B.2 VYHODNOCENÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA PPO

B.2 VYHODNOCENÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA PPO

Obsah: strana: B2- B.2 Vyhodnocení území z hlediska PPO...3 B.2.1 Srážkoodtokové pomry území... 3 B.2.1.1 Zhodnocení srážkoodtokových pomr v dílích povodích... 3 Oblast povodí Dyje... 4 B.2.1.1.1 Kyjovka po obec Muchnice... 4 Oblast povodí Moravy... 5 B.2.1.1.2 Morava od Kromíže po profil pod Olšavou... 5 B.2.1.1.3 Beva po soutok s Juhyní... 6 B.2.1.1.4 Moštnka od obce íkovice po soutok se Svodnicí... 22 B.2.1.1.5 Rusava po soutok s Moravou... 23 B.2.1.1.6 Kotojedka po soutok s Moravou... 24 B.2.1.1.7 Devnice po soutok s Moravou... 25 B.2.1.1.8 Beznice po soutok s Moravou... 26 B.2.1.1.9 Olšava po soutok s Moravou... 27 B.2.1.1.10 Vlára po státní hranice... 28 B.2.1.2 Srážkoodtokové pomry a jejich dopad na prbh povodn... 29 B.2.2 Stav ochrany ped povodnmi... 30 B.2.2.1 Oblasti s urychleným odtokem srážkových vod a nedostatenou mírou akumulace vody... 31 B.2.2.2 Vztah mezi srážkami a výškou odtoku... 32 B.2.2.3 Retenní schopnost stávajících vodních nádrží a rybník... 32 B.2.2.4 Místa omezující prtonost koryt vodních tok a údolních niv... 33 B.2.2.5 Kapacity koryt vodních tok... 38 B.2.3 Extrémní povodové situace... 38 B.2.3.1 Historické povodn... 38 B.2.3.2 Povode 1997... 40 B.2.3.3 Povode 2006... 41 B.2.4 Historická protipovodová opatení... 42 B.2.4.1 Protipovodová opatení na ece Morav... 42 B.2.4.2 Protipovodová opatení na ece Bev... 43 B.2.5 Porovnání historických a aktuálních hydrologických dat Q N... 43 B.2.6 Záplavová území (ZÚ)... 44 B.2.6.1 Legislativní pedpisy pi stanovování a vyhlašování ZÚ... 44 B.2.6.2 Stanovená záplavová území ve Zlínském kraji... 45 B.2.7 PPO na drobných vodních tocích... 46 B.2.7.1 Zemdlská vodohospodáská správa... 46 B.2.7.2 Lesy eské republiky, s.p.... 48 B.2.8 PPO z hlediska významných vodohospodáských spoleností... 48 B.2.8.1 Zlínská vodárenská a.s.... 49 B.2.8.2 VAK Vsetín a.s... 50 B.2.8.3 VAK Kromíž a.s... 50 B.2.8.4 Slovácké vodovody a kanalizace, a.s... 51 B.2.9 Vyhodnocení území z hlediska erozních proces... 51 B.2.9.1 Vodní eroze... 51 B.2.9.2 Vtrná eroze... 53 B2-2

B.2 Vyhodnocení území z hlediska PPO B.2.1 Srážkoodtokové pomry území Obsahem této kapitoly Studie je zhodnocení srážko-odtokových pomr ve 29 vybraných profilech (povodích) Zlínského kraje, vycházejícíc z analýzy ticetiletého období (1961-90) režimu srážek a prtok v síti stanic poboek HMÚ. Pro ást zamenou na vyhodnocení extrémních srážkoodtokových situací byly základním podkladem publikované zprávy o povodních v povodí eky Moravy, pedevším pak o prbhu povodn z ervence 1997. Data a poznatky uvádné v této kapitole se územn týkají povodí zasahujících do území okres Kromíž, Uherské Hradišt, Zlín a Vsetín. Zpracování srážkoodtokových charakteristik území Zlínského kraje pro poteby této Studie zadal její zpracovatel specializovanému pracovišti eského hydrometeorologického ústavu (HMÚ) - pobokám Brno a Ostrava v lenní: HMÚ Brno - dílí ásti povodí Kyjovky po obec Muchnice, - Moravy - od soutoku s Hanou po soutok s Devnicí, - Moravy - od soutoku s Devnicí po soutok se Svodnicí - Rusavy, - Devnice, - Beznice - Olšavy po soutok s Moravou HMÚ Ostrava - povodí Bevy po soutok s Juhyní Zpracované hydrologické studie srážkoodtokových pomr pro jednotlivá dílí povodí jsou rovnž podkladem pro identifikaci oblastí s nedostatenou mírou akumulace a urychleným odtokem srážkových vod. Dležité výstupy jsou uvedeny v následujících kapitolách. B.2.1.1 Zhodnocení srážkoodtokových pomr v dílích povodích eka Morava je z hlediska prtoného množství (tedy vodnosti toku) nejvýznamnjším vodním tokem na území Zlínského kraje. Podle standardního období (1931-80) iní její prmrný prtok pi vtoku na území Zlínského kraje 49,6 m 3 /s a v profilu, kde eka Morava opouští hranice okresu Uherské Hradišt je prmrný prtok z téhož období cca 59,4 m 3 /s. Všechny pítoky Moravy z území Zlínského kraje pispívají souhrnn prmrným prtokem cca 23,6 m 3 /s, což je asi 39,7 % prtoku Moravy v profilu výtoku ze Zlínského kraje. Prmrná srážka na tomto území (spadajícím do povodí Moravy) iní cca 758 mm, prmrný souinitel odtoku iní cca 23,5 %. eka Beva je druhým nejvýznamnjším tokem území je, Zlínský kraj opouští pod soutokem s Juhyní (u obce Choryn). Hodnocené povodí po závrový profil má plochu 988,47 km 2. Jejími hlavními zdrojnicemi jsou Vsetínská a Rožnovská Beva, které se stékají u Valašského Meziíí. Prmrný roní prtok pod místem, kde Beva opouští Zlínský kraj, je 12,8 m 3 /s. Pi prmrné roní srážce na povodí S = 916 mm dosahuje v pramenných partiích prmrný srážkový úhrn obou zdrojnic dokonce 1070 mm. eka Vlára má v hraniním profilu se Slovenskem (pod zaústním pítoku Vlárka) prmrný prtok 3,065 m 3 /s, pi prmrné výšce srážek na povodí S = 829 mm. Prmrný souinitel odtoku z tohoto povodí iní 36,1 %. B2-3

eka Kyjovka má v profilu, kterým opouští okres Kromíž prmrný prtok cca 0,2 m 3 /s a prmrná výška srážek na povodí k tomuto profilu iní S = 655 mm. Prmrný souinitel odtoku z plochy povodí ke stejnému profilu iní cca 14,3 %. Rozložení prmrných roních srážkových úhrn v dlouhodobých normálech je v regionu Zlínského kraje velmi nerovnomrné. Nejvíce srážek pipadá na horské oblasti v povodí Bevy, nejmén na jižní nížinatá území okresu Uherské Hradišt v dešovém stínu okolních vrchovin a pahorkatin. Rozptí se pohybuje od prmrných srážek ve výši 560 mm do hodnot pesahujících 1100 mm. Z horských poloh na vrcholech heben a poloh pilehlých návtrných úboí existuje ale velmi málo staniních mení, takže úvahy o skuten nejvyšších prmrných roních úhrnech jsou zatíženy nejistotou plynoucí z reziduálního rozptylu v korelaních vztazích mezi nadmoskou výškou a prmrnou roní výškou srážek. Oblast povodí Dyje B.2.1.1.1 Kyjovka po obec Muchnice Povodí Kyjovky odvoduje jihozápadní výbžek území okresu Kromíž do povodí eky Dyje. Povodí až do profilu hráze VD Koryany je pevážn zalesnné. Prtoky pod hrází VD jsou významn ovlivnné. Nejvtší povodn jsou dešové z letních pívalových srážek a vydatných dlouhodobých deš. Vliv zalesnní na extrémní odtoky se projevuje málo, v dsledku vysoké svažitosti terénu a nižší propustnosti podloží. Stoletý specifický odtok v profilu pod obcí Stupava (neovlivnný) dosahuje hodnoty 2,001 m 3 /s*km 2. Tabulka. B2-1: Charakteristika Dlouhodobé prmrné msíní a roní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Kyjovky v Koryanech pod pehradou Msíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Prtok [m 3 *s -1 ] 0,044 0,086 0,115 0,122 0,091 0,087 0,044 0,042 0,031 0,031 0,037 0,049 0,064 Specifický odtok [l*s -1 *km 2 ] 1,619 3,137 4,205 4,468 3,324 3,193 1,626 1,533 1,128 1,151 1,356 1,805 2,36 Podíl P m/p r [%] 6 6 5,2 7,3 11,2 14,2 10,9 10 7,3 6,7 8,1 7,1 Podíl H om/h or [%] 5,7 11 14,7 15,7 11,6 11,2 5,7 5,4 4 4 4,6 6,3 Podle roního chodu prmrných msíních prtok jsou nejvodnjšími msíci bezen a duben. V dubnu odtee 14,1% a v beznu 13,09 % z roního odtoku. Nejmén vody tee v ece v msíci záí, je to pouze 4,1 % z roního odtoku. Podle roního chodu srážek pipadá na bezen 5,2 a na duben 7,3 % z roního srážkového úhrnu. V msíci záí prmrn spadne asi 7,3 % z roního srážkového úhrnu. Nejvíce naprší v msíci ervnu, kdy spadne asi 14,2 % z roního srážkového úhrnu. B2-4

