DAŇOVÝ VERLAG DASHÖFER TIP Praha 11. červen 2010 Odborné nakladatelství daňové a účetní literatury aktuality, komentáře, dotazy a odpovědi 12/2010 DaÀov pohled na finanãní leasing hmotného majetku v závislosti na dobû uzavfiení smlouvy Spolupracovali: JUDr. Vûra Bognárová, Ing. Karel Janou ek, Ing. Daniela Lampová, Ing. Ivana Langerová, Ing. Helena Machová, JUDr. Franti ek Mu ka, Ing. Martin pád, Ing. Jifií VychopeÀ Ing. Jifií VychopeÀ Pro úãely danû z pfiíjmû se v zákonû ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen ZDP ), finanãní leasing oznaãuje jako finanãní pronájem s následnou koupí najatého majetku. Pokud je pfiedmûtem finanãního leasingu hmotn majetek, kter lze daàovû odpisovat (zpravidla se jedná o movité vûci nebo soubory movit ch vûcí se vstupní cenou vy í neï 40 000 Kã), jsou pro uznání nájemného jako v daje (nákladu) na dosaïení, zaji tûní a udrïení pfiíjmû stanoveny v 24 odst. 4 a 15 ZDP následující podmínky: a) nájem trvá stanovenou minimální dobu (doba nájmu se pro tento úãel poãítá ode dne, kdy byl pfiedmût nájmu nájemci pfienechán ve stavu zpûsobilém obvyklému pouïívání), b) po ukonãení doby nájmu podle písmene a) následuje bezprostfiednû pfievod vlastnick ch práv k pfiedmûtu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem, pfiitom kupní cena najatého hmotného majetku není vy í neï zûstatková cena vypoãtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by pfiedmût nájmu mûl pfii rovnomûrném odpisování podle 31 odst. 1 písm. a) ZDP (tato podmínka neplatí, pokud by ke dni koupû najatá vûc byla pfii rovnomûrném odpisování podle 31 jiï odepsána ve v i 100 % vstupní ceny), a c) po ukonãení finanãního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník, kter je fyzickou osobou, odkoupen majetek do svého obchodního majetku (tuto podmínku nemûïe splnit poplatník, kter ve zdaàovacím období, ve kterém dochází k ukonãení finanãního leasingu a odkoupení pfiedmûtu nájmu, uplatàuje v daje stanoven m procentem z dosaïen ch pfiíjmû a nevede úãetnictví). Leasingová smlouva byla uzavfiena dne 29. 4. 2010, ale pfiedmût nájmu byl nájemci podle protokolu o jeho pfiedání a pfievzetí pfienechán ve stavu zpûsobilém obvyklému uïívání aï 3. 5. 2010. V tomto pfiípadû se doba nájmu poãítá od 3. 5. 2010. obsah VáÏení ãtenáfii, jaké podmínky musejí b t splnûny, aby bylo moïné uznat nájemné z finanãního leasingu jako daàov v daj? DaÀov pohled na finanãní leasing hmotného majetku v závislosti na dobû uzavfiení smlouvy Vám v prvním ãlánku pfiiná í Ing. J. VychopeÀ. O pau álech v pfiípadû cestovních náhrad se dozvíte ve druhém ãlánku, jehoï autorem je Ing. K. Janou ek. Mezi ãtenáfisk mi dotazy najdete tentokrát téma DPH a pfiepravy zboïí, pau álních v dajû v lesnictví nebo napfi. spoluúãasti na kodû na automobilu nezahrnutém v OM. Ing. Lea imková odborná redaktorka DaÀov pohled na finanãní leasing hmotného majetku v závislosti na dobû uzavfiení smlouvy................................. 1 Pau alizace cestovních náhrad...................................... 4 Dotazy Pau ální v daje v lesnictví a smûrnice v DE............................. 6 Odchod do dûchodu a konec pracovního pomûru..................... 7 DaÀové dopady zápoãtu vzájemn ch závazkû......................... 7 Spoluúãast na kodû na voze nezahrnutém v OM....................... 7 DPH a pfieprava zboïí do tfietí zemû pfies polského pfiepravce............. 8 V poãet prûmûrného a pravdûpodobného v dûlku..................... 8
Pokud k pfievzetí pfiedmûtu nájmu dojde je tû pfied uzavfiením leasingové smlouvy, doba nájmu se zaãíná poãítat aï ode dne uzavfiení smlouvy. Je-li sjednaná doba nájmu krat í, neï je stanovená minimální doba nájmu podle 24 odst. 4 písm. a) ZDP, uznává se nájemné pfii splnûní ostatních podmínek stanoven ch v 24 odst. 4 ZDP, jen pokud je kupní cena po ukonãení finanãního pronájmu stanovena podle 24 odst. 5 písm. a) ZDP [tj. nejménû ve v i zûstatkové ceny vypoãtené rovnomûrn m zpûsobem podle 31 odst. 1 písm. a) ZDP ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou mohl b t tento majetek odpisován]. Toto ustanovení, které poplatníkûm umoïàuje pfii splnûní uvedené podmínky uzavfiít leasingovou smlouvu i na dobu krat í, neï je stanovená minimální doba nájmu, bylo do 24 odst. 4 ZDP doplnûno aï zákonem ã. 2/2009 Sb. s úãinností od 1. 1. 2009, ale podle pfiechodného ustanovení tohoto zákona lze toto ustanovení pouïít i pro zdaàovací období, které zapoãalo v roce 2008. Na finanãní pronájem s následnou koupí movitého hmotného majetku, u kterého vstupní cena nepfievy uje 40 000 Kã, se uvedené podmínky nevztahují. V ustanovení 24 odst. 4 písm. a) ZDP, které pro daàovou uznatelnost nájemného u finanãního leasingu stanoví minimální dobu trvání nájmu (od 20. 7. 2009 také ustanovení 24 odst. 15 ZDP), do lo v posledních letech nûkolikrát ke zmûnám s rûznou úãinností, ale také se stanovením pouïití pfiíslu né zmûny podle pfiechodného ustanovení pfiíslu - né novely ZDP v závislosti na tom, kdy do lo k uzavfiení leasingové smlouvy. U ostatních podmínek uveden ch v 24 odst. 4 písm. b) a c) ZDP ani v ustanoveních 24 odst. 5 ZDP v poslední dobû k Ïádn m zmûnám nedo- lo. Smlouvy o finanãním leasingu uzavfiené do 31. 12. 2007 Podle ustanovení 24 odst. 4 písm. a) ZDP, ve znûní úãinném do 31. 12. 2007, se nájemné u finanãního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, kter lze odpisovat podle tohoto zákona, uznává jako v daj (náklad) za podmínky, Ïe doba nájmu pronajímané vûci je del í neï 20 % stanovené doby odpisování uvedené v 30, nejménû v ak tfii roky. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejménû osm let. Podle bodu 12 Pfiechodn ch ustanovení zákona ã. 261/2007 Sb. se u hmotného majetku, kter je pfiedmûtem smlouvy o finanãním pronájmu s následnou koupí najatého majetku uzavfiené do 31. 12. 