É É ď ť

Ž ť ť ť Č ť ť ť Óť ť ď Ř ť ť Č

ť Ý ť ď ť ď Ů

Ž ť ť ť ť ť Ž Č Ř Ú ď Ř

ď ť ť Č Ž Ž ť ť ť Ž ť Ž

ť Ý Ř Ž ť Ž ť É Č Š ť ť ť Ž Ř ť Ú

Ř Č ď ť ť É ť ď ť ť Ž ť Ž ď Č ť

Č ť ť Ý É ť ť Ž Ž ď ť ť

ÝÝť Ý ť Ž ť ť Ž Č Č ť ť ď Š Ť Š Ž É Š Ý Ž ť Ž

Č Ý Č Ý ť ť Ť ť ť ť ť ť ď ť ď ť Š ť ť ť Ý ť

ť ť Ť ť Ž Ě ť ť Š ť Ť Ťť ť ť Ď ť ť Č ť ď Ž ť Ž ť ť ť ť ť ď ť ť

Č ť ť ť ť ť ť ť ť ť ď Ú ť

Ž ť Ž Č ď ť ť ť ť Ž Š ť ť Ž ť Ž

Ž ť ď Č Ů ď ť ť ť Ž Ž ď Ž ď É ť Ě Ř

ď ť Ů ť ť ť ď ť ť ť ď Ž

ď ď Ž ď ď ť ť ť ť Ó ť ď ť

Ř ď ť ď ť ď Ž ď ť ď ť ť Ž ť ť ť

4 veho p ivedly bsnick umn na svt celkem dv eknme p iny,ob an p rodou:,tr'' r. napo'dobovn...po'dle je toti lidem vrozen od d3tstv pri;i tm se lilovk od ostatnch ivochťr, " z. ;" n.jdokni.jsi* n"podobitelenr a e sv prvn zkueno'tj rrlr nupodob"lrjnm.';;_k; maji' z reprodukc vichrri poten.,iku".rn toho je, co se stv vc skutenmtvot: vci, kter samy o,oéa,.i_ d'.'-:- nelibost, pozorujeme v obzurt vrnm vy'obrazen s potenm,nap. podoby ne1.posle'dn jchzviat **""i. P inoutolro je to,.e''poiiar^t i"'-""o. ve p jemnc nej'en vdcrim, a\e podobn i ve 'orttnirn, jene tito jsou poznvni uastni nakrtko. p-t.." toti liď se zaibenm divaji na,br?ry',-pro,toe p pohle'du i na n se poy:j: " dohadui, co kad'i pr.a'tuu;e, nap. e tohlc "e. t-e.n a ten; vdyť iestlie lovk vyabnzenho d,r" n.vidl, 'e neprisob mu raclost podobizna tut o.rra, nybr ;ut sqim provedcnnr nebo barvou nebo z'njak " t"r.""e ;i"j p iiny. od p rocly tedy rnmc schopnost t, ja.ko i. smysi. pro mei,odii a fytlnus; vere jsounapo,dobova toti druhy rytrnri. Tudi lid od p voc1rr k tomu oaritt',prisobil se po_ stupn zdokonaiova1i a z ivelnycb vystoupen vytvo ili :::ii. Poczje se pak. podle osobn pouhy uarnitoy.o): il", Ti vnjzobiazav.ali t 'a*n!-einy a iny takovycll iny lid horch; on i"orih prvn _-"_ hanll1i :lr:*chni ttv19asn' prv jako.-ti.druz hymny a chvaloip;. od tch' kte i11 p ed Hornr.., n"*tz.*e uvst dnou takovou bseri' a. ji.h pravdjpoa.ilnc mn,oho; ^nupr. ryro poinajic Homrem mrieme, prin o od nho Margites'o a podobn skladby. V nich, it iyr" p inr en, sc objevi jambick, rczmr; p."r" nutl'j^;;; jrrrenuje jamb" ptotoe takovynr verem jeden druhho napadali.z? Ze sta4ich se jedni stali bsnly ;i;k}'ch, dru* ritot_ "".,i p byl Homr p ':h..4 _ v jako nmtrl "d;;ď;lsnkem on jedinj. bsnil nejen a"ur., ale tak vy"m:r! tvo ii dramatick obtazy'' _ tak nn'tinii o" prv, i obrysy 38 kllmedie, nc tm, e by napsal hanlivou bse, ny:br e zobrazil smn dramaticky; neboť prv jako se m Ilias rl Odyssea k tragdim, tak se m i tento Margites ke ko_ tuodim. Iddy se potom objevila navic ttagdie a komedie, tu k t nebo on tvorb, r[a[i se iedni namsto jamts skladateli komedi, druz se stlrli z epikri tvrirci ttagdii, protoe tyto ormy byly zvnnja venji ne ony pw. Úvaha, zdali je$a*qdie ve svych d,ruzch u.dostaten rtlzvinuta i niko,li, at u to posuzujeme samo o s,ob nebo ri olrledern na obecenstvo, to je u otzka sama pro sebe. Tedy i ona, i komcdie vzala sv j patek z impravjlllisr-rci, puzeni svo'u osobn povahou l,ici tragdie od tch, kte uvdli uvdli. dithyramb, konredie {alick psn,'" je se udruji mezi zvyklostrni nkter ch mst a poclncs. Tragdie se rozviiela rrrl tch, kte ;lrlncnhlu, jak jej pstitel zd'okonaloiii vecko, co se v n rrlljcvilo v,znanho;akdy tak prola mnoha zmnami, zarillavila se, jakmile si nala svou p irozen'ou formu., (]o se tkne potu hercri, byi to prvn Aischylos,3o kter k jcclnomu p idal druhho, omezil rilohu sboru a hlavni riirlko,u uinil dialog; t i herces1 a ievitncleko'raci zaveďi Srlftlkles. Dle, pokud lde o rozsah, ptotae tragdie se v.vvinula ze satyrsk hry,l'' stala se po tch clrbbn ch_1 lx'z'ch a ertovnych eech clristojnou pomrrl pozd a jt'jrrt verem se narnsto trochejskho tetrametru33 stal jarnb. l)iivodn toti uvďri v tto lr e tetrameut, protoe byla s;llyrslr a do znanrniry tanen:kdy by1 vak zavetltllt dialog, pl'roda sarna si u nala p im en metum' Jrtlrrb je piece ze vech rozmrri mluven' ei nej.b1i';11' tlťililrzcm tolio ie to, e p i vzjemnych rozhovorech mluvrlrc vclmi asto' v jambech" naopak v hexametrech z dka, rr trl jct ien kdy vybor;ieme z hovorovho t nu' Dl'e lryl zvycn poet d stv. ()sťatn vci, kterak se podle podn kad z nioh zdolilririrlila, p ejdme, jako by u byly vyloeny; bylo by iist 1rilizcllouhav rozbtat kadou zvit. 39