Graf. B2-1: Podíl dlouhodobých msíních úhrn srážek a odtok k roním za období 1961-1990 v povodí Kyjovky v Koryanech pod pehradou podíl msíních odtok a srážek z roních úhrn [%] 18.0 16.0 14.0 12.0 10.0 8.0 6.0 4.0 2.0 0.0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. msíc Podíl msíních úhrn srážek z roních Podíl msíních odtok z roních Oblast povodí Moravy B.2.1.1.2 Morava od Kromíže po profil pod Olšavou Pro povodový režim na samotném toku Moravy je rozhodující vliv povodí Bevy a pítok Moravy z Jeseník. Pi typickém prbhu povodní pedbíhá vlna z Bevy vlnu z horního povodí Moravy a kulminaní prtok se v dsledku rozliv transformuje na nižší hodnoty od soutoku s Bevou až po soutok s Dyjí. Je to uritá anomálie, která u jiných velkých tok na daném území nebývá tak patrná. Pi jarních povodních s náhlým táním snhových zásob (bez pedchozích oblev) ale bývá patrný nárst kulminaního prtoku s rostoucí plochou povodí (typické to bylo za povodn na jae 2006). Stoletý specifický odtok na ece Morav ve Zlínském kraji se pohybuje v mezích od 0,122 m 3 /s*km 2 (profil Kromíž) až do 0,095 m 3 /s*km 2 (profil Morava pod Olšavou). Tabulka. B2-2: Dlouhodobé prmrné msíní a roní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Moravy pod Olšavou Charakteristika Msíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Prtok [m 3 *s -1 ] 55,943 72,731 108,25 101,12 69,723 60,282 49,218 42,962 28,517 31,314 42,026 62,485 60,309 Specifický odtok [ l*s -1 *km 2 ] 6,396 8,316 12,376 11,561 7,972 6,892 5,627 4,912 3,261 3,58 4,805 7,144 6,895 Podíl P m/p r [%] 5,7 5,6 5,4 7,1 11 13,4 11,5 10,8 7,6 6,6 8,1 7,2 Podíl H om/h or [%] 7,7 10 15 13,9 9,6 8,3 6,8 5,9 3,9 4,3 5,8 8,6 B2-5

Graf. B2-2: Podíl dlouhodobých msíních úhrn srážek a odtok k roním za období 1961-1990 v povodí Moravy pod Olšavou 16,0 podíl msíních odtok a srážek z roních úhrn [%] 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 Podíl msíních úhrn srážek z roních Podíl msíních odtok z roních I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. msíc Velké povodn z tání snhu obvykle trvají i déle než 1 msíc a asto pecházejí do typu povodní snho-dešových. Vyznaují se velkými objemy odteklé vody a typický tvar povodové vlny mívá nkolik kulminaních vrchol. Letní povodn jsou nejastjší v msících ervnu a ervenci a jejich výskyt je vázán na nkolikadenní vydatné dešt s celkovým úhrnem dešových srážek, který v horních ástech povodí významn pesáhne 100 mm. Velmi nebezpené jsou zejména tehdy, když dojde k opakování vydatných deš v dob, kdy ješt neopadnou vody z pedchozí povodn na normální hodnoty (tedy napíklad do týdne až 10 dn po pedchozí kulminaci). Srážky potom vypadnou do ješt nasyceného povodí a i menší srážkový úhrn má výraznou odezvu ve vzestupu prtok. V profilu Morava pod Olšavou odtee v nejvodnjším msíci (beznu) 14,9 % z prmrného roního odtoku, beznový úhrn srážek však pedstavuje pouze 5,4 % z roního prmrného úhrnu. V prmrn nejmén vodném msíci (záí) odtee pouze 4,3 % z prmrného roního odtoku a spadne asi 6,6 % z prmrného roního úhrnu srážek. Na srážky nejbohatší je msíc erven, kdy spadne v prmru 13,4 % srážek z roního prmrného úhrnu. Roní chod obou porovnávaných veliin podle jednotlivých msíc je znázornn na grafu. B2-2. V zimních a jarních msících je chod obou porovnávaných ukazatel opaný, v lét a na podzim má shodný trend. Podobné prbhy výše uvedených ukazatel jsou typické i pro ostatní dílí povodí okres Kromíž, Uherské Hradišt a Zlín. B.2.1.1.3 Beva po soutok s Juhyní Beva je se svým povodím ve Zlínském kraji nejvýznamnjším pítokem Moravy. S ohledem na tento fakt byly srážkoodtokové pomry vyhodnoceny detailnji v porovnání s povodími dalších pítok Moravy ve Zlínském kraji. Pro zpracování povodí eky Bevy byly vybrány vodomrné profily Vsetín na Vsetínské Bev a Valašské Meziíí na Rožnovské Bev. Dále byly srážkoodtokové vztahy hodnoceny v nepozorovaných profilech v horních ástech povodí Vsetínské Bevy nad Jezerním potokem a Rožnovské Bevy nad pítokem Kobylská. Závrovým hodnoceným profilem byl profil spojené Bevy pod soutokem Rožnovské a Vsetínské Bevy (Obrázek. B2-1). B2-6

Obrázek. B2-1: Hodnocené profily v povodí Bevy na podklad reliéfní mapy eka Beva je nejvtším levostranným pítokem Moravy, hodnocené povodí po závrový profil má plochu 988,47 km 2. Jejími hlavními zdrojnicemi jsou Vsetínská a Rožnovská Beva, které se stékají u Valašského Meziíí. Ob pramení pod vrcholovou skupinou Vysoké (1024 m n.m.) v Hostýnsko-vsetínské hornatin. Delší z obou zdrojnic je Vsetínská Beva (57,8 km), která tee nejprve k jihozápadu a tvoí hranici mezi Javorníky a Hostýnskou-vsetínskou hornatinou. U Ústí se odklání v pravém úhlu k severozápadu. Nejvtšími pítoky jsou zleva Senice a zprava Bystika. Údolí kratší zdrojnice, Rožnovské Bevy (35,6 km), je zahloubeno do Rožnovské brázdy, tvoící hranici mezi Radhošskou hornatinou na severu a Vsetínskou hornatinou na jihu. Srážkoodtokové vztahy v povodí v prbhu povodní byly hodnoceny na základ pozorovaných povodových vln v hodinovém kroku a mených srážek ve srážkomrných stanicích jednotlivých dílích povodí. Pro zpracování uvedených vztah bylo využito jednotné období let 1981-2006, a to s ohledem na asový prostor analýzy a na dostupnost údaj o hodinových prtocích za povodní. V uvedeném období byly k dispozici povodové vlny, jejichž kulminace byla vtší než tzv. plletá voda (dále jen Q 1/2 ). Analýza byla provedena na základ pozorovaných vln ve vodomrných stanicích Velké Karlovice, Vsetín, Horní Beva, Valašské Meziíí a Teplice. Nejvtším problém analýzy srážkoodtokových vztah v prbhu povodní je urení píinné srážky. Byly využity mené údaje ze srážkomrných stanic v jednotlivých dílích povodích. V letních obdobích byl píinný déš ve stanicích zachycen a k porovnání množství spadlé vody a odtoku povodní nic nebránilo, potíže však v nkterých pípadech nastávaly za povodní podmínných táním snhu. Zde je obtížné urit množství vody ze snhové pokrývky, které se podílí na povodové vln. Jednoznan to bylo možné urit za jarní povodn 2006, kdy byly krom dešových srážek spoítány i vodní hodnoty snhu k jednotlivým vodomrným stanicím. Za hodnocené období probhla významná (historická) povode v ervenci 1997. Doba opakování této povodn se pohybovala od Q 10 (H. Beva) do Q 100-200 (V. Meziíí). Ped rokem 1981 jsou v databázi HMÚ uloženy nkteré povodové vlny ze stanice Teplice. Z hlediska dosaženého kulminaního prtoku byly ped hodnoceným obdobím ve 20. století nejvýznamnjší povodn z ervence 1903, ervence 1907, kvtna 1911, ervence 1919, srpna 1925, záí 1937 a ervence 1939. B2-7