2007, aï do doby ukonãení finanãního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku pouïije ZDP, ve znûní úãinném do 31. 12. 2007. V mûsíci prosinci 2007 byla uzavfiena smlouva o finanãním pronájmu osobního automobilu. Doba trvání nájmu by v tomto pfiípadû nemûla b t krat í neï 3 roky. Do 31. 12. 2007 také podle ustanovení 24 odst. 4 ZDP platilo, Ïe u osobního automobilu kategorie M1, s v jimkou automobilu, kter je vyuïíván provozovatelem silniãní motorové dopravy nebo provozovatelem taxisluïby na základû vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohfiební, pfiesáhne-li nájemné podle smlouvy o finanãním pronájmu s následnou koupí za celou dobu trvání nájmu ãástku 1 500 000 Kã, uznává se jako v daj (náklad) za celou dobu trvání nájmu pouze nájemné ve v i 1 500 000 Kã a v jednotliv ch zdaàovacích obdobích pouze pomûrná ãást z 1 500 000 Kã pfiipadající na pfiíslu né zdaàovací období. Podle ustanovení 23 odst. 4 písm. l) ZDP se pfii prodeji osobního automobilu koupeného bezprostfiednû po ukonãení smlouvy o finanãním pronájmu s následnou koupí, pokud hrazené nájemné bylo vy í neï limit stanoven v 24 odst. 4, do základu danû nezahrnuje ãástka pfiíjmu z prodeje tohoto osobního automobilu do v e souãtu jeho pofiizovací ceny vãetnû technického zhodnocení nebo zûstatkové ceny a zaplacené ãástky nájemného nad stanoven limit. Podle bodu 8. Pfiechodn ch ustanovení k zákonu ã. 261/2008 Sb. se u smluv o finanãním pronájmu osobního automobilu kategorie M1, s v jimkou automobilu, kter je vyuïíván provozovatelem silniãní motorové dopravy nebo provozovatelem taxisluïby na základû vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohfiební, které byly uzavfieny do 31. 12. 2007, postupuje i po tomto datu podle ustanovení 23 odst. 4 písm. l) ZDP, ve znûní úãinném do 31. 12. 2007. V mûsíci bfieznu 2007 uzavfiel podnikatel smlouvu o finanãním leasingu osobního automobilu kategorie M1 s dobou nájmu v délce 36 mûsícû. Za celou dobu nájmu uhradil nájemné ve v i 1 650 000 Kã a po ukonãení nájmu uhradil kupní cenu ve v i 10 000 Kã. V mûsíci kvûtnu 2010 automobil prodá za 600 000 Kã. Z toho zahrne do základu danû za rok 2010 ãástku 440 000 Kã (600 000 150 000 10 000). Smlouvy o finanãním leasingu uzavfiené v dobû od 1. 1. 2008 do 31. 3. 2009 Zákonem ã. 261/2007 Sb., o stabilizaci vefiejn ch rozpoãtû, bylo s úãinností od 1. 1. 2008 pfiijato nové znûní ustanovení 24 odst. 4 písm. a) ZDP, podle kterého se nájemné u finanãního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, kter lze odpisovat podle tohoto zákona, uznává jako v daj (náklad) za podmínky, Ïe doba nájmu hmotného movitého majetku trvá nejménû minimální dobu odpisování uvedenou v 30 odst. 1 ZDP; u nemovitostí musí doba nájmu trvat nejménû 30 let. Podle stanoviska ministerstva financí se minimální doba trvání nájmu i podle tohoto nového znûní poãítá spfiesností na kalendáfiní mûsíce (tj. napfi. 60 mûsícû u hmotného majetku zafiazeného v odpisové skupinû 2, 120 mûsícû u hmotného majetku zafiazeného v odpisové skupinû 3 apod.). Jak jiï bylo dfiíve uvedeno, podle pfiechodného ustanovení se tato zmûna net ká smluv o finanãním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku uzavfien ch do konce roku 2007. Smlouva o finanãním leasingu, jejímï pfiedmûtem je kovoobrábûcí stroj, byla uzavfiena dne 4. 1. 2008. Doba nájmu by v tomto pfiípadû mûla trvat nejménû 60 mûsícû. Pokud by v ak smlouva byla uzavfiena napfi. 30. 12. 2007, mohla b t sjednána podstatnû krat í doba nájmu, napfi. 36 mûsícû. ProdlouÏení minimální doby nájmu od 1. 1. 2008, které v podstatû eliminovalo dosavadní daàovou v hodnost finanãního leasingu, se projevilo prudk m sníïením zájmu o tento zpûsob financování dlouhodobého hmotného majetku a naopak do lo k nárûstu pfiípadû splátkového prodeje a také financování movitého hmotného majetku úvûrem. DaÀové v hody finanãního leasingu, vypl vající zejména z moïnosti sjednání krat í doby nájmu u hmotného movitého majetku zafiazeného v odpisové skupinû 2 nebo 3, zûstaly zachovány pouze u smluv, které byly uzavfieny je tû pfied nabytím úãinnosti zákona ã. 87/2009 Sb. Pfiitom staãilo smlouvu do konce roku 2007 jen platnû uzavfiít s tím, Ïe k pfievzetí pfiedmûtu nájmu mohlo pak dojít i v roce 2008. Smlouvy o finanãním leasingu uzavfiené od 1. 4. 2009 Zákon ã. 87/2009 Sb. pfiinesl s úãinností od 1. 4. 2009 mimo jiné opût dal í nové znûní ustanovení 24 odst. 4 písm. a) ZDP, podle kterého se nájemné u finanãního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, kte- DAŇOVÝ TIP 12/2010 vy lo 11. 6. 2010 2
r lze odpisovat podle tohoto zákona, uznává jako v daj (náklad) za podmínky, Ïe doba nájmu trvá uhmotného movitého majetku zafiazeného v odpisové skupinû 1 nejménû 36 mûsícû, uhmotného movitého majetku zafiazeného v odpisové skupinû 2 nejménû 54 mûsícû, uhmotného movitého majetku zafiazeného v odpisové skupinû 3 nejménû 114 mûsícû, unemovitostí nejménû 30 let. Zatímco u movitého hmotného majetku zafiazeného podle pfiílohy ã. 1 k zákonu v odpisové skupinû 1 a u nemovitostí zûstala délka minimální doby nájmu i po této zmûnû zachována, u hmotného movitého majetku zafiazeného v odpisov ch skupinách 2 a 3 do- lo ke zkrácení stanovené minimální doby nájmu o 6 mûsícû. Tato zmûna nemûla zdaleka takov vliv na oïivení zájmu o finanãní leasing osobních automobilû, jako jiné opatfiení pfiijaté ve stejnou dobu v oblasti DPH, a to zru ení zákazu odpoãtu danû u osobních automobilû. Také v tomto pfiípadû bylo souãástí novely ZDP pfiechodné ustanovení, podle kterého se u hmotného majetku, kter je pfiedmûtem smlouvy o finanãním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku uzavfiené do 31. 3. 2009, aï do doby ukonãení finanãního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku pouïije ZDP, ve znûní platném do 31. 3. 2009. Smlouva o finanãním leasingu, jejímï pfiedmûtem je nákladní automobil, byla uzavfiena dne 30. 3. 