EXTRACELULÁRNÍ MATRIX



Podobné dokumenty
Vazivo. Chrupavka. Kost

Chrupavka a kost. Osifikace 605

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota

Pojiva. Přednáška, 18.října 2011

Seminář pro maturanty

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

Tkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky

Kosmetika a kosmetologie Přednáška 4 Kůže jako předmět kosmetické péče II

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Interakce mezi buňkami a okolím

Chrupavka a kost. Osifikace BST-30

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

Pojivové tkáně - vazivo

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Živočišné tkáně. Vznik - histogeneze diferenciace proliferace

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

Fysiologie pojivové tkáně. Kryštof Slabý RHB a TVL UK 2. LF

Biochemie kosti. Anatomie kosti. Kostní buňky. Podpůrná funkce. Udržování homeostasy minerálů. Sídlo krvetvorného systému

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

BIOMECHANIKA ŠLACHY, VAZY, CHRUPAVKA

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Základní morfogenetické procesy

EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Živá soustava, hierarchie ž.s.

Chrupavka vs. kost. Chrupavka a kost. Histogeneza chrupavky. Chrupavka - cartilago. Chondrocyty. Mezibuněčná hmota

:25 1/5 1. přednáška

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

TKÁNĚ POJIVA OBECNÁ CHARAKTERISTIKA MEZIBUNĚČNÁ HMOTA TVORBA A SLOŽENÍ CHRUPAVKA STAVBA A FUNKCE

METABOLISMUS POJIVA PLICNÍCH CÉV PŘI CHRONICKÉ HYPOXII. Jana Novotná

Prevence osteoporózy a sarkopenie role vitaminu D

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

OSTEOARTRÓZA. diagnostika a léčba. MUDr. Tomáš Šebek

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Glykoproteiny a Muciny. B.Sopko

Pojivo, mezibuněčná hmota a nárazníková funkce biologických struktur

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

oběma.tkáně jsou spojeny dohromady v různých kombinacích a tvoří funkční jednotky - orgány

Pojivové tkáně se skládají z buněk a mezibuněčné hmoty, která je hojně zastoupena a určuje vlastnosti pojiv.

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

Játra a imunitní systém

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB

VÁPNÍK A JEHO VÝZNAM

Stručný přehled tkání pohybového systému

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Obecná anatomie kostí a kloubů. Karel Smetana Anatomický ústav 1. LF UK

2. Histologie: pojivové tkáně

Funkce imunitního systému

STRUKTURNÍ A FUNKČNÍ ZVLÁŠTNOSTI GLOMERULŮ

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

Imunopatologie. Luděk Bláha

Úloha mezenchymu, VAZIVO A JEHO DETOXIKACE

ZÁNĚT osnova. ZÁNĚT: definice; vymezení pojmu. DRUHY ZÁNĚTU: podle průběhu

Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina

Neurony a neuroglie /

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

CHRUPAVKA A KOST. Petr Vaňhara, PhD. Ústav histologie & embryologie LF MU.

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Přehled regresivních změn

Dětská klinika FN a LF UP Olomouc. hráč imunitního systému. Žírná buňka významný F. KOPŘIVA

Autophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.

GLOMERULONEFRITIDY A GLOMERULOPATIE PATOGENETICKÉ MECHANISMY

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Přírodní polymery proteiny

Makrofágy a parazitární infekce

Patologie. PATOLOGIE, Všeobecné lékařství, 3. ročník. Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (

tky proti annexinu V Protilátky u trombofilních stavů u opakovaných těhotenských ztrát 2003 By Default! Slide 1

VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí

Téma I: Tkáň svalová

Bílkoviny a rostlinná buňka

CHONDROITINSULFÁT: SySADOA a SDMOAD účinek v léčbě OA

Genetika člověka GCPSB

Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze. K.Roubalová Vidia spol.s r.o.

