Krajský úřad Libereckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství Adresátům dle rozdělovníku ČÍSLO JEDNACÍ OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA/LINKA/E-MAIL LIBEREC KULK 46867/2016 Beneš/389 9. červen 2016 OŽPZ 377/2015 petr.benes@kraj-lbc.cz R O Z H O D N U T Í V Č Á S T I V Ě C I Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen krajský úřad ) jako příslušný správní úřad podle ustanovení 33 písm. a) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o integrované prevenci ), rozhodl v souladu s 148 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád a v návaznosti na ustanovení 19a odst. 2 zákona o integrované prevenci, v části věci o 6. změně integrovaného povolení č. j. KULK 2724/2003 ze dne 19. 2. 2004 ve znění následujících změn: č. j. 541/383/04/340 ze dne 31. 5. 2004, č. j.: KULK 47926/2007 ze dne 23. 7. 2007, č. j. 541/95/07/523 ze dne 19. 10. 2007, č. j.: KULK 84914/2011 ze dne 18. listopadu 2011, č. j.: KULK 92337/2011 ze dne 2. dubna 2012, č. j.: KULK 58508/2012 ze dne 5. září 2012 a č. j.: KULK 22379/2013 ze dne 8. dubna 2013 společnosti EKO Volfartice a.s., se sídlem Volfartice č. p. 150, 471 12 Volfartice, s přiděleným IČ: 25028758 (dále jen provozovatel ), pro zařízení Stavba a provoz skládky odpadů - skládka S-OO3 (dále jen zařízení ), které je zařazené dle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci do kategorie 5.4 Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t, s výjimkou skládek inertního odpadu. Z m ě n a č. 1: V kapitole 6. Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie se mění bod b) tak, že po změně zní následovně: b) Maximální celkové množství odpadů uložených na skládku jako materiál pro technické zabezpečení skládky, za které se neplatí poplatek, může dosahovat maximální výše 20 % celkové hmotnosti odpadů uložených na skládku v daném kalendářním roce. Z m ě n a č. 2: V provozním řádu zařízení Skládka odpadů S-OO3 Volfartice označeným jako Volfartice, únor 2013 se v kapitole 13.5 Podmínky pro hospodárné využití surovin a energie ruší druhá odrážka. Krajský úřad Libereckého kraje U Jezu 642/2a 461 80 Liberec 2 tel.: + 420 485 226 111 fax: + 420 485 226 444 e-mail: podatelna@kraj-lbc.cz www.kraj-lbc.cz IČ: 70891508 DIČ: CZ70891508 Datová schránka: c5kbvkw
Z m ě n a č. 3: V kapitole 3. Odpady se mění bod q) tak, že po změně zní následovně: q) Zařízení Stavba a provoz skládky odpadů - skládka S-OO3 povolené tímto rozhodnutím se bude při písemném a elektronickém styku s orgány veřejné správy voblasti odpadového hospodářství prokazovat identifikačním kódem zařízení CZL00282 a zařízení Mechanické zpracování netříděného komunálního odpadu (SKO) mobilní třídící linka povolené tímto rozhodnutím se bude při písemném a elektronickém styku s orgány veřejné správy voblasti odpadového hospodářství prokazovat identifikačním kódem zařízení CZL00892 (např. při plnění ohlašovacích povinností dle zákona o odpadech). Účastník řízení dle 7 zákona o integrované prevenci je: a) EKO Volfartice a.s., Volfartice 150, 471 12 Volfartice. Odůvodnění: Průběh řízení: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, obdržel dne 15. 4. 2015 žádost a dne 28. 4. 2015 doplnění žádosti provozovatele o změnu integrovaného povolení. Konkrétně se jednalo o předložení Dodatku č. 3 provozního řádu skládky Kompostárna a výrobna stabilizované rekultivační směsi (zpracování bioodpadů a stavebních odpadů) aktualizace duben 2015 a žádost o změnu hmotnostního limitu materiálu pro technické zabezpečení skládky. Dodatkem č.3 Provozního řádu skládky odpadů S-OO3 Volfartice se rozšiřuje využití stávající skládky S-OO3 Volfartice o možnost zpracování biodpadů, odpadů obsahujících biologicky rozložitelný podíl a vytříděných složek stavebních odpadů za účelem jejich následného materiálového využití pro účely rekultivace skládky s ekonomickým