HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PŘI PŘÍLEŽITOSTI OFICIÁLNÍHO ZAHÁJENÍ NOVÉHO EVROPSKÉHO PROGRAMU ERASMUS+

Podobné dokumenty
ZPĚTNÁ VAZBA OD ŽADATELŮ O GRANT - PO VYHODNOCENÍ PROJEKTOVÝCH ŽÁDOSTÍ V ROCE 2015

Dům zahraniční spolupráce Erasmus+

ÚČASTNÍCI PROGRAMU ERASMUS+ A JEJICH DOVEDNOSTI UPLATNITELNÉ NA TRHU PRÁCE

Národní agentura pro evropské vzdělávacívací programy

V Bruselu dne 13. května 2011 Bleskový Eurobarometr o mládeži v pohybu

vacíprogramy - Petr Chaluš petr.chalus@naep.cz

Dům zahraniční spolupráce. Erasmus+

Možnosti vzdělávání v rámci aktivit Programu celoživotního učení (LLP) Kostelec nad Černými lesy

Evropské vzdělávací programy - Dům zahraniční spolupráce. Petr Chaluš petr.chalus@naep.cz

Zpráva o výsledcích řízených rozhovorů s rozhodovateli o Evropském systému přenosu kreditů v odborném vzdělávání (ECVET)

Norské fondy a fondy EHP Spolupráce škol a stipendia (CZ07) Možnosti projektové spolupráce a individuálních stáží

Zpráva z dotazníkového šetření: povědomí o programu mobility vysokoškolských studentů Erasmus a o pracovních stážích v programu Erasmus.

Dům zahraniční spolupráce

Dům zahraniční spolupráce. Erasmus+

Program Erasmus

JAK VYUŽÍT ZÍSKANÉ JAZYKOVÉ DOVEDNOSTI?

Namíchejte si tu nejlepší kávu a získejte finanční podporu z programu Erasmus+!

PROGRAM CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ. Tereza Babková / Liberec /

Evropský vzdělávací program Erasmus KÚ Ústeckého kraje

STUDIUM V ZEMÍCH EU. Andrea Klapuchová Dům zahraničních služeb MŠMT Národní agentura pro Evropské vzdělávací programy

Program celoživotního učení ERASMUS. Dana Petrova Dům zahraničních služeb / UPOL

Comenius Praha Martina Fantová

Navazuje na předchozí programové období: Program celoživotního učení Mládež v akci

Evropský vzdělávací program Erasmus+

Evropský vzdělávací program Erasmus KÚ Pardubicého kraje Jitka Valchářová

Vzdělávání dospělých & evropský program Grundtvig

LLP Lifelong. Learning Programme. Program celoživotního učení

Program celoživotního učení se zaměřením na aktivity podprogramu Leonardo da Vinci. Mgr. Helena Slivková

Co je Erasmus? Program Erasmus je součástí evropského Programu celoživotního učení (Lifelong Learning Programme - LLP). Erasmus

Dům zahraničních služeb. Zpracoval: Ing. Jitka Morčušová

Tematický monitoring projektů partnerství Grundtvig. Projektové řízení mezinárodního partnerství. 6. září 2012

Národní konference Scientix 3

ERASMUS+ FÓRUM REGIONÁLNÍHO ROZVOJE PRAHA,

Diseminační konference Podporujeme technické vzdělávání. Program ERASMUS+ Ostrava, Mgr. Helena Slivková

Dům zahraničních služeb (DZS)

Dům zahraniční spolupráce

Kvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření

Comenius

Možnosti studia v zahraničí prostřednictvím evropských vzdělávacích programů. Jana Pávková 25. října 2012 v Praze

Vlastimil Vaněk Oddělení pro záležitosti Evropské unie, MŠMT

Program Erasmus+ ( )

Analýza dotazníků projektu National Teams of ECVET Experts

Dům m zahraničních služeb MŠMTM. MT a NAEP

DŮM ZAHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE Možnosti celoživotního vzdělávání učitelů

Asistentský pobyt Comenius

SOUHRN PROGRAMŮ EUZAMĚŘENÝCH NA VZDĚLÁVÁNÍ

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Harmonogram výzev na rok 2018

Program LEONARDO DA VINCI současnost a budoucnost

GRUNDTVIG. evropský program pro podporu vzdělávání dospělých

Kudy na mezinárodní mobilitu? Seminář doktorandů FT TUL

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže

Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST

Erasmus pro zaměstnance VŠ/VOŠ

ERASMUS+ školní vzdělávání. Vzděláváme s podporou digitálních technologií Jana Votrubová

GRUNDTVIG seminář pro schválené projekty partnerství

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.

