Vypracoval Gestor Schválil Listů Příloh Ing. Jiří Nohejl VSU VS 10 Tento koncept osvětlení pracovních prostorů platí pro všechny závody ŠKODA AUTO. Obsah 1. Všeobecně 3 1.1 Úvod 3 1.2 Předpisy 3 2. Základní vědomosti 4 2.1 Lidské oko 4 2.2 Psychologická data 4 2.3 Intenzita osvětlení a oslnění 4 2.4 Pojem barvy a vnímání barev 5 2.5 Velikost oběktu a úhel pozorování 5 2.6 Tón barvy, světlost a sytost 5 2.7 Základní pojmy a jejich definice 5-6 3. Osvětlenost pracovních prostorů 7 3.1 Hodnoty osvětlenosti 7 3.2 Stropní a místní osvětlení 7 4. požadované hodnoty udržované osvětlenosti 8 4.1 Obecné hodnoty dle vzdálenosti od místa zrakového úkolu 8 4.2 Venkovní prostory 8 4.3 Administrativní prostory 8 4.4 Kontrolní pracoviště 9 4.5 Výrobní prostory 9 5. Světelné zdroje 10 5.1 Příklady použití 10 List 1/10
Nejnovější aktualizovaná verze tohoto ITS je k dispozici na webových stránkách http://cts.skoda-auto.com/, společnost není povinna oznámit obchodním partnerům aktualizaci ITS. Proto důrazně doporučujeme všem, aby pravidelně ITS revidovali. Tyto dokumenty vstupují v platnost datem jejich poslední aktualizace. U uzavřených kontraktů je rozhodující platnost ITS v době vystavení objednávky. Upozornění: V případě jakýchkoliv rozdílů mezi českou, anglickou nebo německou jazykovou verzí tohoto ITS, je česká verze rozhodující. Česká verze je dostupná na http://cts.skoda-auto.com/. Změna - číslo : Datum: Poznámka: 06. 05. 2002 první vydání 1. 23. 03. 2003 doplnění bodu 1.2 Předpisy 2. 01. 11. 2010 a/ aktualizace bodu 1.2 Předpisy b/ nový bod 3. Osvětlenost pracovních prostor 3. 21. 12. 2010 kompletně přepracováno 4. 08. 11. 2013 kompletně přepracováno List 2/10
1. Všeobecně 1.1 Úvod Tento koncept osvětlení pojednává o normové (minimální) osvětlenosti pracovních prostor ve všech oblastech ŠKODA AUTO. 1.2 Předpisy Pro řízení a elektroinstalaci osvětlovací techniky je nutné dodržovat ITS ŠKODA AUTO. Dále je nutno dodržet následující: ES Prohlášení o shodě, včetně označení značkou CE dle zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb. Nařízení vlády č. 616/2006 Sb., o technických požadavcích na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/95/ES, kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci ve znění Nařízení vlády č. 68/2010 Sb. a posledního Nařízení vlády č. 93/2012 Sb. Zákon č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií (např. zraková zátěž atd.). Technické normy ČSN, EN, ISO, DIN. ČSN EN 12464-1 - Světlo a osvětlení Osvětlení pracovních prostorů, Část 1: Vnitřní pracovní prostory z března 2012 ČSN EN 12464-2 - Světlo a osvětlení Osvětlení pracovních prostorů, Část 2: Venkovní pracovní prostory z července 2008 ČSN EN 13032-2 - Světlo a osvětlení Měření a uvádění fotometrických údajů světelných zdrojů a svítidel, Část 2: Způsob uvádění údajů pro vnitřní a venkovní pracovní prostory ze září 2005 ČSN EN 12665 - Světlo a osvětlení Základní termíny a kritéria pro stanovení požadavků na osvětlení z dubna 2003 ČSN EN 1837+A1 - Bezpečnost strojních zařízení integrované osvětlení strojů z května 2010 ČSN EN 50172 - Systémy nouzového únikového osvětlení z února 2005 ČSN CEN/TR 13201-1 - Osvětlení pozemních komunikací Část 1, 2, 3, 4 ČSN 36 0020 - Sdružené osvětlení z února 2007 Veškeré použité komponenty musí odpovídat Nařízení vlády č. 616/2006 Sb. Pro nasazení upotřebených (starých) materiálů, které mohou ovlivnit elektrickou použitelnost zařízení, je potřebný písemný souhlas ŠKODA AUTO. List 3/10