efektem, kdy současně dochází k úspoře přírodních zdrojů. Z hlediska nároků na výrobní plochy bude efektivně využita část vodohospodářsky zabezpečeného prostotu skládky Volfartice bez nároků na externí plochy mimo skládku. Zařízení dále umožní snižování podílu organické složky (BRKO) ve hmotě ukládané na skládky v souladu s požadavky zákona o odpadech, POH ČR i Libereckého kraje, kdy v roce 2020 má podíl biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky být nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství tohoto odpadu vzniklého v roce 1995. Výstupem zařízením má být stabilizovaná rekultivační směs (dále jen SRS) tvořená směsí kompostu a velikostně upravených stavebních odpadů produkovaná ve třech jakostních skupinách. SRS bude využívána v rámci rekultivace při vytváření základní technické a svrchní biologické rekultivační vrstvy, která bude podkladem pro ozelenění povrchu rekultivovaného povrchu skládky. Část SRS bude po mechanické doúpravě použita jako drenážní výplň pneumatik pro ochranu těsnících vrstev skládky. Z hlediska vstupních surovin bude kromě zpracování odpadů z třídírny KO v místě (podsítná frakce), úpravna sloužit ke zpracování (úpravě a využití) biodegradabilních odpadů z regionu Českolipsko (Liberecký kraj), čímž by se měly zlepšit podmínky pro předávání bioodpadů oprávněné osobě pro okolní obce, podnikatelské subjekty a jednotlivé občany zejména z hlediska zkrácení přepravních tras. Druhá část žádosti konstatuje, že zákonem č.229/2014 Sb. došlo ke změně limitu materiálu pro technické zabezpečení skládky na 20% celkové hmotnosti odpadů uložených na skládku (původně 25% objemových). K udržení bezpečného provozu na skládce S-OO3 Volfartice, zejména z 2
hlediska stability tělesa skládky, vzniku požáru a ochrany ovzduší činí potřeba TZS, dle žádosti provozovatele, 60% hmotnostních. Uvedený limit provozovatel opírá o odborný posudek (v příloze žádosti) a žádá proto o navýšení zákonného limitu na hodnotu 60% TZS. Krajský úřad dopisem č. j. KULK 33327/2015 ze dne 4. 5. 2015 oznámil zahájení řízení o změně integrovaného povolení a zároveň zaslal žádost elektronicky přes datové schránky příslušným správním úřadům k vyjádření. Na základě obdrženého vyjádření od České inspekce životního prostředí, OI Liberec, krajský úřad vyzval provozovatele k doplnění žádosti a zároveň řízení přerušil usnesením č. j. KULK 39489/2015 ze dne 26. 5. 2015, s lhůtou do 31. 8. 2015. Krajský úřad požadoval od provozovatele předložit provozní řád zdroje znečišťování ovzduší a dopracovat Dodatek č. 3 provozního řádu dle připomínek z vyjádření České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Liberec, č. j. ČIŽP/51/IPP/1500155.018/15/LZG ze dne 18. 5. 2015. Dále požadoval doložit závěr zjišťovacího řízení pro záměr Kompostárna a výrobna stabilizované rekultivační směsi dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon o posuzování vlivů). Krajský úřad obdržel dne 24. 7. 2015 od provozovatele žádost o prodloužení stanovené lhůty pro doplnění žádosti. Jako důvod provozovatel uvedl poskytnutí dostatečného času pro vyjasnění otázky, zda je v případě záměru naplněna podmínka bodu 10.1 kat. II, přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, z hlediska platné definice pro odstraňování odpadů ve smyslu přílohy č. 4 (kódy D1 až D15) a podmínka ve smyslu přílohy č. 3 (kódy R1 až R13) k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech. Dále požadoval provozovatel prodloužení lhůty pro kvalitní zpracování provozního řádu ve smyslu přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a přílohy č. 12 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., popř. zpracování oznámení EIA dle přílohy č. 3 zákona o posuzování vlivů, v případě jeho nezbytnosti. Krajský úřad obdržel dne 14. 12. 2015 od provozovatele další žádost o prodloužení stanovené lhůty do 31. 12. 