l trl 5 Komedie jest, jak eeno, vypodob ovn povah horch, ne vak jejich nelechetnosti v riplnosti, n br toho, co je na nich okliv;jednou strnko,u toho je smn' Smnost je toti cos jako bezbolestrr a nekon chyba a ohyzcinost, iako nap. hned smn masi<a je vc okliv a neforemn, ani prisob bolcst. - Promny tragtlic i jciich puvodci jsou tedy znmi; zata k9mediea ptotoe zpotku n"byln btna vn, zristala ve stnu.^-vdyťi sbor kornick'ch hercri byl u..ilont"", podosti pozcl;',dive to byli ochoinci. T.p.,r" iro 1o en" dobu, kdy u komedie nabyla,'iiit],.h forem, p ipomnaj te v1slovnjej bsnici. Kdo v ni zaved nrari.y nluo pro1o8y i poet hercri a vecky takov vci, nevme. Dje pro ni zali.sestavovat Epicharmos a Formis;;u p ilo to pcrrronc ze Siclie. Z At an ' to byl prvn Krates,'i kter;i upustil od posmn ormy a skldal p bhy, tj. dje ob"ricir,iho,azu. Epopej se slrocluje s tragdi iot,rd, e zobrazi" slovem, a to vc veri, lidi u1cclrti1; e vak uiv s{le thoi ver'e'b a jc vypravovnnr, tm se orl n li. Dle se od n1-];ti trvnm dje; tragclic usilujc vystait s jedin m obhem slunce nebo' ho p ekroit kdeto ir je asov neomežen, a to je veliky ^u, razdil, akoli"pop.j,i i.il vodn v tomto smru ponali v iragdrchstejn jako v eposech. Sloky maj"oba druhy jednk ty-t,jednak m trag,die sv vlastn. Kdo tedy umi tazpoznat tragd'ii,dobrou. a patnou, vyzn se i v eposech. Ňeboť,rs..ky t prvky, kter jsou v epopeji, jsou i v tragdii; kter vak lso v tragdii, nevyskytui se vechny v epopeji. 6 o tvorb v hexamet_rec!*a o komedii pojednme pozdji. Nyn pohovo me o[1ragdii'a p edn si vyvoďm"',,oho, co. u bylo eeno, v mi jej podstaty. JL tedy trag i zobrazen dje vnho a riplnho, uteig 40 urity rizrah, ci zkrlenou v kadmriseku p slun,m prost edletrr.lvlť; uiv 1edtajcch postav, nikoli ;'p';;';"' prlrrrll skrze soucit a strach otistn takoq!,ch-iit'j..n {czkrlenou nazyvm takovou, kter m rytmus a nclrrclii ili npv;,,v ka'dmriseku p slunm prost edlrttt" znamen, e nkter partie jsou provedeny pouze Yťl'crn, jin zase spojeny s npvenr. Érot'oŽe iab^nzen prrrstrycclkuj jednajici osoby, nutn bude jako'usi slokou lte11úclic p edn v,prava pro oko divkovo,nu potom zhutlclrrrn a mlriva; s pomoc tolro vcho toti provozuj ht'tr, Mluvou mystrm vero1i text; zhudebnnm to, po ttt kadmujasn;i.. Dle, ptotoe jce o p edveden!1,tl1rm edrrlin a jednaji niak jednajicip"uturry,l"z nutnl mai n llirru povahu a njak] zp sob m5,len _ vdyťirou to Pťl1vtyto vci, pro ktqr nazyvme skutky takovj,mi nebo tttrrrk rni - plynou jejich iny p irozen r.ou piin,toti l trrylcn a z pr.vahy' a pfo to dvoji ".maji vriihni spch ttrlxl ncrispch,. Zobr'azeni jednn je dj. oej". mysl sellnvťn udlost; povahou to, pro co nazyvme jed,najici takov rrri.i onak mi; rnylenm to vecko, iim p i ei nco,dolaru,i ncbo prozrazuji svrij rimysl. Nt:zbytn rn teciy kad tragdie est sloek, kter ji, ťltrl t'irkovou i onakou. Jsou to dj, povahy' mluva, mf_ llt,rr, v prava a hudba. Ď'v sloky jsou iotr ty, jimi se *lltt'rtzuje, jedna ie zprisob, jak se obnzuje, ti jsou p edtttďly rllbtazefi,a1 a krom nich u nen nic. Tch puili lllll,2bsnci tak kajic jako druh ;n2 m p ece kaza hra rvrrrt jcvitn strnku i povahy, dj, mluvu, hudbu a prv trrlr i mylenky. Ncjclrileitji z tchto sloek je sestaven udlost; nen ;tlr't:t: tragdie zabrazenim lidi, ttybr jednn a ivota, tst g trctst'a tst i netst je za\oeno na jednn. Snryslerlr lrry je tedy njak jednni, nikoli vlastnost; lidi in tnhrrv mi nebo onak mi jejich povaha, ale ťastnynri i nelťnntlr nri jejich poinn'herci nehraji pr,oto, uby vyid ili pttvrtlty,_ n,br vystihui povahy p i tom jednn *rl,,e, o,i ldl clem tragdie udlosii a dl' a ci je ze veho llni(lťilciti.konen bez jednni by tiagdie b t nemohla, 47