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Transkript:

EXTRACELULÁRNÍ MATRIX Patobiochemie a molekulová patologie J. MASOPUST Ústav klinické biochemie a patobiochemie 2. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze Extracelulární matrix (mimobuněčná základní hmota) obklopuje buňky pojivové tkáně (Je jimi produkována, objemem je přesahuje) Zvláštní formou extracelulární matrix je lamina basalis ležící pod epiteliemi Základní funkce EM * podpůrná (udržuje trojrozměrný tvar při morfogenezi a hojení ran) * obranná (fyzická bariéra proti mikroorganismům, účast při zánětu, hojení defektů ) * dynamické prostředí pro organizaci a diferenciaci buněk -výměna látek (živiny, produkty metabolismu, elektrolyty, voda) -propojení buněk v tkáních (interakce buňka-matrix) - výměna informací (detekce, koordinace, tvorba chemických signálů) Hlavní složky EM * proteinová vlákna * amorfní hmota * tkáňová tekutina Buňky: -fixní -volné A. Intersticium (produkované mesenchym. buňkami) B. Bazální membrány(produkovaná epiteliemi a endotelovými buňkami) 1

(a) Buňky fixní Prekurzorem fixních buněk je nediferencovaná mezenchymová buňka * fibroblasty, fibrocyty * myofibroblasty, buňky retikulové * adipocyty * chondroblasty, chondrocyty * osteoblasty, osteocyty (b) Buňky volné (bloudivé) (vyskytují se zde pouze po přechodnou část svého životního cyklu) Prekurzorem je hemopoetická kmenová buňka kostní dřeně: hemocytoblast * monocyto/makrofágový systém (cytokiny) * mastocyty (histamin) * plasmatické buňky (protilátky) Extracelulární matrix je složitá směs glykoproteinů a proteoglykanů, přispívající k vazbě buněk na vláknité složky vaziva Mediátory sekrečních granul Cytokiny Lipidové mediátory Histamin, proteoglykany tryptasy, chymasy, karboxypeptidasa B IL-3, 4, 5, 6 GM-CF, IL-1 INFγ, TNFα LTB4,LTC4, PAF, PGD2 Lamina basalis poskytuje podklad pro navázání epitélií na pojivovou tkáň Reakce leukocytů Reakcefibroblastů Odpověď matrix Mikrovaskulární * adherence * proliferace * aktivace reakce * chemotaxe * vakuolizace metaloproteinas *permeabilita venul * produkce IgE * produkce kolagenu * adherence leukocytů * proliferace mastocytů * produkce globopentaosylceramidu koagulační * aktivace * konstrikce * dilatace * aktivace eosinofilů kaskády 2

EM- 3 hlavní typy makromolekul: * Glykosaminoglykany, proteoglykany (tvoří gelovou strukturu pojiva) * Fibrózní proteiny - kolagen - poskytuje pevnost -elastin - poskytuje pružnost * Multiadhezní molekuly a glykoproteiny -fibronektin, vitronektin,nebulin, tenascin, fibromodulin, laminin,entaktin (nidogen),... (pro přímé spojení buněk s makromolekulami EM) GAG (glykosaminoglykany) Dlouhé nevětvené polysacharidy s opakujícími se disacharidy a s jedním ze 2 aminocukrů (N-acetylglukosamin, N-acetylgalaktosamin + terminální sulfát nebo karboxyl) Silný negativní náboj přitahuje Na + atrahuje vodu - hydratovaný gel turgor působící proti stlačení tkáně Různé typy glykosaminoglykanů chondroitin-4-sulfát chondroitin-6-sulfát dermatansulfát heparansulfát keratansulfát PROTEOGLYKANY Struktura: proteinové jádro + glykosaminoglykany (keratansulfát, chondroitinsulfát...) Mají schopnost agregovat do supramolekulových útvarů Vyplňují prostory mezi buňkami a kolagenními vlákny Jsou vysoce hydrofilní, náboji přitahují vodu, boptnají Typy: (a) velké AGREKANY (90% proteoglykanů chrupavky) (b) malé BIGLYKAN, DEKORIN (s dermatansulfátem) FIBROMODULIN (spojení s kolagen. vlákny) Proteoglykany jsou hlavní složkou EM hyalinní kloubní chrupavky: zajišťují (a) hladký posun plošek s nízkým koeficientem tření, (b) pružný přenos zátěže na pohybový aparát 3

