Hemoglobin a jemu podobní... Studijní materiál. Jan Komárek

Podobné dokumenty
Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, Vysoké Mýto

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Aminokyseliny. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín. Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití

Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Bílkoviny - proteiny

Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny

P ro te i n o vé d a ta b á ze

Translace (druhý krok genové exprese)

aminokyseliny a proteiny

Aplikovaná bioinformatika

Genetický kód. Jakmile vznikne funkční mrna, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu.

Studijní materiály pro bioinformatickou část ViBuChu. úloha II. Jan Komárek, Gabriel Demo

Názvosloví cukrů, tuků, bílkovin

Genomické databáze. Shlukování proteinových sekvencí. Ivana Rudolfová. školitel: doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc.

Základy genomiky. I. Úvod do bioinformatiky. Jan Hejátko

PROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)

Vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře Evropské unie (2015/C 143/04)

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Využití metod strojového učení v bioinformatice David Hoksza

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Aminokyseliny, Peptidy, Proteiny

Bioinformatika a výpočetní biologie KFC/BIN. I. Přehled

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie

Aminokyseliny. Peptidy. Proteiny.

Metabolismus mikroorganismů

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny

Co se o sobě dovídáme z naší genetické informace

Využití internetových zdrojů při studiu mikroorganismů

ÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny

Přírodní polymery proteiny

Struktura, chemické a biologické vlastnosti aminokyselin, peptidů a proteinů

Názvosloví substitučních derivátů karboxylových kyselin

Struktura biomakromolekul

TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN

Molekulární biofyzika

Molekulární diagnostika infekční bronchitidy v České republice a na Slovensku. Richard J W Currie

Biochemie I 2016/2017. Makromolekuly buňky. František Škanta

Bioinformatika a funkční studie

Molekulární biotechnologie č.9. Cílená mutageneze a proteinové inženýrství

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Molekulární genetika (Molekulární základy dědičnosti)

Metabolizmus aminokyselin II

Obecná struktura a-aminokyselin

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Testové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin

Struktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu

Metabolizmus aminokyselin II

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...

Český institut pro akreditaci, o.p.s. List 1 z 5


Využití strojového učení k identifikaci protein-ligand aktivních míst

b) Jak se změní sekvence aminokyselin v polypeptidu, pokud dojde v pozici 23 k záměně bázového páru GC za TA (bodová mutace) a s jakými následky?

Osekvenované genomy. Pan troglodydes, Neandrtálec, 2010

Proteiny: obecná charakteristika. Proteiny: trocha historie. Proteiny: trocha historie

Biológia. Prednášky - zimný semester Ročník - Magisterské štúdium

PEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/

CHEMICKÉ SLOŽENÍ BAKTERIÁLNÍ BUŇKY. Sloučeniny: Nízkomolekulární: aminokyseliny, monosacharidy, oligosacharidy, hexosaminy, nukleotidy, voda

Synergin E-Vital (SEV)

Proteiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

ZÁKLADNÍ SLOŽKY VÝŽIVY - BÍLKOVINY. Bc. Lucie Vlková Nutriční terapeut

Struktura proteinů a funkce enzymů

Struktura biomakromolekul

BÍLKOVINY. Bc. Michaela Příhodová

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:

AMINOKYSELINY REAKCE

Organická chemie 3.ročník studijního oboru - kosmetické služby.

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Diagnostické laboratoře Ústavu dědičných metabolických poruch Ke Karlovu 2, Praha 2

Polysacharidy. monosacharidy disacharidy stravitelné PS nestravitelné PS (vláknina) neškrobové PS resistentní škroby Potravinové zdroje

AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3

Obecná biologie - přednášky

Bílkoviny/proteiny: co jsou zač a co se s nimi v těle děje

DUM č. 15 v sadě. 22. Ch-1 Biochemie

Tomáš Oberhuber. Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague

Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání

Biochemie I. Aminokyseliny a peptidy

Metabolismus aminokyselin - testík na procvičení - Vladimíra Kvasnicová

Bílkoviny a nukleové kyseliny

Aminokyseliny a dlouhodobá parenterální výživa. Luboš Sobotka

Proteiny ve sportu Diplomová práce

Bioinformatika pro PrfUK 2003

Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Ostrava-Poruba Název projektu: Podpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii

Aminokyseliny. Aminokyseliny. Peptidy & proteiny Enzymy Lipidy COOH H 2 N. Aminokyseliny. Aminokyseliny. Postranní řetězec

OCH/OC2. Deriváty karboxylových kyseliny

PREDIKCE VLIVU AMINOKYSELINOVÝCH MUTACÍ NA SEKUNDÁRNÍ STRUKTURU PROTEINŮ

NaLékařskou.cz Přijímačky nanečisto

První testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti

NUTRACEUTIKA PROTEINY

Biopolymery. struktura syntéza

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VYHLEDÁVÁNÍ HOMOLOGNÍCH GENŮ DIPLOMOVÁ PRÁCE

Organické látky v buňkách. Vladimíra Kvasnicová

Vazebné interakce protein s DNA

Autoři: Pavel Zachař, David Sýkora Ukázky spekter k procvičování na semináři: Tento soubor je pouze prvním ilustrativním seznámením se základními prin

Zpracování informací a vizualizace v chemii (C2150) 1. Úvod, databáze molekul

Přírodní polymery. struktura syntéza

Strom života. Cíle. Stručná anotace

Co jsou aminokyseliny

Biologická olympiáda

Transkript:

Hemoglobin a jemu podobní... Studijní materiál Jan Komárek

Bioinformatika Bioinformatika je vědní disciplína, která se zabývá metodami pro shromážďování, analýzu a vizualizaci rozsáhlých souborů biologických dat, zejména dat molekulárně-biologických (http://cs.wikipedia.org/wiki/bioinformatika)...zabývá se mimo jiné sekvenční analýzou, anotací genomu, zkoumáním evolučních vztahů mezi organismy, předpovídáním struktury a funkce proteinů,...

Struktura proteinů q primární struktura = sekvence, dána pořadím aminokyselin v polypeptidovém řetězci N DALQLRIYAQKPDNTIQEYMWNGDGWKEGTNLGGALPGTGIGATSFRYTDYNGPS IRIWFWYPDLVTIFDRAPPPVAATSKELKHIRVYTLTEGNTLQEFAYDSGTGWYN GGLGGAKFQVAPYSCIAAVLAGTQTDDLKLVQRAYDPHKGRTAIAATSFGAGN C zápis sekvence od N-konce (koncová aminokyselina s volnou NH 2 - skupinou k C-konci (koncová aminokyselina s volnou COOHskupinou), aminokyseliny zapisovány pomocí jednopísmenných zkratek: alanin A isoleucin I tyrosin Y arginin R leucin L valin V asparagin N lysin K aspartát D methionin M cystein C fenylalanin F glutamát E prolin P glutamin Q serin S glycin G threonin T histidin H tryptofan W

alifatické drobné malé Vennův diagram pro 20 přirozeně se vyskytujících aminokyselin vytvořený na základě jejich fyzikálněchemických vlastností aromatické nepolární http://www.ebi.ac.uk/tools/clustalw2 nabité polární pozitivně nabité

Struktura proteinů q sekundární struktura opakující se strukturní uspořádání proteinu v důsledku vazebných interakcí (vodíkové, iontové nebo disulfidické můstky) mezi částmi proteinového řetězce α-helix znázornění pomocí cartoon modelu β-skládaný list tvořený ze čtyř řetězců

Struktura proteinů q terciální struktura celkové prostorové uspořádání jednoho polypeptidového řetězce q kvartérní struktura uspořádání podjednotek (několika polypeptidových řetězců) u oligomerních proteinů homo- = složený ze stejných podjednotek hetero- = složený z různých podjednotek

q homology proteiny, jejichž sekvence mají původ ve společném prapředkovi následek evoluční divergence (vzájemného vzdalování): q paralogy v rámci stejného druhu, pochází z jednoho proteinu, u jehož genu došlo k duplikaci q ortology u různých druhů, postupně se vyvinuly z prapůvodního proteinu z prapředka srovnání sekvencí ortologních proteinů fylogenetická analýza