Jak a kde získat finance na studium v Evropě?

Absolventi středních, vyšších a vysokých škol podle pohlaví. (Graf 15) Zdroj: MŠMT ČR

& evropský program Grundtvig

2009 Ing. Andrea Sikorová

Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Internacionalizace škol v aktivitách DZS

ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

Dům zahraniční spolupráce. EURAXESS Roadshow

MOŽNOSTI ZAPOJENÍ DO PROGRAMU ERASMUS+ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH ZLÍN

KLÍČ K ROZVOJI PROFESNÍCH KOMPETENCÍ

CESTA DĚTÍ DO A ZE ŠKOLY

VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH 2016

Vyšší odborná škola mezinárodního obchodu a Obchodní akademie, Horní náměstí 15, Jablonec nad Nisou, příspěvková organizace

ERASMUS+ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ A PŘÍPRAVA = VOCATIONAL EDUCATION AND TRAINING (VET) OLGA PUPOVÁ PRAHA,

Norské fondy a fondy EHP Spolupráce škol a stipendia (CZ07)

Evropský týden odborných dovedností 2017

Expanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu

Program Erasmus+ ( )

Analytická činnost nabídky a poptávky v oblasti vzdělávání dospělých. Dotazníkové šetření pro účastníky ověřování vzdělávacích programů

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Anketa pro studenty a absolventy

VET Vocational Education and Training

Erasmus+: často kladené otázky

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc

Mobilitní projekty program Leonardo da Vinci 2008

AIA. Akademická informační agentura a možnosti studia v zahraničí. Zpracovala: Eva Jermanová

Malí podnikatelé v zemědělství

GRUNDTVIG V ČÍSLECH GR-vcislech-7.indd 1 GR-vcislech-7.indd :19: :19:33

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Harmonogram výzev na rok 2018

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

Dům zahraniční spolupráce. Erasmus+

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Harmonogram výzev na rok 2018

Seznamte se, Erasmus+ VET (Vocational Education and Training)

Program Erasmus+ ( )

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Uherském Hradišti

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

BYDLENÍ PRO MLADOU GENERACI VÝSLEDKY PRŮZKUMU

Erasmus+ Budování kapacit v oblasti vysokoškolského vzdělávání

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Prezentace NAEP NAEP Hradec Králov. lové,, Pardubice

Dům zahraniční spolupráce. Erasmus+

Transkript:

HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PŘI PŘÍLEŽITOSTI OFICIÁLNÍHO ZAHÁJENÍ NOVÉHO EVROPSKÉHO PROGRAMU ERASMUS+ Úvod Zpráva přibližuje hlavní zjištění z dotazníkového šetření realizovaného Domem zahraniční spolupráce (DZS) na jaře 2014 při příležitosti zahájení nového evropského programu Erasmus+. Základní informace o programu Erasmus+ V roce 2014 spustila Evropská unie nový vzdělávací program Erasmus+, který podporuje spolupráci a mobilitu ve všech sférách vzdělávání, v odborné přípravě a v oblasti sportu a mládeže. Je nástupcem Programu celoživotního učení, programu Mládež v akci a dalších. Erasmus+ si klade za cíl zvýšit kvalitu a přiměřenost kvalifikací a dovedností. Dvě třetiny prostředků z tohoto programu jsou určeny na stipendia více než 4 milionům osob za účelem studia, odborné přípravy, práce či dobrovolnické činnosti v zahraničí v období 2014 2020. Programu Erasmus+ se mohou zúčastnit žáci, studenti, učitelé, dobrovolníci, vedoucí mládeže, vzdělavatelé, odborníci z podniků a veřejného sektoru a funkcionáři amatérských sportovních organizací. Lze z něj také poskytnout finanční prostředky na partnerství vzdělávacích zařízení, mládežnických organizací, podniků, místních a regionálních úřadů a nevládních organizací, jakož i na reformy v členských státech s cílem modernizovat vzdělávání a odbornou přípravu a podpořit inovace, podnikatelské schopnosti a zaměstnanost. Součástí programu je realizace aktivit zaměřených na podporu implementace Evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu ECVET. Program také více akcentuje informační platformy, jako je například etwinning, které propojují školy prostřednictvím internetu. V České republice je administrací programu Erasmus+ pověřena přímo řízená organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Dům zahraniční spolupráce (DZS). DZS kromě programu Erasmus+ koordinuje řadu dalších mezinárodních vzdělávacích programů a aktivit (AIA, CEEPUS, AKTION, AMVIA, Norské fondy a fondy EHP, Eurodesk, European Schoolnet a další) a realizuje aktivity vztahující se k oblasti podpory vzdělávání. O šetření V rámci zahájení programu Erasmus+ v České republice bylo uskutečněno elektronické dotazníkové šetření, které probíhalo od poloviny března do poloviny června 2014. Účelem dotazníku bylo zvýšit povědomí o novém programu Erasmus+ a dozvědět se více o skupině respondentů bez předchozí zkušenosti i o skupině respondentů s předchozí zkušeností se 1

