopii

Praktikum z histologie a embryologie

Praktikum z histologie. Modul B

Fixace Uzavírací média

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

Přehled histologických barvení včetně imunohistochemie

Histochemie a imunohistochemie, elektronová mikroskopie

Protokol 04. pšeničná bílkovina. masné výrobky. zkrácená verze

Struktura a skladba potravin Magisterský studijní program. Přednáška 4.

Praktikum z histologie a embryologie

Spektroskopické é techniky a mikroskopie. Spektroskopie. Typy spektroskopických metod. Cirkulární dichroismus. Fluorescence UV-VIS

Protokol 04. pšeničná bílkovina. masné výrobky. plná verze

(cv04) Metody výroby mikroskopických preparátů z rostlinných pletiv (2. část) Preparáty pro dokumentaci tvorby dřeva a lýka

MIKROBIOLOGIE. Grampozitivní kokovitá bakterie STAPHYLOCOCCUS AUREUS bakteriální kmen dle ATCC 1260 (CCM 888).

(cv03) Metody výroby mikroskopických preparátů z rostlinných pletiv

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi

BARVENÍ TRVALÝCH PREPARÁTŮ

Vazivo. Chrupavka. Kost

Praktický kurz Příprava nanočástic metodami syntézy v žížalách, charakterizace - Imunohistochemické barvení

Vlastnosti mikroskopovaných objektů, mikroskopické preparáty

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

Cvičení 4: CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY, PROKARYOTA Jméno: PROKARYOTA PŘÍPRAVA TRVALÉHO PREPARÁTU SUCHOU CESTOU ROZTĚR BAKTERIÍ

Základy mikroskopování

Části postižených tkání či orgánů / záněty, benigní či

BARVENÍ TRVALÝCH PREPARÁTŮ

MIKROSKOPIE JAKO NÁSTROJ STUDIA MIKROORGANISMŮ

CZ.1.07/1.5.00/

Příloha č. 1 PK 01 Seznam vyšetření laboratoře Zdravotnická laboratoř VELAB s.r.o.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Typy světelných mikroskopů

Základní pojmy a vztahy: Vlnová délka (λ): vzdálenost dvou nejbližších bodů vlnění kmitajících ve stejné fázi

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

TRVALÝ PREPARÁT. Zhotovení roztěru

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Praktické cvičení č. 1.

Histologické techniky. Zubné lekárstvo Ústav patologickej anatómie Lekárska fakulta Univerzity Komenského

1. Metody histologického studia

LABORATORNÍ CVIČENÍ Z BIOLOGIE. Téma: STAVBA A FUNKCE MIKROSKOPU, PŘÍPRAVA DOČASNÝCH PREPARÁTŮ

Program kursu Rostlinná buňka

Řezové preparáty Barvení histologické a histochemické. Řezy ruční žiletka, břitva, ruční mikrotom Řezy připravené mikrotomem

N Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie

Úloha histologie v neuropatofyziologii

Popis N-Histofine Simple Stain MAX PO (MULTI) (Univerzální imuno-peroxidázový polymer, anti-myší a antikráličí):

Modul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček

Histochemie. Histochemie. Histochemie Příklady histochemických metod: Ionty. Histochemie Příklady histochemických metod: Ionty

Gramovo barvení bakterií

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

INFORMAČNÍ PŘÍRUČKA ODDĚLENÍ PATOLOGIE

Zoologická mikrotechnika - FLUORESCENČNÍ MIKROSKOPIE

Řezové preparáty Barvení histologické a histochemické. Řezy ruční žiletka, břitva, ruční mikrotom Řezy připravené mikrotomem

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Živá soustava, hierarchie ž.s.

