Produkce mléka Hlavní zdroje: Základy obecné zootechniky, Majzlík, Hofmanová, Vostrý, 2012 ČZU Praha Obecná zootechnika, Hajič, Košvanec, Čítek, 1995, JU, Č.B. Obecná zootechnika (cvičení), Hajič, Košvanec, 1998, JU, Č.B.
Lidstvo mléko získává a využívá: od skotu, koz, ovcí, buvolů, jaků, velbloudů, lam, zebu, sobů, koní
početní stavy skotu v ČR ukazatel Rok 2013 (IV.) skot celkem 1 353 000 z toho krávy 552 000 krávy dojené 367 000 krávy bez tržní produkce mléka 185 000 Průměrná mléčná užitkovost skotu v ČR ukazatel jednotka 2012 denní dojivost (průměr.) l / kus/den 20,5 roční dojivost (průměr) l / kus/rok 7432 Trend: meziroční pokles stavů dojených krav, produkce mléka, ale meziročně stoupá. Zdroj: http://www.apic-ak.cz/zemedelstvi-2-ctvrtleti-2013.php
Kozy ROK Vývoj početních stavů koz v ČR kusy (v závorce % ze 100% stavu r.1945) 1945 1 484 500 (100 %) 1975 101 611 (6,8 %) 2008 celkem 16 627 * 2013 celkem 24 040, z toho kozy 15 060, rostoucí trend (převážně koza bílá a hnědá krátkosrstá) Dojených koz cca 3 300.
produkce kozího mléka KU - délka normované laktace 280 dnů, maximální laktace bývá 4., koza bílá krátkosrstá: koza hnědá krátkosrstá: (KU r. 2011-688 kg) (KU r. 2010-839 kg) kombin. plem. koza anglonubijská: (KU 2011/ 870 kg) Rok (KU) kusy Dojivo st kg Tuk % Bílk % Lakt % 2011 1961 732 3,47 3,12 4,4 Laktace kozy trvá 180-300 dní, produkce 200 1200 kg denní produkce cca 2-8 kg za laktaci.
Ovce V roce 2013 v ČR chováno cca 220 500 (ovce a berani) trend nárůst Z toho bylo 150 800 (jehnic a bahnic) z toho dojeno pouze cca 1 400 kusů. Struktura plemen dle užitk. zaměření v ČR (2013): (dojný a plodný užitk typ 12 %, vlnařská 0 %, masný typ 40 % a kombin. typ 48 %) V KU dojených plemen ovcí se využívá normované laktace 240 dnů. Dojená plemena v ČR - 2011: východofrízská ovce (v KU 750 kg) lacaune (průměr 250 kg, v KU 610 kg) ------------------------------------------------------------- šumavská ovce (průměr 60-100 kg, v KU (2010) 285 kg Rok (KU) kusy Dojivost kg Tuk % Bílk % Lakt % 2011 875 351 5,97 5,5 4,8
Ovce Nejintenzivnější sekrece mléka 2-4 týdny po porodu, od 5.týdne klesá, Průměrná denní dojivost 0,5 3 kg, Délka laktace bývá 100 250 dní, Celková produkce 80 100 kg (při současném odchovu jehňat) Valaška 200 300 kg u dojných plemen (východofrízské plemeno, awassi) 200 800 kg; Ovce se dojí zezadu vemeno se nachází v krajině stydké, Vemeno je tvořeno dvěma polovinami každá je zakončena strukem Ovčí mléko má cca 1,4x vyšší výživnou hodnotu oproti kravskému. Využívá se především k produkci sýrů.
Mléčnost prasnice: Mléčnost prasnic se měří zvážením vrhu po porodu a v 21 dnech (cca sele po porodu cca 1,5 kg; v 21 dnech cca 6,5 kg; při odstavu v 28 dnech cca 7,5 kg) délka laktace prasnice je fyziologicky nastavená na 8-12 týdnů, vrchol laktace u prasnice je 3. - 4. týden, s produkcí 3,5-12 kg mléka /den. na sele a den připadá cca 0,7-1,4 kg mléka (na 1 kg přírůstku selete je třeba 4-5 kg mléka) sekrece kojení cca 1 hodinu a spouštění mléka trvá cca 20 s. Přední struky poskytují více mléka než zadní Prasnice za 8 týdenní laktaci může vyprodukovat 200 400 kg mléka. Odstav se provádí 4. - 5. týden. Sele zdvojnásobí porodní hmotnost (cca 1,5 kg) za 8 až 10 dnů.