bez povah by snad mon byla. Yyť.tr:agdie vtiny no_ vjchbsnkri isou bez povahopisu, a vribec je takovyclr bsnkri mnoho, jako tap. mezi malise m Zeuxis''" k Polygn tovi: Polygn to,s je toti dotrrj. v povahokresb, kdeto malba Zelxidol'a v sob nem charaktefovho nic' Dle: kdyby nkdo sestavil vyroky sebenrravo'linj1l slohov i iet tolro' co e postaven, nedoslr'ne protr' jsrne stanovitri iakrr rkol ttagdie; naopal< mylenkov dob daleko speiei spln tragdie, kter ie po tchto strnkch slab,ale m di, tj. sesťavu udlost. Mimoto to hlavn, mtragdie vzruuje divka, jsou sti die, eho nhlú zvtaty a 'scny paznvac.nn Daldrikaz: I ti, kte se teprve pokouej bsnit, dovedou d ve uspt v slohu a clra r,akterizaci ne sestavit udlosti, n'ap. neistar bsnci tmr' vichni. Zk7adem tedy a tak kajc-dutragdie je'di, povaliy jsu na druhm mst' Pod'obn ie tornu i v mal stv: kclyby to'ti nkdo nanesl sebekrsn barvy bez ladu e skladu, neuspokoiil by ns tolik, iako kdyby nattl obtal t eba k dou. Tragdie je zobrazen ieďnn, a z t piiny hlavn jednaicch. T et slokou je strnka mylenkov. To znamen sohop nost mluvit k vci,a p im en, tedy tak, iak tomu u 'v oblasti enictvumn sttnick a r torika; sta toti nc chvali sv postavy mluvit iako sttnky, nyn zase 1ako rtoty. Povahokresba je to, co ptozrazuie zamenosoby' tj. emu kdo v pochybn ch p padech dv p odnost nebrl emu se vyhyb. Proto nevyiad ui povahu ty proievy, vt: kter;ich nen v bec nic o torn, ao rnluvcsleduje nebo crl zamit. Mylenky isou tam, kde osoiby nco dokazuj nebtr 'vyvracej nebo kde l'ribec proiev$ njaky nzor. Čtvrtou siokou textu c mluva. Myslm tm, jak iserrr okl v" e, sdlen porno,c slov, co znamen jeďno a tot, vc r'erch t' v proze. Co se tkne s\oek zbyvaicch, tou nejvtp krasou jc hudba; vyprava e sice prisobiv, ale neimn umleck ll bsnickmu umn neivzdleni. U tragdie se toti ;nek dostavuje i bez p edstaven a bez herc&; ostatn o vy- 42 lvrr:cnpo,clvan1ich rozho'duie speurnn divadelnho q tvrrrtlka ne bsnkovo. 1 Kdy jsme to vecko vymezil,podejme nyn v klad o tom, p ece v tragdii rrk si m byt y5121o dn udlost; t9 ie jsmei, t e Řkti p*nt L&.1:ii'b-{? r,, " "atlroiejsi. ď celho, ktet m uriqi rozsah; lrr'im idnn-ripln-ho rclo tcii'-"z.-bj't i to, oo dn rozsah nem' Cel Zatek ie to, co t, to, co m zatek, st ed a konec' crrrno nensledu e po iinm nezbytn, le po em pkazen ruislcduie nebo se die nco jinho; konec je naopak to, ť(l samo nsleduie pirozen po nem jnmbuďto ne*lrytrr, nebo zptaviďia, a po em u nensleduic nic iinho; jinrn a po em nie to, co samo nsleduje po nem e sestaven zadob dje tedy rlcocluie,nco dalho.nesmj nytlr mus se se narnane' kde rlltlltt odkudkoli ani konit, zsadaml rlitprv uvedenymi l )1c, co je krsn, at u 1e to ivoichnebo kterkoli rti'r':tl l't't:, kter se skld z Ňjakych st,mus ie mt ne]en rtn1lrr clny, a1e mus mt i velikost v boc rre nahodilou; kt'risrr toti z eve velikosti a v uspo dn' Proto ne- rrriižc b t krsn ani ivoichp esp limďr - v tom p _ protoe se nakrrnec octme na 1lrrtl ho vidme nejasn, irtrrr hranici pozorovatelnosti _ ani p livclik ; v ton ptlpacl se pozorovn nedje souasn, nybr pozotuicmu ttltili na pozorovanm iednotnost 'a celek, nap ' kdyby zv e trrcilo 10 000 stad.a' Tudprv iako rnus llrrt ka tlcso i kady iv'oich iistou velikost a ta mus b t p ehiednrt, tak mus mt i die svrii r'ozs'ah a ten mus byt snadno rrrplturatovateln. 'l'ctrto rozsah je omezen pot ebami p edstaven a vnma_ vrrrit obecenstva, s umnm nem co dlat; vdyťkdyby lrylrr trlcba ptovozoyat sto tragcli,o6hrii by podie vodtrltllr lrodin, jak jsou zvykl se m it p i Iin p leitosti'n' Nrr trrlik ie rozsahu die dna mez samou povahou vci, vžtlycky je krsni ten clel,ovem pokud je p ehledn ' 43