Obrázek. B2-2: Dlouhodobý prmrný roní úhrn srážky v povodí Bevy za období 1961-1990 Operativní informace o vodních stavech a prtocích zpracovává pro stanice Vsetín, Valašské Meziíí a Teplice Regionální pedpovdní pracovišt (RPP) poboky HMÚ v Ostrav. Pedpovdi prtok jsou pro profil Dluhonice (závrová stanice Bevy) poítány srážkoodtokovým modelem Hydrog-S na 48 hodin dopedu. Využívá se pitom mených dat ze srážkomrných a vodomrných stanic a také radarových odhad srážek. Údaje jsou mimo jiné zveejovány na internetových stránkách HMÚ. Povodí Vsetínské Bevy nad Jezerním potokem o ploše 68,25 km 2 zahrnuje pramennou ást toku. Má lenitý hornatinný reliéf patící ke geomorfologickému celku Javorníky. Prmrná nadmoská výška povodí je 744 m n.m.. Nejvyšších výšek povodí dosahuje na jihovýchod vrcholem Velký Javorník (1071 m n.m.). Prmrný sklon povodí je 15. Prtokové charakteristiky byly vypoteny z dat namených ve stanici Velké Karlovice. Srážkov je tato ást povodí velmi bohatá. Dlouhodobý roní úhrn srážek pesahuje 1050 mm. Pokud jde o rozložení srážek bhem roku, nejmenší úhrn byl zjištn v beznu, kdy spadlo pouze 6% z celoroního úhrnu. Naopak maximální dlouhodobý msíní úhrn se vyskytl v ervnu (12,4% z celoroního úhrnu). Pomr mezi maximálním a minimálním úhrnem srážky pesahuje hodnotu 2, což znamená, že v beznu zde v prmru spadne mén než polovina ervnových srážek. Vsetínská Beva nad Jezerním potokem Na rozdíl od rozdlení srážek bhem roku, nastal nejvtší dlouhodobý Qm za hodnocené období v beznu a dubnu, kdy prtoky pesáhly o 80% prmrný roní prtok. Píinou takto vysokých hodnot prtok je tání snhové pokrývky ve vyšších pásmech Javorník a Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Z celoroního množství odtee za jarní msíce (bezenkvten) více než 38%, naopak na podzim (záí až listopad) pouze 16% s minimem v záí. B2-8

Tabulka. B2-3: Charakteristika Dlouhodobé prmrné msíní a roní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Vsetínské Bevy nad Jezerním potokem Msíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Prtok [m 3 *s -1 ] 0,865 1,16 2,06 2,12 1,18 1,12 1,08 0,874 0,6 0,724 0,934 1,3 1,17 Specifický odtok [ l*s -1 *km 2 ] 12,7 17,0 30,1 31,1 17,3 16,4 15,8 12,8 8,8 10,6 13,7 19,0 17,1 Podíl P m/p r [%] 7,5 6,5 6,0 6,4 9,0 12,4 10,9 9,6 7,4 6,5 8,6 9,5 Podíl H om/h or [%] 6,2 8,3 14,7 15,1 8,4 8,0 7,7 6,2 4,3 5,2 6,7 9,2 Pro analýzu dílího povodí Vsetínské Bevy, které je omezeno pítokem Jezerního potoka, byly využity údaje o povodních pozorovaných ve vodomrné stanici Velké Karlovice. V rámci výše uvedeného období byly vybrány vlny, které pesahovaly Q 1/2 a souasn byly zaznamenány i ve vodomrné stanici Vsetín na témže toku. Celkem se jednalo o 24 vln, z nichž 13 probhlo v letní ásti roku a 11 v zimní ásti roku. Prbh tchto vln má pomrn prudký nástup i pokles. Vtšinou s jedním vrcholem, výjimkou byl rok 1997, kdy hlavní vlna mla vrcholy ti v závislosti na spadlých srážkách a odezv povodí. Z hlediska dosažené kulminace probhla nejvtší povode v roce 1996 (viz graf. B2-5), nejvtší objem i píinnou srážku (vetn vodní hodnoty tajícího snhu) však mla jarní povode z roku 2006. Odtokové koeficienty se pohybovaly v rozmezí od 0,21 (ervenec 2000) do 0,73 (bezen 1992). Z hlediska dosažených dob opakování kulminaního prtoku (Q N ) bylo nejvíce z hodnocených vln v rozmezí Q 1 -Q 2, kulminace z let 1996 a 1997 se blížily Q 20. Graf. B2-3: Dlouhodobý prmrný msíní prtok, srážka a odtok za období 1961-1990 v povodí Vsetínské Bevy nad Jezerním potokem 2.5 140 prtok [m 3.s -1 ] 2 1.5 1 Srážka Odtok Prtok 120 100 80 60 40 srážka, odtok [mm] 0.5 20 0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 0 msíc B2-9

Graf. B2-4: Podíl dlouhodobých msíních úhrn srážek a odtok k roním za období 1961-1990 v povodí Vsetínské Bevy nad Jezerním potokem podíl msíních odtok a srážek z roních úhrn [%] 16.0 14.0 12.0 10.0 8.0 6.0 4.0 2.0 0.0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. msíc Podíl msíních úhrn srážek z roních Podíl msíních odtok z roních Graf. B2-5: Nejvtší povodové vlny Vsetínské Bevy ve Velkých Karlovicích (1981-2006) 65 60 55 50 45 40 6.-17.8.1985 25.-29.6.1987 4.-14.9.1996 4.-24.7.1997 23.-26.8.2005 Q [m 3.s -1 ] 35 30 25 20 15 10 5 0 1 25 49 73 97 121 145 169 193 217 241 265 289 313 337 361 385 409 433 457 481 Trvání [hod.] Vzájemný vztah píinných srážek a odtokové výšky povodní ukazuje uritou závislost odtoku vody na spadlých srážkách, i když výchozí podmínky v povodí mohou být u každé povodn odlišné. U podobného vyjádení vztahu mezi spadlými srážkami a velikosti kulminaního prtoku je relativn veliký rozptyl hodnot. Pi tém stejné srážce mžeme tedy B2-10

