Zhodnocení průběhu národního ozdravovacího programu (NOP) od infekční rinotracheitidy skotu (IBR) v České republice k 31. 12. 2009 1. Úvod Nákazová situace u IBR zůstala v roce 2009 beze změny. Žádný stát ani region se neposunul do kategorie úředně prostých, tedy nebyl zařazen do přílohy č. 2 rozhodnutí Komise 2004/558. Proto nedošlo ani k teritoriálnímu rozšíření dodatečných garancí podle článku 10 směrnice Rady 64/432/EHS. V tomto období se nerozšířil ani počet států či regionů, kterým by Evropská komise schválila ozdravovací program. To znamená, nezměnila se ani příloha č. 1 RK 2004/558, v níž je uvedena SRN, ČR a dvě autonomní oblasti Itálie. Současnou nákazovou situaci ukazuje následující mapa. Nákazová situace u IBR v Evropě Státy(regiony) IBR prosté: Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Rakousko, Švýcarsko, provincie Bolzano v Itálii, e Horní Falcko a Horní Francko v Bavorsku v SRN. Tyto státy (regiony) jsou uvedeny (s výjimkou nečlenských států Norska a Švýcarska) v příloze č. 2 rozhodnutí Komise 2004/558/ES. Byly prohlášeny Evropskou komisí za
oficiálně prosté a obdržely od ní dodatečné garance podle článku 10 směrnice Rady 64/432/EHS. Státy se schváleným ozdravovacím programem od EK: Spolková republika Německo všechny spolkové země s výjimkou ů Horní Falcko a Horní Francko v Bavorsku, Česká republika všechny e, Itálie autonomní region Friuli Venezia Giulia a autonomní provincie Trento (severní Itálie). Podmínkou pro schválení programu je podle směrnice Rady 64/432/EHS povinný ozdravovací program, který daný stát zavede na administrativně vymezeném území. Výše uvedené státy (regiony) jsou uvedeny v příloze č. 1 rozhodnutí Komise 2004/558/ES. Obdržely od Evropské komise dodatečné garance podle článku 9 směrnice Rady 64/432/EHS. V ČR probíhá k 31. 12. 2009 program ozdravování od IBR čtyři roky. Za tuto dobu se podařilo převést do cílové kategorie, tzn. úředně prostých, velkou část těch, u nichž byla zjištěna v prvním roce ozdravování příznivější nákazová situace. To znamená, že se buď jednalo o, v nichž nebyla zjištěna sérologicky pozitivní zvířata, nebo nízký počet pozitivních zvířat umožnil zavést rychlé ozdravení eliminační metodou bez vakcinace. Pozornost v následujících letech bude zaměřena na ozdravující dlouhodobě, tedy eliminační metodou s vakcinací markerovými vakcínami. V této skupině bude nutné, zejména v ch méně zamořených postupně program dokončovat. 2. Hospodářství s chovem skotu počty skotu Při hodnocení průběhu NOP se vychází z registrovaných v IZR, v nichž je k datu uzávěrky chován skot, tedy aktivní. Počet aktivních byl k 31. 12. 2009 18 872. Počet registrovaných je zhruba o 30% vyšší. V celkovém počtu jsou registrována sezónní, kdy jedno stádo pobývá v průběhu roku na dvou místech (stáj zimní období; pastvina, letní salaš letní období). Bohužel ojediněle zůstávají registrována i, v nichž skot i několik roků není chován a chovatel je opomenutím či záměrně neodhlásil. V počtu aktivních dochází průběžně k poklesu. Pokles se dříve týkal zejména drobných chovatelů, ale v roce 2009 ukončili chov skotu i chovatelé větší. V roce 2009, zejména ve 2. pololetí, došlo k výraznému poklesu i v kategorii, která chovají 50 200 ks skotu. S chovem skotu skončilo v roce 2009 i 92 (z toho ve 2. pololetí 76) chovatelů chovající 200 500 ks skotu. Trend od r. 2006 (zahájení NOP) ukazuje následující přehled: Rok Počet (aktivních) se skotem Pokles o: 2006 24.087 2007 21.676 2.411 2008 19.558 2.118 2009 18.872 686 (2. pol. 2009 o 636) Pokud jde o početní stavy skotu, tak rok 2008 a první pololetí 2009 znamenaly zvyšování. K 30. 6. 2009 bylo v ČR chováno podle údajů IZR 1 403 908 kusů skotu. Ve druhém pololetí 2009 však došlo k poklesu na 1 345 030, tzn. stavy poklesly o 58 878 ks. 2