2009. Doba nájmu by v tomto pfiípadû mûla trvat minimálnû 60 mûsícû. Pokud by k uzavfiení smlouvy do lo o dva dny pozdûji, mohla uï b t sjednána doba nájmu krat í o 6 mûsícû. Smlouvy o finanãním leasingu uzavfiené od 1. 7. 2009 Dal í novela ZDP, pfiijatá zákonem ã. 216/2009 Sb. s úãinností od 20. 7. 2009, sice jiï nepfiinesla Ïádnou zmûnu v ustanovení 24 odst. 4, ale doplnila do 24 nov odstavec 15, podle kterého se nájemné u finanãního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, kter lze odpisovat podle tohoto zákona, uznává jako v daj (náklad) za stejn ch podmínek, jaké jsou uvedeny v 24 odst. 4 písm. b) a c), a dále za podmínky, Ïe doba nájmu trvá u hmotného majetku odpisovaného podle 30a odst. 1 nejménû 12 mûsícû, u hmotného majetku odpisovaného podle 30a odst. 2 nejménû 24 mûsícû. Podle ustanovení 30a odst. 1 ZDP mûïe poplatník, kter je prvním vlastníkem hmotného majetku zafiazeného v odpisové skupinû 1 pofiízeného v období od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010, tento hmotn majetek odepsat rovnomûrnû bez pfieru ení do 100 % vstupní ceny za 12 mûsícû. Podle ustanovení 30a odst. 2 ZDP mûïe poplatník, kter je prvním vlastníkem hmotného majetku zafiazeného v odpisové skupinû 2 pofiízeného v období od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010, tento hmotn majetek odepsat bez pfieru ení do 100 % vstupní ceny rovnûï za 24 mûsícû, pfiitom za prvních 12 mûsícû uplatní odpisy rovnomûrnû do v e 60 % vstupní ceny a za dal ích bezprostfiednû následujících 12 mûsícû uplatní odpisy rovnomûrnû do v e 40 % vstupní ceny. Podle stanoviska ministerstva financí, uvedeného v zápise z Koordinaãního v boru ze dne 21. 10. 2009, je pro uplatnûní ustanovení 24 odst. 15 ZDP nájemcem nutnou podmínkou, aby u pfiedmûtu finanãního leasingu uplatàoval pronajímatel mimofiádn odpis podle 30a ZDP, v pfiípadû zahraniãního pronajímatele pak odpisy stanovené obdobn m zpûsobem (je otázkou, co lze v tomto pfiípadû pova- Ïovat za obdobn zpûsob, kdyï se na zahraniãní pronajímatele ustanovení 30a ZDP nevztahuje). V opaãném pfiípadû musí pro daàovou uznatelnost nájemného trvat doba nájmu minimálnû dobu stanovenou v 24 odst. 4 písm. a) ZDP. Podle bodu 7. pfiechodn ch ustanovení této novely se ustanovení 24 odst. 15 ZDP pouïije na majetek, kter je pfiedmûtem smlouvy o finanãním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku uzavfiené v období od 20. 7. 2010 do 30. 6. 2010 a kter je v tomto období pfienechán nájemci ve stavu zpûsobilém obvyklému uïívání. Ustanovení 24 odst. 15 ZDP ale nelze pouïít na dodatky ke smlouvám o finanãním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku uzavfien m pfied 20. 7. 2010. Podnikatel uzavfiel dne 26. 4. 2010 s leasingovou spoleãností smlouvu o finanãním pronájmu s následnou koupí osobního automobilu a téhoï dne automobil pfievzal ve stavu zpûsobilém obvyklému uïívání. Leasingová spoleãnost u tohoto automobilu uplatàuje odpisy rovnomûrn m zpûsobem podle 31 ZDP. Z toho dûvodu se na tento pfiípad vztahuje minimální doba nájmu podle 24 odst. 4 písm. a) ZDP, nikoliv podle 24odst. 15 ZDP. Pro daàovou uznatelnost nájemného je proto tfieba, aby doba nájmu trvala nejménû 54 mûsícû. Také v zákonû ã. 235/2004 Sb., o dani z pfiidané hodnoty, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen ZDPH ), do lo v poslední dobû k nûkter m zmûnám, t kajícím se uplatàování DPH u finanãního leasingu. Do 31. 12. 2008 byl v 4 odst. 3 písm. g) ZDPH vymezen jako jeden ze základních pojmû i finanãní pronájem, kter m se pro úãely tohoto zákona rozumûlo pfienechání zboïí nebo nemovitosti za úplatu do uïívání podle smlouvy o finanãním pronájmu, pokud si strany v této smlouvû sjednají, Ïe uïivatel je oprávnûn nebo povinen nab t zboïí nebo nemovitost, která je pfiedmûtem smlouvy, nejpozdûji úhradou posledního závazku ze smlouvy. Pro takto vymezen finanãní pronájem platilo, Ïe pro úãely danû z pfiidané hodnoty byl vïdy posuzován obdobnû jako dodání zboïí nebo pfievod nemovitosti. Okolnost, zda z uzavfiené smlouvy o finanãním pronájmu vypl vá pro nájemce povinnost nebo pouze oprávnûní nab t pfiedmût pronájmu, nehraje v tomto pfiípadû pfii uplatnûní DPH Ïádnou roli. Jednotlivé splátky nájemného jsou v tomto pojetí povaïovány za dílãí zdanitelná plnûní, u kter ch byl pronajímatel povinen pfiiznat a zaplatit daà, pfiiãemï nájemci vznikal nárok na odpoãet danû u jednotliv ch splátek vïdy k datu uvedenému u pfiíslu né splátky na daàovém dokladu (zpravidla na splátkovém kalendáfii). Zákonem ã. 302/2008 Sb. bylo s úãinností od 1. 1.2009 kromû vypu tûní pojmu finanãní pronájem ze ZDPH doplnûno v 13 odst. 3 ZDPH nové písm. d), podle kterého se pro úãely tohoto zákona za dodání zboïí nebo pfievod nemovitosti povaïuje také pfievod práva uïívat najaté zboïí nebo najatou nemovitost na základû smlouvy, která stanoví povinnost nájemce nab t zboïí nebo nemovitost, které jsou pfiedmûtem smlouvy. Tím byl napraven dosavadní nesoulad ãeské právní úpravy uplatàování DPH u finanãního leasingu se Smûrnicí Rady 2006/112/ES o spoleãném systému danû z pfiidané hodnoty. Od 1. 1. 2009 je tedy tfieba pfii uplatnûní danû z pfiidané hodnoty u finanãního leasingu rozli ovat tyto dva pfiípady: 1. Finanãní leasing, u kterého se nájemce ve smlouvû zavazuje pfiedmût nájmu odkoupit, kdy se postupuje jako pfii dodání zboïí nebo pfievodu nemovitosti pronajímateli v tomto pfiípadû vzniká povinnost pfiiznat a zaplatit daà 3 DAŇOVÝ TIP 12/2010 vy lo 11. 6. 2010