ť ť ď ť ď Ž ť É ď ď ť ť Ú Ý

Ů ď ť Ř Ž ť ť ď ď É ť

Ž ť Ý ť Ž ť ď ť ť ď ť ť

s pomoc scnickho,proveden nevyvolvaj strach, nybt n chce usml.tit Kreonta. Na druhm mst je, ktly se skutek uskuten.lepje vak spchat jej nwerlrlrnky a po inu svou obť prlrut; to ioti nrlbrzui" llclpor a pozn,vac'.t j: pik otraajic. Nejlep i, pii1rncl poslecln, chci ci jako kdy r, K..roniovi.' 'hodl Mcrope zabit syna, ale nezabije ho, nybr ho vas p;r;;, grlrr32 Haim zdeni,?z nemaj s tragdiemi nic spolenho; ne-mme toti od tr:agdie chtit kady poitek, n br po,itek j rzlastn. A protoe poitek plynouc ze soucitu a stfachu m svym umnm p sobit bsnk, je zejm,e toho mus do,cilovat sestavenm udlost. Uvaujme tedy, kter z udlost pri_ sob jako hrozn nebo kter iako politovnhodn. Takovj'ch skutkrj se zajist dopoutibuďto lid flavzjem sp telen, nebo neptel, nebo takov, kte nejsou ani tm, ani onm. Kdy tedy zahubi nep itel nep tele, rleozve se v ns ltost' ani kďy to kon, ani kdy se k tomu chyst, leda v okamiku vrady p rno; podobn ti, kte si nejsou ani p teli, ani nep teli. Idyvak dojde k wad mezj pokrevn mi, nap. kdy zabije bvďto bratr btatta, nebo otec syna, nebo matka syna, anebo syn matku, anebo kdy to zam,l nebo dl njakou jinou vc podobnou, to je to, co je t eba vyhleclvat. Nemai se tedy naruovat traďovanbje, jako e nap. Klytaimnstra zihynularuko,, oresťovou a Erif le Alkme novou; ale bsnk mus b t sm vynalzav a s pocinm nakldat pat ifl. Povzme si jasnji, co myslme slovem,,patii'n". Skutek se m e spchat tak, jako tomu bylo u starych bsnkri, vdom a s vdomtn, o koho b,jako kdy Euripides piedvd Mdeu, kdy vradsv dti.78 Je monspchat skutek i tak, e lovk vykon nco hroznho nevdomky, a o'dhal pokrevn1 svazek se zabitym pozdji, jako Sofoklriv oidipus.'g'v tomto p paď se to ovem odehrlo mimo hru, ale mrje se to stt i v tragdii p mo, jako to in Astydamantriv'" A1kmc n. nebo v Rannm Odysseovisl Tlegonos. Vedle toho je jet tryet monost: lovk za_ m '1spchat nco nenapravitelnho z nevdomosti' ale d ve ne to uin,druh ho pozl. Krom vyjrnenovanych monost u jin nen; je p ece nutno buďto in spchat, anebo nespchat, a to buďto vdom, anebo nevdomky. Z tchto monostje nejhorta, kdy nkco hodl svrii skutek spchat vdorn, a pak to neuin;to je okliv,nikoli tragick, neboť zde chyb, ot esn zitek. Proto si tak nepon dt$, bsnik" leda jen zidka, iako kdy v Anti- t<lvn v' Ifigenii.a poznala 'sestra brair a rv()u matku, ktefoll cht1 vydat na smft. a Y Hellelu syn poto tak, jak isem ekl u d ve, se ttagdie, j!':ar, tj,jen nemnoha rodri. Bsnci toti, kayz tleaano pr^e, rrlrjcvili - nikoli po zkonech umn, ď xrtnou nhodou hrr c lze vytvoit takovou situaci v bjc -t; jsou proto nuceni rllct se vech tch rod, kter takv-fohoomy potkal. '1i,tl1. 6'kompozici udlost" tj' jaky *a byt'd i, je ; ^ri ;lrrvclnodosti. L5 (]rr se tkne povah, je teba p ihietke ty em vcem. ne dtiieitji je to, aby byly dn' Charakterizaci llll(lc hra obsahovat tehdy, jestlie _ jak eeno - bude e trclro jednn osoby prazrazovat njak zamen; bude{i '. I'rvn.a Takov je man u lovka lrr tl ho d'ruh.u; dobr mťlep ece by i ena a o'trok, a_ trlliv i tak je ona hor'ne *uz, zase ripln patny.sn "t.a.existuje Zrr clruh povahy mus b,t p im en; nap. povaha lttrrrr, ale'pro enu se nehod, aby byla mun nebo ob_ vtttt{t. 7a t et si mus b t po'turru podobna. ' To je toti ltc<l jinho ne vytvo it povahu dnou a p im enou. Za tvr't mus b t drisledn. Neboť i kdy n31ak ned sledn ie lctt, kdo je p edmtem zobtazen a j model"rn prarre s irlltttv<tu povahou, p ece mus b1ft_ nedrisledn clrisledn. P _ Llrrclcm zbytenpovahov patnosti je traenetos v Orestrrvi;*o p kladem povahokresby nevhon a nep im en je rttiick Odysse v ve Skylle'n a e Melanippina;;o p kladem rlr'rlťislednosti je Ifigenie v Aulid.n' Ta'toti, kde je prolr,lrtric, nikterak se nepodob Ifigenii pozdj. p i kresb povah, tat. iiri ' rrl< udlost ie rlrrllr:, bude povaha d,n. ' 'i""'"a"i 50 51"