Experimentáln navozený radia ní syndrom u pokusného zví ete 2

Zobrazovací metody ve světelné mikroskopii Světlé pole nejjednodušší a nestarší technika osvětlení ve SM světelný kužel prochází (v procházejícím

ročník 7. č. 19 název

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Zdravotnická laboratoř VELAB s.r.o. Název vyšetření: Cervikovaginální cytologické vyšetření a diagnostika

Tkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky

Téma: Světelná mikroskopie a preparáty v mikroskopii

1 Popis vzorku. 2 Detekční limit vyšetření. 3 Časová náročnost. 4 Zpracování vzorku. 4.1 Množství vzorku. 4.2 Odběr vzorků

IMUNOFLUORESCENČNÍ SOUPRAVA K DIAGNOSTICE AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ JATER A ŽALUDKU

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

KREV. Krev, krevní elementy Zhotovení, barvení a hodnocení krevního nátěru Leukogram, jeho diagnostický význam. Ústav histologie a embryologie

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

Protokol ke cvičení z Biologie vodních živočichů

Základem je vazba molekul imunoglobulinů s molekulami antigenů ve tkáni.

Dle tohoto postupu se vyšetřují vzorky drobných masných výrobků, měkkých salámů a trvanlivých masných výrobků.

Schéma rostlinné buňky

TEORETICKÝ ÚVOD. Počítání buněk

Příprava mikroskopických preparátů

Diagnostika amyloidózy z pohledu patologa Látalová P., Flodr P., Tichý M.

Kyslíkaté deriváty. 1) Hydroxyderiváty: a) Alkoholy b) Fenoly. řešení. Dle OH = hydroxylová skupina

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

LABORATORNÍ PŘÍRUČKA ODDĚLENÍ PATOLOGIE

Řízená dokumentace. Laboratorní příručka

Kostní biopsie role patologa

IMUNOHISTOCHEMIE

LABORATORNÍ PŘÍRUČKA ODDĚLENÍ PATOLOGIE

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi

IZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I. Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek

5. BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ PŘI POUŽITÍ A MANIPULACI

Úvod do mikrobiologie

TRANSMISNÍ ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIE

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1

Rostlinná buňka příprava mikroskopického preparátu (laboratorní práce)

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

LABORATORNÍ PŘÍRUČKA ODDĚLENÍ PATOLOGIE

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Fluorescenční mikroskopie

Biologické materiály k biochemickému vyšetření

Buňka. základní stavební jednotka organismů

BROWNŮV MOLEKULÁRNÍ POHYB

1 Popis vzorku. 2 Detekční limit vyšetření. 3 Časová náročnost. 4 Zpracování vzorku. 4.1 Množství vzorku. 4.2 Odběr vzorků.

Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení

Transkript:

Metody v histologii Mikroskop 2013 Vj. 4

Organizace praktických cvičení Příprava histologického preparátu Mikroskop Barvicí metody Práce s mikroskopem (preparáty)

Oraganizace praktických cvičení Prezence Vstupní test (pětiminutovka) Pracovní sešit nutný!!! Prohlížení preparátů v mikroskopu (Opakování- popis elektronogramů nebo preparátů, případně náhrada zrušených praktik)

Zobrazení živých buněk Jednobuněčné organismy Mnohobuněčné organismy: gamety, krvinky, buňky z tkáňových kultur Pozorování buď speciálním mikroskopem (fázový kontrast) nebo po barvení supravitálními barvivy

Zobrazení živých buněk

Odběr Odběr tkání a buněk: Ze živého organismu (BIOPSIE) Z mrtvoly (NEKROPSIE) Je nutno provést fixaci, jinak se tkáň vlivem vlastních enzymů a působením bakterií rozloží (AUTOLÝZA) Blok tkáně pro fixaci ve světelné mikroskopii nemá být větší než 1cm3

Fixace Fixace zastaví metabolické děje v buňce buď jejich zpomalením nebo denaturací enzymů. Fyzikální metody: Teplo (mikrovlnná trouba) Zmražení (tekutý dusík 170 oc) Chemické metody: Imerzní (ponoření do fixační tekutiny) Perfuzní (nástřik cév)