oekávat rznou hodnotu kulminace a nejvtší píinná srážka nemusí souasn znamenat nejvtší kulminaci, tak jak tomu bylo pi jarní povodni 2006. Vsetínská Beva po profil vodomrné stanice Vsetín Vodomrná stanice Vsetín se nachází zhruba ve stední ásti toku. Povodí, které tato stanice uzavírá, má plochu 505,60 km 2. Obdobn jako u výše ležícího profilu nad Jezerním potokem se vyznauje lenitým vrchovinným reliéfem s prmrnou nadmoskou výškou 608 m n.m. a prmrným sklonem 14. V uvažovaném povodí se na levostranném pítoku Stanovnici nachází vodní dílo Karolinka. Hlavním úelem nádrže je akumulace vody pro vodárenský odbr pro zásobování Vsetínska a Vlárska. Provozem této nádrže však hydrologický režim Vsetínské Bevy, na úrovni prmrných msíních a roních prtok, není výrazn ovlivnn. Svým celkovým objemem by nádrž byla schopna zadržet pouze 3,5% z celkového roního odtoku z povodí po profil Vsetín. Dlouhodobý roní srážkový úhrn je zde o 14 % nižší než u výše posuzovaného profilu a dosahuje nejmenší hodnoty ze všech hodnocených profil v povodí Bevy 907 mm. Dvodem je srážkov chudší oblast Moravsko-slovenských Karpat, ve které se nachází povodí levostranné pítoku Vsetínské Bevy, Senice. Rozložení srážek bhem roku je zde totožné s rozložením v horní ásti povodí maximum v ervnu, minimum v beznu. Také zde je rozkolísanost srážkové innosti, vyjádená pomrem maximálního k minimálnímu úhrnu srážky, vysoká pesahující hodnotu 2. Nejvtší Qm byly dosaženy v beznu, nejmenší v záí. Na rozdíl od horního povodí Vsetínské Bevy nad Jezerním potokem, zde došlo k posunu nejvodnjšího msíce z dubna na bezen. Píinou jsou zvýšené odtoky z tání snhové pokrývky ve stedních a nižších nadmoských výškách, k nimž dochází díve než ve výše položených ástech povodí. V nejvodnjším období únor-duben odtéká tém 40% z celoroního množství, naopak v podzimním období (záí-listopad) pouze 14%. Prmrný roní specifický odtok je o 22% menší než u horní ásti povodí. Tabulka. B2-4: Charakteristika Dlouhodobé prmrné msíní a roní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Vsetínské Bevy v profilu vodomrné stanice Vsetín Msíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Prtok [m 3 *s -1 ] 5.65 7.71 12.9 11.1 6.75 6.58 5.67 4.67 2.95 3.53 5.04 7.88 6.70 Specifický odtok [ l*s -1 *km 2 ] 11.2 15.2 25.5 22.0 13.3 13.0 11.2 9.2 5.8 7.0 10.0 15.6 13.3 Podíl P m/p r [%] 6.9 6.3 5.9 6.7 9.5 12.3 11.4 10.1 7.4 6.6 8.5 8.7 Podíl H om/h or [%] 7.0 9.6 16.0 13.9 8.4 8.2 7.0 5.8 3.7 4.4 6.3 9.8 Zhodnocení srážkoodtokových vztah v dílím povodí Vsetínská Beva ve Vsetín v prbhu povodní bylo analyzováno z dat namených v tamní vodomrné stanici. Byly použity stejné vlny jako v pípad Velkých Karlovic. Rozložení letních a zimních povodní zstalo stejné, ale jejich prbh se již odlišuje. Jednoduché jednovrcholové vlny se sice také vyskytují, avšak typitjší zaíná být rozeklání vrcholu hlavní vlny na dílí nástupy a poklesy zpsobené odezvou povodí na chod srážek a vlivem pítok z mezipovodí, jak je tomu nap. u vln z roku 1985 i 1997. Krom vlastního toku Vsetínské Bevy se na tvaru vln ve Vsetín mohou významnji podílet také její pítoky, zejména Senice. U vlny z roku 2006 je zachyceno stídavé zvtšení odtoku pes den a zmenšení odtoku v noci pi poklesu teploty. Z hlediska dosažené kulminace probhla nejvtší B2-11

povode v roce 1997 (viz graf. B2-8), nejvtší objem mla jarní povode z roku 2006, avšak nejvtší píinná srážka vypadla v ervenci 1997. Odtokové koeficienty se pohybovaly v rozmezí od 0,24 (ervenec 2000) do 0,74 (bezen 1992). Tedy v obdobném rozsahu jako u Velkých Karlovic. Z hlediska dosažených dob opakování kulminaního prtoku (Q N ) bylo nejvíce z hodnocených vln v rozmezí Q 1 -Q 2, kulminace z ervence 1997 se blížila Q 20. Graf. B2-6: Dlouhodobý prmrný msíní prtok, srážka a odtok za období 1961-1990 v povodí Vsetínské Bevy v profilu vodomrné stanice Vsetín 14 120 12 Srážka Odtok 100 prtok [m 3.s -1 ] 10 8 6 4 Prtok 80 60 40 srážka, odtok [mm] 2 20 0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 0 msíc Graf. B2-7: Podíl dlouhodobých msíních úhrn srážek a odtok k roním za období 1961-1990 v povodí Vsetínské Bevy v profilu vodomrné stanice Vsetín podíl msíních odtok a srážek z roních úhrn [%] 18.0 16.0 14.0 12.0 10.0 8.0 6.0 4.0 2.0 0.0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. msíc Podíl msíních úhrn srážek z roních Podíl msíních odtok z roních B2-12

Graf. B2-8: Nejvtší povodové vlny Vsetínské Bevy ve Vsetín (1981-2006) 320 300 280 260 240 6.-17.8.1985 26.-30.6.1987 4.-14.9.1996 3.-24.7.1997 25.3-15.4.2006 220 200 Q [m 3.s -1 ] 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 1 25 49 73 97 121 145 169 193 217 241 265 289 313 337 361 385 409 433 457 481 505 Trvání [hod.] Závislost velikosti odtoku na množství píinných srážek již není tak jednoznaná jako u Velkých Karlovic. V oblasti vyšších srážek jsou významné také okamžité fyzickogeografické podmínky povodí, zejména nasycenost pdy. Podobné vyjádení vztahu mezi spadlými srážkami a velikosti kulminaního prtoku ukazuje relativn veliký rozptyl hodnot. Pi tém stejné srážce mžeme tedy oekávat, tak jako tomu bylo v pípad Karlovic, rznou hodnotu kulminace. Je to dáno okamžitým stavem povodí v prbhu povodn (roní doba, vlastnosti pdy, intenzita srážky atd.). Rožnovská Beva nad pítokem Kobylská Zájmové území pokrývá pramennou ást povodí Rožnovské Bevy o ploše 31,21 km 2. Nedaleko nad hodnoceným profilem se nachází vodomrná stanice Horní Beva, ze které byly prtokové hodnoty odvozeny. Uvedené povodí má velmi lenitý vrchovinný reliéf patící k horské ásti Západních Beskyd. Ty zde zastupují geomorfologické celky Moravskoslezské Beskydy (Radhošská hornatina) na severu a Hostýnsko-vsetínská hornatina (Vsetínská hornatina) v jižní polovin povodí. Hranici mezi obma celky tvoí Rožnovská brázda, do níž je zahloubeno údolí Rožnovské Bevy. Nejvyšších nadmoských výšek dosahuje oblast Vsetínské hornatiny vrcholící na jihovýchod kopcem Vysoká (1024 m n.m.). Prmrná nadmoská výška povodí je 707 m n.m. a prmrný sklon dosahuje 13,4. Na horním toku Rožnovské Bevy je postaveno vodní dílo Horní Beva, jehož hlavním úelem je nalepšování prtok pro vodárenský odbr v prameništi Rožnov a rekreaní využití. Kompenzaní ovlivnní se projevuje pedevším v obdobích minimálních vodností. V rozsahu prmrných msíních a roních prtok je ovlivnní zanedbatelné (nádrž je schopna svým celkovým objemem zadržet pouze 3 % z celoroního odtoku). B2-13