3. Dosavadní průběh a výsledky NOP Čtyři roky průběhu NOP znamenaly vzestup procenta IBR prostých z 19,02% na 59,90%. To znamená, že procento prostých se zvýšilo o 40,88%. Průměrný roční přírůstek více než 10% lze považovat za příznivý. Přispělo k tomu komplexní pojetí programu ozdravování s přesně vymezenými zásadami postupu a zejména zakotvení programu jakožto povinnosti pro všechny chovatele skotu. Základem pro zahájení NOP bylo na samém začátku definování nákazové situace v ČR na základě výsledků vstupního sérologického vyšetření. Zcela přesná nákazové situace do té doby nebyla známa. Bylo odhaleno, která jsou infikována, ale také intenzita zamoření v jednotlivých stádech skotu. Do současné doby byla převedena do skupiny prostých většina z těch, v nichž byla vstupním sérologickým vyšetřením zjištěna lepší nákazová situace, resp. bylo zde méně pozitivních zvířat. Přírůstek v kategorii úředně prostých/ozdravených má klesající tendenci. Je to logické, neboť tím, jak v NOP ubývá ozdravujících bez vakcinace a převahu nabývá skupina s dlouhodobým programem ozdravující vakcinací, je přírůstek do skupiny úředně prostých pozvolnější. Procento prostých by bylo určitě vyšší, kdyby nedocházelo k enormnímu poklesu počtu chovatelů skotu v ČR. K poklesu počtu dochází zejména v kategoriích, v nichž byla již převaha prostých. Tento trend nepříznivě ovlivňuje zejména e (Plzeňský, Královéhradecký, Vysočina i další), v nichž je procento prostých nejvyšší (viz tab. 1, sl. 8 vyhodnocení NOP ). V menším rozsahu dochází ke spojování, ale častěji větší, ozdravující vakcinační metodou, odkoupí skot z menších, vesměs již úředně prostých. Splynutí znamená rovněž úbytek z nákazově nejlepší skupiny. Vývoj nákazové situace v průběhu NOP charakterizuje následující přehled: Stav k datu % prostých/ozdravených nárůst v % od předchozího období 31. 12. 2005 19,02-31. 12. 2006 29,82 10,80 31. 12. 2007 47,99 18,17 31. 12. 2008 57,32 9,33 31. 12. 2009 59,90 2,58 K 31. 12. 2009 zbývá ještě 406 (viz tab. 3, sl. 17 Vyhodnocení NOP ), v nichž vstupní sérologické vyšetření neprokázalo pozitivní zvířata a chovatelé dosud otálejí s provedením závěrečných vyšetření a převedením mezi prostá. Ve všech těchto ch bude v prvním čtvrtletí 2010 provedeno první (druhé) závěrečné sérologické vyšetření z jednoho krevního vzorku společně s vyšetřením na brucelózu. Budou-li obě závěrečná vyšetření negativní, budou prohlášena za úředně prostá a zveřejněna na webových stránkách SVS ČR. 3
4. Situace v jednotlivých ích. Při zahájení NOP byla nejpříznivější nákazová situace v ích Plzeňském, Vysočina a Královéhradeckém. Po čtyřletém ozdravování si tyto e udržují před ostatními stále určitý náskok. V těchto ích zůstává k dokončení NOP již menší část, proto také roční přírůstek v kategorii úředně prostých je pozvolnější ve srovnání s ostatními i. Hodnotíme-li jednotlivé e podle přírůstku v kategorii prostých a ozdravených za celé období ozdravování, pak lze nejpříznivěji hodnotit Zlínský, Moravskoslezský, Ústecký, Pardubický, Karlovarský i Středočeský. Obecně došlo k příznivému posunu ve všech ích. Jednotlivé e je také nutno hodnotit podle toho, jak úspěšně převádějí skupinu nejsnáze ozdravitelnou, tzn., v nichž nebyla zjištěna infekce BHV-1, do úředně prostých. V tomto směru je nejpříznivější situace v Plzeňském i, Karlovarském i, Královéhradeckém i a i Vysočina. Naproti tomu nejhorší situace je ve Středočeském, Olomouckém a Pardubickém i. O všech ch této skupiny bude rozhodnuto podle výsledků závěrečných vyšetření v roce 2010, neboť ve všech bude provedeno první (druhé) závěrečné sérologické vyšetření spolu s vyšetřením na brucelózu skotu nejpozději do 31. března 2010. Situaci v ích charakterizuje následující tabulka: Kraj 11 Hlavní město Praha % prostých k 31.12.2005 % prostých a ozdravených k 31. 