2. Základní vědomosti 2.1 Lidské oko Člověk bohužel není vybaven schopností pozorovat neutrálně vzhledem k osvětlení, ale jenom zjišťuje, že není něco v pořádku. K pochopení základů osvětlovací techniky je zapotřebí porozumět biologickým funkcím lidského oka. Jako základní funkce oka je označována schopnost rozlišovat vnímání jasů a odstíny barev, vnímání forem, stejně jako rychlost vnímání jasů, rozdílů barev a rozdílů tvarů. Hodnoty základní funkce oka jsou rozhodující měrou závislé na tom, na kterou průměrnou úroveň jasu popř. úroveň světlosti je oko adaptováno, popř. přizpůsobeno. Schopnost vidění může být ovlivněna i vysokými jasy, nebo vysokou světlostí okolí v zorném poli člověka. Také stejnoměrné osvětlení omezuje výrazně schopnost posuzování. Oko potřebuje k vidění dostatečné kontrasty. Zaměříme-li se intenzivněji na základní funkci oka, je pak pro výkonnou schopnost vidění nezbytná přiměřená plynule měněná intenzita osvětlení, v závislosti na reflexi různým způsobem pozorované kontury a měnící se barvy. Z pracovně medicínského hlediska je jednoznačné, že stavy neustálého přizpůsobování, silné oslnění a nepřípustně vysoké jasy mohou vést k trvalému poškození zraku. 2.2 Psychologická data Působení barev světla na člověka má enormní psychologický vliv na jeho zdravotní stav. Můžeme snížit únavu, zvýšit motivaci, schopnost rozpoznávání pozorovaných ploch, zkreslit nebo vylepšit barvy okolního prostředí. Barevný odstín a sytost barvy lze změnit světlostí, popř. barevnou teplotou určitého světelného zdroje (zářivky, výbojky, LED, žárovky apod.). Proto je nutné používat v osvětlovacích systémech jen světelné zdroje s barevnými teplotami odpovídajícími pracovním náplním pracovišť. Zářivka s barevnou teplotou 2700 K dosahuje nejen u červených povrchů dobré věrnosti podání barev, ale vytváří jako vedlejší efekt psychologicky i pocit tepla. Barevná teplota 6500 K vytváří oproti tomu vjem chladu a má velmi dobrou reprodukci barev u modrých povrchů. Vyvážená je barevná teplota 4000 K s dobrou věrností barev u žlutých a zelených povrchů. Barevná teplota, Intenzita osvětlení 7000 6500 K, > 4000 Lx 7000 6500 K, > 4000 Lx Oblast výroby Lisovna vč. auditu Svařovna vč. auditu Reflexe povrchu Slabé reflexe Slabé reflexe 5400 3800 K, < 3000 Lx Lakovna (KTL, plnič ) Lehké reflexe 6500 5400 K, > 1000 Lx 6500 5000 K, > 1000 Lx Lakovna (vrchní lak, audit ) Montáž ( finiš, audit ) Dobré, velmi dobré reflexe Dobré, velmi dobré reflexe 6500 2700 K, > 8000 Lx QS, vzorkování barev Dobré, velmi dobré reflexe 2.3 Intenzita osvětlení a oslnění Schopnost člověka pozorovat detaily předmětů a ploch je odvozena převážně od toho, jak dokáže rozlišovat zrakový systém lidského oka rozdíly světlosti sousedících prvků ploch. K zajištění kontrastních vjemů i při silných změnách dráždící intenzity mají oči schopnost přizpůsobit se daným poměrům světlosti. Tento adaptační mechanismus spočívá v neuronálních fotochemických procesech. Oko se svými zrakovými schopnostmi poznávat a rozeznávat rozdíly jasu potřebuje proto dobré kontrasty. Homogenně osvětlené plochy jsou sice pozorovány jako dostatečně jasné, ale posouzení pozorovaných ploch nebude s přibývající stejnoměrností osvětlení již možné. Cílené odstranění oslnění u svítidel podporuje možnost zvýraznění kontrastů. Cílené rozpoznávání vad povrchu vytváří až kontrastní optika. Mají-li být pozorovány barevné povrchové plochy, tak např. intenzita osvětlení 3000 lx, která bude působit na bílý povrch, způsobí silné oslnění, avšak na černé ploše bude působit příjemně. Za tímto fenoménem vězí pouze jas (reflexe) povrchu, který je rozhodující pro vnímání světlosti, kterou způsobuje svítící nebo osvícená plocha. 2.4 Dojem barvy a vnímání barev Druh světelného zdroje je obzvláště rozhodující pro pocit vnímání věrnosti každé jednotlivé barvy. Objekt pod umělým osvětlením způsobuje naprosto jiné vnímání barvy než pod slunečním světlem, i když se vlastní barva nezměnila. Individuální vnímání barev je formováno u každého člověka jinak, neboť je třeba hodnotit citlivost páru očí podle stáří pozorovatele. List 4/10
