ROZVOJ ČTENÁŘSKÝCH KOMPETENCÍ UČITELŮ PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD PŘI ZŠ BARTOŠOVÁ Iva Abstrakt Příspěvek analyzuje problematiku čtenářských dovedností v rámci kurzu pro učitele přípravných tříd. Příspěvek se zaměřuje na rozvoj jednotlivých percepcí a dalších dovedností. Klíčová slova: Přípravná třída, kompetence, percepce, čtenářství THE DEVELOPMENT OF READING COMPETENCIES OF TEACHERS OF PREPARATORY CLASSES Abstract The article analyse problems of reading skills within the course for preparatory schools teachers.the article focuses on development of particular perception and other skills. Key words: Preparatory vlase, competencies, perception, reading literky Úvod Vstup do školy je pro dítě významným mezníkem v jeho životě. Získává novou roli školáka. Klima školy, třídy ovlivní jeho další rozvoj a způsob jakým bude prožívat zbývající dětství. Děti, které přicházející do základní školy z nedostatečně podnětného, sociokulturně znevýhodněného nebo z odlišného sociokulturního prostředí, jsou ohroženy zvýšeným rizikem školního selhání. Tyto dětí bývají z rozmanitých důvodů ve významně nižší míře vystavovány smyslovým a jiným podnětům stimulujícím jejich celkový vývoj. (Mikuš, 2008). 1 Přípravné třídy při ZŠ Přípravné třídy, které legislativně umožňuje zřizovat Školský zákon (Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů) 47 Přípravné třídy základní školy, jsou součástí našeho školského systému působící při základních školách. Jsou určené především dětem ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Dítěti s nástupem do školy, zvláště pokud má nějaké znevýhodnění, chybějí některé kompetence nezbytné pro přijatelné zvládnutí školních požadavků.
Příčiny obtíží spočívají především ve špatném vyjadřování, malé slovní zásobě, v úrovni jejich vědomostí. Děti jsou determinované svým prostředím. Proto se práce v přípravných třídách nesmí uspěchat. Je nutné věnovat dost dlouhou dobu rozvoji sluchového a zrakového vnímání, pravolevé a prostorové orientaci, sluchové a zrakové paměti, koordinaci těla a ruky, správné výslovnosti a vyjadřování, ale také sebepoznání a poznávání druhých a hlavně vzájemné komunikaci. Vzdělávání dětí v přípravných třídách je založeno na individuálním přístupu. Pedagog k práci v přípravných třídách musí používat diagnostické činnosti, které by měly učiteli pomoci identifikovat a zároveň vyrovnávat nedostatky v individuálním rozvoji dítěte. Odborná kvalifikace učitelů přípravných tříd není stanovena žádným obecně závazným předpisem, a proto se doposud řeší jenom výkladem. Připouští se vzdělání jak pro učitele mateřské školy, tak pro učitele prvního stupně základní školy, tj. 6 a 7 zákona č. 563/2004 sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. (Smolíková, 2007). V následující části pro ucelený pohled na danou problematiku zmíním některé výsledky ze specifického výzkumu č. 2115 s názvem: Přípravné třídy pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. 2 Přípravné třídy z pohledu rodičovské veřejnosti Zajímalo nás, jaká je informovanost rodičů dětí v MŠ s pojmem přípravná třída a jejich zájmem o zařazení dítěte do takové třídy. Výzkumný soubor tvořilo 206 respondentů, rodičů dětí, které navštěvují mateřskou školu z kraje Královéhradeckého, Pardubického, Plzeňského a Vysočina. Celková návratnost byla 53,5 %. Z výsledků uvádím jen některé dílčí poznatky. Z 55-ti rodičů, kteří nevědí co je přípravná třída, se polovina vyjádřila, že jde o třídu pro předškolní děti připravující na plynulý vstup do ZŠ, pětina odpověděla, že jde o děti s odkladem školní docházky. Objevily se v malém počtu odpovědi: přípravná třída MŠ, třída při ZŠ, nultý ročník ZŠ, třída pro pomalé a postižené děti nebo netuší, co pojem znamená. Nejvíce informací mají respondenti o přípravných třídách z internetu a tisku 34 % a od přátel, kolegů 23 %. Obr. 1 Zdroj informací o přípravných třídách
