Jiří Zounek Interdisciplinární studentské vědecké konferenci doktorandů FPE Západočeská univerzita v Plzni 3. června 2016
Doktorské studium ICT V čem může pomoci pedagogický výzkum? Něco málo o pochybnostech Pedagogický výzkum v oblasti ICT (design, příklady, inspirace) Přehledová studie jako brána výzkumu Psaní studie/dizertace/grantové žádosti
Postgraduální studium zaměřené na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje. (Pedagogický slovník, 2009, s. 57)
Samotná technika není dobrá ani špatná (záleží na kontextech, způsobech použití...), ani neutrální (... cosi podmiňuje...někde otevírá a jinde zavírá spektrum možností) (Lévy, 2000, s. 24)
Může formulovat otázky, identifikovat problémy a objasňovat je (např. jak vstupují ICT do života škol, do výuky, do učení studentů, do firemního vzdělávání) Může produkovat poznatky důležité pro politiky a učitele (poznatky s poradním, někdy zpochybňujícím charakterem)
Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 Podpora pedagogického výzkumu v oblasti využívání DT Sběr dat o využívání DT ve vzdělávání a jejich dostupnost Přijata vládou 12. listopadu 2014 jako usnesení vlády ČR č. 927/2014.
Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 až 2020 (MPSV)
Zavedení opatření pro zajištění kvality digitálního vzdělávání. Zvýšení využitelnosti digitálních technologií pro individuální informální učení. Zvýšení dostupnosti relevantních dat pro monitorování a vyhodnocování stavu digitální gramotnosti v jednotlivých prioritních okruzích této strategie.
Digitální technologie ve vzdělávání = optimismus Dříve pesimisté (pochybovači) kritizováni, ignorováni, umlčeni Tím se však téma/problematika uzavírá celé škále odlišných pohledů i pesimisté jsou důležití Selwyn, N. (2011). Editorial: In praise of pessimism - the need for negativity in educational technology. British Journal of Educational Technology, 42, 5, 713 718.
Neklást otázky jak by mohly či měly být ICT využívány, ale jak jsou využívány v edukační realitě. Pomáhá zbavit se nereálných očekávání spojovaných s ICT. Nečekáme pak od ICT řešení problémů tam, kde ho nabídnout nemohou.
Intelektuální jak projekt přispěje k rozšíření odborného poznání Praktický využitelnost výsledků Personální obohacení samotného výzkumníka
Kvantitativní v.: Deduktivní metoda vychází z teorie nebo z obecně formulovaného problému. Teoretický nebo praktický problém je přeložen do jazyka hypotéz. Hypotézy navrhují, jaké spojení mezi proměnnými bychom měli najít, je-li naše hypotéza pravdivá. (Disman, 2002, s. 76) teorie hypotézy pozorování/testování přijaté/zamítnuté hypotézy
Kvalitativní v.: Induktivní metoda je značně odlišná. Začíná pozorováním, ve kterém pátráme po pravidelnostech, vzorcích, které snad existují v objektivní realitě. Objevené pravidelnosti popíšeme ve formě předběžných závěrů. Ty pak ověřujeme dalším pozorováním. Konečným produktem je nová teorie. (Disman, 2002, s. 76) pozorování nalezené pravidelnosti předběžné závěry teorie
Cílem je poznat proces učení současné generace studentů se zaměřením na využívání moderních technických prostředků a elektronických zdrojů při studiu. Z předchozího kvalitativního výzkumu vyplynulo, že pro využití moderních technologií při studiu na vysoké škole je charakteristická značná různorodost. Kvalitativní metodologií identifikované jevy nyní zkoumáme kvantitativně, abychom zachytili četnost rozložení těchto jevů v populaci.
Web
Nebyl zjištěn vztah mezi úrovní vybavenosti škol a jejím využívání učiteli i studenty, úrovní dovedností nebo přístupy k využívání ICT Učitelé v Evropě používají prostředky ICT primárně k přípravě na vyučování, podstatně méně jsou ICT využívány přímo ve vyučování Mobilní telefony, které jsou považovány mnohdy pouze za rušivé elementy ve výuce, začínají nebo již dokonce slouží také jako nástroje učení Na všech stupních evropských škol stále převládá transmisivní výuka
Složité, často se zde dělají chyby Cílem navrhovaného výzkumného projektu je popsat a prozkoumat, zda a jakým způsobem vstupují informační a komunikační technologie do každodenní práce učitele.
Výzkumný problém, který zamýšlíme studovat, představují ICT ve vztahu k učiteli a jeho každodenní práci v základní škole. dále sem patří: co jsou to ICT, jak vnímáme každodenní práci učitele
Nastínění teoretického rámce/kontextu - témata: rozvoj ICT, jejich začlenění do společnosti, vzdělávání, do života škol i do práce učitelů a žáků teorie (konstruktivismus, sociokulturní teorie učení) vzdělávací politika provedené výzkumy (zahraničí, ČR) proč je naše téma výzkumu důležité/neprobádané?
nastínění teoretického rámce/kontextu - témata: rozvoj ICT, jejich začlenění do společnosti, vzdělávání, do života škol i do práce učitelů a žáků teorie (konstruktivismus, sociokulturní teorie učení) vzdělávací politika provedené výzkumy (zahraničí, ČR) proč je naše téma výzkumu důležité/neprobádané?
Nastínění teoretického rámce/kontextu - témata: rozvoj ICT, jejich začlenění do společnosti, vzdělávání, do života škol i do práce učitelů a žáků teorie (konstruktivismus, sociokulturní teorie učení) vzdělávací politika provedené výzkumy (zahraničí, ČR) proč je naše téma výzkumu důležité/neprobádané?
Které technologie používají učitelé v jednotlivých rovinách svých pracovních činností? Jakou funkci užívané technologie plní? Jak se proměňuje didaktická struktura hodiny při použití ICT?
Jakým způsobem se učitelé rozhodují o využívání jednotlivých technologií? Jaké důvody je k použití ICT vedou? Jak vnímají možnosti a naopak limity jednotlivých (používaných) prostředků ICT?
Zajímavé metody Myšlení nahlas (think alouds) Learning analytics Netnografie Biografická metoda
Psaní zprávy/dizertace/diplomky specifické, myslet na čtenáře Struktura (příklad): - úvod - (kontext tématu) - metodologie - výsledky (kapitola o datech) - diskuze
Introduction: Představení problému. Jaký problém je studován? Proč? Co o něm víme? Co z toho plyne pro nás? Methods (Materials): Jak byl problém autorem studován/zkoumán? Zdroje? Jak byla získána a analyzována data? Results: Jádro článku. Výsledky, jejich výběr přinášející nové poznatky. Tabulky, grafy, nejenom text. Discussion: Zhodnocení výsledků, zmínit případné výjimky, probírání teoretických či praktických aplikací, diskutování s předchozími výzkumy/výsledky apod. volně dle Čmejrková, Daneš, Světlá J. (1999). Jak napsat odborný text. Praha: LEDA.
Struktura abstraktu: General description on research questions, objectives and theoretical framework (up to 500 words) Methods/methodology (up to 200 words) Expected Outcomes/results (up to 200 words) References (up to 300 words)