Potravní síť Společenstvo

Podobné dokumenty
TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB)

Společenstvo I. Druhová rozmanitost. Definice, role disturbance, predace. Produktivita a druhová rozmanitost Druhová rozmanitost a stabilita

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Obnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

Pozor na chybné definice!

Potravní a produkční ekologie

Ekologická společenstva

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz konz. hodiny po

PROSTOROVÁ EKOLOGIE, metapopulace, kvantitativní změny populace

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

č.1 Konvergence představuje proces č.2 Rozdíl mezi alopatrickou a sympatrickou speciací spočívá

Biocenóza Společenstvo

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

S = c.a z. log(s) = log(c) + z.log(a) Rovnovážná teorie ostrovní biogeografie. The species-area relationship. The species-area relationship

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů

Obnova půd na výsypkách po povrchové těžbě uhlí vliv klimatu a vegetace

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY


Obecné principy KE v praxi

EKOLOGIE SPOLEENSTEV Popisné a funkní pístupy

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.

Organismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Ekologie obnovy. Teoretické principy Sukcese Plánování obnovy

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému

Rozptyl a migrace. Petra Hamplová

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Role živočichů v ekosystémech a faktory ovlivňující jejich výskyt a početnost

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP

Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)

FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ VOLBA TECHNOLOGIE. Semestrální práce MIE2

Predace - její konsekvence pro dynamiku a evoluci společenstev

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Čím se ekologie zabývá

Základy ekologie hmyzu

CZ.1.07/1.5.00/

Obsah. Předmluva 9. Úvodem 11

World of Plants Sources for Botanical Courses

+ Fytoplankton (producenti) Zooplankton, zoobentos (konzumenti 1.řádu) Ryby (konzumenti 2.řádu)

Biologická Diversita. Různorodost druhů a genetická diversita uvnitř druhů

Sezónní peridicita planktonu. PEG model

Biotické faktory. Kompetice Migrace Uchycení

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Ekologie společenstev. Úvod do problematiky

Ekologie II 1. Základy ekologie společenstev

Odhad biomasy a produkce

Jiří Schlaghamerský: Pedobiologie jaro 2012

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

Vymezení druhové rozmanitosti

INDEXY DIVERZITY. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev

2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Šíření = disperze (dispersal) Aktivní tah. Pravidelné migrace. Aktivní tah. fundamentální biogeo procesy: evoluce, šíření & extinkce

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin

Ekosystém I. Primární a sekundární produce, dekompozice Trofická struktura Účinnost transformace. Koloběh hmoty

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Metodika hodnocení EP silně ovlivněných a umělých vodních útvarů kategorie jezero. RNDr. Jakub Borovec, Ph.D. a kolektiv

Krajina vznik, vývoj TOK1. Petr Kavka; Adam Vokurka

Potravní síť potravní a nepotravní. interakce. Detritová potravní síť

Šablona: III/2. Sada: VY_32_INOVACE_9IS

ití trvalých travních porostů

Zoologie, živočichové a prostředí

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy

Konference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha

Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna <0,2 mm Prvoci (Protozoa) Hlísti (Nematoda) Strunovci (Nematomorpha) Vířnící (Rotatoria) Želvušky

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Bioindikace. Co chceme indikovat - způsob využití OH (houbový vs baktriální kanál a jeho shoda s cílovým společenstvem). Sukcesní royvoj společenstva

Trocha teorie ( snad nikoho nezabije)

DRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI. David Zelený Masarykova univerzita Brno

DIVERZITA. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev

World of Plants Sources for Botanical Courses

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Biocenóza Společenstvo

VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla

Úvod do Ekologie lesa. Obsah. Obsah a cíle predmetu

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

Ekologie. Společenstvo, Ekosystém (přednáška č. 7, zoočást)

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Produkce organické hmoty

Atraktivní biologie 1

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

INTERSPECIFICKÁ KOMPETICE

Populační ekologie. Predace 4 : Role predátorů ve vytváření struktury společenstva

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/

Na velikosti záleží? Jak velikost sídla ovlivňuje druhové složení vegetace. Natálie Čeplová, Zdeňka Lososová, Veronika Kalusová

(in quadrate network)

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Transkript:

Potravní síť Společenstvo

Potravní řetězec

Predátor 2 Predátor 1 Predátor 3 Herbivor 2 Herbivor 3 Herbivor 4 Herbivor 5 Herbivor 1 Producent 1 Producent 2 Potravní síť

potravní síť Topografická potravní siť seznam členů daného systému spojených šipkami říkajícími kdo jí koho Flow web (síť s popisem toku) Udává velikost jednotlivých zásobníků a jednotlivých toků při její konstrukci se vzchází biomasy jednotlivých zásobníků a asimilační a produkční účinnosti určující efektivitu konverze z jednoho zásobníku do druhého, přitom se předpokládá že systém je v ustáleném stavu - velikost zásobníku se nemění. Přibližně asi 10% potravy jde na nárůst biomasy zbytek jde na udržování stávající biomasy (respirace) Interakční web ukazuje vliv jednoho člena sítě na druhý

Velikost následující trofické úrovně je limitována produkcí nižší trofické úrovně

Moře - 25% detritový řetězec Les - 90% a více

Bottom up a top down

Poměr C:N 10-18 Bottom up

Poměr C:N > 25 Bottom up

Top down Více dravých ryb znamená méně drobných ryb žeroucích plankton to znamená více planktonu více planktonu znamená méně řas Hrbáčkovy tůně

Bioakumulace

Společenstvo Společenstvo (community) je soubor organismů žijících na určitém území nebo v určitém stanovišti Často ale společenstvo znamená jen taxonomicky vymezený výsek (taxocenóza, assemblidge) např. společenstvo brouků

Popis (charakteristika) Počet druhů složení druhů proporce druhů společenstva nejčastěji proporce početnosti nebo pokryvnosti ale i biomasy guild structure

Diversita Počet druhů Zastoupení druhu ve společenstvu (dominance) Indexy diversity Simpson D = N (N - 1)/(ni (ni - 1)) = Σ (n/n) 2 Simpson diversity index D=1-Σ(n/N)2 Shanon Wiener H= -Σpi ln pi Vyrovnanost (evenes) E=H/Hmax Hmax= Σ1/s ln(1/s) = lns

Ve společenstvu je vždy několik málo hojných druhů a více vzácných druhů

Diversita stabilita společenstva Dříve se předpokládalo, že společenstva s větším počtem druhů jsou stabilnější, nicméně i přes značné úsilí chybí důkazy o tom že by počet druhů přímo ovlivňoval stabilitu nebo funkci společenstva Proč očekáváme že by měl být tento vztah Více druhů více ekologických funkcí (závisí spíše na to jaké druhy) Více druhů větší redundance funkcí (spíče na počtu druhů v rámci gildu funkční skupiny etc.)

Co ovlivňuje počet druhů Teorie ostrovní biogeografie R. McArtur E.O.Wilson Množství druhů na ostrově je dáno imigrací uchycením a extinkcí Pravděpodobnost imigrace klesá se stoupající vzdáleností od zdroje (pevniny) Pravděpodobnost úspěšného uchycení stoupá s heterogenitou stanovišť (heterogenita se zvětšuje s velikostí) a pravděpodobnost extinkce klesá s velikostí

U rovníku se vyskytuje více druhů

Proč Plocha tropy jsou větší než ostatní biomy Energie tropy největší příkon sluneční energie tedy největší biomasa proto nejvíce druhů Nejměnší stres jak okamžitý tak během evoluční historie (zalednění)

Co určuje složení společenstva Evolutionary processes Physiological constraints Biogeographical events REGIONAL SPECIES POOL Habitat selection Dispersal ability Competition Predation Mutualisms SPECIES COMPOSITION OF THE LOCAL COMMUNITY

Fysiologická omezení Severní hranice lesa

F. Clements Sukcese

Germany Poland Czech Republic Austria

Jedná se o změny ekosystémů v ekologickém čase (10-100 let) Jsou důsledkem neustálé interakce společenstva a prostředí, spějí do stavu kdy výsledné, klimaxové společenstvo podporuje vznik prostředí, které je pro něj optimální. Během sukcese zpravidla Roste počet jedinců Roste biomas Roste velikost jedinců a doba jejich života Celková produktivita (poměr produkce a biomasy klesá) Diversita největší v středních fázích sukcese Potravní síť se stává komplexnější Primární sukcese sekundární sukcese

1. Disturbance 2. Migrace 3. Uchycení 4. Kompetice a ostatní biotické interakce 5. Reakce (změna promínek prostředí společentvem) 6. Stabilisace

Disturbance je přirozenou součástí přírodních procesů

Migrace závisí na okolním prostředí konektivitě velikosti dis. plochy a charakteru druhů

Migration barrier adults with reduced wings [%] 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Proportion of wingless flies is higher in the bottom than in the top of the spoil heap P<0.001 1 2 3 4 5 6 7 serie A serie B

Kompetice Reakce

Biotické interakce Reakce presence humus layer is strongest predictor of these groups (discriminant analysis, backward selection)

Stabilizace