Faktory ovlivňující mléčnost prasnice - Velikost vrhu absolutní produkce mléka roste s velikostí vrhu, - Nejvyšší produkce mléka je na 3.- 4. laktaci (1. laktace nižší, rovněž pokles cca po 4. laktaci) - Výživa - kvalita krmné dávky (vliv na složení a kvalitu mléka), - během laktace nesmí plemenice ztratit ne více než 40 kg. ž. hm. - Kondice prasnice, - Věk při prvním zapuštění (cca 3. říji, v 8 měsících, min.120 kg), - Obsazení struků selaty - neobsazené struky rychle zaprahují, - Odstav selat (28-35 dní). Mateřské mléko jako jediný zdroj živin, energie a vody stačí krýt plně potřebu selat do 7. 10. dne věku.
Stavba mléčné žlázy = forma potní žlázy, tubuloalveolární žláza
mléčná žláza hmotnost u krav až 20 kg po narození - mléčné cisterny a mlékovody; v dospívání ukládání tuku a zmnožování vaziva; v dospělosti estrogeny = růst a větvení mlékovodů; po zabřeznutí progesteron = od 5. měs. březosti žlaznatý parenchym sílí a zatlačuje vazivovou a tukovou tkáň; v poslední třetině březosti žláza hypertrofuje a zahajuje syntézu sekretu, vývoj pokračuje vzestupem sekrece. Vemnání souhrn změn charakteristických pro bezprostřední přípravu mléčné žlázy k laktaci Po vrcholu laktace involuce mléčné žlázy proces se prodlužuje dojením (sáním)
Stavba mléčné žlázy skotu
Stavba mléčné žlázy - alveoly i tubuly - vně obklopeny myoepiteliální b. - zajišťující spouštění mléka smršťováním. - vyprazdňování sekrečních buněk i alveol - výška sekrečního epitelu není stálá mění se synchronně s fázemi sekrečního cyklu
mezidruhové rozdíly: Vemeno - souhrn mléčných žláz - v krajině stydké: kráva, klisna, ovce, koza - spodina hrudníku, břicho až krajina tříselná: prasnice, králice, šelmy Kráva: 4 čtvrtě - 4 mléčné jednotky, zakončeny strukem, vazivová přepážka mezi P a L Prasnice: 6 8 párů vemínek, v každém 2 3 mléčné jednotky, každá ústí samostatně na vrcholu společného struku Klisna: 2 struky - v každém 2 mléčné jednotky
Laktace Složitý fyziologický proces vyměšování mléka 4 na sebe navazující a cyklicky se opakující fáze: Sekrece mléka: I. fáze syntézy sekretu v buňkách žlázového epitelu alveol a tubulů II. fáze přestup sekretu z buněk do lumina alveol a tubulů Ejekce mléka: III. fáze spouštění uvolněného mléka z alveol a tubulů vývodnými cestami do mlékojemu (pasivně stékání do mléčné cisterny i aktivně kontrakcí myoepiteliálních buněk) IV. fáze vypuzení mléka z mléčné žlázy ven
Tvorba mléka Krevní kapiláry oplétají mléčné alveoly a tubuly. Přívod krve do mléčné žlázy je značný až 500 l, pro tvorbu 1 l mléka. Pro denní dojivost 20 l mléka proteče mléčnou žlázou 10 000 l krve / 24 hod. Každá sekreční buňka produkuje všechny složky mléka Součásti mléka vylučovány různě: voda a v ní rozpuštěné látky vystupují z buněk difúzně přes cytoplazmatickou membránu ekrinně, koloidní látky (bílkoviny) se vylévají do lumina alveol tukové kapénky se odškrtí od žlázové buňky - apokrinně někdy se uvolní do mléka i celá žlázová buňka (SB somatické buňky)
Mléčné bílkoviny (h 2 cca 0,5 0,8 pro obsah bílkovin v mléce) U přežvýkavců aminokyseliny (i esenciální) syntetizovány mikroorganismy v bachoru (např. z dusíkatých nebílkovinných látek). Zdroje C u přežvýkavců - těkavé mastné kyseliny (octová, propionová a máselná). - albumin a globuliny (gamaglobuliny), aminokyseliny - přechází z krve; - kasein - syntéza ve vemeni; mléka KASEINOVÁ - mléko kravské, ovčí a kozí - (nad 75 % kaseinu z bílkovin) u krávy je poměr: kasein : albumin (80 % : 20 %). mléka ALBUMINOVÁ - mléko kobylí, oslí, prasnice a masožravci (norek, pes, kočka) (do 75 % kasein z bílkovin), mateřské mléko (20 30 % kaseinu z bílkovin) Pro sýření mléka je technologicky významný kappa kasein, genetické varianty kaseinu B.