vdy nuťno et it buďto fiutnosti, nebo pravdpodobnosti; tedy aby ten a ten hovo il nebo jednal tak a tik, to ať!c buďto nutn, nbo pravdpodobn, a ať je nutn nebo prav_ dirodobn, e po ťom a torn 4astane to a to. Je tedy iasn, e rozuzlen dje mus plynolrt z dje samho, i ",,,vol'l, na stroji" iako v Mdc i,'' nebo jako e to v lli:ade', ii* odplutrq.g' Boskhozsahl lze vak pout k tomu, oo se dje mimo hru, tedy pro vci, kter se staly p edtm a ktr lovk nemrje vdt, nebo pro ty, kter aeji poťom ir ' mus b t p edpovdny a oznmen/; p edstavujeme si toti, e bolrov znaj vecko. V p edvdn1 ch udlos tech ať nen nic nep irozenho, a kdy u ano, tedy mirno tragd ii, jaktl to v Sofoklov Oidipovi.ga Protoe k. "tpsldle zrcbtazenim lid lepclr,je t eba vzi si klad z dobr1ich portrtistri' Neboť l oni, a zachycuj,p vzhled kadmu vlastn a ma\uji ldi si podob n, pece j,e vyo'b'razuji krsnj; tak i bsnk, kdy_r,ypoaobru e fi; prchiiv, lehkomysln a s jin mi takov mi vaami, p ce, a jsou ťakov,m je vykreslit ako ulcchtil, jako nipt. k.dyt Homr zobr'azi chilla jako vzor neoblonosti a p itom dobrho.gs To je tieba zachovv.at a mimoto pott,i.jmy, kter se nezbytn p idrui k bsnickmu un na ;er';ti; i v tom ohledu se snadno a astokrt p,ochyb; o t"* byl.,rylo.eno 'dosti v m1ch spisech uve ejnni,ch.nu I6 Co je anagn rise, bylo eeno v se. Druh,i anagn rise je-pt: P edn ie to ta nejmn umieck, kter se pouv z beztadnosti nejvce, toti poznn porqoc znamen. Zna^ men jsou jednak mate sk, nap. ono,,,kop,'kternos Zern synov",g" nbo hvzdy,n. lako je tomu v Karkinov Thyes_ tovi; jednak pozdji zskan, at u na tle, ako nap ' jil,,ry, nebo vci vnj,jako nhrdelnky nebo to s tm korytem 'no tr takov ch je mono poutlpe nebo hri e, nap 1Tlr ' odysseys by poznn pod\e jizvy jinak wou ch vou a jiiak pasty i.10o Nkteranagn rise jsou toti jen kvrili pok- zrrtoton,o,sti, a ty jsou dost neumieck, a vribec vecky tnkov; jirr se dostav se zmnou situace, jako nap.,. u*irviilr, a ty jsou lep. Za dtuh mme anagn rise, kter si bsnk vyrolr a kte'r is<lu proto neumleck_ Tak napr.. jak v lfigenll'.. on_ e p ed n stoj Orestes b' se toti prczradila fo_ im ' co chce tlrtpisem, kdeto on sm k.to, b;k, "ir..rii", to nem daleko do zmnn,tyby, r;'iyi l1]':::j:':'-.: l)yto mozno s sebou tak nco p inst. Sem pair'i,,hls 't,tt, lklrnirry'' v Sofoklov Treovi.Io, lť et druh anagnorise je rozpo-menut: Človk si p i pohltlclu na_njakou vc nc.o urriao*; iut nap. v Dikaio14r':tttlvych'u3 Kyper1 {h. zasizi, kdy uvid maibu, 1lrrtvnu Alkional'a odysseus, jak uslykytaristu ";;_';u na,rj" pla"; p"aré t"i o js,ou poznni. e krl-si vzpomenc, d Cqvrt anagn risc'. s" ial"lai nn- ur*an, jako nap ' v (]lroforch:'05 P iel nkdo F'.lekt podobn c u. po.l"f,*, j rrcn rrikdo ne Orestes, tedy p iei on; Ťeh* )p,ir.l" 1lrrrril'sofista Polydos p.o rlrlbrro rigni;;i'._oiat. vpravdpo_ ti mohl totorest"s.irtot,zrcr, ;" prv rrla obtovna sestfa, tatr< bue muset bj.t obtovn t'rltlobrr v Theoclektov 'T deovi: *, ; p iel, i jako on' aby nalezl a nalz smrt. Tak v Dcerch n*"o"1;.i,i''";;; ktlv spat znm rnsto, domys] se sv ho oruau, ;r- 1t, rla trnmst, na kterm byly kaysi odl..nr, souženo rctrti:t. Fxistu1'e i jaksi anugnrir. spoivajici na mylnm rriv'rrr jin osoby, jako' je to*',,, b.lyrr"uj:ipo;l;i;r;; 'iyllil, ll t:.otj: r'rm napn'out ten lrrk jcn on a n;u.a Homrriv výrrlysj; ckne-li ten druhy, e luk pazn, iirty,je a lro ve skute_ tlrr,sti nevidl,' je to premi]sa; postavt potom.,_c tak, 'nikdy on podle toho ml ayt poza^, tnť pouit mylnho lk:!' /rl vcrlt_ Ncjlepzc veclr anagnoris je ta, kter plyne z udlost p i kter nastan ohromujcodhalen pomoc prav, jako v Sofoklov oid';i; itlg.'ii5'." 1. " it dopis. ;t t:cc pravdpodobn, e ona chce cizinci sv Je_ rlirr. takov anagn rise jsou bez znameni a lpcr"kii. Na druhm mst jsou ty, utre"pynou "y-'ri*y.r'z risudi<u. trrtrr ch a rlr'1r<rdo,bnost 52 53