Tabulka. B2-5: Dlouhodobé prmrné msíní a roní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Rožnovské Bevy v profilu nad Kobylskou Charakteristika Msíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Prtok [m 3 *s -1 ] 0.477 0.586 1.048 1.224 0.651 0.623 0.683 0.575 0.379 0.369 0.438 0.706 0.647 Specifický odtok [ l*s -1 *km 2 ] 15.3 18.8 33.6 39.2 20.9 20.0 21.9 18.4 12.2 11.8 14.0 22.6 20.7 Podíl P m/p r [%] 7.1 6.5 5.9 6.3 8.9 12.2 11.1 9.8 7.3 6.3 8.6 9.0 Podíl H om/h or [%] 6.1 7.5 13.5 15.8 8.4 8.0 8.8 7.4 4.9 4.8 5.6 9.1 Hodnocené povodí z hlediska srážkových úhrn dosahuje nejvyšších hodnot z celého území povodí Bevy. Je to dáno pedevším vysokými úhrny v horském pásu Radhošské hornatiny, kde dlouhodobá roní srážka dosahuje ve vrcholových ástech povodí až 1500 mm. Prmrný roní srážkový úhrn na povodí je 1071 mm. Také zde se bhem roku maximální msíní úhrny srážek vyskytly v ervnu, minimální v beznu. Porovnání maximálního úhrnu (erven) k minimálnímu (bezen) dává obdobné výsledky jako v pedchozích povodích. Také z pohledu odtok patí pramenná ást Rožnovské Bevy k nejvýznamnjším. Dlouhodobý roní odtok zde dosáhl za období 1961-1990 hodnoty 666 mm, což je o 17% více než v pramenném povodí Vsetínské Bevy nad Jezerním potokem. Prtokov nejvodnjším msícem v roce je bezen, minimální hodnoty Qm se vyskytly v íjnu. Jejich pomr (3,3) je nejnižší ze všech hodnocených povodí, což znamená, že odtok je zde nejvyrovnanjší. Zatímco v jarních msících (bezen-kvten) odtee 38%, na podzim (srpen-íjen) pak 17% z celoroního množství. Hodnota prmrného specifického odtoku je ve všech msících pevážn o dost vyšší než v ostatních hodnocených profilech. Jeho prmrná roní hodnota pesahuje 20 l.s -1 km 2 což je o 17% více než v horním povodí Vsetínské Bevy. Graf. B2-9: 1.4 Dlouhodobý prmrný msíní prtok, srážka a odtok za období 1961-1990 v povodí Rožnovské Bevy v profilu nad Kobylskou 140 prtok [m 3.s -1 ] 1.2 1.0 0.8 0.6 0.4 Srážka Odtok Prtok 120 100 80 60 40 srážka, odtok [mm] 0.2 20 0.0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. msíc 0 B2-14

Graf. B2-10: Podíl dlouhodobých msíních úhrn srážek a odtok k roním za období 1961-1990 v povodí Rožnovské Bevy v profilu nad Kobylskou podíl msíních odtok a srážek z roních úhrn [%] 18.0 16.0 14.0 12.0 10.0 8.0 6.0 4.0 2.0 0.0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. msíc Podíl msíních úhrn srážek z roních Podíl msíních odtok z roních Pro analýzu srážkoodtokových pomr dílího povodí Rožnovské Bevy nad pítokem Kobylská v prbhu povodní, byly využity údaje o povodních pozorovaných ve vodomrné stanici Horní Beva. V rámci výše uvedeného období byly vybrány vlny, které pesahovaly Q 1/2 a souasn byly zaznamenány i ve vodomrné stanici Valašské Meziíí. Celkem se jednalo o 30 vln, z nichž 19 probhlo v letní ásti roku a 11 v zimní ásti roku. Oproti Bev Vsetínské bylo na tomto toku zaznamenáno o 6 vln více, a všechny z nich probhly v lét. Letní povodový režim na Rožnovské Bev pevažoval. Prbh hodnocených vln má pomrn prudký nástup i pokles. Hlavní vlna povodn z roku 1997 mla dva tém samostatné vrcholy. Jelikož stanice zaznamenává údaje v profilu pod vodním dílem (VD) Horní Beva, jsou u nkterých vln patrné manipulace na pehrad. Z hlediska dosažené kulminace probhla nejvtší povode v roce 1985 (viz graf. B2-10), nejvtší objem mla vlna z roku 1997, ale nejvyšší píinná srážka (vetn vodní hodnoty tajícího snhu) byla zaznamenána pi jarní povodni 2006. Odtokové koeficienty se pohybovaly v rozmezí od 0,27 (duben 2000) do 0,87 (srpen 1985). Z hlediska dosažených dob opakování kulminaního prtoku (Q N ) bylo nejvíce z hodnocených vln v rozmezí Q 1 -Q 2, kulminace z roku 1985 se blížila Q 20. Akoliv se jedná o horskou ást povodí, není zde jednoznaná závislost v množství spadlých srážek a jím vyvolaného odtoku vody za povodní. Je to zpsobeno transformací vlny prchodem VD Horní Beva a pípadnými manipulacemi na tomto VD. Podobné vyjádení vztahu mezi spadlými srážkami a velikosti kulminaního prtoku ukazuje relativn veliký rozptyl hodnot. Pi tém stejné srážce mžeme tedy oekávat rznou hodnotu kulminace. Krom pírodních podmínek povodí v dob povodní se zde uplatuje i uritý vliv VD na velikost dosažené kulminace. B2-15

Graf. B2-11: Nejvtší povodové vlny Rožnovské Bevy v Horní Bev (1981-2006) 30 28 26 24 22 10.-13.3.1981 6.-12.8.1985 26.-28.6.1987 5.-13.9.1996 4.-23.7.1997 20 18 Q [m 3.s -1 ] 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1 25 49 73 97 121 145 169 193 217 241 265 289 313 337 361 385 409 433 457 Trvání [hod.] Rožnovská Beva po profil vodomrné stanice Valašské Meziíí Vodomrná stanice Valašské Meziíí se nachází nad soutokem Rožnovské a Vsetínské Bevy. Uzavírá povodí Rožnovské Bevy o ploše 252, 40 km 2. Prmrná nadmoská výška povodí je 561 m n.m. a prmrný sklon 11,5. Pestože dlouhodobý srážkový úhrn (971 mm) pevyšuje o 7% hodnotu v povodí Vsetínské Bevy po profil Vsetín, v podzimním a zimním období jsou msíní úhrny tém vyrovnané. Maximální srážky se bhem roku vyskytují v ervnu, minima byla zaznamenána v beznu. Pomr mezi maximálním a minimálním úhrnem srážky pesahuje i zde hodnotu 2. Tabulka. B2-6: Dlouhodobé prmrné msíní a roní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Rožnovské Bevy v profilu vodomrné stanice Valašské Meziíí Charakteristika Msíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Prtok [m 3 *s -1 ] 2.97 3.58 6.26 5.64 3.97 3.77 3.93 3.23 1.71 1.83 2.45 3.91 3.60 Specifický odtok [ l*s -1 *km 2 ] 11.8 14.2 24.8 22.4 15.7 14.9 15.6 12.8 6.8 7.2 9.7 15.5 14.3 Podíl P m/p r [%] 6.1 6.1 5.6 6.6 9.7 12.5 11.9 10.6 7.3 6.0 8.1 7.8 Podíl H om/h or [%] 6.9 8.3 14.5 13.0 9.2 8.7 9.1 7.5 4.0 4.2 5.7 9.0 Nejvtší prmrné msíní prtoky byly zjištny v beznu, což znamená, že podobn jako u Vsetínské Bevy zde došlo oproti horní ásti povodí k posunu maximální hodnoty Q m z dubna na bezen. Dlouhodobý roní odtok se po smru toku postupn snížil o více než 30% na hodnotu 459 mm. Z tohoto množství odtee v jarních msících (bezen-kvten) tém 37%, naopak na podzim (záí-íjen) pouze 14%. Prmrný specifický odtok zde dosahuje 14,3 l.s - 1 km 2, což je o 8% více než u profilu Vsetín. Avšak podobn jako u rozložení srážek i u této hodnoty byly výraznjší specifické odtoky zaznamenány v letních msících. Ve zbývající ásti B2-16

roku jsou spíše vyrovnané, v zimních msících dokonce nižší než v povodí Vsetínské Bevy k profilu Vsetín. Graf. B2-12: Dlouhodobý prmrný msíní prtok, srážka a odtok za období 1961-1990 v povodí Rožnovské Bevy v profilu vodomrné stanice Valašské Meziíí prtok [m 3.s -1 ] 7.0 6.0 5.0 4.0 3.0 2.0 Srážka Odtok Prtok 140 120 100 80 60 40 srážka, odtok [mm] 1.0 20 0.0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. msíc 0 Rožnovská Beva po profil vodomrné stanice Valašské Meziíí byla v rámci srážkoodtokových vztah v prbhu povodní vyhodnocena z dat namených v této stanici. Za výše uvedené období byly použity stejné povodové epizody jako v pípad stanice Horní Beva. Na prbh vln již nemá VD Horní Beva žádný vliv. ásten mže prbh vlny ovlivnit nkterý z pítok Rožnovské Bevy. Nástup vln je relativn prudký, pokles již pozvolnjší. Nejvtší povode zde probhla v lét 1997. Hlavní vlna mla ti vrcholy. Dva podružné vrcholy byly krom obnovené srážkové innosti zpsobeny i pítokem z mezipovodí. Graf. B2-13: Podíl dlouhodobých msíních úhrn srážek a odtok k roním za období 1961-1990 v povodí Rožnovské Bevy v profilu vodomrné stanice Valašské Meziíí podíl msíních odtok a srážek z roních úhrn [%] 16.0 14.0 12.0 10.0 8.0 6.0 4.0 2.0 0.0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. msíc Podíl msíních úhrn srážek z roních Podíl msíních odtok z roních B2-17