ve zdaàovacím období, ve kterém pfiedá pfiedmût nájmu k uïívání nájemci (dochází k dodání zboïí), pfiiãemï ve stejném zdaàovacím období vzniká nájemci pfii pofiízení zboïí nárok na odpoãet danû. 2. Finanãní leasing, u kterého je nájemce podle smlouvy pouze oprávnûn pfiedmût nájmu odkoupit nebo tato smlouva odkoupení pfiedmûtu nájmu vûbec nefie í, kdy se postupuje jako pfii poskytnutí sluïby s následn m dodáním zboïí nebo pfievodem nemovitosti po dobu nájmu se jednotlivé leasingové splátky posuzují jako dílãí zdanitelná plnûní, dodáním zboïí je aï odkoupení pfiedmûtu nájmu nájemcem po ukonãení nájmu. Zákon ã. 302/2008 Sb. obsahuje pfiechodné ustanovení, podle kterého se pro smluvní vztahy ze smluv o finanãním pronájmu uzavfien ch podle ZDPH, ve znûní úãinném do 31. 12. 2008, jejichï pfiedmût smlouvy byl pfiedán do uïívání nájemci do konce roku 2008, pouïijí ustanovení ZDPH, ve znûní úãinném do 31. 12. 2008. Novelou ZDPH, pfiijatou v rámci zákona ã. 362/2009 Sb., kter m se mûní nûkteré zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpoãtu âeské republiky na rok 2010 (tzv. JanotÛv balíãek úsporn ch opatfiení ), do lo s úãinností od 1. 1. 2010 mimo jiné také ke zmûnû sazeb DPH. Základní sazba byla touto novelou zv ena na 20 % a sníïená sazba byla zv ena na 10 %. Zmûna sazeb se samozfiejmû t ká i finanãního leasingu. Podle bodu 4. Pfiechodn ch ustanovení novely se u smluv o finanãním pronájmu, které byly uzavfieny do 31. 12. 2008 a jejichï pfiedmût smlouvy byl pfiedán do uïívání nájemci do 31. 12. 2008, v roce 2010 uplatní sazba platná do 31. 12. 2008. Smlouva o finanãním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku byla uzavfiena dne 5. 1. 2009 a ke stejnému dni byl pfiedmût smlouvy pfiedán nájemci do uïívání. V tomto pfiípadû bude u nájemného uplatnûna sazba DPH ve v i 19 % jen do 31. 12. 2009, od 1. 1. 2010 jiï bude uplatnûna zv ená sazba DPH ve v i 20 %. Pau alizace cestovních náhrad Ing. Karel Janou ek Pomûrnû znaãná ãást zamûstnancû je vysílána zamûstnavatelem na pravidelnû se opakující pracovní cesty za podobn ch podmínek, do stejn ch míst, na pfiibliïnû stejnou dobu, obdobn m dopravním prostfiedkem apod. Zamûstnanec pak po kaïdé pracovní cestû provádí vyúãtování cestovních náhrad, zamûstnavatel toto vyúãtování kontroluje a vypofiádává v pokladnû se zamûstnancem jeho nárok na cestovní náhrady. Pfiitom existuje jednoduchá moïnost podstatného sníïení administrativy, a to vyuïití ustanovení 182 zákoníku práce. Jedním z nejvhodnûj ích a nejjednodu ích pfiípadû pau alizace je poskytování náhrad jízdních v dajû formou mûsíãního pau álu pracovnicím podatelny za cesty na po tu (pro do- lou po tu a s odesílanou po tou), za cesty pokladní do banky k vyzvednutí hotovosti pro doplnûní pokladny, cesty fiidiãe sluïebního vozidla se zamûstnanci do blízk ch i vzdálen ch poboãek firmy, cesty fiidiãe nákladního automobilu s materiálem anebo zboïím do skladû ãi prodejen, cesty obchodních zástupcû za stál mi obchodními partnery, cesty stavebních dûlníkû ãi stavebního dozoru na stavby apod., kdy jde jednoznaãnû o opakované pracovní cesty do stejného místa, stejn m dopravním prostfiedkem, za stejn ch podmínek. Po stanovení a poskytování pau- álu není potfieba provádût za Ïádnou z pfiíslu n ch cest vyúãtování cestovních náhrad. Zcela postaãuje provedení vhodného záznamu v evidenci docházky, záznamu o provozu vozidla apod. Formou pau álu je pfiitom moïno poskytovat zamûstnanci nejen náhrady v dajû, které zamûstnanci vznikly pfii pracovní cestû definované v 42 zákoníku práce, ale i pfii ostatních cestách uveden ch v 152 zákoníku práce. Které druhy cestovních náhrad a pfii jak ch cestách lze pau alizovat Pau alizovat lze v echny druhy cestovních náhrad (jízdní v daje, v daje za ubytování, nutné vedlej í v daje, stravné, pfiíp. u zahraniãních pracovních cest také kapesné) v souhrnu, anebo jen vybran ch druhû cestovních náhrad, a to u tûch zamûstnancû, ktefií jsou s urãitou pravidelností vysíláni na pracovní cesty za podobn ch podmínek, tj. do stejn ch míst, na pfiibliïnû stejnou dlouhou dobu, obdobn m dopravním prostfiedkem, s podobn m zpûsobem ubytování apod. Pokud stanoven pau ál neobsahuje v echny druhy cestovních náhrad, pfiíslu í zamûstnanci za konkrétní pracovní cestu náhrada v dajû, které pau- ál prokazatelnû neobsahuje. ProtoÏe podle 151 a 152 zákoníku práce se cestovní náhrady poskytují zamûstnanci v pfiípadû, Ïe mu pfiíslu né v daje vzniknou v souvislosti s konáním cest souvisejících s v konem práce, musí b t v pfiípadû cestovních náhrad poskytovan ch formou pau álu urãen zpûsob jeho krácení za dny, kdy zamûstnanec práci nevykonává, tj. pfii nepfiítomnosti zamûstnance v práci napfi. z dûvodu dovolené, nemoci apod. Rozhodnutí o pau alizaci O tom, zda a komu budou cestovní náhrady poskytovány formou pau álu, rozhoduje zamûstnavatel. Takovéto rozhodnutí je jednostrann m aktem zamûstnavatele. Pfiípadn nesouhlas zamûstnance ãi odborového orgánu je nepodstatn. Pfiíslu nou v i pau álu zamûstnavatel mûïe stanovit anebo sjednat, a to jako mûsíãní anebo denní náhradu. Sjednání anebo urãení konkrétní pau ální ãástky v ak musí b t provedeno písemnou formou tak, aby bylo zejména zcela jednoznaãnû zfiejmé, kter ch zamûstnancû se pau alizace t ká (lze urãit jmenovitû, profesnû apod.), kter ch pfiípadû pracovních cest (do kter ch míst) a za jak ch podmínek konan ch (druh dopravního prostfiedku, zpûsob ubytování apod.), které druhy cestovních náhrad jsou souãástí pau álu, zda jde o denní anebo mûsíãní pau- ál a jak bude jeho vyplácení pfiíslu n m zamûstnancûm (do kolika dnû po stanoveném období, v hotovosti, pfii vyúãtování mzdy apod.) provádûno. ZpÛsob stanovení pau álu Z ustanovení 182 zákoníku práce je dále zfiejmé, Ïe pfii urãení v e pau álu se vychází z prûmûrn ch podmínek rozhodn ch pro poskytování cestovních náhrad, ze skuteãné v e jiï poskytnut ch cestovních náhrad a pfiíp. také z oãekávan ch prûmûrn ch v dajû. PfiestoÏe to zákoník práce neuvádí, je nutno si uvûdomit, Ïe obecnû pojem pau alizovat znamená stanovit nûco prûmûrem, pfiiãemï aby tento prûmûr byl spolehliv a pouïiteln, musí b t vïdy stanoven z dostateãnû velké skupiny homogenních hodnot. Pfii stanovení v e mûsíãního anebo denního pau álu za jeden nebo více druhû cestovních náhrad, pro jednoho ãi více zamûstnancû spoleãnû, je tedy nutno vycházet z pfiibliïnû stejn ch DAŇOVÝ TIP 12/2010 vy lo 11. 6. 2010 4