mléčný tuk: (h 2 = 0,5-0,7 pro % obsah tuku v mléce) Mléčný tuk se tvoří ze 75 % aktivní činností epitelu mléč. žlázy Prekurzorem u přežvýkavců jsou těkavé mastné kyseliny; octová, propionová a máselná vznikají činností bachorové mikroflóry; další zdroj mléč. tuku je tuk z krmiva nebo z tukových zásob těla. Tyto těkavé mastné kyseliny jsou resorbovány přímo v bachoru a vrátničním oběhem do jater a odsud dopravovány do vemene. Např. při poklesu objemu vlákniny v potravě klesá tučnost mléka; Prekurzorem mléčného tuku u nepřežvýkavců je glukóza; tukové kuličky 3-5 µm. V mléce - zastoupeny jsou mastné kyseliny C 4 C 20 ; (nejvyšší podíl k. palmitová a olejová) Mléčný tuk odstředěním zisk smetany - stlouká se máslo
mléčný cukr (laktóza): LAKTÓZA = 1 molekula glukózy + 1 molekula galaktózy; Většina krevního cukru (glukózy) vzniká u přežvýkavců glukogenezí v játrech např. z kyseliny (octové a propionové). Glukóza vzniká z krevních glukoproteinů Galaktóza vzniká v mléčné žláze přeměnou glukózy laktóza Nutná pro výrobu kysaných tekutých výrobků (jogurt, kumys)
Minerální látky a vitamíny v mléce vitamíny, minerály dodávány do mléčné žlázy krví Při denní dojivosti 20 l (ztráta cca 24 g Ca, 2 g Mg), Poporodní hypokalcemie např. poporodní parézy Nedostatečný přívod hořčíku např. pastevní tetanie Vitamíny: A, D, E, K; C, B, (PP = B3 nikotinamid), kyselina listová, biotin, kyselina pantotenová, vitamíny skupiny B syntéza mikroorganimů v bachoru
Složení mleziva a zralého mléka u skotu % složení voda sušina bílkoviny tuk cukr popeloviny mlezivo 74,00 24,50 15,00 5,40 3,5 1,2 mléko 87,50 12,50 3,40 4,00 4,70 0,7 Mlezivo - colostrum - mléko nezralé (aberantní) - první výměšek mléčné žlázy po porodu - začátek laktace Mlezivové období cca 3-7 dní, zrání mléka cca do 21 dní laktace. Má nažloutlou barvu, specifický pach a hořkoslanou chuť. Je hustší než mléko, sráží se varem, je lepkavé. Vysoké zastoupení imunoglobulinů - až 2/3 z bílkovin (gamaglobulíny ochranné látky proti nespecifickým stájovým infekcím např. E.coli), vitamíny a minerální soli (hodně Mg projímavé, první stolice = smolka). popeloviny 1,1 %.
Mlezivo : Příjem imuglobulínů mlezivem - pro tele (sele, jehně, kůzle) nezbytný. Placenta skotu není propustná pro imunoglobuliny (Ig), telata se rodí bez gamaglobulínů v krvi. S imunoglobulíny dostává tele při pití mleziva ochranu (až týdny) proti nepecifickým stájovým infekcím proti nimž by bylo bezbranné. Obsah gamaglobulínů v mlezivu rychle klesá za 24 hod z 10 % na 0,1 %. Ideální je příjem (skot) cca 3 litry mleziva do několika hodin po narození. Mláďata sele, tele jehně, kůzle a hříbě po narození (jen několik hodin) resorbují bílkoviny nerozložené, intaktní nepatrná aktivita žaludečních šťáv (nízká aktivita proteináz), neutrální ph žaludku (slezu). Střevní výstelka je zvýšeně propustná převod nerozložených bílkovin do střevní výstelky pinocytózou, resorbce do mízního systému do krve, jater.
Složení zralého mléka u skotu % složení voda sušina bílkoviny tuk cukr popeloviny mléko 87,5 12,5 3,4 4,0 4,7 0,7 Mléko skotu: cca od 7. dne po porodu optimální poměr: bílkoviny : tuk = 1,1-1,4 Zralé mléko je bílé s mírným nádechem do žluta (obsah karotenů), mléčná chuť je dána obsahem laktózy a mastných kyselin. Mléko starodojných krav získané např. v pokročilé březosti nebo od dlouhodobě nezabřezlých - smyslově se blíží mlezivu, je slané nahořklé.