zapojením do projektů mezinárodní spolupráce či se zkušeností s účastí na nějakém zahraničním pobytu (bez zohlednění turistických cest). Ve spolupráci s DZS dotazník vytvořil tým externích odborníků. Konkrétně byl dotazník zaměřen zejména na následující témata: povědomí o aktivitách DZS a bývalé České národní agentury Mládež; zkušenost s aktivním zapojením do realizace projektu zaměřeného na mezinárodní spolupráci v oblasti vzdělávání; zkušenost s koordinováním projektu zahraniční spolupráce; zkušenost s účasti na zahraničním pobytu (studijní/pracovní pobyt/stáž, studijní výměnný pobyt, výměny mládeže, Evropská dobrovolná služba apod.) a motivace k pobytu; zájem o budoucí zapojení do aktivit Erasmus+. O respondentech O možnosti vyplnit dotazník se respondenti dozvěděli především v rámci Launch konference, z e-mailů od DZS posílaných do škol či z newsletteru MŠMT. Velkou část respondentů tvořili učitelé základních a středních škol, kteří se o dotazníku dozvěděli hlavně od ředitelů škol či od kolegů. Respondenti z řad studentů se o výzvě k vyplnění dotazníku dozvěděli hlavně od učitelů a z facebooku. Celkem dotazník vyplnilo 1292 respondentů. Cílovou populaci v tomto případě není možné příliš přesně kvantifikovat, protože je v obecné rovině tvořena lidmi ve věku od 15 let. Mezi respondenty bylo 79 % žen a 21 % mužů. Zastoupení respondentů v jednotlivých věkových kategoriích je znázorněno v grafu 1. Rozložení respondentů podle nejvyššího dosaženého vzdělání ukazuje graf 2, ze kterého je patrné, že respondenti byli ve srovnání s celkovou populací České republiky nadprůměrně vzdělaní (přes 80 % jich mělo vysokoškolské vzdělání na magisterské úrovni). Jak dále vyplývá z grafu 3, nejvíce respondentů uvedlo, že pracuje (85 %) a/nebo studuje (14 %). Výše uvedené informace poukazují na to, že se do výběrového vzorku dostala skupina respondentů, která je obecně více nakloněna vyplňování dotazníkových šetření než zbytek populace vysoce vzdělané ženy. V tomto konkrétním případě se navíc jednalo o pracující vysoce vzdělané ženy v produktivním věku, jak ukazuje graf 3. Respondenti, kteří se šetření účastnili, nejčastěji uváděli jako své trvalé bydliště Prahu (15 %), Středočeský kraj (14 %), Jihomoravský kraj (14 %) a Moravskoslezský kraj (13 %). Nejméně bylo osob z Karlovarského kraje (2 %). 2