podmínek rozhodn ch pro poskytování cestovních náhrad, tj. údajû: které se t kají pfiíslu ného zamûstnance nebo skupiny zamûstnancû, které ãasovû, prostorovû a vûcnû souvisejí, které jsou zji tûny za dostateãnû dlouhou dobu a obdobn ch podmínek a které jsou oãi tûny o extrémní hodnoty. V i pau álu tak zamûstnavatel stanoví podle prûmûrn ch podmínek rozhodn ch pro poskytování cestovních náhrad z pfiedchozích období, tj. napfi. z prûmûrné doby trvání pracovních cest pfiíslu n ch zamûstnancû, z prûmûrn ch náhrad za ubytování poskytovan ch v pfiedchozím období tûmto zamûstnancûm, z prûmûrné v e nutn ch vedlej ích v dajû, z prûmûrné v e jízdních v dajû apod., pfiíp. také z oãekávan ch prûmûrn ch v dajû. ZpÛsob stanovení v e pfiíslu n ch pau álních ãástek cestovních náhrad musí b t zamûstnavatel schopen kdykoliv pfiedloïit (a zdûvodnit) zamûstnanci a pfii daàové kontrole samozfiejmû i správci danû. Nesprávn postup Pfii stanovení pau álu je tfieba si také uvûdomit, Ïe jde o stanovení pau ální ãástky jako náhrady za konkrétní druh ãi více druhû cestovních náhrad (viz 156 odst. 1 a 166 odst. 1 zákoníku práce). Pokud by zamûstnavatel stanovil formou pau álu pouze ãást nûkterého druhu uveden ch náhrad, nepostupoval by v souladu se zákoníkem práce. Pfiíkladem nesprávného postupu je tak také pfiípad, kdy zamûstnavatel stanovil, Ïe pfii pouïití soukrom ch vozidel zamûstnancû na pracovních cestách bude náhrada jízdních v dajû stanovena ve v i 6,00 Kã/km bez nutnosti prokazovat cenu PHM. Podle ustanovení 158 zákoníku práce se totiï napfi. pfii pouïití soukromého vozidla zamûstnance stanoví náhrada jízdních v dajû jako souãet základní náhrady a náhrady za spotfiebované PHM, a to tam uveden m postupem. Takto stanovené a vyplacené náhrady jízdních v dajû lze také pouïít k urãení v e pau ální náhrady jízdních v dajû za pouïívání vlastního vozidla zamûstnance pfii pravidelnû se opakujících pracovních cestách uskuteãàovan ch za obdobn ch podmínek. V uvedeném pfiípadû, kdy zamûstnavatel nestanovil pau ální náhradu jízdních v dajû jako celek, ale rozhodl pouze o v i koeficientu, kter m se násobí poãet ujet ch kilometrû soukrom m vozidlem zamûstnance za urãité období, v ak nejde o stanovení denní ani mûsíãní pau ální náhrady jízdních v dajû, a jeho postup je tedy nesprávn. Jak konkrétnû tedy mûl zamûstnavatel pfii stanovení pau ální náhrady jízdních v dajû za pouïití soukromého vozidla zamûstnance postupovat? Zamûstnavatel mûl zjistit skuteãnou v i pfiíslu nému zamûstnanci vyplacen ch náhrad jízdních v dajû za pouïití soukromého vozidla pfii opakovan ch pracovních cestách za urãité období (napfi. za tfii mûsíce) a ze souãtu tûchto skuteãn ch ãástek vypoãíst prûmûrnou denní anebo mûsíãní v i tûchto náhrad. Tuto ãástku (napfi. 4 250 Kã / mûsíc) pak mûl uvést ve svém písemném rozhodnutí o pau alizaci náhrad jízdních v dajû pfiíslu ného zamûstnance a tomuto zamûstnanci ji, s pfiípadn m krácením za dny nepfiítomnosti v práci, poskytovat bez ohledu na to, jakou vzdálenost zamûstnanec pfii pracovních cestách soukrom m vozidlem ve skuteãnosti v pfiíslu ném mûsíci ujel. Zmûna pau álu Vzhledem k mûnícím se podmínkám by mûl zamûstnavatel za urãité období, alespoà jednou za rok (zdaàovací období) stanoven pau ál pfiezkoumat, tzn. ovûfiit, zda se nezmûnily podmínky, za kter ch bylo o poskytování cestovních náhrad formou pau álu rozhodnuto a ãástky pau álních náhrad vypoãteny. Pokud ke zmûnû do- lo, mûl by zamûstnavatel rozhodnutí zmûnit tak, aby pau ál odpovídal nové situaci. Zmûnit pau ál by tak mûl zamûstnavatel vïdy pfii zmûnû místa (míst), kam je pfiíslu n zamûstnanec (zamûstnanci) vysílán na pracovní cesty, pfii zmûnû pouïívaného druhu dopravního prostfiedku, ãasu potfiebného pro uskuteãnûní pfiíslu n ch pracovních cest, cen jízdného, ubytování, v e sazeb stravného apod. Evidence pracovních cest Poskytování cestovních náhrad zamûstnancûm formou pau álu neznamená, Ïe zamûstnanci jiï nemusejí b t prokazatelnû vysíláni na pracovní cesty, Ïe nemusí b t vedena evidence pracovních cest apod. Takováto evidence je napfi. jedním z podkladû pro stanovení v e pau álu (anebo jeho zmûny) pro následující období. Kromû toho pfii pfiípadné daàové kontrole bude zamûstnavatel muset zpravidla vïdy také prokázat, Ïe pau ální ãástky cestovních náhrad byly zamûstnancûm poskytnuty oprávnûnû, tj. Ïe jde o náhrady v dajû, které zamûstnanci vznikly v souvislosti s cestami uveden mi v 152 zákoníku práce a Ïe tedy jde podle 24 odst. 1 ZDP o v daj (náklad) na dosaïení, zaji - tûní a udrïení pfiíjmû zamûstnavatele. Bude-li zamûstnavatel postupovat v souladu s uveden mi zásadami, tj. v souladu s ustanovením 182 zákoníku práce, budou cestovní náhrady poskytované formou pau álu také podle 24 odst. 2 písm. zh) ZDP jeho daàovû uznateln m nákladem. V e jsou uvedeny nejvhodnûj í, nejãastûj í pfiípady pouïití pau alizace cestovních náhrad. Stanovit mûsíãní pau ální náhradu jízdních v dajû a stravného v uveden ch pfiípadech je velmi jednoduché a prokazatelné. Je-li tak uãinûno, poskytuje se pfiíslu n m zamûstnancûm pau ální ãástka jednou za mûsíc, nejlépe spolu se mzdou, není potfieba vyplàovat Ïádn pfiíkaz k pracovní cestû ani provádût sloïité vyúãtování cestovních náhrad, neboè zpravidla zcela postaãuje napfi. vhodn záznam v evidenci docházky, fiádnû vyplnûná kniha jízd ãi jin záznam o provozu vozidla apod. Vedle pau álních ãástek cestovních náhrad zamûstnanci pfiíslu í také cestovní náhrady, které pau ál prokazatelnû neobsahuje. Bude-li napfi. pro zamûstnance stanovena mûsíãní pau ální náhrada cestovních v dajû za jeho pracovní cesty do v ech organizaãních slo- Ïek zamûstnavatele a uskuteãní-li v pfiíslu ném mûsíci pracovní cestu do jiného místa, pak mu za pracovní cestu do tohoto jiného