12. 2009 Úspěšnost (nárůst) za čtyři roky ozdravování v % 10,00 76,47 65,47 0 Hospodářství, v nichž nebyla zjištěna infekce BHV-1 a nebyl dosud ukončen NOP 21 Středočeský 6,02 49,22 43,20 121 (!) 31 Jihočeský 21,60 60,21 38,61 33 32 Plzeňský 51,34 77,17 25,83 0 41 Karlovarský 6,50 51,41 44,91 3 42 Ústecký 6,70 53,56 46.86 12 51 Liberecký 27,82 55,71 27,89 9 52 Královéhradecký 26,54 63,72 37,18 5 53 Pardubický 2,76 48,01 45,25 53 (!) 61 Vysočina 47,70 80,54 32,84 5 62 Jihomoravský 2,57 39,92 37,35 20 71 Olomoucký 1,91 35,34 33,43 85 (!) 72 Zlínský 1,46 63,72 62,26 29 4
81 Moravskoslezský 0,52 59,70 59,18 31 CELKEM 19,02 59,90 40,88 406 Kromě, v nichž nebyla zjištěna infekce BHV-1, je nezbytné dokončit NOP v ch, která ozdravují eliminační metodou bez vakcinace. V této skupině (viz tab. 3, sl. 26 Vyhodnocení NOP. ) se vyskytují u některých ů minusové hodnoty v počtu. Toto může mít subjektivní i objektivní důvody. Subjektivním důvodem může být především to, že ne všechna, v nichž byl BHV-1 pozitivní skot, resp. nevyšetřovaná v rámci vstupního sérologického vyšetření (vakcinovalo se zde monovalentní mi či polyvalentními vakcínami obsahující BHV-1, samostatné výkrmny registrované jako samostatná apod.) nebyla zaznamenána do tab. 3 sl. 19 s pozitivními výsledky. Objektivních důvodů minusových hodnot bude více. KVS obdrží seznamy v tab. 3 sl. 19 a tab. 4 sl. 24 a seznamy rozdílových při porovnání v obou sloupců, aby bylo možné subjektivní nepřesnosti odstranit. 5. Závěr Infekční rinotracheitida skotu je první z chovatelsky významných (ekonomických) nákaz skotu, u které byl v ČR zaveden cílený ozdravovací program. Přírůstek IBR prostých a ozdravených za čtyři roky průběhu NOP na úrovni téměř 41 % je příznivý a potvrdil správnost rozhodnutí o zavedení programu, ke kterému došlo v roce 2004. Je bezpodmínečně nutné co nejdříve v roce 2010 ukončit ozdravování zbývajících, v nichž nebyla prokázána infekce BHV-1 (původcem IBR) a ve skupině, ozdravujících bez vakcinace. K tomu je nutno připomenout, že chovatel má zákonem stanovenou povinnost plnit v rámci NOP své povinnosti, viz 5, odst. (2), písm. d) veterinárního zákona. Rokem 2010 musí začít finalizace NOP, tzn. provést kontrolu plnění KVS schválených ozdravovacích plánů jednotlivých ozdravujících eliminační metodou s vakcinací markerovými vakcínami. Za tím účelem je nezbytné rozdělit úkoly v okresních pracovních skupinách, využít součinnosti zejména se Zemědělskými agenturami ministerstva zemědělství v okresech. Řada ze skupiny ozdravující vakcinací, která byla méně zamořená, by měla proces ozdravování končit. S chovateli je třeba průběh ozdravování konzultovat. V případě, že v zůstává již jen několik pozitivních zvířat, doporučit jejich jednorázové vyřazení, ukončit vakcinování a proces závěrečnými vyšetřeními finalizovat. Vzhledem k tomu, že se vyskytují případy nových infekcí v úředně prostých ch terénním, ale v roce 2009 častěji vakcinačním kmenem BHV-1, poučit chovatele, soukromé veterinární lékaře a případně další osoby, aby se počet případů zavlečení původce IBR do IBR prostých stád minimalizoval, nejlépe zcela vyloučil. 5