Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad

Podobné dokumenty
Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze

růstu a buněčného dělění

Buněčný cyklus - principy regulace buněčného růstu a buněčného dělění

Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina

Laboratory of Growth Regulators. NEW ANTICANCER DRUGS DERIVED FROM PLANT HORMONES (Olomoucines)

Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie. Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc.

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

Pohyb buněk a organismů

Inhibitory ATR kinasy v terapii nádorů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Buněčný cyklus, spojení se signálními cestami a molekulární mechanismy onkogeneze

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

1. AKTINOVY CYTOSKELET (mikrofilamenta)

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk

Struktura a funkce biomakromolekul

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Regulace enzymových aktivit

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

Development of high throughput screening assay for detection of E2F mediated signaling pathways

Buněčný cyklus. When a cell arises, there must be a previous cell, just as animals can only arise from animals and plant from plants.

Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

Deregulace cytokinetiky (možnosti ovlivnění II) (homeostáza, zdraví a regenerace organismu)

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

Intracelulární Ca 2+ signalizace

Cytologie. Přednáška 2010

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Stavba buněk, organely, buněčné typy BST2

DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Cytoskelet a jaderná matrix. Eva Bártová Biofyzikální ústav AV ČR Brno

Viši kurs biologije ćelija (OA-IB2-2) Plan nastave zimski semestar 2018/19.

Lekce z analýz genových expresních profilů u MM a návrh panelu genů pro ČR. Mgr. Silvie Dudová

Senescence v rozvoji a léčbě nádorů. Řezáčová Martina

Příběh pátý: Auxinová signalisace

Základy buněčné biologie

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

Mechanismy působenp. sobení ení na úrovni buněk

arise from animals and plant from


Struktura a funkce biomakromolekul

Apoptóza. Veronika Žižková. Ústav klinické a molekulární patologie a Laboratoř molekulární patologie

Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Figure 3-23 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Cytologie I, stavba buňky

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

CYTOLOGIE 3. týden. Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa. Ústav histologie a embryologie

Studium genetické predispozice ke vzniku karcinomu prsu

Fyziologický proces udržující rovnováhu mezi buněčným růstem a smrtí buněk Kaskáda reakcí cysteinových proteáz (kaspázy), vazba na tzv.

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR

BIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus

BUŇKA I. Základní morfologické charakteristiky buňky. Vlastní struktury buňky (biologické membrány, cytoskelet, cytoplasma)

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

BUNĚČNÝ CYKLUS II: BLÍŽÍME SE ROZLUŠTĚNÍ GENETICKÉHO KÓDU?

Přírodní polymery proteiny

Cytoskelet a jaderná matrix. Eva Bártová Biofyzikální ústav AV ČR Brno

Libor Hájek, , Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Přírodovědecká fakulta, Šlechtitelů 27, Olomouc

Co vás dnes čeká: Přednáška 2: Specifika rostlinné buňky trocha opakování vakuola buněčná stěna plastidy Fotosyntetické struktury

Buněčný cyklus a buněčná smrt

zvyšování počtu jednotlivých mikroorganismů roste počet živých buněk exponencio- nálně otevřeném systému

Biopolymery. struktura syntéza

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

Buňka V. Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK

Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY

Struktura bílkovin očima elektronové mikroskopie

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Regulace růstu a vývoje

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

Bílkoviny a rostlinná buňka

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

Stomatální vodivost a transpirace

Epigeneticky kontrolované změny exprese genů u nádorových onemocnění

Gibbsovo samplování a jeho využití

Endosomy, vakuola a ti druzí

pátek, 24. července 15 BUŇKA

základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

USPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ

Transkript:

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad Fyziologie rostlinné buňky, cytoskelet, buněč ěčné dělení a onkogeneze [kap 1] Olomouc Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR

ER mám rezidentní bílkoviny retikuloplasminy retenční signál l HDEL (homologa HSP70), retrográdn dním způsobem vraceny do ER, bez správn vného konformace jsou proteiny degradovány protesomem v cytoplasmě

Mikrotubulárn rní cytoskelet α a β tubulin u rostlin Mikrotubulární organizační centra MTOCs na plazmalemě a jaderné membráně, vyšší rostliny nemají centrosom (centrioly), v přechodu do mitosy na jaderné membráně, hlavně γ tubulin MAPs bílkoviny asociované s mikrotubuly velmi typické pro rostliny, napojení cytoskeletu na membrány, zvyšují odolnost vůči chladu, reguluje MAP - fosfolipasa D, kateniny štěpí miktrotubuly na fragmenty Mirkotubulární motory slouží k vnitrobuněčnému transportu váčků po povrchu cytoskeletu, ATP, pouze v jednom směru, kinesin (od - k + konci) místo dyneinu