I u osob s normální zdatností při rozeznávání barev se mohou vyskytovat lehké posuny v červených a modrých oblastech spektra. S přibývajícím stářím nastává plíživá změna barevného vnímání. Z tohoto důvodu přicházejí různí pozorovatelé při posuzování barev vždy k rozdílným výsledkům. 2.5 Velikost objektu a úhel pozorování Barevná velikost objektu hraje podstatnou roli při vnímání dojmu, protože malé vzorky nepůsobí tak intenzívně jako celé plochy. Velké plochy působí na hodnotící osobu světleji a intenzivněji. Při pozorování určité karoserie působí barva rozdílně světle a intenzívně, podle toho, z jakého úhlu je povrch pozorován. Barevný vjem je závislý na směru, což se vyskytuje zvláště u metalických laků a laků s perleťovým a perlovým ( jde o lak, který mění svou barvu dle úhlu pozorování) efektem. Proto je třeba při exaktním určování barev na jednotlivých místech karoserie dodržovat nejen úhel pozorování, ale i směrování a intenzitu světla. 2.6 Tón barvy, světlost a sytost Jablko je červené, citrony žluté, nebe modré. Takto jsou v denním životě používány názvy barev. To, co označujeme jako žlutá, červená, modrá atd. jsou tóny barev. Dále vznikají veškerým mícháním nové tóny barev. Barvy mohou být srovnatelně světlé či tmavé. Žluť citronu je nepochybně světlejší než žlutá barva grapefruitu. Tuto světlost lze nezávisle na tónu barvy určit a měřit. V jakém poměru je však žluť citronu ke žluté barvě hrušky? Lze tady opět konstatovat, že je citron o hodně světlejší, což však nevystihuje podstatu věci. Zdaleka více je citrónová žluť svítivější a silnější než žlutá barva hrušky. Rozdíl tkví v síle barvy, nebo lépe řečeno v její sytosti. Tato vlastnost je zcela nezávislá na barevném tónu a světlosti. 2.7 Základní pojmy a jejich definice Světlo Světlo je záření elektromagnetických vln, které vyvolávají při vstupu do oka vjem světlosti. Záření je různých vlnových délek, od rentgenového záření, rádio a tv vln až po infračervené záření. Záření pro lidské oko je viditelné ve vlnovém rozsahu 380-780 nm. Světelný tok Světelný tok, měřeno v Lumenech (Lm), je měřítkem pro vyzářený světelný výkon světelného zdroje. Obvykle je v technice výkon uváděn ve Wattech, pro světelný tok se však používá měřítko Lumen. Jde o světelný výkon, který je posuzován z hlediska schopnosti vnímání lidského oka. Intenzita osvětlení Intenzita osvětlení je měřena v Luxech (Lx). Je to světlo dopadající na určitou plochu (světelný tok na jednotku plochy). Světelný tok 1 Lm dopadající na 1 m 2 plochy odpovídá intenzitě osvětlení 1 Lx. Jas Jas je měřítkem pro vjem světlosti svítícího nebo osvětlovaného tělesa, jak jej vnímá lidské oko. Barva světla Necháme-li pronikat světelný paprsek skleněnými hranoly (prismami), je tento na 2 místech lomen. Na vstupu do prismy a na výstupu. Na bílém podkladu (stínítku) umístěném za prismou vzniknou vedle sebe různě barevné pruhy. Tento rozklad světla je způsoben tím, že ne každá barva světelného spektra je při průniku hranolem stejným způsobem lomena. Sled barev světla sestaví barevné spektrum, které se v podstatě skládá z fialové, modré, zelené, žluté a červené barvy. Barevný tón světla Vztahuje se k zdánlivé barvě (chromatičnosti) vyzařovaného světla. Rozlišují se barevné tóny teple bílý, neutrálně bílý (denní), chladně bílý. List 5/10