místa pfiíslu í náhrady cestovních v dajû na základû pfiedloïeného vyúãtování. Mûsíãní pau ální ãástka v ak bude pfiedem stanoven m odpovídajícím zpûsobem krácena. Rozhodnutí o pau alizaci Musí mít zamûstnavatel pfied stanovením pau alizace cestovních náhrad souhlas odborové organizace anebo pfiíslu ného zamûstnance? e ení O poskytování cestovních náhrad zamûstnanci (skupinû zamûstnancû) formou pau ální ãástky rozhoduje zamûstnavatel sám na základû svého uváïení. Toto své rozhodnutí nemusí pfiedem projednávat s odborovou organizací ani se zamûstnancem, kterému chce takto náhrady cestovních v dajû poskytovat. Své rozhodnutí o pau alizaci cestovních náhrad uvede ve vnitfiním pfiedpisu anebo písemném rozhodnutí, které pfiedá pfiíslu nému zamûstnanci. Zamûstnanec, kterého se pau alizace cestovních náhrad t ká, má právo nahlédnout do dokladû, na základû kter ch byla v e pau ální ãástky stanovena. Pau alizace cestovních náhrad fiidiãe Zamûstnanec fiidiã osobního automobilu jezdí pravidelnû s jin mi za- 5 DAŇOVÝ TIP 12/2010 vy lo 11. 6. 2010
mûstnanci do provozoven (organizaãních sloïek) v rámci kraje. Zamûstnavatel mu na základû svého rozhodnutí poskytuje za tyto cesty stravné formou mûsíãního pau álu. Uveden fiidiã byl vyslán na t denní pracovní cestu mimo kraj. Jaké poskytne zamûstnavatel uvedenému zamûstnanci cestovní náhrady za pfiíslu n kalendáfiní mûsíc? e ení Zamûstnavatel poskytne zamûstnanci cestovní náhrady ve v i urãené pau ální ãástky, krácené podle poãtu dnû, kdy byl zamûstnanec na pracovní cestû mimo kraj. Za pracovní cestu konanou mimo kraj poskytne zamûstnanci cestovní náhrady podle skuteãného prûbûhu této pracovní cesty a zamûstnancem provedeného vyúãtování cestovních náhrad. Pau alizace jízdních v dajû MHD Podle 182 zákoníku práce lze poskytovat zamûstnancûm cestovní náhrady stanovené formou pau álu, pfiiãemï pau ál se stanoví na základû prokázan ch v dajû. Podle 159 odst. 2 zákoníku práce se v ak jízdní v daje MHD v obci, ve které má zamûstnanec místo v konu práce, poskytují bez doloïení jízdenky. Znamená to, Ïe pfii stanovení pau álu za jízdní v daje MHD lze provést kalkulaci pau álu podle platného ceníku MHD, tj. bez doloïení jízdenek? V ustanovení 6 odst. 8 ZDP je ale uvedeno, Ïe zamûstnanci poskytnuté pau ální ãástky se povaïují za prokázané, pokud byl pau ál zamûstnavatelem stanoven na základû kalkulace skuteãn ch v dajû, tj. jízdenky, nikoliv jen známé ceny (tarifu) MHD. Jak tedy postupovat, aby pau ální náhrady cestovních náhrad byly daàovû uznateln m nákladem? e ení Pfiedev ím je potfieba uvést, Ïe ustanovení 6 odst. 8 ZDP se t ká pau- álních ãástek poskytovan ch zamûstnancûm za opotfiebení vûcí uveden ch v ustanovení 6 odst. 7 písm. b) aï d) ZDP, jako je napfi. vlastní náfiadí, zafiízení apod., tj. tedy také pfiípadného pouïití ustanovení 190 zákoníku práce. Ustanovení 6 odst. 8 ZDP se tedy net ká cestovních náhrad. Pau alizace cestovních náhrad je umoïnûna ustanovením 182 zákoníku práce. V pfiípadû stanovení pau ální náhrady jízdních v dajû za pouïívání MHD v obci, ve které má zamûstnanec v pracovní smlouvû sjednáno místo v konu práce, se tedy pro v poãet v e pau ální náhrady pouïijí ãástky vyplacené zamûstnanci v souladu s ustanovením 159 odst. 2 zákoníku práce v pfiedchozím období, tj. v uvedeném pfiípadû ãástky nepodloïené jízdenkami, protoïe takovéto jízdenky zamûstnanec k vyúãtování jízdních v dajû MHD v obci, ve které má místo v konu práce, ani nepfiedkládá. Pau ální ãástka se tak v zásadû stanoví z prûmûrného poãtu jízd MHD v pfiedchozím období zji tûného z provedeného vyúãtování cestovních náhrad a pfiípadnû také z oãekávaného poãtu jízd v budoucím období a ceny jízdného MHD (tarifu). Pfiipomenout je vhodné to, Ïe na stanovení v e pau álu, ani na v i nároku na náhradu jízdních v dajû za pouïití MHD nemá Ïádn vliv to, Ïe zamûstnanec pfiípadnû k jízdû pouïil svou pfiedplatní ãasovou jízdenku anebo si zakoupil zlevnûnou jízdenku. Podle ustanovení 159 odst. 2 zákoníku práce zamûstnanci pfii pouïití MHD v obci, ve které má místo v konu práce, pfiíslu í náhrada jízdních v dajû ve v i ceny jízdného, aniï by skuteãné jízdní v daje zamûstnavateli jakkoliv prokazoval. Pfii stanovení pau ální ãástky náhrad jízdních v dajû v jin ch pfiípadech pouïití MHD a za jiné druhy dopravních prostfiedkû je v ak nutno v zásadû vïdy vycházet z ãástek doloïen ch pfiíslu n mi doklady. Pau ální v daje v lesnictví a smûrnice v DE 1) U Ïivnostenského oprávnûní na lesnictví, tûïbu dfieva a poskytování sluïeb lze uplatnit v daj pau álem ve v i 80 %, nebo 60%? Vydané faktury jsou na tûïbu dfieva, manipulaci, profiez dfieva vãetnû jin ch prací. 2) Jako podnikatelka si vedu daàovou evidenci, musím mít na osobní spotfiebu, telefony apod. udûlané smûrnice, nebo to není nutné? dotazy? ad 1) V ustanovení 7 odst. 1 písm. a) zákona o daních z pfiíjmû je vymezen druh pfiíjmû z podnikatelské ãi jiné samostatné v dûleãné ãinnosti pfiíjmy ze zemûdûlské v roby, lesního a vodního hospodáfiství, pfiiãemï tato klasifikace je v znamná pro uplatnûní pau álních procentních v dajû podle 7 odst. 7 písm. a), kdy právû pro tento druh pfiíjmû jsou v dajové pau ály nastaveny tradiãnû jako nejvy í, a to 80 % pfiíjmû. Pokud jde o lesní hospodáfiství, do uvedené klasifikace spadá hospodafiení v lese podle lesního zákona (zákon ã. 289/1995 Sb., o lesích), a to na pozemcích vlastních, pronajat ch nebo uïívan ch na základû jiného právního dûvodu. V ustanovení 2 písm. d) citovaného zákona se hospodafiením v lese rozumí obnova, ochrana, v chova a tûïba lesních porostû a ostatní ãinnosti zabezpeãující plnûní funkcí lesa. Z toho je zfiejmé, Ïe jsou-li splnûny uvedené pfiedpoklady, jedná se o pfiíjmy podle 7 odst. 7 písm. a) zákona a v daj ve v i 80 % dosaïen ch pfiíjmû lze uplatnit. ad2) Z dotazu pfiedpokládám, Ïe jsou uplatàovány prokazované v daje, nikoli v daje