2016. Provozovatel dospěl k závěru, že existuje pochybnost o oprávněnosti požadavku ve smyslu bodu 3) výzvy krajského úřadu, a proto se rozhodl na základě 23 odst. 3 zákona o posuzování vlivů požádat v této věci o vyjádření Ministerstvo životního prostředí podáním ze dne 24. 7. 2015 a doplněním podkladů ze dne 4. 9. 2015. Konkrétně se jednalo o otázku, zda záměr naplňuje dikci bodu 10.1, kat. II přílohy č. 1 zákona o posuzování vlivů. Teprve dne 1. 11. 2015 obdržel provozovatel stanovisko Ministerstva životního prostředí, č. j. 5128/ENV/15 ze dne 27. 10. 2015 se závěrem, že záměr Kompostárna a výroba stabilizované rekultivační směsi (SRS) v areálu skládky naplňuje dikci bodu 10. 1 zákona o posuzování vlivů, a to jako změna záměru dle 4 odst. 1 písm. c) zákona o posuzování vlivů a z tohoto důvodu záměr podléhá zjišťovacímu řízení s odůvodněním, že dojde k významné změně záměru z titulu navýšení množství přijímaných odpadů (bioodpady a stavební odpady) o 4.400 tun/rok. Na základě výše uvedeného navýšil oznamovatel původní množství odpadů na vstupu do zařízení z 11.200 tun na 18.000 tun a stanovil si časový harmonogram dalšího postupu, z něhož vyplynula časová náročnost přípravy podkladů a zpracování dokumentace v rámci správních řízení EIA a IPPC (žádost pro vyjádření stavebního úřadu z hlediska územního plánu, příprava podkladů a zpracování odborného posudku, rozptylové studie, provozního řádu zdroje znečišťování ovzduší, zpracování žádosti o povolení zdroje, zpracování oznámení a aktualizace dodatku č. 3 provozního řádu skládky Kompostárna a výrobna SRS ). S ohledem na časovou náročnost zpracování výše uvedené dokumentace, respektování zákonných lhůt správních řízení v procesech EIA a IPPC a nezbytnost časové rezervy, provozovatel předložil žádost o prodloužení lhůty pro doplnění žádosti s termínem do 31. 12. 2016. 3
Krajský úřad posoudil žádost provozovatele a dospěl k závěru, že je na místě žádosti vyhovět a lhůtu pro doplnění žádosti o změnu integrovaného povolení prodloužil do termínu, který provozovatel požadoval v žádosti a zároveň řízení znovu přerušil do 31. 12. 2016. Vzhledem k odlišné problematice, která se týká žádosti provozovatele o změnu limitu materiálu pro technické zabezpečení skládky na 60% celkové hmotnosti odpadů uložených na skládku a zbývající částí žádosti, krajský úřad využil ustanovení 148 odstavce 2 správního řádu s tím, že rozhodnutí o zbytku věci (dodatek č. 3 provozního řádu) bude vydáno až po doplnění žádosti. Krajský úřad tedy pokračoval v řízení dopisem č. j. KULK 38029/2016 ze dne 9. 5. 2016 pouze v části věci, která se týká uvedené změny limitu materiálu pro technické zabezpečení skládky. Jelikož byly shromážděny potřebné podklady před vydáním rozhodnutí v části věci, týkající se úpravy hmotnostního limitu materiálu pro technické zabezpečení skládky, vyzval krajský úřad dopisem č. j. KULK 38029/2016 ze dne 9. 5. 2016 účastníka řízení k vyjádření se k podkladům rozhodnutí v části věci a zároveň stanovil v souladu se správním řádem lhůtu 7 dnů k činění návrhů, důkazů a vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí. Krajský úřad obdržel k této části věci nesouhlasné, výše citované stanovisko České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Liberec, č. j. ČIŽP/51/IPP/1500155.018/15/LZG dne 18. 5. 2015, které v závěru konstatuje, že požadavku provozovatele, o navýšení zákonného limitu pro množství TZS ze stanovených 20 % hmotnostních z celkového množství uložených na skládku úpravou podmínek integrovaného povolení na 60%, nedoporučuje vyhovět. Vyjádření provozovatele ze dne 16. 5. 2016, které bylo krajskému úřadu doručeno dne 17. 5. 