GRAF 1: ZASTOUPENÍ RESPONDENTŮ DLE VĚKU GRAF 2: ZASTOUPENÍ RESPONDENTŮ DLE NEJVYŠŠÍHO DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ 1 % 0,2 % 29 % 16 % 8 % 21 % 25 % do 14 let 15 až 24 let 25 až 34 let 35 až 44 let 45 až 54 let 55 až 64 let 65 let a více 82 % 1 % 8 % 9 % 1 % ZŠ SŠ VOŠ VŠ bakalářské VŠ magisterské Znění otázky: Ve kterém roce jste se narodil/a? Znění otázky: Jaké je Vaše nejvyšší získané vzdělání? GRAF 3: ZASTOUPENÍ RESPONDENTŮ DLE EKONOMICKÉ AKTIVITY 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % 14 % 85 % Studuji Pracuji Hledám si práci Jsem důchodce (jsem nezaměstnaný) 2 % 2 % 4 % 2 % 2 % Jsem na mateřské či rodičovské dovolené Jsem dobrovolník Jiná možnost Znění otázky: V jaké pozici v současné době jste? (ke každé položce výběr Ano/Ne) Povědomí o aktivitách Domu zahraniční spolupráce a bývalé České národní agentury Mládež Čtyři pětiny respondentů již někdy slyšely o aktivitách Domu zahraniční spolupráce (DZS) a stejný podíl respondentů i o aktivitách Programu celoživotního učení, realizovaného v letech 2007 až 2013. Z těchto dotázaných pak téměř polovina (47 %) uvedla, že nabídku aktivit DZS sleduje pravidelně alespoň jednou za dva měsíce. Nabídku nesledovalo jen 7 % z nich. Většina z nich nabídku sledovala čtyři roky a déle (54 %). Naši respondenti tedy mají poměrně dobrý a dlouhodobý přehled o DZS a o programech, které zprostředkovává. 3

O programu Mládež v akci realizovaném v letech 2007 až 2013 a o nabízených příležitostech již někdy slyšelo 43 % respondentů. Z nich pravidelně nabídku aktivit bývalé České národní agentury Mládež (dále jen ČNA Mládež) sledovala čtvrtina (25%) respondentů a alespoň nepravidelně potom téměř polovina (49 %). Většina z nich nabídku sledovala nejvýše jeden rok (63 %). Také v oblasti mládežnických programů tak byli naši respondenti poměrně dobře - ačkoliv nepříliš dlouhodobě - informováni. Realizace projektů Ze všech dotázaných se 41 % procent někdy podílelo 1 na realizaci projektu zaměřeného na mezinárodní spolupráci v oblasti vzdělávání, aniž by v rámci projektu vycestovali do zahraničí. Z nich nejvíce zastoupenou skupinu tvořili ti, kteří spolupracovali na projektu pro střední a základní školy, jak shrnuje tabulka 1. Tato skutečnost ve spojení s dalšími informacemi o našich respondentech (zejména magisterské vzdělání a většinový poměr žen) naznačuje, že výrazný podíl našich respondentů byli učitelé a učitelky právě ze středních a základních škol. Zajímavý je také fakt, že čtvrtina projektů, které naši respondenti pomáhali realizovat, byla v oblasti neformálního vzdělávání (projekty realizované mimo školní instituce a projekty zaměřené na neformální vzdělávání). TABULKA 1: REALIZACE PROJEKTŮ Typ projektu Zkušenost se spoluprací na projektu (v %) Pro mateřské školy 2 Pro základní školy 36 Pro střední školy 46 Pro vyšší odborné školy 5 Pro vysoké školy 11 Jiných institucí než škol 9 Projekt zaměřený na neformální vzdělávání mládeže 16 Znění otázek: Nejprve otázka Podílel/a jste se někdy aktivně na realizaci projektu (zde prosím nezohledňujte roli koordinátora) zaměřeného na mezinárodní spolupráci v oblasti vzdělávání (jako např. projekty spolupráce), aniž byste však během zapojení do projektu vycestoval/a do zahraničí? (Vyberte jednu možnost. Ano/Ne) Následně otázka: O jaký typ projektu se jednalo? (Vyberte jednu možnost pro každou položku. Ano/Ne) 1 S výjimkou role koordinátora. 4