nichov jeho eny promrhvali majetek a strojili riklady icho synovi; sm e p iel jako trosenk, a kdy byl n- 17 Die sestavovat a \rypracovvat p sluntext mus bs nk tak, aby je ml co nejivii p ed oima; jedin tak, kter1imi poznn, napaďl sv nep tele' sm zrjstal iv a zdrv n je zahubil. To ie diov nit, ostatn isou epizo'dy" bude-li je vidt napfosto jasn, iako by byl uprost ed samhir dn, bude moci nalzt to prav a urit mu neujde to opan. Drikazern ťo1ro je' oo bylo vytyl.'no Karkinovi.''1 Jeiro Amfiaros toti vychzel ze svatyn; to'bsnkovi ulo, pro' toe si ho nep edstavil ; ale na eviti hra propadla,"' pratoe divaci mu to mli za zl. Pokud mofio, je t eba se p i tvorb vpravit i do chovn osob. Vdyťbsnk je z thotnasa a krve a rrejp esvdivii prisob ti, kte jsou v stavu vžruen; nejopravdovii bou, kdo ie sm pobou en, a neip esvdivii se roziluie rozhnvan. Proto pot ebuje bsnictv lovka speznan nadanho n entuziastu; ten prvn jetvrn, druhy se sna'clno octne u vytren. P bhy pievzat i vymylen si bsnk mus nap ed sm rozvrhnout a pak teprve skldat epizody a ďi rczviet. Tm chci ci, e ie teba mt p ed o,ima celkovou osnovu, nap o lfigenii: Že jedna dvka byla obtovna, zmizela obtnkrim beze stopy z o,byla p enesena do lin zem, kdc bylo zvykem obtovat cizilce bolryni, a tuto knskou funkci pak dostala; e po ase p iel sho'dou okolnost kninbratr _ p iemto, e mu tam bťrh z 1aksi pr'inyvelel putovat, k povechn osnov nepati, a za iakym clem, to!e mirno di; e kdy p iel a by zajat a ml b1it obtovn, sestrrl poznai, a to buď tak, jak to zbsnil Euripides, nebo iako' Polyidos, podle kterlro ekl r.c docela pravdpodobnorr, 18 Y kadtragdii mme jednak zpletku, jednak tozuzlen' Ča.to jc zpletkou to' co se odehraje mimo hru, a nkter vci uvnit dje; to ostatn je tozuz7en. Tm chci 'ici, e zpletka je ve od potku a po ten risek hry, kter; tsn picdchz p ed obratern ke tstnebo k netst;r'ozuzleni vccko od potku toho obratu a do konce. Tak nap klad v Theo'clektov Lynkeovii'n je zpletka to' co se sbhne na1l ed, a rinos dtte a pak odhalen ieho rodiii; tozuz\en t() ostatn, pona1calobou z vndy a po konec. Tragdie isgu-tyii druhy - prv tolik isme r,ryjmenovali i jejch st:i'5.'slott, ve kter je vmperipetie-a anagrl rise; clrastick, jko hry o Aiantovi'1u a Ixi novi;"' cha--. nkter,ov, jako Ženy z Fthe a Pleus;'" za wrtjedng- - tluch jako Dcery Fo,rkyovy'1g a Promtheus"'o a vecko, i:ij"se odehrv v podsvt. Hlavn m vak bsnk usilovat tl to, aby zvldl vecky druhy, a ne-li, tedy co neivce tch rrcjcl leit i.ch, zv t nyn, kdy se bsnk m tolik utrh. l)rotoe kad sloka tragdie u mia svoie dobr bsnky, poaduie se, aby iedin p edstihl kadhov jeho osobit 1lrlcdno'sti. Sprvn je vak uznvat tragdii za jinau tebo stcinou bez ohledu na jeji ltku; stejn jsou ty, kter mai t zpetku i rozuzleni. Mnoz vak vytvo i dobrol z1llctku a pak patn rozuzil ; je aie tieba vďycky ovldat Io i ono. Nutno mt na pamti to, Co u bylo astji eeto, e sc z ttagdte nem dlat skladba epick - epick1 m myslim ttttr,ohost di - jako kdyby nkdo chtl zďtamatizo't.at di t:cl Iliady. Y ni maji toti jednotliv sti pitmety tozsirlr, protoe je dlouh, ale v dramatech mnoho vychz iirrak, ne bylo mnno. Drikazem lsou ti, ktezďtamatzo- e tedy neierr jeho sestra' ale i on mus b t obtovn; a z toho vzeia zchrana. lrotom se u dosad 1mna a pse epizody. rnus s cljem tsn souviset, ako nap. u Orcs_ k jeho, zajet, a ieho zachrnni pomoc oistn ch ob adrl. V dramatech isou epizody strun, epopei se iimi rozi uje. Dj odysseje toti nen dlouh1i: Nkdo byl po mtroho \et v cizin, byl samo'ten a brjh nnu b nil v nvr,atu, mimoto doma to vypadalo tak, e mu e-f;ptzoďy ta113 lenstv,kter vedlo 55 54 l4-_