Udržovaná osvětlenost osvětlovacích soustav E m hodnota průměrné osvětlenosti na pracovním místě v místě zrakového úkolu na srovnávací rovině (vodorovná, svislá, nakloněná), pod kterou nesmí osvětlenost klesnout bez ohledu na stáří a stav osvětlovací soustavy. Vyjadřuje se v luxech [Lx]. Zjišťování stavu osvětlenosti U osvětlovacích soustav se skutečný stav světelně technických parametrů, zejména intenzita osvětlení, rovnoměrnost osvětlení, jasové poměry, zjišťuje převážně na základě měření osvětlovaných prostorů. Na základě takto ověřené skutečnosti se provádí hodnocení provozu osvětlovacích soustav z hlediska hygienických požadavků, navrhnou se opatření k úspornému nakládání s energií pro osvětlování a posoudí se energetická náročnost osvětlovacích soustav. Zrakový úkol vizuální prvky vykonávané práce, tzv. kritický detail. Místo zrakového úkolu dílčí místo na pracovišti, na němž se nachází zrakový úkol, tzn. výrobní nebo pracovní operace Bezprostřední okolí úkolu prostor přilehlý k místu zrakového úkolu, který se nachází v zorném poli pohledu, pás o šířce alespoň 0,5 m Pozadí zrakového úkolu určováno na vnitřních pracovištích, zejména v těch kde dochází k zastínění denního osvětlení, prostor přilehlý k bezprostřednímu okolí úkolu, pás o šířce alespoň 3 m Úhel pohledu úhel mezi vodorovnou rovinou a směrem pohledu zaměstnance při běžném provádění pracovních operací Rovnoměrnost osvětlení poměr minimální a průměrné osvětlenosti na pracovním místě. Vyjadřuje se indexem rovnoměrnosti U 0. Sdružené osvětlení záměrné současné osvětlení denním a doplňujícím umělým osvětlením. Oslnění vjem způsobený povrchy s velkým jasem v zorném poli. Může být pociťováno buď jako rušivé nebo omezující. Může být způsobeno nevhodnou volbou typu či umístěním osvětlovacího tělesa nebo odrazem od lesklých povrchů. Vyjadřuje se indexem oslnění GR a rušivého oslnění UGR a jejich hodnoty musí být uvedeny v projektové dokumentaci osvětlovacích soustav. Mezní hodnoty UGR jsou uvedeny v ČSN EN 12464-1 a GR v ČSN EN 12464-2 v kapitole 5. Směrované osvětlení nastavení úhlu dopadu světla na místo zrakového úkolu tak, aby se dostatečně vyjevily detaily zrakového úkolu, zlepšila jejich viditelnost a usnadnilo se vykonávání zrakového úkolu. Podání barev Pro zrakový výkon a duševní pohodu zaměstnance je nutné, aby barvy předmětů a lidské pokožky v danném prostředí byly podány přirozeně. Maximální hodnota je 100 a pro osvětlení pracovišť je požadována min hodnota 80. V případě prostorů, kde nelze dosáhnout požadovaný koeficient denního světla je požadována min hodnota 90. Míhání a stroboskopické jevy míhání je způsobené frekvencí střídavého proudu v elektrické síti a může vyvolat fyziologické projevy (bolesti hlavy, migrény), stroboskopické jevy vznikají interferencemi míhání nezávislých osvětlovacích soustav mohou vést k nebezpečným situacím při změně vnímání pohybu strojů s točivým nebo vratným pohybem. Osvětlení musí být navrženo tak, aby bylo těmto jevům zabráněno. List 6/10