2016, obsahuje následující námitky proti pokračování řízení v části věci: Námitka č.1 Nový limit materiálu pro TZS (dále TZS 20% hm.) je v logickém rozporu s ustanoveními stávajícího IP v následujících částech: 4 a) část 3. Odpady, písm. j), k) v oblasti podmínek překrývání odpadů b) část 5. Ochrana zdraví v ŽP odst. 5.1 písm.c) v oblasti budování vnitřních hrázek a bočního překryvu c) část 6. Podmínky pro hospodárné využívání surovin, písm. b) v oblasti náhrady surovin odpady u materiálu pro TZS d) provozní řád odst. 3.4.2 v oblasti budování vnitřních komunikací, kdy u technických materiálů pro TZS (bez zpoplatnění) není v souladu hmotnostní potřeba dle uvedených podmínek IP 1) na straně jedné a hmotnostní omezení dané novým limitem - 20% z celkového množství na straně druhé tak, aby byla zachována vyrovnaná hmotnostní bilance mezi nezbytnou potřebou a maximálním hmotnostním limitem (zákon zachování hmoty). Námitka č.2 Nový limit pro TZS 20 % hm. je v rozporu se zásadou ochrany ŽP v oblasti úspory přírodních surovinových zdrojů viz podmínka v části 6, písm. b) integrovaného povolení. V okamžiku vyčerpání limitu nezpoplatněných odpadů TZS 20% hm. bude provozovatel muset vynuceně zvýšit cenu odpadů pro TZS průměrně z částky 100,-Kč/t na 600,-Kč/t, tzn. zvýšení na tržně neakceptovatelnou cenu (z toho 500,-Kč odevzdá obci) a způsobí si tím problémy s nedostatkem materiálu pro TZS, které bude muset následně řešit nákupem přírodních surovin.
Námitka č. 3.1 Zvýšená emisní zátěž z automobilového provozu z důvodu přepravy stavebních odpadů na větší vzdálenosti. Dodavatelé odpadu ve svozové oblasti skládky vpřípadě zpoplatnění dříve nezpoplatněných stavebních odpadů budou svůj stavební odpad přepravovat na větší vzdálenosti do míst, kde uvedený poplatek nebude účtován. Lze předpokládat i nelegální nakládání se stavebními odpady a snahu o evidenční podvody. Viz též námitka č.7. Námitka č. 3.2 Poškozování zájmu mikroregionu v důsledku nereálného a nesmyslného zvýšení cenové hladiny u stavebních a demoličních odpadů pro občany, drobné živnostníky a stavební firmy o 500% (ze 100,-Kč/tunu na 600,-Kč/tunu). Příklad a důkaz k námitce č.3.1 a 3.2 (podle skutečnosti) Firma SaM silnice a mosty, a.s. Česká Lípa jako zhotovitel v květnu 2016 těží zeminu v obci Volfartice pro objednatele Obec Volfartice v rámci realizace povolené stavby. Spolu se starostkou obce tato firma požaduje na provozovateli skládky Volfartice uložení zeminy na skládce za standardní tržní cenu (100,-Kč/t). Provozovatel skládky má však již vyčerpaný limit TZS 20 hm. %, nechce riskovat právní střet a obcí Volfartice a nabídne proto cenu s poplatkem 600,- Kč/tunu. To je pro firmu SaM nepřijatelné a tak odváží odpad z Volfartic (z místa kde je skládka) neznámo kam, ale do mnohem vzdálenější lokality. Důsledkem je zvýšená zátěž pro ŽP (emise, hluk, spotřeba přírodních zdrojů apod.). Paradoxně jsou poškozeny i zájmy obce, která bude muset uhradit vícenáklady, protože rozpočet stavby byl postaven na odvozu odpadů na skládku Volfartice. Hlavní důvody vyčerpání limitu TZS 20% hm. jsou následující 5 trvalý převis poptávky na ukládání nezpoplatněných odpadů, provozovatel skládky je nucen ukládat stavební a jemu podobný odpad bez poplatku přednostně pro velké svozové firmy, které mu dodávají hlavní podíl zpoplatněného odpadu (80%) a tím bilančně předurčují i celkové množství odpadů pro TZS bez zpoplatnění, provozovatel skládky udržuje v chodu třídírnu KO, která rovněž produkuje materiál vhodný pro TZS Z uvedených důvodů tak neexistuje žádná volná kapacita pro příjem nezpoplatněných stavebních odpadů od jiných externích subjektů než jsou velké svozové firmy. U drobných živnostníků, občanů a stavebních firem tak v důsledku změny legislativy vrámci TZS skládek dochází u stavebního a demoličního odpadu ke zpoplatnění, což je v rozporu se zájmem kraje i místního mikroregionu z hlediska cenové dostupnosti odstraňovaných stavebních odpadů tak, aby nevznikaly černé skládky viz též námitka č.7. Námitka č.4 Zmarněná investice - provozovatel skládky na základě