Typy a lokalizace proteoglykanů Extracelulární matrix Aggrekan ChS/KS (100+) Versikan ChS/DS (20) Dekorin ChS n. DS (1) Biglykan ChS n. DS (2) Fibromodulin KS (4) Povrch buněk Syndekan HS/ChS (4) Betaglykan HS/ChS (2) CD44 HS n. ChS Glypikan HS Fibroglykan HS Bazální membrána Perlekan HS (3) Mozek Brevikan ChS/DS (3) Neurokan ChS (7) Cerebroglykan HS (5) Intracelulárně Serglycin ChS n. HS (8) Hyaluronan je velice dlouhý negativně nabitý polysacharid -vytváří hydratovaný gel -hlavní složka EM -obklopuje migrující a proliferující buňky -hlavní složka komplexů proteoglykanů (lubrikace - zvláště v chrupavce kloubní) -inhibuje adhezi buňky k buňce (podporuje migraci buněk) Každá molekula má více než 50 000 opakujících se disacharidových zbytků (glukuronová kyselina+n-acetylglukosamin) Glykosaminoglykany proteoglykan hyaluronan Kolagen Hlavní nerozpustný protein EM (25% bílkovin organismu); vytváří trojpramennou šroubovici (buď homotrimér nebo heterotrimér) Každá 3. aminokyselina je glycin Často opakující se sekvence: Gly-X-Y (primordiální j.) (X=často prolin, Y=hydroxyprolin) Glycin pomáhá držet a-řetězce pohromadě (stabilizace) Je známo nejméně 19 typů kolagenů (typ I XIX) Typ I v kostech (odolává enormním silám: vlákna g/g odolnější než ocelová) Vytváření příčných vazeb: propojení hydroxylysinů kovalentní cross-link vazbou 4

Čelní strana profilin Vedoucí konec FIBROBLAST (polarita) Zona polymerizace aktinu Ocas Elastin Hydrofobní protein (750 amino), zodpovědný za extenzibilitu a elastické vlastnosti tkání (kůže, plíce, cévy) Zákadní struktura - tropoelastin (agregace pomocí příčněvazebného desmosinu) Elastinová vlákna jsou pokryta mikrofibrilami z různých glykoproteinů: fibrilin (mutace Marfanův sy.) FIBRILIN jednotlivá molekula elastinu stav klidu (relaxace) stav maximální extenze glykoprotein, 350 kda, hlavní složka elastinových mikrofibril (cévy, závěsný aparát oční čočky) Mutace genu FBN1 a FBN2: předčasné ukončení translace nebo záměna aminokyseliny v like doméně epidermal growth factor - váže Ca na fibrilin (změna konformace) * Marfanův syndrom (ectopia lentis, dolichostenomelia, arachnodactilia) 5

FIBRONEKTIN multifunkční glykoprotein, 400 Da, dimer spojený disulfidovou vazbou Váže se na jiné složky EM (kolagen, heparin, fibrin, proteoglykany) (specifická sekvence aminokyselin: Arg-Gly-Asn =RGD) a buňky (via: integriny) Účastní se přímo adheze, migrace a průniku buněk (zánět, nádorová generalizace) H 2 N- Fibrin Kolagen DNA Integrin Heparan Fibrin Heparan sulfát sulfát EDB EDA IIICS -COOH S S S S COOH Extracelulární matrix a regulace buňky Komponenty ECM mají vliv na buněčný fenotyp prostřednictvím receptorů matrix DNA Adhezní molekuly (nadrodina integrinů, periferní membránové glykoproteiny, glykosyltransferasy, proteoglykany) zprostředkují transdukci signálu Integriny jsou a/b heterodimery spojující ECM s cytoskeletem (rozpoznávají RGD sekvenci ligand) Degradační produkty fibronektinu mohou tak navodit genovou expresi kolagenas a stromelysinu při zánětlivé destrukci tkáně Některé bakterie (E.coli) specifickým receptorem adherují k pojivové tkáňi hostitele a b aktin a-aktinin vinkulin talin integrin ECM 6