3. Osvětlenost pracovních prostor Řídí se NV č. 361/2007 Sb. 45 odst. 1 osvětlení pracoviště a spojovacích cest mezi jednotlivými pracovišti denním, umělým nebo sdruženým osvětlením musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky. Osvětlení nesmí být příčinou oslňování. 3.1 Hodnoty osvětlenosti Maximální hodnoty osvětlenosti nejsou stanoveny a mohou nabývat pouze takových hodnot, při kterých nebude v úhlu pohledu zaměstnanců překročeno maximální přípustné oslnění odrazem od povrchů v místě zrakového úkolu. Optimální (udržovaná) osvětlenost musí být stanovena celkovým projekčním řešením v souladu s kvalitativními požadavky na rozlišení kritického detailu a tak aby oslnění reflexí bylo omezeno na nejmenší možnou míru. Velké prostorové změny osvětleností v okolí místa zrakového úkolu působí nadměrné namáhání zraku (zrakovou nepohodu). Osvětlenost bezprostředního okolí a pozadí úkolu musí být úměrně vztažena ke konkrétní udržované osvětlenosti a má poskytovat vyvážené rozložení jasů v zorném poli a nesmí klesnout pod stanovené hodnoty. Osvětlenost pozadí úkolu musí dosahovat min ⅓ hodnoty osvětlení bezprostředního okolí úkolu. Hodnota osvětlenosti může být upřesněna, liší-li se podmínky vidění od normálních předpokladů: Zvýšení - absence denního světla (není splněn koeficient denního světla nebo při sdruženém osvětlení), časté chyby v procesu, zvýšené nároky na kvalitu, zhoršený stav zraku zaměstnance. Snížení - kritický detail je neobvykle velký nebo má vysoký kontrast, úkol je vykonáván po krátkou dobu). Hodnoty udržované osvětlenosti se zvyšují nebo snižují o jeden stupeň dle doporučené řady osvětlenosti, která poskytuje vnímatelné rozdíly (v luxech): 20-30-50-75-100-150-200-300-500-750-1 000-1 500-2 000-3 000-5 000 3.2 Stropní a místní osvětlení Musí být řešeno projektem tak, aby nezpůsobovalo oslnění zaměstnanců, míhání a stroboskopické jevy, nevytvářelo nežádoucí stíny a umožňovalo správné podání barev. Zdroje světla musí splňovat index oslnění a index podání barev dle ČSN EN 12464-1, nesmí být umístěny v úhlu pohledu zaměstnanců a musí být vhodným způsobem cloněny (mřížky, průsvitné rozptylové kryty). Osvětlení místa i bezprostředního okolí zrakového úkolu musí být rovnoměrné a vhodně směrováno. V pracovním prostoru mohou být pouze světelné zdroje shodného barevného tónu. Pro sdružené osvětlení kdy dochází k dobrému promísení denní a umělé složky se volí zdroje doplňujícího umělého osvětlení se spektrálním složením blízkým dennímu světlu (spektrum má být spojité, nebo mít výraznou spojitou složku). Současně s denním osvětlením nesmí být použity samostatně žluté sodíkové výbojky nebo teple bílé zářivky, ale lze použít světelné zdroje se smíšeným žlutým a bílým světlem. Stropní (halové) osvětlení musí mít takovou svítivost, aby při E m 2000 Lx nejméně z 30% zajišťovalo udržovanou osvětlenost na pracovních místech a při E m 2000 Lx nejméně z 10%. Na počátku intervalu údržby musí být osvětlenost vyšší než udržovaná (počáteční E m = E m / udržovací činitel). List 7/10
4. Požadované hodnoty udržované osvětlenosti Jedná se o minimální přípustné hodnoty. Horní hranice je omezena fyziologií zraku, kdy osvětlení již způsobuje oslnění, nebo se již nezvyšuje rozlišení kritického detailu. 4.1 Obecné hodnoty dle vzdálenosti od místa zrakového úkolu Osvětlenost místa zrakového úkolu E m [Lx] 4.2 Venkovní prostory Prostor osvětlenost bezprostředního okolí úkolu [Lx] osvětlenost pozadí úkolu min ⅓ okolí [Lx] 750 500 170 500 300 100 300 200 70 200 150 50 150 150 50 100 100 50 50 50 50 E m [Lx] GR L U 0 přístupy k budovám a odstavným plochám, komunikace pro chodce 5 50 0,25 přechody pro chodce 50 50 0,4 vnitrozávodní komunikace pro rychlost vozidel do 40 km/h, odstavné plochy pro hotové vozy, parkoviště zaměstnanců, obecně všechny plochy monitorované kamerovými systémemy plochy určené k nakládání hotových vozů na kamióny a na vagóny a ke skladování palet a přepravek, při provádění pracovních operací a/ pouze s obsluhou vozidel - v krátkých časových úsecích max, 1 hodina - při trvalém pobytu zaměstnanců, více než 4 hodiny b/ s