procentem z pfiíjmû. Dotaz zfiejmû smûfiuje na vyuïití urãitého majetku ãi sluïby (a tedy vynaloïení pfiíslu - n ch v dajû) zãásti pro pracovní, zãásti pro osobní spotfiebu. V takovém pfiípadû je zapotfiebí v daje rozdûlit na ãást daàovou (v daje vynaloïené za úãelem dosaïení, zaji tûní a udrïení pfiíjmû) a ãást nedaàovou, která základ danû neovlivní. V bûr vhodného kritéria závisí na podnikatelãinû uváïení a je vhodné toto kritérium popsat ve vnitfiní smûrnici podnikatelky. U telefonních hovorû je moïné pouïít napfiíklad sledování podrobného v pisu hovorû za poslední 3 mûsíce a následné stanovení v dajového pau álu na bázi zji tûní procenta tzv. pracovních hovorû, u pau álu za internet lze stanovit napfi. odhad 75 %, u automobilu lze od roku 2009 vyuïít pau ální v daj na dopravu ve v i 4 000 Kã mûsíãnû, u energií a odpisû domu lze uplatnit jako kritérium podlahovou plochu pouïívanou pro podnikání apod. Ing. Martin pád DAŇOVÝ TIP 12/2010 vy lo 11. 6. 2010 6
Odchod do dûchodu a konec pracovního pomûru Dozvûdûli jsme se, Ïe ná zamûstnanec má v srpnu odejít do dûchodu. Je jeho povinností nahlásit tuto skuteãnost zamûstnavateli a tím konãí pracovní pomûr? V tom pfiípadû k jakému datu? Nebo musí dát v povûì, a kdyï ji nedá, pracuje dál? A co kdyï ho jiï nechceme zamûstnávat? Pokud si zamûstnanec poïádal o dûchod, je o tom zamûstnavatel informován bezprostfiednû, protoïe jej správa sociálního zabezpeãení, u které si zamûstnanec o dûchod poïádal, vyzve ke sdûlení potfiebn ch informací. Dále pak má zamûstnanec povinnost informovat zamûstnavatele, Ïe mu byl pfiiznán dûchod. Pfiiznání dûchodu (starobního nebo invalidního) není dûvodem k rozvázání pracovního pomûru a zamûstnavatel nemûïe zamûstnance nutit, aby pracovní pomûr ukonãil. Na tyto zamûstnance se vztahuje zákoník práce ve stejném rozsahu jako na zamûstnance v produktivním vûku. Do konce roku 2009 stanovil 37 dûchodového zákona (zákona ã. 155/1995 Sb.) povinnost, aby mûl zamûstnanec, kter pobírá dûchod a pracuje, uzavfien pracovní pomûr na dobu urãitou, maximálnû na 1 rok, aby mûl nárok na v platu dûchodu. Zde mûl zamûstnavatel moïnost, pokud takového zamûstnance nehodlal dále zamûstnávat, s ním pracovní pomûr na dobu urãitou neuzavfiít. Pak bylo na zamûstnanci, zda pracovní pomûr ukonãí (v povûdí, dohodou), nebo bude sice pracovat dál na dobu neurãitou, ale nebude mu dûchod vyplácen. Od 1. ledna 2010 byl novelou dûchodového zákona v e uveden poïadavek na dobu urãitou zru en a zamûstnanci, kter m byl pfiiznán starobní dûchod, uï mohou mít pracovní pomûr dále uzavfien na dobu neurãitou. Pokud tedy bude zamûstnanci v srpnu pfiiznán starobní dûchod a zamûstnavatel jej uï dále nehodlá zamûstnávat, pak má moïnost se s ním dohodnout na rozvázání pracovního pomûru dohodou, samozfiejmû jen pokud s tím bude zamûstnanec souhlasit. Druhou moïností je zru it pracovní místo, které uveden zamûstnanec zastával, nebo rozhodnout o sniïování stavu zamûstnancû za úãelem zv ení efektivnosti práce nebo o jin ch organizaãních zmûnách. Zde pak má zamûstnavatel pfii skonãení pracovního pomûru vyplatit zamûstnanci odstupné dle 67 odst. 1 zákoníku práce ve v i nejménû trojnásobku prûmûrného v dûlku. JUDr. Franti ek Mu ka DaÀové dopady zápoãtu vzájemn ch závazkû Úãetní jednotka pfied 9 lety provedla zápoãet vzájemn ch závazkû a pohledávek, tento zápoãet se stal pfiedmûtem soudního sporu o neplatnosti zápoãtu. Nyní se smluvní strany dohodly mimosoudnû Dohodou o narovnání, která urãuje, Ïe ve kerá práva a povinnosti pfiede lé se nahrazují právy a povinnostmi nov mi, vã. novû stanoveného závazku. Musí jednotka rozvázat zápoãet (úãty 378/479), nebo ãástka v dohodû o narovnání je mimofiádn m nákladem, tj. nov m závazkem (úãty 588/479)? V dotazu je uvedeno bohuïel málo informací o celém problému. Není jasné, z jakého titulu pûvodnû vznikl závazek a pohledávka, jaká byla jejich splatnost, zda byl soudem stanoven pouze jin závazek a pohledávka zûstala na stejné v - i, jaká byla pfiedchozí práva a povinnosti a jaká dal í práva a povinnosti vznikly, kromû novû stanoveného závazku. TakÏe obecnû lze konstatovat: vzájemn zápoãet pohledávek a závazkû je fie en pouze rozvahovû, pokud pouïiji Va e úãty, tak MD 479 / D 378. Pfiedpokládám, Ïe takto proúãtovan zápoãet se tedy nedotkl Ïádn m zpûsobem nákladov ch a v nosov ch úãtû. Pokud tedy bylo soudem urãeno, Ïe je nutno zvrátit pfiede l stav zápoãtu, bude v úãetnictví opût pouze rozvahovû zaúãtováno MD 378 / D 479. Dále by mûlo b t postupováno bûïn m zpûsobem fie ení nezaplacen ch pohledávek a závazkû, tedy pfiípadn odpis pohledávky, zaplacení závazku nebo jeho fie ení podle 23 odst. 3 bod 12 ZDP. Ing. Daniela Lampová Spoluúãast na kodû na voze nezahrnutém v OM FO, vede daà. evidenci, plátce DPH. Automobil na leasing. Stala se pojistná událost, automobil byl opraven, fakturu od autoservisu zaplatila zãásti poji Èovna, spoluúãast a DPH OSVâ. Je spoluúãast daàovû uznatelná, i kdyï není vozidlo v majetku firmy? Pfiedpokládám, Ïe pfiedmûtn automobil je vyuïíván k podnikatelské ãinnosti. Spoluúãast je v tomto pfiípadû daàov m v dajem a skuteãnost, Ïe automobil není v majetku firmy, není podstatná. Je-li automobil pfiedmûtem finanãního leasingu a smlouva dosud trvá, automobil je stále ve vlastnictví leasingové spoleãnosti, a tak jej do obchodního majetku nájemce ani zahrnout nemûïe. 7 DAŇOVÝ TIP 12/2010 vy lo 11. 6. 2010