Mateřské mléko Skot Koza Ovce Prasnice Porovnání složení mléka u různých druhů kg mléka /den 17 kg (305 dní) 2 5 kg (280 dní) 1,5 5 kg (240 dní) cca 5 kg max.12 kg (21-28-35 dní) % sušina % bílkovin % tuku % laktózy 1,3 (alb : kas) cca (80 % : 20 %) 4,1 7,2 12,5 3,3 3,5 (alb : kas) 3,5-4 4,7 4,9 (20 % : 80 %) 13,1 2,7-3,5 3-4 4,4 16,4 4,5-6 6-7 4,2-4,8 18 5,5-6,2 7 4,3 Klisna 11 2 1,5 7
Řízení činnosti mléčné žlázy zahájení laktace prolaktin = LTH (přední lalok hypofýzy); sekrece prolaktinu stimulována hladinou estrogenů; pokles hladiny progesteronu po otelení; množství prolaktinu řídí inhibiční faktor z hypotalamu; udržení sekreční činnosti podmíněno adenohypofyzárními hormony (ACTH adrenocorticotropní h., STH) a hormony kůry nadledvin, štítné žlázy a dalších; DOMINANTA laktace = vylučování hormonů je podněcováno drážděním struků při sání a dojení informace do kůry mozku + zvýšená hladina LTH.
sání pouze mléko z cisterny (1/3) vylučování mléka: ejekce mléko z horních mlékovodů 1. podráždění receptorů kůže struků a vemene; 2. vzruch do mozku; 3. za 1 min. po podráždění vyplavení oxytocinu (z hypofýzy), účinek trvá cca 5 10 minut 4. stažení kontraktilních elementů ve stěnách alveolů a mikrotubulů myoepiteliální buňky účinek adrenalinu! (reakce na stres) (hormon dřeně nadledvinek): stažení kapilár brání přestupu oxytocinu z krve znemožnění nebo zabránění vyprazdňování vemene
základní pojmy Laktace: období, kdy je u samice sekretováno mléko, laktace začíná porodem a končí zaprahnutím Dojnost: schopnost samice produkovat větší množství mléka, než spotřebují mláďata a které lze získat dojením Dojivost: množství produkovaného mléka u dojených zvířat za určitý interval (kráva, koza, ovce..) Mléčnost: produkce mléka jen pro potřebu vlastních mláďat - klisna, prasnice, králice..), zjišťuje se u prasat např. dle hmotnosti vrhu v 21 dnech nebo při odstavu Dojitelnost: schopnost dojeného zvířete rychle a úplně uvolňovat mléko při dojení
Délka laktace, množství mléka a kvalita mléka závisí na: a) vnitřních faktorech b) vnějších faktorech druh zvířete, čas odstavu mláďat - výživa (sezóna) a napájení - plemeno a užitkový typ (až 70 % vliv na dojivost) - genetické předpoklady - dojení (počet ) - zdravotní stav - teplota a podmínky chovu - pořadí laktace - sezóna otelení (zima nebo jaro) (maximum po dosažení tělesné dospělosti) vliv živé hmotnosti a velikosti dojnice délka a kvalita stání na sucho fáze laktace a výše užitkovosti vliv březosti příliš rané zabřeznutí (samice chovatelsky nedospělé = nedorostlé nízká hmotnost, oslabení organismu) = nízká užitkovost
Genetický vliv Proměnlivost produkce mléka (dojivost) skotu vliv: cca 0,3 nízký koef. dědivosti střední pro složení mléka (% tuku, % bílkovin): h 2 = 0,4 0,7 vztahy mezi ukazateli negativní korelace (- 0,2 až - 0,5) mezi množstvím mléka a % obsahem mléčných složek, produkce tuku v kg : množství mléka (pozitivní korelace vysoká) obsah tuku : obsah bílkovin (pozitivní korelace nízká) tvarové : funkční vlastnosti vemene: (pozitivní korelace střední)
Vliv užitkového typu na průměrnou užitkovost Skot Masná plemena produkují málo mléka pouze pro tele (cca do 2000 kg), Kombinovaná plemena produkují 4000 6000 kg mléka, Mléčná plemena produkují 5000 12 000 kg mléka
dojená plemena skotu v ČR r. 2011 plemena holštýnské (H, R 51 %) český strakatý (C 51 %) ostatní (kříženci) Počet dojnic v KU 155576 (54,4 %) 110436 (38,6%) 18735 (7 %) mléko kg 8 808 6 545 7012 montbéliarde 995 7 999 ayrshire 71 5809 jersey 109 5741 normandské 70 5602
Vliv výživy a napájení má rozhodující vliv na produkci mléka (až 70 % na množství mléka, 40 % na obsah tuku) Nezbytný dostatečný přívod energie, N - látek, mikro a makroprvků Velmi častý energetický deficit zejména u vysokoužitkových dojnic (nad 9000 kg /laktaci) v období rozdojování - (individuální cca 15-40 dní) až do 100 dní nedostatky = snížená produkce mléka, snižování obsahu složek Jaká je prevence metabolických poruch pro toto náročné období: (u vysokoprodukčních dojnic) - fázová výživa dojnic - kontrola zdravotního stavu - kontrola úbytku hmotnosti dojnic (sledování kondice) - metabolické testy (na zdravotní stav i odchylky složení mléka) - volba prvního zapuštění až po vrcholu laktační křivky prodloužení SP nad 100 dní.