Významné bioinformatické instituce National Centre for Biotechnology information (NCBI) www.ncbi.nlm.nih.gov přístup k řadě databází prostřednictvím vyhledávacího systému Entrez řada bioinformatických nástrojů (BLAST) součástí také databáze článků s biomedicínskou tématikou PubMed

Významné bioinformatické instituce European Bioinformatics Institute (EBI) www.ebi.ac.uk přístup k řadě databází prostřednictvím vyhledávacího systému SRS řada bioinformatických aplikací (ClustalW2)

Vyhledávání v databázích vložením přístupového kódu start vyhledávání vložení přístupového kódu příklad vyhledávání záznamu pro lidský lysozym (P61625)

Vyhledávání v databázích vložením přístupového kódu počty nalezených záznamů v různých databázích

Vyhledávání v databázích vložením přístupového kódu nalezené záznamy v databázi UniprotKB volba formátu zobrazení záznamu

Schéma záznamu zobrazeného ve formátu SRS obecné informace... popis proteinu, z jakého organismu pochází... odkazy na vědecké články

Schéma záznamu zobrazeného ve formátu SRS (pokračování) popis vlastností proteinu (pokud jsou známy) odkazy na další databáze

Schéma záznamu zobrazeného ve formátu SRS (pokračování) jestli se jedná o prokázaný protein např. důkaz na úrovni proteinu/transkriptu, předpovězený na základě homologie, atd. grafické vyznačení sekundárních motivů, aktivních míst, signálních sekvencí...

Schéma záznamu zobrazeného ve formátu SRS (pokračování) informace o sekvenci (délka, molekulová hmotnost) zobrazení sekvence v různých formátech FASTA formát: textový formát pro zápis proteinových a nukleotidových sekvencí pomocí jednopísmenných symbolů obsahující krátký popis sekvence(uvozen symbolem >)

LALIGN http://www.ch.embnet.org/ software/lalign_form.html výběr lokálního/globálního párového přiložení dvou sekvencí nastavení parametrů přiložení název proteinu párové přiložení přiložení dvou sekvencí k sobě tak, aby si jejich části co nejvíce odpovídaly - globální (uvažována podobnost v celé délce sekvence) - lokální (uvažována podobnost pouze v částech sekvence) vložení sekvence... (holý text, ne FASTA formát) vložení druhé sekvence... název proteinu

LALIGN globálního párového přiložení pro dvojici sekvencí použití interpunkce u LALIGN: : identické aminokyseliny. podobné aminokyseliny (konzervativní substituce)

ClustalW2 http://www.ebi.ac.uk/tools/clustalw2/ mnohonásobné přiložení sekvenční přiložení pro více než tři proteiny řady vyjadřují jednotlivé sekvence, sloupce pozice aminokyselinových zbytků v proteinu - důležité pro identifikaci konzervativních oblastí proteinu (ty jsou obvykle strukturně nebo funkčně důležité), identifikace nových členů proteinovýh rodin vložení sekvencí ve FASTA formátu

ClustalW2 aminokyseliny barevně znázorněny (ty s podobnými fyzikálně chemickými vlastnostmi stejnou barvou) míra konzervovanosti přiřazených sekvencí vyjadřována několika symboly: * sloupce obsahující identické zbytky ve všech přiřazených sekvencích : sloupce obsahující konzervativní substituci. sloupce obsahující semikonzervativní substituci

ClustalW2 mnohonásobné přiložení se dá použít pro konstrukci fylogenetických stromů (diagramy znázorňující fylogenetickou příbuznost) délky větví úměrné evoluční změně tvorba fylogramu v ClustalW2 po vytvoření mnohonásobného přiložení:

Protein Data Bank (PDB) q databáze proteinových struktur určených pomocí rentgenostrukturní analýzy nebo nukleární magnetické rezonance www.pdb.org

Protein Data Bank (PDB) q všechny struktury uložené v databázi mají svůj jedinečný čtyřmístný kód (například 1uv3 ) vložení pdb kódu

Protein Data Bank (PDB) stáhnutí struktury ve formátu pdb: obecné informace, autoři, abstrakt

Protein Data Bank (PDB) organismus, ze kterého protein pochází seznam a zkratky ligandů ve struktuře odkazy na databáze informace vztahující se k metodě, pomocí které byla struktura určena