Chemická fixace Aldehydy Formaldehyd, glutaraldehyd Alkoholy Methanol, ethanol Kyseliny Kyselina octová, trichloroctová, pikrová Soli těžkých kovů Chlorid rtuťnatý, oxid osmičelý,dvojchroman draselný

Fixační tekutiny Formaldehyd 4% Bouinova tekutina trinitrofenol, formol, kys.octová Susa chlorid rtuťnatý, chlorid sodný, kys.octová, kys.trichloroctová, formol Zenkerova tekutina chlorid rtuťnatý, dvojchroman draselný,síran sodný, kys. octová Carnoy ethanol, chloroform, kys.octová Methacarn Methanol, chloroform, kys.octová

Zalévání a krájení Pro krájení je nutno tkáň zpevnit zalitím do zalévacích médií (parafin, celloidin). Protože tato media nejsou mísitelná s vodou, je nutno vodu z tkání odstranit vzestupnou řadou alkoholů (odvodnění) a poté prosytit rozpouštědlem zalévacího media (xylen, toluen, aceton), který tkáň projasní.

Zalévání V malém množství se tkáň prosycuje parafinem v kádinkách v termostatu Pro provoz na patologii slouží přístroje na automatické zalévání

Přístroj na zalévání

Krájení Tkáň je třeba nakrájet na řezy o tloušťce jedné vrstvy buněk, tedy m. Tkáň je pak průhledná a dobře čitelná Přístroje, které se k tomu užívají se jmenují mikrotomy. Nakrájené řezy se dávají na podložní sklo, kde se teplem natáhnou. K přilepení se používá bílek-glycerin

Mikrotom

Mikrotomové nože

Barvení Umožňuje rozlišení jednotlivých součástí buněk a tkání. Barviva jsou rozpustná ve vodě, proto je třeba z řezu odstranit parafin. Po obarvení se řez montuje do pryskyřic. Tak vzniká trvalý preparát, který se prohlíží v mikroskopu.

Barvení Z řezů je třeba odstranit parafin a znovu je zavodnit, aby bylo možno tkáně barvit. Většina barviv je rozpustných ve vodě.

Přístroj na barvení

Trvalý preparát Po obarvení se z tkáně znovu odstraní voda Trvalý preparát se připraví přilepením krycího skla pomocí kanadského balzámu ( má stejný lom světla jako sklo) nebo umělých pryskyřic Po zaschnutí vznikne TRVALÝ PREPARÁT

Postup Parafínové řezy Kryostatové řezy Fixace Zmražení při 170 oc Vypírání Odvodnění řadou alkoholů Prosycení rozpouštědlem Zalití do parafínu Krájení Krájení v kryostatu Nalepení řezů na podložní sklo Nalepení řezů na podložní sklo Odparafínování a zavodnění Někdy krátká fixace Převedení do vody Barvení, histochemická reakce Zejména histochemické reakce Odvodnění a projasnění Někdy odvodnění a projasnění Montovací medium zpravidla bezvodé Bezvodé medium nebo glycerin -želatina

Mikroskop Stativ Mikrometrický šroub Optický systém: Okuláry Objektivy Kondenzor Zdroj

Rozlišovací schopnost Rozlišovací schopnost je nejmenší vzdálenost mezi dvěma body, při které je ještě dovedeme rozlišit jako dva samostatné objekty. Rozlišovací schopnost světelného mikroskopu je 0,2 m.