Vliv živé hmotnosti a velikosti dojnic U dojného typu kladná korelace mezi živou hmotností a mléčnou užitkovostí. Vysvětleno schopností vyššího příjmu krmiva u větší dojnice - u holštýnského skotu šlechtění na zvětšení těles. rámce a hmotnosti. (např. zvýšení ž. hmotnosti o 100 kg navýší užitkovost o cca 250-600 kg mléka.) U dojnic s nižší relativní užitkovostí (přepočteno např. na 100 kg hmotnosti těla) je mléko produkováno méně efektivně, neboť se zvyšuje podíl živin spotřebovaných na záchovu z celkové spotřeby živin.
relativní užitkovost (R M ) Mléčná produkce je ovlivněna velikostí hmotnosti dojnice, proto pro porovnávání výkonnosti je vhodná relativní užitkovost: přepočet produkce mléka (M) nebo mléčných složek na 100 kg živé hmotnosti dojnice R M ; zabraňuje nadhodnocení krav s vysokou živou hmotností; R M = 100 * (M / živá hmotnost) nebo R FCM = 100 * (FCM / živá hmotnost) FCM (fat corrected milk)
věk při prvním otelení příliš rané první otelení (pod 22 měsíců) = nízká užitkovost, každý měsíc věku navíc cca do 34 měsíců, zvyšuje produkci mléka o 1 %. užitkovost se zvyšuje do dosažení tělesné dospělosti - maximální laktace skotu 3. - 5. (individuální) Březost a laktace je pro nevyspělý samičí organismus velkou fyziologickou zátěží, který v budoucnu oslabuje jeho organismus minimální hmotnost po 1. otelení 500 kg (holštýn.) Naopak nelze z ekonom. hlediska 1. zapuštění příliš odkládat = zkrácení neefektivní fáze odchovu, snížení užitkovosti přepočtené na den života
Stáří dojnic (pořadí laktace) Dojivost stoupá od 1. laktace k dosažení tělesné dospělosti (maximální produkce u tělesně dospělých krav 4. - 6. rok života), potom se opět snižuje. Dnes se průměrná kráva v ČR nachází nejčastěji na 2,4 laktaci (průměrný věk populace klesá)
březost Určitý pokles v produkci mléka lze zaznamenat již po oplození Březost způsobuje zřetelné snížení užitkovosti v závěru laktace (hormonální vlivy - progesteron) - 5. měsíc březosti, 7. měsíc laktace od 8. měsíce zvýšené krytí potřeb rostoucího plodu SP - vliv na celoživotní produkci mléka 80-90 dnů (nad 110 dní špatné zabřezávání) při prodloužení se zvýší počet dní na konci laktace, kdy je nádoj relativně nízký neefektivní Optimum je 1x tele /ročně
postup zaprahování před dobou stání na sucho U vysokoprodukčních dojnic problémy se zaprahováním (dojí-li ještě na konci laktace např. 15 l/den) Doba procesu zaprahování cca 10 14 dní již před tímto obdobím (omezení příjmu vody, štavnatých krmiv) Postupné omezení počtu dojení na 1x denně až obden. Individuální kontrola - možná medikace mléčné žlázy - ochrana před zánětem Nesprávný postup těžké záněty mléčné žlázy Přesun 14 dní před porodem do porodny.