Z hlediska dosažené kulminace probhla nejvtší povode v roce 1997 (viz graf. B2-14). Tato povodová vlna mla souasn i nejvtší objem a nejvyšší píinnou srážku. Odtokové koeficienty se pohybovaly v rozmezí od 0,31 (srpen 1984) do 0,85 (ervenec 1997). Tedy v obdobném rozsahu jako u Horní Bevy. Z hlediska dosažených dob opakování kulminaního prtoku (Q N ) bylo taktéž nejvíce z hodnocených vln v rozmezí Q 1 -Q 2, kulminace z roku 1997 však pekraovala stoletou vodu. Graf. B2-14: Nejvtší povodové vlny Rožnovské Bevy ve Valašském Meziíí (1981-2006) 500 450 400 350 10.-18.7.1982 6.-15.8.1985 23.-31.5.1990 5.-14.9.1996 4.-25.7.1997 300 Q [m 3.s -1 ] 250 200 150 100 50 0 1 25 49 73 97 121 145 169 193 217 241 265 289 313 337 361 385 409 433 457 481 505 Trvání [hod.] Závislost odtoku povodové vlny na píinné srážce je lepší než v pípad Horní Bevy. Potvrzuje se tak domnnka o vlivu VD Horní Beva na odtok. Závislost velikosti kulminaního prtoku na spadlé srážce je, stejn jako u ostatních hodnocených profil, sporná. Na vrchol vlny má krom vlastní srážky vliv ada dalších pírodních initel, které mohou být pi každé povodni jiné. B2-18

Beva po závrový profil pod soutokem Vsetínské a Rožnovské Bevy Povodí pod soutokem obou zdrojnic má plochu 988,47 km 2. Celkový charakter reliéfu se pohybuje od hornatinného v horních ástech povodí Rožnovské a Vsetínské Bevy až po pahorkatinný v dolní ásti obou povodí. Prmrná nadmoská výška povodí je 562 m n.m., prmrný sklon dosahuje 12,6. Na území zájmového povodí se nachází celkem ti vodní díla (Karolinka, Horní Beva a Bystika), která jsou souástí vodohospodáské soustavy povodí Moravy. Jejich hlavním úelem je vodárenské využití. Všechny nádrže svými celkovými objemy jsou schopny zadržet cca 3% celkového roního odtoku z uvedeného povodí Bevy tzn. svým provozem ovlivují hydrologický režim Bevy nepatrn. Tabulka. B2-7: Charakteristika Dlouhodobé prmrné msíní a roní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Bevy v profilu pod soutokem Vsetínské a Rožnovské Bevy Msíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Prtok [m 3 *s -1 ] 10.7 14.3 23.6 20.5 13.5 13.0 12.0 9.84 5.78 6.58 9.25 14.5 12.8 Specifický odtok [ l*s -1 *km 2 ] 10.8 14.5 23.8 20.8 13.6 13.2 12.2 10.0 5.9 6.7 9.4 14.7 12.9 Podíl P m/p r [%] 6.5 6.2 5.8 6.7 9.7 12.4 11.6 10.3 7.4 6.4 8.3 8.3 Podíl H om/h or [%] 7.0 9.3 15.3 13.4 8.8 8.5 7.8 6.4 3.8 4.3 6.0 9.5 Srážkové charakteristiky v tomto povodí vystihují srážkové pomry v povodích obou zdrojnic. Dlouhodobý prmrný roní srážkový úhrn je, vlivem srážkov bohatšího povodí Rožnovské Bevy, vyšší než u výše položeného profilu Vsetín na Vsetínské Bev. Maximální srážky se vyskytují v lét (erven-srpen), kdy spadne tém 35% z celoroního úhrnu. V jarních msících (únor-duben) byly naopak zjištny nejmenší srážky a to 19% z celkové roní srážky. Pomr mezi maximální srážkou v ervnu a minimální v beznu je vyšší než 2. Graf. B2-15: Dlouhodobý prmrný msíní prtok, srážka a odtok za období 1961-1990 v povodí Bevy v profilu pod soutokem Vsetínské a Rožnovské Bevy 25.0 120 prtok [m 3.s -1 ] 20.0 15.0 10.0 Srážka Odtok Prtok 100 80 60 40 srážka, odtok [mm] 5.0 20 0.0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 0 msíc B2-19

Graf. B2-16: Podíl dlouhodobých msíních úhrn srážek a odtok k roním za období 1961-1990 v povodí Bevy v profilu pod soutokem Vsetínské a Rožnovské Bevy podíl msíních odtok a srážek z roních úhrn [%] 18.0 16.0 14.0 12.0 10.0 8.0 6.0 4.0 2.0 0.0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. msíc Podíl msíních úhrn srážek z roních Podíl msíních odtok z roních Prtokov nejbohatším msícem je bezen, kdy odtee více než 15% z celoroního odtoku, jehož hodnota je 416 mm. Naopak v záí odteklo pouze 3,8% z celkového odtoku. Prmrný specifický odtok celého povodí je pomrn vysoký a dosahuje tém 13 l.s -1 km 2. Pro hodnocení srážkoodtokových vztah v prbhu povodní v míst pod soutokem Vsetínské a Rožnovské Bevy byly využity pozorované vlny z vodomrné stanice Teplice. Ta sice již leží ve vtší vzdálenosti od soutoku, charakter povodní je však uren obma výše uvedenými zdrojnicemi a pítok Juhyn již na n nemá podstatný vliv. Pro analýzu byly, obdobn jako u výše uvedených profil, využity povodové vlny, které pesahovaly Q 1/2 a které souasn probhly také na Vsetínské nebo Rožnovské Bev. Bylo hodnoceno celkem 24 vln, z nichž 17 bylo letních a pouze 7 zimních. Letní povodový režim již pod soutokem zdrojnic dominoval. V hodnoceném období let 1981-2006 zpsobil povode na Bev pod soutokem ve vtší míe pítok Rožnovské Bevy. U vln zaznamenaných v Teplicích nastává vzestup relativn prudce, ale na dalším prbhu vln se již projevuje vliv transformace a výtok je pozvolnjší než u zdrojnic. Z hlediska dosažené kulminace byla nejvtší povodní epizoda z ervence 1997 (viz graf. B2-17). Tuto povode zpsobila i nejvyšší píinná srážka. Z hlediska dosažených objem odtok byly jarní povode v roce 2006 a letní epizoda z roku 1997 tém shodné. Odtokové koeficienty se pohybovaly v rozmezí od 0,26 (srpen 1982) do 0,86 (bezen 2006). Z hlediska dosažených dob opakování kulminaního prtoku (Q N ) bylo taktéž nejvíce z hodnocených vln v rozmezí Q 1 -Q 2, kulminace z roku 1997 byla vtší než Q 100. B2-20