Jiná by byla situace, pokud by se jednalo o automobil, kter je ve vlastnictví poplatníka, ten jej vyuïívá ke svému podnikání, av ak z jakéhokoliv dûvodu jej do svého obchodního majetku nezahrne. V tomto pfiípadû lze jako da- Àov v daj uplatnit pouze sazbu základní náhrady (ve které jsou, zjednodu enû fieãeno, zahrnuty ve keré související v daje) a dále v daje za spotfiebované pohonné hmoty. Îádné jiné v daje, tedy ani v daje na opravy, pfiíp. spoluúãast pfii opravû daàov m v dajem b t nemohou. Ing. Helena Machová DPH a pfieprava zboïí do tfietí zemû pfies polského pfiepravce Dopravu na eho v robku (v voz) do tfietí zemû jsme si objednali u polského pfiepravce, kter zboïí naloïí na území âr a pfiedá aï ve tfietí zemi. Celní formality zaji Èujeme my. Jak bude postupovat polsk plátce v pfiípadû fakturace pfiepravy? Jedná se na jeho stranû o osvobození pfiepravy s následnou aplikací systému reverse charge na na í stranû, nebo tato moïnost uï od 1. 1. 2010 není moïná? Nebo bude polsk plátce uplatàovat DPH na v stupu? Pfieprava zboïí mezi podnikateli se fiídí ohlednû místa plnûní základním pravidlem podle 9 odst. 1 zákona o DPH. Místo plnûní je tedy bez ohledu na trasu pfiepravy vïdy ve státû, odkud je pfiíjemce sluïby. Polsk plátce tedy bude sluïbu fakturovat bez DPH, ale systém reverse charge se nebude uplatàovat, neboè u nás je pfieprava zboïí do tfietích zemí od danû osvobozena podle 69. Ing. Ivana Langerová V poãet prûmûrného a pravdûpodobného v dûlku Od 1. 3. 2010 k nám nastoupil nov zamûstnanec. Odpracoval 23 pracovních dnû. K dubnu 2010 poãítám prûmûry pro náhrady pro II. ãtvrtletí 2010, platné pro 04-06/2010, vypoãítané z doby 01-03/2010. Jak mám postupovat u tohoto zamûstnance, kdyï odpracoval jen 1 mûsíc, ale je to více neï 21 dnû asi bych nemûla pouïívat pravdûpodobn v dûlek. A jak vypoãítat u tohoto zamûstnance prûmûr na dal í mûsíc kvûten 2010? Musí b t prûmûrn v dûlek po celé 3 mûsíce (4 6) stejn? Závazn postup pfii zji Èování prûmûrného v dûlku je upraven v 351 aï 362 ZP a zamûstnavatel tento postup musí pouïít vïdy, má-li b t v pracovnûprávních vztazích zji tûn prûmûrn v dûlek. PrÛmûrn v dûlek se zji Èuje z hrubé mzdy nebo platu, které jsou zamûstnanci zúãtovány k v platû v rozhodném období, a z odpracované doby v rozhodném období. Rozhodn m obdobím je vïdy pfiedchozí kalendáfiní ãtvrtletí a prûmûrn v dûlek se zjistí k prvnímu dni kalendáfiního mûsíce následujícího po uplynutí rozhodného období. Ve v e uvedeném pfiípadû k 1. 4. 2010. Pfii vzniku zamûstnání v prûbûhu pfiedchozího kalendáfiního ãtvrtletí je http://zakaznik.dashofer.cz podle 354 odst. 3 ZP rozhodn m obdobím doba od vzniku zamûstnání do konce kalendáfiního ãtvrtletí, v daném pfiípadû doba od 1. 3. 2010 do 31. 3. 2010. JestliÏe zamûstnanec v tomto rozhodném období odpracoval alespoà 21 dnû, postupujete shora uveden m zpûsobem, tedy prûmûrn v dûlek zjistíte z hrubé mzdy nebo platu zúãtovaného zamûstnanci k v platû v období od 1. 3. 2010 do 31. 3. 2010 a z odpracované doby v tomto období. Takto zji tûn prûmûrn v dûlek se potom pouïívá pro celé následující kalendáfiní ãtvrtletí a ani v pfiípadû vzniku pracovního pomûru v pfiedchozím ãtvrtletí se takto zji - tûn prûmûrn v dûlek nepfiepoãítává Bezplatnû pro Vás: aktuální znûní právních pfiedpisû i znûní k urãitému datu s ãervenû vyznaãen mi zmûnami pro lep í orientaci ve zmûnách pfiehled o nejnovûj ím dûní v oblasti daní a úãetnictví vzory, formuláfie a tiskopisy a zûstává stejnû jako u ostatních zamûstnancû pro celé následující ãtvrtletí zcela stejn. Pravdûpodobn v dûlek v tomto pfiípadû zji Èovat podle 355 ZP nemû- Ïete, a to z toho dûvodu, Ïe pravdûpodobn v dûlek se zji Èuje pouze pro pfiípad, kter v dotaze správnû uvádíte, pokud zamûstnanec neodpracoval v rozhodném období alespoà 21 dnû. Jakmile zamûstnanec v rozhodném období 21 dnû odpracoval, postupuje se jako v ostatních pfiípadech zji Èování prûmûrného v dûlku. JUDr. Vûra Bognárová vybrané dotazy a odpovûdi daàov kalendáfi nov tiskopis pfiiznání k DPH spolu s pokyny pro vyplnûní informace o skupinové registraci vãetnû potfiebn ch formuláfiû spousta dal ích uïiteãn ch informací DaÀov TIP aktuality, komentáfie, dotazy a odpovûdi Copyright 1995 2010 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. / Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Na Pfiíkopû 18, P. O. Box 756, 111 21 Praha 1 / Iâ: 45245681 / tel.: 224 197 333, fax: 224 197 555 / www.dashofer.cz, www.du.cz, e-mail: lea.simkova@dashofer.cz / Vedoucí redaktor: Ing. Marek Bûhal, odborná redaktorka: Ing. Lea imková / Sazba: SV, s. r. o. / Tisk: POLY+, s. r. o. / Vychází 2 mûsíãnû. / Cena: Pololetní pfiedplatné 1680 Kã + DPH, balné a po tovné / Pfiedplatné na dal í období není tfieba objednávat, je automaticky prodlouïeno na dal ích 12 mûsícû. Pfiedplatné je moïné zru it písemnû, nejpozdûji 6 t dnû pfied uplynutím roãního pfiedplatného, jinak se prodluïuje o dal í rok. / V echna práva, zejména právo na titul (název), licenãní právo a prûmyslová ochranná práva jsou ve v hradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd. a jsou chránûna autorsk m zákonem. / V echna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnoïování, ífiení a pfieklad. Îádná ãást díla nesmí b t jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jin m zpûsobem) bez pfiedchozího písemného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s pouïitím elektronick ch off-line nebo on-line systémû ukládána do pamûti, zpracovávána ãi ífiena. / Informace obsaïené v tomto díle byly zpracovány na základû nejlep ích poznatkû v okamïiku zvefiejnûní, kvûli neucelen m v sledkûm ve v zkumu a jurisdikci v ak není moïno zaruãit absolutní bezchybnost. / Za obsah pfiíspûvkû ruãí jejich autofii. / Redakce zajistí zodpovûzení pfiípadn ch dotazû pfiedplatitelû zaslan ch pouze pfies formuláfi na www.du.cz. Vybrané odpovûdi budou uvefiejnûny v nûkterém z ãísel tohoto newsletteru. / Vydávání tohoto periodika povoleno rozhodnutím Ministerstva kultury, ã. j. 3974/95, dne 1. 12. 1995. Redakãní uzávûrka ãísla 12/2010 byla dne 1. ãervna 2010. ISSN 1211-1155 Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., je certifikováno spoãleností TÜV Rheinland Cert GmbH a disponuje Certifikátem systému managementu kvality podle normy ISO 9001:2000, reg. ã. 01 100 055430. DAŇOVÝ TIP 12/2010 vy lo 11. 6. 2010 8