Doba stání na sucho Optimální doba u skotu: 60 dní před porodem po období laktace (zvíře je zaprahlé neprodukuje mléko, není dojeno) Kratší období (pod 40 dní): - zvíře není schopno obnovit své rezervy Delší období: - nebezpečí ztučnění zvířat a následné metabolické poruchy Funkce: - Příprava na porod (hormonální; dokončení růstu plodu) - Regenerace mléčné žlázy - Regenerace trávicího ústrojí (příprava bachorové mikroflóry) - Příprava organismu na (zátěž) následnou laktaci Způsob ošetřování v tomto období přímo ovlivňuje: zdraví dojnic, snadný průběh porodů, následnou laktaci včetně bezproblémového zabřeznutí po porodu
Doba stání na sucho - výživa V době stání na sucho se zvířata nepřekrmují. krmíme je dle jejich kondičního stavu - asi jako by dojila cca 10 litrů mléka / den, zajištění růstu plodu; dokončení růstu u mladých plemenic Zvířata před porodem mají dosahovat hmotnosti odpovídající plemennému standardu + cca 60 kg (hmotnost gravidní dělohy) kvalitní statková píce, seno, poměr Ca : P (cca 1,4 : 1) (nedodržení např. poporodní parézy) jadrná krmiva neomezovat úplně vzhledem k úpravě bachorové mikroflóry
zdravotní stav metabolické poruchy (především nesprávná výživa) (steatózy jater, ketózy, metabolické acidózy, alkalózy, hypokalcemie, cysty, tiché říje) nakažlivé choroby intoxikace záněty mléčné žlázy mění se poměr kaseinu a syrovátkových bílkovin V roce 2011 byly v průměru krávy vyřazeny na 3,7 laktaci Zdravotní důvody cca 84 % případů brakace
Kolísání obsahu složek mléka, může být indikátorem, metabolických poruch plemenic. Např. pokles laktózy, snížení obsahu bílkovin, zvýšení koncentrace močoviny, zvýšení obsahu ketolátek atd. Mlékem se mohou vylučovat z těla i různé zbytky léků, odloupané epitelové buňky (SB), leukocyty i choroboplodné zárodky z mléčné žlázy zdravotní stav mléč. žlázy
Technika a frekvence dojení Počet denních dojení: praxe 2 3 x denně (pravidelný denní čas) (standard 2x denně po 12 hod.) Rychlost dojení optimum 5 7 minut (max. 10 minut), (po jednorázovém vyloučení oxytocinu) Velmi pomalé dojení a přestávky - působí rušivě - snižují užitkovost. U prasat, koz, ovcí stimuluje počet sajících mláďat tvorbu mléka
sezóna prostřednictvím výživy; v zimě otelené dojnice mívají vyšší užitkovost pokud není kolísání kvality stravy (siláží, senáží atd.) Jaro pokles laktační křivky spadá do období zkrmování zelené píce možné problémy s přechodem na zelené krmení, různá kvalita píce.
optimální teplota prostředí 8 16 C (skot) příliš vysoké teploty (nad 25) hypertermie - - omezování příjmu krmiva, pokles užitkovosti i pokles tučnosti velmi nízká teplota velká spotřeba energie na udržení tělesné teploty (na záchovu)
Prvních 100 dní laktace skotu a dalších období obecný popis jejího průběhu
laktační křivka grafické znázornění průběhu laktace mezidobí zabřeznutí otelení
SKOT standardní délka laktace = normovaná laktace 305 dnů. normální laktace: pokud trvala min. 240 dní a pokud užitkovost dosáhla alespoň 2000 kg. Vše co je méně je laktace nenormální nezapočítává se do hodnocení celoživotní užitkovosti dojnice.
vzestupná fáze laktace Mlezivové období po porodu (cca týden) Rozdojování (vzestup): 15 až 40 dnů (u vysokoprodukčních) dosažení denního maxima Denní maximum u dojných plemen je i více než 30 l (výjimečně i téměř 50 l u vynikajících holštýnských plemenic) Nasazení laktace převládá genetický vliv (plemeno, individualní založení) index vzestupu laktační křivky: nejvyšší denní dojivost - počáteční dojivost délka vzestupné fáze ve dnech Následují cca 3 týdny udržování stejné úrovně užitkovosti
výživa První 1/3 laktace = prvních 100 dnů po otelení Nejnáročnější období v chovu dojnic v tomto období může dojnice poskytnout až cca 45 % produkce z celé laktace v tomto období se nejpodstatněji formuje laktační křivka dojnic. v tomto období dochází i k novému zabřeznutí (proto u vysokoprodukčních dojnic je prodlužována SP nad 100 dní) u krav na I. a II. laktaci dokončován růst těla Chyby ve výživě, (nebo zdravotní problém) = např. 2 vrcholy laktační křivky Obecně nežádoucí jsou náhle změny krmiva či zkažené krmivo.