trvalého nedostatku materiálu pro TZS v předcházejících letech a legislativního požadavku na třídění komunálních odpadů investoval do technologie třídění komunálních odpadů 8 mil. Kč s cílem mj. využít těžkou vytříděnou frakci na zajištění dostatku materiálu pro TZS, jehož výskyt podléhá sezónním výkyvům. Tato frakce se pro účely TZS následně velmi osvědčila. V případě, že bude v IP stanoven nový závazný hmotnostní limit TZS 20% hm., bude investice zmařena, protože třídění mj. za účelem využití těžké frakce na TZS (bez zpoplatnění) bude s ohledem na dodatečné zpoplatnění ekonomicky ztrátové, pozbude smyslu a náhradou bude muset být materiál na bázi výrobku mimo režim odpadů, např. produkt z pískovny nebo stavební recyklát. Z tabulky vyplývá pozitivní vliv provozu třídírny komunálního odpadu (KO) na zabezpečení skládky dostatečným překryvem. Po zavedení a stabilizaci tohoto systému třídění KO v r. 2015, došlo k vytvoření dostatečné zásoby materiálu pro TZS s možností jeho využití ve výši cca 60%
hm. z celkového množství uložených odpadů a provozovatel skládky tak dokázal díky tomu čelit klimaticky mimořádnému suchému létu 2015 s teplotami nad 30 o C. Uvedená skutečnost dokládá, že teprve při tomto poměru mat. pro TZS (60% hm.) je možno skládku bezpečně provozovat. V opačném případě při použití nového limitu TZS 20% hm. dojde k navýšení rizika ohrožení životního prostředí v důsledku zátěže vzdušnými emisemi, zvýšeným výskytem hmyzu a hlodavců a zejména se výrazně opět navýší riziko požárů tak jako v minulosti. V případě zavedení limitu se TZS 20% hm. klesne měrná hodnota mat. TZS t/ m 2 pod hranici roku 2010, kdy byla skládka z hlediska mat. TZS přebírána v havarijním stavu od insolvenčního správce a na skládku muselo být v rámci překryvu dovezeno ze zemníku pro stavební účely 3 000 tun odpadu, které nejsou zahrnuty v bilanci tabulky. Od r. 2014 byl zahájen plný provoz třídírny KO. Těžká frakce byla využívána pro účely řešení deficitu překryvu z předcházejícího období. Dostatečná zásoba mat. pro TZS až od 4.Q 2014. Námitka č.5 Riziko požáru - nový limit 20% mat. pro TZS nezohledňuje extrémní letní teploty posledních tří let a podmínky bývalého lomu, kde dochází vlivem slunečního záření k navýšení teploty uvnitř tělesa skládky až na 60 o C, tzn. teploty, kdy bez okamžitého překryvu náběžné hrany klínu v rámci systému ukládání odpadu dochází k velkému riziku samovznícení této provzdušněné vrstvy odpadů. Viz též tabulka k námitce č.4 se záznamem dat požárů. Námitka č.6 Nesprávné hodnocení posudku (Ing. Radek Píša 29.1.2015). Posudek byl přiložený v elektronické podobě k žádosti o změnu IP a byl ze strany ČIŽP vyhodnocen jako nerelevantní a neakceptovatelný s dodatkem, že je platný pro skládky nebezpečných odpadů. Toto tvrzení se však nezakládá na pravdě, což je doloženo vyznačeným textem posudku s uvedením čísel stránek posudku: na str. č.2 s opakováním na str. č.4, na str. č.7, na str.20, na str.23. Je tak nezpochybnitelné, že posudek je zpracován mimo jiné i pro skládky skupiny S-OO3, tedy skládky se stejným zařazením jako skládka S-OO3 Volfartice a u skládek nebezpečných odpadů bude hmotnostní procento spotřeby TZS ještě větší. Množství a kvalita vstupních údajů posudku je dostatečná pro předmětné relevantní závěry. Z posudku, projektovaného záměru i z naší praxe vyplývá potřeba materiálu na TZS následovně: Podmínky stanovené v IP část 3 Odpady, písm. J), k) max. mocnost odpadu 2 m, překryvná vrstva min. 0,15 m, přičemž pro dosažení tohoto požadavku je nezbytné použít 0,3 m překryv mat. TZS, neboť 50% objemu TZS bude v tomto případě vtlačeno do hutněného odpadu bez vytvoření celistvé vrstvy. Z uvedených skutečností pak vyplývá potřeba a) Na překrývání jednotlivých vrstev odpadů mat. TZS 0,3 m 3 /m 2 15% objemu skládky b) Na překryv klínů (svahů vytvořených při provozu se sklopenou hranou) mat. TZS 0,1 m 3 /m 2 10% objemu skládky c) Na hrázky dle IP část 5.1 písm.c) při výšce hrázky min. 1 m mat. TZS 0,7 m 3 /m 2 15% objemu skládky d) Vnitroskládkové komunikace tl. 0,5 m, šířka 4 m - mat. TZS 0,5 m 3 /m 2 5% objemu skládky Celkem po zhutnění 45% objemu skládky, tj. 61% hmotnostních. 6