Nadpoloviční většina rodičů se s pojmem přípravná třída setkala. Přesto je vysoké procento rodičů, kteří daný pojem neznají. Obr. 2 Četnost znalosti pojmu - přípravná třída Na základě všech výsledků výzkumu bylo možné vidět, jak respondenti kladně hodnotí odpovědi na jednotlivé otázky vztahující se k pojmu přípravná třída, mají znalosti, informace, vědí, kam se mohou obrátit o radu, kde se škola s přípravnou třídou nachází. Přibližně stejná část rodičů dětí předškoláků naopak není informována, nezná pojem přípravná třída a neví, k jakému účelu je zřizována. Nejvíce rodiče zajímala organizace, program, způsob výuky a smysl přípravných tříd. Objevily se i dotazy ohledně podmínek přijetí do přípravných tříd, věk dětí potřebný pro přijetí, seznam škol, kde se nachází i názory rodičů, které mají své dítě v této třídě. Důležitým poznatkem je, jak na jedné straně přibývá přípravných tříd při základní škole pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, na straně druhé rodiče dětí předškoláků nejsou informováni o přípravných třídách nebo jen v malé míře a jejich správný cíl a účel je často zaměňován. Do budoucna je také potřebné upřesnit legislativu, která nedefinuje dítě ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. (Bartošová a kol., 2010) 3 Projekt Společně to dokážeme Katedra preprimárního a primárního vzdělávání PF UJEP v Ústí nad Labem zpracovala projekt s názvem Společně to dokážeme. Partnerem v projektu je náš Ústav primární a preprimární edukace Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Celý projekt byl přijat k financování Evropským sociálním fondem a rozpočtem České republiky. Projekt se zaměřuje na vzdělávání dětí v přípravných třídách a na pomoc učitelům, kteří v přípravných třídách učí. Projekt se svým záměrem vztahuje na: 1. děti předškolního věku, které navštěvují přípravnou třídu při ZŠ. 2. učitelé přípravných tříd při ZŠ.
Učitelům se tak rozšíří a prohloubí stávající profesní kompetence, poznají specifika a obtížnosti práce s dětmi vyžadujícími jiné specifické vzdělávací potřeby a přístupy, seznámí se s metodami a technikami, které posilují kognitivní, sociálně-emocionální a konativní oblasti rozvoje předškolních dětí. V rámci projektu byl pro rozvoj jejich kompetencí vytvořen vzdělávací kurz, který přispět ke zkvalitnění práce učitelů, kteří učí v přípravných třídách, nebo se na tuto práci připravují. Před samotnou tvorbou a realizací kurzu byly reflektovány vzdělávací potřeby učitelů na základě dotazníku. Výsledky byly pak prezentovány v lednu 2010 v Ostravě řešitelkou projektu dr. Renatou Šikulovou a dr. I. Brtnovou - Čepičkovou. Výsledky šetření poskytly řadu námětů, které se zakomponovaly do přípravného kurzu. 4 Realizace kurzu Kurz pro rozvoj kompetencí učitelů přípravných tříd, kteří se teprve připravovali v přípravných třídách učit, se realizoval v měsících únoru až květnu 2010 souběžně v Ústí nad Labem na PdF, tak i na stejné fakultě v Hradci Králové. Vlastní realizace kurzu tvořily tři části: 1. obecný modul 2. aplikované moduly 3. výměna zkušeností Obecný modul specifikoval cíle, obsah a prostředky vzdělávání v přípravných třídách. Obsahová náplň byla směřována k organizaci výchovně vzdělávacího procesu v přípravné třídě (dokumentace, cíle a obsah, specifika školního vzdělávání, metody práce v přípravném ročníku) a ke zprostředkování obsahu vzdělávání prostřednictvím integrovaných bloků. Aplikované moduly byly praktické a přispěly k prohloubení profesních znalostí a dovedností učitelů přípravných tříd, ukázaly učitelům některé způsoby práce s dětmi v přípravné třídě a daly jim možnost vyzkoušet si řadu činností a zároveň se vzájemně obohacovat. Jednotlivé aplikované moduly tvořily: 1. Vývojová specifika dětí v přípravných třídách, možnosti psychologické diagnostiky 2. Interkulturní problematika - specifika dětí pocházejících ze sociokulturně znevýhodněného prostředí 3. Rozvíjení psychomotorických dovedností 4. Rozvíjení matematických, prostorových a časoprostorových představ 5. Rozvíjení komunikačních schopností a dovedností 6. Využití artefiletiky při práci s dětmi 7. Rozvoj grafomotoriky a problematika prvopočátečního čtení a psaní 8. Oblast sociálních a interpersonálních dovednosti - využití dramatické výchovy a her Smyslem bloku výměny zkušeností bylo předávání a rozšiřování příkladů dobré praxe, bylo možné zařadit evaluační aktivitu s výběrem 10-12 učitelů a přípravných tříd pro následující roční ověřování.