výživa Prvních 100 dní laktace - syntéza velkého množství mléka velká fyziologická zátěž stres - při špatné úrovni výživy ohrožující život dojnice Denní nádoj např. 20 l mléka - pro organismus dojnice úbytek (za 24 hod.): - 1 kg cukru - 0,57 kg tuku - 0,7 kg bílkovin a 24 g Ca Zvířata se ocitají v záporné energetické bilanci (často dojnice ztrácí za 100 dní až 90 kg těl. zásob) následné metabol. poruchy. Za fyziologicky přijatelný úbytek hmotnosti v období prvních 100 dní laktace lze tolerovat úbytek cca 5 % hmotnosti těla do 0,5 kg /den, pokud je v následném období tato záporná bilance vyrovnána. Uvolněním energie (odbouráním) z 1 kg hmotnosti těla lze u zdravého jedince pokrýt cca 7 kg mléka.
výživa Tuková tkáň - důležitá zásobárna hormonů, kdy při nadměrném odbourávání tukových rezerv jsou uvolňovány ve vyšších koncentracích a narušují přirozené hospodaření s hormony. Neúměrné odbourávání tukových rezerv během zejména prvních 100 dní laktace způsobuje ketózy, poškození jater poruchy zejména reprodukce poruchy cyklů poruchy zabřezávání a brakace.
sestupná fáze laktace Zaměření se na udržení laktační křivky (výživa) v požadovaném tvaru a výši užitkovosti Mírný pozvolný pokles po zabřeznutí (cca 80 100. den) Meziměsíčně - běžný pokles o 6 7 % Zřetelný pokles od 5. měsíce březosti (7. až 8. měsíc laktace) - hormonální vliv progesteronu. Ukončení laktace cca 60 dní před porodem stání na sucho
Johanssonův index perzistence P 2:1 dojivost za 101 až 200 den P2 :1 = 100 (%) dojivost za 1 až100 den index stupeň perzistence tvar křivky nad 90 příliš plochá 80-89,9 velmi dobrý plochá 70-79,9 dobrý normální 60-69,9 málo uspokojivý příkrá do 59,9 špatný velmi příkrá První laktace má vyšší perzistenci cca 85 90 %, Další laktace má nižší perzistenci cca 80 85 %
Ukázky laktačních křivek s různou perzistencí 3. laktace 305. den 1. laktace http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/s0301622697001243
Hodnocení laktace produkce mléka a mléčných složek; Přepočet produkce na stejnou tučnost např. 4 % M 4% = M t 4 M produkce mléka v kg, t průměrná tučnost v % Příklad: kráva nadojila za normovanou laktaci 6550 kg mléka o průměrném obsahu tuku 3,5 %. Přepočtěte na mléko se 4 % tučností. (6550 * 3,5) / 4 = 5731 kg
FCM (fat corrected milk) metoda = přepočet na stejný energetický obsah, přesnější porovnávání laktací (s rozdílnou dojivostí a různou tučností) FCM = M( 0,4 + 0,15t) FCM = 0,4M M t T = 100 + 15T FCM není přepočtem produkce na 4 % tučnost!! M produkce mléka v kg, t průměrná tučnost v %, T množství tuku v kg Pomocí FCM lze vyjádřit energetickou hodnotu mléka: 1 kg FCM = 3140 J
Produkce mléka na i užitkový den věku dojnice (PMUD) celkové množství vyprodukovaného mléka (kg) PMUD = ------------------------------------- věk dojnice (dny) počet dnů od narození do 1. otelení Z hlediska ekonomiky se považuje za ekonomickou krávu dojnice, která vyprodukuje nejméně 15 kg mléka na den života.