ď ť ť ď ť ť ť ď ť ť

ď Č ď Š ď ď ť ď Ň Č ď ď ď Ž

ď Ž ď Ó ď Ž ď Ó ď ť ď ť Ž ť ť

Ů ť ď ť ť ť ď ť ď

24 Tak druhy mus epopci vykazovat' ty jako tmg dic, ti. b't uuďta Jenoduch, nebo sloit, charakterov nebo _' drastick''?ť i sloky _ a na hudbu a scnicko'u vypravu ris, peripeti, anagn je i t eba i n toti bude mt tyt; v i drastiky. Dle mus b t pkn i mylenkov strnka a sloh. Vech tchto monostpouil neierr iako prv, ale i vydatnou mrou Homr' Neboť ob ieho bsn jso'u sloeny kad iinak: Ilias iako ednoduch a drastick, odyssea iako slo_ it _ je toti plna anagn ris - a chanl<terov; mimoto i mylenkami p ekonal vecky. Epopei se vak ocl tragdie lirozsahem die a verem. Sprvnou normou tohoto rozsahu!e ta, kterou jsme uvedli:'" aby jej bylo mono' p ehldnout od zatku do konce' Toho se dccl,budou-li skladby kratne ony star a budou-li se rovnat asi tolika tragdirn,kolik se iich p edvd pro iedno svou mluvou obecenstvo.tte Pokud jde o zvyovtt tozsa ltl, m epika iednu d leitou zvltnost. V tragdii nen mono p edvst vtmnostv diri odehrvajicch se souasn, n brž ien to, co selrraie na jeviti st hercri; naopak v epice, ptotoe je to vyprvn, \ze.adu scn probhaicchs'ouasn zbsnit, a souvis-li ony s djern tsn, bohat,ost bsn tm vzr st. M tedy epos tuto p ednost, kter mu dodv velkoleposti, posluchai p in zmnu a umo uje r,ozmanit epizo'dy; vdyťstejnblzy p esyt, a to ie d vo'd, pro tragde ptapadaj. Pokud ide o metrum, zkuenost ukzala, e pimiery ic hexametr. Kdyby toti nkdo sloil epickou bse jin;i'm ver_ em nebo rnnoha r znyrni, lkzaio by se, jak ie to nevhodn. Hexametr je toti zc vech rozmrů neiklidnia nc]d stojnj. Proto tak neilpe snslova neni a metafory; m toti epick bsnictv i po tto strnce v hodu proti ostatnm' Jamb a trochejsk tetrametr isou vere pohybliv; prv sc bo'd k vyjd 'en konn, druh k tanci. Jet nernstnj by bylo, kdyby nkdo vecka metra msil' jako Chairm n.'b" Proto iet nikdo nevytvo il velko'u skladbu iinym rozmrem e,1 ne hexametrem; naopak, jak jsme ekli, sama povaha vci uvybrat si to, co ie j p im en. Homr si zasouchvly v mnohm ohlcdu 'a ne nejmn za to, e o,n jediny z bsnkri vdycky bezpen v, co m init. Bsnk srir m totj hovo, it co nejmn; neboť na takovych mstech ncn zobrazitelem. Jin se nm tot pedstavuj v celm dle sami, zobrazuj ien mlo a mlokde; on vak prl kratikmrivodu rovnou pedvď mue nebo enu nebo iinou postavu' a to dnhobez etick]i'clr vlast. oost, nybt kadhos uritou povahou' Vci udvujcje tcdy zhodno p cdvdt i v tragdich, ale t-'. nejmn mysliteln, kter bud rrcjvtiias, se sllcsolt spev epopeji, protoe zcle nen na jednajciho viclt. Vdyť kdyby se pronslecovn Hektora"' p edvedio na jeviti, vypad'alo by to srnn, jali Řekcv stoi a ncst lc!po nm' zatmco Achilles jim ťo posr.riiky zakazuje; ale v eposu se to ztrat. Ve udivlrjcic vitrno; cl kazem toho j'c, e kaďy vyprav pidv, aby sc zalbtl. A Homr p edevm to byl, kdo r'rauil t). ostatn podvat nepravdu tak, jak je teba. Spr;v to na chybn m z"ltu^ Lid se toti domnvaj,e kdy iest nebo nastane ieclna v'c a po n jest nebo nastane clru1r, tu existuje'li ta pozd, byla ncbo stala se i ta ptv; a to je om14. Proto nen-li tcl prv pravda' je nutnú p idat nco jinho, co v p pad existence prvho nutn icsc ttcbo se stane; n,elroť vn:eji, c j,g 711 prrvda' uzavtme v duchu myln, e to ptv ie skuten.tento p rklac{ c v zat z u' 171yYn nolrclu.' s' Bsnk mus dvat p eclnost spcvci rremon, a e pravclpodobn' ne mona nep esvdiv. Vyprvn nem se.\tavovat z vc tko myslitelnych, nybt rcitadji v nn' nem tr t nelogickho nic, a kdy u, teďy mimo dj, jako l<cly oidipus nev, jak zem el Lios.'B' Nesm se to vak stt p mo v clramatu, jako kdy nap. v Élekt e"u vypnvuj o pythick'ch hrch nebo kdy v Mysech'u5 piiide z Tege e clo M;'sie ten mu' kter cestou nevy kl ani slova. Tecly tvr,dit, e iinak by bylo po dj veta, je snrn;ta'kov se toti vribec skldat nemaj. Kdy se vak u bsnk tak rozhodne a zd se mu rozumnj to p ipustit' mrie zbsnit to 65