Graf. B2-17: Nejvtší povodové vlny Bevy v Teplicích (1981-2006) 1000 Q [m 3.s -1 ] 950 6.-17.8.1985 900 26.-30.6.1987 850 5.-14.9.1996 800 4.7.-1.8.1997 750 23.3.-26.4.2006 700 650 600 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 1 25 49 73 97 121 145 169 193 217 241 265 289 313 337 361 385 409 433 457 481 505 529 553 577 601 625 649 673 697 721 745 769 793 817 Trvání [hod.] Krom velikosti spadlých srážek mají na odtok vliv konkrétní pírodní podmínky jednotlivých povodových situací. Vyjádení vztahu mezi spadlými srážkami a velikosti kulminaního prtoku ukazuje relativn veliký rozptyl hodnot. Je to obdobné jako u výše hodnocených profil. U významných povodní, které se rozlévají mimo koryto vodního toku, se projevuje vliv transformace vlny v inundaním území. B2-21

B.2.1.1.4 Moštnka od obce íkovice po soutok se Svodnicí Povodí Moštnky je píkladem typického povodí Zlínského kraje, náchylného pedevším k povodním z letních pívalových deš, popípad déletrvajících vydatných srážek vícedenních. Velmi rychlou odezvou na letní bouky je typická Bystika levý pítok Moštnky. Bystika odvoduje údolí pod Hostýnem a její povodí se vyznauje velkým relativním pevýšením hebenových poloh nad údolím. Povodn jarní jsou rozloženy na delší asové období a mají nižší kulminace než povodn letní dešové. Stoletý specifický odtok pro profil nad ústím do Moravy iní 0,555 m 3 /s*km 2. Podle tabulky prmrných msíních procentních odtok a úhrn srážek je nejvodnjším msíc bezen (14 % roního odtoku) a nejmén vodným msícem je záí (asi 3,4 % roního odtoku). V beznu spadne v prmru 5,4 % srážek z roního úhrnu, v záí 7,4 %. Nejvíce srážek pipadá v prmru na msíc erven (13,5 % z roního úhrnu srážek). Roní chod obou pomrných ukazatel je stejný jako v ostatních povodích kraje. Tabulka. B2-8: Dlouhodobé prmrné msíní a roní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Moštnka nad ústím do Moravy Charakteristika Msíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Prtok [m 3 *s -1 ] 2,64 2,148 2,951 2,183 1,991 2,067 1,286 1,588 0,71 0,849 1,074 1,589 1,756 Specifický odtok [ l*s -1 *km 2 ] 7,512 6,114 8,398 6,213 5,664 5,882 3,66 4,52 2,019 2,415 3,057 4,52 4,997 Podíl P m/p r [%] 5,1 5,3 5,4 7,3 11 13,5 12,2 12,2 7,4 6,4 7,6 6,7 Podíl H om/h or [%] 12,5 10,2 14 10,4 9,4 9,8 6,1 7,5 3,4 4 5,1 7,5 Graf. B2-18: Podíl dlouhodobých msíních úhrn srážek a odtok k roním za období 1961-1990 v povodí Moštnky nad ústím do Moravy 16,0 podíl msíních odtok a srážek z roních úhrn [%] 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 Podíl msíních úhrn srážek z roních Podíl msíních odtok z roních 0,0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. msíc B2-22

B.2.1.1.5 Rusava po soutok s Moravou Také povodí Rusavy je náchylné na povodn z letních vydatných deš. Velmi rychlou odezvu na srážky má zejména v horní ásti povodí (profil LG stanice Chomýž). Povodn z tání odtékají déle a mají nižší kulminaci. Stoletý specifický odtok pro profil Holešov iní 1,089 m 3 /s*km 2. V roním chodu prmrných msíních procentních odtok a procentních úhrn srážek je nejvodnjším msícem v roce opt bezen, kdy odtee prmrn 13,3 % z roního odtoku. Nejmén vodný je íjen, kdy odtee necelých 4,3 % z roního odtoku. V beznu spadne v prmru 5,2 % z roního úhrnu srážek, v íjnu 6,5 %. Nejvíce srážek je v msíci ervnu, kdy spadne v prmru 13,7 % z roního prmrného srážkového úhrnu. Tabulka. B2-9: Dlouhodobé prmrné msíní a roní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Rusavy profil Holešov Charakteristika Msíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Prtok [m 3 *s -1 ] 0,404 0,554 0,735 0,694 0,599 0,512 0,355 0,382 0,242 0,234 0,321 0,474 0,458 Specifický odtok [ l*s -1 *km 2 ] 7,523 10,319 13,671 12,917 11,148 9,531 6,607 7,106 4,497 4,356 5,976 8,814 8,529 Podíl P m/p r [%] 5 5,2 5,2 7,2 11 13,7 12,1 12,3 7,4 6,5 7,7 6,7 Podíl H om/h or [%] 7,3 10,1 13,3 12,6 10,9 9,3 6,4 7 4,4 4,3 5,9 8,6 Graf. B2-19: Podíl dlouhodobých msíních úhrn srážek a odtok k roním za období 1961-1990 v povodí Rusavy profil Holešov 16,0 podíl msíních odtok a srážek z roních úhrn [%] 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 Podíl msíních úhrn srážek z roních Podíl msíních odtok z roních I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. msíc B2-23

B.2.1.1.6 Kotojedka po soutok s Moravou V povodí Kotojedky není situována žádná vodomrná stanice, takže prmrné msíní prtoky byly odvozeny pouze hydrologickou analogií. Hlavní ohrožení pedstavují povodn dešové. Stoletý specifický odtok v profilu Kotojedy dosahuje hodnoty 0,516 m 3 /s*km 2. Podle roního chodu prmrných msíních prtok je nejvodnjším msícem v roce bezen, kdy odtee 15,8 % z roního odtoku. Nejmén vodné je opt záí s 3,5 % podílu na roním odtoku. V beznu spadne pouze 5,1 % z roního úhrnu srážek, v záí 7,6 %. Nejvíce srážek pipadá na erven, kdy prmrn spadne asi 14,2 % roního srážkového úhrnu. Tabulka. B2-10: Dlouhodobé prmrné msíní a roní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Kotojedky profil Kotojedy Charakteristika Msíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Prtok [m 3 *s -1 ] 0,439 0,56 0,918 0,821 0,575 0,502 0,349 0,493 0,202 0,209 0,289 0,443 0,483 Specifický odtok [ l*s -1 *km 2 ] 3,336 4,253 6,972 6,239 4,369 3,81 2,647 3,742 1,537 1,589 2,194 3,368 3,67 Podíl P m/p r [%] 5,1 5,4 5,1 7,4 11,8 14,2 11,4 11,6 7,6 6,7 7,7 6,1 Podíl H om/h or [%] 7,6 9,67 15,8 14,2 9,9 8,6 6 8,5 3,5 3,6 5 7,6 Graf. B2-20: Podíl dlouhodobých msíních úhrn srážek a odtok k roním za období 1961-1990 v povodí Kotojedky profil Kotojedy 18,0 podíl msíních odtok a srážek z roních úhrn [%] 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 Podíl msíních úhrn srážek z roních Podíl msíních odtok z roních I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. msíc B2-24