Zkušenost s rolí koordinátora nějakého projektu zaměřeného na zahraniční spolupráci a/nebo pobyty (např. studijní pobyty/stáže, pracovní pobyty/stáže, výměny mládeže) uvedlo 39 % ze všech respondentů. Z nich nejvíce zastoupenou skupinu tvořili opět ti, kteří koordinovali projekt pro střední a základní školy, jak shrnuje tabulka 2. Téměř čtvrtinu projektů tvořily neformálně vzdělávací kurzy. Pro úplnost je možné uvést, že celkem 24 % respondentů má zároveň zkušenost s rolí koordinátora a s aktivním podílem na realizaci projektů. 17 % má zkušenost s aktivním podílem na realizace, ale nemá zkušenost s koordinováním. Pouze s koordinováním má zkušenost 16 %. Ani s jednou záležitostí (aktivní podíl či koordinování) nemá zkušenost 43 % respondentů. TABULKA 2: KOORDINACE PROJEKTŮ Typ projektu Zkušenost s koordinací projektu (v %) Pro mateřské školy 1 Pro základní školy 27 Pro střední školy 50 Pro vyšší odborné školy 6 Pro vysoké školy 13 Jiných institucí než škol 12 Projekt zaměřený na neformální vzdělávání mládeže 11 Znění otázek: Nejprve otázka Dělal/a jste již někdy KOORDINÁTORA/KOORDINÁTORKU nějakého projektu zaměřeného na zahraniční spolupráci a/nebo pobyty, jako jsou např. studijní pobyt/stáž, studijní výměnný pobyt, pracovní pobyt/stáž, výměny mládeže atp.? (Vyberte jednu možnost. Ano/Ne) Následně otázka:. O jaký typ projektu/jaké typy projektů se jednalo? (Vyberte jednu možnost pro každou položku. Ano/Ne) Mezi možnostmi bylo např. Projekty pro základní školy (např. pracovní stáže pedagogů, pobyty žáků, spolupráce se zahraničními školami, SVES) Jak ilustruje graf 4, čtvrtina respondentů měla zkušenost s více než třemi projekty. Na otázku, jestli byl některý z těchto projektů implementován za podpory Národní agentury pro evropské vzdělávací programy (NAEP) a/nebo ČNA Mládež odpověděly téměř dvě třetiny respondentů (60 %), že šlo o všechny jimi realizované projekty, u 23 % respondentů to byly některé projekty, žádný projekt v případě 13 %. Tato zjištění ukazují, že valná většina doposud realizovaných projektů byla realizována za finanční podpory z fondů Evropské unie. 5

GRAF 4: POČTY KOORDINOVANÝCH PROJEKTŮ 26 % 34 % Jeden Dva až tři 40 % Čtyři a více Znění otázky: Kolik projektů jste koordinoval/a za posledních deset let (od roku 2004)? Zkušenosti se zahraničními pobyty Více než tři čtvrtiny respondentů (76 %) se již někdy zúčastnily nějakého zahraničního pobytu. Téměř 80 % z tohoto počtu se zúčastnila jednoho až tří pobytů, pouze asi pětina respondentů má za sebou čtyři a více výjezdů. Zároveň se u tří čtvrtin účastníků jednalo o pobyty, z nichž se některé či všechny uskutečnily v rámci podpory od NAEP nebo ČNA Mládež. Pouze 15 % účastníků uvedlo, že žádný jejich pobyt nebyl podpořen NAEP nebo ČNA Mládež, což opět poukazuje na silnou podporu ze strany EU fondů v případě realizovaných zahraničních výjezdů. Jak je patrné z grafu 5, respondenti nejčastěji uváděli, že se jednalo o pobyty v rámci projektů pro střední školy (41 %), dále základní školy (29 %) a vysoké školy (21 %). Z hlediska typu pobytu tyto osoby nejčastěji uváděly zkušenosti s krátkodobým studijním pobytem do 14 dnů (60 %). Naopak nejméně, v 1 % případů, měly zkušenosti s Evropskou dobrovolnou službou, která má dlouhodobější trvání (graf 6). 95 % respondentů má tak zkušenost s nějakým typem zahraničního pobytu v rámci formálního vzdělávání, zatímco 33 % jich má zkušenost s projektyzaměřenými na neformální vzdělávání. 6