Vstupní odpady po zhutnění 0,9 t/m 3 a odpady na TZS po zhutnění 1,7 tun/m 3. Provozem ověřená spotřeba mat. TZS na skládce Volfartice 60% hmotnostních. Původní hodnota limitu 25% objemových odpovídá objemu odpadu po vykládce bez hutnění a koresponduje s hodnotou 45% po hutnění. Závěr k námitce č.6 Provozovatel skládky nezbytně potřebuje pro bezpečný provoz zařízení definovaný podmínkami IP podíl materiálu pro TZS - 60% hmotnostních ( 45% objemových po zhutnění) a tuto skutečnost nelze zpochybnit. Nově uvažovaný limit však činí 20% hmotnostních a to znamená, že nezahrnuje část reálné potřeby uvedeného materiálu např. pro překryv klínů (odst.b), výstavbu hrázek - odst.c) a vnitřních komunikací - odst.d) a to je v rozporu s podmínkami IP a požadavkem na bezpečný provoz skládky z hlediska ochrany ŽP i zdraví osob. Námitka č.7 Zvýšení rizika černých skládek stavebních odpadů v rozporu s regionálními zájmy. Nový limit TZS 20% hm. v reálné praxi znamená zvýšení cenové hladiny za ukládání stavebních a demoličních odpadů pro občany, drobné živnostníky a stavební firmy o 500% viz též námitka 3.2. Tím se zvyšuje tlak na odklonění stavebních odpadů ze skládek, přičemž nejednoduší variantou pro mnoho subjektů je nelegální uložení v přírodním prostředí viz následující foto pořízené na podzim r. 2015 na Českodubsku dokládající zřejmý vliv nové legislativy s limitem TZS 20% hm., neboť nejbližší skládka (Osečná- Druzcov) se nachází od místa nálezu do 10 km. Shrnutí: Společnost EKO Volfartice, a.s., jako provozovatel skládky, předložil odborné posouzení (posudek vypracovaný Ing. Radkem Píšou dne 29.1.2015), které splňuje náležitosti podle vyhlášky č. 288/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci, a které prokazuje, že v důsledku stanovení hmotnostního limitu materiálu pro technické zabezpečení skládky na 60% nedojde k závažnému znečištění životního prostředí, ale naopak bude celkově dosaženo zvýšení úrovně ochrany životního prostředí. Zároveň je prokázáno, že respektování nově navrženého limitu TZS 20% hm. by vedlo k velkým nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí, a to z důvodů technické charakteristiky skládky, zeměpisné polohy skládky a místních podmínek životního prostředí. Současně by po zavedení nového limitu TZS 20% hm. došlo k narušení bezpečného provozu skládky z hlediska ochrany ŽP i zdraví osob v okolí skládky (zvýšená pachová zátěž a prašnost, ohrožení stability svahů tělesa skládky snásledným možným dopadem na mimořádné čerpání prostředků z rekultivačního účtu, zvýšený výskyt hlodavců a hmyzu a výrazně vyšší riziko požárů). Závěr: Na základě uvedených skutečností žádáme proto pro skládku S-OO3 Volfartice jako skládku se zvýšeným požárním nebezpečím o udělení výjimky ze zákona a stanovení limitu maximálního celkového množství odpadů uložených na skládku jako materiál pro technické zabezpečení (TZS) ve výši maximálně 60% celkové hmotnosti odpadů uložených na skládku v daném kalendářním roce. 7
Vypořádání krajského úřadu: K námitkám 1, 6 a Shrnutí krajský úřad konstatuje, že závazné podmínky provozu zařízení nejsou v logickém rozporu, neboť nikde v integrovaném povolení, ani v provozním řádu, není stanoveno, že by nemohly být k překryvu využity tyto materiály vjakémkoliv množství nová zákonná podmínka se vztahuje pouze pro odpady, za které se neplatí poplatek, což vyplývá ze zákona č. 229/2014 Sb. ze dne 23. září 2014, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a který nabyl účinnosti od 1. 1. 