přítomností vozidel a pěší obsluhy - v krátkých časových úsecích, max 1 hodina - při trvalém pobytu zaměstnanců, více než 4 hodiny 20 45 0,4 nakládací rampy a logistické přístřešky u budov, identifikace označení materiálů 200 45 0,5 4.3 Administrativní prostory Prostor 50 100 100 200 E m [Lx] 50 50 45 45 0,4 0,4 0,5 0,5 UGR L U 0 chodby, vstupní haly, výtahy 100 28 0,4 schodiště 150 25 0,4 čekárny ordinací lékařů, šatny, toalety, archivy 200 25 0,4 zakládání dokumentů, kopírování, recepce, počítačové a jazykové učebny psaní, psaní na stroji, čtení, zpracování dat, pracovní stanice CAD, konferenční a zasedací místnosti, přednáškové haly, učební dílny, místnosti pro praktickou výuku a laboratoře, ordinace lékaře 300 19 0,6 500 19 0,6 technické kreslení 750 16 0,7 List 8/10
4.4 Kontrolní pracoviště Prostor mezioperační kontrola kusů s použitím etalonů nebo posuvných měřidel, při pohledové kontrole celistvosti dílů s velikostí kritického detailu větší než 0,1 mm kontrola s použitím mikrometrů a přesného hodnocení povrchů, při pracovních operacích s velikostí kritického detailu 0,1 mm a menší E m [Lx] UGR L U 0 500 22 0,60 750 19 0,70 audity, kontrola jakosti, designérská pracoviště (minimální připustná hodnota) 1000 16 0,70 4.5 Výrobní prostory Prostor orientační osvětlení podzemních tunelů, sklepů, šachet, vnitřních prostorů budov s ukončenou výrobou komunikační prostory a chodby pro chůzi, sklady bez trvalého pobytu osob, schodiště, výtahy, pochůzí roštové plošiny v době používání komunikace pro přepravu a manipulaci s velkými břemeny automatizované výrobní linky (svařovací, stříkací) s občasným ručním ovládáním prostory s trvalým pobytem osob nakládací, manipulační a skladové prostory, strojovny, tavírny kovů, přípravny písku, čistírny odlitků denní místnosti a vymezené prostory pro oddych a svačinu, šatny, kantýny, umývárny, koupelny, toalety E m [Lx] UGR L U 0 50-0,40 100 25 0,40 150 25 0,40 200 25 0,40 200 25 0,40 obslužná místa strojů se sledováním obrazovek monitorů 200 25 0,60 pracovní operace s velikostí kritického detailu větší než 1 mm, obsluha automat. strojů vkládání a vyjímání dílů, přípravné operace prováděné vedle výrobní linky čištění povrchů karosérií nabíjecí stanice elektr. vozíků, expedice, balírny pracovní operace s velikostí kritického detailu 0,1 1 mm pracoviště na výrobních linkách s nuceným taktem, montážní a finišovací linky, nanášení tmelů a lepidel, ruční bodování, svařování, lícování a repasování karosérie, broušení povrchů svařené karosérie, výroba modelů a maket 300 25 0,60 500 22 0,60 ošetřovny první pomoci, velíny, dozorny 500 16 0,60 lakování, lakovací a brousící boxy 750 16 0,70 List 9/10
5. Světelné zdroje Konkrétní osvětlovací tělesa a světelné soustavy musí být vždy navrženy v projektové dokumentaci dle aktuálního zadání tak aby byly šetrné k životnímu prostředí a splňovaly podmínky Green factory (GF) pro nová projektová řešení a Brown factory (BF) pro rekonstrukce stávajících objektů. Z hlediska nízkých nároků na spotřebu el. energie a údržbu doporučujeme využívat LED světelné zdroje. 5.1 Příklady použití Místo použití Green factory (GF) Brown factory (BF) Venkovní osvětlení LED LED náhrada za HQL Parkovací domy Bodové osvětlení, nápisy a loga Chodby a toalety, bezpečnostní osvětlení Kanceláře, haly Osvětlení vysokých hal Osvětlení přístřešků LED je standard LED je standard LED je standard LED pouze vzorové projekty nebo výstavní projekty - standard je T5 výběr mezi T5 a LED na základě ekonomického vyhodnocení LED pouze vzorové projekty nebo výstavní projekty - standard je T8 nebo T5 List 10/10