Patologie GAG (Porucha degradace pro deficienci lyzosomálních enzymů - progresivní ukládání GAG v tkáních) Klinika: hrubé rysy, hepatosplenomegalie, kostní dysplazie, deformity rukou, event. mentální postižení * Mukopolysacharidózy -Choroba Hurlerové (MPS IH): (heparansulfát, a-l-iduronidasa dermatansulfát) -Scheiova choroba (MPS IS): (dermatansulfát) a-l-iduronidasa -Hunterův syndrom (MPS II): (dermatan a heparansulfát) iduronosulfát-sulfatasa (Mukopolysacharidózy pokrač.) - Sanfillipo syndromy (MPS IIIA-D): akumulace heparansulfátu III A: sulfamidasa III B: a-n-acetylhexosaminidasa III C: acetyl-coa:a-glukosaminid-n-acetyltransferasa III D: N-acetylglukosamin-6-sulfatasa (mukopolysacharidózy - pokrač.) ( - Morquio-syndrom (MPS IV): keratansulfát,chondroitinsulfát typ A: N-acetylgalaktosamin-6-sulfatasa typ B: b-gangliosidasa - Maroteau-Lamy choroba (MPS VI): dermatansulfát arylsulfatasa B -Deficience b-glukuronidasy (MPS VII):chondroitin- 4/6-sulfát b-d-glukuronidasa - Keratan aheparan-sulfaturia (MPS VIII) Možnost terapie: substituce enzymů transplantací kostní dřeně (zatím u Hurlerovy nebo Hunterovy choroby) CHRUPAVKA Obsahuje pouze 5% CHONDROCYTˇU; komunikace mezi nimi pouze prostřednictvím EM (výživa, odstraňování metabolitů difuzí přes EM)-KOLAGEN II + proteoglykany * OSTEOARTRITIDA (nesprávně OSTEOARTRÓZA) -Infiltrace synovie zánětlivými buňkami -Degradace chrupavky působením metaloproteinasy 3 (stromelysin), štěpící agrekan, biglykan, dekorin, kolagen typ VI, IX, XI (iniciace: IL-1, TNFa, též NO; proti TGFb, IGF-1) -Změny v syntéze makromolekul (jiné kolageny, nestab) -Změny genetické exprese fenotypu chondrocytu tvorba kolagenu embryonálního typu II-a místo typu II a dále typ X -Zvýšení apoptózy chondrocytů 7

Nové směry v terapii osteoartritidy Destrukci kloubní chrupavky způsobuje nerovnováha mezi anabolickými a katabolickými pochody ECM chrupavky je degradována metaloproteinasami - inhibice MMP, jejich aktivátorů a cytokinů (aktivujících geny pro odbourávání ECM) - podpora syntézy ECM chrupavky (tkáňové inženýrství pomocí transplantace chondroprogenitorových buněk) -indukce synoviální apoptózy přenos p53) REGULACE METALOPROTEINAS STIMULACE PDGF EGF IL-1/TNF AKTIVACE extracel. matrix Buňka aktivátory prokolagenasy plasminogenu stromelysiny plasmin plasminogen kolagenasy, stromelysiny degradovaná ECM inhibice tkáňový inhibitor metaloproteinas INHIBICE TGF-b steroidy * Revmatoidní artritida autoimunitní - onemocnění postihující primárně klouby -dramatické ztluštění a hyperplazie povrchové vrstvy synovie (overexprese p53 a ztráta kontroly apoptózy pro adenovirovou infekce buněk synovie) - agresivní invaze synoviálních fibroblastů destruujících matrix kloubní chrupavky a kosti Uplatňují se dále: -molekuly regulující apoptózu (CD 95, RAS, MYC) -prozánětlivé cytokiny (IL-1, TNFa) (možnost terapie: antagonista receptoru IL-1, rekombin. rozp. TNFa-recept.: ETANERCEPT a monokl. protilátka proti TNFa: REMICADE Poznámka: Nevýhodou nesteroidních analgetik a antiflogistik inhibitorů cyklooxygenasy (COX) /klíčový enzym syntézy prostaglandinů/ jsou vedlejší účinky: GASTRODUODENÁLNÍ (ulcerace, krvácení) RENÁLNÍ (nefrotoxicita) KARDIOVASKULÁRNÍ (hypertenze) Jsou 2 isoformy COX: -inhibitory COX-1 (mají nežádoucí účinky) -Inhibitory COX-2 (nemají vedlejší gastroduodenální úč.) Celecoxib (Celebrex) léčení osteoartritidy, rev. artritidy Rofecoxib (Vioxx) léčení osteoartritidy a bolesti všeobecně; ALE více nežádoucích účinků renálních a kardiovask. (Oba léky ve zkoušení) 8