GRAF 5: RESPONDENTI PODLE TYPU ZAHRANIČNÍHO POBYTU PROJEKTY ČLENĚNY DLE TYPU ŠKOL 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % 41 % Pro střední školy 29 % Pro základní školy 21 % Pro vysoké školy 17 % Jiných institucí než škol 10 % Projekty zaměřené na neformální vzdělávání 5 % Projekty zaměřené na práci s mládeží 2 % 1 % Pro vyšší odborné školy Pro mateřské školy Znění otázky: O jaký typ zahraničního pobytu/jaké typy zahraničních pobytů se jednalo? Šlo o pobyt/pobyty Mezi možnostmi bylo např. V rámci projektů pro základní školy (např. pracovní stáže pedagogů, pobyty žáků, spolupráce se zahraničními školami, SVES) GRAF 6: RESPONDENTI PODLE DÉLKY ZAHRANIČNÍHO POBYTU 70 % 60 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % Krátkodobý studijní pobyt 24 % Krátkodobý pracovní pobyt 22 % Dlouhodobý studijní pobyt 16 % Krátkodobý výměnný pobyt 11 % Dlouhodobý pracovní pobyt 1 % Evropská dobrovolná služba Znění otázky: S jakým typem pobytu/pobytů máte zkušenost? Nejvíce respondentů uvedlo, že se jejich poslední zahraniční pobyt uskutečnil, resp. byl zahájen v roce 2013 (31 %; tabulka 3). Zahraniční pobyt trval pak většině účastníků maximálně 2 týdny (80 %; tabulka 3). Nejčastěji se jednalo o studijní pobyt pedagogů, ředitelů a jiných odborných pracovníků ve vzdělávání (26 %) a pobyt v rámci partnerství základních a středních škol (17 %; tabulka 4). 7

TABULKA 3: PODÍL ÚČASTNÍKŮ DLE ROKU ZAHÁJENÍ A TRVÁNÍ POSLEDNÍHOPOSLEDNÍHO ZAHRANIČNÍHO POBYTU Rok zahájení posledního zahraničního pobytu % Trvání posledního zahraničního pobytu % 2006 a dříve 7 Do 2 týdnů 80 2007 3 3 týdny až 3 měsíce 8 2008 4 4 až 6 měsíců 8 2009 5 7 až 12 měsíců 3 2010 7 13 měsíců a déle 1 2011 10 2012 18 2013 31 2014 16 Znění otázek: Nyní prosím uvažujte poslední zahraniční pobyt (nejnovější zkušenost). Váš poslední zahraniční pobyt se uskutečnil (byl zahájen) v roce Váš poslední zahraniční pobyt trval TABULKA 4: PODÍL ÚČASTNÍKŮ DLE TYPU POSLEDNÍHO ZAHRANIČNÍHO POBYTU Typ posledního zahraničního pobytu % Studijní pobyt (VŠ, VOŠ) 8 Studijní pobyt (ZŠ, SŠ) 17 Zahraniční praxe (SŠ, VOŠ) 3 Pracovní stáž (VŠ, VOŠ) 5 Studijní pobyt pedagogů/ředitelů a jiných odborných pracovníků ve vzdělávání (MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ, VŠ) Pracovní stáž pedagogů/ředitelů a jiných odborných pracovníků ve vzdělávání (MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ, VŠ) 26 12 Evropská dobrovolná služba 0,4 Výměna mládeže 10 Školení nebo seminář pro pracovníky s mládeží 3 Seniorský dobrovolnický pobyt Grundtvig 1 Jiný typ pobytu 16 Znění otázky: Jednalo se o typ pobytu 8

V jakých zemích se nejčastěji uskutečnil poslední zahraniční pobyt účastníků, přibližuje graf 7, z kterého vyplývá, že nejčastěji respondenti navštívili Spojené království (26 %). GRAF 7: ZEMĚ POBYTU ÚČASTNÍKŮ Jiná země; 28 % Spojené království; 26 % ; 0 % Rakousko; 3 % Turecko; 3 % Slovensko; 4 % Malta; 4 % Irsko; 4 % Itálie; 5 % Španělsko; 5 % Francie; 7 % Německo; 12 % Znění otázky: V jakém státě se Váš poslední zahraniční pobyt konal? (volba jedné možnosti ze seznamu všech evropských zemí) Z grafu 8 vyplývá, že motivací pro účast na posledním zahraničním pobytu byl nejčastěji zájem o zlepšení znalostí cizího jazyka (70 %), seznámení se s cizí kulturou (66 %), seznámení se s lidmi z jiné země (64 %) a zájem o zkušenost s životem v cizí zemi (61 %). Jak vidíme, ačkoliv není pracovní motivace zastoupena okrajově (56 % respondentů uvedlo, že mají zájem o rozvoj odborných znalostí a 30 % jich vidělo zahraniční pobyt jako prostředek zvýšení vlastní zaměstnatelnosti), není ovšem ani primární motivací k výjezdu. Primární motivací je osobní rozvoj prostřednictvím přímé zkušenosti s jinou kulturou a vystoupením z komfortní zóny. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky byli i koordinátoři projektů, často byly jako motivace zmiňovány činnosti bezprostředně související s realizací mezinárodních projektů (například domlouvání a realizace spolupráce se subjektem v zahraničí, získávání kontaktů na zahraniční kolegy nebo sdílení zkušeností). Někteří respondenti také uvedli, že se pobytu účastnili jako doprovodná osoba žáků. 9