Barvení Přehledná Hematoxylin eosin Massonovy trichromy Weigert van Gieson Heidenhainův železitý hematoxylin Selektivní Weigert resorcin fuchsin Impregnace stříbrem

Hematoxylin - eosin Hematoxylin barví kyselé součásti buňky (bazofilní struktury) DNA, RNA, tj. jádro, jadérko, ribozomy a granulární endoplasmatické retikulum Eosin barví zásadité struktury buňky (acidofilní, eosinofilní) což jsou hlavně proteiny, tj. cytoplasmu, mitochondrie, hladké endoplasmatické retikulum,a kolagen v mezibuněčné hmotě

Hematoxylin - eosin

AZAN Azokarmín barví jadra červeně Anilínová modř barví kolagenní vlákna a mucin modře Oranž G barví cytoplasmu buněk a svaly oranžově Erytrocyty jsou červené

AZAN

Weigert van Gieson Weigertův hematoxylin barví jádra šedě Saturnová červeň (nebo kyselý fuchsin) barví kolagenní vlákna červeně Kyselina pikrová barví cytoplasmu buněk a svalovinu žlutě

Weigert van Gieson Nalepení řezů na podložní sklo

Weigert - van Gieson

Hematoxylin - eosin

Weigert-van Gieson

Zelený Massonův trichrom Hematoxylin barví jádra modře až černě Kyselý fuchsin barví svalovinu červeně Světlá zeleň barví kolagenní vlákna zeleně. Erytrocyty jsou červené

Zelený Massonův trichrom

AZAN

Žlutý Massonův trichrom Hematoxylin barví jádra modře až černě Erythrosin barví svalovinu červeně Šafrán (Tuchechtgelb) barví kolagenní vlákna žlutě Erytrocyty jsou červené

Žlutý Massonův trichrom

Weigert resorcin - fuchsin Resorcin fuchsin barví elastická vlákna fialově Selektivní barvení na elastiku

Weigert resorcin - fuchsin

Heidenhainův železitý hematoxylin Heidenhainův železitý hematoxylin barví nejen jádra ale i cytoplasmu šedo-černě. Používá se pro barvení svalů a v parazitologii na průkaz parazitů (červů) v tkáních

Heidenhainův železitý hematoxylin

Impregnace stříbrem Stříbro barví kolagenní a retikulární vlákna hnědě až černě. Impregnace stříbrem se používá i pro barvení neuronů a glie v neurohistologii.

Impregnace stříbrem

Kresylvioleť Kresyl violeť barví DNA a RNA v buňce fialově. Znázorní tedy jádro, jadérko, granulární endoplasmatické retikulum (Nisslovu substanci) v neuronech

Kresylvioleť

Kresylvioleť

Výsledky barvicích metod Barvení Barvivo Jádro Kolagen Elastika Svaly Poznámka Hematoxylin-eosin Hematoxylin Eosin modré až černé růžový růžové Weigert van Gieson Weigertův hematoxylin Saturnová červeň Trinitrofenol hnědé červený žluté místo Saturnové červeni se používá také kyselý fuchsin, žluté -vše kromě kolagenu AZAN Azokarmín Anilínová modř Oranž G červené modrý oranžově červené červené - erytrocyty modrý - mucin Modrý Massonův trichrom Hematoxylin Kyselý fuchsin Anilínová modř modré až černé modrý červené červené - erytrocyty modrý - mucin Žlutý Massonův trichrom Hematoxylin Erytrosin Šafrán modré až černé žlutý červené červené erytrocyty možno použít i kyselý fuchsin a Tuchecht gelb Zelený Massonův trichrom Hematoxylin Kyselý fuchsin Světlá zeleň modré až černé zelená červené červené - erytrocyty Weigertův resorcinfuchsin Resorcin Fuchsin Impregnace Ag AgNO3 šedo-černé retikulární vlákna - černá Heidenhainův železitý hematoxylin HŽH Heidenhainův železitý hematoxylin fialová hnědý hnědé až černé šedo-černé

Co je třeba umět? Co je to fixace? Proč a jak se dělá. Jak se připraví preparát přehled. Základní barvení. Jak se co obarví. Proč se používají různá barvení? Barvení hematoxylinem eosinem. Rozlišovací schopnost světelného mikroskopu