Při závěrečném setkání učitelé obdrželi evaluační dotazník, kde měli možnost hodnotit přípravný kurz a zároveň obdrželi tištěné studijní opory ke kurzu, které tvoří základ metodiky pro učitele v přípravných třídách. (Bartošová, Hornáčková, 2010) 5 Rozvoj čtenářských kompetencí a ukázka námětů v kurzu prvopočátečního čtení K tomu, aby děti kvalitně pracovaly v přípravných třídách, je nezbytné vybavit učitele souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně potřebná, a připravit je tak na další vzdělávání uplatnitelné i ve vlastním životě a společnosti. V předčtenářském období si dítě v předčítání říkanek, básniček a pohádek nevědomě vytváří vztah k literatuře a budoucí zájem o čtení. To platí i obráceně. V nepodnětném prostředí bez vztahu ke čtení nemá čtenářství prostor pro svůj rozvoj. Proto hlavním cílem modulu prvopočátečního čtení bylo charakterizovat počáteční stadium nácviku čtení a psaní, faktory, které je ovlivňují i rozvíjí jednotlivé percepční funkce. Důležité bylo objasnění teoretických i praktických možností výuky počátečního stadia nácviku čtení a psaní, seznámení s pedagogicko-psychologickou charakteristikou této oblasti, poskytnutí praktických návodů na zjednodušení a zpřehlednění výukových činností. Schopnost naučit se číst a psát úzce souvisí a vychází z rozvoje smyslového vnímání (percepční funkce), tak i funkce kognitivní (poznávací), ale i motorické (pohybové). Základem je koordinace jednotlivých funkcí navzájem. Pro počáteční čtenářskou gramotnost se musí dětí v přípravných třídách učit osvojovat a rozvíjet zrakové a sluchové percepce, pravolevou a prostorovou orientaci. Z motorické funkce je to především hrubá a jemná motorika (včetně mikromotoriky očních pohybů a mluvidel, senzomotorická funkce (spojení vnímání s pohybem) a grafomotorika. Oblast kognitivní funkce (poznávací) byla náplní dalších metodických bloků. Pojem percepce znamená v českém jazyce též vnímání. Tato funkce je nezbytná pro nácvik čtení i psaní a patří mezi poznávací procesy. Pro cvičení zrakové a sluchové percepce zapojujeme u dětí co nejvíce smyslů a funkcí (tj. i mluvidla, jemnou a hrubou motoriku, paměť, myšlení, předešlé zkušenosti, ). Zrakovou a sluchovou percepci dělíme na: zrakovou diferenciaci, zrakovou paměť, zrakovou analýzu a syntézu i cvičení očních pohybů. O. Zelinková rozděluje percepce na vestibulární percepce (vnímání rovnováhy) - působí na držení těla, prostorové představy a prostorovou orientaci, taktilní (hmatová) percepce, kinestetická percepce (vnímání vlastních pohybů), vnímání a reprodukce rytmu, zrakovou percepci a sluchovou percepci. Pedagogové v rámci kurzu měli možnost si osvojit a prohloubit a prakticky vyzkoušet jednotlivá cvičení rozvíjející především percepční funkce. V následující části jsou příklady jednotlivých námětů a ukázek: Zraková diferenciace a) rozlišování barev náměty a aktivity na práci - poznávání jednotlivých barev na základě přirovnání, spojování zrakového vjemu s pojmenováním a s charakterem předmětů (zelená jako tráva, žlutá jako slunce ) - rozlišování dvou barev nejdříve základních a teprve potom odstínů - třídění předmětů podle barev a zároveň tvarů (červená kolečka a čtverce )
b) rozlišování předmětů, tvarů - začínáme s trojrozměrnými předměty s možností manipulace; potom pokračujeme obrázky, kombinací aktivit: přiřazování ke vzoru, vyčleňování, rozdělování; řazení dle předlohy nebo pokynu, dle více kritérií; procvičujeme pojmy dlouhý-krátký, velký-malý, větší-menší c) figura a pozadí - odlišení podstatného od aktuálně nepodstatného - aktivity: nákresy na pozadí (vzory, barevné odlišení, ); zakreslování do čtvercové sítě; skryté obrázky, písmena. (T.Šimková) Zraková paměť Principem cvičení je krátká expozice předmětu nebo obrázku, který děti pojmenovávají, kreslí, doplňují. Postupně se obrázek schovává, dítě si ho musí vybavovat z paměti. I zde je opět vhodné zapojit i další smysly tj. např. modelovat tvary písmen, vytvářet z drátku, tvořit mozaiku, vyrábět stínové obrázky nebo i napodobovat pohyb. Zraková analýza a syntéza Jednotlivé aktivity mohou být: skládání rozstříhaných obrázků, rozdělených předmětů (rozdělené pravidelně, později nepravidelně); puzzle (je nutné začít na takové úrovni, kterou dítě ještě zvládne); skládačky, stavebnice (Benjamin, Ravensburger); dokreslování obrázků; překreslování určitého vzoru zakresleného v síti; dolepování, demontáž a montáž; spravování rozbitých předmětů, d) stranově obrácené a tvary podobné Potřebné aktivity: hledání rozdílů mezi obrázky; v řadě stejných prvků označit jeden odlišný; v řadě různých prvků označit ten, který je vůči ostatním vzhůru nohama; v řadě prvků označit prvek zrcadlově obrácený; v řadě různých prvků označit dva stejné; v souboru dvojice najít takové, kde dva prvky nejsou stejné; ve skupině prvků vyhledat podle vzoru příslušný prvek vše nejdříve v řádcích, později v ploše; dokreslování obrázků, překreslování obrázků.