2015 a zákona č. 223/2015 Sb. ze dne 12. srpna 2015, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a který nabyl účinnosti od 1. 10. 2015. Těmito novelami byl změněn 45 odst. 3 zákona o odpadech následovně: Poplatky se neplatí za ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky za účelem technického zabezpečení skládky v souladu se schváleným projektem a provozním řádem skládky. Technologickým materiálem není odpad, který je ukládán nad rámec projektu určujícího nezbytné množství. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem požadavky na ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky. Maximální celkové množství odpadů uložených na skládku jako materiál pro technické zabezpečení skládky, za které se neplatí poplatek, může dosahovat maximální výše 20 % celkové hmotnosti odpadů uložených na skládku v daném kalendářním roce.". Krajský úřad se domnívá, že pokud je v integrovaném povolení ve vztahu k maximálnímu celkovému množství odpadů uložených na skládku jako materiál pro technické zabezpečení skládky (TZS) dosud obsažena hodnota převzatá z původní právní úpravy v 6 odst. 3 vyhlášky č. 294/2005 Sb., tj. 25 % celkového objemu odpadů uložených na skládku v daném kalendářním roce, má před příslušnou podmínkou integrovaného povolení přednost nové ustanovení 45 odst. 3 zákona o odpadech. Požadavky stanovené složkovými právními předpisy představují ve vztahu k podmínkám provozu stanoveným v integrovaném povolení minimální požadavky, které nelze v integrovaném povolení zmírnit. Integrované povolení nahrazuje vybrané správní akty podle složkových právních předpisů. V případě stanoveného procentuálního podílu odpadu, který lze ukládat na skládku jako materiál pro TZS, se však jak podle nové právní úpravy v 45 odst. 3 zákona o odpadech, tak podle dosavadní právní úpravy ve vyhlášce č. 294/2005 Sb. jedná o povinnost vyplývající přímo z právního předpisu, a závaznost této povinnosti i pro provozovatele skládek v režimu zákona o integrované prevenci tedy není podmíněna jejím zahrnutím do integrovaného povolení. Avšak na základě vydaného stanoviska Ministerstva životního prostředí ze dne 11. 3. 2015, v jehož závěru je konstatováno, že dotčená integrovaná povolení mají být neprodleně uvedena do souladu s příslušným ustanovením zákona o odpadech, byla tímto rozhodnutím o změně integrovaného povolení, i přes výše uvedené argumenty, tato povinnost stanovena. K námitkám 2 až 5 a 7 krajský úřad konstatuje, že provozovatel musí provozovat zařízení tak, aby nebylo ohroženo životní prostředí, a že nelze automaticky předpokládat nedodržování, či porušování zákona. Je tedy pouze na provozovateli, zda bude odvádět poplatek dle zákona nebo nakupovat levnější přírodní materiál. Krajský úřad dále konstatuje, že provozovatel je povinen zajistit požární bezpečnost zařízení v potřebném rozsahu. Viz také vypořádání k námitkám 1, 6 a Shrnutí. 8
K Závěru vyjádření provozovatele krajský úřad uvádí, že podle zákona o integrované prevenci o takové výjimce nemůže rozhodnout. Krajský úřad se domnívá, že provozovatel měl patrně na mysli výjimku dle 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci, kde je uvedeno: Úřad může v konkrétních případech stanovit mírnější emisní limity, než je stanoveno v odstavci 4. Postup lze použít, pouze pokud odborné posouzení předložené provozovatelem prokáže, že v jeho důsledku nedojde k závažnému znečištění životního prostředí, celkově bude dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí a že by dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v závěrech o nejlepších dostupných technikách vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí, a to z důvodů a) zeměpisné polohy daného zařízení nebo místních podmínek životního prostředí, nebo b) technické charakteristiky daného zařízení. Krajský úřad sděluje, že tato výjimka se uděluje pouze ve vztahu k Závěrům o BAT, a to na základě odborného posouzení, ve