B.2.1.1.7 Devnice po soutok s Moravou V povodí Devnice a jejích pítok jsou nejastjší a nejnebezpenjší povodn zastoupeny pevážn povodnmi z letních deš. Významnou funkci v ochran ped povodnmi mají dv retenní nádrže: VD Slušovice na toku Devnice a VD Fryšták na Fryštáckém potoce. Z porovnání prtok Q 100 v profilu hráze a pod nádrží vyplývá snížení kulminaního prtoku Q 100 o 9,4 % u VD Slušovice a o 18,6 % u VD Fryšták. V pípadech jednotlivých konkrétních povodní však mže být snížení kulminaního prtoku i vyšší, v závislosti na aktuálních možnostech VD. Tok Devnice prochází aglomerací Zlína, kde intenzivní hospodáské a dopravní využití údolní nivy nedovoluje rozšíit íní koryto. asté ohrožení vybežením bývá sledováno médii i administrativními orgány. V minulosti také byly nkolikrát významn mnny oficiální hodnoty N-letých prtok vydávané HMÚ pro poteby vodohospodá. Hodnocení srážko-odtokových pomr je podáno pro profil LG stanice Zlín. Stoletý specifický odtok dosahuje zde hodnoty 1,023 m 3 /s*km 2. Podle roního chodu prmrných msíních prtok a srážek je nejvodnjším msícem bezen s 15,7 % z celkového prmrného roního odtoku. V prmru nejmén vodným msícem v roce je záí s 5,5 % z prmrného roního odtoku. Obdobné proporce platí i pro pítoky Devnice. Podle prmrného roního chodu srážek pipadá na bezen 5,3 % z prmrného roního srážkového úhrnu a na záí 7,6 %. Na srážky nejbohatší je msíc erven, kdy v prmru spadne 13,5 % z roního úhrnu srážek. Tabulka. B2-11: Dlouhodobé prmrné msíní a roní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Devnice profil Zlín Charakteristika Msíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Prtok [m 3 *s -1 ] 2,216 3,186 4,069 2,943 2,631 2,481 1,697 1,506 0,833 1,134 1,45 2,568 2,219 Specifický odtok [ l*s -1 *km 2 ] 7,087 10,189 13,012 9,411 8,416 7,933 5,427 4,818 2,663 3,628 4,637 8,211 7,097 Podíl P m/p r [%] 5,6 5,3 5,3 7 10,7 13,5 10 11,3 7,6 6,4 8 7,4 Podíl H om/h or [%] 8,3 12 15,2 11 9,9 9,3 6,4 5,6 3,1 4,2 5,4 9,6 Graf. B2-21: Podíl dlouhodobých msíních úhrn srážek a odtok k roním za období 1961-1990 v povodí Devnice profil Zlín 16.0 podíl msíních odtok a srážek z roních úhrn [%] 14.0 12.0 10.0 8.0 6.0 4.0 2.0 0.0 Podíl msíních úhrn srážek z roních Podíl msíních odtok z roních I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. msíc B2-25

B.2.1.1.8 Beznice po soutok s Moravou Také v povodí Beznice bylo nutno odvodit prmrné msíní prtoky analogií, nebo tu není žádná vodomrná stanice. Hlavní povodn se dostavují v letních msících. Stoletý specifický odtok v profilu Bílovice iní 0,915 m 3 /s*km 2. V dsledku menší prmrné nadmoské výšky povodí je tu i mén srážek. Podle roního chodu prtok je nejvodnjší msíc bezen s 16,4 % z velikosti roního odtoku. Nejmén vodné je opt záí (3,2 % z roního odtoku). Srážek spadne v beznu 5,4 % z roního úhrnu a v záí 7,7 %. Nejbohatší na srážky je erven se 14 % z roního prmrného srážkového úhrnu. Tabulka. B2-12: Dlouhodobé prmrné msíní a roní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Beznice profil Bílovice Charakteristika Msíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Prtok [m 3 *s -1 ] 0,23 0,293 0,502 0,438 0,309 0,271 0,171 0,299 0,098 0,098 0,139 0,22 0,238 Specifický odtok [ l*s -1 *km 2 ] 2,48 3,159 5,406 4,716 3,326 2,918 1,843 3,218 1,054 1,055 1,492 2,369 2,558 Podíl P m/p r [%] 5,2 5,3 5,4 7,2 11,5 14 11,9 10,8 7,7 6,5 8,1 6,5 Podíl H om/h or [%] 7,5 9,6 16,4 14,3 10,1 8,8 5,6 9,7 3,2 3,2 4,5 7,2 Graf. B2-22: Podíl dlouhodobých msíních úhrn srážek a odtok k roním za období 1961-1990 v povodí Beznice profil Bílovice podíl msíních odtok a srážek z roních úhrn [%] 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 Podíl msíních úhrn srážek z roních Podíl msíních odtok z roních I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. msíc B2-26

B.2.1.1.9 Olšava po soutok s Moravou Povodí Olšavy je charakterizováno astjším výskytem letních povodní. Nebezpené jsou ale i povodn snho-dešové v jarních msících nebo pi zimních oblevách. Také v povodí Olšavy docházelo v minulosti k významným zmnám v oficiáln vydávaných datech o N-letých prtocích. V povodí je vybudováno nkolik nádrží s kombinovanou funkcí ochrannou, akumulaní a popípad vodárenskou. Jmenovit jde o VD Luhaovice, VD Kolela, VD Ludkovice a VD Ordjov. Významný ochranný úinek ped povodnmi má zejména VD Luhaovice, které chrání areál nejvtších moravských lázní Luhaovic. V závrném profilu nad ekou Moravou je specifický stoletý odtok Olšavy roven 0,542 m 3 /s*km 2. V roním chodu prmrných msíních prtok je nejvodnjším msícem bezen, kdy v prmru odtee 15,6 % z celkového roního odtoku. Nejmén vodným msícem je záí, kdy odtee jen 2,9 % z roního odtoku. Podle roního chodu srážek na bezen pipadne pouze 5,4 % z roního srážkového úhrnu, v záí je to 7,7 % z roního úhrnu a v prmrn nejdeštivjším msíci ervnu spadne asi 13,5 % srážek z jejich roního úhrnu. Tabulka. B2-13: Dlouhodobé prmrné msíní a roní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Olšavy nad Moravou Charakteristika Msíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Prtok [m 3 *s -1 ] 2,58 4,149 4,682 3,414 2,719 2,757 1,823 1,586 0,88 1,21 1,488 2,802 2,498 Specifický odtok [ l*s -1 *km 2 ] 4,998 8,039 9,071 6,614 5,267 5,34 3,531 3,073 1,705 2,345 2,883 5,429 4,84 Podíl P m/p r [%] 6 5,7 5,4 6,9 10,8 13,5 11,4 10,3 7,7 6,4 8,2 7,7 Podíl H om/h or [%] 8,6 13,8 15,6 11,3 9 9,2 6,1 5,3 2,9 4 4,9 9,3 Graf. B2-23: Podíl dlouhodobých msíních úhrn srážek a odtok k roním za období 1961-1990 v povodí Olšavy nad Moravou 18,0 podíl msíních odtok a srážek z roních úhrn [%] 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 Podíl msíních úhrn srážek z roních Podíl msíních odtok z roních I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. msíc B2-27

B.2.1.1.10 Vlára po státní hranice Povodí Vláry a jejích pítok odvoduje jihovýchodní okraj Zlínského kraje do eky Váhu. Vzhledem k nadmoským výškám v povodí mají rovnocenný význam povodn z tání snhu (nebo snho-dešové) i povodn dešové. Stoletý specifický odtok v dolním profilu Vlára- Vlárský prsmyk dosahuje hodnoty 1,097 m 3 /s*km 2. V roním chodu prmrných msíních prtok je opt nejvodnjší bezen, který se podílí 16,6 % na celkovém roním odtoku. Nejmén vodným msícem je tu záí s 2,7 % podílu na roním odtoku. V beznu spadne asi 5,7 % srážek z roního úhrnu, v záí 7,6 %. Nejvíce srážek pipadá na msíc erven, kdy spadne asi 12 % z roního srážkového úhrnu. Obdobné pomry platí i pro pítoky Vláry íku a Brumovku. Tabulka. B2-14: Dlouhodobé prmrné msíní a roní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Vlára profil Vlárský prsmyk Charakteristika Msíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok Prtok [m 3 *s -1 ] 3,252 4,689 5,64 3,612 2,825 2,5 1,965 1,582 0,931 1,33 1,999 3,561 2,815 Specifický odtok [ l*s -1 *km 2 ] 10,801 15,571 18,728 11,996 9,383 8,302 6,526 5,254 3,092 4,416 6,639 11,825 9,349 Podíl P m/p r [%] 6,6 6 5,7 7,1 10,6 12 10,9 10 7,6 6,7 8,6 8,2 Podíl H om/h or [%] 9,6 13,8 16,6 10,7 8,3 7,4 5,8 4,7 2,7 3,9 5,9 10,5 Graf. B2-24: Podíl dlouhodobých msíních úhrn srážek a odtok k roním za období 1961-1990 v povodí Vlára profil Vlárský prsmyk podíl msíních odtok a srážek z roních úhrn [%] 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. msíc Podíl msíních úhrn srážek z roních Podíl msíních odtok z roních B2-28