Práce s písmeny a slabikou příprava na čtení Cvičení očních pohybů Dítě se musí teprve učit udržet plynulý pohyb očí ve směru zleva doprava. Problémy jsou časté u začínajících čtenářů, kteří mají regresivní pohyby očí, vracejí se, čtené slovo si znovu podle - aktivity: řazení prvků - dokreslování, vybarvování; pojmenovávání zleva doprava, shora dolů; čtení se zatrháváním slabik pomocí obloučků; čtení s ukazovátkem; čtení se záložkou nebo pomocí prstu (ukazování po řádku, nikoliv pod řádkem); čtení ve dvojici společně s dospělým; čtení s okénkem (postupné odkrývání nebo zakrývání textu). Sluchová diferenciace vnímání zvuků a naslouchání - hry a aktivity: naslouchání vlastnímu tělu dýchání, tlukot srdce; vnímání okolních zvuků v tiché místnosti (moucha, tikot hodin, zvuk ulice, pohyb židle ); poznávání zvuků (přírodní a technické zvuky - nejdříve skutečné, později řečové); různá intenzita zvuku; sluchová citlivost (příjemné a nepříjemné zvuky); napodobování zvuků (déšť, bouřka, větřík ); hry s tónem hlasu a jeho zabarvením; napodobování zvuků zvířat.
Rozvoj sluchové a zrakové percepce - Bingo Závěr Závěr kurzu ukázal, že učitelé mají zájem o vzdělávání zaměřené na rozvoj čtenářských kompetencí. Současné vzdělávání usiluje o to, aby dítě prostřednictvím pedagogů a rodičů získalo čtenářské kompetence, které bude potřebovat pro uplatnění v dalším životě. Literatura 1. BARTOŠOVÁ, I., HORNÁČKOVÁ, V. Rozvoj kompetencí učitelů přípravných tříd v projektu Společně to dokážeme,(in) Klíčové kompetence a jejich reflexe v přípravě učitelů primárního vzdělávání. Liberec: FP TU. ISBN v tisku.
2. BARTOŠOVÁ, I., NÝVLTOVÁ, A., POLÁČKOVÁ, M., SARAUEROVÁ, J. Přípravné třídy pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí při základních školách. Pohled rodičů dětí v mateřských školách na danou problematiku. Media4u Magazine, 2010, č. 4/2010. ISSN 1214-9187. 3. CHALOUPKA, O. Rodina a počátky dětského čtenářství. Praha: Victoria Publishing, 1995. 103 s. ISBN 80-85865-40-8. 4. MIKUŠ, M. Polis: podpora sociálně-integračních politik a služeb. [cit. 15. 7. 2008] Dostupné z WWW: http://epolis.cz 5. SMOLÍKOVÁ, K. Legislativní a pedagogické dokumenty platné pro přípravné třídy základní školy. [14. 8. 2007] Dostupné z WWW: http://www.rvp.cz/clanek/726/1552 6. ŠIKULOVÁ, R., BRTNOVÁ-ČEPIČKOVÁ, I. Posilování kompetencí učitelů přípravných tříd. In sborník česko-slovenských pedagogicko-psychologických studií Klíčové kompetence jako způsob myšlení o vzdělávání v preprimární a primární edukaci Ústí nad Labem: PF UJEP, 2010, s. 22-34. ISBN 978-80-7414-220-8. 7. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. [on-line] Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz. Kontaktní adresa: Iva, Bartošová, Mgr., Ph.D., Univerzita HK, PdF, Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové, tel. 603863592, e-mail iva.bartosova@uhk.cz