Kontrola mléčné užitkovosti Kontrola užitkovosti měření a zaznamenávání užitkových vlastností, znaků zvířat dle stanoveného systému účel základní informace pro selekci a šlechtění Dnes prováděna v 35 státech (dle norem, metodik a doporučení) I.C.A.R. (International Committee for Animal Recording) členství ČR od r. 1992. MZe ČR vydalo pokyny k provádění kontroly užitkovosti skotu. Kontrola pouze v chovech na žádost chovatele. Kontrolují se všechny dojnice ve stádě. KU může provádět pouze proškolený pracovník akreditované šlechtitelské organizace, vede předepsanou evidenci.
kontrola mléčné užitkovosti (skotu): Za normovanou laktaci (305 dní), laktace pod 240 dnů je nenormální Měří se: dojivost (množství nadojeného mléka ± 0,2 kg) % obsah složek mléka: bílkovina, tuk, laktóza, sušina volitelné ukazatele: (k posouzení zdravotního stavu): močovina, ketolátky, SB, volné mastné kyseliny) Z údajů zjištěných v kontrolních dnech výpočet hodnot za kontrolní údobí a za normovanou laktaci. 2 typy kontrol: metoda A (varianta A4 = standard - provádí jen pověřený pracovník - oficiální údaje pro šlechtění, odběr vzorků ráno a večer (v kontrolním dnu) varianta AT (méně přesná) střídavě jeden měsíc jen ráno, jen večer metoda B (provádí chovatel - spolupráce pověř. pracovníkem) informační charakter.
Počet kontrol u varianty A4 12x za rok: rozmezí mezi kontrolami (28 30 dnů) (Pokud ze závažných důvodů nelze provést v chovu v kontrolní den kontrolu - propočítává se meziúdobí.) Kontrolní den zahrnuje všechna dojení za 24 hod. První kontrolu provádíme: od 6. dne až 68. den po otelení. Kráva se považuje za zaprahlou pokud dojí pod 3 kg /den Pro KU používáme kalibrované průtokoměry (Tru-Test) Do 30 ml vzorkovnice odebíráme 25 30 ml průměrného vzorku mléka. Údaje z kontrolního dne zpracování (počítač. centrální databáze) dle metodiky: zásady vedení ústřední evidence Stanovení produkce mléka za kontrolní období (M i ): Vychází z celkové dojivosti krávy v kontrolním dni (m i ), která se násobí ½ počtu dnů posledního kontrolního údobí (t i ), které uplynuly od předposledního kontrolního dne k poslednímu dni + dalších připočtených 14 dnů.
Celorepublikovou databázi spravuje (Českomoravská společnost chovatelů, a.s.) a údaje o jednotlivých chovech a zvířatech zpracovává a statisticky vyhodnocuje výpočetní středisko PLEMDAT s.r.o. v Benešově u Prahy. Chovatelé, šlechtitelé aj uživatelé získávají zpracované výsledky formou sestav. Výsledky kontroly užitkovosti za kontrolní rok - ročenka výsledků za uzavřené normované laktace (říjen až září) příslušného roku dle plemen, okresů, podniků a stájí v ČR.
Dojitelnost Důležitá individuální funkční vlastnost (pro strojní dojení). Schopnost dojnice rychle a úplně uvolňovat mléko z vemene při dojení rozdílnou intenzitou. Dojitelnost důležitý selekční parametr ve stádě i pro prověření plemenných býků dle dojitelnosti jejich dcer v kontrole dědičnosti. Zkouška dojitelnosti (1x za život) u prvotelek: v období mezi 30. 200. dnem laktace Dojitelnost zjišťována dojícím strojem s kalibrovaným připojeným průtokoměrem. Před zkouškou se hodnotí tvarové vlastnosti vemene.
Dojitelnost ovlivňuje: - morfologická stavba vemene - pravidelnost, rovnoměrnost výdojků ze čtvrtí předních a zadních (hodnoceno I PZ ), stavba a tvar vemene středně až vysoce dědivá vlastnost. - stavba struku: utváření strukových kanálků a pevnost strukového svěrače - vnitrovemenný tlak, neurohormonální regulace dojení - způsob provedení, konstrukce a seřízení dojícího stroje při zkoušce dojitelnosti
Ukazatele dojitelnosti: Absolutní průměrný minutový výdojek (APMV) - je to množství mléka, získaného strojním dojením, vydělené dobou toku mléka (min.), bez dodojku. Průměrný minutový výdojek (PMV): vyjadřuje standardizaci APMV pomocí regresních koeficientů jednotně na stý laktační den, D je laktační den po otelení, provedení zkoušky: PMV = APMV + 0,001 (D - 100) údaj uveden v kontrolním listě krávy Dříve sledované údaje: Relativní výdojek za 3 minuty (RV 3 ) podíl mléka za první 3 minuty dojení z celkového výdojku udávaný v %. Index předozadní (I PZ ) podíl mléka nadojeného strojem z předních čtvrtí vemene z celkového výdojku ( %). Maximální minutový výdojek (MMV)