ť Ž ď ť ť ť ď ť ť

ť ť ť ť Ž ď ď ť Ž ď

ď Ž Č ť Ů ď ť

Ř Ů Ř ď Ř Ř

..:rl zaai recipovat' eckou vz'ďlanedolena. Krlovsk dvťx a,a1r1t^tv syrr Fi1ip II' nost tepve koncem 5';'i-p 'n.1' poliia bo]ovnost iet tveln si vybudoval armdu, "''iz''" Roku 337 sjcdnotil..,'*.,enostnri eck ;i;' '"'t-'nit'-r'' a roku 33b ml vc il::'t1'j1;.*;'lj'"''"'tur'o Vsvazu" p edveer tažen byl kladp ipraveno k invazi ao_p"'"l"' sc zpoclnrn pouhych dvou n zavražna pln "'l"i"e'il buržnrznmj historikv lct icho svn Alexancl':';;J;'"' '"""y byi Artstotctcs'..V.f if.rt'. Jcho vychovatelcm pett prit'yt Aristoteles rokl: 342 Do krlovsk.t o,idl*-r, trnct let' A1e u clva roky rl. n. i., kcly bylo iu"jna'o"i ke sprv sttu. Vliv ^^.^- h.l nslednk't.i*-priui'n u'; n"t'luboky' e to tm spc' ffit";,'j-;";;;;;-;vi 'o"j Aristoteicm' Ke clvoru byl Žc Aristoteles tehdy 'zln ""t'r pr"'o"'l"' Platonikem zristal tott pazvn iakožto - iet nkolik tlebaeus istou "'i"i'"r'r'" "richylkou" po mistrov. srnrti. iet '""ď1;.;, (421_?4,1 p. n. 1.) ie pro syn Arist nťrv' At an onot'o obdob ie* filo:-o' l:' ns lrlavnm pr"a"ji"r"* materral;; ili, "."lku oputny :l?":" '::!:'::i""1nho a Dmokritova atomismu lismu,,i nsk koly" i gnilnho zieck to s popsanouk nastal obrat k idealismrr' Souviselo Piat n se pokusil dt nik; potis. Lid hledali '"i"'i""u" b n:j, : J "r: r:: :l :'jj]t i*l * #:iil iilt * ;: Hi;' ill" i - " +i1#, fix f ;m* nj 1' ixf ' odlesky, tny il'; " de :T:"lTilT'x'i,J!!"., "'oi)" i.,^ ako' vcliky urnlec slova sv Mytologick 'o"'t'o'"o"^ii'"'" dialozcir j;";;; '""' leho neislavn!ch teze odval a kter jr" uchvtit' poan'' e'jn j cttov zaloenen" s i 'i^^'! -: ""-?!' nboenskmlr myst1c1s_ blzk byl tento systm 'o"dob*'' a pr:axe nebyly Plat novi ciz' mu. Ale uni politi.kl;;" pokldn za kvinte' V; -;lr; u,'"u rp"il'"i"l' t't"'i'ui'"a ia'a1 sttu' rozum se tradinho senci jeho,'"n,na"rtl '"i nn"'ho"al drimysln opat e_ sttu_polis; k ieho;;;;;;;? "J' tin i vznik a7tagaiak 'kotri.w voj a n, ktet,,neu "n"..,onit pri'"'"-t'u p"atlaa r'r'v v transcendentni nistick ch 'ria, 74 i klacln.jednotlivosti' nap ' d nvrh & zfovpoadavek n' ui'ho"nost 1mn 'ne o 'i.^' se Platon pokusil - i'd" noprvnn z"n. t<on'é" i za tet zashnout do po1i' nak sm, jeclnak " o'ote sv ch kri T ikrt tickho v'otaprno, u io "" 'mr" reforem "shofa"' ctitel zval1 sl'itii, kam ho 1eh1syrakuti il;ikl;;,, "u (,,tyran") Dionj'sios I' ieho nstupcc samovldce "il*eisr do_ ideje i ostatn v knize Isou - bi."y'., u.; t ikrt''l''"atii s nepo zcnou' iecnou styky s tyfanert na ivot' Klidnibyly ieho r."n." "r',.oz.n Assu a Atarneu' imnem Hermeias' Herv maloasiiskm 'de tuk vznikla poboka meias daroval ieho krim Assos' sm se stalzance_ ii;;";' "tn.khouilit(akademie), Filipa I' a zapolitiky propagtorem n* pu.onikem a ktcry i"r''r'.. :o' p. ". i'"'u]z"'an Perany'' varistoteles' se ožcnil Assu' srnrti vyuovrrl i roky po Piutono" posmrtny n.t" P 'thias a napsal 'rra nho do.makedonie'.rl"uro"pc". P v z Assu byl povoln filosofa na vldce p soben n'bo'nl"por Vlda filosofri prlsoben ristoo p*i,'rv i"ay k tradicm Akademie' A1e e rntr-l'i l jen tolik, telov na Al.*nndrn,ri*. iirten. odchylka byla u To m' irlubok obcliv k r'"*e"r'i'rn epos dr1vo'dri pedagagickych pi",* z ta H"* od Plat novy linie; pop erristaly platonism'u ocl rrclintal. Stagi anovy oa.nutty samostatnou soustavu' Plat ncrrh1u v ťrpln ' odklon a v asi t s Hermeiov<nu nov soustv v rnnohm protichťrdrrou', ^ l^1_ V 'f\tcnacll' Nov Afislotelovo uenbylo vypacovan) Akademic Pelly r' 335' Da l<am se odsthoval i s rodinou'z pro kterou si provlastn' kolu si ul"'""rr""o i ; zaoil zvanho Lykeion -r, rraial mstnor,i p'o"o tch "gymgasia" zďe probib'aly poneivce ve it.,tnj. P ednjky a diskuseper ip ai o i ; pt'oto nazyv aj dl i'"r['r..ronc1cť rrnny rt, Škola jiny filosofie arir,*"toov' iaky p'dn's peripatetiky m a rzvysokho uilii" l-ituoro r.r'* "i'ir."i".*..ť*"tipodl" t ot"t'ti"nit'o pln" rkoly, nkte.e Nelo ani n"'f organizovanj'rn vdec_ 'k"et' vt ct a spolupracovnci shroma- materii' zptacovvatri dl v Žastoupen ulte"le sarni' pr'anas"ti o to' ernu se dnes k ťlostlfie' jet po 'd znarn':n:r{o vdr'r v bcc' a zdaieka'ien s ovo ilosofi'i tehd'y -/3