* ACHONDROPLAZIE Mutace v genu pro receptor fibroblastového růstového faktoru a genů pro embryonální uspořádání kostního systému (Home Box Genes) PATOLOGIE KOLAGENU * nedostatečná nebo abnormální syntéza - Ehlersův-Danlosův syndrom -osteogenesis imperfecta (gen COL1A1 a 2 abnormální pro-a1-řetězec pro-kolagen sebevražda; perzistence N-propeptidu; substituce za Gly ) -skorbut (vitamin C -kofaktor prolinhydroxylasy) * poruchy z akumulace -progresívní systémová skleróza (nahromadění kolagenu a fibróza orgánů) -keloidy (místní zduření pro nahromadění kolagenu v jizvách) Podtyp Dědičnost Defekt kolagenu Hlavní příznaky AD Snížená syntéza Slučitelný se životem Normální kostra pro-a 1(1)-řetězce Fragilita kostí Abnormity proa Špatný vývoj dentice 1(1)- Poruchy sluchu nebo pro-a 2(1)- Pohyblivost kloubů řetězce Modré skléry I - postnatální fraktury, modré skléry II - perinatální letální III - progresivní deformující IV - postnatální fraktury, normální skléry Většinou AR, někdy AD (nové mutace?) AD (75%) AR (25%) AD Krátký pro-a 1(1)- řetězec Nestabilní triplhelix Abnormální n. insuficientní proa 2(1)-řetězec Změněná struktura propeptidu proa 2(1)- Porucha tvorby trojitého helixu Krátký pro-a2(1)- řetězec Nestabilní trojitý helix Smrt už v děloze n. kolem porodu Deformity skeletu Excesivní fragilita Mnohočetné fraktury Modré skléry Slučitelný se životem Retardace růstu Mnohočetné fraktury Progresivní kyfoskolióza Modré skléry při narození (pak bělají) Poruchy sluchu Poruchy dentice Kompatibilní se životem Mírná fragilita skeletu Krátká postava Někdy poruchy dentice Hyperelastická kůže 9

(patologie kolagenu - pokračování) Infekce, zánět Kalcitropní stimuly * alterace konformace kolagenu typ IV /gen pro a2(iv), a4(iv), a5(iv), a6(iv)/ (kolagen bazální membrány) -Alportův syndrom (hematurie) * dysbalance remodelace kostní tkáně -osteoporóza -osteomalcie -rachitis -osteopetróza -Pagetova choroba TRANCE TRANCE-R Přežívání, Produkce cytokinů Dendrit. buňka Zpracování antigenu T-buňka Aktivace Maturace Prekurzor osteoklastů LPS IL-1 TNF Akt.osteokl. Resorpce kosti OPG Osteoklast HOJENÍ RAN (reparace defektů tkání) FIBROPLAZIE (náhrada pojivovou tkání) Podílí se na ní: * migrace buněk * proliferace a diferenciace * interakce s extracelulární matrix Průběh: angiogeneze - migrace a proliferace fibroblastů -ukládání EM - maturace a organizace fibrózní tkáně (remodelace) Tvorba granulomů Fibrotizace Regenerace epitelií z vrstvy na lamina basalis ZÁNĚT Granulace Kontrakce rány 0,1 0,3 1 3 10 30 100 dny Hromadění kolagenu Remodelace Jizva 10