kterém je doloženo, že dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT) by vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí. Vzhledem k tomu, že Závěry o BAT pro skládkování nebyly vydány, je žádost zcela nerelevantní a neodpovídá požadavkům zákona o integrované prevenci, kde z 14 odst. 3 vyplývá, že stanovené závazné podmínky provozu nesmí být mírnější, než podmínky provozu, které by jinak byly stanoveny podle zvláštních právních předpisů, v tomto případě podle zákona o odpadech. Krajský úřad tedy vycházel při svém rozhodování z jednoznačného ustanovení aktuálního znění 45 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, který v poslední větě stanoví, že: Maximální celkové množství odpadů uložených na skládku jako materiál pro technické zabezpečení skládky, za které se neplatí poplatek, může dosahovat maximální výše 20 % celkové hmotnosti odpadů uložených na skládku v daném kalendářním roce.. Z tohoto důvodu byla provedena změna č. 1 integrovaného povolení tak, že byla změněna závazná podmínka integrovaného povolení v kapitole 6. Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie, bod b). Ve změně č. 2 byla pro nadbytečnost zrušena druhá odrážka v kapitole 13.5 Podmínky pro hospodárné využití surovin a energie provozního řádu zařízení Skládka odpadů S-OO3 Volfartice, označeného jako Volfartice, únor 2013. Změnou č. 3 byl přidělen pro zařízení Mechanické zpracování netříděného komunálního odpadu (SKO) mobilní třídící linka identifikační kód zařízení CZL00892, kterým se bude provozovatel prokazovat při písemném a elektronickém styku s orgány veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství. Na základě žádosti provozovatele a předložených podkladů došel krajský úřad v souladu s 19a odstavcem 2 větou třetí zákona o integrované prevenci k závěru, že se nejedná o podstatnou změnu v provozu zařízení, ale že je nezbytné provést změnu integrovaného povolení. Vzhledem k tomu, že to umožnila povaha věci, krajský úřad využil ustanovení 148 odstavce 1 písm. b) správního řádu a rozhodl o změně integrovaného povolení pouze v části věci tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí, a to s přihlédnutím k jednoznačné zákonné formulaci (viz výše). Ve zbylé části žádosti platí usnesení č. j. KULK 87698/2015 ze dne 17. 12. 2015, o přerušení řízení, které se týká povolení kompostárny a výrobny stabilizované rekultivační směsi a schválení dodatku č. 3 provozního řádu. Přerušení řízení zůstává v platnosti do 31. 12. 2016. 9
Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat v souladu s 76 odst. 5 správního řádu odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení k Ministerstvu životního prostředí ČR podáním učiněným u Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství. Odvolání musí obsahovat údaje o tom, v jakém rozsahu se usnesení napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost usnesení nebo řízení, jež mu předcházelo. Odvolání jen proti odůvodnění usnesení je nepřípustné. Odvolání se podává v počtu 5 ks stejnopisů. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je na jeho náklady krajský úřad. Podané odvolání nemá v souladu s 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Otisk úředního razítka RNDr. Jitka Šádková vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Rozdělovník ke spisu OŽPZ 377/2015: Účastníci řízení: EKO Volfartice a.s., Volfartice 150, 471 12 Volfartice - DS Dotčené správní úřady: AOPK ČR, Regionální pracoviště Ústecko, Michalská 260/14, 412 01 Litoměřice - DS Městský úřad Česká Lípa, odbor ŽP, T. G. Masaryka 1, 470 36 Česká Lípa - DS ČIŽP oblastní inspektorát, tř. 1. máje 858/26, 460 01 Liberec - DS Krajská hygienická stanice Libereckého kraje, Husova 64, 460 01 Liberec - DS Na vědomí: Krajský úřad Ústeckého kraje, odb. ŽP a zem., Velká Hradební 48, 400 01 Ústí n. L. - DS DS datová schránka 10