Aktinový cytoskelet F-aktinová mikrofilamenta u rostlin, F-aktin (fibrilární), z G-aktinu (globulární), váže ATP a profilin skládá mikrofilamenta ARPs bílkoviny asociované s aktinem, ADF faktory depolimerující aktin Aktinové motory slouží k vnitrobuněčnému transportu váčků po povrchu cytoskeletu, ATP, pouze v jednom směru, myosiny, indukují proudění cytoplasmy (cyklosa), často vázán na mikrotubuly- stabilizace

Cell cycle Cell with chromosomes in nucleus Cell division G1 DNA synthesis Mitosis M CDK cyclin Chromosome separation G2 S Chromosome duplication Duplicated cell with chromosomes

Regulation of CDK activity peptide CDK inhibitor association (INK4, CIP/KIP) cyclin synthesis / proteolysis export from nucleus CDK / cyclin association phosphorylation (T161) phosphorylation (T14, Y15)

Regulation of CDK activity by cyclins mitogenic stimulation p27 cyclin B cyclin E cyclin A cyclin D G0 G1 S G2 M G1 S G1 M G0

CDK inhibition CDC25B p21 CIP1 p27 KIP1 p57 KIP2 CDC25A CDK2 Cyklin A CDK2 Cyklin E S G2 CDK1 Cyklin A M CDK1 Cyklin B CDK7 Cyklin H CDC25A CDC25B CDC25C p16 INK4A p15 INK4B p18 INK4C CDK4-6 Cyklin D G1 G0 Wee1 Myt1 p19 INK4D CDC25B CDK7 Cyklin H

Cell cycle and cancer c-myc, cyclin E, cyclin A, thymidin kinase, thymidylate synthase, DNA pol α,... transcription transcription G1 prb P P CDK2 Cyklin E E2F DP E2F prb DP P CDK4-6 Cyklin D prb E2F DP p130 E2F p107 E2F p21 CIP1 p27 KIP1 p16 INK4A

Stabilization of p53/induction of p21 CDK2 Cyklin E S G1 G2 M CDK1 Cyklin B MDM2 p14 ARF p14 ARF p21 CIP1 apoptoses p53 MDM2 p53 P Chk2 MDM2 P ATM DNA damage, hypoxia and temperature shock...

DNA damage mitotic aparatus oxidative stress starvation, hypoxia Cell cycle block Reparation of damage p21,14-3-3σ Gadd45, p53r2 Level p53? p53! Transcription factor p53 DNA binding ability Interaction with transcrip. apparatus Apoptosis Bax, PUMA, NOXA Fas, DR-5, CD45, AIP1, PTEN Scotin, PIG3

Acquired Mutation Embryonic Mutation Chemotherapy Radiotherapy Genetic instability (BRCA mutation) LI-FRAUMENY SYNDROM 17p Loss of 1. allele Genetic instability Gain of function Dominant ngative effect N-term Loss of 2. alelle = loss of DNA-binding domain 175 248 273 282 Deletion p53 C-term Frequency of mutations (%) 99 88 77 66 55 44 of heterozygosity 33 22 11 00 p53 p53 N- terminal p53 p53 175 248 273 DNA-binding domain 282 p53 p53 C- terminal 2. point mutation Other types of mutations Position of mutated codon

p53 signalling Stress DNA breaks UV radiation stress Oncogenes Stress signalling ATM DNA PK ATR Casein kinase II II p14 ARF Increase of p53 level Transactivation p53 MDM2 PTEN feedback loop Cyclin G p21 Expression of effector genes GADD45 14-3-3σ Reprimo Scotin PERP NOXA KILLER/DR5 P53AIP1 Fas Bax PIDD Tsp1 Maspin BAI1 GD-AIF Cell cycle block Apoptosis Inhibition of vascularization

CDK s and cell division cycle Ras, Raf, Myc, Fos, Jun Growth Factors Restriction Point p15 p16 p18 p19 p53 p21 p27 p57 GSK-3 Myc Rb Cdk4 Cyclin D Cdk6 Cyclin D E2F PIK-1 Cdc25C P Histon H1, lamins, vimentin, caldesmon, other substrates P P Cdk1 E2F P Rb p107 & E2F Cyclin E Cdk2 Cyclin A Cdk2 p107 & E2F Cdc25A Cdc25B CHK-1 p53 P P Cyclin A Cdk1 Cyclin A Cdk1 Cyclin H Cdk7 Wee1 MAT1 Proteins implicated in carcinogenesis Mik1 Myt1 PP2A

Microtubular arrays during cell cycle progression in plant cells CDKB1/2 PPTALRE PPTTLRE motifs CDKA PSTAIRE motif

G1/S regulatory mechanisms in plant cells Cip1/Kip1 MDM2? p53? p19? ABA cytokinin p27 WEE1 + cyclin H CAK(CDK7) MAT1? sucrose p21? P P P P prb cyclin D3 cyclin D2 cyclin E CDKA CDKA CDK2A + + auxin + P prb prb E2F/DP E2F/DP prb Gem E2F E2F x x target gene S phase G1