PATOLOGIE HOJENÍ RAN -dehiscence rány -keloid -vystupující granulace -agresivní fibromatóza (desmoidy) MECHANISMUS FIBROPLAZIE hojení rány proliferace buněk interakce buňka-buňka interakce buňka-matrix depozity extracelulární matrix stejně jako u fibrózy orgánů * fibróza (cirhóza) jater markery: S-hyaluronová k., S-laminin, vitronektin (aktivace), tenascin (inhibice) difuzní plicní intersticiální fibróza asbestóza (aktivace makrofágů: cytokiny, PDGF, IGF-1, fibronektin); sarkoidóza (nedegradovaný antigen: CD4+, IL-2-receptor); idiopatická plicní fibróza (fibrotiz. alveolitis) * fibróza po nekrotizující pankreatitidě * Goodpastureův syndrom (proliferační progredující glomerulonefritida + nekrotizující hemorhagická intersticiální pneumonitis) - protilátky (antigen bazální membr.) NEUROGLIE Obdoba buněk pojiva v nervstvu Funkce: podpůrná, odděluje neurony (odstraňuje šum), vytváří myelin, nutriční, fagocytová, účastní se reparace nervové tkáně (gliová jizva) Neuroglie netvoří akční potenciál ani synapse MOZEK: makroglie (astrocyty, oligodendrocyty) mikroglie, ependymové buňky Perif.NERVY: buňky Schwannovy, buňky satelitní 11

Těsný spoj astrocyt Ca 2+ N-kadherin Lumen kapiláry astrocyty Extracelulární matrix Integrin Výběžky astrocytů Endotelovábuňka Laminin extracelulárnímatrix Schwannovy buňky (770 aminokyselin)(17 a,k.-sign.peptid) Proteinový prekursor b-amyloidu a-sekretasa b-sekretasa sappa sappb + + C83 C99 g-sekretasa Ab 1-40 Ab 1-42 Mechanismus poškození neuronů u Alzheimerovy choroby mikroglie/ makrofág (v klidu) SR-RAGE fibrilární Ab aktiv. mikroglie VKR TNF TGF bfgf cytokin NO astrocyt GluTrans Glutamát (exotoxicita) Alzheimerova choroba zaniklá buňka apoptóza nervová buňka 12

* SCLEROSIS MULTIPLEX Diseminovaná ztráta myelinového obalu obalující axony nervových buněk (demyelinizační choroba navozená autoimunitním procesem porucha vedení akčního potenciálu) Myelin je produkován: - oligodendrocyty v mozku - Schwannovýmibuňkami v periferním nervstvu Abnormální extracel.matrix v CNS se podílí na přenosu signálu: migrace leukocytů, aktivace imunitní reakce, ale též na remyelinizaci a regeneraci axonu Versikan = proteoglykan ECM bílé hmoty inhibující růst neuritů a axonů SCLEROSIS MULTIPLEX (pokračování) U aktivní SM: astrocytóza a zvýšení CNS-lektikanů VERSIKAN AGGREKAN NEUROKAN + dermatansulfát-proteoglykan Ubývá jich v ECM a hromadí se v makrofázích spolu s degradovaným myelinem Autoimunitní onemocnění kolagenu * revmatoidní artritida * lupus erythematosus * skleroderma * polymyositis Bez kolagenu (pojiva) by byl člověk pouhou hromadou různých buněk, propojených několika neurony * vasculitis * Sjögrenův syndrom ** amyloidózy... 13