GRAF 8: MOTIVACE PRO ÚČAST NA POSLEDNÍM ZAHRANIČNÍM POBYTU Znění otázky: Jakou jste měl/a motivaci pro účast na Vašem posledním zahraničním pobytu? Jak ilustruje graf 9, naprostá většina respondentů se zahraničního pobytu účastnila v roli učitele mateřské, základní, střední nebo vyšší odborné školy (69 %). GRAF 9: ROLE ÚČASTNÍKŮ POBYTU akademický pracovník veřejné dobrovolník; 2 instituce; % 1 % student VOŠ; 0,1 % stážista; 2 % žák SŠ; 3 % učitel VŠ; 3 % zaměstnanec jiné instituce; 4 % student VŠ; 11 % žák ZŠ; 0,3 % jiné; 5 % učitel MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ; 69 % 10

Znění otázky: V jaké roli jste se zúčastnil/a Vašeho posledního zahraničního pobytu? Zájem a aktivita respondentů 92 % respondentů vyjádřilo zájem o účast na pobytu v zahraničí. Respondenti byli dále dotázáni, zda mají zájem dozvědět se více o novém programu Erasmus+ a dalších aktivitách Domu zahraniční spolupráce. 81 % respondentů uvedlo zájem o tyto aktivity, 15 % respondentů zájem neprojevilo z důvodu dostatečného množství informací z této oblasti, a 3 % dotázaných nemělo žádný zájem o další informace. Jak vidíme, valná většina našich respondentů může být označena za potenciální účastníky programu Erasmus+. Kromě toho byla respondentům položena otázka, co potřebují pro to, aby se případně zvýšila pravděpodobnost jejich budoucího zapojení do programu Erasmus+. Jejich odpovědi jsou uvedeny v tabulce 5. Obecně řečeno, nejčastěji respondenti uváděli, že potřebují více informací (46 %). Zvláštní skupinu tvořili respondenti, kteří uvedli, že nemají zkušenost s realizací projektu, jeho koordinací, ani se zahraničním pobytem. Tato skupina často uváděla, že potřebují nejen více informací (50 %), ale také lepší jazykové dovednosti (49 %), v čemž se znatelně odlišovali od skupiny těch, kteří již nějakou zkušenost se zahraničním pobytem mají (potřebu lepších jazykových dovedností vyjádřilo jen 21 % z nich). Respondenti se zkušeností se zahraničním pobytem naopak projevili větší zájem o konzultaci ke konkrétním otázkám (38 %). TABULKA 5: POTŘEBY RESPONDENTŮ PRO ZAPOJENÍ DO PROGRAMU ERASMUS+ Potřeby respondentů Podíl všech respondentů Podíl respondentů se zkušeností se zahraničním pobytem Podíl respondentů bez zkušenosti se zahraničním pobytem Více informací 46 % 46 % 50 % Konzultaci ke konkrétním otázkám 37 % 38 % 29 % Lepší jazykové dovednosti 24 % 21 % 49 % Instituci, která by mi umožnila se nějaké aktivity v rámci programu účastnit 30 % 30 % 30 % Něco jiného 7 % 7 % 7 % Netýká se mě 14 % 14 % 14 % Znění otázky: Co potřebujete pro případné zvýšení pravděpodobnosti vlastního zapojení se do programu Erasmus+? (bylo možné označit libovolné množství položek - potřeb) 11